Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


„Takhle by práce soudce rozhodně vypadat neměla“, konstatoval kárný senát. Přesto soudce zprostil kárné žaloby

17.06.2021 - ceska-justice.cz (JusticeNepřehlédněteVýběr šéfredaktora)

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zprostil kárné žaloby soudce Okresního soudu v Mělníku (OS) Jana Veselého. Žalobu na něj podal předseda soudu Oldřich Kajzr, který požadoval snížení platu o 30% na jeden rok. „Takhle by práce soudce rozhodně vypadat neměla,“ konstatovala předsedkyně senátu Miluše Došková, přestože byl Veselý zproštěn.

Soudce Veselý, který se projednávání z důvodu dlouhodobé nemoci neúčastnil, se měl podle Kajzra dopustit kárného provinění tím, že v rozvodovém řízení, kde bylo podezření z domácího násilí, měl vydat nezákonné předběžné opatření, kterým vykázal osobu ze společného obydlí na dobu 6 měsíců. Zákon však umožňuje vykázání pouze na dobu jednoho měsíce. Kajzr vyčítal Veselému i to, že rozhodnutí nijak neodůvodnil a neposkytl ani řádné poučení. Rozhodnutí pak zrušil jako nezákonné až odvolací soud. Veselý tak měl svým postupem podle Kajzra zasáhnout do ústavních práv takto vykázané osoby.

Předseda soudu Kajzr opět zopakoval výhrady k práci Veselého, které už vznášel při minulém kárném řízení.

Podle něj je totiž Veselého činnost coby soudce nedbalá, nesoustředěná až chaotická. Jakkoliv nyní podal kárnou žalobu pouze pro jeden skutek, informoval Kajzr kárný senát, že Veselému již udělil výtku za větší množství obdobných prohřešků. A „v běhu jsou další“, neboť odvolací soud měl podle Kajzra opakovaně shledat při posuzování odvolání v jím rozhodnutých věcech závažné porušení procesních i hmotných předpisů.

„Takto postupuje při vydávání všech svých předběžných opatření, která neodůvodňuje. Stalo se fenoménem, že zákonnou úpravu přestal respektovat a za peníze účastníků řízení a daňových poplatníků si rozhoduje podle svého pocitu. Spokojí se s tím, že si nechává rozhodnutí připravovat administrativou, s referátem „připrav“. Ony mu nějak vyhoví, připraví, obratem s minimálními změnami jsou rozhodnutí vydávána,“ uvedl Kajzr.

Podle předsedy není možné s Veselým věci normálně probrat, s vedením soudu totiž nekomunikuje a je na dlouhodobé nemocenské. Naznačil však, že jsou pochybnosti o závažnosti nemoci, neboť je soudce vídán na veřejnosti a podle jeho názoru se také věnuje podnikatelské činnosti.

„Co spis, to perla. Kárně žalovaný zjištění bagatelizuje, že se nic účastníkům nestalo. Mám pochybnosti, zda s tímto postojem je schopen funkci soudce vykonávat. Otázkou je, zda nenastává čas na přezkoumání jeho zdravotní způsobilosti k výkonu funkce soudce, když se ve svém vyjádření snaží vyvinit tím, že trpí bolestmi, a to při aplikaci neprosto jednoduchého právního předpisu a s tím souvisejícího úkonu,“ prohlásil pak Kajzr v závěrečné řeči.

Veselého obhájce Stanislav Balík zpochybnil důvodnost návrhu, neboť pochybení nedosahuje podle jeho názoru intenzity kárného provinění. Upozornil kárný senát, že o lhůtě šesti měsíců se navíc píše v odůvodnění, nikoliv ve výrokové části rozhodnutí. A pokud zasáhl odvolací soud, pak projevil odlišný právní názor. „Samozřejmě, že je to chyba, ale když si jako bývalý soudce Ústavního soudu vzpomenu, kolikrát jsme vytýkali třeba Nejvyššímu soudu opomenutí či špatnou aplikaci lhůty, měli byste tady celou řadu soudců Nejvyššího soudu,“ uvedl Balík s tím, že se jedná o ojedinělé pochybení soudce.

Podle něj nelze soudci vyčítat ani to, že si nechává rozhodnutí kompletně připravovat administrativou. „Nemohu si odpustit osobní vzpomínku: byla usnesení Ústavního soudu, která celé napsali asistenti. A ti také neskládají slib do rukou prezidenta,“ konstatoval Balík, bývalý ústavní soudce. Ohledně zdravotního stavu soudce Veselého uvedl, že při respektu k soukromí soudce je možné říci, že nemoc, se kterou se léčí, není povahy duševní, avšak vyžaduje dlouhodobou léčbu.

Kárný senát dal v podstatě cele zapravdu obhajobě. Předně se podle něj jedná o rozhodovací činnost soudce, kterou nepřísluší kárnému senátu hodnotit. Senát sice shledal kárně žalované rozhodnutí Veselého jako nezákonné, avšak s určitou mírou chybovosti se podle kárného senátu v justici počítá, proto se rozhoduje v několika instancích. Přesto senát vyjádřil pochybnost nad kvalitou práce soudce, která opravdu vykazuje často znaky nesoustředěnosti, chaotičnosti a nedbalosti. „Takhle by práce soudce rozhodně vypadat neměla“, zhodnotila to předsedkyně kárného senátu Miluše Došková.

Petr Dimun

Petr Dimun

Náramky pro vězně využívá 103 odsouzených, projekt běží v konzervativním módu

17.06.2021 - ceska-justice.cz (JusticeNepřehlédněteVýběr šéfredaktora)

103 odsouzených – to je aktuální počet osob, které hlídá Elektronický monitorovací systém – tedy takzvané náramky pro vězně. „Provoz a využívání elektronického monitorovacího systému běží v konzervativním módu. Dílčí problémy se řeší průběžně,“ sdělil České justici mluvčí resortu Vladimír Řepka. Ještě před dvěma lety Probační a mediační služba (PMS) očekávala, že náramky využije až pro 400 lidí.

