Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Benešová: Elektronizace justice je rest ministertsva, máme nového šéfa IT

12.12.2019 - ceska-justice.cz (Politika)

Novým šéfem IT Ministerstva spravedlnosti je Martin Kučera. Do úřadu přešel z Pozemkového fondu ČR. Vystřídal ve funkci Jana Ladina. Benešová nedávno přiznala, že oblast IT je velkým problémem celého resortu.

Podle mluvčího ministerstva Vladimíra Řepky je Kučera zkušeným odborníkem, na Pozemkovém fondu působil téměř 20 let. „Zde od roku 2000 na různých pozicích získal dlouhodobé zkušenosti s technickou i programovou částí v IT. Jeho nejbližší cíle jsou jednak stabilizace chodu ICT a ve spolupráci s ostatními složkami ministerstva a resortu rozvoj elektronizace justice,“ reagoval mluvčí na dotaz České justice.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová při posledních interpelacích v Poslanecké sněmovně přiznala, že elektronizace justice je rest Ministerstva spravedlnosti, který se snaží řešit a napravovat. „Nicméně, přišla jsem v květnu do funkce a teprve to rozhýbáváme, takže je možné, že se všechno nedostalo do investičního plánu, nicméně s tím počítáme,“ uvedla. Nový šéf IT se podle ní již „rozkoukává a začíná mít nápady“.

Vyjádřila se i k elektronickému soudnímu spisu, jehož zavedení zatím v tuzemské justici vázne. „Němečtí kolegové nám poskytli úplně fantastickou součinnost, takže tam teď budu posílat pracovní skupiny, aby to v podstatě okopírovaly a převedly na naše české podmínky, protože tam jim to skutečně funguje výborně,“ vysvětlila ministryně.

Pokračovat chce resort v elektronizaci jednotlivých jednacích, sbírce rozhodnutí nebo v tvorbě nových elektronických insolvenčních formulářů. Úvodní formulář ministerstvo představilo minulý týden. Pozadu je ČR se zveřejňováním soudních rozhodnutí na internetu. Přestože se o jejich elektronizaci dlouhodobě jedná, zavedení je zatím v nedohlednu.

(epa)


Justice nově může u vyhoštěných cizinců zohlednit jejich nápravu

12.12.2019 - ceska-justice.cz (Justice)

Ústavní soud (ÚS) ukázal Ukrajinci způsob, jak po 20 letech dosáhnout upuštění od zbytku trestu vyhoštění. Znovu by tak mohl cestovat do Česka a dalších zemí EU. Justice podle ÚS může v odůvodněných případech rozhodnut, že pachatel se napravil a trest vyhoštění už neplní svůj účel, a to i přesto, že zákon takovou možnost výslovně neobsahuje. Nález je dostupný na webu soudu.

Ukrajinec byl v roce 1999 v Česku odsouzen za loupež, dostal dva roky vězení a vyhoštění na dobu neurčitou. Trest si odpykal a odcestoval na Ukrajinu, kde žije dodnes. V roce 2018 se obrátil na Obvodní soud pro Prahu 9 s žádostí o zahlazení odsouzení. Argumentoval tím, že žije řádným životem, úspěšně podniká a z trestu si vzal ponaučení. Záznam v rejstříku mu ale brání cestovat do Česka i dalších zemí EU.

Obvodní soud žádost zamítl, rozhodnutí potvrdil i Městský soud v Praze. Oba soudy konstatovaly, že uložený trest vyhoštění zahladit nelze. Ukrajinec také zkusil podat žádost o upuštění od výkonu zbytku trestu vyhoštění, kterou soudy také zamítly, protože ani s upuštěním od vyhoštění zákon nepočítá.

ÚS sice mužovu stížnost zamítl, ale otevřel mu jinou cestu k úspěchu. Spočívá v nové interpretaci trestního řádu. Podle nálezu lze zjištěnou nápravu pachatele považovat za okolnost, která brání uložení trestu vyhoštění na dobu neurčitou.

