Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Prezident Zeman jmenoval ústavním soudcem Pavla Šámala, soud je kompletní

20.2.2020 - ceska-justice.cz (Justice)

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval dosavadního předsedu Nejvyššího soudu (NS) Pavla Šámala soudcem Ústavního soudu (ÚS). Soud je tak kompletní po více než roce, jednoho soudce postrádal od rezignace Jana Musila ze zdravotních důvodů k loňskému 31. lednu. Senát vyslovil souhlas se jmenováním experta na ústavní právo Šámala koncem ledna. Zeman při ceremoniálu popřál Šámalovi radost z práce. Je přesvědčen o tom, že jeho příchod zvýší dynamiku soudu.

Po dnešním přesunu Šámala mezi ústavní soudce povede NS do jmenování nového předsedy jeho místopředseda Roman Fiala, sdělil ČTK mluvčí soudu Petr Tomíček. Prezident jmenuje podle zákona šéfa NS na desetileté funkční období z řad jeho soudců. Hrad zatím neupřesnil, kdy Zeman nového předsedu vybere. Když v roce 2015 kvůli důchodovému věku oznámila rezignaci dlouholetá předsedkyně NS Iva Brožová, Zeman jmenoval Šámala dva dny nato.

Zeman je přesvědčen o tom, že Šámalův příchod zlepší dynamiku ÚS. Při ceremoniálu dodal, že se těsně před ním „smířil“ s předsedou ÚS Pavlem Rychetským, protože soud v úterý po třech letech rozhodl o jeho návrhu na zrušení části zákona o střetu zájmů. „Není podstatné, jaký je rozsudek, to je v kompetenci soudu. Ale jestliže se to projednává tři roky, vzbuzuje to jisté pochybnosti o pracovitosti některých členů Ústavního soudu,“ uvedl prezident.

V neformálním rozhovoru se Šámalem při přípitku pak Zeman průtahy s rozhodnutím označil za „šílenou ostudu“. Vyjádřil přesvědčení, že kdyby se něco takového stalo Šámalovi na NS, příslušného soudce by „určitě zabil“. Rychetský je však podle něj na to příliš dobrák. Předtím popřál Šámalovi, aby mu rozhodování kauz netrvalo tři roky. „Hodně zdaru, štěstí a radost z práce,“ uvedl.

Zeman loni původně místo Musila navrhl jmenovat ústavním soudcem prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha, který ale dostal od senátorů jen 19 ze 64 odevzdaných hlasů. Šámal letos v tajné volbě získal 61 ze 76 odevzdaných hlasů. Jeho nástup umožní plně obsadit všechny čtyři senáty Ústavního soudu, dosud musel v jednom senátu některý ze soudců zaskakovat. Pravděpodobné je, že bude Šámal zařazen do čtvrtého senátu s Janem Filipem a Josefem Fialou.

Expert na trestní právo Šámal nahradil v čele Nejvyššího soudu v lednu 2015 Brožovou. Svou soudcovskou kariéru zahájil u Okresního soudu v Mostě, kde působil od roku 1979 jako předseda senátu. V roce 1982 odešel na Krajský soud v Ústí nad Labem a v roce 1991 na Nejvyšší soud ČR, ze kterého se v roce 1993 stal Vrchní soud v Praze. U NS v Brně působil jako soudce a předseda senátu trestního kolegia od roku 1993.

(čtk)


Prokrastinující neschopný žalobce bude půl roku „pracovat zadarmo“, podle soudu jde o akt milosrdenství

20.2.2020 - ceska-justice.cz (Soudy)

O třicet procent bude mít příští dva roky snížený plat státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě Martin Pavelka. Přestože jde o druhé nejpřísnější možné kárné opatření, odcházel od Nejvyššího správního sodu spokojený. V jeho případě totiž velmi reálně hrozilo, že za dlouhodobé průtahy v desítkách dozorovaných věcí bude zbaven funkce. Kárný senát své rozhodnutí nazval doslova „aktem milosrdenství“ a varoval, že případné další kárné řízení už nemůže skončit jinak než odebráním taláru. Podle Pavelkových nadřízených je to přitom jen otázkou času: Průtahy jsou mu vytýkány po celých sedmnáct let jeho působení na státním zastupitelství a jakákoliv snaha jeho práci zlepšit se naprosto míjí účinkem.

Šestačtyřicetiletý Martin Pavelka přitom před kárným senátem stál již v roce 2018. Průtahy mu tehdy vynesly půlroční redukci platu o deset procent. Už předtím mu ovšem nadřízení udělili za stejné provinění pět důtek (první v roce 2011). Podle nynějšího kárného navrhovatele krajského státního zástupce v Ostravě Libora Malého to ale zjevně nikdy nepřineslo žádný trvalejší výsledek. Ve svém podání uvedl celkem 59 průtahů ve 41 věcech – nezřídka šlo o průtahy opakované či nečinnost ve věcech, kde se policejní orgán několikrát dožadoval rozhodnutí, někdy nerespektoval ani přímý pokyn nadřízených, aby věc co nejdříve vyřídil. Často šlo už z principu o věci urgentní povahy (zejména stížnosti proti zahájení trestního stíhání), kde urychlené rozhodnutí vyžaduje přímo zákon. Délka nečinnosti se pohybovala od tří až po 25 měsíců.

Dva kárné návrhy na Pavelku podal v loňském roce jeho přímý nadřízený Mgr. Ladislav Hradil, Nejvyšší správní soud ale 18.12. 2019 dospěl k závěru, že Hradil jakožto pouze pověřený vedením OSZ Ostrava tuto pravomoc nemá.

Spisy schovává do skříně, dává lživá vyjádření

Jak Malý, tak Hradil, slyšený jako svědek, se ve svých vyjádřeních před kárným senátem zcela shodovali v tom, že Martin Pavelka není schopen funkci státního zástupce objektivně vykonávat. Jeho práce je podle nich naprosto nesystematická až chaotická, nedokáže posoudit urgentnost a stanovit si priority, zcela nesmyslně odkládá na dlouhou dobu nejen meritorní rozhodnutí, ale i jednoduché formální úkony v trvaní pouhých desítek sekund. Se spisy nakládá v rozporu s interními předpisy. Namísto toho, aby je vracel do kanceláře, která by ho pak sama upozornila na končící lhůty, má je u sebe na stole, nebo je dokonce schovává do skříně, protože sám ví, že už nastal vážný problém, který ale není schopen jakkoliv řešit. Mgr. Hradil vysvětlil, že hned po svém nástupu do funkce (pověřen vedením OSZ Ostrava byl k 1. 2.2019) zjistil, že Pavelka mu předložil k podpisu „lživé vyjádření“ pro KSZ Ostrava: Průtahy v jedné cause odůvodňoval tím, že se stále čeká na právní pomoc ze Slovenska, ve spise ale Hradil našel založený už starší přípis slovenské strany, že požadavek OSZ Ostrava nesplňuje formální náležitosti a je třeba jej podat správně. O tomto Pavelka vůbec nevěděl, nebo na něj „zapomněl“.

Největší problém u Martina Pavelky vidí oba nadřízení v tom, že své chyby sice uznává, „sype si popel na hlavu“ a slibuje nápravu, k té ale nikdy na delší dobu nedojde. Pouze v závěru loňského roku při podání aktuálně projednávané kárné žaloby byl značným tlakem vedení donucen k tomu, aby většinu restů dohnal – Hradil prý tehdy ještě věřil, že pokud si Pavelka dokáže tuto pracovní disciplínu udržet, nemusely by se problémy opakovat. Nicméně když v předvečer projednání kárné žaloby nahlédl do ISYZu (informačního systému pro státní zastupitelství) objevil zhruba deset dalších průtahů s intenzitou kárného provinění.

Čestné řešení rezignovat nepřijal, kvůli rodině pracovat nezačal

„Původně jsem si myslel, že je to otázka motivace, že se mu nechce pořádně pracovat. Nebylo nic, co by ho k tomu donutilo – během jediného roku jsme spolu vedli na dvě desítky osobních rozhovorů, apeloval jsem na něj jako nadřízený, kolega, hrál na city, ať to udělá pro manželku, pro rodinu – všechno marné. I když jsem mu popravdě řekl, že jej považuji za nejhoršího státního zástupce, jakého znám, to se ho sice dotklo, ale ani to nepomohlo. Navrhl jsem mu ‚čestné řešení‘, tedy rezignaci, nereagoval,“ popisoval své zkušenosti Mgr. Hradil. „Jsou tu jasné signály, že nemá schopnost zvládat podobnou práci, jedná naprosto iracionálně bez pudu sebezáchovy. Sám už nedokážu udělat nic, aby se to změnilo, nedokázal to ani nikdo z náměstků, ani nikdo z předchozího vedení,“ dodal.

Ani před kárným senátem přitom Pavelka své chyby nijak nezastíral, vysvětloval je především tím, že hospodářská kriminalita, na kterou byl po deseti letech práce na „obecné“ přeřazen, byla pro něj zcela novou věcí a dlouho trvalo, než se v ní začal orientovat: „O tuto změnu jsem nestál, ale chápal jsem, že je to nezbytné, přišel jsem k tomu jak slepý k houslím. Dlouho jsem se v tom plácal, pak jsem to nějak zvládal, i když s odřenýma ušima, teď už si myslím, že to dávám,“ hodnotil sám svoji práci.

Státní zástupce Martin Pavelka před kárným senátem NSS. Foto: Ivan Holas Pohled nadřízených je ale zcela odlišný – koncentruje se prý především na psaní obžalob a návrhů na potrestání, dozorovou funkci v podstatě neplní s výjimkou formálního prodlužování lhůt, prověrky případů, uložené přímo Trestním řádem, v podstatě neprovádí. „Policejní orgány jsou z něj zoufalé, protože nereaguje ani na zcela jasně formulované požadavky učinit potřebné úkony co nejrychleji, zřejmě je ani příliš nečte. U kriminalistů nemá žádný respekt, už proto, že sám svými průtahy porušuje zákon, přestože právě on má na dodržování zákona při vyšetřování dohlížet“, konstatoval trpce Hradil.

Pracovní plán: Facebook jen půl hodiny po obědě

I přímo během jednání poukázal předseda senátu JUDr. Petr Mikeš na zjevné rozpory mezi Pavelkovým sebehodnocením svého pracovního zlepšení a mezi faktickým stavem některých caus. Na jeho udivený dotaz, zda vůbec četl některé žádosti police, na které adekvátně nereagoval, kárně obviněný vysvětlil: „Já jsem prostě zapomněl, že ta právní pomoc, kterou policie urguje, už přišla a že je založena ve spise. Byla tam někde zastrčená, já jsem na ty výsledky čekal stejně jako oni.“

Ladislav Hradil pak na dokreslení uvedl situaci z loňského léta, kdy už na Pavelku podal jednu kárnou žalobu a připravoval druhou: „Zjistil jsem další vážné pochybení, dal jsem mu pokyn, ať to urychleně napraví. Namísto požadovaného dokumentu se mi na stole objevila jeho žádost o dovolenou. Řekl jsem mu, že mám chuť ji roztrhat, ale je to na něm – ovšem pokud odjede, pak už budu požadovat jeho odvolání z funkce! To jej zarazilo, ale stejně na dovolenou odjel. Věc jsem tedy musel vyřídit sám. Když jsem si šel do jeho kanceláře pro příslušný spis, tak jsem na nástěnce uviděl jeho plán dne, který si začal psát po návštěvě psychologa. Nevěděl jsem, jestli se mám smát, nebo zuřit! Byly tam čtyři body – v prvním stálo, že má začít pracovat hned jak přijde do práce a ve třetím, že facebook a sociální sítě maximálně půl hodiny po obědové pauze. Neuvěřitelné – v té nejvážnější možné situaci si myslí, že po řádné obědové pauze ještě může trávit půl hodiny brouzdáním po internetu za peníze daňových poplatníků. Kolik času asi strávil na internetu, když necítil maximální tlak!“

Přesto dostává poslední šanci

V závěrečném návrhu krajský státní zástupce Libor Malý už jen stručně konstatoval, že jak předložený spisový materiál, tak obsáhlá svědecká výpověď pověřeného šéfa OSZ Ladislava Hradila jasně dokládají, že Martin Pavelka nemůže nadále svoji funkci vykonávat. Jeho opakované a dlouhodobé porušování základních povinností státního zástupce by při dalším setrvání jasně ohrožovalo důvěryhodnost fungování celé soustavy státního zastupitelství. Naproti tomu obhájce Jiří Čapla i sám kárně obviněný sice opět připustili pravdivost a závažnost všech uvedených pochybení, v dané chvíli prý však ještě nedošlo k takové intenzitě, aby bylo na místě „konečné řešení“. Například ze statistik úspěšně ukončených věcí je prý možné dovodit, že Pavelkova práce je přínosná. Do problémů se měl dostat především po nedobrovolném převedení na zcela novou agendu, dlouhodobé fyzické i psychické přetížení (podle navrhovatele však měl Pavelka nápad spíše podprůměrný) vedly k syndromu vyhoření, který měl být řešení především dlouhodobou pracovní neschopností, tu ale Pavelka kvůli pocitu kolegiality odmítl. Proto by bylo namístě dát kárně obviněnému ještě poslední šanci a jeho prohřešky ohodnotit mírnějším postihem.

