Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


NSS: Odpočet úroků z hypotéky lze uplatnit i při pořízení chalupy, je-li určena k trvalému bydlení

3.7.2020 - ceska-justice.cz (Justice)

Hned několik různých senátů Nejvyššího správního soudu (NSS) vydalo v posledních dnech rozhodnutí, která mohou mít dopad na rodinné finance i na trh s nemovitostmi. První z nich vyloučilo možnost osvobození od daně z prvního nabytí bytu v nemovitostech, které nejsou primárně určené k bydlení. Druhé rozhodnutí zase vyjasnilo, zda se to naopak vztahuje na pořízení bytu v rodinném domě. A v tom posledním zase soud otevřel cestu chalupářům k možnosti odečíst si úroky z hypotéky na chatu či chalupu. Poslanci ale mezitím projednávají návrh zákona, který do budoucna zcela zruší možnost odečítat si zaplacené úroky z hypotéky od základu daně.

NSS minulý týden vydal dlouho očekáváné rozhodnutí, které postavilo najisto, že osvobození od daně na první úplatné nabytí vlastnického práva se vztahuje i k bytové jednotce v rodinném domě. Jako první o něm informoval web Seznam Zprávy.

Nejasnost vznikla přijetím zákonného opatření (ZO) Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí v roce 2013. Část finančních úřadů jej vyložila tak, že se toto osvobození týká prvního pořízení bytu v bytových, nikoliv ovšem v rodinných domech. K tomu se nakonec přiklonilo i Odvolací finanční ředitelství a posléze i některé senáty krajských soudů. Problém se týká období od 1. ledna 2014 až do 1. listopadu 2019, kdy se novelou zákona do příslušného § 7 výslovně doplnily bytové jednotky v rodinných domech.

Podle rozhodnutí senátu NSS v čele s Alešem Roztočilem z 24. června se v případě zákonného opatření Senátu z roku 2013 jednalo o nevědomou mezeru v zákoně, kterou NSS svým výkladem nyní zaplnil. Roztočilův senát posuzoval kasační stížnost Odvolacího finančního ředitelství (stěžovatel) proti rozhodnutí KS v Plzni, kterou v meritu posuzované věci odmítl.

Nejvyšší správní soud připouští, že znění § 7 odst. 1 ZO nasvědčuje výkladu zastávanému stěžovatelem. Tento závěr ovšem nepovažuje s ohledem na okolnosti posuzovaného případu a smysl a účel vykládané právní normy za dostačující, neboť je formální, příliš restriktivní a v rozporu se smyslem a účelem ZO (podpora bydlení) a ve svém důsledku též neodůvodněně diskriminující určitou skupinu osob, které kupují novou bytovou jednotku. Názor, že od daně z nabytí nemovitých věcí nejsou osvobozeny rovněž bytové jednotky v rodinných domech, považuje Nejvyšší správní soud za nespravedlivý a rozporný s principem rovnosti,“ konstatuje se ve zdůvodnění rozhodnutí.

Proti tomuto závěru nesvědčí podle soudců ani to, že zákonodárce přistoupil k novelizaci zákona a, jak již bylo zmíněno, v roce 2019 rozšířil výslovně osvobození od daně i na byty v rodinných domech. Podle NSS z toho „spíše vyplývá“, že zákonodárce uvedení rodinných domů „mimoděk opomenul“ a novelizací se to rozhodl napravit.

Absenci bytových jednotek v rodinných domech v zákonném opatření Senátu je tak podle NSS nutné vnímat jako „neúplnost právního řádu, představující mezeru, kterou je třeba zaplnit“. Opak by vedl „k nespravedlivému výsledku prostřednictvím nerovného zacházení s nabyvateli bytových jednotek v rodinných domech“.

„Jak již bylo ukázáno především z důvodové zprávy, rekonstrukcí vůle historického zákonodárce nelze dovodit jednoznačný záměr vyloučit z osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí bytové jednotky v rodinných domech, a proto lze k analogii přistoupit, neboť je to potřebné pro dosažení účelu právní úpravy (podpora bydlení) a pro zabránění nerovnému zacházení s daňovými subjekty ve zcela srovnatelné situaci (tj. při nabytí bytové jednotky v bytovém domě, resp. při nabytí bytové jednotky v rodinném domě). Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud popsanou mezeru v zákoně uzavřel analogickou aplikací § 7 odst. 1 písm. c) ZO na případy prvního úplatného nabytí vlastnického práva k bytové jednotce v rodinném domě,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí.

Jiný senát NSS již na konci května naopak odmítl rozšířit toto osvobození i na pořízení bytové jednotky ve stavbách, které nejsou primárně určeny k bydlení, konkrétně v polyfunkčních domech.

Senát NSS v čele s bývalým předsedou soudu Josefem Baxou zase rozhodl spor mezi finanční správou a kupcem nemovitosti, určené k rekreačním účelům. Ta byla pořízena na hypotéku a hypotékář uplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru, neboť nemovitost deklaroval pro účely bydlení, nikoliv k rekreaci.

V tomto případě dal ovšem KS v Brně za pravdu finanční správě. Žalobce, tedy hypotékář, namítal, že je nutné posoudit skutečný stav, tedy že pořízením nemovitosti, vedené jako rekreační, řeší svoji bytovou potřebu. Podle soudu však nepředložil žádný relevantní důkaz pro svá tvrzení. Ze smluv o hypotečních úvěrech tak pouze vyplynulo, že jsou vázány na koupi pozemku a výstavbu a rekonstrukci objektu pro rodinnou rekreaci. Soud tak měl za prokázané, že nejen po formální stránce je zřejmé, že se jedná o nemovitost určenou k rekreaci.

V kasační stížnosti se občan s hypotékou snažil prokázat opak, neboť dům po jeho kolaudaci i s rodinou celoročně a nepřetržitě užívá, což si může správce daně podle něj ověřit v kteroukoliv denní či noční hodinu.

NSS jeho stížnost vyslyšel a rozhodnutí KS zrušil. I podle názoru NSS je totiž při posuzování dané věci nutné vyjít ze smyslu a účelu předmětné právní úpravy tohoto daňového zvýhodnění. To je určeno pro podporu řešení bytové potřeby, a proto je nutné zjistit, zda je opravdu nemovitost využívána primárně k jejímu zajištění. Tedy zda slouží k občasné rekreaci, anebo je trvale využívána k bydlení.

„Ostatně ‚přijít věcem na kloub‘ je tradiční postup daňové správy v situacích, kdy jde o zjištění, zda formální tvrzení odpovídá skutečnosti či zda se jedná o předstírání nebo zakrývání skutečného stavu věci“, vzkázal Baxův senát správcům daně. V odůvodnění pak připomenul své předchozí rozhodnutí z roku 2011, v němž rozhodl, že příspěvky na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře mohou náležet i těm, kdo trvale obývají nemovitost určenou k rekreaci.

Návrh, který odečty úroků z hypotéky ruší úplně, mezitím míří v Poslanecké sněmovně k závěrečnému schvalování. Někteří poslanci ale usilují o to, aby tato možnost zůstala zachována a v polovině června při druhém čtení v tomto směru přednesli své pozměňovací návrhy.

Petr Dimun


Benešová navrhuje jmenování 33 nových soudců, nejvíce do Prahy

4.7.2020 - ceska-justice.cz (Media Network / Česká justiceMedia Network / Legislativní monitor)

Celkem 33 nových soudců navrhuje ke jmenování ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Nejvíce, tedy deset soudců, má být přiděleno do obvodu Městského soudu v Praze. Dva kandidáti jsou asistenty z Nejvyššího správního soudu, jedna je státní zástupkyní. Mezi nováčky najdeme i advokáty nebo příchozí z jiné právní praxe, převažují ale asistenti a justiční čekatelé.

Šest kandidátů má zamířit do obvodu Krajského soudu v Ostravě, pět ke Krajskému soudu v Praze, čtyři ke Krajskému soudu v Brně a do Ústí nad Labem, tři do Hradce Králové a jeden do obvodu plzeňského krajského soudu. „Všichni kandidáti splňují zákonem stanovené předpoklady pro tuto funkci, souhlasí se svým jmenováním a s přidělením k určitému soudu. Byli vybráni po zhodnocení jejich odborné připravenosti a morálních kvalit. Jejich působení v soudcovských funkcích je zajištěno potřebnými rozpočtovými prostředky,“ uvedla ministryně spravedlnosti v podkladech pro vládu.

Seznam nováčků si můžete stáhnout zde.

Cely´ cˇla´nek si mu°zˇete prˇecˇi´st v MEDIA NETWORK MAGAZI´NU.Prˇi´stupny´ je pro prˇedplatitele.

Jste-li prˇedplatitel, prˇihla´sit se mu°zˇete zde.Přihlásit

Chcete-li se sta´t prˇedplatitelem, jdeˇte zde.Předplatit

Městský soud v Praze doplní například právnička Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Mlčochová, státní zástupkyně z Prahy 9 Helena Strnadová nebo asistent z nejvyššího správního soudu Roman Říčka. Do obvodu ústeckého krajského soudu pak zamíří advokát Jan Faltejsek, do Brna zase advokát Martin Kopa.

Po schválení vládou nové soudce jmenuje prezident. Naposledy Zeman jmenoval nováčky letos v únoru. Tehdy jim popřál, aby nepodléhali mediálním a jiným tlakům a řídili se vlastními názory.

Eva Paseková


Šéfka ústeckého krajského soudu Lenka Ceplová: Kontroly jsou důležité, v justici jsou ale lidé strašně málo chváleni

4.7.2020 - ceska-justice.cz (Justice)

Lenka Ceplová nosí talár od konce roku 1992. Nejprve působila u Obvodního soudu pro Prahu 5, poté řadu let u Krajského soudu v Praze, z toho devět let jako jeho místopředsedkyně. Po přechodu na ústecký krajský soud se také stala jeho místopředsedkyní a nyní uspěla ve výběrovém řízení na předsedkyni. Severočeský krajský soud patří k těm, který se potýká s řadou dlouhodobých problémů. Jedním z nich je i havarijní stav budovy. Nejen na vyhlídky na stavbu nového justičního paláce se Lenky Ceplové Česká justice zeptala v prvním obsáhlém rozhovoru po jmenování. Mimo jiné prozradila, že jejím novým místopředsedou by se měl stát Vladimír Polák z Nového Jičína.

Místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro správní úsek Markéta Lehká měla podle policie v prosinci minulého roku za volantem nadýchat 1,8 promile, přičemž v autě měla nezletilé děti. Čelí kvůli tomu obžalobě. Proč je stále v pozici místopředsedkyně?

Situace je taková, že bylo zahájeno trestní stíhání. Podle zpráv, které máme z tisku, víme, že byla podána obžaloba a zároveň vím, že na ministerstvu probíhá správní řízení o postavení mimo výkon funkce soudce. Což je spojené s řízením postavení mimo funkci místopředsedy. A to je zatím to jediné, co se s tím dá dělat. Z ministerstva nám bylo avizováno, že ještě nebylo rozhodnuto.

Jak se na celou věc díváte z pozice předsedkyně?

Považuji to za vážný problém. Za zcela neudržitelnou situaci. A rozčiluje mě, že doktorka Lehká mou výzvu k rezignaci nevyslyšela. Vyzvala jsem jí dvakrát. Jednou v lednu, kdy jsem měla informace, že se něco stalo, a pak v březnu, kdy mě o celé záležitosti informovala policie. To se pak můžete snažit, aby severočeská justice měla dobré jméno a ona přijde taková rána. Samozřejmě respektuji to, že se každý účastník má právo se procesně bránit. Ale myslím si, že právě rezignace na funkci místopředsedy by byla adekvátní.

Jak se s místopředsedkyní Lehkou znáte dlouho? Je mezi vámi nějaký osobní vztah?

Ne. Máme čistě pracovní vztah. Já jsem na krajském soudu po dobu pěti let a ona je místopředsedkyně asi čtyři roky.

KS v Ústí nad Labem, kde sídlí i státní zastupitelství Foto: archiv Ministryně spravedlnosti Marie Benešová při představování výroční statistické zprávy o tuzemské justici zmínila personální obměnu ve vedení krajských soudů a konstatovala, že je ráda, že se do výběrových řízení hlásí ženy. V tuzemské justici ženy dlouhodobě zůstávaly spíš na nižších stupních soustavy a teď se zdá, že se trend trochu otáčí. Vnímáte to tak?

Když jsem se v minulosti ucházela o nějakou veřejnou funkci, vždy jsem se hlásila do výběrového řízení. Chci vyhrát, protože jsem dobrá a ne proto, že jsem žena. Ale je pravda, že ve funkcích na okresních soudech je hodně žen, zejména na místopředsednických postech. Na vyšších stupních je množství žen menší a třeba na Nejvyšším soudu už je ten poměr mnohem nižší, než odpovídá poměru v justici celkově.

Jak jste to zvládla vy, že se vám podařilo skloubit rodinný život s funkcemi na krajských soudech?

Já myslím, že je to otázka managementu. A je také pravda, že pokud máte pomoc rodičů či prarodičů dětí, tak se to dá zvládnout.

V rámci prezentace zmiňované výroční zprávy o české justici na ministerstvu spravedlnosti se opět na statistikách ukázalo, že ústecký soudní kraj má co se týče rychlosti řízení a nedodělků rezervy, i když v posledních letech dochází k výraznému zlepšování. Jak chcete v tomto směru pokračovat?

Já jsem pracovala na civilním úseku a metody, které jsme tam nasadili, lze použít i na trestní úsek. V severočeské justici byl základním problémem nedostatek soudců, ale to už není pravda. Teď už musíme jenom ukrajovat nedodělky. Nejenom, že musíte skončit to, co vám napadne, ale musíte skončit také to, co tam leží. A musíte mít nějakou techniku. Protože každá stará věc byla někdy nová. Takže pokud bychom jenom snižovali nedodělky, tak by nám nové věci zase zestárly. Musíme tedy nastavit způsoby, jak dělat všechno souběžně. Samozřejmě i v rámci úhlu pohledu Ústavního soudu, že se mají končit věci od nejstarších k nejnovějším. Můžete ale například poslat asistenty na odstraňování vad návrhů nebo používat různé procesní metody – v civilu hlavně rozhodnutí bez jednání v důsledku absence vyjádření protistrany, tedy kvalifikované výzvy, rozsudky pro uznání, rozsudky pro zmeškání.

Co se týče zmiňovaných statistik, tak tam dochází k určitému paradoxu. Soudům, které mají největší počet nedodělků, se staré věci projeví ve statistice nepříznivě v tom, že když je skončíte, tak se stanoví čas, jak dlouho ta věc trvala a to se započítává do celkové délky řízení. Čím více starších věcí skončíte, tak tím více se to projevuje v délce řízení. Statistiky ale ukazují, že i soudy s největším počtem nedodělků mohou býti efektivní. To mám jako svou prioritu a cíl.

A co správní úsek? Průměrná délka správního řízení na úrovni krajského soudu loni byla 486 dní. Ústecký kraj má podobné problémy jako většina ostatních soudů.

Ta délka řízení není dobrá a my jsme na tom docela špatně. Úsek teď posilujeme soudci, abychom měli minimálně tři senáty. Problémy také dělají tzv. zalhůtované věci, které se musí vyřizovat přednostně.

Prezident Miloš Zeman jmenuje Lenku Ceplovou předsedkyní Krajského soudu v Ústí nad Labem Foto: Pražský hrad Které jsou nejlepší a nejhorší soudy v obvodu ústeckého krajského soudu?

To nemůžu kolegům udělat takové hodnocení. Samozřejmě vím, které jsou nejlepší a které nejhorší. Mě ale nejvíce zajímají trendy. Statisticky máme čtyři soudy, které se vymykají. Ne snad výkonnostně, ale počty nedodělků. A to je OS v Chomutově, OS v Ústí nad Labem, OS Děčín a v některých parametrech je to i OS v Liberci. Ale třeba OS v Chomutově a v Ústí jsou velké soudy a mají největší dynamiku vylepšování. Když se podíváte do statistické zprávy, tak třeba u OS Ústí je vidět, že mají hodně dobře nastavený poměr výkonu, obsazenosti a snižování množství nedodělků.

V poslední době se severočeská justice často řešila u kárného senátu. Jak zde probíhá kontrola činnosti soudců?

Někdy to byly zoufalé příběhy. Posledních pět let jsem nedělala nic jiného, než že jsem jezdila po okresních soudech a dělala tam nepopulární kontroly. Vždy jsem je dělala podle nějakého klíče. Vybrala jsem si třeba senát s největším množstvím nedodělků. A kritérium bylo pro každý soud, kde jsem byla, vždy stejné. Vždy mi vypadlo pár senátů, kterými jsem se chtěla zabývat. Kontroluji spisy list po listu, úkon po úkonu a zabývám se tím, zda se na něj někdo vůbec podíval v reálném čase. Ale to není vše. Zabývám se také účelností některých úkonů i celkovým stavem senátu. Sepíše se o tom zpráva, kterou dostanou všichni kontrolovaní a vedení soudu. Poté jsem soud navštívila znovu a s každým konkrétním soudcem jsem výsledky probrala. Je to vždy na hraně, protože já jako orgán státní správy soudu nemůžu samozřejmě zasahovat do procesního uvážení, které ve svém důsledku může vést k prodloužení řízení.

Například?