V konkrétním Ukrajincově případě je podle ÚS trvající vyhoštění z pohledu ochrany základních lidských práv neudržitelné. „Trest vykonávaný po více jak 20 let s ohledem na spáchaný trestný čin a současný život stěžovatele nemůže nadále plnit svůj účel. Neumožňuje totiž jakkoliv zohlednit stěžovatelovu upřímnou snahu po nápravě a neposkytuje mu žádnou naději, že jednou, při splnění určitých, byť i přísných podmínek, stěžovatelova povinnost vykonávat tento trest zanikne. Takový trest je z pohledu účelu trestu nepřijatelný,“ uvedl soud v tiskové zprávě.

Ukrajinec má nyní možnost žádat znovu o upuštění od dalšího výkonu trestu vyhoštění na dobu neurčitou. Po dnešním nálezu už justice nemůže žádost zamítnout jen s odkazem na to, že trestní řád neumožňuje zohlednit nápravu pachatele.

(čtk)


Pavel Šámal přijal Zemanovu nabídku kandidovat na ústavního soudce

12.12.2019 - ČRo Radiožurnál (12:08 Ozvěny dne - publicistika)

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal po 2 týdnech na rozmyšlenou přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana, aby se ucházel o post soudce Ústavního soudu. Jedno z 15 míst ústavních soudců je uvolněné od počátku roku, kdy rezignoval Jan Musil, Zemanův předchozí kandidát Aleš Gerloch nezískal podporu senátu, který musí prezidentův návrh schválit. Šámal je specialistou na trestní právo. Nejvyšší soud řídí od roku 2015. Ve vysílání je teď předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl. Dobrý den.

Miroslav ANTL, předseda senátního ústavně-právního výboru /nestr. za ČSSD/
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste dostali od prezidenta návrh na jmenování Pavla Šámala ústavním soudcem?

Miroslav ANTL, předseda senátního ústavně-právního výboru /nestr. za ČSSD/
--------------------
Ne, ne, ještě v Senátu nic takového není, ale samozřejmě, že o tom víme, že by měl dorazit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ve chvíli, kdy ho dostanete, jaký bude další postup?

Miroslav ANTL, předseda senátního ústavně-právního výboru /nestr. za ČSSD/
--------------------
Tak organizační výbor nepochybně dá k projednání ústavně-právnímu výboru už tradičně a já si tradičně vezmu jako garanční zpravodaj tu věc na starosti, předvoláme váženého pana profesora a projednáme ten návrh pana prezidenta ve výboru, které to zasedání bude jako vždycky veřejné. Uděláme to co nejdřív samozřejmě, protože chápeme a vnímáme, že jeden soudce je velká, velká mezera a ostatní soudci si musí agendu vlastně přerozdělovat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Předběžně váš osobní názor, jak vy hodnotíte návrh prezidenta jméno Pavla Šámala?

Miroslav ANTL, předseda senátního ústavně-právního výboru /nestr. za ČSSD/
--------------------
No, je to určitě nejlepší návrh, který já bych si dovedl představit. Jednak odešel pan profesor Jan Musil, který je trestňák, Pavel Šámal je také trestní odborník, takže si myslím, že on by byl schopen i dohnat nějakou mezeru a nedovedu si představit lepší návrh. Takže já si myslím, že my s tím nebudeme mít problém. Nevím, zda se vyskytnou zase námitky typu, že jde návrh od prezidenta Zemana, ale jinak námitky proti osobě profesora Šámala asi nemůže mít nikdo odborně.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud by se Pavel Šámal stal ústavním soudcem, uvolní se místo předsedy Nejvyššího soudu, bude to hrát nějakou roli při vašem rozhodování?