Značnou nervozitu musel kárně obviněný cítit při vyhlášení verdiktu. Čtení skutkové věty s byť jen stručným přehledem všech jeho prohřešků totiž trvalo přes půl hodiny. Nakonec si ale mohl oddechnout, protože senát nakonec vyhověl jeho požadavku. Předseda Petr Mikeš ovšem zdůraznil, že zvolený kárný postih – snížení platu o třicet procent na dva roky – lze nazvat pouhým aktem milosrdenství. Senát velmi vážně zvažoval nejvyšší postih, a nakonec shledal jen dva důvody k jeho neuložení. Jednak část průtahů začala a část dokonce byla ukončena ještě před podáním původního kárného návrhu, jednak žádný z nich podle všeho neměl fatální následek, nejednalo se například nikdy o vazební věci, kde by liknavost měla za následek protizákonné omezení osobní svobody.

Proto nakonec soud zvolil druhé nejpřísnější opatření, byť rozsah průtahů byl extrémně vysoký a silně zarážejíc v tom, že v některých případech nereagoval ani na opakovaná a stále důraznější podání. „Je to naprosto poslední šance pro obviněného. Pokud se mu průtahy nebude dařit zvládat, za sebe konstatuji, že případný další kárný návrh bude urychleně projednán a výsledek bude zcela jasný. Dáváme mu poslední možnost práci si zorganizovat a řádně vykonávat. Pokud toho není schopen, měl by sám zvážit, zda je schopen funkci státního zástupce nadále vykonávat. Sám si už nedokážu představit jiný výsledek dalšího kárného řízení než odvolání z funkce,“ uzavřel odůvodnění verdiktu JUDr. Mikeš.

Ivan Holas


Stát chce omezit účast zmocněnců ve správních řízeních, ČAK to vítá

20.2.2020 - ceska-justice.cz (Media Network / Česká justiceMedia Network / Legislativní monitor)

Česká advokátní komora vítá nové ustanovení (§ 72b) v novele zákona o odpovědnosti za přestupky, které má omezit roli zmocněnce, pokud ji vykonává soustavně. Napříště by v takovém případě měl zastoupení převzít advokát.

Novela, kterou připravilo Ministerstvo vnitra a schválila vláda, je nyní v Poslanecké sněmovně. Podle důvodové zprávy má reagovat na současný stav, kdy obstrukcemi ve správních řízeních obecní zmocněnci způsobují zahlcenost správních orgánů i správních soudů, včetně Nejvyššího správního soudu, přičemž správní orgán nemá možnost je vyloučit ze zastoupení v konkrétním řízení.

Tyto osoby nabízejí pachatelům přestupků své služby, jejichž cílem je vyhnout se povinnosti zaplatit pokutu za přestupek. V této souvislosti dochází mnohdy k obstrukčním praktikám a zneužívání práva, resp. k zahlcování správních orgánů množstvím, často i nesmyslných podání. Správní orgán vzhledem k tomu mnohdy neřeší věcnou stránku přestupku, ale pouze obstrukce v řízení.

Cely´ cˇla´nek si mu°zˇete prˇecˇi´st v MEDIA NETWORK MAGAZI´NU.Prˇi´stupny´ je pro prˇedplatitele.

Jste-li prˇedplatitel, prˇihla´sit se mu°zˇete zde.Přihlásit

Chcete-li se sta´t prˇedplatitelem, jdeˇte zde.Předplatit

Dušan Šrámek


Šámal podpořil do funkce předsedy NS Fremra, Zeman se sejde s více kandidáty

20.2.2020 - ceska-justice.cz (Justice)

Nový ústavní soudce Pavel Šámal mluvil s prezidentem Milošem Zemanem o svém nástupci ve funkci předsedy Nejvyššího soudu, která se uvolnila po jeho dnešním jmenování mezi členy Ústavního soudu. Novinářům řekl, že podporuje kandidaturu prvního místopředsedy Mezinárodního trestního soudu (ICC) Roberta Fremra. Zeman se podle Šámala plánuje sejít s více uchazeči.

Šámal novinářům řekl, že se Zemanem svého nástupce probíral. „Hovořili jsme o některých jménech, já podporuji kandidaturu doktora Fremra. Bavili jsme se i o něm a uvidíme, jak se prezident rozhodne, je to jeho výsostná pravomoc,“ uvedl. Zeman podle něj řekl, že se s kandidáty včetně Fremra sejde. Hovořili spolu i o nynějším místopředsedovi Nejvyššího soudu Romanu Fialovi, další jména Šámal prozradit nechtěl.

Fremra, který má u mezinárodního soudu v Haagu mandát do 10. března 2021, chce navrhnout prezidentovi ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Prezident jmenuje podle zákona šéfa NS na desetileté funkční období z řad jeho soudců. Hrad zatím neupřesnil, kdy Zeman nového předsedu vybere.

Po dnešním přesunu Šámala mezi ústavní soudce povede NS do jmenování nového předsedy Fiala. Ten předpokládá, že bude zajišťovat běžný chod soudu a kontinuitu jeho každodenní činnosti. „Vylučuji v tomto období jakékoli zásadní a koncepční zásahy do dosavadního bezproblémového chodu Nejvyššího soudu,“ uvedl dnes Fiala v tiskové zprávě.

(čtk)


Prezident odpoledne jmenuje experta na trestní právo Pavla Šámala ústavním soudcem

20.2.2020 - ČRo Radiožurnál (08:00 Hlavní zprávy)

Martin KŘÍŽEK, moderátor
--------------------
Prezident Miloš Zeman odpoledne jmenuje experta na trestní právo Pavla Šámala ústavním soudcem. Jeho nominaci na konci ledna schválil senát. U Ústavního soudu nahradí Jana Musila, který před rokem rezignoval ze zdravotních důvodů.

Vojtěch TOMÁŠEK, redaktor
--------------------
Pavel Šámal doteď vedl Nejvyšší soud, už dříve řekl, že nabídku prezidenta Miloše Zemana přijal hlavně proto, aby mohl víc než doteď rozhodovat v jednotlivých kauzách. V minulosti se Šámal podílel na přípravě trestního kodexu nebo zajištění členství Česka v Evropské unii. Teď mimo jiné vyučuje trestní právo na právnických fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Komenského v Bratislavě. Vojtěch Tomášek, Radiožurnál.


Ústavní soud je po víc než roce opět kompletní

20.2.2020 - ČRo Radiožurnál (18:00 Hlavní zprávy)

Jana GULDA, moderátorka
--------------------
Ústavní soud je po víc než roce opět kompletní. Prezident Miloš Zeman jmenoval ústavním soudcem Pavla Šámala. Ten tak skončil jako předseda Nejvyššího soudu. Jako svého možného nástupce doporučil prvního místopředsedu Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Roberta Fremra.

Václav ŠTEFAN, redaktor
--------------------
Pavel Šámal s prezidentem mluvil i o tom, kdo by ho mohl ve funkci předsedy Nejvyššího soudu nahradit. Sám podporuje právě Roberta Fremra.

Pavel ŠÁMAL, předseda Nejvyššího soudu ČR
--------------------
Pan prezident říkal, že si pozve ty kandidáty, které on považuje za důležité a o kterých by uvažoval, mezi nimi je i Dr. Fremr, uvidíme, jak se pan prezident rozhodne, je to jeho výsostná ústavní pravomoc.

Václav ŠTEFAN, redaktor
--------------------
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček potvrdil, že Zeman bude mluvit s více kandidáty. Jména ale říct nechtěl, stejně jako to, do kdy prezident Šámalova nástupce vybere. Fremra prezidentovi doporučila taky ministryně spravedlnosti. Václav Štefan, Radiožurnál.


Insolvence

20.2.2020 - ČT 1 (17:35 Černé ovce)

Iveta FIALOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítejte u případu, který přímo křičí, kde je spravedlnost? Lidé si pronajali byty, za které poctivě platili a pak zjistili, že za ně budou muset zaplatit znovu. Chce to totiž po nich insolvenční správce. /ukázka/

Iveta FIALOVÁ, moderátorka
--------------------
Neznalost zákona, který trestá nevinné? Co teď mají nájemníci dělat? A dá se vůbec podobným případům vyhnout?

Radek VARGA, nájemník
--------------------
Tady to je ten barák, kde jsem bydlel pomalu rok vlastně, kde se to všechno událo.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pan Radek Varga s přítelkyní si na začátku roku 2018 pronajal byt nedaleko kolínského Karlova náměstí od místního podnikatele Josefa Holuba.

Radek VARGA, nájemník
--------------------
Bylo to vlastně 2+kk a nájem měsíční byl vlastně 8100 plus energie.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Nájemné panu Holubovi od začátku platili v hotovosti.

Radek VARGA, nájemník
--------------------
Dávali jsme to panu Holubovi do ruk s tím, že vlastně nám vždycky slíbil, že nám doveze potvrzení o zaplacení.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Potvrzení nakonec vždy dodal a vše se zdálo v pořádku. Po roce se ale pan Varga dočkal překvapení.

Radek VARGA, nájemník
--------------------
Šel jsem do práce na odpolední a vlastně, jak jsem vycházel z bytu, tak to už tady stál insolvenční správce s těmi věřiteli a vlastně měnili zámek. Tak jsem se zeptal, co se děje, proč mění zámek, a vlastně tehdy mi vysvětlil, že pan Holub se dostal do tý insolvence, že vlastně nájem, který jsme mu platili, ten jsme mu platit neměli.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Po vydání rozhodnutí o úpadku není dlužník oprávněn přijímat jakékoliv platby. Toto oprávnění přechází na insolvenčního správce, který má na starosti splacení dluhu věřitelům. Pan Varga tak začal nájemné platit insolvenčnímu správci a snažil se spojit s panem Holubem.

Radek VARGA, nájemník
--------------------
Vůbec nezvedal telefon, nekomunikoval, neodpověděl ani na dopis, prostě doručený ho měl, ale odpověď žádná.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ukázalo se, že 2 měsíce po podpisu nájemní smlouvy byla na Josefa Holuba uvalena insolvence. Zmínil se někdy pan Holub o tom, že má finanční potíže?

Radek VARGA, nájemník
--------------------
Vůbec právě.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Vůbec nemluvil o nějakých exekucích, insolvenci, o ničem takovým.

Radek VARGA, nájemník
--------------------
Vždycky se právě tvářil tak, jak byl veselej, a vlastně nedal to najevo, že by nějaké problémy měl. Já jsem si myslel, že je férovej.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pan Holub se ale moc férově nezachoval. 10 měsíců vybíral od několika nájemníků platby v hotovosti a insolvenčnímu správci jejich existenci tajil. Začal jste hnedka řešit s tím insolvenčním správcem tedy, co bude s těmi platbami za těch 10 měsíců?