Náramky nyní využívá 49 osob s uloženým trestem domácího vězení, 48 osob je kontrolováno v režimu nahrazení vazby dohledem a 4 osoby z titulu podmíněného propuštění s dohledem. V minulosti už přitom EMS využívalo v jeden čas až téměř 200 odsouzených. Ještě před dvěma lety PMS očekávala, že se do projektu zapojí až 400 vězňů.

Za stagnaci projektu náramků pro vězně mohou jak problémy s dodavatelem, izraelskou firmou SuperCom, tak i vlažný přístup justice k jejich využívání. „Elektronický monitorovací systém používáme dle rozhodnutí justice, tedy ve chvíli, kdy soud rozhodne o použití náramku, Probační a mediační služba klientovi náramek nainstaluje a začne provádět nařízený monitoring. Justice je obecně konzervativní, takže si stále zvyká na možnost použití tohoto nástroje?“ řekl České justici mluvčí PMS Martin Bačkovský.

Využití náramků (údaje k 13. červnu 2021)

– soudní kraj Praha10– Středočeský soudní kraj5– Jihočeský soudní kraj4– Západočeský soudní kraj18– Severočeský soudní kraj17– Východočeský soudní kraj7– Jihomoravský soudní kraj23– Severomoravský soudní kraj17

Ministryně spravedlnosti loni přiznala, že SuperCom neplní smlouvu, nedodává nové náramky a neplní další závazky. „Vypadá to špatně, musíme vypsat nové výběrové řízení,“ uvedla tehdy Marie Benešová. Zakázku resort vysoutěžil pod vedením exministra Roberta Pelikána formou soutěžního dialogu. Podle mluvčího resortu spravedlnosti ale zatím nový tendr vypsán nebyl.

Firma SuperCom má s probační službou smlouvu do roku 2024, v provozu jsou od roku 2018. Vedle domácích vězňů hlídají také některé vězně podmíněně propuštěné na svobodu. U některých obviněných také nahrazují pobyt ve vazební cele. Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun., za šestiletý provoz měl resort zaplatit 93 milionů korun.

Eva Paseková

Eva Paseková

Zprávy 15:30

17.06.2021 - ČT 24 (15:30 Zprávy)

AUTOMATICKÝ PŘEPIS

Je možné si nechat ve zrychlené proceduře vystavit cestovní pas do pěti dnů tam je to levnější 3000 v případě děcek je to 1 000 Kč, ale takže ty možnosti jsou na tom skutečně potřeba myslet, existuje řada států zejména států Balkánu, kam je možné cestovat českým občanským průkazem tu například Albánie, Bosna, Hercegovina, Černá, Hora, Srbsko, Gruzie, Makedonie nebo Moldavska nevyjmenovali všechny státy. Můžete se o tom informovat před vaší cestou na webu toho konkrétního našeho zastupitelského úřadu v cizině, když jedu, například do Kazachstánu, tak si najdu zastupitelský úřad nur Sultanu a tam se podívám na webové stránky, jestli teda můžu nebo nemůžu do Kazachstánu cestovat občanským průkazem. Děti musí mít samostatný cestovní doklad není možné, byť máte děcka napsaná občanských průkazech, tak cestovat tímto každé dítě skutečně musí mít svůj cestovní doklad. Víte, že děti mohou být už od narození jako občanský průkaz, tak i pas a ty skutečné podmínky vstupu ještě a teď myslím, zejména víza či do řady států světa, musíte mít ještě vedle té platné cestovní doklady vízum, tak je potřeba ověřit opět na webových stránkách toho konkrétního zastupitelského úřadu země, kam cestujete. Za šesté cestování s dětmi velmi doporučujeme každý rok, když jedou třeba prarodiče nebo nějaký příbuzní či další osoby s dětmi a nejsou to rodiče či jejich zákonní zástupci, aby měli s sebou papír od rodičů, aby měli, aby měli písemný souhlas rodičů se zeptáte, jestli to musí mít notářsky ověřené. Samozřejmě lepší, ale nemusí do řady států světa opět potřebovat, že státy jsou mají různou praxi, různá pravidla se o tom informovat na našem webu. A stejně tak, když jede pouze 1 rodič, je část států světa vyžaduje, když jede pouze 1 rodič dětském, aby měl souhlas toho druhého rodiče, takže tady je potřeba se o tom informace, případně si od toho druhého vidíš ten souhlas žádat a úplně poslední už teda slide jsme strany. Je. To slibovali konce call centrum. To to číslo, které teda máme velkými písmeny. Na home péči naší webové stránky tady domovskému znovu to je všechno děkuji. 15 ne 32 minut minut po patnácté hodině pokračujeme na ČT24. Dalším přehledem zpráv přeju vám pěkný den. Podmínky pro vstup do vybraných dovolenkových destinací bude možné najít na novém webu dovolená 20 21 cz. Stránky spustilo ministerstvo zahraničí jsou na nich informace o 14 nejoblíbenějších turistických destinacích. Lidé tam zároveň můžou zjistit, co vše musí splnit pro návrat do. Česka. Termín pro podávání nabídek na největší armádní zakázku se odkládá. Ve sněmovně to potvrdil ministr obrany Lubomír Metnar. Podle něj o odložení termínu požádali 2 ze tří zájemců o dodání pásových bojových vozidel pěchoty. Původní termín měl končit začátkem července, jedna z firem ale chce termín posunout až do října. Česko teď jedná o kompromisu. Zakázka na 210 bojových vozidel pěchoty má armádu vyjít na 52 miliard. My z hlediska transparentního přístupu nemůžeme úplně nevyhovět a dogmaticky trvat na našem termínu, který jí byl dán na zpracování, což byl 1 měsíc, takže v současné době sekce vyzbrojování a akvizic dojednává s firmami bitvy budou schopni dodat bude prodlužovat termín závazný pro dodání těch závazných nabídek. V jednom z berlínských v sobotu zasahovala v dopoledních hodinách policie. Původně pouze doprovázela požárního inspektora. Obyvatelé, ale do komplexu odmítli pustit a krátce poté na policisty zaútočili. Na 20 členů bezpečnostních složek utrpělo zranění. Nejvyšší správní soud zprostil kárné žaloby soudce v Mělníku Jana Veselého. Jeho nadřízený žádal, aby se Veselému snížil plat o 30 % na rok s odůvodněním nezákonného usnesení k případu domácího násilí. Soud při zproštění uvedl.


