Slovo soudce
V příspěvku náměstka ministra spravedlnosti JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M., proneseném na sněmu Soudcovské unie ČR letos ve Velkých Karlovicích mne mimo jiné zaujaly dvě věci. Za prvé poznámka pana náměstka, že soudy v zásadě zvládají se stávajícím obsazením nápad věcí, přičemž soudům se zároveň daří snižovat počet nedodělků i v krajích kde je jejich počet nejvyšší, s tím, že pracovníci justice odvádějí svoji práci na 120% či na 130%.
Již několik měsíců jsou trestní soudci bombardováni apely ze strany ministerstva spravedlnosti, aby svým rozhodováním přispěli k vyřešení problémů spojených s přeplněností věznic v České republice. Ministerstvo spravedlnosti rovněž veřejně kritizuje soudce, že málo ukládají alternativní tresty, čímž přispívají k eskalaci těchto problémů.Na vině je dle představitelů ministerstva konzervatismus soudců, jejich neochota učit se novým věcem, akceptovat moderní postupy.
Každý na to jde trochu jinak. Myslím na problém dovolené. Někdo bez váhání na několik týdnů opustí nejen pracoviště, ale i republiku a nenechá nic ze zdejších reálií dosáhnout do místa svého exotického pobytu. Jiní cestují do zahraničí na dobu kratší, další putují do našich lokalit a rekreují se sice v krásných místech, avšak v dosahu našich médií. O těch, které nějaké puzení zavleče do práce i o dovolené, se radši nezmiňuji…
Není dne, kdy by na nás politici prostřednictvím médií nehrnuli nové a nové plány o tom, jak spasit naši zemi, jak usilovně pracují v zájmu občanů, jak nás vyvádějí z krizí, jak to s námi myslí dobře a jak nás vedou ke světlým zítřkům.
V zákulisí toho všeho je však naše země každoročně více a více zadlužována, kvete zde korupce v míře těžko srovnatelné s většinou ostatních evropských zemí. Alespoň podle obecně uznávaného hodnocení míry korupce, které pravidelně zveřejňuje Transparency International. Našemu společnému zástupci veřejné žaloby v trestním řízení, státnímu zastupitelství, se z prazvláštních důvodů dlouhodobě nedaří se státorozkladnou systémovou korupcí bojovat. Jako by snad vůbec neexistovala
Poněkud rušná okurková sezona
Bývalo zvykem ve Slovu soudce na červenec popřát kolegům hezkou dovolenou a zvolit odlehčené téma o zájezdech a zážitcích.
Letošní červen byl však co do událostí o něco zajímavější než loňský, tak odlehčení témat přenechám kolegům, kteří budou psát k měsícům následujícím.
Velice mne zaujala otázka odposlechů či záznamů o provozu telekomunikačního zařízení ústavních činitelů.
Možná se budu opakovat, protože jsem myslím na toto téma už někdy psal. Jsem rád, že opětovně mohu doporučit pro soudce i další pracovníky justice seminář o etice, jehož jsem byl před pár dny účastníkem. Pro úspěšnost se příští rok bude určitě opakovat. Sice z něj neodjedete s blokem plným poznámek, ale s množstvím podnětů k zamyšlení. Jeden z nich je podle mmne velice aktuální a protože bude také jedním z témat v diskuzních skupinách na letošním výročním shromáždění soudcovské unie, předkládám jej již nyní.
Jak se jeví česká demokracie a soudnictví tentokrát z pohledu od rovníku.
Před dvěma lety se mi dostalo příležitosti podělit se s Vámi o své pocity v článku „Jak se jeví novela občanského soudního řádu z Himálají“. Teď mám znovu příležitost Vás prostřednictvím Slova soudce oslovit. Jsem ráda, že se zase mohu vyjádřit prostřednictvím svých životních cestovatelských zážitků. Bude to tentokrát od rovníku.
Letos se mi naskytla příležitost znovu navštívit Indii. Ale tentokrát úplně jinak. Žádná vysokohorská turistika, žádná náročná cesta 1 000 m nahoru, 600 m dolů, abychom zase mohli jít nahoru a tak postupně do velehor.
A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám to říkáš,“ a žaloby velekněží a starších nic neodpovídal. Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?“ On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil. O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli. Tehdy tam měli pověstného vězně, jménem Barabáš. Když se zástupy shromáždily, řekl jim tedy Pilát: „Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Mesiáš?“
Milí kolegové,
březen považuji za krásný a optimistický měsíc, začíná jaro, a i když je většinou ještě zima, už můžeme jaro alespoň „cítit“. S jarní náladou a sluníčkem tak přichází i nová energie, chuť a optimismus něco změnit k lepšímu. „Mediální obraz justice je horší než skutečný stav“, řekl nedávno v televizním pořadu jeden z našich kolegů. Jsem přesvědčena, že měl pravdu. Pár dnů nato mne v tom utvrdila jedna lékařka, která v civilním sporu vyjádřila velké rozhořčení, že žalobci ještě nedostali odškodnění, že jsou znechucemi probíhajícími řízeními a nevěří v možnost domoci se svých práv a že je to špatná vizitka justice.
Vážení,
k Soudcovskou unií ČR prosazované samosprávě justice si na tomto místě dovolím malou úvahu. Přístup státních úředníků k samosprávě justice je nejlépe vidět na příkladu z poslední doby, kdy ministr spravedlnosti zpochybnil institut justičního čekatele s tím, že justiční čekatelé byli dosud vybíráni krajskými soudy a proto bude lepší je zrušit a vybírat soudce přímo komisí zřízenou ministerstvem spravedlnosti příp. „výjimečně“ přímo ministrem.