Máme nastavený způsob, jak se v civilním řízení procesně poučuje. A když to někdo neumí, tak to dělá třeba patnáctkrát, ale účelné je to jenom jednou. Když to udělá patnáctkrát, tak pak musí vždy jednání odročit. A to ve svém důsledku vede k prodlužování řízení. Kontroly jsou důležité nejenom proto, že soudci řeknete, že tento postup není dobrý, anebo že při stavu jeho senátu se na spis musí podívat v nějakém rychlejším sledu. Ale je to také zpětná vazba, jak se mají soudci vzdělávat, kde je chyba. Pak se můžete obrátit na odvolací senáty a požádat je, aby v tomto směru edukovali soudce a podíleli se na školení pro soudce okresních soudů. Můžete mít zpětnou vazbu pro Justiční akademii. A je hrozně důležité říci soudcům z očí do očí, co považujete za dobrou práci. V justici jsou lidé strašně málo chváleni.

Kdo by je měl ale chválit?

Předsedové soudu se mě ptali, protože tu zprávu měli k dispozici, jestli chci mluvit s úplně všemi soudci. I s těmi, u nichž jsem žádné problémy nezjistila. A já jim říkala, jasně že chci vidět všechny. Chci s nimi mluvit a říct jim, že tohle dělají dobře. Protože kdo vám to kdy řekne? A pak je důležité lidem říct i to, co se vám nelíbí. A vlastně se mi nikdy nestalo, že bych narazila na nějaký výrazný odpor.

Teď už asi nebudete mít tolik času jezdit takhle osobně po soudech. Kdo bude vaší novou „Ceplovou“?

Asi ne, ale nehodlám se toho úplně vzdát. Chtěla bych, aby to byl pan Mgr. Vladimír Polák z Nového Jičína, aby došlo k jeho přesunu z jiného soudního kraje k nám. To je jediná personální posila, kterou očekávám, že bych si přivedla. Budu tedy obsazovat místo místopředsedy za sebe, bude mít na starosti okresní soudy, vzdělávání apod. A určitě budu také obsazovat místo šéfa liberecké pobočky. S tím jsem úplně nepočítala, neboť v lednu rezignoval ze zdravotních důvodů doktor Vencl a dočasně ji vede předchozí místopředseda Roman Buchal.

Čtěte také: Soudce Vladimír Polák: Určité procento dětí má rodiče psychopaty a nebudou mít šťastné dětství

Váš předchůdce Luboš Dörfl podal na konci října kárnou žalobu na bývalou předsedkyni Okresního soudu v Liberci Ivanu Šoljakovou. Důvodem byl její postup coby předsedkyně soudu při zveřejňování interních informací soudu. Situace tam vypadala dost divoce. Už se uklidnila?

Přišlo mi už vyjádření z NSS, že bude probíhat kárné řízení. Myslím si, že se to tam uklidní. Je velmi zajímavé, že se takové věci mohou stát ve velmi odborném a intelektuálním prostředí, jako jsou soudy.

Velkým problémem krajského soudu je stav soudní budovy, který je dlouhodobě velice špatný. Sužují vás záplavy či nesnesitelná vedra, statika je v bídném stavu. Už roky máte slíbenou stavbu nového justičního paláce, jak to s ním vypadá? Na základní kámen se slavnostně klepalo v roce 2013.

Od 1. ledna jsem byla pověřená vedením soudu a představa byla taková, že v březnu proběhne výběrové řízení. V důsledku koronavirové krize se to posunulo až na konec května. Pak přišel problém s místopředsedkyní pro správu, potom rezignace místopředsedy pobočky v Liberci a kolegové mi z legrace říkali, že teď už jen aby přišly povodně nebo požár. A povodně skutečně přišly teď o víkendu a měli jsme zaplavený suterén.

Důvodem je, že jsme v roce 2013 nedostali finance na některá protipovodňová opatření, protože jsme měli sedět už někde jinde – v nové budově na Bukově. Teď jsme požádali ministerstvo o finance na některá protipovodňová opatření ve stávající budově. Ne každý má soud postavený v korytu řeky Labe… I když doufáme, že plán, že se začne stavět v roce 2021 a v roce 2023 se stěhujeme, stále platí. Zvažovala jsem, že bych mohla vzít na Hrad ukázat panu prezidentovi základní kámen. Protože v roce 2013 na něj poklepal a zatím se pořád nezačalo stavět. Zadrželo mne pouze to, že kámen je příliš velký.

Krajský soud v Ústí nad Labem, kde sídlí i státní zastupitelství. Budova je dlouhodobě nevyhovující Foto: archiv Je ale pravda, že jsme se za tu dobu posunuli a je předávaná prováděcí dokumentace k zadávacímu řízení, která se trochu zdržela v důsledku pandemie. Když jsem byla na jmenovacím ceremoniálu na Hradě, tak jsem se opatrně ptala paní ministryně Benešové, jak to vypadá. Paní ministryně mě ubezpečila o tom, že se na tom stále pracuje a jedná se o peníze, jejichž část již byla alokována. Museli jsme udělat soustu stavebních a investičních akcí, abychom vůbec mohli ve staré budově zůstat. Životnost tzv. boletických panelů je omezená a museli jsme je draze vyměnit. A statik říká, že kdyby přišly další povodně, tak nebude možné budovu udržet.

Jakou pozici byste si představovala pro kolegium předsedů krajských soudů? Je to orgán důležitý pro rozhodování klíčových kroků v rámci justice, ale není formálně zakotven.

Kolegium je velmi významným hráčem a to místo si vytvořilo zejména proto, že u nás není soudcovská samospráva. Stalo se jakýmsi mluvčím justice, vedle Soudcovské unie. A jeho postavení je důležité i z toho důvodu, že předsedové a předsedkyně KS jsou vysocí důstojníci, kteří mají stále bezprostřední kontakt s mužstvem, s první linií. Proto si myslím vydobyli to postavení. Jsou schopni zprostředkovávat i ministerstvu to, co se děje v první linii.

Chcete být aktivní členkou?

Teď v polovině června bylo jednání kolegia a pochopila jsem, jak to funguje. Je to jednotný hlas. Řešili jsme kroky v rámci koronavirové krize. Ta si vynutila elektronizaci justice. Zjistili jsme, že například potřebujeme větší množství licencí pro videokonference, protože jich máme pro celý rezort 36. To jsou věci, které může kolegium řešit. Zabývali jsme se také převodem agendy tlumočníků a znalců od 1. 1. 2021 na ministerstvo spravedlnosti.

Co ještě ukázala koronakrize v justici?

Myslím si, že se ukázalo, kdo je a kdo není srdcař. Krize je hrozně zajímavá tím, že se lidé poznají, jací jsou. Což je velmi důležitá informace, kterou v normálním, nebojovém či nekrizovém stavu nikdy nezjistíte. Severní Čechy v tomto ale mají veliký bonus. Díky tomu, že máme soud v korytu řeky a zažili jsme dvoje povodně, tak jsme vycepovaní. Kolegové vědí, co mají v krizi dělat. Měli jsme 30 lidí v karanténě, tři nakažené justiční strážníky a museli jsme dodržovat přísná pravidla.

Vytříbili jste si již vztahy s panem krajským státním zástupcem Radimem Kadlčkem? V době vrcholící pandemie jste si vyměnili dosti ostře názory na role soudců a státních zástupců.

Ano. Já jsem se samozřejmě musela vymezit. Ale zrovna minulý týden jsme se viděli a vyjasnili si to. Myslím si, že to byla velmi dobrá a přínosná debata.

Eva Paseková, Petr Dimun


Účetní byla neoprávněně stíhána v kauze Oleo. Stát jí nechce proplatit adekvátní odškodné

6.7.2020 - ceska-justice.cz (Justice)

Městský soud v Praze vrátil Obvodnímu soudu v Praze 2 žalobu o odškodnění nemajetkové újmy, které se dožaduje bývalá účetní společnosti Peskim, stíhaná a obžalovaná v kauze Oleo Chemical. Jana Šádková se odškodnění dožaduje kvůli tomu, že nalézací i odvolací soudy v kauze Oleo konstatovaly, že byla nezákonně stíhána a byl jí v rámci stíhání taktéž nezákonně obstaven majetek.

Zastavila na benzínové pumpě a nemohla odjet, protože na kartě neměla dostatek peněz. Půjčit si musela i na pleny pro malé dítě. Všechny finanční zdroje jí byly zmrazeny. Bývalá účetní společnosti Peskim Jana Šádková byla několik let stíhaná a obžalovaná v kauze údajného tunelování společnosti Oleo Chemical, která vyráběla biopaliva druhé generace. Mezi obžalovanými v této kauze usedl i lobbista Ivo Rittig.

Za vyvedení 20 milionů korun z Olea prostřednictvím údajně fiktivních smluv o poradenství byli nakonec odsouzeni dva majitelé firmy Michal Urbánek a Kamil Jirounek a Rittigův obchodní partner Peter Kmeť z karibské společnosti Cokeville Assets. Obžaloba tvrdila, že přes tuto firmu putovaly „vyprané“ peníze k Rittigovi, který si za ně měl prý pořídit tři nemovitosti v Dubaji.

Oleo Chemical vznikla v roce 2004 se záměrem vyrábět moderní biopaliva Foto: archiv Společnost Oleo Chemical, sídlící v Liberci, vznikla v roce 2004 se záměrem vyrábět moderní biopaliva. Majitelé firmy Kamil Jirounek a Michal Urbánek se však o čtyři roky později dostali do finančních problémů. Peníze na investice do modernizace technologie jim poskytli majitelé příbramského výrobce koupelen Ravak.

Vrchní soud v Praze v této kauze před rokem pravomocně zprostil obžaloby Ivo Rittiga, Petra Michala z účetní firmy Peskim a také Janu Šádkovou, taktéž z Peskimu. Ministerstvo spravedlnosti poté Janě Šádkové vyplatilo zhruba 350 tisíc korun jako náklady na právní zastoupení.

Šádková ovšem ministerstvo spravedlnosti požádala i o nemajetkovou újmu, kvůli tomu, že se její jméno i tvář objevovaly v médiích, například v souvislosti s tím, že jí policie nabízela peníze za to, že s ní bude jako podezřelá „spolupracovat“. Vzhledem k tomu, že si na právníka půjčovala, Šádková vyjma nemajetkové újmy 200 tisíc korun požadovala ještě zhruba 60 tisíc korun na úroky, které musela za půjčení peněz na obhajobu zaplatit.

Přetahovaná o odškodné

Ministerstvo Janě Šádkové nevyhovělo v požadované míře a proto ho zažalovala. Obvodní soud pro Prahu 2 v žalobě proti ministerstvu spravedlnosti Šádkové zamítl v jejich požadavcích pouze 26 tisíc a přiznal jí dvě částky: 236 tisíc, respektive 27 tisíc korun. Právní zástupce ministerstva spravedlnosti se proti uznání odškodného odvolal.

Městský soud v Praze pak dvě výrokové části rozsudku zrušil a kauzu vrátil nalézacímu soudu. „Proti žalobkyni bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě zahájení trestního stíhání, když žalobkyně byla v trestním řízení pravomocně zproštěna obžaloby. Jsou tak dány předpoklady dle ustanovení § 5, § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. a žalobkyni náleží náhrada újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. Vznik škody je poškozený povinen prokázat (viz. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2011, sp. zn. 28 Cdo 841/2011)… …Odvolací soud se ztotožňuje se zjištěním soudu I. stupně, že posuzované trestní stíhání žalobkyně bylo medializováno, což bylo prokázáno novinovými články, dle jejichž obsahu policie nabídla Šádkové „peníze“ za spolupráci, v médiích se objevilo jméno žalobkyně a její fotografie,“ zkonstatoval odvolací soud.

Odvolací soud zdůraznil, že žalovaná (ministerstvo spravedlnosti) v řízení popřela, že žalobkyni nebyla způsobena újma, jejíž rozsah by neodpovídal poskytnutému zadostiučinění a žalovaná tedy zpochybňovala rozsah tvrzené újmy žalobkyně. „Odvolací soud dále konstatuje, že soud I. stupně zcela nekriticky přejal část výpovědi žalobkyně o devastaci jejího rodinného života i újmě v kariéře, aniž by byly provedeny k těmto skutečnostem jakékoli další důkazy za situace, kdy rozsah újmy žalovaná v řízení sporovala. Za logické považuje odvolací soud závěry soudu I. stupně pouze v té části, že újma žalobkyně byla velmi ovlivněna tím, že měla malou dceru ve věku patnácti měsíců, od níž byla oddělena na tři dny v počátku trestního stíhání a dále, že trestní stíhání prostupovalo mateřskou dovolenou žalobkyně. Rovněž za logický závěr považuje odvolací soud to, že újma žalobkyně byla vyšší v důsledku zajištění téměř veškerých úspor a majetku žalobkyně,“ napsal ve svém rozhodnutí předseda odvolacího senátu Aleš Nezdařil.

„Dále soud I. stupně ohledně návrhu žalobkyně na zaplacení skutečné škody na úrocích půjčené částky dále poučí žalobkyni o tom, že jsou nedostatečná její tvrzení a důkazy ohledně částek 100 000 Kč a 50 257 Kč. Soud I. stupně se vypořádá se zjištěními ohledně této části návrhu a případné vyčíslení nároku provede srozumitelně a přehledně tak, aby bylo patrné snížení jistiny částky. Soud I. stupně se současně bude zabývat v novém rozhodnutí také okamžikem, od kdy mohla žalobkyně opětovně nakládat se svými financemi,“ stojí v závěru rozsudku.

Jana Šádková vnímá přetahovanou o rozhodně nepřemrštěné odškodnění jako formalistické rozhodování. „Rozsudkem Městského soudu v Praze, potvrzeným Vrchním soudem v Praze, jako soudem odvolacím jsem byla pravomocně zproštěna obžaloby. Domáhala jsem se náhrady nákladů právního zastoupení, náhradu nemajetkové újmy spojené s trestním řízení (cela předběžného zadržení, opakované vyjádření v médiích o mé osobě v souvislosti s touto kauzou, délkou řízení, zásah do rodinného života), náhrada skutečných vícenákladů souvisejících s tím, že mi byly zajištěny veškeré finanční prostředky a všechen majetek, takže na úhradu právních služeb jsem si musela půjčit, tedy úroky z těchto půjček jsem také uplatnila,“ vysvětluje požadavek na ministerstvo spravedlnosti.

Bagatelizace zásahu do života

Resort spravedlnosti vyhodnotil žádost jako důvodnou, uhradil náklady právního zastoupení, uhradil částečně i nemajetkovou újmu ve výši 60 tisíc korun, připojil omluvu. „Ve zbytku požadavků ministerstvo argumentovalo tak, že jsem si mohla požádat o advokáta ex-offo, nemusela jsem si zvolit advokáta na kterého jsem neměla prostředky, tedy ani půjčky (úroky) nehodnotilo jako oprávněné. Ve zbytku velmi bagatelizovalo mé nároky, včetně zásahu jak do mého soukromého, pracovního, společenského života i rodinného života,“ konstatovala Šádková. A podotkla: „Postup hodnotím jako formalistický, úřednický a bez ochoty reálně hodnotit dopady trestního stíhání na veškeré složky života člověka. Ano, náhrady se nadále budu domáhat, když mnou požadovaná částka je 260 tisíc. Nejde tedy dle mého přesvědčení o nikterak nepřiměřenou náhradu, když trestní řízení trvalo 6 let se všemi důsledky do psychiky, osobních vztahů, pracovních možností a ochrany soukromí,“ dodala.

Ztotožňuje se s ní i její právní zástupce Jiří Matzner. Ten například tvrdí, že Šádková by zaplatila za advokáta ex-offo stejnou částku, jako jemu. „Policie jí obstavila úplně všechno. Jen na okraj, byla na tom tak, když jí to obstavili, tak neodjela od pumpy, měla zablokovanou kartu, zablokovaný účet a nemohla koupit pleny pro dítě. Ten soud z mého pohledu ne zcela dobře reflektoval všechny okolnosti,“ řekl Matzner.

„Soud první instance uznal, že se o klientce psalo jako o účetní mafiána, že byla v médiích zobrazována v konotacích, které rozhodně nepříspívají klidnému rodinnému životu, a tomu, aby se na vás kolegové a kamarádi nedívali skrz prsty. A tohle mi přijde, že druhá instance nevzala a říká: ´Prokazujte víc vaše tvrzení o nemajetkové újmě.´ Víte co, neznám nikoho, kdo měl funkční rodinu, a když o něm začala média psát, že je lupič, že slouží mafiánům, že by se mu nerozpadl život. Policie jí zabavila veškerý majetek, naprosto úplně všechno. Hodnotit to ex-post jako, že se jí nic moc nestalo, protože vyšlo pár článků, mi přijde málo odrážející reálnost té situace. A proto budeme bojovat dál. Nemůže se ztotožnit s tím, že ministerstvo vyplatilo 60 tisíc a poslalo jen omluvný dopis. Za 4 roky zničeného života,“ dodal Matzner.

Jan Hrbáček


Rozhovor s prezidentem MFF Karlovy Vary Jiřím Bartoškou

3.7.2020 - ČRo Radiožurnál (17:06 Dvacet minut Radiožurnálu)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč jsme za 74 let zvládli teprve 54. ročníků Mezinárodního filmového festivalu? Co nabízí dnes zahajovaná přehlídka Tady Vary? A jaký bude 54,5. ročník karlovarského festivalu, který by se měl odehrát v listopadu? Hostem 20 minut, které vysílá Český rozhlas Plus a Radiožurnál, je prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Jiří Bartoška. Dobrý den.