Odmítala jsem odebírat licence »na objednávku«

18.06.2021 - Haló noviny (Píšete nám - Z regionů)

Institut Aleny Vitáskové, z. s., ochrana lidských práv a svobod (IAV) se mimo jiné zabývá vymahatelností práva a spravedlnosti. Ve dnech nedávno minulých oznámil rezignaci nejvyšší státní zástupce (NSZ) Pavel Zeman, hlava všech soudních procesů. Zní to nadneseně, ale skutečným pánem procesu je státní zástupce. Je to on, kdo bez odpovědnosti obžaluje, nebo neobžaluje. Je to on, státní zástupce, kdo může občany zastrašovat až psychicky vydírat, aniž by se mu cokoliv stalo.
NSZ Pavel Zeman v jednom ze svých rozhovorů pro média sdělil, že mají neúspěšnost nějakých pět procent. Tím NSZ Pavel Zeman myslel ty občany, které vláčeli po soudech, dehonestovali (mnohdy z neznalosti zákonů, nebo jen tak, že si to mohou dovolit), myslel ty občany, kterým touto dehonestací zničili život. Nejen jim, ale i jejich blízkým. Myslel ty občany, kteří byli nakonec zproštěni, pokud se této očisty dožili. Plivanec, jedovatá slina na nich a jejich rodinách zůstává na celý život. Mnozí již nenajdou odpovídající práci, stávají se z nich vyvrhelové společnosti, přestože pro tuto společnost celý život poctivě pracovali a nic nezákonného neudělali.
To je jedna strana dopadů nedůvodného, nezákonného stíhání – ta lidská, společenská. Ta druhá strana je téměř nevyčíslitelný ekonomický dopad nejen na takto postižené občany a jejich rodiny, ale na společnost jako celek. Hovoříme o desítkách tisících poškozených občanů, hovoříme o škodách v miliardách korun.
Co ale dělat, když vás státní zástupce vydírá, zastrašuje, požaduje, abyste jednal v rozporu se zákony? Důvody má různé, vlastní ego, objednávku, nebo jen tak zneužívá svoji moc nad obyčejným občanem, nebo vysokým státním úředníkem. Fotovoltaické elektrárny, jejich boom v letech 2009-2010, mají dozvuky nejen finanční v miliardách korun, ale i v trestně právní rovině. Díky státnímu zástupci Radku Mezlíkovi a následně NSZ Pavlu Zemanovi jsem se dostala do mlýnice »neposlušných« vysokých státních úředníků, kteří odmítali odebírat licence solárním elektrárnám »na objednávku«, nikoliv v souladu s příslušnými zákony. Tito dva nebyli jediní ze státního zastupitelství, jejichž výhrůžkám jsem v té době musela nejen já, jako předsedkyně ERÚ, čelit a kteří si přišli tzv. kopnout, jako například státní zástupce Kotas. O státním zástupci Střížovi (jeden z kandidátů nahradit NSZ Pavla Zemana) se vyjadřovat v této souvislosti nebudu.
Na jednání (r. 2013) jsem se NSZ Pavlu Zemanovi snažila vysvětlit, že odebírat licence u elektráren, kde není jediný relevantní důvod zahájit obnovu řízení, kdy nám to příslušné zákony neumožňují, prostě není pro ERÚ přijatelné a já to nikdy dělat nebudu.
Dala jsem na stůl i druhou stranu mince tohoto »zločinu« páchaného na některých investorech. Když nevyhovím státním zástupcům, tak mě budou stíhat. Když jim vyhovím, budu konat nezákonně a soudy se na to takto v dalších žalobách mohou dívat. Nejen já jako předsedkyně ERÚ, ale celý úřad jsme byli mezi mlýnskými kameny. Ne všichni tento tlak ustáli, zemřeli, nebo raději z úřadu odešli.
Vyhovět požadavkům »státního zástupce«, odebírat licence, a tím snižovat dotace pro tyto elektrárny. Nebo se státnímu zástupci postavit na odpor a postupovat striktně a jen podle zákonů.
NSZ mě chápal a podpořil mě tak nějak po svém. Že to mám těžké, ať rozhodnu jakkoliv, tak budu mít problém. Postavit se státním zástupcům či politikům se prostě nevyplácí. Někteří státní zástupci (jako například Kotas) nepočítali, že z léčky (možná z jejich pohledu tak precizně připravované), lze »vyváznout«. Přece když nebudu v dané věci dělat nic, tak mě budou stíhat pro nečinnost. Nebyly to dva mlýnské kameny, jak jsem se domnívala, těch kamenů byla celá řada. Možná pod heslem »Když chcete pro snížení
dotací nezákonně odebírat licence, tak si to dělejte sami,« jsme (jako ERÚ) přenechali (v souladu s příslušnou legislativou) rozhodnutí právě na NSZ Pavlu Zemanovi a předali mu podklady u více než 120 elektráren, ať si rozhodne. S tím někteří »státní zástupci« nepočítali včetně »zoufalce« státního zástupce Kotase.
Zvolila jsem troufalou cestu, jednala v souladu s příslušnou legislativou a tlaku státních zástupců a části policie jsem nepodlehla (měla jsem v té době v pracovním týmu jednoho z nejlepších právníků, jaké jsem kdy poznala). Vysloužila jsem si dlouholeté trestní stíhání, mediální výstupy státního zástupce Mezlíka, které mě dehonestovaly a zničily nejen moji pracovní kariéru. Napadal mě, že můj boj proti tzv. »solárním baronům« jen předstírám, když licence neodebírám. Tuto rétoriku se mu dařilo dostat i před soudní senáty.
Přes obrovský strach, který mnou zmítal, protože jsem věděla a vím, že to jsou oni »státní zástupci« (někteří z nich školeni cizími velmocemi), kteří jsou hlavou procesu a mohou vás dostat do vězení, kdy se jim zlíbí, jsem neustoupila a nezákonného odebírání licencí jsem se nezúčastnila.
Tzv. boj proti »solárním baronům« nemůže spočívat v nezákonnosti, nezákonném odebírání licencí, restrikcích, které se dostávají na úroveň inkvizicí. Tento »boj«, výstižněji řečeno náprava systému, musí probíhat
a) v oblasti chybně nastavených výkupních cen (především v letech 2009-2010), které následně řada významných institucí vč. evropských hodnotila a nadále hodnotí jako překompenzace. b) nápravou rozporuplné legislativy, která přivedla mnoho podnikatelů (důvěřujících státu) na »práh vězení« nebo i dále, k bankrotu a úpadku.
V případech, kdy soudní senát uvěří nepodloženým tvrzením žalobce v kauzách solárních elektráren, dochází k společenským škodám, k poškození veřejného zájmu nejen v oblasti energetického hospodářství, ekologie, ale i ekonomickým dopadům.
O to více nelze pochopit, proč se demonstruje za to, aby NSZ Pavel Zeman nerezignoval, aby ve funkci zůstal. Proč byl SZ Mezlík povýšen do úřadu evropského žalobce?
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Marie Benešové má jedinečnou šanci zahájit nápravu státního zastupitelství. Umožnit účast v soutěži na post NSZ uchazečům mimo »zapouzdřené« státní zastupitelství. Otevřít státní zastupitelství vzdělaným právníkům, uznávaným advokátům, vysokoškolským pedagogům, vyšetřovatelům.
Jen nové vedení (není to jen pozice NSZ) může zahájit vnitřní očistný proces instituce, která v systému vymahatelnosti práva a spravedlnosti plní zásadní a nenahraditelnou roli a která tak fatálně pod vedením Pavla Zemana selhala.