Miroslav ANTL, předseda senátního ústavně-právního výboru /nestr. za ČSSD/
--------------------
No, tak samozřejmě já tím, že se zajímám o tuhle problematiku, tak by mě zajímalo, kdo bude novým předsedou Nejvyššího soudu, ale to je ve hře a je to zase na panu prezidentovi. Samozřejmě si dovedu představit, kdo by mohl být předsedou Nejvyššího soudu, ale to je skutečně věc, kterou já neumím ovlivnit, ani Senát neumí ovlivnit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tam to prezident vlastně navrhuje a schvaluje sám. Jak podstatné to místo předsedy Nejvyššího soudu je v našem soudnictví?

Miroslav ANTL, předseda senátního ústavně-právního výboru /nestr. za ČSSD/
--------------------
Je to druhý nejvyšší činitel v rámci české justice, takže je to velmi významné.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl byl ve vysílání. Děkuju. Na slyšenou.

Miroslav ANTL, předseda senátního ústavně-právního výboru /nestr. za ČSSD/
--------------------
Na slyšenou. Krásné Vánoce všem.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Náš rozhovor poslouchal i právník a publicista Tomáš Němeček. Dobrý den.

Tomáš NĚMEČEK, publicista, právník
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Je překvapivé, že prezident navrhl na Ústavního soudce právě Zdeňka Šámala, původně on sám zmiňoval třeba předsedu Městského soudu v Praze Libora Vávru nebo místopředsedu Nejvyššího soudu Romana Fialu.

Tomáš NĚMEČEK, publicista, právník
--------------------
Jasně, Pavla Šámala, Zdeněk Šámal je novinář.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon.

Tomáš NĚMEČEK, publicista, právník
--------------------
Pavel Šámal je určitě dobrá volba. Máme ještě v paměti jako novináři například jeho rozsudek ohledně vydavatel Mein Kampfu, kde se profesor Šámal postavil právě na stranu svobody slova v tomto jako velmi sledovaném případě, čili to jeho uvažování o trestním právu má nepochybně i ten ústavněprávní rozměr, jako je to kompetentní člověk i pro Ústavní soud, není jaksi jenom zahleděný do svého oboru, i když samozřejmě profesor Šámal je autorita v trestním právu, je hlavním autorem nového trestního zákoníku a jeho kompetence v tomto nikdo nezpochybnil, ale důležité je, že i má to ústavněprávní kompetenci.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud by se Pavel Šámal stal ústavním soudcem, tak by se, jak jsem říkala, uvolnilo místo předsedy Nejvyššího soudu. Jak zásadní je právě tahle skutečnost, jak důležité je to místo?

Tomáš NĚMEČEK, publicista, právník
--------------------
No, velice zásadní, protože mluví se různých kandidátech na to místo, já předpokládám, že těch 14 dní, které si profesor Šámal vzal na rozmyšlenou té nabídky, takže byly využity právě i k nějakému jednání o tom, kdo bude jeho nástupcem. A doufám, že se profesor Šámal chtěl ujistit, že tedy předává Nejvyšší soud do dobrých rukou, určitě to jako dobrou zprávou tedy je, že prezident to bere jako /nesrozumitelné/, jako svoji šéfovskou věc, o které chce rozhodovat sám a že jeho výběr jak nového předsedy Nejvyššího správního soudu, tak i profesora Šámala na Nejvyšší soud byl docela dobrý. A vlastně neměli pravdu ti, kteří se obávali, že by mohl být pod vlivem svých poradců, prezident Zeman, čili rozhodl to sám a docela dobře.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Šámal sám řekl, že Nejvyšší soud považuje za svou srdeční záležitost, jaké důvody ho mohly vést k tomu, že nakonec na tu nabídku prezidenta jít na Ústavní soud kývl?