Radek VARGA, nájemník
--------------------
Jo, já jsem se ho vlastně ptal a on říkal, že prostě to musí vyřešit soud.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Byl to ale trochu jiný soudní spor, než jak si ho pan Varga původně představoval. Insolvenční správce se totiž soudil s ním a požadoval po něm doplacení nájemného, které již předtím uhradil panu Holubovi.

Radek VARGA, nájemník
--------------------
Jsem se ptal paní soudkyně, že jako je to nespravedlivý, proč bych to měl platit podruhé, když už mám veškeré doklady a jednou jsem to zaplatil. Tak mi prostě řekla, že neznalost zákona neomlouvá, jako že mě chápe, ale prostě neudělá s tím nic.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Zeptali jsme se proto advokáta, kde udělal pan Varga chybu.

Karel MAZZOLINI, advokát
--------------------
Je obecně povinností každého, kdo má někomu něco plnit, aby si ověřil, zda ten, komu plní, je skutečně tím, komu plnit má. V případě insolvenčního řízení si to může ověřit na stránkách justice.cz, kde je veřejně přístupný insolvenční rejstřík.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
A jak často bychom měli do insolvenčního rejstříku nahlížet?

Karel MAZZOLINI, advokát
--------------------
V ideálním světě pokaždé, když někomu něco platíme.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Problém je ale v tom, že běžného občana, který nikdy nepřišel do styku s insolvenčním řízením a insolvenčním zákonem, ani nenapadne lustrovat někoho v insolvenčním rejstříku. A může ho to vyjít pěkně draho. A vy jste se setkal tedy s podobnými případy?

Michal ŽIŽLAVSKÝ, předseda Rady expertů, Asociace insolvenčních správců
--------------------
Setkal jsem se i ve vlastní praxi s případy, kdy k tomu dochází, tedy konkrétně kdy dochází k tomu, že někdo, kdo má plnit do majetkové /nesrozumitelné/ dlužníka, k rukám insolvenčního správce, platí dlužníkovi, insolvenční správce má nástroj na to, aby takovou situaci řešil, a pokud to zjistí, tak to řeší. Bohužel tedy tak, že pokud není u dlužníka kde brát, tak to požaduje po těch osobách, které plnily někomu jinému, než komu plnit měly.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pan Varga není jediný nájemník z domu pana Holuba, který kvůli němu skončil u soudu. Insolvenční správce s bývalými nájemníky vede soudní spory, ve kterých jde dohromady o částku přesahující 700 000 Kč. V domě bydlela i paní Katarína Müllerová. Máte na to, abyste doplatila 70 000 dalšího nájmu?

Katarína MÜLLEROVÁ, nájemnice
--------------------
Ne. Vůbec. V žádným případě. Já mám částečnej invalidní důchod a žiju sama bez manžela, takže jsem vdova. Já si myslím, že když nějaký insolvenční správce nějaké peníze chce, tak ať si to žádá od pana Holuba a ne od nás, který jsme už to jednou zaplatili.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Zaplatit téměř 90 000 má podle rozsudku soudu i pan Varga. Je to ve vašich finančních možnostech, zaplatit takovouhle částku?

Radek VARGA, nájemník
--------------------
No, tak momentálně na to nemám finanční prostředky, abych to zaplatil znovu.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Přijde vám to spravedlivé vůči těm nájemníkům, že oni vlastně takhle získají nějaké dluhy, aniž by úmyslně něco provedli?

Michal ŽIŽLAVSKÝ, předseda Rady expertů, Asociace insolvenčních správců
--------------------
Ústavní soud kdysi vyjádřil myšlenku, práva náleží bdělým. Jinými slovy, každý se musí o svá práva starat, my jsme do roku 2008 neměli insolvenční rejstřík, ten insolvenční rejstřík představuje skutečně významný posun z hlediska bezpečí těchto osob, jestli se to po nich má spravedlivě požadovat, nemá spravedlivě požadovat, na to mohou existovat různé názory, v každém případě ty osoby mají možnost, jak takové situaci zabránit tím, že se podívají do insolvenčního rejstříku.

Daniel HŮLE, odborník na zadluženost a sociální vyloučení, Člověk v tísni
--------------------
Já jsem přesvědčený, že zákonodárci, když schvalovali tuto podobu zákona, tak si vůbec neuvědomili možný výklad, ke kterému pak budou v praxi docházet soudy a co budou navrhovat insolvenční správci. Musíme si uvědomit, že pro většinu lidí představa člověka v insolvenci je někoho, kdo je chudý, kdo nemá žádný majetek, kdo vlastně je jakoby zjevně někdo nemajetný. A ne někdo, kdo třeba má byt a pronajímá ten byt. Takže tady si myslím, že skutečně jakoby vůbec nesahala ale fantazie tak daleko, jak ta praxe v tuto chvíli se ubírá.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Insolvenční správce s námi rozhovor odmítl a odkázal nás na svou výpověď u soudu s panem Vargou. Uvedl, že o nájemnících mu pan Holub neřekl a peníze z nájemného mu nepředal.

Radek VARGA, nájemník
--------------------
Já si myslím, že od pana Holuba to byl podvod s tím, že věděl, do čeho jde.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pan Varga ani nikdo z jeho sousedů o insolvenčním rejstříku nevěděli nebo je nenapadlo kontrolovat v něm majitele domu. Jak mají tedy postupovat poškození nájemníci nyní?

Karel MAZZOLINI, advokát
--------------------
Mohou reálně se domáhat žalobou na vydání bezdůvodného obohacení na pronajímatele, aby jim vlastně vydal to, o co se sám bezdůvodně obohatil. Situace je trošku složitější tím, že tyto pohledávky vlastně vznikly až poté, co již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku a co uplynula lhůta k podání přihlášek. To znamená oni již nemohou ty pohledávky, co vznikly po této době, znova přihlásit do insolvenčního řízení.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Na panu Holubovi vymáhají již různé subjekty miliony korun v insolvenčním řízení. Chtěli jsme se ho proto zeptat, jestli hodlá peníze svým nájemníkům vrátit. /ukázka/

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Tak pan Holub se bohužel nehlásím zkusíme se po něm podívat na jeho známých adresách. Já sháním pana Josefa Holuba, nevíte, kde bych ho našla?

dotazovaná
--------------------
Už tady nejsou. Oni vlastně měli tuhle restauraci, ale už tady dávno nejsou. A myslím si, že jsou v Poděbradech, ale nejsem si jistá.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ani v Poděbradech jsme pane Holuba nezastihli. Nechali jsme mu proto vzkaz. Po několika týdnech jsme se konečně spojili. Nabízel nám setkání a vysvětlení. Pak si to ale rozmyslel a odmítl se k případu vyjádřit. Mluvčí kolínské policie nám mezitím potvrdila, že se případem zabývají.

Martina FEJFAROVÁ, mluvčí Policie ČR, Kolín
--------------------
V současné době ve věci probíhá prověřování pro trestné činy podvod a poškození věřitele. Věc se dotýká celkem 12 poškozených osob, nájemníků, po kterých je opětovně vymáhána úhrada nájemného, a dalších několika desítek věřitelů. Vlastník nemovitostí se k věci vyjádřil s tím, že částky za nájemné předával insolvenčnímu správci. Na toto tvrzení však nemá žádný doklad a samozřejmě insolvenční správce jeho tvrzení vylučuje.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Rozsudky ale platí a nájemníci musí znovu uhradit několik měsíců nájemného. Jinak jim hrozí exekuce navržená insolvenčním správcem.

Daniel HŮLE, odborník na zadluženost a sociální vyloučení, Člověk v tísni
--------------------
Je to analogické, jako kdybyste měla instalatéra, ten by vám chodil na opravu kotle a vy byste mu platila vždycky po opravě toho kotle normálně jako na základě dokladů na ruku a pak by na vás insolvenční správce podal žalobu, že jste se měli podívat a zjistit, že ten instalatér je v insolvenčním rejstříku a porušili jste § 249 to. Je naprosto nesmyslné.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Insolvenční správce sice vymůže nějaké prostředky pro věřitele, zároveň ale vznikají věřitelé noví, kterým nyní dluží pan Holub neprávem inkasované nájemné. Kdy a jestli vůbec se svých peněz dočkají, zůstává otázkou.

Daniel HŮLE, odborník na zadluženost a sociální vyloučení, Člověk v tísni
--------------------
V tuto chvíli si myslím, že je nezbytné podat odvolání a táhnout to případně až k Ústavnímu soudu, kde konečně častěji snad používají i nějaký jakoby rozum a nějaké vnímání spravedlnosti ty soudci při rozhodování a ne jenom robotický výklad toho těch slov, těch písmenek, které v tom zákoně jsou, protože toto opravdu je úplně zjevně nespravedlivé.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Podobný případ ale ještě u Ústavního soudu nebyl, a chybí tak judikát. Soudy nyní rozhodují většinou tak jako v případě pana Vargy a jeho sousedů.

Daniel HŮLE, odborník na zadluženost a sociální vyloučení, Člověk v tísni
--------------------
Je to úplně absurdní, ve své podstatě člověk musel mít insolvenční rejstřík permanentně v kapse a při jakékoliv platbě se dívat, jestli náhodou ten, komu platí, není v insolvenčním rejstříku.

Radek VARGA, nájemník
--------------------
Vlastně já si myslím, že jsem nic neudělal, to, že nájmy veškeré, všechno je zaplacený, a hlavně by si to insolvenční správce měl ptát od pana Holuba, který ten podvod udělal.


Ústavní soud je kompletní

20.2.2020 - ČT 1 (19:00 Události)

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ústavní soud je po více než roce opět kompletní. Patnáctičlenný senát dnes doplnil Pavel Šámal. Na Pražském hradě ho jmenoval prezident republiky. K Ústavnímu soudu přichází z toho Nejvyššího, který pět let vedl.

Pavla KUBÁLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Skoro 13 měsíců čekání ukončil dnes pětiminutový ceremoniál.

Vratislav MYNÁŘ, kancléř prezidenta republiky
--------------------
Je třeba, vážený pane profesore, abyste podle článku 85 Ústavy České republiky složil do rukou prezidenta republiky předepsaný slib.

Miloš ZEMAN, prezident republiky
--------------------
Gratuluji.

Pavel ŠÁMAL, soudce
--------------------
Slibuji.

Pavla KUBÁLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Prezident je přesvědčený o tom, že Šámalův příchod zlepší dynamiku Ústavního soudu. Narážel na fakt, že soudu trvalo 3 roky, než rozhodl o návrhu Miloše Zemana na zrušení části zákona o střetu zájmů.

Miloš ZEMAN, prezident republiky
--------------------
Není podstatné, jaký je rozsudek. To je v kompetenci Ústavního soudu. Ale jestliže se to projednává 3 roky, vzbuzuje to jisté pochybnosti o pracovitosti některých členů Ústavního soudu.

Pavel ŠÁMAL, soudce
--------------------
Já bych nechtěl jako přicházející kritizovat nějakou rychlost, ale určitě se budu snažit rozhodovat co nejrychleji.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
--------------------
My jsme se teda hlavně bavili o činnosti Ústavního soudu a o tom, že by měl být rychlejší.

Pavla KUBÁLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Před Pavlem Šámalem prezident navrhoval prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha. Ten ale Senátem neprošel. Kritikům vadilo třeba to, že v minulosti poskytoval Miloši Zemanovi právní analýzy.

mluvčí
--------------------
Nebyl vysloven souhlas se jmenováním.

Aleš GERLOCH, vedoucí katedry ústavního práva, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
To bylo tím, že se to ocitlo v nepříhodné době. A dále tím, že byla vyvinutá enormní snaha, abych neprošel.