O autorovi| Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně IAV

Alena VITÁSKOVÁ

Statisícům firem hrozí likvidace. Soud otočil výklad zápisu v obchodním rejstříku

18.06.2021 - Hospodářské noviny (Právo)

Obchodní rejstřík

Nejvyšší soud vyvolal poprask mezi statisíci firem v Česku a jejich právníky. Kvůli jeho rozhodnutí jim totiž hrozí likvidace. Téměř 450 tisíc společností, včetně těch velkých, jako je třeba Agrofert, má v obchodním rejstříku zapsán předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. To už teď ale nesmí. Podle Nejvyššího soudu je toto dosud zcela běžné vymezení nedostatečně konkrétní, a proto neplatné. Společníci tak budou muset vyrazit k notáři, nechat změnit společenskou smlouvu a změnu zapsat do obchodního rejstříku. Pokud to neudělají ani na výzvu rejstříkových soudů, hrozí jim konec podnikání.
„Ujednání stanov nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem,“ konstatuje květnové usnesení senátu vedeného Filipem Cilečkem. Podle jeho představ by v zakladatelských dokumentech mělo být jako předmět podnikání uvedeno konkrétně, čím se společnost opravdu zabývá. Živnostenský zákon zná celkem 82 druhů volných živností, jako poslední zmiňuje právě „výrobu, obchod a služby jinde nezařazené“ pro ty, kteří si z předchozích kategorií nevyberou. Zatímco v rejstříku živnostenského podnikání tento obor činnosti zůstává, z obchodního rejstříku musí zmizet.
Ještě před čtyřmi lety přitom soudy postupovaly přesně obráceně. Jakýkoliv jiný způsob označení předmětu podnikání považovaly za nesprávný a vyzývaly společnosti, aby si zápis uvedly do souladu s předepsaným formátem podle živnostenského zákona. „V souvislosti se zápisem podřízení společností zákonu o obchodních korporacích pak byl tento předmět podnikání zapisován rejstříkovými soudy i bez návrhu,“ upozorňuje notář Šimon Klein a potvrzuje, že jeho kancelář bude jako předmět podnikání dál uvádět živnost volnou, ale s výjimkou posledního oboru činnosti, tj. výroba, obchod a služby jinde nezařazené. „Domníváme se, že tato formulace již netrpí vytýkanou neurčitostí, když předmět podnikání je takto vymezen sice velmi široce, ale obsahově uzavřeně,“ říká Klein.
Odborníky verdikt Nejvyššího soudu překvapil. Reálně totiž může vést k zahlcení notářských kanceláří a rejstříkových soudů. „Budeme nuceni vytvořit specializovaná rejstříková a obchodní oddělení, která budou řešit pouze tento problém,“ odhaduje mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. Zdůrazňuje přitom, že primárně mají povinnost podat návrh na změnu zápisu předmětu podnikání k rejstříkovému soudu jednotlivé firmy. Teprve pokud ji samy nesplní, pošle výzvu k nápravě soud s upozorněním, že další nečinnost už bude mít za následek vstup společnosti do nucené likvidace a následný výmaz z obchodního rejstříku. Vzhledem k množství firem, kterých se uvedený problém týká, ale z dalších krajských soudů zaznívá, že k výzvám přistoupí zdrženlivě a rozesílat je budou spíše až v reakci na udání.
Spor, o kterém Nejvyšší soud rozhodoval, se přitom původně vágního vymezení předmětu podnikání vůbec netýkal. Dovolání podala brněnská společnost zabývající se realitním zprostředkováním. Té se dotkla novela živnostenského zákona, která od loňského března tuto činnost přeřadila z živnosti volné do živnosti vázané. Její požadavek na zápis do obchodního rejstříku bez toho, že by o předmětu podnikání znovu rozhodla valná hromada, soudy postupně odmítly. „Máme za to, že rozhodnutí není správné, že předmět podnikání vymezený odkazem na živnostenský zákon je zcela zřetelný a srozumitelný,“ stojí si za svým advokátka společnosti Lenka Štěpánková a potvrdila, že připravuje ústavní stížnost. K věci se tak ještě vyjádří Ústavní soud.