Tomáš NĚMEČEK, publicista, právník
--------------------
Tak myslím, že o tom i sám mluvil, je to nepochybně věc velmi prestižní, je to chvíle, kdy se vrací přímo k tomu jádru činnosti soudce, tedy /nesrozumitelné/ samému, vlastně je tam to odbřemenění od funkcionářské práce a je to jako post, nejde jenom o tu prestiž , ale je to, jako asi pro každého právníka je to vrchol kariéry, takže není v tomhle tom divu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jsme říkali, prezident ke jmenování předsedy Nejvyššího soudu souhlas Senátu nepotřebuje, navíc Pavlu Šámalovi jednoznačně řekl, že on chce tuhle otázku řešit až potom, co Pavel Šámal získá souhlas Senátu. Předpokládám, že svého favorita ale prezident má. Víme o tom něco?

Tomáš NĚMEČEK, publicista, právník
--------------------
Já si myslím, že nevíme, že o tom zatím prezident nikde veřejně nemluvil, myslím si, že je to otázka na profesora Šámala, jaksi viděli Nejvyšší soud jemu tak drahý, jak říká. Tak jistě si tady chtěl vyslechnout, koho za něj prezident dominuje a teprve potom tu nominaci přijal, takže předpokládám, že v tuto chvíli to mohou vidět 2 lidé v zemi, ale já to nejsem.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Sám Pavel Šámal řekl, že by chtěl, aby ho nahradil někdo ze současných členů soudu. Tak já se zeptám ještě jinak, tak dá se předpokládat, že tohle prezident bude respektovat.

Tomáš NĚMEČEK, publicista, právník
--------------------
No, tak to by měl, leda že by tam došlo k nějakému rychlému ještě přeložení, přidělení k Nejvyššímu soudu někoho, někoho z jiných soudců. Na druhou stranu na Nejvyšším soudu je tak široký výběr schopných lidí, že jistě se dá vybírat z řad i současných Nejvyšších soudů bez toho, že by se musely hrát nějaké personální šachy ad hoc přidělováním.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Když vezmeme v úvahu, že prezident uvažoval, že by na Ústavního soudce navrhl místopředsedu Nejvyššího soudu Romana Fialu a sám Pavel Šámal chce, aby ho nahradil tedy někdo ze současných členů soudu, je právě třeba jméno současného místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy ve hře?

Tomáš NĚMEČEK, publicista, právník
--------------------
No, o tom se skutečně mluví. Na druhou stranu já jsem to vlastně neviděl potvrzené přímo od prezidenta Zemana, objevilo se jméno Romana Fialy ve hře, ale nevím, musíme prostě počkat. Máte pravdu, je to jedno jméno, o kterém se mluví.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Publicista a právník Tomáš Němeček byl ve vysílání. Děkuju za to. Na slyšenou.

Tomáš NĚMEČEK, publicista, právník
--------------------
Na shledanou.


Kontrola podezřelých exekucí

12.12.2019 - ČT 1 (19:00 Události)

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Kontrola 133 000 podezřelých exekucí bude podle soudců trvat několik let. Tabulku s jednotlivými případy, které mohly začít na základě neplatných rozhodčích doložek, rozeslal resort soudům v červnu.

Kateřina JIROVSKÁ, redaktorka
--------------------
Část exekučních spisů u Obvodního soudu pro Prahu 2. Další tisíce jich jsou ve skladu. Teď se jim věnují 2 soudci, kteří vedle toho mají i další agendu. Prověřit podle Ministerstva spravedlnosti mají 635 podezřelých exekucí.

Magdaléna KUBRYCTOVÁ, soudkyně, Obvodní soud pro Prahu 2
--------------------
To, že prostě začne soud z vlastní jako iniciativy zasahovat a bránit ty práva té jedné strany toho povinného na úkor toho oprávněného, tak to prostě není to, co by před tím soudem tak mělo být.

Kateřina JIROVSKÁ, redaktorka
--------------------
Podle soudců by měla aktivita spíš přicházet od samotných dlužníků, to se ale často neděje. Ministerstvo spravedlnosti po soudech původně chtělo, aby podle nich podezřelé exekuce prověřily do letošního září. Následně jim lhůtu prodloužilo. Z listopadového šetření vyplynulo, že se seznamem pracuje zhruba třetina soudů, kolik exekucí ale prověřili a případně zastavily, se neeviduje.