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Dobré poledne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Viděno dnešníma očima, a to doslova, neříkáte si, že nakonec mohl festival proběhnout třeba za cenu nějakých kompromisů?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Nemohl. Já vám řeknu proč. Festival se připravuje celý rok, to není to, že když vláda udělá změnu, že místo 100 diváků už může 400, tak my řekneme, aha, takto pojďme udělat. Ten festival se zastavil, nebo respektive my jsme ho zastavili v dubnu, protože jsme viděli jako nesmyslné, že povolených 100 diváků by sedělo v sále, který má kapacitu 1200 lidí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A co všechno jste zvažovali, pane Bartoško, tehdy, když jste se rozhodoval, jestli festival zrušit, co bylo na těch miskách vah?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Zvažovali jsme prostě to, že festival skutečně bude příští rok 55. ročník s tím že, ale když se udělalo resumé, tak se zjistilo, že velká práce programového oddělení, že by neměla přijít vniveč a rozhodli jsme se, že oslovíme kinaře, jestli by neměli zájem prostě tuhle tu akci takovou, která by stínovala velký festival, to znamená od 3. do 11. července, jestli by neměli zájem po oblastech ty filmy promítnout, které byly vybrány. Je pravdou, že vzniklo takové motto "Nemůžete vy do Varů, my pojedeme za vámi. Tady Vary" .A mysleli jsme si, že když jich bude 35, 40, že to bude úspěch a že to bude fajn a ve finále se přihlásilo 96 kinařů a do konce i z Trenčína volali, jestli by se nemohli zúčastnit, což nás velice potěšilo a dnešním dnem startujeme tuhle tu akci, která proběhne, jak říkám, bude stínovat velký festival, je to 16 titulů, z toho 3 evropské premiéry, 1 světová premiéra a vždy od 17. a 20. hodin promítne se stejný film v 96 kinech.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže, jak říkáte, dneškem začíná unikátní přehlídka Tady Vary, 96 kin po celé republice, to je opravdu neuvěřitelné, vypadá to trošku jako kobercový nálet, když jsem se díval na tu mapu České republiky, jak se vám podařilo přesvědčit provozovatele, aby uváděli synchronizovaně ve všech kinech stejné filmy?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
To tak přesvědčit, že já mám pocit, že nejenom kinaři, ale všichni lidi čekali, až se uvolní a budou moct dělat tu profesi, kterou chtějí dělat a tu službu lidem, na kterou byli zvyklí, takže já mám pocit, že to i uvítali, že to je šance jednak vidět 16 titulů, které za normálních okolností by se do distribuce nedostaly, což je strašně fajn, že každý den lidé uvidí jiný film a opravdu vynikající filmy to jsou. A já aspoň, co slyším, nebo tohle to, takže se do kin zatím chodí málo, tak chceme i touhle tou troškou nejenom, jakože temperujeme ten festival karlovarský tím, že ho takhle jako mu dáváme trošku kyslíku, aby žil, takže i tohle bude akce, která by mohla pomoct vrátit se divákům do kin.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ode dneška do 11. července tady se promítne celkem 16 filmů. Říkáte jeden lepší biják, jinak než druhý. Podle jakých kritérií ten dramaturgický tým tyto filmy vybíral?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
To je ale opravdu otázka na Karla Ocha, to je samostatné svébytné oddělení a ještě nikdy, a já mám pocit, že bychom to ani oni, ani my nechtěli, aby někdo zasahoval a řekl tenhle film nebude nebo bude, to je prostě tohle to. Vybírali se na 55. ročník, že jo, festival se připravuje vlastně celoročně, kdy štáb programového oddělení jezdí po různých festivalech, jezdí na výběrové akce, kde jim jsou předváděny filmy a z tohoto výběru, který byl de facto k dubnu uzavřen, se vybralo těch 16 titulů, ale, jak říkám, 3 evropské premiéry a 1 světová, takže už to samo je velice reprezentativní.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Úvodním dnešním filmem přehlídky bude hit z Benátek Než skončí léto australské režisérky Shannon Murphy. Zvažovali jste, jestli to použít jako hlavní tahák, když posléze vstoupí do té běžné distribuce?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
No, ne všechny filmy vstoupí do běžné distribuce, my...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ne, ale ten úvodní, ale bez mi ten vodní.

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Ano, ano, ano, samozřejmě. A jak říkám některé půjdou do distribuce jednak přes Aero. A já mám pocit, že dokonce tento film přes Aero půjde do distribuce, ale třeba skvělý dokument Meky, který má, to je ta světová premiéra, který má 8. července premiéru v kinu Světozor a vlastně ve všech pražských kinech, které se zúčastňujíí téhle té akce, tak potom hned 9. července už do normální distribuce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Součástí projekcí budou živě přenášené besedy a do více než 40 míst se vydají osobní delegace. Kam máte, pane Bartoško, namířeno vy?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Já vám namířeno do Prahy na Mekyho na premiéru 8., 9. jedu do Brna do kina Scala a 10. jedu do Jihlavy.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to historicky poprvé, kdy budete ve funkci prezidenta festivalu mít čas po dobu vlastně nekonání festivalu během té filmové přehlídky zajít na film do kina, je to pro vás velmi výjimečná situace?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Já, abych vám pravdu řekl, a to se přiznávám už několik let, že když je festival, tak vlastně vidím všehovšudy 3-4 bijáky, a to jsou takový ty protokolární, to znamená opening, closing a potom ještě 2 filmy, takže tuhle tu šanci mám. A je pravdou, že na to budu chodit v Karlových Varech, teda mimo ty 3 dny, kdy se Praha, Brno, Jihlava, tak ve Varech rád to navštívím, protože ono je něco jiného si to pustit informativně z DVD. A něco jiného to je vidět v sále na velkém plátnu se skupinou lidí, která má stejné pocity jako vy a je to úplně jiná atmosféra, než na to koukat doma.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dopoledne jste ve velkém sále hotelu Thermal v Karlových Varech předtočili slavnostní úvod, který se bude tedy pouštět v těch jednotlivých 96 kinech večer. Jaké to bylo vystoupit před skoro prázdným sálem?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
No, právě, bohužel jsme museli předtáčet, nemohli jsme to udělat live, protože hlavním hrdinou toho, toho zahájení je prázdný sál a působí to jako, já nevím, já strašně, depresivně je strašně silný slovo, ale jako smutně to působí a my tam dokonce používáme, já říkám Markovi, prázdný sály, ale pojďme si připomenout střihem ročníky minulých, tedy opening minulých ročníků. A tam je potom střihák toho, jak to vypadá, respektive jak to vypadalo v minulých letech, tak to je opravdu, jako, jako, já nevím, no, otevřený šampaňský a potom jako, když dojíždíte čtvrtej den pivo desítku, no, takže takhle ten sál vypadá smutně, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem 20 minut je prezident filmového festivalu v Karlových Varech Jiří Bartoška. Co pro vás jako pro firmu zrušení letošního ročníku festivalu znamená finančně?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Finančně, tak tím, že jsme ho zastavili poměrně jako v okamžiku, kdy neplatí ty zálohy na hotely, kdy neplatíte letenky, neobjednáváte a tohle to, takže ten duben byl ideální čas ekonomicky pro nás se rozhodnout, jestli ano, anebo pokračovat a věřit, že možná, takže to bylo v pořádku. A další věcí je, že vlastně 99,9 % našich partnerů řeklo ano, máte pravdu, nemá to smysl dělat a my jsme s vámi a budeme dál pokračovat na 55. ročníku. Takže tady některé akce jiné kulturní, které byly už ve fázi vlastně finální, to mohlo nějak poškodit ekonomicky, třeba Febiofest měl, co já vím, už na tištěný program a tyhle ty, tyhle ty věci a vlastně těsně před začátkem to bylo zakázáno. My jsme se rozhodli jednak z ekonomických důvodů a jednak i z praktických důvodů, že by byl nesmysl pořádat festival. A taky dneska ještě vidíte, že vlastně třeba z Ameriky by nikdo nemohl přiletět, protože ještě Amerika furt má červenej Semafor, nikoliv zelenej, a to byly ale věci, které jsme v dubnu vůbec netušili a nikdo nemohl vědět. A myslím si, že to kolektivní rozhodnutí my jsme dali levou stranu pro a pravou proti, bylo dobře, že jsme to zrušili.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A co tedy to bude znamenat pro přípravu toho plnohodnotného 55. ročníku v červenci příštího roku. Víc času, víc energie.

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Já jsem dneska v nějakém rozhovoru uváděl takový příměr, že to je jako, když odjíždíte v zimě na zimu z chalupy, takže ji temperujete, aby v trubkách nezamrzla voda, takže my vlastně ten festival temperujeme těma akcema, jako je Tady Vary a potom 54,5. ročník, který se odehraje v listopadu v Karlových Varech. A už to nebude celorepubliková záležitost, ale bude to skutečně varská záležitost, kdy v kinech Thermal, kino Čas, Městské divadlo a velký sál Grandhotelu Pupp, kde budou projekce, bude promítnuto 50 filmů, kde budou doprovodné akce tak, jak byli diváci zvyklí, kteří přijížděli na velký festival, tak přijedou na malý festival, rozdíl bude jenom v tom, že není soutěžní, ale bude přehlídkový a rozdíl bude taky v temperatuře.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To určitě, ale...

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
V listopadu bude určitě jiné počasí, než bývá v červenci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Po tom 18. to tak určitě bude, ale já se k tomu ještě vrátím. Chci se ptát na tu ekonomiku, do jaké míry byl nápomocný stát v této situaci.

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Stát je nápomocný v tom, že ministerstvo kultury nám dává dotace, která byla odsouhlasena pro tento ročník, takže jako dotace je...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zůstává...

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
...s tím, že potom, zůstává, ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste třeba v roce 2015 jako festival vykázali čistý zisk 7 000 000 Kč, čili měli jste potřebný polštář pro horší časy, i když jste nemohli tušit, co nastane?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Určitě a ukazuje se jako, jako zcela logické, že určitý polštář existuje, protože když před 2 lety ČEZ odešel z pozice generálního partnera 3 měsíce před začátkem festivalu, tak nemít polštář, nebo, jak říká paní ministryně Benešová, vatu, tak by v podstatě ten festival mohl skončit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na nějaký čas se zastavil skoro všechen život, i ten filmařský, štáby prakticky po celém světě zastavily práci, odkládají se premiéry, a tak dále. Co to může znamenat pro další ročník, a teď nemyslím jenom karlovarského festivalu, nebudou třeba chybět ty nové tituly, anebo naopak bude přetlak těch nových, které se budou postupně dokončovat?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Já mám pocit, že rozhodně nebude přetlak a že ty mantinely se skutečně hodně zúží, protože třeba James Bond, který měl mít premiéru právě v červenci touhle dobou, tak bude mít premiéru 16. listopadu a hodně věcí bylo stoplých, hodně věcí se roztáčí znovu a tím pádem se navyšuje rozpočet toho filmu, protože když něco přerušíte a musíte to znovu startovat, tak ty náklady rostou, takže tohle bude asi velký problém. Taky problém je pro distributory, že lidi zatím do kin moc nechodí. Lidi se bojí možná. Lidi se budou bát cestovat. To nikdo neodhadne tuhle tu situaci, jak bude a taky nikdo neodhadne, jak bude docházet ke zklidnění nebo, já nevím, té epidemie, která v podstatě jako tady možná ještě někde doutná, jako že hasiči hlídají les ještě pak den, protože někde vespod vždycky ještě něco hoří, takže to nikdo neodhadne. Ale filmů bude určitě míň.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ve 20 minutách Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus je dnes Jiří Bartoška, prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Dnes jste tedy oznámili konání toho půltého ročníku v listopadu, konkrétně 18. až 21., vy už jste to teď také řekl v našem vysílání. Co vás k tomu vedlo, byla to třeba do jisté míry i úlitba právě partnerům, o kterých jste mluvil, sponzorům festivalu, kteří se potřebují takříkajíc ukázat?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Ano, samozřejmě, jestliže vám někdo slíbí, že ze 100 % nebo z 99 % bude s vámi pokračovat, tak vy musíte projevit nějakou vděčnost, děkujeme jednak Ministerstvu kultury České republiky, městu Karlovy Vary a Karlovarskému kraji, tak děkujeme všem našim partnerům, kteří nám pomáhají tuhle akci dělat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A nebude v té druhé části listopadu, už jsme se o tom zmínili, chybět to hlavní, ta uvolněná letní atmosféra ze začátku prázdnin?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
No, bude, jenom bude mít ta atmosféra šálu kolem krku, jinak všechny ty doprovodné akce a tohle to, na co jsou lidi zvyklí, tady opravdu proběhnou a ve 4 kinech se bude promítat, my věříme, Vary mají jednu obrovskou nevýhodu, nebo vůbec Karlovarský kraj, že po té epizodě, nebo po tom, co proběhlo republikou, že je to z 90 %, ekonomika je závislá na službách, jo, tady opravdu hodně hotelů se zavřelo, hodně restaurací, kde jinde už se to trošku vrací do nějakýho normálu, tak tady v těch Varech to bude možná chvilku trvat, takže i to je taková. Jako se snažíme pomoct Varům dostat je zpátky do normálního života, aby lidi opravdu začali, nebo ne začali, ale aby přijeli do Varů a viděli všechno to, co lze celoročně v těch Varech dělat, proto taky ten listopad.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A dalo by se na tom, co nás potkalo, najít něco pozitivního. Napadá mě třeba, že se do příštího toho velkého ročníku stihne zrekonstruovat hotel Thermal.

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
No, ten se nestihne, bohužel, ta rekonstrukce je rozdělena, myslím, na 2 až 3 roky, tady je ta situace taková, že vlastně díky tomu, že my rušíme letos ročník, tak pro vedení Thermalu je to příjemné v tom, že nemusely přerušovat práce v dubnu, tak jak bylo původně naplánováno a ty práce by měly pokračovat od srpna, teďko jako v tahu můžou pracovat, takže to je myslím výhoda. Ale příští rok zase bude harmonogram, že v dubnu skončí a může se stát, a je to vis maior, že jo, že se něco nestane, a potom je ten festival v ohrožení jako jo, protože, kde jinde, když ne v Thermalu, chcete tuhle velkou akci dělat. Thermal je vlastně srdce festivalu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No možná, že karlovarští teď, v uvozovkách, díky té koronakrizi zjistí, jaké je jejich město bez festivalu a třeba si vás začnou jako organizátorů o to víc považovat, co myslíte?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Já mám pocit, že když se říká, že něco špatnýho je pro něco dobrýho, tak to je přesně to, co jste právě řekl. Hodně lidí, nebo ne lidí, ale vedení a město si myslelo, že festival je jako jeden z pramenů, který tryská ze země a že je to v podstatě, že to jinak nemůže být. A najednou se ukázalo, že to není, že ten propad je obrovský, protože CzechTourism asi před 3 lety udělal studii, kolik lidí jezdí, kolik lidí je cizinců, kolik lidí jsou místní, kolik utratí baťůžkáři, kolik utratil takzvaní VIP hosté. A vlastně se došlo k číslu, že by..., za ten festival se utratí 580 milionů, což pro to město je obrovský přínos ekonomicky a zároveň je to to, že těch 10 dní se v 7 pádech skloňuje Karlovy Vary po celé republice, po celém světě, že existují Karlovy Vary, takže to je jako, ten festivaly i velkej billboard pro to město. A najednou tohle to všechno přestalo a najednou mám pocit, že, a jednal jsem s paní primátorkou i s panem hejtmanem a jsou si toho vědomi a váží si toho a opravdu jsme si tyhle věci pojmenovali, ale za těch 27 let, co děláme festival v Karlových Varech, ty vztahy se zlepšily, jsou výborné, takže jako já chraň pánbůh, že bych si chtěl stěžovat jako jo, ale jsem rád, že dojde k tomuhle uvědomění se.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když jste připomenul těch 27 let, kdy jste do festivalu vstupovali. Připouštěl jste si tehdy myšlenku, že by to mohlo trvat tak dlouho?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Vůbec. Eva Zaoralová nevěděla, jak se objednávají filmy, já jsem nic nevěděl, vlastně první ročník byl takovej rozpačitej, ale my jsme měli tu šanci, že jsme dostali šanci to opravit a další ročník zase ta chyba, která se stala, nebo už byla opravena, se opravit mohla. Lidi, kteří dneska jako Kryštof Mucha, který dělá výkonného ředitele festivalu, je u festivalu 25 let, takže ty lidi prošli různými odděleními, různými profesemi a v tom ten festival je, že můžeme říct, že festival my umíme, my víme, že se dělá ve stejnou dobu, že se dělá ve stejném místě, víme, kdy žádat o tohle to, víme, kdy zrušit jednosměrku a udělat ji jinak, takže v tomto směru ten festival dovedeme. Nikdy nás opravdu napadlo, kdy po revoluci se vlastně co vedení těch festivalů měnilo, to byla Tereza Brdečková, pak byla Moskva, po Tereze Brdečkové to dostal Jirka Menzel, pak zase byla Moskva a oni už nedostali šanci ty chyby, které se staly a stanou, protože při takhle velké akci není možný udělat ideálně, tak už neměli šanci je opravit. Ale my tím, že stát festival zrušil, že není perspektivní po těhle těch dvou ročnících, tak vlastně jsme už měli šanci to začít opravovat a dělat a dostat to tam, kde to je dneska.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, o čem vás osobně ta koronakrize, která se nám pořád vrací do rozhovoru, poučila. Používáte třeba častěji podmiňovací způsob?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Já vám řeknu co, mě překvapily ty opatření, která byla udělována nebo ustanovená, jako jak někdo může povolit, že do divadla může 100 lidí, ten člověk nemohl být nikdy v divadle, v divadle jsou soubory herecké, jsou osvětlovači, jsou zvukaři, jsou garderobiérky, jsou maskérky, jsou biletářky, probůh, víte co to je za obrovskej tým, aby mohlo vzniknout představení, na které vypustíte 100 lidí. A já mám pocit, že těch 100 lidí mělo být i včetně těch, kteří jsou jako technický, technický stav. Tohle to mi přišlo úplně, já jsem říkal, probůh, tak proč to vůbec nezakážou, nebo tyhle ty věci. Já nevím, jestli je z toho poučení, asi jo, a samozřejmě je pravda jedna věc, že to přišlo /nesrozumitelné/, že nikdo nemohl vědět, a bylo to jako poprvé. Ale věřím tomu, že poučeni tou dobou, že nedej Bůh přijde-li druhá vlna, že už ty rozhodnutí budou daleko moudřejší a praktičtější a ne takhle plošně udělaný, protože není nic horšího a zároveň i nic jednoduššího než něco plošně zakázat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je něco, co byste rádi převzali i do budoucna z té připravené improvizované přehlídky Tady Vary. A co by se mohlo stát třeba součástí těch příštích ročníků?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Víte, tam je problém v jedné věci, že vlastně tady my musíme poděkovat distributorů a těm zemím, z kterých ty filmy jsou, že s tím souhlasili. My jsme vysvětlili situaci, která je, kterou nebylo třeba vysvětlovat, protože koronavir byl světovou záležitostí, a že chceme, jestli by tahle ta možnost byla, oni řekli, ano, samozřejmě. A vyšli nám strašně vstříc, a tak, až se doba vrátí zase do normální situace, tak pak už je to daleko komplikovanější, vy máte na festival, biják koupíte, nebo koupíte, máte ho a máte jenom možnost dvou repríz, tím si oni chrání distribuci, aby ten film jako nebyl moc použitý, nebo jak bych to nazval, možná znám vulgárnější slovo pro to. Takže potom je těžký za normální situace udělat tuhle akci, která vyšla nám vstříc, že skutečně, ano, chápeme a naopak jsme rádi a děkujeme, že náš film vlastně otevře kina, že se tohle to může zúčastnit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže Tady Vary, které dnes začínají, tak to je unikát, letošní příští ročník. A řekl jste tu větu na tom ceremoniálu, kdy zahajujete ten příští ročník 55.?