Nejvyšší soud přitom v minulosti při upřesňování výkladu požadavků zakladatelského právního jednání postupoval citlivě. Když rozhodl, že počet jednatelů musí být uveden napevno a nikoliv formulací „jeden nebo více jednatelů“, vadu u společností, které toto nesplňovaly, zhojil výkladem tak, že zapisovaný počet jednatelů odpovídal jejich skutečnému počtu v den zápisu. V aktuálním případu ale soud výslovně uvedl, že neurčitost výkladem napravit nelze a firmy se musí samy postarat o to, aby chybný údaj z rejstříku zmizel.
O něco lépe jsou na tom společnosti, které mají kromě zmíněné neurčité formulace zapsán i jiný konkrétní předmět podnikání. Těm nehrozí likvidace, obejdou se beze změny společenské smlouvy a chybu v rejstříku mohou napravit samy. Nemohou však podnikat v těch oborech, které spadají pod volnou živnost. Tato část jejich společenské smlouvy je totiž zdánlivá, jako by neexistovala. Ostatní musí k notáři, protože zakladatelské dokumenty je možné měnit pouze formou veřejné listiny. Za notářský zápis a promítnutí do obchodního rejstříku firma zaplatí bezmála sedm tisíc korun.
Nabízí se proto možnost vymáhat tuto škodu po státu, který po letech nečekaně otočil pravidla hry. Notářská komora se k tomu zatím staví vyhýbavě. Její prezident Radim Neubauer poukázal na zavedenou rozhodovací praxi nižších soudů, kterou nelze přehlížet. Jak notáři, tak podnikatelé totiž postupovali v dobré víře, že tato zavedená a dlouhodobě užívaná formulace předmětu podnikání je v pořádku. Těžko tak mohli předpokládat, že jej zapisují chybně. „Obecně platí, že za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem notáře odpovídá stát. Jdeli o zaviněné pochybení, může ji pak vymáhat po příslušném notáři. Jak by to ale bylo v tomto případě, si vůbec netroufám odhadovat,“ dodává Šimon Klein.
Uspějeli brněnská firma s ústavní stížností, situace se zkomplikuje ještě více. Stát by pak totiž musel odškodňovat ty podnikatele, kteří se usnesením Nejvyššího soudu budou řídit a údaje v obchodním rejstříku opraví.

Foto popis| Verdikt Nejvyššího soudu odborníky překvapil. Reálně totiž může vést nejen k likvidaci firem, ale i k zahlcení notářských kanceláří a rejstříkových soudů. Foto autor| Foto: Josef Kubíček

O autorovi| Martin Drtina, Marek Pokorný, autori@economia.cz

Martin Drtina,Marek Pokorný

V kauze Mostecké uhelné budou dnes vypovídat další klíčoví svědci

17.06.2021 - Impuls (08:00 Zprávy)

Kateřina PALLAYOVÁ, moderátorka
--------------------
V kauze Mostecké uhelné budou dnes vypovídat další klíčoví svědci. Před soud se postaví exministři Vladimír Špidla, Ivan David, Václav Grulich a současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Vývoj kolem případu z devadesátých let sleduje redaktorka Markéta Imlaufová, dobré ráno.

Markéta IMLAUFOVÁ, redaktorka
--------------------
Pěkné ráno, někdejší ministři doplní včerejší výpověď prezidenta Miloše Zemana, který v roce 1999 kabinetu předsedal. Jeho vláda tehdy prodala podíl Mostecké uhelné jejím manažerům za 650 000 000 Kč. Obžaloba tvrdí, že se tím stát ochudil o víc než 3 miliardy korun. Prezident včera řekl, že vláda není detektivní kancelář a že o pravé identitě kupujících nic nevěděl. Soudcům nedokázal vysvětlit, proč se neřídil zprávami Bezpečnostní informační služby, která před obchodem varovala. Podle svých slov se soustředil spíš na ekonomické analýzy, které naopak prodej akcií Mostecké uhelné doporučovaly. Markéta Imlaufová, Rádio Impuls.