Pavla KUBÁLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pavla Šámala senátoři podpořili. Mezi ústavní soudce přichází z postu předsedy Nejvyššího soudu. Tím byl 5 let. Koho by v tomto sále prezident Miloš Zeman mohl jmenovat předsedou Nejvyššího soudu a kdyby to mohlo být zatím jasné není. Prezident nástupce Pavla Šámala doposud nezveřejnil. Když ale v roce 2015 rezignovala Iva Brožová, prezident jejího nástupce Pavla Šámala do funkce jmenoval hned druhý den. Jako o možném nástupci se mluví třeba o Robertu Fremrovi, který nyní působí u mezinárodního soudního dvora v Haagu. Podporuje ho i ministryně spravedlnosti Marie Benešová.


Zbraně na ochranu

20.2.2020 - ČT 1 (21:30 Máte slovo)

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte slovo. Hezký večer, milí diváci. Na nepolapitelné gangy zlodějů jsou mnohdy zákonná zabezpečovací zařízení krátká. Obyvatelé v obcích v okolí Prahy se třeba už několik měsíců bojí, žijí ve strachu, že budou znovu vykradeni. Měli bychom mít v Česku právo zastavit ve svém obydlí zločince zbraní, aniž byste skončili ve vězení za nepřiměřenou obranu? O tom diskutovat budou. Navrhuji zákon, aby člověk měl právo bránit se ve svém obydlí proti každému, kdo tam vnikne násilím anebo lstí, aniž by musely být splněny současné podmínky nutné obrany, vysvětluje senátor Starostů a nezávislých, dobrý večer.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obával bych se řady nešťastných náhod. Právo bránit se je upraveno dostatečně. Statistiky jasně ukazují rostoucí počet usmrcení nevinných lidí s rostoucím počtem zbraní. Oponuje senátor České strany sociálně demokratické, dobrý večer.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zákon nesmí hájit právo zločince a oběť hodit přes palubu. Pokud zločinec překoná hranice mého domu, má mít ohrožený občan právo se bránit. A zločinec nemá mít právo na odškodnění. Je přesvědčena starostka Mnichovic, dobrý večer.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kvůli tomu, že mi bezdomovec chce ukrást chleba z talíře, ho přece nezastřelím. Hlavním problémem je, že osoby trpící duševní chorobou dostávají zbrojní průkaz. Varuje psychiatryně a bývalá ministryně pro lidská práva, dobrý večer.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A za vás veřejnost? Podporuji použití zbraní proti vetřelci. Omylů se nebojím. Lidé, kteří dostanou zbrojní průkaz, vědí, jak i kdy zbraň použít, říká bývalý policista, dobrý večer.

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zákon, který by umožnil poškozeným ohrozit lupiče na životě, je zneužitelný. Půlku z těla nebo hlavy nejde vrátit omluvou: Promiňte, já jsem se vás lekl. Namítá galerista ze Slaného, dobrý večer.

Jiří HRUŠKA, galerista, je proti použití zbraní vůči druhým lidem
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane senátore, vy tedy chcete uzákonit, abychom se my občané mohli před zločinci, pokud pronikne do našeho obydlí, bránit zbraní. Tak a teď to můžeme už dnes.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
To můžeme už dnes.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak v čem, prosím, vás, konkrétně budeme moci být proti těm zločincům drsnější?

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Dnes je taková úprava, která říká, že se můžete bránit. Můžete se buď nebránit, nebo bránit. Ovšem v případě, že se bráníte, musíte čekat na to, jestli policie, státní zastupitelství nebo soudy to vyhodnotí jako nutnou obranu. Musí vyhodnotit, jestli byla přiměřená, nebo nepřiměřená, jestli útok trval, nebo hrozil. Drtivá většina těch, co se dívají teď na televizi, netuší, jaká konkrétní právní úprava konkrétního trestného činu, kdy trvá a kdy je bezprostředně ohrožena bezpečnost toho dotyčného obyvatele domova. Netuší to lidé. Judikatura to řeší, judikatura je proměnlivá, ale lidé to netuší. A mnohdy se dozví, že jednali v rámci nutné obrany, až po několika měsících, nebo dokonce letech. Mně se ozývají lidé, kteří jsou trestně stíháni, jsou odsouzeni, teď dokonce pan Mazanec podal ústavní stížnost, je odsouzen za překročení mezí nutné obrany, protože se bránil ve své vlastní, na své vlastní zahradě útočníkovi.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak se mu bránil? Jenom, abychom si to připomněli.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Útočník ho napadl. Útočník se s ním pral, útočník ho hodil, myslím, že do bazénu. On se bránil a posléze vzal kámen, hodil ho po útočníkovi a byl odsouzen za pokus těžké újmy na zdraví. Ten útočník se údajně chystal odejít, chystal odejít. Co to je? Kdo ví, kdy trvá útok na zdraví, na život a kdy už netrvá? Ta situace je taková, že pokud někdo vás přepere, někdo vás bije pěstmi, v případě, že přeruší ten útok a odpočívá, tak se jedná o nutnou obranu, pokud mu ublížíte. Pokud ale ten útok skončil a on se pouze vydýchává po útoku, tak už ten útok netrvá. No a vaše obrana...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď by to bylo jak, tedy?

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
.... není v rámci nutné obrany a je to překročení mezí nutné obrany.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy navrhujete co?

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Já navrhuji to, by v případě...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jo takhle, pokud přijde, bude vás chtít hodit do bazénu...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
V rámci nutné obrany obecně navrhuji 2 věci. Jednak se to týká nutné obrany, kdyby bylo zohledněno tak, jako bylo už za císaře pána od roku 1852 do roku 1950, zohledněno to, že když na vás někdo zaútočí, že jednáte ve strachu, v úleku nebo ve zmatku, a zohledňuje se to. Dnes se to také zohledňuje, ale tak, že když se bráníte tímto způsobem, tak je to polehčující okolnost vašeho trestu, anebo je to dokonce trestný čin. Ublížení na zdraví z omluvitelných pohnutek. Na Slovensku to není.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom, abychom na úvod tedy věděli, takže hodíme po zloději kamenem, omráčíme ho a podle vašeho návrhu nebudeme souzení za nutnou obranu.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Tam by se samozřejmě zkoumalo, kdo ten útok vyvolal, jestli to vyvolal úlek, jestli se dotyčný měl bát, tady to bylo dokonce třeba váha v několika desítkách kilogramů.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
A ta druhá je věc potom vlastní obrana v domově, v obydlí. To je druhá věc, ke které...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ale rozumíte, ten rozdíl. Tím musíme začít.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Můžu říct rozdíl?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Rozdíl je v tom, že když omráčíte člověka kamenem, který omylem, dejme tomu, přišel k vám, spletl se o dveře nebo v--- ho, pak máte možnost ho usmrtit, protože je ve vašem obydlí. To znamená...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Ale to jsou nesmysly, absolutní nesmysly.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Nechte mě domluvit, vy jste mluvil tady 5 minut. Slyšeli jsme o judikatuře. Ale člověk v České republice podle institutů nutné obrany, když se cítí být ohrožen na životě, může se bránit, ať už zbraní, dokonce i nelegálně drženou, nebo čímkoliv. Ale zavádět možnost bránit se ve vlastním domově proti tomu, kdo tam vniknul třeba i lstí, znamená umožnit nikoliv bránit svůj život, ale zabít kohokoliv.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
To je výslovně zakázáno, v mém návrhu je to výslovně zakázáno.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Není to výslovně zakázáno.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Nečetla jste ho, neznáte ho.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Neznáte ho.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
že, když zastřelíte útočníka do hlavy, budete tvrdit, že na vás útočil a ohrozil vás na životě.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Neznáte, můj návrh neznáte, protože...

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Váš návrh znají všichni, protože...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Zakazuje se výslovně úmyslné usmrcení, zakazuje.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
To je otázka samozřejmě dokazování. Já bych chtěl zdůraznit především to, že už dnes, pokud vám někdo vnikne do domu a útočí na váš život, na vaše zdraví nebo na váš majetek, tak se můžete v mezích nutné obrany bránit i dnes. Dokonce můžete za určitých okolností usmrtit toho útočníka, pokud máte doma například střelnou zbraň, protože už samo to vniknutí je útok na zájem chráněný trestním zákonem. Tam ten útok v zásadě v tu chvíli trvá. A samozřejmě, že nemůžete vybočit z mezí nutné obrany, ale to vybočení je, když se bráníte způsobem zcela zjevně nepřiměřeným, vzhledem k povaze toho útoku. Zcela zjevně nepřiměřeným. To, co tady pan kolega Hraba navrhuje, je, že se můžete bránit i zcela zjevně nepřiměřeným způsobem, pokud je to v obydlí. A já nevidím důvod, proč zcela zjevně nepřiměřeným způsobem bych měl usmrtit někoho, kdo třeba...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Protože jsem máma, která je doma s dětmi, a přijde člověk, který nemá v mém domě vůbec co dělat...

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
A v momentě... Počkejte...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
A vezmu klidně vázu, vezmu těžkou věc a já to po něm vrhnu. A já v tu chvíli nebudu vůbec řešit, budu bránit sebe, budu bránit svoje děti a já nebudu vůbec, jestli ten útok hrozí, trvá, byl dokončen a jestli moje obrana je přiměřená.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Já tomu rozumím. Ale pokud... ten útok trvá, a pokud útok trvá, tak se můžete přiměřeným způsobem, zcela zjevně nevybočuje, bránit.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Což znamená, že ten útok trvá...

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Takto je ta nutná obrana definována.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
V okamžiku, kdy já stojím tváří v tvář člověku, který je cizí nebo třeba třem, kteří jsou cizí, oni na mě neútočí, ale já jsem doma, za sebou mám svoje děti, tak já nemám dělat nic, protože útok z jejich strany netrvá?

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Máte se bránit.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
A víte, jaký je rozdíl...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Já se mám bránit. A bude to přiměřený. Víte co mi jednou řekl právník? Řekl mi: Když se něco takového stane...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Když se něco takového stane a vy tomu člověku ublížíte a ten člověk pak bude ležet na zemi, tak mu nejdřív dejte do ruky sekeru, pak volejte právníka a pak volejte policii. A já si myslím, že tohle to je zásadně špatně. Prostě ten člověk nemá v mém obydlí nic dělat.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Paní starostko... Jestli máte pocit,k, že jste ohrožena na životě nebo nedej Bůh vaše děti, já jsem taky matka, tak je to už nutná obrana a soud nikdy vás neodsoudí za to usmrcení, protože jste měla pocit, že jste na životě ohrožena. Ale to neznamená, že zavraždíte zahradníka, který se splete dveřmi, přijde a pak budete říkat: Můj dům, můj hrad. Měl smůlu. Popletl si dveře.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Zase vy jste nečetla ten návrh, by ho neznáte.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Paní doktorko, já toho zahradníka...

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Já jsem ho četl...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
... neznám nebo toho zahradníka znám...

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Od sousedů, nový zahradník.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Tak co má dělat u mě doma...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
To on si spletl dveře.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Já jsem --- nemusím být zamčená.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Tam to tu odpovědnost naprosto neodmítá. Ta odpovědnost tam trvá. Hrubá nedbalost je zase v mém návrhu zohledněna, prosím, toto jsou lži. A můžete mi říct, kdy trvá útok na majetek a kdy trvá útok na život? Ten rozdíl je dost podstatný, když zloděj ukradne vaše věci, tak ten útok trvá, dokud neopustí ten dům. Když zloděj zaútočí na vaše tělo, na váš život, tak ten útok trvá v momentě toho, kdy se napřáhne. Máte dvojí možnost obrany. Buď můžete se bránit a doufat, že dokážete policii, že se jednalo o trvající útok a může to trvat měsíce nebo roky, anebo taky ne.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
A mimochodem ten náš návrh taky počítá, že se i v obydlí můžete bránit pouze pokud probíhá útok na váš život, zdraví nebo majetek. To znamená stejně se nevyhnete tomu posuzování, jestli ty podmínky byly splněny. Ono to možná nakonec z hlediska praktického rozhodování judikatury nemusí být až tak rozdílné, jo. Ale já tam vidím poměrně riziko. Navíc doopravdy vám může vejít někdo omylem na pozemek, protože tohohle... Ne neřeší, protože pokud vy budete subjektivně v tu chvíli vystrašen, protože zrovna v okolí řádí gang zlodějů a začnete střílet ne v úmyslu smrti...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Ani vědomou ani nevědomou nedbalost to nevylučuje.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak necháme zareagovat pana Kocourka, prosím.