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Ano, ano, ano, ano, ano. Dokonce tam je takovej střihák udělanej všech mých loučení, děkujeme, na shledanou, děkujeme na shledanou, děkujeme, teďko člověk vidí a uvědomuje si, jak stárne, jak to břicho roste, a to všechno, až vlastně teď jsme natočili. Děkujeme a dovolte, abychom vás pozvali na 55. ročník do Karlových Varů od 2. do 10. července 2021. Tak to je jako, jako to bude aktuální, ale jinak střiháky, neříkám, že všech 27 ročníků, ale tím, že televize vlastně přenáší i náš partner, tak je obrovskýho archivního materiálu a z těch materiálů ten dnešní, v uvozovkách, opening, bude i sestříhán, myslím si, že není to dlouhé a hlavně bude to zajímavé.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Rádi se podíváme. To byl ve 20 minutách Jiří Bartoška, prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Moc děkuju. Na shledanou.

Jiří BARTOŠKA, prezident, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
--------------------
Já taky, mějte se hezky, příjemný den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.


Jak daleko je z Česka do Evropy?

5.7.2020 - ČT 1 (12:00 Otázky Václava Moravce)

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítejte a hezkou neděli vám všem divákům Jedničky i zpravodajské Čtyřiadvacítky. Je tu jedinečný prostor pro diskusi. Zelená na koronavirovém semaforu pro našince zhasla, a to už u čtyř zemí. Kvůli rostoucímu počtu nových případů koronaviru, omezili vstup českých občanů na své území Slovinci, Lotyši, Estonci a Kypřané. Česká vláda soudí, že rozhodnutí čtyř evropských zemí, citujme: "Není objektivní, protože kromě Karvinska je epidemiologická situace v České republice klidná". Slovinci mezi méně bezpečné žluté země zařadili i Chorvatsko, kde je 709 nakažených na 1 000 000 obyvatel, Česko s jedenáctisty pozitivních na 1 000 000 lidí a Francii, kde mají přes 2,5 tisíce nakažených na 1 000 000 obyvatel. Přitom na zeleném seznamu jsou kupříkladu Itálie, kde je přes 9000 nakažených na 1 000 000 obyvatel nebo Španělsko, kde mají přes 6000 pozitivních na 1 000 000 lidí. Navíc nově mezi zelené země přibyla Belgie či Nizozemsko, přitom obě země mají vyšší podíl pozitivních na 1 000 000 lidí, než Česká republika, Francie či Chorvatsko. Od soboty se tak Češi, Moravané a Slezané musejí po příjezdu do Slovinska dočkat čtrnáctidenní karantény ovšem, pokud se neprokážou doklady o zaplaceném pobytu a také negativním testem na COVID-19, starý maximálně 36 hodin.

Jelko KACIN, mluvčí slovinské vlády, 2. 7. 2020
--------------------
Belgické království a Nizozemské království tyto dvě země se objevily na zeleném seznamu. Tři země zelený seznam opustí: Česká republika, Francie a Chorvatsko.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Průjezd zemí, přes kterou řada českých občanů cestuje do Chorvatska, je dál možný bez zásadních omezení. Jak bylo avizováno, prvními hosty dnešních Otázek jsou a upřímně vítám ministra zahraničí Tomáše Petříčka z ČSSD, vítejte pane ministře, hezké nedělní poledne.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Hezké odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítám poslankyni Evropského parlamentu, místopředsedkyni KSČM pro evropskou politiku a občanský sektor Kateřinu Konečnou, vítejte, hezký dobrý den.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Hezké poledne vám i divákům.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vítám poslance Evropského parlamentu, bývalého viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera z TOP 09 i vám hezké nedělní poledne, vítejte.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, počítáte s tím, že se Česko jako méně bezpečná země objeví na seznamu dalších států, než jen Slovinska, Lotyšska, Estonska a Kypru.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Já především věřím, že se i u těchto čtyřech států znovu dostaneme ten seznam bezpečných zemí. My jsme našim partnerům detailně popsali situaci u nás, že se jedná o lokální problém. Problém, kde ty nové incidence, ty nové případy jsou ve vyšším počtu, je skutečně v případě tří okresů České republiky, ve zbytku země je situace klidná a pod kontrolu, stabilní a věřím, že i na Karvinsku se ta situace velmi rychle dostane pod kontrolu tak, abychom se znovu i objektivně podle těch čísel dostali tam, kde chceme být.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nemyslíte, že na ten seznam v průběhu následujících hodin přibude ještě Litva, která také označí Českou republiku za méně bezpečnou zemi.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Je to jedna z možností, ale já věřím, že především pro ty sousední státy ty pravidla máme nastavený tak, nastaveny tak že, bychom měli být stále bezpečné zóně, zejména se jedná třeba sousední Německo, které si ty objektivní kritéria nastavila poměrně výše, oproti třeba Slovinsku. A tam se jedná o incidenci 10 případů denně v poslední 14 dnech na 100 000 obyvatel. V případě Německa je to více násobně. Vy jste přiznal v pátek, že jste byl překvapen, že Slovinci Českou republiku dali na seznam méně bezpečných zemí, překvapilo vás to u pobaltských zemí a Kypru.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
V případě Slovinska ano, tam se jednalo o poměrně překvapení. Já jsem sám měl možnost jednat se slovinským ministrem několik dní předtím. A nebylo to téma, o kterém jsme hovořili, ani nebyl žádný signál, že by Slovinsko zvažovalo nějaké přehodnocení v těchto dnech. V případě pobaltských států, tak tam dopředu oznamovali, že budou jednou za 14 dní vyhodnocovat situaci v Evropě. My se samozřejmě také díváme na tu metodiku, protože nám přijde, že my jsme na hraně té bezpečné a středně rizikové kategorie států, možná je to také o tom vysvětlit situaci u nás, ale v tuto chvíli, bohužel, musíme především pracovat na tom, aby Karvinsko a ten počet případů klesal. A abychom skutečně měli možnost se vrátit do té kategorie bezpečných zemí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy u Pobaltí i u Kypru vás to nepřekvapilo, protože jste tušil, že to přijde.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
V případě těchto států to nebylo úplně něco překvapivého, věřili jsme, že naopak ještě se podaří vysvětlit situaci tak, abysme nebyli zařazeni na seznam, ale toto je samozřejmě suverénní rozhodnutí těchto zemí. Stejně jako Česká republika vyhodnocuje situaci v Evropě a ve světě, s ohledem na ochranu veřejného zdraví našich obyvatel, tak tak činí i ostatní členské státy. Pro mně je především důležité, ale teďko zabránit tomu, abychom dále, aby se dále zhoršovala ta situace v Karviné, jak krajská hygiena, tak věřím, že i ministerstvo zdravotnictví již jedná o tom, co je potřeba udělat, aby se především ta nákaza nedostala mimo tu hornickou komunitu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stát si musí uvědomit a teď cituji: "že za tuto situaci nese plnou odpovědnost", říká v rozhovoru pro Českou televizi místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež, který naráží na to, že tuzemcům se zkomplikují právě cesty kupříkladu na Kypr, ale i do dalších zemí.