Vladimír ŘEPKA, mluvčí, Ministerstvo spravedlnosti
--------------------
Na základě svých možností a kapacit se k tomu snaží přistupovat nějakým způsobem. My na základě vlastně těch dobrých příkladů u těch soudů, kde to funguje, chceme připravit metodiku pro ostatní soudy.

Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
Ne všechna řízení, která byla označena Ministerstvem spravedlnosti, poškozují účastníky, to znamená, ani není správné, aby soudy všechna tato řízení prověřovala.

Kateřina JIROVSKÁ, redaktorka
--------------------
Zároveň taky soudci upozorňují, že zastavení exekuce kvůli neplatné rozhodčí doložce automaticky neznamená i konec dluhu. Věřitel ho totiž může vymáhat jinou cestou. Kateřina Jirovská, Česká televize.


Ministerstvo školství souhlasí s verdiktem Nejvyššího soudu o nošení muslimských šátků

12.12.2019 - Frekvence 1 (07:00 Zprávy)

Tomáš MAŘAS, moderátor
--------------------
Ministerstvo školství souhlasí s verdiktem Nejvyššího soudu, který rozhodl, že škola nemůže v teoretické výuce zakazovat nošení muslimského šátku. Ministerstvo informovalo ředitele škol už v roce 2015, že nesmí plošně omezovat náboženské symboly. Rozsudkem Nejvyššího soudu se tak z hlediska ministerstva nic nemění.


Zemanovo sólo v justiční partii

13.12.2019 - Lidové noviny (Domov)

Pavel Šámal bude usilovat o post ústavního soudce. Jeho nástupce v čele Nejvyššího soudu vybere hlava státu.

PRAHA Po Novém roce budou senátoři rozhodovat o tom, zda do křesla soudce Ústavního soudu usedne Pavel Šámal. Profesor trestního práva a současný předseda Nejvyššího soudu (NS) totiž ve středu odpoledne přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana a půjde do senátního pléna hledat podporu pro svou kandidaturu. Pokud Šámal uspěje, začne se hledat jeho nástupce. Půjde tak o další z klíčových změn, které justice v následujících měsících zažije. Rozhodující slovo ve výběru nového šéfa NS bude mít prezident, jde o jeho výlučnou pravomoc.
Nejvyšší soud je vrcholnou justiční institucí, jejímž úkolem je sjednocovat rozhodovací praxi soudů, rozhoduje také o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím nižších článků soustavy. Pavel Šámal stojí v jeho čele od roku 2015. Mandát sice dostal na deset let, ale skončil by už v roce 2023 – kvůli věku, v tom roce má totiž oslavit sedmdesátiny, což je věkový strop pro všechny soudce. Tedy s výjimkou Ústavního soudu, kde se hranice neuplatňuje.