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Já si myslím, že teda opravdu ti občani mají právo se bránit a já jsem domů nikoho nezval. Já jsem domů nikoho nezval.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
A co vaše paní, když přivede kamarádku?

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Tak mi zatelefonuje a řekne, přijde kamarádka.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Ale třeba vám to neřekne.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, prosím, počkejte, nechte pana Kocourka.

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Mně tam nemůže nikdo vlézt jako pokud já s tím nebudu souhlasit. A já jako třeba teďko převážně teda jsem na chatě, před třemi nedělemi vykradli chatu sousedům, já jsem tam úplně sám. Zbrojní průkaz mám a jsem rád, že ho mám, protože moje psychika vůbec všechno mi trochu pomáhá, že když se něco stane, tak že vím, jak se mám zachovat.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
A že se nebojíte.

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Já se bojím. Já se bojím.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
A na co potřebujete tedy zbraň?

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Abych se nebál.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
No, tak proto říkám, když máte tu zbraň, tak se nebojíte. Když někdo přijde ukrást nářadí do kůlny, vy toho člověka usmrtíte?

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Ale proč by on tam chodil krást? Ten tam nemá co dělat, ten člověk na tom pozemku.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Máte právo usmrtit člověka, který přijde...

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Ne, ne, budu ho varovat. Pokud neopustí ten pozemek, že zavolám policii.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Jste policista, proto ho budete varovat.

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Co tam dělá na mém pozemku?

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
... všichni občané mají zakódováno ve svém kódu usmrtit jiného. Já přece a priori nechci někoho jiného zranit nebo usmrtit. Já to přece udělám tehdy, když se bráním. Ale v tu chvíli já nechci skončit před soudem.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Usmrtit, chodíte na výcvik? Máte zbraň?

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Musím vám říct, že mám 20 let zbrojní průkaz a 15 let nemám zbraň. Nemám potřebu ji teď mít. Předtím byla doba, kdy jsem měla potřebu ji mít. Nicméně to je ale úplně o něčem jiném. Já přece v okamžiku, kdy se bráním, tak nemám pád dokazovat a na mně nemá být důkazní břemeno, že já jsem používala obranu, že já jsem byla ohrožena. To přece má ten zloděj, říkat, proč vstoupil do mého obydlí. A my v tu chvíli úplně zapomínáme, že on překonal překážku a vstoupil někam, kde neměl co dělat. Na to my zapomínáme a řešíme, jestli ten...

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Zákon to řeší a umožňuje tu obranu...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vážení, prosím, ...

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Střelné zbraně k čemu? ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já bych poprosila...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Třeba k tomu, jako Milan Kněžko, který střelil zloděje do nohy.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale, promiňte, musíte to, vážení, zde jde o to ...

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Ten zloděj vás pak může usmrtit vlastní zbraní...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale pane senátor, vážení, pokud tedy bysme měli to právo zastavit zločince zbraní...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
To máme, nejenom zbraní.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak máme, tak můžeme už dnes, prosím, vy říkáte, že ho nesmíme usmrtit. A nesmíme ho ani mu vážně ublížit. To navrhuje pan senátor. Takže, pane senátore, mně jde o to, nezlobte se, budu v úleku, budu mít zbraň nebo jak vy říkáte váleček na nudle, vážení klid, jak mám, zloděj se tedy pohybuje, asi nebude mi pózovat, rozumíte, jak ho mám zranit tím válečkem na nudle nebo kamenem nebo abych ho, ...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Ale to je vaše právo. Vy můžete...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale vy jste řekl, že vždyť mi to navrhujete, že ho nesmím usmrtit a nesmím mu způsobit vážné ublížení.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Ano, co nesmím udělat. Ale je to pořád mé právo.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A k čemu mi to teda je jako?

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Můžu ho zranit.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale co když to neumím v tom úleku? Nezlobte se, dám vám válečkem po hlavě a třeba vás zabiju.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Pak se bude řešit nedbalost.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No tak co jste mi pomohl tím zákonem?

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Co to je za nesmysly?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ne, vždyť to říkáte.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Ne, ne.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy říkáte, že ho nesmím usmrtit.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Střelnou zbraň, jak tady mele pořád paní doktorka...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neříkejte mele, ano? Ne, prosím.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Střelnou zbraň může vlastnit 3 lidé ze sta, mají v České republice. To znamená týká se to minimálního počtu lidí. Bránit se střelnou zbraní můžou tedy 3 lidé ze sta.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Každý může vlastnit zbraň. Dokonce i duševně nemocný.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Musí nejdřív projít velmi složitými testy.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Není to složité.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní doktorko, já vás, tak vážení, já prosím, musíme mít nějakou strukturu. Teď pan senátor Hraba, potom pan Hruška.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
To riziko toho, že mu bude ublíženo, nese ten agresor. Proč pořád házíte riziko ublížení na zdraví na toho, kdo brání svůj život, život svých blízkých...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale vždyť to děláte vy. Promiňte, pane senátore.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Ne, já vám udávám to právo.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, já vám něco řeknu. Vy jste v Českém rozhlase 21. ledna řekl, že nesmí dojít k usmrcení, jo, tady to mám a nemělo by dojít k závažnému zranění. Tak co mi pomůžete? Jako jaké právo? Vždyť to už je dneska.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
No to dneska musí se zkoumat, jestli jste náhodou, jestli to byl takzvaný intenzivní exces nebo extenzivní exces. Dneska se zkoumá...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale i za vás mu nesmím vážně ublížit, tomu zločinci.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Budete potrestaná nejenom v rámci trestního řízení, ale i finančně, pokud ho tím válečkem trefíte zezadu a on bude zraněn.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co když ho trefím zepředu a stejně ho zabiji?

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Pak se současně musí prokazovat, že na vás útočil, že se k vám blížil, ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba se jenom leknu, jak říká paní starostka. Mám děti, tak mu dám válečkem po hlavě.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Ano, máte pravdu, tohle pokrývá tuhle tu situaci.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Ale tohle už je pokryto dnešní judikaturou.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Jednak co tam má co dělat, vniknul tam násilně, ohrožuje mě, já nebudu nucen prokazovat, jestli se ke mně blížil nebo stál, jestli se mi posmíval. To riziko je na tom útočníkovi.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak nechme pana Hrušku, prosím.

Jiří HRUŠKA, galerista, je proti použití zbraní vůči druhým lidem
--------------------
Děkuji. Já si myslím jednu věc, že současné zákony jsou dostatečné. Že brát v úvahu to, že vám vleze parta rozjařených studentů na zahradu, byť mají zájem třeba nakrást kytky nebo udělat cokoliv naprosto drobného, možná znají vašeho syna nebo dceru a vlezou vám někam, a vy budete vyděšený nebo budete si myslet, že jste vyděšený a tomu člověku ublížíte. Víte, já vám řeknu jednu věc. Tohle vychází vlastně z těch tradic Spojených států. Někdo vlezl na můj pozemek, nezatleskal, aby mě uvědomil o tom, že tam vlezl a vlezl mi třeba do baráku z nějakých důvodů. A vy můžete, vy jste skvěle vybavený verbálně advokát, znalý i těch věcí. A já si dovedu představit, jak člověk, který byť nebyl na poškození na zranění, když bude mít takového advokáta a bude platit ten zákon, který vy navrhujete, tak ho z toho vždycky vysekáte. A já vám řeknu, že průměrná škoda při těch krádežích nebo loupežích, které se zmiňují, je 40 000 Kč. A uvědomujete si, že pan Kocourek je zkušený policista, který celý život dělal svoje řemeslo, chodil pravidelně střílet a opravdu asi s tou zbraní umí a já, myslím si, že, když by chtěl, tak nebude mířit na hruď nebo na tu hlavu. Ale ten kdo nemá tenhle ten výcvik a bude mít zbraň, tak vám to těžko zaručí, že přitom leknutí nebo v tom rozrušení tomu člověku nezpůsobí opravdu třeba smrtelné zranění. A já vám řeknu jednu věc. Možná 17 000 trestných činů v téhle zemi způsobují lidi pod vlivem drog. A to je, myslím si, docela závažný problém. My bychom měli spíš jako nebo vy jako zákonodárci řešit to, aby nebylo tolik lidí na drogách, aby nebylo tolik lidí v těch problémech, ve kterých jsou, protože celá ta sociální situace té naší společnosti možná vede k tomu násilí a možná i nevymahatelnost práva k tomu vede.

Jiří HRUŠKA, galerista, je proti použití zbraní vůči druhým lidem
--------------------
Děkuju.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže máme tady znovu tu obavu, že opravdu, rozumíte, když dáte lidem ten pocit, můžete se bránit, můj dům, můj hrad, tak že dojde k nešťastným událostem.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Teď dáváme pocit beztrestnosti těm, kteří útočí na ten náš dům.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Jestli můžu, já to vidím základní 2 věci. Jednak preventivní, ta ještě nebyla zmíněna. Pokud ten dotyčný, samozřejmě netýká se to, pokud se někdo zdroguje, tak ta preventivní funkce pokud budou vědět zločinci, že můžou narazit na odpor a ten obránce bude mít větší právo a nebude to právo váhat použít, pak to bude mít nesporně větší preventivní účinky.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem pořád nepochopila, v čem bude mít větší právo? Já tomu, já, pane senátore, promiňte, já jsem to stále nepochopila.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Například je u vás lupič doma, vy o něm víte, on o vás neví. Vy se k němu přiblížíte a strčíte ho ze schodů. Za současné situace, pokud by si zlámal nohy, tak vy budete odpovědná za těžkou újmu na zdraví.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Ještě mu budete platit odškodné.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Protože ten váš zásah byl nepřiměřený. Řekne, že si spletl barák. V současné době budete odsouzena, budete platit odškodné a ještě možná psychickou újmu. Protože jste ho vyděsila a on ještě utrpěl šok.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych poprosila, pane senátore, reagujte na to právně pro občany.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Právně, tady asi těžko povedeme detailní právní argumentaci. Mně mě trošku vadí na tom návrhu, že právě přichází v době, kdy probíhají teda ty loupeže jako v okolí Prahy. A pan senátor se tváří, že přichází s ochranou těch lidí. Ale ona je to teda, kromě toho, že o tom pochybuji, že ty lidi se mají možnost bránit i dnes i se zbraní, pokud ji mají, ale pokud se podíváme na tu situaci, já jsem nezaznamenal, že u kterékoliv z těch loupeží by došlo k tomu, že by tam někdo měl zbraň a s tou zbraní se pokoušel bránit. Takže je to zcela hypotetická záležitost. Pravděpodobně doposud nikomu z těch okradených by to nepomohlo.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No tak hlavně on je tak problém, že ti obyvatelé tam nebyli.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Já vůbec nevím, proč to máme vztahovat na jeden gang.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane senátor, já vás poprosím o jednu věc. Protože pochopte, lidé se opravdu bojí zlodějů, pan senátor řekl jasný příklad. Zloděj doma, vidím ho, jo, je ke mně zády, mohu ho strčit ze schodů, nebo co mám dělat? Tady pan senátor říkal, že pak člověk bude trestně stíhán za vážnou újmu na zdraví.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
To asi je taky otázka okolností.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Bude. Bude trestně stíhán. Pakliže do něj kopnu, shodím ho ze schodů, on bude ke mě zády, tak budu já trestně stíhána.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Podle současné úpravy nutné obrany se můžete bránit, pokud hrozí nebo trvá útok na zájem chráněný trestným zákonem. To není jenom život, to je i zdraví, to je majetek. A je to mimo jiné i ochrana obydlí.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No dobře, tak ten zloděj krade, je u schodů otočen zády. Co mohu dělat?