Jan PAPEŽ, místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR
--------------------
To je vina vlády, která podcenila tu situaci a neuvědomila si, že ta čísla, která jsou souhrnná, mohou být čtena zvenku jinak, než jsou čtena u nás, a měla Karvinou dát do karantény, tak jak jsme to vyžadovali po Italech v březnu. Nepoučili jsme se z té doby a karanténa Karviné by znamenala normální volný průchod Čechů.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká v rozhovoru pro Českou televizi místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Podle něj vláda musí být připravena na to, že jak klienti, tak cestovní kanceláře a agentury budou po vládě vyžadovat náhrady za zbytečné výdaje, mezi které patří kupříkladu testy na Covid. Počítáte s tím pane ministře, že vláda bude pod tímto tlakem.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Předpokládám, že občané, kteří už budou zasaženi rozhodnutím těchto čtyřech zemí, budou hledat cestu, jak tyto náklady si nechat uhradit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A uhradí vláda kupříkladu ty náklady.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Musíme o tom jednat, to je především otázka na kolegyni Dostálovou, není to otázka ministerstva zahraničních věcí. Já zároveň.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale vás jako člena vlády. Myslíte, myslíte, že by vláda měla lidem, kteří teď se kvůli té epidemiologické situaci na Karvinsku, ocitnou v té situaci, že musejí zaplatit 2 000 Kč, aby mohli cestovat a využít svoji dovolenou na Kypru, takže to jsou zvýšené náklady pro každého jednoho člena té rodiny.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Samozřejmě chápu, že pro rodinu, která by byla testována na Kypr, jsou to nemalé náklady, 8 000 Kč skutečně je hodně peněz, zároveň bych chtěl ale popřít, že by vláda se nevěnovala situace na Karvinsku, vláda se tomu věnovala. Ministr zdravotnictví dlouhodobě tu situaci řeší, je to ale také otázka krajských hygieniků a já myslím, že je nutné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste ale v rozhovoru pro Český. Promiňte, vy jste v rozhovoru pro.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Jestli nezaváhali i na úrovni krajské krajských autorit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste právě, ale v rozhovoru pro Český rozhlas dnes ráno řekl, že bylo možná zapotřebí reagovat rychleji, připustil jste selhání Karviné.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Ano, já si myslím, že možná se ta situace nedoplnila. Možná ta reakce měla přijít rychleji, ale samozřejmě naším cílem také je, co nejméně zasahovat znovu do společenského, ekonomického života. Já si těžce dovedu představit, že bychom nějak plošně zavírali oblast se čtvrtmilionem obyvatel, měli bychom spíše se soustředit na cílené opatření, jak zabránit dalšímu šíření nákazy v oblasti severní Moravy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Měla by vláda kompenzovat a je to selhání centrální vlády, to co teď, čemu teď čelí turisté cestující přes Slovinsko nebo turisté cestující do pobaltských zemí a na Kypr, paní místopředsedkyně.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Určitě, protože je to selhání centrální vlády, koneckonců OKD je státní podnik. Vy jste od konce května věděli, že tam prostě k těm nárůstům dochází, na konci května tam bylo 168 případů na 1000 testů, to nebylo málo. A přesto ta vláda nebyla schopna objektivně zareagovat, zavřela ty doly až zhruba v tomto týdnu, vlastně jste jakkoliv neřešili tu epidemiologickou situaci, ke které tam došlo. To znamená celou vinu za to, k jakému nárůstu tam dochází, nenesou horníci, jak se snaží někteří politici říkat. To zdaleka ne, nese pouze vláda České republiky, ministerstvo zdravotnictví a Krajská hygienická stanice, potažmo Moravskoslezský kraj, který neuměl zasáhnout včas, a tedy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdybych vám, kdybych vám, ale zase dal protiargument, kupříkladu krajská hygienička Svrčinová tvrdí, že nárůst nakažených na Karvinsku není až tak odlišný od předchozích dní. Ale že ta vyšší čísla vypovídají o dobré identifikaci a trasování a ta situace je pod kontrolu.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Na Karvinsku nefunguje chytrá karanténa, pan premiér nám tady tvrdil na začátku května, když jsme začínali otvírat nebo v polovině května, že chytrá karanténa přece vyřeší lokální ohniště. Na Karvinsku nefunguje, protože nejsou lidi, kteří by ty lidi dohledávali. Prostě ukazuje se, že ten stát se rozhodl to otevřít, což já jako nezpochybňuji, bezpochyby jste to dělali a pevně věřím, že jste to dělali na základě dat s epidemiology. Ale z druhé strany jsme nebyli připraveni na ten plán B. A to, že Slovinci vůbec neberou v potaz, že se jedná o nějaké lokální ohniště, ale prostě ty čísla.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ohnisko, paní místopředsedkyně.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Tak ohnisko, pardon, ale, že ty čísla mají v podstatě za celou republiku, to je prostě taky faktem. Koneckonců, když se podíváte na Liberecko, kde ty čísla také rostou, dneska jsme dostali informaci, že někde na Kutnohorsku zavírají fabriku, prostě ono se to bude vyskytovat, a vy jste to měli nebo respektive netvrdím, že pan ministr, ministr zahraničních věcí, ale premiér a ministr zdravotnictví z hnutí ANO, potažmo krajský hejtman za hnutí ANO, to měli prostě předvídat. Být na to připraveni a já to tam nevidím. To jediné co jsem, bohužel za ten týden slyšela, bylo to, že se snažili najít viníky mezi horníky a tam bych se chtěla velmi ohradit, protože to jsou lidé, kteří to rozhodně neroznáší v hospodách, ti lidé jedou z práce autem domů. A kdo někdy zažil hornickou profesi ví, že jakékoliv ty opatření, které by se tam měli zachovat ve chvíli, kdy se tam ten virus šíří, jsou vlastně nemožné, takže tam se mělo postupovat daleko dřív, 23. 5. jste věděli, že je v Darkově problém. Vláda České republiky neudělala vůbec nic.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane poslanče, je to selhání vlády na centrální úrovni to, že se komplikují dovolené občanům České republiky, kteří cestují do Slovinska, do Chorvatska, respektive na Kypr.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Je fér říct, že to rozhodování je hodně těžké, protože to nejbezpečnější z hlediska šíření epidemie a zdraví lidí je nechat tu ekonomiku zavřenou, ale to je ekonomicky nepřijatelné, čili se pohybujeme vždycky na nějaké hranici, ale mně tedy také velmi překvapuje ten přístup vlády vůči státnímu podniku OKD, kdy já jsem o tom psal, tuším na začátku týdne na Facebooku, kdy jsem si přečetl, v jakých podmínkách tam ty lidi pracovali, vlastně s nulovou ochranou, a poté co se tam objevilo šíření toho viru, že ta firma nechala dál ty horníky pracovat a vlastně to riziko začalo dramaticky růst a nic se s tím nedělo, tak to mě hodně zarazilo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Za to nese odpovědnost, tedy asi ministerstvo průmyslu a obchodu tak, pod kterými je OKD jako státní podnik.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
V okamžiku, kdy je to státní podnik, tak ta zodpovědnost je úplně přímá, kdyby to byl soukromý podnik, tak je to samozřejmě složitější, protože v okamžiku, kdy zasáhnu do byznysu soukromému podniku, tak musí nést také ty náklady, ale já bych ještě vrátil pár týdnů předtím a mě velmi překvapilo, jak málo se u nás psalo, že i v těch nejklidnějších týdnech ta epidemická situace u nás nebyla úplně skvělá, když srovnáte naše čísla s Rakouskem. Tak v těch nejklidnějších týdnech jsme byli někdy až na dvojnásobku těch rakouských čísel a je to velmi podobná země. A když se podíváme teďka na situaci v Německu a naše média psaly hrozně moc o ohniscích v Německu jatka, a tak dále, tak tak jejich čísla jsou čtvrtinová proti těm našim, když to přepočteme na na počet obyvatel. Velmi mě překvapilo, jak málo se o tom psalo, to je věc novinářů, jak málo o tom mluvila vláda, myslím si že, když ta čísla i v těch nejklidnějších dobách byla byla nízká, když se objevila ta lokální ohniska, tak bylo naprosto jasné, že ta čísla začnou být jako velmi dramatická a my jsme.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy podle vás hrozí, že další země teď budou vypínat Českou republiku ze zeleného Semaforu nebo změní barvu na svém semaforu vůči Česku ze zelené na žlutou.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Já doufám že, že začneme fungovat, že si uvědomíme, že ta situace není úplně dobrá. A co udělají další země, podle mě, po čem bychom neměli volat je, aby ty země se rozhodovaly na základě objektivních čísel a ne na základě nějaké dojmologie. Ale tady si musíme uvědomit, v okamžiku, kdy Česká republika je 1 zóna, ve které se lidi volně pohybují, pohybují se poměrně intenzivně, pokud jste na silnicích, nebo pokud se díváte, jak vypadají vlaky. Tak opravdu ta ten pohyb je velmi objektivní, je velmi velmi intenzivní. Tak nemůžeme tvrdit, že je to lokální ohnisko. To prostě nemůže fungovat, tady tohle, a to, že se ty země dívají na celková čísla, je v tom případě odůvodněné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Karvinou neberete jako lokálního ohnisko.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
No, je to lokální ohnisko z hlediska epidemiologie, ale v okamžiku, kdy je tam volný pohyb.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
No Polsko je tedy ale opravdu země, ve které bych se neinspiroval. Když se podíváte na ty data.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Ne, to neříkám. My jsme schopni, taky potom ale dneska dnes už i ostatní státy jsou schopny s použitím trasování a další věcí, prostě vědět, odkud ty lidi přijíždějí. I to byl ten důvod, proč se umožňoval v té druhé fázi epidemie ne plošný přístup, stejně jako v případě Polska, tak z celkovýho celkového hlediska, bychom Polsko museli zařadit do středně rizikové kategorie, ale nám umožňovalo i opatření cílené vlastně nechat Polsko zelené a jenom Slezské vojvodství vnímat regionálně odlišně, omezit pohyb z tohoto regionu zejména přeshraniční. A já rozumím tomu argumentu, já sám jsem dnes říkal, že možná jsme týden, 14 dní mohli reagovat rychleji. Ta situace na Karvinsku se měsíc nemění.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to, je to i selhání ministerstva průmyslu a obchodu, respektive státu jako vlastníka OKD.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Já nemohu posoudit, jak detailně se situací kolegové ve vládě zabývali, ať už ministerstvo zdravotnictví, hygienici.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, vy jste člen vlády.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Případně, tak vlastně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste se o tom na vládě nebavili.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
O situaci na.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
OKD neřešila.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
/nesrozumitelné/Darkov. Nebyli informováni detailně, bylo řečeno, že vláda nebo příslušné autority se tomu věnují, že záležitost je pod kontrolou, abych ještě, doplnil, ale také z epidemiologického hlediska je potřeba se podívat na samotný počet nových případů, je jedna věc, ale vždy jsme dávali prioritu na to, aby se to nepromítalo do situace, kdy zdravotnický systém by nebyl schopný zvládat ty nárůsty, zde se ukazuje, že třeba počet hospitalizovaných není nějak výrazně vyšší, nepřibývá nějaký větší tlak na zdravotnický systém, většina těchto průběhu nemoci je klidná, mírná, a to je samozřejmě otázka na epidemiology, jak toto vyhodnotit. Mě samozřejmě netěší to, že kvůli de facto lokálnímu problému, máme problémy ve vztahu k ostatním členským státům Evropské unie. A my snažíme vysvětlit, že se jedná o lokální problém, který dostáváme pod kontrolu, který jsme schopni trasovat, jsme schopni identifikovat lidi, kteří přišli dost kontaktu s nakaženými, jsme schopni v tuto chvíli je izolovat a předejít tomu, aby cestovali, to jsou ty konkrétní opatření, jak předcházet nějakým větším log-donům, jak skutečně dávat velké oblasti do karantény, omezovat volný pohyb, ale zároveň skutečně zkusit snížit ta rizika, která s tím souvisí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní místopředsedkyně.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Jenom krátké věty. Nejste schopni to trasovat, zeptejte se hygieniků na tom Karvinsku a v Moravskoslezském kraji, nemají kapacity, nepomáhá armáda, prostě chytrá karanténa nefunguje, chytrá karanténa, kterou nám pan premiér sliboval, jak bude tím geniálním řešením lokálních ohnisek a za druhé, zeptejte se těch lidí, jak dlouho čekají na to, aby se vůbec vytestovat mohli nechat na tom Karvinsku. Já s nimi mluvím téměř denně, protože jsem z toho regionu, dneska jsem z něho ráno přijela. Ti lidé mají problém s tím, aby je vůbec někdo natestoval, to znamená tu situaci vláda nezvládá, jestli mi někdo tady teď řekne, že na 6 týdnů zavírá státní podnik ve chvíli, kdy tam 6 týdnů probíhá ta epidemiologická situace jako probíhá, tak si myslím, že to prostě selhání státu a že Prisko by za toto mělo nést plnou zodpovědnost, včetně toho, že ti horníci by neměli skončit na 60% platu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale, ale v OKD se měnilo vedení nedávno, tak kdo by měl nést odpovědnost, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nebo přímo premiér.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Já nevím koho Prisko informovalo o té situaci, ale přiznám se, že ve chvíli, kdy mám z jednoho politické strany hejtmana, premiéra a ministra zdravotnictví, tak se domnívám, že je tady zcela jasná odpovědnost, a to já dávám hnutí ANO, nezvládli tu situaci jejich takzvaní odborníci.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Aby a měl by někdo rezignovat.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
To nechávám na uvážení každého, já bych byla ráda, aby se ta situace především na Karvinsku uklidnila, protože ti lidé jsou tam vynervovaní, opravdu se jim nedostává těch testů, chtějí, aby byli, například trasováni, tak hygiena nestíhá, já obdivuju hygieniky na Karvinsku v tuhle chvíli. Z druhé strany, ale to samozřejmě v rámci té situace a tady zcela souhlasím s panem kolegou Niedermayerem, že Česká republika nemůžete srovnávat Polsko a Českou republiku, jsme desetimilionový stát a tady ten volný pohyb, a to jak navíc ze státními svátky, které teď zrovna probíhají, se neskutečně mění a všichni jsme říkali, zůstaňte v Čechách, cestujte po Čechách. Na Karvinsku jsou případy, kdy odmítají, například v Krkonoších ubytovávat lidi z Karvinska, protože jsou z Karvinska, tam jsme to nechali dojít. Všechno se mohlo v klidu řešit od poloviny května a ty opatření mohly být nastaveny podle mého názoru daleko daleko lépe. Vy jste dneska ten region nechali na pospas.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bude se. Ano.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Nemohu souhlasit, že jsme ten region nechali napospas. Já jsem již řekl, že mohlo reagovat minimálně týden, 2 rychleji ve chvíli, kdy se.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Budete se o tom pane ministře, na vládě bavit, vy jste místopředsedou ČSSD.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Já jsem zaprvé zaznamenal, že ministerstvo zdravotnictví samo vyhodnocuje, že situace je vážnější, než možná samo do samo připouštělo. Já bych rozhodně, ale také chtěl slyšet, pokud bychom měli přistupovat k nějakým zásadním restriktivním opatřením, jako třeba ke karanténě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Karanténě Karvinska.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Karanténě celého Karvinska, jaký to bude mít efekt a jaké to bude mít dopady a jenom, tak tady bych poupravil, já jsem nikdy neřekl, že by za to mohli horníci. Já si myslím, že to je otázka otázka otázka skutečně asi vedení společnosti, které mělo přijmout ráznější opatření, v celé řadě případů vidíme, že záleží i na tom, jak management firem reaguje, v některých případech reaguje velmi dobře, velmi rychle, předchází se tím dalšímu šíření a měli jsme i jinde případy, že se vědělo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy byste pane ministře, byl pro.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Vědělo o tom, že ve fabrice jsou případy pozitivních pozitivních osob na COVID-19, a přitom se nic nestalo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy byste byl pro to, aby vedení OKD rezignovalo, když k personálním změnám tam došlo poměrně nedávno.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak já předpokládám, že by mělo především vysvětlit, jak postupovalo, jaké opatření konkrétní přijala, aby se situace zlepšila. A jakým způsobem třeba spolupracovali s krajskou hygienou. Já rozumím, že zdroje i krajské hygieny jsou omezené, ale možná i krajská hygiena se měla obrátit tu chvíli na vládu a říct, nemáme kapacity, potřebujeme posílit, ta situace se začala měnit poslední týden, kdy i ministerstvo zdravotnictví deklarovalo, že posílí ty kapacity, ale do té doby možná také nepřišel jasný signál.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Já prosím vás poznámku. Vláda plánuje deficit 500 miliard korun. A vy řeknete, že máme problém zvládnout epidemii kvůli tomu, že jsou omezené zdroje pro krajskou hygienu, tak to teda jako je, ale úplně absurdní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já se bavím o tom, že prostě taky krajská hygiena má říct co potřebuje, aby situaci třeba zvládala. Já nevím, jestli ministerstvo zdravotnictví mělo od krajských hygieniků Moravského kraje informace, co konkrétně potřebují. V případě třeba posílení lidských zdrojů.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře ale, promiňte, ale není není poněkud překvapivé, že se na vládě tím problémem dnes nezabýváte, když OKD patří státu, když situace v Polsku epidemiologická není dobrá, třetinu nejméně třetinu zaměstnanců OKD tvoří právě polští horníci a podobně. Není to i, to že jste se tím vůbec nezabývali na vládě, není to také výpověď svým způsobem.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane redaktore, neříkám, že jsme za to o tom o tom nebavili, ale toto je jednání.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jste říkal, že jste o tom nebyl informován.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Ale toto je forma regionální regionální záležitost, kde by měly příslušné instituce plnit svoji roli, toto nemusí nutně řešit vláda při svém zasedání, to je otázka, aby reagovali ministerstvo zdravotnictví, aby reagovali epidemiologové, já nemyslím, že v každém při každém případě, kdy se objeví něco v nějakém podniku, o tom musí zasedat vláda a ve chvíli, kdy situace ale je již vážná, já myslím, že ano, teď už je potřebné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, vláda by se tím asi zabývat měla, jestliže vy teď tady čelíte kritickým otázkám, že do čtyř zemí mají našinci problém vycestovat, respektive platí 1 750 Kč za 1 covidový test, takže když jde o rodinu, tak se bavíme o zhruba osmi tisících, je-li rodina čtyřčlenná. Podíváme-li se zpátky na ten slovinský semafor. Už jsem to zmiňoval v úvodu, že Slovinci na ty na seznam méně bezpečných zemí zařadili kromě České republiky, Chorvatsko, Francii. A vy jste teď tady říkal, že se nedivíte lidem jejich nákladům, budete se na vládě zabývat tím, aby kupříkladu dostali kompenzaci za ty covidové testy, je možné od vlády očekávat vstřícný krok, když už jste podcenili tu situaci na Karvinsku.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Určitě to budu řešit s kolegyní Dostálovou, která má na starosti cestovní ruch, je v kontaktu s cestovními kancelářemi s Asociací cestovní kanceláří a očekávám, že přijde s jasnou odpovědí, jestli toto je případ, kdy lze uplatnit nějaké možné náhrady škod nebo náhrady nákladů, ale.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle vás by to mělo být ten případ.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Tak já vnímám, že to skutečně tisícům lidí komplikuje život, řada lidí možná kvůli tomu ani neodcestuje na své dovolené, protože třeba v případě v případě Kypru se jedná o test, který je potřeba udělat velmi rychle, otázka, jestli to stihnou, jestli jsou na to i dneska kapacity, protože po tom, co se situace uklidňovala, tak řada odběrných míst zavírala. Je to možná také na debatu o tom, jak zajistit pro cestující nějaké rezervní kapacity testování ve chvíli, kdyby se situace měnila a tady.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy, vy byste se přimlouval k těm kompenzacím.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Je potřeba počítat s tím, že. Jak se bude dále i do budoucna situace vyvíjet, takže jednou za čas prostě bude situace, kdy se můžeme dostat do podobných případů, že kvůli lokálním výskytu, může být obava z cestování.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy byste se přimlouval k těm kompenzacím.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Tak já si myslím, že to je na místě, se o tom bavit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Budete se o tom na vládě bavit.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Určitě se chci o tom s paní Dostálovou bavit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Při pohledu na tu slovinskou mapu, pane poslanče, tak vy jste říkal, že doufáte, že by se evropské země měly rozhodovat na základě fakt, ale když tady česká vláda čelí kritice kupříkladu i za tu situaci kolem Slovinska. Tak Slovinci nakonec přiznali, že přeřadili Chorvatsko do méně bezpečných zemí, kvůli vlastnímu problému, protože ve Slovinsku také narostl počet a toto je Jutarnji list, který jsem četl včera jeho článek, který upozorňuje právě na ty kolony pro našince, kteří pojedou přes Slovinsko-chorvatskou hranici. Není to vlastně v rámci Evropy i selhání, že Slovinci si řeší svůj problém s Chorvaty a de facto i s Českou republiku.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
No já bych od začátku té krize přivítal víc, kdyby země více kooperovaly a chovaly se transparentně. Bohužel na začátku té krize my jsme byli často pionýrem té nekooperace, ty přístupy velmi radikální.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte to uzavření hranic.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Přesně tak, včetně bezprecedentního zákazu výjezdu lidí, který opravdu s epidemiologií těžko mohl nějak souviset, čili nemůžeme se divit, ale já bych rád, kdyby česká diplomacie zcela jednoznačně prosazovala na úrovni Evropské unie, aby ty přístupy byly transparentní, a aby regionálně tam byla opravdu velmi intenzivní kooperace, protože mně se to nelíbí, to co říkáte, protože to nedělá také to řešení efektivní, čili já bych byl rád, abychom se opravdu tohle pokoušeli více prosazovat, bohužel velmi často je český přístup v otázce Evropské unie takový, my si to chceme dělat po svém, ale ať nám do toho ostatní nemluví.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale vy mi teď jako 2 europoslanci řekněte,to není možné. Ano pane ministře, záhy budete reagovat. To není možné v rámci ECDC, což je evropská agentura pro kontrolu nemocí, řešit tu metodiku a kontrolu těch metodik na celoevropské úrovni, abychom tady nebyli svědky, že v pátek se dozví celá Evropa, že Slovinci přeřazují Chorvatsko, abychom se z chorvatských novin, nikoliv z českých a dalších, dozvěděli, že to je kvůli vnitřnímu problému Slovinska, protože se do Slovinska vrací gastarbeitři z Bosny a Hercegoviny, ze Srbska.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Potřebujete k tomu 2 věci, potřebujete k tomu kompetenci, která v těch zdravotních otázkách v Evropské unii je velmi slabá na úrovni Evropské unie, protože členské země tuto kompetenci chtějí držet na národní národní úrovni a musí k tomu být vůle a obě tyhle věci docela chybí a já doufám, že z té krize se poučím, ale znovu připomínám, ta česká pozice není vždycky nakloněná tomu, abychom v rámci Evropské unie více více spolupracovali.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy myslíte že, že Evropský parlament je to schopen v těch následujících týdnech prosadit, když se podíváme na ten zmatek v Evropě. A semafory, národní semafory v každé členské zemi, které nemají jednotnou metodiku v rámci další členské země, paní místopředsedkyně.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
A jedna věc je, dělám zdravotnictví v Evropském parlamentu 6 let, je nás tam asi 10 dohromady z celé Evropy, který jsme se mu intenzivně věnovali a bylo to tak málo záživné téma, vlastně zajímavé téma pro mé kolegy právě proto, že ty kompetence jsou čistě v rukou národních států, dokonce jsem 5 let byla jedinou kontaktní osobou Evropského parlamentu právě v té agentuře, kterou vy jste zmiňoval, takže ji znám poměrně dobře. Ta agentura nás od ledna a členské státy upozorňovala na to, že hrozí problém, členské státy a nejenom Česká republika obecně nedělaly nic. Nechci říct, že z toho měly srandu, minimálně tedy ty doporučení nečetly, si troufnu říct nebo s nimi nepracovaly. My teď máme otevřených asi 5 zdravotnických věcí v Evropském parlamentu, ukazuje se to i v rámci Konference o budoucnosti Evropy, kde se to zdravotní téma zmiňuje, jako velmi intenzivní, protože se ukázalo, že Evropská unie v tomhle není prostě kamarád do deště, jestli to tak můžu říct, prostě ty státy, každý si udělal, co chtěl a teď já bych jim nerada brala kompetence, jestli mají nebo nemají zavírat hranice, to se zase přiznám, že v tom bych byla opatrná, protože ve chvíli, kdy hrozí riziko, tak je to ten stát, který by si měl ochránit své území.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale mají poškodit jinou členskou zemi. Ten spor Slovinsko - chorvatský. Pane ministře, záhy k tomu také dostanete slovo. Ten spor Chorvatsko - slovinský je vlastně zajímavý. Tady přesunou Chorvatsko Slovinci do žluté země nebo mezi méně bezpečné země. Tím zároveň zhatí nebo mohou zhatit Chorvatsku turistický ruch, protože mají lidé čekat na slovinsko-chorvatské hranici, která vždy bývá zacpaná i v nekoronavirových časech, desítky, desítky minut.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Ale je to o tom, že si chráníte své vlastní území, já jim opravdu rozumím. Ale jestli se mám vrátit k té zdravotnické otázce, tak tam nejenom na té Konferenci o budoucnosti, která nás asi čeká, ale zároveň například v dokumentech, které teď budeme schvalovat i tuto plenárku tento týden, tak se velmi intenzivně mluví o tom, že ve zdravotnických věcech, minimálně v tom, abychom všichni testovali stejně, všichni měli stejné statistiky, všichni si uměli říct, jakým způsobem, například léčit. Uměli společně nakupovat vakcíny a léčbu, což bude téma následujícího půl roku, protože ve chvíli, kdy vakcína bude, tak se můžeme bavit o tom, jak drahá bude a pro koho bude. Když vidíme, jak Američani skoupili remdesivir, jako jediný dnes dostupný lék proti Covidu, vlastně ta Evropa se na to jenom dívá, to jsou všecko věci, kde já bych viděla ty kroky v tom daleko větším zapojení a té spolupráci na úrovni Evropské unie. Jako ráda, protože po nich 6 let v podstatě volám. My dneska máme pacienty s vzácnými onemocněními, kteří nejsou léčeni 5 let, přestože ve Francii léčení jsou, jen proto, že nemáme společné procesy hodnocení, takže já jsem, nechci říct, že ráda za Covid, to vůbec ne, ale z druhé strany se ukázalo, že to zdravotnictví nemůže zůstat pouze v kompetenci členských států. A minimálně ty vědecké poznatky bysme si měli sdělovat daleko intenzivněji a minimálně bychom měli věřit a poslouchat aspoň agentuře, kterou máme, a to je právě to zmiňované ECDC, které vlastně do toho ledna bylo takovou nechtěnou Popelkou s 500 odborníky, zaměstnanci které, ale když moc nikdo nechtěl, tak nechtěl poslouchat. Dnes i německé předsednictví má zdravotnictví jako jednu ze svých priorit, takže bezpochyby to bude téma, které se prostě dostáváme na povrch.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře. Postoj České republiky, slyšel jste námitky Luďka Niedermayera.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Já bych za prvé chtěl se připojit k tomu, že není možné obviňovat Evropskou unii z toho, že selhala v této krizi, protože v oblasti zdravotnictví ty kompetence prostě nemá a ani koordinace členských států a tady přiznávám, nebylo v počátcích té krize rozhodně ideální. Co se týče role diplomacie, já se musím přiznat, že často i jsem frustrován, protože to jsou rozhodnutí, která nejsou činěna diplomacií, to jsou rozhodnutí epidemiologů a tady bych také viděl, že potřebujeme prostě posílit evropskou koordinaci třeba i v této oblasti. Epidemiologové postupují často, aniž by vás informovali, což byl i tento případ, když jsem hovořil se svým slovinským protějškem, tak o tom ani nevěděl do chvíle, než to rozhodnutí bylo stole.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A on vám přiznal, že to je vlastně částečně slovinský problém.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Tak samozřejmě i pro ně je to otázka.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Akorát ho hodili na Chorvatsko.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Otázka toho, že měli množící se případy, velmi často spojené právě s pracovní migrací z Balkánu, to jsou věci, které v tom, já tomu rozumím, že prostě to Slovinsko nato musí reagovat ve chvíli, kdy máte nezodpovědné lidi, kteří přijedou, nenahlásí se, přijedou z rizikové země, neplní ty podmínky, tak v tu chvíli potřebujete hledat jiné řešení, jak předcházet rizikům, takže já bych z toho Slovinsko, nějak nepodezříval, že řeší nějaký vlastní problém, prostě jejich příslušné orgány reagovaly podle vývoje situace.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je možné právě v rámci toho zdravotnictví a těch, když se podíváme na tu současnou situaci, což bezesporu diváky, kteří se chystají vycestovat v rámci Evropy na dovolenou, protože i my máme náš vlastní semafor, když se podíváme na naše barvy, tento týden aktualizovaný od počátku července jsou pro Čechy pro cestování bezpečné zelené všechny země Evropské unie kromě Švédska, kde podle českého ministerstva zdravotnictví stále panuje vysoké riziko nákazy, a to má, tudíž červenou, tady to vidíme, je možné na té evropské úrovni, pane ministře, dospět k nějaké jednotnější metodice, která i možná vám jako diplomatům, bude spíš ku prospěchu, než aby vy jste vysvětloval slovinskému ministru zahraničí, že tady máme Karvinsko, že tady máme státní podnik, že se tady situace podcenila.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zcela určitě a já myslím, že máme již první úspěchy. Já jsem především rád, že třeba se lépe koordinujeme ve vztahu k mimo evropský nebo mimo unijním zemím, tak tady jsme od počátku a je tady myslím, že by byla ta role diplomacie důležitá, volali po tom, aby každý stát si to nedělal po svém, abychom měli společný unijní přístup k otevírání hranic vůči třetím zemím. A nakonec se to povedlo a do jisté míry je to také na základě kritérií, které my jsme si nastavili v tom národním semaforu, který jsme prosazovali i v těch unijních jednáních. Pracujeme právě s čísly z ECDC z té evropské agentury, myslím, že tam je základ, přesně sladit metodiku, mít objektivně stejná čísla, se kterými všichni pracujeme, mít možná i citlivost na to, jak pracovat s těmi partikulárními třeba problémy, firmy v jednotlivých zemích, tam se to může v budoucnosti znova, znova objevovat, viděli jsme to v Německu v případě jatek. U nás Karviná, ale i jinde, jsou lokálně lokální lokální problémy, kde je třeba i případ Chorvatska, kde je to taky hodně lokalizované.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy, kdy myslíte, že se vám podaří přesvědčit vašeho slovinského kolegu, stejně tak asi kyperského, kdy by se Česká republika mohla dostat a kdy by mohla zasvítit na jejich semaforech zelená.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je já zopakuji pouze to, že za prvé musíme dostat pod kontrolu situaci na Karvinsku nebo v těch třech okresech Moravskoslezského kraje, to je základ, já myslím, že bychom.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými, jinými slovy do konce příštího týdne nečekáte, že by se vám diplomatickými prostředky podařilo přeřadit Českou republiku opět do zemí bezpečných.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
My se samozřejmě o to pokoušíme.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kypřanům.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Řešíme i různé detaily těch těch podmínek pro vstup na jejich území, v případě Slovinska já jsem především rád, že bez jakýchkoliv problémů je možný tranzit přes jejich území, to je pro české občany velmi důležité, že nakonec vyslyšeli, že lidé, kteří již mají rezervované zaplacené ubytování, tak mohou vstoupit na území Slovinska s testem ne starší než 36 hodin, to jsou detaily, které se prostě jednali velmi rychle v té době, kdy oznámilo Slovinsko, že 3 státy pravděpodobně zařadí na ten seznam méně bezpečných zemí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale neočekáváte, že by k té změně u těch čtyř zemí došlo do konce příštího týden.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
V tuto chvíli. Já nepředpokládám že, bychom znovu se dostali na ten nebezpečný seznam, pokud zde nebude vidět pozitivní trend i v těch lokálních ohniscích, a to je náš domácí úkol. V tom musí vláda skutečně udělat víc, tady se myslím shodneme, teď je čas prostě se zaměřit na to, jak zamezit dalšímu šíření na Karvinsku a i v jiných okresech na severní Moravě to, jestli jsme zaspali týden, 2, to myslím, že už je potom na vyhodnocení.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
6 týdnů pane ministře.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
6 týdnů vám počítá s paní místopředsedkyně Konečná. Tím se dostáváme k tématu rychlé obnovy Evropy po koronavirové pandemii. To je teď priorita předsedkyně Evropské komise Ursuly von Der Leyenové. Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard euro, když to přepočítáme na koruny, jde o zhruba 20 bilionů korun, to je přibližně 18 státních rozpočtů České republik.Y tato částka, kterou si chce komise bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditní hodnocení Evropské unie, má zvýšit rozpočet na období 2021-2027. A jednat je podle předsedkyně Evropské komise zapotřebí hodně rychle. Německá kancléřka Angela Merkelová ji ujistila, že Německo, které od července přebralo předsednictví unie, je na tento úkol připravené.