Hledá se šéfžalobce. Zbývá 9 dní

18.06.2021 - Lidové noviny (Titulní strana)

Můj nástupce byl měl být vybrán včas, říká odstupující Zeman. Jinak hrozí právní nejistota

PRAHA Už jen devět pracovních dní má Česko za nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ačkoli se spekuluje o jeho nástupcích, dodnes není jasné, kdo je kandidát ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), která musí nového Zemanova nástupce vládě ke jmenování navrhnout.
Šéfžalobce Pavel Zeman v rozhovoru pro LN popsal zásadní hrozbu pro výkon spravedlnosti, pokud by vláda k 1. červenci nikoho nevybrala. „Na podání dovolání je dvouměsíční lhůta. Když se překročí, tak se dovolání nepodá. Na mimořádné kasační oprávnění je tři měsíce. Pokud ji překročíte, zrušit zastavené stíhání nelze. Pro správní žalobu běží tříletá lhůta,“ vypočítává Zeman, co vše by bylo zablokované.
Státu by podle něj hrozila také lavina správních žalob. Jako mimořádně nebezpečné vnímá úvahy o vstupu svého nástupce z venčí. Případný kandidát mimo soustavu státního zastupitelství by totiž musel projít například výběrovým řízením, což už do konce června časově nelze zvládnout.
„Při dodržení všech zákonných i podzákonných norem, kterými jsme vázaní, se to stihnout nedá,“ potvrdil LN Zeman.
Ministryně Benešová jméno kandidáta tají. V minulosti se spekulovalo, že jejím favoritem je současným Zemanův 1. náměstek Igor Stříž. Oficiálně to ale dodnes nepotvrdila. Jak řekla, chce vše stihnout do konce měsíce a postupovat dle zákona o státním zastupitelství. „Nemusíte se obávat, do konce června kandidáta transparentně představím také novinářům,“ uvedla Benešová.

ROZHOVOR s P. Zemanem na str. 2

Rozhovor s Pavlem Zemanem na straně 2

Foto popis|

MARTIN SHABU

Česká ústava stojí výš než všechny bruselské směrnice

18.06.2021 - Mladá fronta DNES (Názory)

Glosa

Evropská komise vyzvala polskou vládu, aby polský Ústavní tribunál přestal zkoumat, zda má evropské právo přednost před polskými zákony. Podstatou je, zda je evropské právo nadřazeno právu členských zemí, včetně jejich ústav. Tezi o nadřazenosti prosazuje Soudní dvůr EU a Evropská komise, ale bez opory ve smlouvách o EU. Ty o otázce vztahu evropského práva k ústavám členských států mlčí. Buď má dominanci evropské právo, pak však se EU stala státem a již nelze hovořit o suverenitě států. Nebo má přednost ústava – a pak nelze hovořit o nadřazenosti evropského práva.
Vztah práva EU k právu ČR je určen naší ústavou. Uznáváme-li suverenitu státu, pak nemá před ústavou evropské právo přednost. Naše ústava nenadřazuje evropské právo nad ústavní zákony. Všechny české ústavní zákony platí na území Česka a musí se aplikovat, byť nastane jejich rozpor s právem EU. Ústava suverénního státu nemůže být podrobena jiné moci. Evropské směrnice mají přednost jen před obyčejnými zákony podle pravidla, že mezinárodní smlouvy mají přednost před obyčejnými zákony.
Ve vztahu k ústavám členských států může přednost evropského práva obstát, jen přišelli stát se vstupem do EU o suverenitu. Ale při vstupu do Unie nikdy nebylo uvedeno, že je to okamžik ztráty suverenity státu.
Přednost ústavy před evropským právem deklaroval náš Ústavní soud. V nálezu, který se týkal Lisabonské smlouvy, v roce 2008 uvedl: „V případě jasného konfliktu mezi domácí ústavou a evropským právem, který nelze zhojit žádnou rozumnou interpretací, musí mít ústavní pořádek ČR, zejména jeho materiální ohnisko, přednost.“
Náš Ústavní soud se postavil proti Soudnímu dvoru EU a snaze nadřazovat jeho rozhodování nad naše ústavní předpisy i v roce 2012 v souvislosti s důchody vyplácenými Slovenskem našim občanům zaměstnaným u slovenských podniků v době Československa, kdy Ústavní soud označil jednání Soudního dvora EU za „exces unijního orgánu“ a obvinil jej, že nerespektuje evropské dějiny.
Polsko dnes bojuje i za nás. Ze strany Evropské komise jde o porušení svrchovanosti Polska, ale i Česka.

Foto popis|

O autorovi| Zdeněk Koudelka, právník, Masarykova univerzita

Zdeněk Koudelka

Fórum čtenářů

18.06.2021 - Mladá fronta DNES (Názory)

S Pavlem Fischerem jsme na jedné lodi

Senátor Pavel Fischer – a tím se s ním plně ztotožňuji – činí vše a neúnavně pro zrušení Senátu. Šlo by jmenovat různé existence v Senátu, ale vyřčenými hloupostmi jeho věhlasu nedosáhnou. A tak se Fischer ocitl v jedné linii s těmi, kdo chtějí zrušit Senát, neboť aktivity tohoto uskupení jsou velmi často buď přímo škodlivé, nebo jen zbytečné. Už se dokonce odtrhl od „měkkých“ kritiků, ke kterým patřím i já, kteří cítí, že Senát by v jiné podobě mohl fungovat jinak a dokonce prospívat, čímž míním zejména jeho regionální působení. A tak bych chtěl pana senátora v jeho úsilí podpořit: jen houšť a větší kapky! A pokud se, pane senátore, otevřeně postavíte za zrušení Senátu, pak máte můj hlas. — V. Černý, Praha