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Pokud uvidíte zloděje, jak zrovna vychází ven ze dveří s vaší televizí, aby vy ho střelíte do hlavy, tak je to nepřiměřená obrana samozřejmě.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud je doma stále u mě.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
No ano, i když už je před, když už je 2 m před vchodem venku.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krade tam,nohy od záchodů krát, když je u těch schodů, a je ke mě zády.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Když odnáší televizi, tak pořád trvá útok. To znamená vy se můžete bránit, ale přiměřeným způsobem. Ale ne ho střelit zezadu do zad.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale jestli ho mohu shodit ze schodů. No ne, to máme občany, aby to diváci pochopili. Poněvadž opravdu nevíme, jak se máme bránit.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
On si zlomí páteř a vy mu budete ještě do konce života platit odškodnění a ještě za psychickou újmu.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Tady vám nikdo nedá přesnou odpověď. To bude záležet na okolnostech. Ale stejně tak v případě...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
A to je přesně o tom, co říkal pan Dienstbier. A on tady říkal pan kolega. Vy říkáte, že je tady pan senátor výborný právník a že by takového člověka jistě zprostil nebo dokázal toho, že by prostě nebyl, ani třeba k soudu nešel nebo by ho zprostil soud. Ale já vůbec nevím, proč já, která bráním svůj domov a svoje zdraví, život, majetek, bych vůbec měla k tomu soudu jít. Já vůbec nevím, proč bych měl vynakládat peníze na advokáta a proč bych se měla měsíce a měsíce bránit a platit za to a moje rodina byla bez třeba bez příjmů, protože by vypadl můj příjem. Proč prostě nebrání ten zákon mě, ale brání toho zloděje.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní starostko, jenom, vy pořád nevíte proč. Ale slyšela jste, když ho zabijete toho zloděje nebo mu způsobíte vážnou zdravotní újmu, že třeba mu zlomíte tu páteř, když ho shodíte z těch schodů, tak stejně i podle návrhu pana senátora se budete zodpovídat u soudu.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Ne, vy jste to špatně pochopila.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak nám to vysvětlete.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Tam je to myšleno tak, že v okamžiku, kdy vy prokazatelně už v okamžiku, kdy on leží a je neškodný a leží na zemi, protože jste ho něčím ubila, tak ho ještě vezmete, vytáhnete ven, shodíte a utopíte v žumpě třeba.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Takže krade šperky, ano, a já ho, protože to je výborný, ty schody, já ho mohu zezadu shodit ze schodů. On si zlomí tu páteř a nebudou trestně stíhaná.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Policie bude prokazovat, jestli se dostal do toho domu násilně.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No násilně asi, když je to zloděj.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Dostal? Tak potom vás policie nevezme do vazby, respektive /nesrozumitelné/, potom se nebude dokazovat to, jestli stál k vám čelem, jestli se vám vysmíval, jestli chtěl ukrást něco nebo se šel podívat, jaké máte doma obrazy a bude vás to chránit.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prostě budu v pohodě, on bude na vozíku, a já můžu být v pohodě.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Ale to je jeho riziko. Já zdůrazňuju.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je riziko povolání. Ale to je pravda. Také by ti zloději měli mít nějaké riziko povolání.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
To, co říká paní starostka, pokud se dnes pohybujete v mezích nutné obrany, tak byste taky neměla být samozřejmě trestně stíhána. To, že policie začne někoho stíhat, to se může stát při jakékoliv úpravě, přestože se pak nakonec ukáže u soudu, že vlastně stíhat neměla.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prosím.

divák
--------------------
Dobrý večer. Já začnu jedním krátkým příběhem, který se skutečně stal v devadesátých letech. Jenom autodopravci pravidelně někdo kradl z nádrže naftu. Když slyšel šramot, šel se podívat, co se tam děje a toho autodopravce ten lupič zastřelil. To se stalo. Já jsem držitelem zbrojního průkazu, vlastním zbraň skupinu E, to znamená k ochraně života, zdraví a majetku. A to reaguji třeba na vás, paní doktorko. To, že jde někdo krást nářadí neznamená, že ten člověk mě nezabije. Vám pane senátor chci říct, že když děláte zkoušky na zbraně, nepřipadá vůbec v úvahu, že tu zbraň byste neuměl ovládat. Získáte zbrojní průkaz. Takže já chci mít jistotu, že když ke mně ze zlým úmyslem, protože vždycky je to zlý úmysl, když se k vám někdo vloupe...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ten zlý úmysl poznáte dopředu?

divák
--------------------
Jestliže někdo překoná plot mého domu, vnikne bez mého svolení nebo do mojí nemovitosti a něco mi tam bere nebo možná i jde po mně, tak už je to zlý úmysl.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme seriózně. Třeba má jenom hlad.

divák
--------------------
A je normální, aby člověk, který má hlad, překročil plot a vlezl mi do baráku a šmejdil tam? A jak já mám vědět, že to není uteklý zločinec, ozbrojený, jak já to mám zjišťovat? Já prostě vezmu tu zbraň a jestliže on proti mně půjde, tak já po něm vystřelím. A jak to dopadne dneska neumím říct.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vy umíte asi do nohy střelit nebo tak, když máte zbrojní průkaz. Nebo do dlaně, já nevím.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Můžu k tomu říct také...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne, ne, teď musí reagovat tato strana. Prosím, paní doktorko.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Ta krádež, ta nebyla v prostředí domova. Takže tato novela se na to nevztahuje. A souhlasím s tím, že když vnikne někdo vám do obydlí, nevidíte mu do hlavy. Nevíte, jestli skutečně nemá úmysly jenom krást šperky. Ale mluvím o těch omylem. Bezpočet příbuzných bylo zastřeleno ve Spojených státech omylem. Strýc, který přijel na návštěvu, kluk, který přišel pozdě z diskotéky, plížil se, otec ho zastřelil, protože myslel, že je lupič. Těch omylů, těch mrtvých bude daleko víc, než těch obětí, které by se ubránily doma. A nutná obrana nám povoluje bránit se kdykoliv, kdekoliv, včetně domova. Čímkoliv. I nelegálně i legálně drženou zbraní. A není zapotřebí uvádět lidi v omyl a přesvědčovat je, že když jsou u sebe doma, mohou pozvat návštěvu a pak ta návštěva bude nezvána a něco se jí stane.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale paní doktorko, prosím, protější strana zase argumentuje tím, že opravdu občan, přijde k němu zloděj, jste v šoku a nemáte čas, prosím, přemýšlet. Trvá útok, netrvá, krajní nouze.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Judikatura pracuje právě i s pojmem vyděšení z toho, že člověk je v nějakém zmatku, ve stresu. To jsou samozřejmě okolnosti, které se u nutné obrany zkoumají.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
To je pak nutná obrana, paní starostko, když se leknete o své děti. Je to nutná obrana.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Já si vždycky vzpomínám, když jsem své skoro devadesátileté babičce, která byla sama v domě v hektarové zahradě a sousedi opravdu daleko, říkala babi, a ty se tady nebojíš? A ona říkala, vždyť já mám, Peťulko, u postele pohrabáč. A kdyby sem někdo přišel a já ho neznala, tak ho tím pohrabáčem vezmu v noci. A já jsem už tehdy říkala, babičko to musíš ale vyhodnotit, jestli náhodou ten útok bude hrozit, jestli bude trvat, jestli on bude mít něco v ruce a jestli opravdu bude usilovat o tebe anebo jestli se přijde jenom podívat, jak spíš. A ona říkala: Prosím tě, vem rozum do hrsti. Co dělá u mě v baráku? Jako překonal, jako já se zamykám přece, on musel otevřít ten zámek nebo rozbít ty dveře. Pak mu přece mám právo něco udělat. Nepochopil to devadesátiletý člověk před 20 lety a já to nechápu ani dnes.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chce reagovat pan Hruška, prosím.

Jiří HRUŠKA, galerista, je proti použití zbraní vůči druhým lidem
--------------------
Já si myslím, že skutečně jsme v jedenadvacátém století. A myslím si, že ta společnost by se měla humanizovat. A jsem přesvědčenej o tom, že ty naši soudci nejsou o nic horší a o nic méně schopný, než jste vy 2. A že to, když babička vezme pohrabáč a někoho s ním bací, tak ten soud určitě neřekne: Babičko, vy jste číhala na někoho, kdo vám přijde, abyste ho teda praštila pohrabáčem.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, tak teď byl zrovna případ babička, jenom abychom, která ubodala zloděje nožem, a je osvobozena, prosím. Jo ubodala ho nožem a je pohodě.

Jiří HRUŠKA, galerista, je proti použití zbraní vůči druhým lidem
--------------------
Já jsem přesvědčený o tom, že jen soud zná právo. A že ten ty soudy u nás nejsou padlí na hlavu. Samozřejmě, že se dějou chyby. Přátelé, já vám řeknu jednu věc....

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne pojďme necháme zareagovat.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Soudy nejsou padlé hlavu, pokud máte štěstí. A pokud... Můžete se...

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Řekl pravdu...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Přátelé já to chci doříct. Já to chci doříct... Co je vám platné, když se domůžete svého práva, že to byla nutná obrana, když prosedíte 276 dní ve vazbě. Rozpadne se vám manželství...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Přijdete o práci přijde a bude to stát velké náklady . Případ pana Mazance je teď u Ústavního soudu, potvrdil to Nejvyšší soud České republiky, zatímco státní zástupce nejvyššího státní zastupitelství řekl, že je to nesmysl.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomeňme si ten případ...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Případ té obrany na té zahradě.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tak prosím.

mluvčí
--------------------
Já bych se chtěl zeptat trošku zase z jiný strany. Jestli se nebojíte zneužitelnosti toho práva? Já zjistím, že manželka mi je nevěrná a jejího milence pod nějakou záminkou pozvu do svý chaty, tam teda udělám násilné vniknutí jednoduše a zastřelím ho.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
To můžete udělat i dnes.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Tak přesně na to bych reagovala, tak, že můžete to narafičit tak, že to byla nutná obrana a dám mu už teď tu sekyrku do ruky a budu tvrdit...

mluvčí
--------------------
Hlásím se, ještě jedna taková poznámka...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je zajímavý návod, viďte. Ne, to byl žert.

mluvčí
--------------------
Ano... to nebyl návod. --- ještě jedna taková věc trošku s takovou tou spirálou --- Když, když teda zločinec bude vědět, že mám pistoli, tak samozřejmě bude s tím počítat a vezme si ji taky. No a pak si ten vezme samopal a ten kanón. A že to vlastně jako může roztočit takovou spirálu, pokud já vím, tak kdysi někdy před 100 lety anglická policie vůbec neměla žádný pistole, a když zatýkala zločince, tak se nechal zatknout, protože byl dopaden. Pak teda se to, že jo, stupňovalo, zločinci mají pistole, policie má pistole a gangy, a tak dál, a že tímhle tímhletím by se to taky tak vlastně jakoby trošku roztočilo..

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tohle je vlastně, pan Hruška má také strach z rostoucí agresivity. Aby reagovala protější strana.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Já také mám strach z rostoucí agresivity. Ale ne v souvislosti s tímhle.

Jiří HRUŠKA, galerista, je proti použití zbraní vůči druhým lidem
--------------------
To, co říkal pán, je naprostá pravda, protože, když si vezmete by bibli, tak tam Kristus říká: položte meč na své místo, protože kdo ten meč bere do ruky, tím mečem zahyne. Čím víc budete stupňovat to, že my budeme připravený se samopalem nebo s jakoukoliv střelnou zbraní, tím je větší šance, že ten druhej bude na to připravený taky. Pane doktore, zažil jste někdy to, když se zblízka prostřelí hlava? Dovedete si představit, jaký trauma to zanechá v tom člověku, když to bude třeba ta žena, která se lekla, anebo která se spletla a ustřelí tomu člověku mozek? Víte, já vám řeknu jednu věc...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Já nevím teda...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, necháme...