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka, 2. 7. 2020
--------------------
Víme, kde jsou těžkosti, ale každý si je vědom toho, že bude užitečné dosáhnout dohody v červenci. Pokud budeme potřebovat trochu více času, nebude to ideální, ale i potom nad tím můžeme pracovat. 17. července jedu do Bruselu s cílem odsouhlasit fond a nedovedu si představit, že by se nám to v létě nepodařilo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Německá kancléřka má v příštím týdnu předstoupit před Evropský parlament právě s prioritami toho německého předsednictví. Začnu u vás jako u europoslanců, očekáváte Luďku Niedermayere, že Evropa pod německým předsednictvím nakonec dojde k té dohodě velmi rychle.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Já bych asi otočil, jestli je nějaká šance, že dojdeme k té dohodě rychle, tak to bude pod německým předsednictvím, protože Němci mají velmi kvalitní politiky a diplomaty. A druhak, Němci jsou ti, kteří vlastně ve velké míře tento balík sponzorují, takže myslím si, že jestli někdo má šanci dojednat tu jednomyslnou shodu, na které tady toto stojí, tak je to německé předsednictví, ale bude to velmi komplikované, protože těch zemí, které atakují tento návrh, z těch či oněch důvodů, je opravdu hodně a já musím říct, že já jsem také zmaten třeba ohledně pozice v České republiky, protože nejdřív jsme slyšeli přehršel rozhovorů pana premiéra, který na základě často hrubě zkreslených informací, ten návrh zcela kategoricky odmítl, pak jsme si přečetli na jednom webovém portálu, shodou okolností jeho médií, vyjádření, že je to vlastně docela dobré, vyjádření, ze kterého podle mého názoru nenapsal ani slovo, ale to je můj osobní soud a vlastně jsem nezaznamenal nějakou komunikaci vlády ohledně toho, jak se k tomu stavíme. Přičemž já mám za to, že ten balík je pro nás velmi výhodný a náš zájem by měl být, aby byl co nejrychleji schválený.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď se bavíme o balíku z fondu obnovy.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Ne, bavíme se o celkovém návrhu, který zahrnuje, jak ten klasický rozpočet, tak ten krizový rozpočet. A z mého ekonomického pohledu, je naším zájmem, aby jednání příliš nevázly a nejsem si jistý, do jaké míry tuhle roli my sehráváme, protože té komunikace je hrozně málo. Holt vláda asi má spíš čas trávit trávit diskuse nad rezolucemi ohledně rezolucí Evropského parlamentu, ale o tom, jak se staví vlastně k tady této zcela zásadní ekonomické záležitosti a také strategické, protože to, jestli se dohodneme na takovémto poměrně velkorysém plánu, nasměruje evropskou politiku nějakým způsobem do budoucna, o tom jsem, bohužel moc neslyšel.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváme právě na ten fond obnovy. Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize pomoci na úroveň běžného unijního rozpočtu, proto se ptám, jestli mluvíte jenom o fondu obnovy, anebo o rozpočtu jako takovém. Proto na konci května byl představen tento návrh, který už vidíte na obrazovkách, na podporu oživení Fond na obnovu ekonomik zemí postižených koronavirovou krizí pod názvem Next Generation EU počítá s šátku s částkou 750 miliard EUR, kterou už jsem zmiňoval, 500 miliard má být rozděleno formou grantů a čtvrt bilionu má jít na úvěry. To osobní setkání lídrů Evropské unie se uskuteční v polovině července, je pravděpodobné, že se lídři dohodnout paní europoslankyně nebo byste v to nevěřila, pod německým předsednictvím, že to tak rychle nepůjde v polovině července.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Tak, když mělo Německo předsednictví naposled v roce 2007, tak se dohadovala lisabonská smlouva, takže já mám velké očekávání, ale i trochu strach z toho, co všechno se pod Německem je schopno dohodnout. Ale vážně, kdo chce opravdu pomoct, ten musí dát rychle, to je prostě realita, ve které žijeme, to, že ekonomiky Itálie a Španělska jsou dneska opravdu, ale opravdu na tom špatně, to víme všichni a já sice nesouhlasím s tím, jak je teď ten návrh fondu vytvořen, musím říct, že zcela výjimečně souhlasím i s panem premiérem, že například ten ukazatel nezaměstnanosti by tam prostě zůstat neměl, protože když se podíváme, kolik dostanou Slováci, kolik dostanou Češi, kolik dostanou, například Poláci, tak to není fér. Z druhé strany bych také byla ráda, aby a nevím to nám možná řekne pan premiér, pan ministr, jakým způsobem komunikují na vládě tu pozici České republiky, protože já také více slyším ty výkřiky a hesla do médií, než nějakou konkrétní pozici, jak bychom si to představovali. Za nás v Evropském parlamentu musím říct, že jsme připraveni o tom dokonce jednat na mimořádném jednání ještě na konci července, takže z naší strany.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je připraveno, kdyby se dohodli na toho 17. července.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Ano, to jsme dostali upozornění, že buďto 23. nebo 30. července se s největší pravděpodobností budeme muset sejít, pokud se dohodnou, to znamená, tam by problém být neměl, každopádně to, jak teď ten fond obnovy nastavený i obecně, tak já nevidím jako úplně pozitivní, protože mám trochu pocit, že se tam dostáváme z Green dealu do fondu obnovy, akorát mu říkáme jinak. A že by v tuhle chvíli ta kupní síla v té Evropě podpora, sociální podpora, podpora zaměstnanosti, měla být daleko větší, než dneska v tom fondu obnovy je. Já s ním mám velký problém. Na druhou stranu ale znovu říkám, kdo rychle dává, nejvíc dává. To znamená, bude záležet na členských státech, jakým způsobem to nakonec dopadne, ale tak, jak teď nastavený, já bych ho nepodpořila. Z druhé strany ale my nejsme v parlamentu ti, kteří budou ti ti stěžejní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaká je pozice České republiky, pane ministře.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Já bych za prvé chtěl o oponovat tomu, že by vláda nekomunikovala a, jaká je pozice k tomu k těm návrhům, které představila komise, za prvé se o tom hovořilo, jak ve sněmovně, tak v Senátu. Řešil se tam mandát projednání červnové rady, která poprvé jednala na úrovni lídrů, na úrovni premiérů, prezidentů o tom představeném návrhu, takže my naši pozici komunikujeme, minimálně náš parlament je seznámen s tím, s čím jdeme do těch jednání. A ten přístup je pragmatický, my si uvědomujeme na jednu stranu že, skutečně Česká republika potřebuje rychle nastartovat evropskou ekonomiku, včetně těch nejvíce postižených zemí, jako je Francie, Itálie, Španělsko, všechny tyto země patří mezi významné vývozní trhy pro náš byznys, pro naše podnikatele. A zároveň ale máme řadu výhrad vůči tomu návrhu, zejména fondu obnovy Next Generation EU, a to především o s ohledem na flexibilitu využití těch zdrojů, které v něm budou obsažené, to, že by naprostá většina prostředků měla jít pouze do transformace směrem k větší udržitelnosti nebo do digitalizace, považujeme za vhodné, ale nesmí to být pouze to. Potřebujeme investovat infrastruktury, myslím, že i celá řada dalších oblastí, které v tuto chvíli, skutečně vyžadují investice, včetně zdravotnictví a.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane, pane.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
A jestli mohu ještě doplnit, samozřejmě i ty kritéria a jakým způsobem by měly být ty zdroje vlastně propláceny, využity, tak tam máme celou řadu výhrad a tady paní poslankyně již zmínila, máme výhradu proti tomu kritériu nezaměstnanosti, si myslím, že to skutečně neodpovídá tomu, že musíme reagovat i na ty dopady té krize, které mohou přijít teprve na podzim. A potom také otázka větší flexibility. Bychom především chtěli, aby využívali stávající programy, stávající politiky, nikoliv se nutně zaváděly další byrokratické a dalším nástroje, které by ty zdroje vlastně potom směřovaly do evropské ekonomiky.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Luděk Niedermayer.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Jenom bych chtěl reagovat, že ono od českého premiéra volání po větší flexibilitě využívání evropských peněz, prostě nemůže fungovat. Protože pod tou větší flexibilitou využívání evropských peněz část mých kolegů v parlamentu vnímá, více peněz do firem, které jsou spojeny s panem premiérem. Čili je to prostě strašně nešťastné. Pane kolego, /nesrozumitelné/nesedíte v Evropském parlamentu.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Pane poslanče, je to, především o tom, abychom si mohli, jako členské státy říct, kde jsou ty aktuální potřeby. Abychom mohli skutečně objektivně třeba dát priority ne podle toho, jak je definuje Evropská komise, abychom mohli třeba a to se týká i toho víceletého finančního rámce, kde jsme od počátku říkali, chceme mít jistou míru flexibility, abychom mohli třeba i měnit ty priority v průběhu času. Dnes se rozhoduje o tom, jak má vypadat rozpočet Evropské unie na 7 let, kdo ví, co nás čeká za 2 - 3 roky.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Ale já neříkám, že to takhle možná někdo nemyslí, já říkám, jak to vyznívá a jak to vyznívá, to z Evropského parlamentu opravdu vím. A druhý moment, bych chtěl říct, že pan premiér zdůrazňuje, že je tam jedno špatné kritérium, ale ono je užitečné si přečíst celý ten dokument a podívat se na všechny ty kritéria. Stejně tak jako my.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď narážíte na, promiňte, že vstoupím do vaší řeči. Vy teď narážíte na tu nezaměstnanost, kterou zmiňovala i Kateřina Konečná.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ostatně můžeme si Andrej Babiše poslechnout, protože Andrej Babiš dlouhodobě kritizoval rozdělení peněz v rámci evropského rozpočtu, výhrady má ale i k tomu plánovanému fondu obnovy, protože se bavíme o dvou entitách. Kritéria pro rozdělování peněz podle Babiše nejsou příliš spravedlivé.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí, 3. 7. 2020 /ANO/
--------------------
Teď do toho přichází ten Recovery Fund, který má absolutně pro mě nepřijatelné kritérium, a to je průměrná nezaměstnanost od roku 2015 do roku 19, takže tam jsem není sám, který to kritizuje, protože Česká republika má nejnižší nezaměstnanost dlouhodobě, a jsem přesvědčen, že i po, řekněme, i v tom příštím období budeme na tom velice dobře.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže bychom se neměli k tomu kritériu upínat, Luďku Niedermayere.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Měli bychom si to nejprve přečíst a fakt je, že v téhle části jsou 2 kritéria. Jedno je bohatství ekonomiky a druhé je nezaměstnanost. A stejně tak jako my právem argumentujeme, že některé země mají vysokou nezaměstnanost, kvůli tomu, že dělají špatnou strukturální politiku, tak jiné země argumentují, že některé země jsou příliš chudé, i proto, že dostávají stovky miliard korun, v případě České republiky, korun, z evropského rozpočtu a stále se nedostaly na tu průměrnou úroveň. Je potřeba si uvědomit, že ta ten návrh má vlastně 3 části. První je React EU, která závisí na těch kritérií, které jsou ekonomicky nejkorektnější, ale které mají tu nevýhodu, že je nyní neznáme, to je propad ekonomiky, nárůst nezaměstnanosti a tahle část tam je, a ta je ekonomicky dobrá, jenomže nevýhodou je, že než ty data budou k dispozici, tak uběhne dlouhá doba. To znamená, že ty peníze by se vlastně velmi komplikovaně rozhodovaly. Druhá část je navýšení just transition fund, což zase některé země mohou být velmi nerady, že země, které neinvestovaly do toho, aby například utlumily těžbu uhlí, aby udělaly nějaký krok na dekarbonizaci ekonomiky, nyní čekají na to, že ty ostatní země to zaplatí. Opět, my jsme velkým příjemcem tady tohoto fondu a stejně tak jako náš premiér kritizuje kritérium nezaměstnanosti, tak někdo jiný může říkat, co je to za nápad dávat těm zemím, které se na tady to obrazně řečeno, vykašlali, naše peníze. A třetí část je ta, ve které je to vážené bohatství ekonomiky a nezaměstnanost. Mně se to kritériu nezaměstnanosti také nelíbí. Ale není férové tady tohle vypichovat a ignorovat ty kritéria, které jsou v náš prospěch.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy podle vás je to maximální možný kompromis v současnosti.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Není. Z našeho pohledu bychom si bezesporu dovedli představit lepší nastavení. Ale stejně tak můžou být země, které si představují lepší nastavení, které je pro nás tím horším nastavením. Já si myslím, že bychom měli na diplomatické úrovni se snažit dosáhnout určitých změn, ale ne na úkor toho, abychom se k té dohodě rychle nedobrali. A druhá věc, a to je poslední věc, kterou chci říct. Pro nás je vlastně největší vítězství to, o čem se nemluví, a to znamená, že je zachovaný ten původní rozpočet, komise navrhuje ten původní rozpočet v nastavení, které je pro nás extrémně výhodné, my si musíme uvědomit, že naše země už je nad 90 procenty průměrné úrovni HDP na hlavu v evropské úrovni. Přesto přes ten původní rozpočet, máme dostat stovky miliard korun nad to, kolik do toho rozpočtu zaplatíme. Čili, když já se podívám na ten celý balík.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak je to podle vás výhodné.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Je to podle mého názoru výhodné, a měli bychom hlavně pomoci tomu, aby balík, který bude podobný tomu navrhovanému balíku, byl co nejdříve schválen.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když už máte slovo, a to se chci právě zeptat, jestli vy jako čeští europoslanci, byť z jiných politických stran a i ideologií, máte shodu, jestli se fond obnovy a víceletý finanční rámec mají probírat un block, dohromady anebo jestli tady bude tlak, kdo rychle dává, hodně dává, fond obnovy schválit dřív a oddělit ho od víceletého financování.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Já jsem rád, že my v naší politické skupině nehrajeme takové ty hry, ono je to nevýhodné pro Čechy, ale je to výhodné pro Slováky, takže se tam do sebe pustíme, to naštěstí v Evropském parlamentu v naší skupině neprobíhá. Evropský parlament volá aspoň naše skupina volá po tom, aby bylo co nejrychleji dosaženo dohody, aby ta dohoda byla společná a také, aby rozhodování o těch penězích potom neprobíhalo za nějakými zavřenými dveřmi rady nebo komise, ale aby bylo transparentní a spolurozhodoval o tom Evropský parlament. Čili, myslím si, že ten Evropský parlament je, respektuje ten český zájem jednoznačně v tom, že chceme co nejrychleji dohodu, která bude podobná tomu, jak je to nyní navrženo, ale bohužel mám pocit, že jsme daleko od tady toho na úrovni rady.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kateřina Konečná, odpověď na tu otázku.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Jako ideální by samozřejmě ve chvíli, kdy máme rozpočet, který má platit od roku 2021 bylo, abychom ho do aspoň konce roku 2020 schválili, ono se to tak sice vlastně nikdy pořádně nestalo, ale, ale bylo by hezké. Z druhé strany můžu říct zcela praktickou zkušenost z výboru pro životní prostředí, kde kolegové ze socialistů, zelených a další v podstatě smetli parlamentní návrh v rámci zemědělských dotací, bude se o něm znovu jednat, což už předzírá to, že vlastně to nejsme schopni v Evropském parlamentu stihnout, to se týká toho celkového rozpočtu. To znamená já si myslím, že to praktické řešení bude, že v tuhle chvíli budeme rozhodovat o tom Recovery fondu a potom se bude muset se zpátky vrátit k rozpočtu, byť se mi to nemusí líbit a nepřipadá mi to.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy, praktičtější bude, že se to nebo důsledek bude, že se to oddělí.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Pro nás to není výhodné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A pro Českou republiku bude nevýhodné.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Určitě ne. Pro Českou republiku, ale kdybychom čekali na to, jak se i Evropský parlament, protože opravdu jsou tam nové poměry, noví kolegové a spousta těch věcí, které už byly rozhodnuty, se shodila ze stolu. Ve chvíli, kdy bychom měli čekat, nedovedu si představit, že by Recovery fund byl schválený do konce roku. A podle mě by to bylo špatně a jenom ještě jedna krátká poznámka, to co mi na tom všem vadí, ze všeho nejvíc je, že se vůbec nebavíme o příjmech do toho rozpočtu. My se bavíme o tom, že si budeme půjčovat, jakým způsobem se k tomu postavíme, nebavíme se o příjmech a i německé předsednictví, sice píše něco o dani z finančních transakcí, ale nic o daňových rájích i německé předsednictví píše něco o tom, že by jsme měli mít tu daň z úniku uhlíku. Ale pořád jsou to takové věci na vodě, já bych si docela přála, abychom se vážně zamysleli nad tím, že nám tady utíkají miliardy korun a miliardy EUR z Evropské unie a že to jsou peníze které, kdyby tady zůstaly, tak si možná nemusíme vůbec půjčovat tolik.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, dojde k oddělení těch dvou entit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já bych ještě krátce reagoval na pana poslance. Já myslím, že česká vláda nikdy neakceptovala princip berte nebo nechte. Prostě ten návrh z komise je návrh k jednání. Já věřím, že sem najde kompromis, který i zohlední naše výhrady, ale těch výhrad má má řada zemí, hodně je to skutečně velký úkol pro německé předsednictví. V případě otázky, jestli rozdělit ty dvě témata, já jsem přesvědčen, že by bylo také lepší, kdyby se podařilo najít kompromis co nejrychleji na obou tématech.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale nevěříte tomu.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Ale v tuto chvíli jsem přesvědčen, že je asi blíže možnost dohodnout se na plánu obnovy nebo fondu obnovy. A co se týče víceletého finančního rámce, tak tam se k tomu ještě vrátit. Ono to naznačovala již ve svém projevu, již paní kancléřka Merkelová. Na druhou stranu my skutečně chceme, aby rada, aby Evropská rada přijala evropský rozpočet na další 7 let co nejrychleji, ideálně počátkem počátkem podzimu tak, aby byl čas ještě začít jednat i s evropským parlamentem. A i je třeba představit ty návrhy veřejnosti, aby se seznámili s tím, co dalších 7 let budou priority Evropské unie.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste vy jste už tady naznačili, že také není úplně vhodné, a to říkal Luděk Niedermayer, se obrovské množství času věnovat rezoluci Evropského parlamentu, v pondělí vláda, respektive 3 ženy Marie Benešová, Alena Schillerová a Klára Dostálová zabojovaly za Andreje Babiše, protože vláda v pondělí schválila pozici České republiky k usnesení Evropského parlamentu, kterou právě předložila Marie Benešová, jako ministryně spravedlnosti, podle návrhu usnesení se europoslanci částečně vměšují do vnitřních politických záležitostí členského státu Evropské unie, rozumějme České republiky. Rezoluce také podle vládních výtek narušuje presumpci neviny a předjímá výsledky unijních auditních řízení.