Skandální postup vůči hlavě státu

Ještě nikdy zde nebyl Senát, který místo svých zákonných povinností podráží nohy vládě, Sněmovně, ale hlavně prezidentovi. Spolu s opozicí a médii usiluje o odstranění prezidenta Miloše Zemana a chce ho sesadit pro údajnou mentální neschopnost řídit stát. Tuto diagnózu odhalil senátor Pavel Fischer. Senát nepotřebuje posudek lékařů, kteří jediní mohou takové zhodnocení zdraví potvrdit. Senát zde skutečně postupuje jako rozvraceč státu, jehož postupy by měl utnout Ústavní soud, aby zde nedošlo opravdu k pádu vedení státu. Jestli si ho za takovou medvědí službu platíme, potom ho můžeme rovnou rozpustit. Každý slušný občan by si nad tímto dílem ubohosti nejraději odplivl. — Dušan Valenčik

Důl Turów musí být úplně zavřen

Lobbista uhelných baronů Jan Ferenc navrhuje Česku stažení žaloby u Evropského soudního dvora proti Polsku ve věci uhelného dolu Turów a bilaterální jednání. Jenže naše zem už léta s Polskem o Turówu bezvýsledně vyjednávala, takže žaloba byla ultima ratio. Jejím stažením bychom se jen zesměšnili. Jediným řešením pro důl, který devastuje životní prostředí tří zemí, je jeho urychlené zavření. S německým know-how v energetice obnovitelných zdrojů by se pak měla uvolněná polská pracovní místa přenést právě do této oblasti. — Milan Březina, Praha


Senát hrozí Zemanovi

18.06.2021 - Mladá fronta DNES (Z domova)

Senátor Oberfalzer mluví o ústavní žalobě na Zemana.

Do voleb zbývají ještě necelé čtyři měsíce. Další dlouhé týdny se může vléct povolební sestavování vlády. Někteří senátoři přesto už teď avizují, že by mohli opět chtít hnát prezidenta Miloše Zemana k Ústavnímu soudu. Za předpokladu, že by se po volbách zachoval tak, jak už avizoval.
Prezident na konci ledna v rozhovoru pro MF DNES řekl, že jako prvního pověří sestavením vlády lídra vítězné strany, nikoli koalice. Tomu pak dopřeje dlouhý čas na to, aby si ve Sněmovně našel spojence pro většinovou vládu. Už dříve zmiňoval, že v Belgii takové hledání trvalo dva roky.
Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer z ODS říká, že pokud by při tom prezident ignoroval strany, které by měly ve Sněmovně většinu hlasů a deklarovaly touhu společně vládnout, podá na něj ústavní žalobu. „Kdyby touto cestou jít chtěl, je dobře, aby zaznělo, že se budeme bránit. Je to upozornění, že by to přivodilo ústavní obranu. Beru to jako varování a upozornění,“ sdělil MF DNES Oberfalzer. Z chování i aktuálních vyjádření některých jeho kolegů vyplývá, že by pro svůj krok snadno našel v Senátu oporu.

Co by kdyby…

Pokud bychom vycházeli z nynějších průzkumů, mohla by ona hypotetická situace vypadat třeba následovně: V říjnových volbách by zvítězila koalice Pirátů a STAN. Hnutí ANO Andreje Babiše by bylo druhé, koalice Spolu třetí. Piráti, STAN, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by měli ve Sněmovně 101 hlasů, ale nejvíc poslaneckých mandátů ze všech samostatných stran by získalo ANO.
„Výhra ve volbách se měří počtem získaných mandátů. Dodal bych počtem získaných mandátů pro konkrétní politickou stranu. Nikoli pro koalici. Uvědomte si, že ty dvě koalice, které teď vznikly, jsou v podstatě hozením záchranného lana stranám, které by možná do parlamentu nepronikly,“ řekl v lednu MF DNES Zeman. A dodal, že by lídrovi nejsilnější strany nechal velmi dlouhý prostor pro to, aby si většinu ve Sněmovně dojednal. „Nejsme Belgie a já doufám, že sestavování vlády bude trvat méně dlouhý interval než v Belgii. Nicméně ano, potvrzuji, že na sestavení vlády potřebujete určitou dobu pro jednání. Jednak samozřejmě musíte hledat koaliční partnery, pokud je ovšem najdete, jednak musíte navrhnout ministry,“ poznamenal tehdy prezident.
Opět hypoteticky by se tak mohlo stát, že ač by koalice Pirátů se STAN a Spolu deklarovaly touhu vytvořit vládu, její sestavování by měl v rukou Babiš, jehož kabinet by dál vládl. Buď by měl několik měsíců na přesvědčení některé z koaličních stran, anebo na získání přeběhlíků tak, aby mu to ve Sněmovně vyšlo na většinu. Tak, jako už se v minulosti stalo, když třeba poslanci ČSSD Miloš Melčák s Michalem Pohankou podpořili vládu Mirka Topolánka.

„Chci to mít v šuplíku“

„Jestliže by vznikla jediná možnost většinové vlády, on jí nešel vstříc a postavil nějakou menšinovou, pak si myslím, že už by to bylo na ústavní žalobu. Chci avizovat, že jsem připraven takovou žalobu připravit a případně podat. Prezident by tím totiž vytvořil delší časový prostor, aby zde byla vláda bez důvěry, a on si s takovou situací hrál,“ sdělil místopředseda Senátu Oberfalzer. „Chci to připravit, mít to v šuplíku, a jsem přesvědčen, že pro to získám kolegy,“ dodal.
Oberfalzerovi připadá sporné už to, že chce Zeman jmenovat šéfa nejsilnější strany, nikoli případně vítězné koalice. „Myslím, že to je popření koaličního principu, který ústava připouští, zákon s tím počítá, a dokonce koalicím stanovuje nějaká pravidla. Když ty formace mohou vznikat, tak by prezident měl brát na vědomí, že je to jedna politická síla. Pokud by to ignoroval, nebylo by to košer. Byť si nejsem jist, zda bych tam nalezl silný protiústavní prvek,“ konstatoval s tím, že případné oddalování pověření či jmenování lídra možné povolební koalice s většinou ve Sněmovně by ale už na ústavní žalobu bylo. Zároveň připomněl „prezidentovo počínání po pádu Nečasovy vlády, kdy mu byla nabízena sněmovní většina a on šel cestou menšinové vlády“.
Podobně vidí situaci i senátor za SEN 21 Václav Láska. „Problém by to začal být ve chvíli, pokud by prezidentem vybraný člověk nebyl schopen vládu s většinou ve Sněmovně sestavit a zároveň by tu byla jiná většina deklarující, že je připravena společně vládnout. Kdyby prezident přesto trval na svém, dalo by se to pokládat za snahu bortit systém a v takovém případě by byla ústavní žaloba namístě,“ míní Láska.