Jiří HRUŠKA, galerista, je proti použití zbraní vůči druhým lidem
--------------------
Použití zbraně k tomu, abyste zastavila někoho, je samozřejmě hrozně snadný, je to nejsnadnější, co může být, vzít střelnou zbraň a proti někomu ji... rozumíte...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Já to říkám...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, pan Kocourek. Pana Kocourka musíte se zeptat.

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Ten člověk tam nemá co dělat, porušení domovního vlastnictví, vlastně, že jo, proč ten člověk tam šel? Za čím tam šel, proč tam šel, proč narušuje moje osobní vlastnictví? Tak já na to musím reagovat, protože tam mám svůj majetek,svoji rodinu, tak se musím na to teda připravit, protože on tam nemá co dělat, já ho nezval. Musím na to být připravený.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pane Kocourku, ona se nabízí i taková otázka filozofická na tuto debatu, co je podle vás víc. Lidský život, nebo majetek?

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
No, samozřejmě lidský život je víc.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A má se tedy riskovat kvůli ochraně majetku život třeba toho zloděje?

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Tam jde o to, v jaký situaci to je, kdyby to byl nějakej větší majetek teda, došlo k odcizení, no tak určitě budu reagovat ještě k tomu, když mě napadne teda ta osoba, pozor, teda ještě když mě napadne. Budu reagovat tou střelnou zbraní, když budu slabší, bude to golem, všechno. A střelím ho do nohy, abych mu zkrátka odvrátil, aby dál mě neohrožoval. Tak ho zastavím.

mluvčí
--------------------
Dovolíte, já si myslím, že tato debata je velice vyhraněná. Na jednu i na druhou stranu. Nikdo z nás, jak tady sedíme, určitě nemá v úmyslu někoho zabíjet bez důvodu. Osobně se domnívám, že náš systém justice jako takový nemá dostatečnou oporu v zákoně, a domnívám se, že to právo, který tady nebo navrhuje respektive zákon pan senátor, osobně podpořím nebo respektive souhlasím, myslím si, že by to mělo být zakotveno v ústavě, aby občan, který oprávněně chrání svůj dům, svůj hrad, svůj pozemek, svoji rodinu, svoje děti, neměl obavu v případě legálního použití zbraně, podotýkám, nikoliv usmrtit, ale bránit se účinně, aby měl oporu v ústavě. Osobně nesouhlasím s panem Hruškou v tom smyslu, že soud zná právo. Já mám velice negativní zkušenosti v oblasti práva s českou justicí. Česká justice není v dobrém stavu a v tom marasmu, který tady popsal pan senátor, je ta situace nezbytně nutná řešit.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, vážení, počkejte já jenom, aby diváci tomu rozuměli. Jeden zákon to je trestní zákon, který navrhuje pan senátor Hraba, to je ta obrana "můj dům můj hrad" zbraní. Vy jste se nyní dotkl další záležitosti, a to je, tam se můžeme posunout, že senátoři nyní v prvním čtení schválili, že právo na obranu zbraní by bylo v listině základních práv a svobod. To znamená to právo, že se mohou bránit zbraní, by bylo naším právem v ústavě. Pane senátore.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Tak já velmi kritizuju v té rozpravě v Senátu tento návrh zákona, protože on vlastně zužuje tu stávající ochranu, protože je to novela článku 6 listiny, která upravuje právo na život. A ta konstatuje, že každý má právo na život, nikdo nesmí být zbaven života, pak je tam úprava zákazu trestu smrti a pak tam čtvrtý odstavec, který říká, že porušením práva na život, to už je tam teď, že porušením práva na život není, pokud někdo je zbaven života v souvislosti s jednáním, které není trestné podle zákona. A to přesně míří na nutnou obranu nejenom, tedy na ní, případně na nějaké i další situace třeba zákonem předpokládané použití zbraně, může to být krajní nouze, ale v této souvislosti, v jaké se bavíme, půjde především o nutnou obranu. A někteří senátoři navrhují doplnit tento odstavec 4 o větu, že každý může bránit svůj život nebo život jiného i se zbraní za podmínek stanovených v zákoně.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale mluvíme o té listině základních práv a svobod. To je ještě vyšší, jo... že to má být naším právem.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Ale já mluvím o listině základních práv a svobod. To jsem, teď všechno, co jsem uváděl, se týká právě té navrhované změny listiny, ale to právo bránit svůj život se zbraní už je tam nyní v tom odstavci 4. A to, co se tam doplňuje, se vlastně opakuje, ale v zúženém rozsahu, to, co už tam je.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane senátore, proč... protože vy to také podporujete, můžete nám vysvětlit, proč má patřit mezi naše základní práva právo bránit se se zbraní?

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Je to důležitá věc, je to důležité to zakotvit v ústavě z jednoho prostého důvodu. Nošení zbraní může upravit obyčejný zákon. Obyčejným zákonem může být zakázáno postupně nosit střelné zbraně, palné zbraně, mechanické zbraně, nože, pepřové spreje. Já se nechci dočkat situace, aby to dopadlo jako v Londýně, kdy se napadenému budu muset bránit klem narvala nebo hasícím přístrojem.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano tak, ale tady já bych vám jenom... Nyní bych zvážněla. Tím Klem narvala se mohli ubránit a zpacifikovat ho, protože on neměl střelnou zbraň. Když se tady tak mluví o rozšíření zbraní, o tom, že to má být naše právo.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
To ne.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No právo bránit se zbraní ano, no tak to má být v té listině.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Prostě čímkoliv.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde o to, pane senátore, na tom musíme reagovat, včera se v Německu stala tragédie.

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
Dnes.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve středu večer. Tragédie, a to že německý občan, který měl legálně zbraň, byl to střelec, usmrtil 9 lidí. Zastřelil sebe a matku. Pokud vy podporujete, na to musíme zareagovat, pokud podporujete držení zbraní jo, aby se to neomezovalo, protože ta listina práv je i reakcí na směrnici Evropské unie, která to omezuje, uvědomujete si toto nebezpečí, že střelná zbraň v rukou psychicky nemocného člověka nemá co dělat... Ale jsou vážení. Jo, vzpomeňme si na Uherský Brod, rok 2015, usmrceno 8 lidí legální zbraní. Loni na jaře v nemocnici na Vinohradech pacient legální zbraní usmrtil jednoho pacienta, druhý byl... Pane senátore, ale to je vážná věc.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
To je velmi vážná.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak. Proč podporujete tedy, abychom ve společnosti měli ty zbraně jo, ještě měli právo se tím bránit tou zbraní.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Zbraní je to jednoduché. V dnešní době, a vidíme to na všech teroristických útocích, nefunguje hrozba trestem, nefunguje hrozba ani trestem smrti, ten dotyčný útočník si to nerozmyslí...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože je šílený.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Ano, přesně tak.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Protože... jediná forma toho, jak se bránit, je mu to znemožnit.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím?

mluvčí
--------------------
Čímkoliv.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Buď policii, ale to by každý z 10 000 000 Čechů musel mít jednoho svého bodyguarda. Anebo tím, že si netroufne ten dotyčný zaútočit, protože ví, že se mu to nepovede.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč by se mu to nepovedlo?

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Pokud budu mít zbraň u sebe, tak ---

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vy chcete, aby nás čím dál tím více mělo zbraní, protože...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Takhle.... Můžu vám skočit do řeči? Zbraň není střelná zbraň, zbraň je třeba i noha od stolu.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře a jak zpacifikujete tedy třeba včera toho střelce? Pozor, lovecký jo, střelec, dobře nohou od stolu. Ne ale, víte...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Pak nemá mít tu zbraň...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale paní starostko...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
On ji vůbec nemá mít.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní starostko, nezlobte se na mě. Loni na jaře v nemocnici šílenec, legální zbraň.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Ano, ale je to špatně.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
V roce 2015 legální zbraní.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Někdo ho léčí a někdo musí vědět...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní doktorko, není to pravda. Oni tito psychopaté, řekněme si to na rovinu, psychopaty nikdo neléčí, ti si jsou přesvědčeni, že jsou zdraví a nechodí na psychiatrii.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Pak si ---

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže pojďme to této diskuse, paní doktorko.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Kdyby byli jenom psychopati, značné množství duševně nemocných lidí usiluje o to mít zbrojní průkaz a zbraň z důvodu chorobných. Buď jsou paranoidní, že je někdo pronásleduje.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Nechte mě domluvit, já jsem psychiatr, já ty lidi...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechte pane senátore...

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Když přijdou s tou žádostí pochopitelně...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Tak jim ji nedáte...

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Tak ji zamítnu.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Ano, tak to je skvělý.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
A dokonce, když mám podezření, že je duševně nemocný tu zbraň...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
... už se tam nedostanou...

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
--- tak to nahlásím na policii a police tu zbraň mu sebere a podle novely už může vzniknout mu do obydlí. Když já mám důvodné podezření, že hrozí spáchání trestního činu. Většinou ty lidi plánují vraždy a mají takový seznamy. Já jsem jako ošetřující psychiatr v první desítce, ale většina těch lidí, kdo plánuje vraždu z těch chorobných důvodů, nepůjde za psychiatrem, aby to zatrhl. On půjde za obvodním a obvodní doktor...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Většina si pořídí tu zbraň nelegálně...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
To nemáte pravdu, já vám tady jmenuji případy v České republice, které byly udělány legální zbraní, a jenom...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
A víte...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám řeknu statistiku, pane senátore...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Oni onemocněli poté, co tu zbraň získali, zatímco paní doktorka evidentně dělá dobrý skutek, že nevydá to potvrzení o té zdravotní způsobilosti.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale jen málokdo se dostane k psychiatryni.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Ano, tak --- vhodnému lékaři.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vážení, mohu říci fakta?

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Obvodní lékař...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
V roce 2018 108 trestných činů spácháno legální zbraní.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Jakou?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Legální střelnou zbraní. 18 nelegální střelnou zbraní, pane senátore. Ti lupiči ti velmi často mají zbraně skupiny, myslím, D. to je ta volně prodejná nebo jsem si to popletla? Prostě jsou to ty zbraně volně prodejné, jako jsou plynové pistole, plastové kuličky nebo falza. Policejní statistika vám to jistě řekne, ano?

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Víte, jaké jsou účinky plynové...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prosím vás jde o to, jestli v době teroristických útoků nebo kdy nejsme ani v současné době v Česku schopni zajistit, že držitel již zbrojního průkazu není psychicky nemocný, zda je dobře rozšiřovat právo zbraní. O tom je ta diskuse.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
--- my se bavíme tady o jakékoliv zbrani, já chodím běhat do lesa, běhám v lese s čelovkou v noci, anebo večer po práci, ale já mám prostě v kapse pepřový sprej, a já nevím, proč bych ho neměla mít právo použít, když ---

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale vždyť ho můžete mít.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Zatím.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Zatím. Pakliže dojde k závěru, že se nějakým zákonem omezí nošení a nejdřív střelných zbraní, potom...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to se neděje. Neděje se to.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
--- to se v některých státech už...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
20. prosince...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
---- vy argumentujete Amerikou a tím, že se tam střílí, tak já vám na to, řeknu, že jsme v Česku.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo vám v Česku bere zbraň?

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
20. 12. 2018 přijal Europarlament zatím doporučení o zvážení nošení nožů bez důvodu. To znamená, že pokud půjdete do lesa si upéct špekáček, tak budete tak jako v Německu teď...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jako v Británii.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
No v Británii nesmíte mít nic.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nesmíte mít nože ano...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
V Belgii taky ne. Pokud půjdete do lesa, tak budete muset prokazovat, budete muset ukázat ten špekáček policii. Pokud pojedete do Německa, nesmíte mít nůž, který je delší, který se sám otevírá, respektive jednou rukou, tak to, co má většina lidí v autě, aby si mohla...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jen, abychom věděli, to je opatření proti teroristům, kteří napadají...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Ale ti už budou mít nelegální zbraně, oni si je koupí, v bývalé Jugoslávii legálně. Tak jako drtivá většina teroristů.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Tak si sednou do auta a rozjedou to proti lidem. Tak zakážeme řídit auta, protože toho šílenci zneužívají?