Marie BENEŠOVÁ, ministryně spravedlnosti, 29. 6. 2020 /nestr. za ANO/
--------------------
Co mi tam hlavně šokovalo, byla ta formulace Evropského parlamentu, že tento vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí účastí na projektu Čapí hnízdo, tak to si myslím, že je nepřijatelná formulace a myslím si, že tady jsme byli nuceni se ohradit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Předseda Evropského parlamentu David Maria Sassoli se v úterý proti tvrzení české vlády a jejímu usnesení ohradil. V dopise zaslaném Andreji Babišovi uvedl, že europarlament kontroluje hospodaření s rozpočtem unie, jehož součástí jsou i dotace pro členské země, na základě unijních smluv. A v textu dopisu je i tento text, cituji z něj.

Václav Moravec CITACE: DAVID MARIA SASSOLI, Z dopisu předsedy EP Anderji Babišovi /zdroj: předseda EP David Maria Sassoli/
--------------------
Rád bych zdůraznil, že výbor pro rozpočtovou kontrolu bude i nadále vykonávat své povinnosti v souladu se svým mandátem, včetně posuzování potencionálních střetů zájmů, které brání řádnému a zákonem plnění rozpočtu Evropské unie, spolu s dalšími příslušnými institucemi Evropské unie.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Předseda Evropského parlamentu rovněž odsoudil výhrůžky, kterým čelí někteří čeští členové kontrolního výboru Evropského parlamentu. Vy jste pro to vládní usnesení nehlasoval s odůvodněním, že jste neměl čas si ho dostatečně prostudovat. Není to výmluva.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Není to skutečně výmluva, ve chvíli, kdy dostanete takovýto text, v okamžiku projednávání, není možné ani jej nechat prostudovat, například.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je tak nekolegiální, to bylo tak nekolegiální postup paní Benešové.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Já netuším proč, proč k tomu bylo nutné přistoupit tímto způsobem, proč jsme tak spěchali. Popravdě řečeno ani nevím, jestli takovýto takovýto postup byl nutný. Za prvé myslím.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte, že ten postup je, promiňte, pane ministře, že ten postup.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Myslím, že jak poslanecká sněmovna, tak Evropský parlament je přímo voleným orgánem, je suverénní/nesrozumitelné/.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte, že ten postup s Českou republiku poškodí, jinými slovy, když už jste si to přečetl a prostudoval, hlasoval byste pro takové vládní usnesení.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já bych pro něj nehlasoval ani v tomto případě, když jsem se s ním seznámil, protože myslím, že byl zbytečný.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže poškodí Českou republiku.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Rozhodně to nepřispívá k tomu, abychom ve chvíli třeba chceme vyjednávat o novém víceletém finančním rámci, chceme tam, aby i Evropský parlament zohlednil požadavky České republiky, si vytvářeli vyjednávací pozici, která by byla pro nás silnější, než v tuto chvíli možná je.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste se zase zdržela u rezoluce, kterou Evropský parlament na margo přijal. Je vhodné na tu rezoluci reagovat vládním usnesením.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Nemyslím si, že to bylo nutné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže byste pro to usnesení také nehlasovala.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
My jsme, nestává se to. Každopádně já myslím, že nebylo vhodné ani přijímat nebo pro mě jsou rezoluce Evropského parlamentu v podstatě papír, kterým si někdo řeší to, že možná nechce trávit čas nad podstatnějšími věcmi, jako je například, jako jsou například ty zemědělské dotace a podobně. Já jsem prostě praktický politik, který radši dělá na legislativě, než na rezolucích a usneseních, tudíž já jsem pro něj nehlasovala, především proto a z druhé strany, své miliardáře si máme doma vyřešit sami a nevím, proč by nám do toho měl zasahovat evropské.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A slýcháváte od vašich vlastních, že si jsou schopni v Poslanecké sněmovně členové KSČM vyřešit své vlastní miliardáře, když je tak dobře podporujete, jako KSČM.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Já myslím, že my dáváme velké zrcadlo vládě, koneckonců ty podmínky, které jsme teď dali i v rámci těch 500 miliard, jsou zcela jasné, jsou pro lidi, jsou pro zaměstnance, jsou pro lidi, kteří pracovali v první linii, to znamená my rozhodně nedáváme nic zadarmo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I když se ty peníze tak nějak lidem v první linii nedostávaly.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Rozhodně nedáváme ty věci zadarmo a pevně věřím, že tak budeme činit i nadále, byť možná například, i jak v tom Evropském parlamentu, tak tady bych si přála, abychom nedávali více peněz na zbrojení, než na zdravotnictví, což se, bohužel v obou institucích děje.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaký dopad bude mít, bude-li mít to vládní usnesení vůči rezoluci Evropského parlamentu, velmi stručná reakce.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Tak ukazuje to, jaká atmosféra v české vládě, vůči osobním problémům našeho premiéra, a to je podle mě jako signifikantní, protože to jsou opravdu osobní problémy spojené s podnikáním pana premiéra a neschopnosti upravit tu svoji pozici, ten vztah k tomu podnikání tak, aby to odpovídalo nejen českému, ale také také evropskému právu, a to myslím si je jako důležitý signál, protože podle mého názoru je to bezprecedentní. Já jsem rád, že tady pan ministr říká, že by pro to nehlasoval.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuji první trojice hostů dnešních Otázek ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi, poslankyni Evropského parlamentu Kateřině Konečné a Luďku Niedermayerovi, poslanci Evropském parlamentu. Díky a na shledanou.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně EP, místopředsedkyně strany pro evropskou politiku a občanský sektor /KSČM/
--------------------
Děkujeme za pozvání.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Na shledanou.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD
--------------------
Na shledanou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přepněte si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku, kde Otázky pokračují.


Soudy rozhodují rychleji

5.7.2020 - ČT 1 (19:00 Události)

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
České soudy loni rozhodovaly nejrychleji za posledních 12 sledovaných let. Podle Ministerstva spravedlnosti je tuzemská justice sedmá nejrychlejší v Evropské unii ve vyřizování civilních sporů. Polovina jich končí do půl roku. U trestních kauz jsou to dokonce jen 3 měsíce.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
Podzemní sklad rozhodnutých případů u Okresního soudu v Břeclavi. Vyřízenými civilními spory se plní dvojnásobně rychleji než před pěti lety.

Premysl KLAS, předseda Okresního soudu v Břeclavi
--------------------
Každý měsíc napadá asi 200 žalob, celkem tedy osmi soudcům, a zhruba podobné množství se nám daří vyřídit.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
Přes postupné zlepšování ale Ministerstvo spravedlnosti vyhodnotilo břeclavský soud jako nejpomalejší v zemi. Jako jediný má v civilních věcech medián délky řízení víc než rok. Jde o skoro čtyřnásobnou dobu ve srovnání s nejrychlejším soudem v Kutné Hoře. Břeclavský předseda to přikládá taky zdlouhavému řešení bývalého majetku vysídlených sudetských Němců.

Premysl KLAS, předseda Okresního soudu v Břeclavi
--------------------
Hledají se vlastně ty linie těch vlastnických práv až třeba od toho roku 1945. Mnohdy narážíme na to zase, že už nejsou v archivech k dispozici ty tehdejší dokumenty, důkazy, svědci už většinou nežijí.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
Stará zátěž, někdy i z devadesátých let, dlouhodobě brzdí kromě jihomoravských soudů i ty severočeské. Uzavírání letitých případů se projevuje v jejich horší statistice délky řízení. Ve srovnání se zbytkem republiky. I přesto rychle svou ztrátu dohánějí. Třeba u Okresního soudu v Ústí nad Labem trval před pěti lety typický spor víc než 3 roky, teď je to 8 měsíců.