Zeman vs. Benešová

Otázka možného nástupce v čele NS byla na stole již při středeční Šámalově audienci u Zemana. „Také o těchto otázkách jsme hovořili a nakonec jsme se shodli a pan prezident jednoznačně řekl, že tuto otázku se mnou chce řešit až poté, co případně získám souhlas Senátu,“ uvedl po schůzce Šámal. Ten již dříve LN řekl, že Zemanovi navrhl dva kandidáty.
Justiční kuloáry hovoří o tom, že jedním z nich je dosavadní místopředseda NS Roman Fiala. Jde o předního experta na dědické právo, který v roce 2017 usiloval o vedení Soudcovské unie – dobrovolného profesního spolku soudců. Porážku mu však tehdy uštědřila Daniela Zemanová, která obhájila druhý mandát. Podle informací LN je Fiala na Hradě dobře zaveden, a proto jsou jeho šance poměrně vysoké. Sám však v této otázce zůstává zdrženlivý, na dotazy redakce, zda má o funkci zájem, nechtěl reagovat.
Na stránkách LN ho však Iva Brožová, bývalá šéfka NS, označila v minulých dnech za „milovníka moci“. „Považuji totiž za nepřijatelné, aby muž mající druhou nejsilnější pozici v obecné justici reprezentoval soudcovskou obec, prostě proto, že by šlo o střet zájmů na nejvyšší úrovni,“ kritizovala Brožová snahu Fialy dostat se do čela Soudcovské unie.
Svého favorita na případně uvolněný post v čele NS představila i šéfka resortu spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). „Mým jediným kandidátem na funkci předsedy Nejvyššího soudu se stane pan doktor Robert Fremr,“ uvedla ministryně. Jde o špičkového odborníka na trestní právo, místopředsedu Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Dříve působil jako soudce Nejvyššího soudu a také Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Ani Fremr zatím nechce cokoli komentovat.
Klíčovou roli má Miloš Zeman. Zmínila to i ministryně Benešová: „Záleží jen na panu prezidentovi, zda Fremra skutečně jmenuje.“ Benešová se před několika týdny utkala s hlavou státu při výběru šéfa jiné důležité justiční instituce. A to když se hledal šéf Vrchního soudu v Praze. Výběrové řízení vyhrál Luboš Dörfl, předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem a také ministryň favorit. Zeman však otevřeně podporoval druhého kandidáta – dosavadního místopředsedu vrchního soudu Jana Sváčka. V tomto případě Zeman Benešové ustoupil a Dörfla ve středu jmenoval. Ministryně totiž ke jmenování navrhla jen svého kandidáta. V otázce případné volby šéfa Nejvyššího soudu se však Zeman už na nikoho ohlížet nemusí.

Foto popis| Pavel Šámal Foto popis| Roman Fiala Foto popis| Robert Fremr Foto autor| FOTO MAFRA Foto autor| FOTO MAFRA Foto autor| FOTO ČTK

KATEŘINA KOLÁŘOVÁ

Kremlík zrušil záložní mýtný plán

13.12.2019 - Právo (Trhy & ekonomika)

Ministerstvo dopravy (MD) už nepokračuje v přípravách záložního plánu pro případ, že by začal platit zákaz plnění smlouvy sjednané s dodavatelem nového satelitního mýtného systému, společností CzechToll.
Ta systém vybudovala a od 1. prosince jej na českých dálnicích bez větších problémů provozuje.
„K záložnímu plánu už není důvod. Nejvyšší správní soud potvrdil, že smlouva s CzechToll je platná, a máme tedy i po právní stránce jistotu,“ uvedl včera na zasedání sněmovního kontrolního výboru, který se zabýval mýtným, ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO).
Výbor ocenil, že se nenaplnily katastrofi cké scénáře a nové mýto funguje. „Vypadá to, že nekonečná story o mýtném se skutečně blíží k úspěšnému konci,“ konstatoval místopředseda výboru Luboš Černohorský (piráti).

(jn)

Mají aktivní soudci komentovat politiku?

13.12.2019 - Právo (Publicistika)