Ovčáček: Zastrašit se nedáme

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček podobná vyjádření tvrdě odmítá. „Opozice začala mít panický strach z výsledku voleb. I podle nevěrohodných průzkumů si mohou nechat o pevné většině jenom zdát. A to je teprve červen. Oznamované postupy proti prezidentu republiky jsou neústavní a zavánějí nedemokratickým vyhrožováním. Mohu ujistit, že prezident republiky se nenechá nikým zastrašit. Nebude Edvardem Benešem roku 1948,“ napsal Ovčáček MF DNES.

Foto popis| Miloš Zeman, prezident Foto popis| Jiří Oberfalzer, senátor

O autorovi| Petr Kolář, reportér MF DNES

Petr Kolář

Soud zprostil kárné žaloby mělnického soudce

18.06.2021 - Mladá fronta DNES (Střední Čechy)

Mělník

Nejvyšší správní soud zprostil kárné žaloby mělnického soudce Jana Veselého. Jeho nadřízený žádal snížení platu pro Veselého o 30 procent na rok s odůvodněním nezákonného usnesení v případu domácího násilí. Soud při zproštění uvedl, že se s určitou chybovostí počítá, nesmí se to ale vymykat s přihlédnutím k následkům. Předseda Okresního soudu Mělník Oldřich Kajzr u soudu uvedl, že Veselý pochybil u případu domácího násilí, figurovalo v něm vykázání z obydlí. Podle Kajzra soud nařídil předběžné opatření na 6 měsíců, zákonná je lhůta 1 měsíc.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

(ČTK)

Kauza MUS: exministři zprávy BIS neviděli

18.06.2021 - Právo (Zpravodajství)

Pražský městský soud včera pokračoval ve výsleších někdejších ministrů vlády současného prezidenta Miloše Zemana v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Výpovědi Vladimíra Špidly, Ivana Davida a Pavla Rychetského se točily kolem zpráv BIS, které upozorňovaly na „nepřátelské převzetí“ těžební firmy. Exministři se shodli na tom, že tyto zprávy před hlasováním vlády o prodeji akcií MUS neviděli.
Zemanův jednobarevný sociálnědemokratický kabinet v roce 1999 schválil prodej 46procentního podílu státu firmě Investenergy za 650 milionů korun. Obžaloba tvrdí, že manažeři MUS a jejich spolupracovníci Antonio Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Oldřich Klimecký podvedli při prodeji stát nejméně o 3,2 miliardy korun. Podle státního zástupce spočíval podvod v tom, že ministři nevěděli, že skutečným nabyvatelem akcií budou manažeři MUS a že za ně zaplatí penězi z této těžební společnosti, kterou skrytě ovládli. Odtajněné zprávy BIS upozorňovaly na to, že lidé a firmy spjaté s MUS skupují akcie, čímž stát přišel o většinu. Vláda tak měla ve zprávách ještě před samotným hlasováním informace, že akcie skoupily firmy provázané s lidmi z MUS. Obžalovaní jsou přesvědčeni, že to vyvrací verzi o podvodu, jak ho popisuje obžaloba. Exministr práce a sociálních věcí Špidla konstatoval, že si není vědom, že by zprávy BIS viděl v listinné podobě. Ohledně prodeje menšinového balíku akcií MUS ho zajímaly hlavně dopady na zaměstnanost v regionu. „Ty informace by neovlivnily mé rozhodování. Zprávy nečerpaly z žádných mimořádných zdrojů a jde o shrnutí informací z veřejných zdrojů a kuloárů,“ uvedl Špidla.
Zcela opačný názor měl nynější předseda Ústavního soudu Rychetský, který v Zemanově kabinetu zastával roli místopředsedy vlády a předsedy legislativní rady. Ten byl rovněž přesvědčen o tom, že zprávy BIS před samotným hlasováním neviděl.

„Šlo by to zastavit“

„Kdybych to viděl, tak v žádném případě s privatizací nesouhlasím,“ prohlásil Rychetský s tím, že informace považuje za alarmující.
Nelíbilo se mu zejména to, že dokument popisuje, jak stát přišel o většinu akcií a stal se minoritním akcionářem. „Stát pak ztratil možnost cokoli v Mostecké uhelné ovlivňovat,“ vysvětlil Rychetský, podle kterého by ještě šla privatizace zastavit, kdyby informace byly známé.
Před soudem včera vystoupil také exministr zdravotnictví Ivan David, který je v současnosti europoslanec SPD. Ten také prohlásil, že dokumenty BIS neviděl, protože jinak by si z nich některé informace určitě pamatoval.
Exministři před soudem vypovídali už podruhé. Včera se vyjadřovali pouze k čerstvě odtajněným zprávám BIS. Pro prodej MUS hlasovalo všech šestnáct přítomných členů kabinetu.

Kdybych to viděl, tak nesouhlasím Pavel Rychetský

Matěj Říha
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011