Lubomír HRBEK, předseda Okresního soudu v Ústí nad Labem
--------------------
Zejména jsme přijali spoustu nových soudců, mladých perspektivních, pracovitých. Dali jsme jim k dispozici administrativní aparát.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
Právě ústecké soudy řeší zřejmě nejdelší soudní spor v Česku. O zaplacení víceprací na dominantě města.

redaktorka
--------------------
Mariánský most. Město ho otevřelo v roce 1998, ale už o rok později společnost Hutní montáže na město podala žalobu. Tehdy po něm chtěla doplatit 184 000 000 Kč a úrok z prodlení.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
Firma loni nepravomocně vysoudila necelou polovinu částky. Úroky se zvyšují každý měsíc o 2 000 000. Pokud by Ústí nad Labem ve všech částech žaloby prohrálo, muselo by zaplatit téměř 700 000 000.

Petr NEDVĚDICKÝ, primátor Ústí nad Labem /ANO/
--------------------
Asi by nás nikdo nechal zkrachovat, asi bychom získali úvěr na to, ale skutečně bychom nemohli potom opravovat chodníky, stavět nic.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
Hutní montáže nabízejí ukončení sporu za 300 000 000. Vedení města to odmítá a požaduje další snížení částky. Redakce a Pavel Schrötter, Česká televize.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Pro měření rychlosti soudů používá Ministerstvo spravedlnosti údaj, který je přesně v polovině vyřízených případů seřazených od nejkratšího k nejdelšímu, takzvaný medián. Křivka rychlosti tak není tolik ovlivněna extrémně dlouhými případy. Doba vyřízení trestních kauz se postupně zkracuje. V polovině z nich jsou obžaloby vyřízené do čtvrt roku. Občanskoprávní spory trvají skoro 2× déle, ale medián se soudům daří už 7 let snižovat. Naprosto opačný trend je u správních žalob. Pokud občan napadne rozhodnutí úřadu, zdravotní pojišťovny nebo třeba policie, čeká na rozhodnutí většinou přes rok. Mediánová hodnota loni zpomalila o měsíc. Kvůli rostoucím rozdílům mezi jednotlivými druhy sporů chce ministryně spravedlnosti soudce přerozdělit.

Marie BENEŠOVÁ, ministryně spravedlnosti /nestr. za ANO/
--------------------
Jednak klesá kriminalita, a dost rapidně, a jednak stoupají počty nevyřízených věcí, pokud jde o občanskoprávní teda sekci. Budou muset vypomoci z trestních úseků na těch ostatních úsecích.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Letos totiž i vzhledem k odkládání soudních řízení v době nouzového stavu zůstává civilním soudcům na stole víc nevyřízených případů. V minulých letech se přitom staré zátěže úspěšně zbavovali.


Radní: O družstevní bydlení mají zájem městské části

4.7.2020 - Mladá fronta DNES (Praha)

PRAHA Plán podpory družstevního bydlení pomocí poskytnutí městských pozemků, který se kvůli odporu Pirátů a Prahy sobě nepodařilo prosadit pražské radní Haně Marvanové (za STAN), by podle ní mohl fungovat na městských částech. Praha 8 a Praha 11 podle ní už podobné projekty rozjíždějí a ona s nimi bude spolupracovat.
Marvanová spolu s předsedou Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) Jiřím Pospíšilem jednání partnerů označili za porušení koaliční smlouvy.
Plán navržený Marvanovou předminulý týden neschválila rada a na čtvrtečním jednání nezískal dostatek hlasů pro zařazení na program. Spor v koalici vznikl ohledně budoucího vypořádání pozemků, které by město na družstevní výstavbu poskytlo. Návrh Marvanové počítal s tím, že pozemek bude po splacení půjčky družstvu prodán za odhadní cenu. Naopak Piráti a Praha sobě chtěli, aby město pozemky prodalo dráž a získalo tím prostředky na další rozvoj bydlení.

„V ceně neustoupím“

Podle Marvanové je nemravné, aby město po Pražanech chtělo cenu, která je vyšší než posudková. Označila to za potenciální lichvu, požadavek podle ní označily za nepřijatelný i majetkový a právní odbor magistrátu. Radní řekla, že při ročním jednání partnerům ustoupila ve všem, ale v případě ceny tak učinit nemůže a neudělá to. Také by to podle ní znamenalo popření základního principu plánu, kterým je nabídnout střední třídě bydlení za nižší než tržní cenu.
I když je plán na magistrátu zablokován, projevily o něj zájem městské části, které chtějí využít městem svěřené pozemky. Kromě Prahy 8 a 11, kde se již na projektech podle radní pracuje, má jít také o Prahu 5, 12, 13 a 14. „Zadala jsem legislativě úkol, aby posoudila, nakolik městské části mohou bez souhlasu magistrátu udělovat právo stavby,“ uvedla Marvanová s odkazem na právní nástroj, který město plánovalo využít. Ten znovu zavedl nový občanský zákoník a umožňuje majiteli poskytnout pozemek až na 99 let ke stavebním účelům.
Marvanová a Pospíšil kritizovali také fakt, že primátor Zdeněk Hřib (Piráti) si nechal zpracovat posudek od firmy Ernst & Young, který záměr označil za rizikový pro město. Je podle nich fakticky nesprávný. „Budeme chtít, aby jej město neproplatilo,“ řekl Pospíšil. Byl podle něj zadán účelově a jeho kvalita neodpovídá ceně, která přesáhla 600 tisíc korun.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

(ČTK)

Matovič v záři koronaviru

7.7.2020 - Mladá fronta DNES (Názory)

Slovenská vláda premiéra Matoviče má za sebou sto dní hájení. Místo nápravy škod po Smeru, které slibovala, však musela napřít veškeré síly do boje s koronavirem a během něj to v ní začalo skřípat.

Nová slovenská vláda v čele s Igorem Matovičem (OLaNO) si určitě nepředstavovala, že bude muset hned od nástupu do funkce čelit koronavirové epidemii. Po odstavení dlouhodobého hegemona stranického systému, Smeru – sociální demokracie, od moci měla koalice úplně jiné představy o svých politických prioritách, a to nejen pro prvních 100 dnů vlády.
Stačí si vzpomenout, jak se v závěrečné fázi vlády Smeru začala postupně rozkrývat pavučina vazeb kontroverzního podnikatele Mariána Kočnera, aktuálně souzeného pro podezření z objednávky vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka, nejen na některé vysoce postavené politiky za Smer, ale i na vlivné soudce či prokurátory. A protože vládu ustavily strany, které do té doby byly v opozici vůči bývalému kabinetu – ať už v parlamentu, nebo mimo něj – chtěly logicky své první kroky směřovat k zajištění nápravy zděděného stavu země.
Matovičova koalice některé kroky či nakročení k očistě udělala, kvůli mimořádné situaci však bylo celých pověstných prvních 100 dní koaličního kabinetu – Obyčejných lidí a nezávislých osobností (OLaNO), Jsme rodina, Svobody a Solidarity a Pro lidi – primárně ve znamení převzetí zodpovědnosti za zvládnutí epidemiologické krize.

Koronavirus zvládli

Do té vláda musela naskočit hned, takže vlastně na jakékoli nepsané pravidlo o 100 dnech hájení mohla logicky zapomenout. Soudě dle veřejného mínění svou roli zatím zvládla, podobně pozitivně však voliči hodnotili i roli předcházejícího kabinetu Petra Pellegriniho při řešení koronavirové krize.
To není zase až tak překvapivé, v krizových dobách mají občané tendenci více se semknout za vládnoucími politiky a v mnohem větší míře jim projevovat důvěru v krocích vedoucích k řešení situace.
Pomineme-li však epidemii, tak bylo prvních 100 dní ve znamení některých zásadních personálních změn. Asi nejviditelnější, která měla i určitou vazbu na krizovou situaci, bylo odvolání šéfa státních hmotných rezerv Kajetána Kičury za chyby při obstarávání zdravotnického materiálu. Někdejší kandidát Smeru na ústavního soudce nakonec skončil nejen bez práce, ale po několika měsících i ve vazbě pro podezření z korupce.
Koalice rovněž začala pracovat na změně způsobu volby generálního prokurátora a plánuje zavést povinnost bezpečnostních prověrek pro soudce a prokurátory. To ostatně Matovič oficiálně uváděl jako důvod, proč usiloval o ustavení široké vlády disponující nikoli pouze prostou většinou, ale většinou ústavní. Kvůli tomu vzniklo spojení čtyř subjektů, ačkoli prostou většinu by po boku OLaNO dala kterákoli kombinace dvou dalších subjektů.
Matovičovi však větší než prostá většina může pomoci prosazovat i běžné zákony, nejen ty, k nimž je třeba ústavní většiny. Některé koaliční subjekty, a buďme konkrétní – jedná se hlavně o premiérovo hnutí OLaNO, jsou totiž vnitřně poměrně heterogenní. Pod křídly Matoviče šli do voleb výrazně konzervativní až ultrakonzervativní představitelé, liberálně orientovaní politici a lidé angažující se dříve v rámci různorodých občanských aktivit.
Udržet jednotu poslaneckého klubu OLaNO tak bude samo o sobě poměrně velkou výzvou, k tomu musíme přidat problém soudržnosti s ostatními koaličními partnery. Zejména dojde-li na některé hodnotové spory, bude to ve vládě patrně skřípat. Ostatně první zaskřípání už koalice zažila, když část jejích poslanců společně s opozicí „zařízla“ zprávu o činnosti slovenské ombudsmanky. Kapitolou samo o sobě bude počínání ideologicky těžko identifikovatelného a stále primárně protestně působícího hnutí Jsme rodina. A to zdaleka nejen kvůli aktuální kauze, ve které je předseda hnutí a předseda parlamentu Boris Kollár obviňován, že opsal část své diplomové práce.
Jeho hnutí je na mezinárodní scéně spojeno s nacionalistickými, euroskeptickými a populistickými formacemi, jako je Národní sdružení Marine LePenové, Liga Mattea Salviniho (na jehož mítincích v Itálii Kollár vystupoval) nebo Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Na zahraniční politiku nové vlády však v tuto chvíli vliv nemá, ale není vyloučeno, že o intenzivnější promlouvání do zahraničněpolitické a evropské agendy bude usilovat.
Nedávno se mě jedna novinářka ptala, zda bych si vsadil na to, že tato vláda bude ve funkci celé čtyřleté období. Odpověděl jsem, že sázet se v politice je velmi ošidné. Nejen slovenská, ale i česká zkušenost ukazují, že někdy koalice dokážou ustát i velké kauzy, které na první pohled vypadají jako „rozsudek smrti“, na straně druhé se často rozpadají i kvůli margináliím a relativním banalitám.
Igor Matovič však pravděpodobnost, že udrží svou koalici, zvýšil tím, že ustavil vládu s velkou většinou. Ani odchod jednoho (kteréhokoli) koaličního subjektu by tak k její ztrátě nevedl a opozice by neměla šanci vyslovit kabinetu nedůvěru. Tedy za předpokladu, že by odchod jednoho nebyl spouštěčem nějakého domino efektu nebo že by se některé koaliční subjekty nezačaly vnitřně štěpit. Vzhledem k vnitřní heterogenitě nejsilnějšího OLaNO to není vůbec vyloučeno.

Výzvou samo o sobě bude udržet pohromadě poslanecký klub strany premiéra Matoviče.

Foto popis|

O autorovi| Petr Just, politolog, Metropolitní univerzita Praha

Petr Just

U nájmů i prodejů bytů platí nová pravidla, předkupní právo je minulostí

4.7.2020 - Právo (Zpravodajství)

S novým měsícem vstoupila ve středu v platnost novela občanského zákoníku. Upravuje práva a povinnosti u pronájmů bytů a v naprosté většině případů ruší povinnost předkupního práva. Současně se norma dotýká některých podmínek u bytového spoluvlastnictví a společenství vlastníků jednotek (SVJ).
Novela ruší předkupní právo po dvou letech platnosti, jelikož nezřídka komplikovalo prodeje bytů se spoluvlastnickým podílem na některých nemovitostech. Typicky šlo o byty s hromadnými garážemi, společnými garážovými stáními, předzahrádkami či sklepy v bytových domech. Na změnu pravidel s 1. červencem čekaly desítky majitelů nemovitostí v evidenci realitní společnosti RE/MAX Atrium, potvrdila makléřka Kateřina Holoubková. Podle ní se tito majitelé chtěli vyvarovat komplikací. „Kromě časových průtahů jsme se v praxi také setkávali s tím, že uplatňování předkupního práva vyvolávalo spory mezi sousedy,“ uvedla Holoubková.

Nájemník by nově mohl dostat pokutu

Prodejci totiž dosud museli nejprve nemovitost nabídnout za stejných podmínek ostatním spolumajitelům. Takových sousedů přitom mohly být i desítky, na jejichž vyjádření bylo nutné čekat až tři měsíce, než bylo možné s prodejem standardně pokračovat.
To už ale teď neplatí. Předkupní právo však bude nadále uplatňováno např. u spoluvlastnictví z dědictví, ale pouze do šesti měsíců od nabytí nemovitosti. Počká-li tedy majitel s prodejem půl roku od nabytí spoluvlastnického podílu, i on se předkupnímu právu vyhne.
Další novinkou plynoucí z novely je přechod dluhů starého vlastníka na nového, pokud je nabyvatel mohl a měl při koupi zjistit. Jde o dluhy na příspěvcích i na službách.
Vlastníci bytů také mohou od středy do nájemních smluv zahrnout smluvní pokuty nájemníkům, a to až do trojnásobku měsíčního nájmu.
Dosud byla jakákoliv smluvní pokuta soudně nevymahatelná, byť si ji pronajímatel do smlouvy prosadil. „Pokud ve smlouvě byla, vůbec se k ní nemohlo přihlížet,“ potvrdil advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad. Jestliže byla smluvní pokuta sjednána, šlo podle něj pouze o tzv. zdánlivé právní jednání a na pokutu se pohlíželo, jako by ve smlouvě vůbec nebyla. Pronajímatel tak mohl ve smlouvě s nájemcem sjednat pouze nájemné, zálohy nebo náklady na služby a jistotu.
Novela platná od 1. července umožnila smluvní pokutu sjednat. „Cílem je motivovat nájemce k plnění povinností a zajistit pronajímateli smluvní pokutou paušalizovanou náhradu škody,“ poznamenal Strnad. Dodal, že limit pro výši pokuty, ale zároveň i poskytnuté jistoty čili kauce je trojnásobek nájemného.
„Je tak možné kombinovat sjednání jistoty a smluvní pokuty, ale v souhrnu nesmí převýšit právě trojnásobek měsíčního nájmu,“ vysvětlil advokát.

Změny u SVJ

Novela se týká i bytového spoluvlastnictví a fungování SVJ. Změny jsou např. u prohlášení vlastníka, kdy jsou stanoveny výjimky ze stoprocentního pravidla souhlasu všech spoluvlastníků při úpravách společných prostor domu, pokud se nemění velikost podílu na společných částech.
Norma také stanovuje povinnost založení SVJ u všech domů s nejméně pěti jednotkami, když jsou čtyři ve vlastnictví různých osob. Dříve to byly tři osoby.

Uplatňování předkupního práva vyvolávalo i spory mezi sousedy Kateřina Holoubková, RE/MAX Atrium

(gin, rei)

Stát se musí omluvit za výrok prezidenta Zemana o Peroutkovi

3.7.2020 - TV Nova (07:30 Ranní Televizní noviny)

Tereza JANDOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, je to tak, je půl osmé a začínají Ranní Televizní noviny. Stát se musí omluvit za výrok prezidenta Miloše Zemana, který v roce 2015 řekl, že novinář Ferdinand Peroutka napsal článek Hitler je gentleman. V něm podle prezidenta obdivoval Adolfa Hitlera. O omluvě rozhodl Městský soud v Praze a rozsudek je pravomocný.

Eliška KOPÁNKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jenže článek, který měl vydat časopis Přítomnost, jehož šéfredaktorem byl právě Peroutka, není nikde k nalezení a prezident pro toto tvrzení nenašel důkaz.

Marek NESPALA, advokát prezidenta ČR
--------------------
Trvá na tom, že existoval a jeho tvrzení podporoval i ministr kultury Pavel Dostál.

Eliška KOPÁNKOVÁ, redaktorka
--------------------
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček pak článek roky hledal.

Miloš ZEMAN, prezident ČR /zdroj: Blesk/
--------------------
Pokud Jiří Ovčáček tento článek nenajde do 30. června, tak z vlastní kapsy vypíšu cenu pro toho, kdo ten článek objeví.

Eliška KOPÁNKOVÁ, redaktorka
--------------------
Článek se ale ani po více než pěti letech nenašel a Městský soud v Praze rozhodl ve prospěch Peroutkovy vnučky. Stát, který se má omluvit, v tomto případě zastupuje ministerstvo financí.

Michal ŽUROVEC, tiskový mluvčí ministerstva financí
--------------------
My předpokládáme, že podáme dovolání k Nejvyššímu soudu, a to z toho důvodu, že ministerstvo financí je přesvědčeno, že výrok prezidenta republiky není takzvaným nesprávným úředním postupem podle zákona o náhradě škody.

Anna BÁBOVSKÁ, redaktorka
--------------------
Vnučka Ferdinanda Peroutky nepožaduje žádné finanční odškodnění, stačila by jí pouze omluva z úst prezidenta republiky.

Terezie KASLOVÁ, vnučka Ferdinanda Peroutky
--------------------
Já jsem byla vychovaná, tak, že když někdo lže, říká nepravdu, tak potom musí být připraven i se za to omluvit.

Eliška KOPÁNKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ministerstvo se musí vnučce Ferdinanda Peroutky omluvit do sedmi dnů prostřednictvím dopisu, který pak musí zveřejnit i na svých webových stránkách Eliška Kopánková a Anna Bábovská, televize Nova.

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011