Nedávno jsem v ČT sledoval dokumentární film o třicetileté české cestě ke svobodě. Jako právního pedagoga mne zaujalo, že v pořadu opakovaně vystupoval předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský. Bývá poměrně častým hostem diskusních pořadů, běžně se vyjadřuje k politickým událostem, i když dřív opakoval, že to nelze, neboť některé kauzy mohou skončit u ÚS.
Přijde mi nešťastné, pokud stále aktivní soudce komentuje politické dění. Přitom běžní soudci jsou popotahováni před kárné senáty za to, že komentovali třeba komunální politiku (viz např. kauzy soudce Kamila Kydalky).
Podle soudce Rychetského je smutné, že dnešní politické strany jsou uzavřené skupiny, které nikoho mezi sebe nepouštějí, protože politici mají strach o svá místa na kandidátkách. Na první dobrou jde o smysluplné vyjádření, řekne si občan, strany jsou „sekty“, Rychetský má pravdu.
Avšak zamyslíme-li se hlouběji, tak ve sdělení soudce, dříve politika, slyšíme i falešné akordy. Proč je politickým stranám vyčítáno, to, co je z prapodstaty věci vlastní každému lidskému společenství včetně toho soudcovského? Asi málokdo odpracuje (navíc většinou zdarma) např. deset let v politické straně, aby pak řekl: Franto, jsi u nás v partaji již dva týdny, pojď na vrchní příčku kandidátky, já zase budu na čtyřicátém (nevolitelném) místě.
V této souvislosti bude zajímavé sledovat, jak zapůsobí výzva Milionu chvilek pro demokracii, aby lidé vstupovali do politických stran – pokusí se tam převzít otěže, nebo se spokojí s rolí komparsu? A přepouštějí snad soudci a soudkyně svoje dobře placená místa např. justičním čekatelům? Ještě přiložíme pod diskusním kotlem: vyčítají snad politici soudcům, kterých jsou nyní tři tisícovky, že mezi sebe pouštějí málo nových osob? Ročně máme jmenováno 30–35 nových soudců, což věru není mnoho. Někdo namítne, že soudce formálně jmenuje dle Ústavy prezident, ovšem pak by se dalo odpovědět, že poslance a senátory volí přece lidé ve svobodných volbách, takže jaká uzavřená skupina?
Není tedy úsměvné, pokud člen skupiny (soudcovské), která je jmenována na skoro nekonečnou dobu (resp. do 70 let věku soudce), kritizuje skupinu, již mohou voliči každé čtyři nebo maximálně šest let obměňovat? Není to absurdní? Otázal by se asi Václav Havel.

Foto popis|

O autorovi| Petr Kolman (Autor je právník)

Petr Kolman

Šest a pět let za únos v Ústí

13.12.2019 - Právo (Zpravodajství)

Obžalovaný Petr Rázl, který naplánoval před čtyřmi roky únos přítelkyně svého známého, si odsedí šest let. Jeho komplic Pavel Hanzálek o rok méně. Pravomocně o tom včera rozhodl odvolací pražský vrchní soud.
„Vrchní soud je plně vázán právním názorem Nejvyššího soudu, který připomněl, že nejpřiléhavější je kvalifi kovat tento skutek jako loupež, nikoliv jako vydírání,“ odůvodnil nové vyhlášení rozsudku soudce Viktor Mach.
Doplnil, že se soud při ukládání trestů Rázlovi a Hanzálkovi snažil pojmout všechna možná omezení osobní svobody, tedy pobyt ve vazbě či již odpykané měsíce ve vězení. Dvojici totiž vrchní soud loni uložil tresty o rok delší. Případ Josefa Vošty a Václava Schaidta, dalších dvou mužů v důchodovém věku, kteří byli do únosu zapleteni, vyloučil kvůli jejich zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. „Vrchní soud měl již dříve pochybnosti, zda tito obžalovaní zcela chápou v plném rozsahu smysl a účel trestu,“ vysvětlil soudce Mach.

Měsíc ji sledovali

K únosu došlo v lednu 2016 v Ústí nad Labem. Hlavou celé akce byl Rázl, který si únos objednal u Schaidta. Slíbil mu třicet tisíc korun za to, že „podrží“ ženu, zatímco si s jejím přítelem vyřídí jeho jakýsi dluh. Schaidt k akci ještě přivedl Hanzálka s Voštou. Všichni tři měli slíbených třicet tisíc korun jako odměnu. Muži ženu asi měsíc sledovali, připravili si kuklu, pouta a lepicí pásku. Jednoho lednového rána, když žena odvedla dcerku do školky a chystala se odjet, přistoupil k ní Hanzálek s odznakem městské policie a řekl, že je od kriminální policie a že má žena jet s nimi k výslechu či podpisu protokolů ohledně drog.
Když žena nasedla do auta, tak ji muži spoutali a přinutili zavolat příteli, ať vyzvedne odpoledne děti, protože ji sebrala kriminálka.
V hájovně u obce Krásný Les, kam ženu odvezli, ji několik hodin hlídal Hanzálek s Voštou.
Motivem únosu bylo získání peněz od přítele unesené, muži po něm požadovali milion korun. Ten ale vše oznámil na policii a „gang“ ještě týž den k večeru ženu odvezl zpět do Ústí a propustil ji.

(bad)

Zákon o hromadných žalobách přepracován

13.12.2019 - Právo (Trhy & ekonomika)

Ministerstvo spravedlnosti (MS) přepracovalo svůj návrh nového zákona o hromadných žalobách, jehož přijetí by umožnilo skupině různých lidí domáhat se soudně svých typově stejných nároků v jediném řízení.
Systém hromadných žalob chce nyní primárně založit na principu opt-in, tedy přihlášení se každého jednotlivce k nároku, a také upustilo od investorského principu hromadného žalobce, kterým tak nově již nebude moci být ziskový subjekt, ale pouze nezisková osoba nebo vybraný člen skupiny poškozených. Na sympoziu Stálé konference českého práva na půdě Sněmovny to tento týden řekl náměstek ministryně spravedlnosti Michal Franěk. „Cílem nové legislativy je zjednodušení procesního postupu, úspory na straně státu i účastníků řízení,“ prohlásil.

Právníci varují před zneužíváním

MS poslalo návrh zákona do připomínkového řízení už na jaře. Po vlně kritiky ale bylo nuceno jej přepracovat. Podle Fraňka byly v přepracovaném návrhu zohledněny připomínky Legislativní rady vlády. Kromě širšího zavedení principu opt-in byly podle jeho slov upevněny pojistky proti zneužití. Legislativní rada vlády se měla návrhem znovu zabývat včera. Před zneužitím zákona varovala na konferenci řada významných advokátů a soudců. Podle nich by se mohl stát nástrojem k vydírání a vyřizování si účtů mezi konkurencí.
Podle nich případy ze zahraničí ukazují, že hromadné žaloby vedly až téměř k veřejnému lynči například obchodních řetězců, ačkoli se posléze ukázalo, že vznášený nárok byl účelový. „Ta hromada účastníků bude jako pytel blech a snaha o zneužití tohoto nástroje bude obrovská. Česká justice přitom už nyní téměř umírá na procesní zneužívání práva,“ prohlásil soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa.
Podle advokáta Jaromíra Císaře bude tento nástroj provokovat, aby byly vytvářeny fiktivní nároky. „Zároveň bude tlak na žalované, aby odhalovali citlivé informace. Případy z USA ukazují, že by to mohl být nástroj k vydírání,“ dodal Císař.
Soudce Jirsa se domnívá, že je protiústavní po někom chtít, aby na sebe předkládal informace, které mu v řízení uškodí, a že tento zákon odporuje ústavnímu principu, že u soudu si mají být všichni rovni. Rovněž právník a soc. dem. poslanec Jan Chvojka vidí v navrhovaném zákoně riziko nadměrného zneužití v oblastech pracovního práva a ochraně osobních dat.
„Ne vždy je za vším, co se dnes vydává za bohulibou ochranu spotřebitele, skutečně oprávněný zájem slabší strany, ba spíše naopak,“ shrnul pro Právo zakladatel konference Karel Havlíček.
Podle Fraňka však byly do návrhu zabudovány dostatečné pojistky. „Hromadné žaloby nejsou už jen v USA, ale v nějaké formě je tato možnost zakotvena ve většině evropských zemí,“ připomněl také.

Ta hromada účastníků bude jako pytel blech, snaha o zneužití bude obrovská Jaromír Jirsa, ústavní soudce

Jindřich Ginter
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011