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Pojďme se vrátit k duševně nemocným lidem. Proč nezavést pro uchazeče o zbrojní průkaz psychotesty, který provádí psycholog? Čeho se bojí? Duševně zdravý člověk nemůže se bát psychotestů. Dělají ty psychotesty policisté, vojáci, dělají je dokonce lidé pracující ve vězení. Takže ta jednoduchá změna zachrání opravdu životy lidí, byť i jeden život zachráněný...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
To asi není... my netvrdíme, že...

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
Proč jste to vy jako zákonodárci--- ty lidi, kterým připravuje teď ministerstvo vnitra, aby uchazeč o zbraň podstoupil ty nejjednodušší psychotesty, tedy povinné. Každý policista...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Já to podporuju...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vy to budete podporovat...

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Já to podporuju. Stejně jako by měli podle mě procházet psychotesty i řidiči a opakovanými. Minimálně 500 lidí na silnicích by přežilo rok, protože dochází k agresivní jízdě, k agresivnímu chování...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže pane senátore, budete podporovat, budete tedy... Vážení senátoři, pojďte nám říct, že skutečně Česko je poměrně, patří mezi benevolentnější země ve vydávání zbrojních průkazů.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
S tím já nesouhlasím. Patří mezi 3 země v Evropě, který to mají...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Opravdu mají to téměř nesložitější ---

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne je mi líto, bohužel nemáte pravdu, protože v Británii, v Německu, ve Španělsku, ve Švédsku koneckonců i na Rusku, Ukrajině nemůže každý požádat. Tam to právě se zvažuje, jestli je to pro sport, pro lov, a těch zbraní je tam mnohem méně. Takže paní starostko, obávám se, nemáte pravdu.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Protože děláte testy před komisí to, že prostě děláte zkoušky, tak to, také...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale u nás může zbraň dostat každý.

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Není to pravda, člověk, který je bezúhonný, zdravotně...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale v těch zemích, Británie, Německo...

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
--- za konkrétním účelem.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
... Španělsko, jo. Je to 1000x...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
--- střelec sportovní nebo že je to lovec tak ano... k obraně.

Zdeněk HRABA, senátor, člen senátního ústavně-právního výboru /STAN/
--------------------
Mají jaksi průkaz, kde vlastní zbraně 2 lidé, respektive 1, kterýmyslím, že zemřel jeden z nich.

Jiří HRUŠKA, galerista, je proti použití zbraní vůči druhým lidem
--------------------
Můžu?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Jiří HRUŠKA, galerista, je proti použití zbraní vůči druhým lidem
--------------------
Já bych chtěl říct několik věcí. Pane Kocourku, vy jste říkal, že se mnou souhlasíte. Já bych chtěl třeba se vás zeptat na jednu věc . Byl jste celý život policista, takže sledujete vlastně vývoj v naší republice poměrně dlouho, co se týká policie. Měli jsme tady policistu, který bojoval proti organizovanému zločinu, a najednou přišla reorganizace, já nevím všichni, kdo z vás a všichni jste chodili na vysokou školu, tak jste se učili o tom, že když chcete udělat nějakou novou organizaci, musíte mít organizační schéma, musíte mít popisy práce.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, pojďme...

Jiří HRUŠKA, galerista, je proti použití zbraní vůči druhým lidem
--------------------
Já chci říct jednu věc, protože najednou přijde, ten člověk měl rozpracovanou s ním 170 nebo kolik lidí odešlo od tý policie, zkušenej znalých policistů, není ta škoda, která nastává tím, že se vlastně kriminalizuje policie nebo ničí policie, není tenhleten problém? že druhou věc chci říct, jednu věc...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, pane Hruško, mně je to líto. Podívejte se na hodiny. Jo, tak pane Kocourku...

Jiří HRUŠKA, galerista, je proti použití zbraní vůči druhým lidem
--------------------
Já bych chtěl říct ještě jednu...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, je mi líto. Pane Kocourku, prosím.

Oldřich KOCOUREK, bývalý policista, podporuje obranu se zbraní v ruce
--------------------
Já vám odpovím, protože dneska neexistuje, dá se říct, žádné, co teda slyším od kolegů bývalých, žádný kariérní řád. Vemte si, že třeba na obvodním oddělení je do hodnosti nadporučíka, má tam nějakou sedmou tarifní třídu, dělá tam 15 let dobře. Dobře. Nemůže dostat víc než nadporučíka. A teďko nastoupí na denním vysokoškolák, vysokoškolák, který dostane okamžitě důstojnickou hodnost. A za 2 za 3 roky tomuhletomu, co tam je 15 let, kterej to pevně dělá, začne říkat, co má dělat. No tak ty odcházejí do civilu. To je u kriminálky a všude. Takže, to je z novin, to je z tisku. Co lidí, dobrých kriminalistů, já vím teda o třech z tisku, co odešlo z podobného, ne přímo, ale podobného...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vážení, já bych jenom, ne toto je, já bych jenom zde řekla, že samozřejmě Policie České republiky byla zvána na toto téma, na tuto problematiku. Odmítli nás ano. Proto tento, prosím, já bych chtěla ještě a ještě publikum, rychle, rychle. Vážení, vidíte.

mluvčí
--------------------
Dobrý večer. Já bych chtěl, mě mrzí jedna věc, a to že jsme v podstatě odklonili od danýho tématu. Řešily se tady zbrojní průkazy, psychotesty.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No protože ty s tím souvisí.

mluvčí
--------------------
Nesouvisí.

mluvčí
--------------------
Tady je potřeba, aby senátoři udělali ten zákon o nedotknutelnosti obydlí, aby opravdu člověk nemusel dokazovat, že mu tam někdo vlez s jakýmkoliv důvodem. A ten občan se mohl bránit, že jo, zbraň podle zákona ---

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale to jsme tady v první půlce probírali.

mluvčí
--------------------
Je cokoliv, čím lze udělat útok proti tělu.

Jiří HRUŠKA, galerista, je proti použití zbraní vůči druhým lidem
--------------------
Můžu...?

mluvčí
--------------------
A za další bych chtěl upozornit na tu věc, mluvíte tady o střelných zbraních. Přečetl jste si někdo, že jo, zákon o zbraních a střelivu? Jestliže já budu mít doma zbraň, tak ji musím mít oddělenou od nábojů. Takže když mi tam přijde zloděj, já ho slušně požádám, aby mi počkal, já si z trezoru vyndám svoji pistoli, nabiju si jí z druhé skříňky s náboji a pak ji teprve můžu proti němu použít. Což vidím jako naprosto nedostatečný...

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatryně, exministryně pro lidská práva
--------------------
--- tu zbraň. To znamená doma můžete ji mít nabitou...

Petra PECKOVÁ, starostka Mnichovic, Petice za řešení nedostatku policistů
--------------------
Nejenom doma. Můžete ji nosit, ale musí mít...

mluvčí
--------------------
Já budou 24 hodin nosit zbraň... Mrzí mě...

Jiří DIENSTBIER, senátor ČSSD, Výbor pro obranu a bezpečnost
--------------------
To je přesně ta situace, kdy může docházet k řadě nešťastných okolnosti. Pokud budete mít na nočním stolku doma nabitou zbraň připravenou ke střelbě a necháte ji tam a najdou ji tam vaše děti, tak možná zastřelí sebe nebo někoho z rodiny. To je bezpečnostní záležitost.

mluvčí
--------------------
Ano, a jsme pane senátore u toho.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak prosím, pane senátore je mi líto, tady ještě je občan, prosím.

mluvčí
--------------------
Dobrý večer. Já bych rád reagoval na paní kolegyni starostku, sám jsem starostou 10 let v obci, která je v tuto chvíli jednou z nejvíce postižených těmi krádežemi, a o tom tady nepadlo ani slovo. Nikdy u tý krádeže, na začátku možná, ale nikdy tý krádeže se víceméně nepotkali zloději...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to jsem tady říkala.

mluvčí
--------------------
Já bych tady chtěl strašně poděkovat policii v tudle chvíli, protože policie aspoň u nás teď dělá velký kus práce. A my si toho vážíme. Jsou denně vidět. Ale před tím začátkem těch krádeží, u nás v obci to probíhá už 15 měsíců. Jenom opravdu v rychlosti. V tuto chvíli asi buď skončil gang nebo se vytlačil někam jinam, ale na spádovou oblast našeho místního oddělení, kde v noci slouží 2 policisté, na spádovou oblast 40 000 obyvatel opravdu pojďme se zamyslet nad tím politicky hlavně. Apeluju i na politiky tady na své straně, kde teď sedím, protože jsem odpůrcem toho, abysme mohli po sobě vzájemně střílet, ale...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prosím opravdu musím...

mluvčí
--------------------
Vymahatelnost práva hlavně. A dostatek policistů.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A aby neodcházeli zkušení policisté, protože to je bolestný problém. Ještě vy jste chtěl hovořit velmi stručně, velmi stručně.

mluvčí
--------------------
Já teda nevím, na který straně mám sedět. A já myslím, že vy senátoři byste v první řadě měli vymahatelnost práva zařídit. A právní stát, aby fungoval. Ne aby státní zástupci rozhodovali o nějaký vině nebo nevině vůbec, protože si to vykládají podle svýho, jak vy jste říkal, záleží, na jaký soudce narazíte. Protože podle Benešový, tady je, citují teda, aby mě nezavřeli, justiční mafie, že jo...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak prosím, to jsme už v minulosti. To už... Pojďme k těm Tolik zbraním, ke zbraním máte...

mluvčí
--------------------
Ke zbraním já nesouhlasím, protože já nevím, proč by 3 % národa se mohly bránit a 97 % ne.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ta vážení, je mi líto.

mluvčí
--------------------
--- dostane psychický obtíže ---

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, podněty tady zazněly zajímavé pro obě strany, tak. Tak milí diváci, příští týden: v obchodech se objevují hrnky s Hitlerem. Můžete si koupit i trička s Hitlerem. Objevují se v obchodech protižidovské knížky pro děti. Podněcuje to podle vás xenofobii a antisemitismus ve společnosti, nebo je to projev svobody? Měli bychom to zakázat? Je to svoboda? Je svoboda, prosím, bezbřehá? Přijďte diskutovat. Přihlaste se na telefonu 261 137 766 nebo na e-mailu mateslovo@ceskatelevize.cz. Milí diváci, já vám děkuji. Těším se na vás, myslím na vás, a vy už víte, že ve čtvrtek máte slovo. Na shledanou.


Evropští prezidenti a premiéři jednají v Bruselu na mimořádném summitu o finančním rámci

20.2.2020 - ČT 24 (22:00 Události, komentáře)

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Evropští prezidenti a premiéři jednají v Bruselu na mimořádném summitu o finančním rámci. Tedy rámci na roky 2021-27. Velká část lídrů před jeho začátkem tvrdila, že najít shodu bude velmi těžké. Výhrady k plánu předsedy Evropské rady má Česko, a to hlavně kvůli snížení výdajů na rozvoj chudších států.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/
--------------------
Ten návrh znamená pro Česko republiku, že dostaneme přibližně 180 miliard korun na těch příštích 7 let 2021-27 méně. To je pro nás samozřejmě nepřijatelné.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A v Bruselu je náš zpravodaj Lukáše Dolanský. Lukáši, jak zatím jednání probíhají, jaký mají lídři zemí unie program v těchto chvílích.

Lukáš DOLANSKÝ, redaktor
--------------------
Kdybych chtěl říct trochu nevážně, tak řeknu, že mají volno. To je přesně ten moment, o kterém mluvil nizozemský premiér Mark Rutte, že to je ten moment, který se sem přivezl knihu, že si vzal životopis Chopina. Předpokládám, že by někdy v polovině před malým okamžikem jste měli možnost vidět estonského premiéra, který přišel sem mezi nás novináře a třeba lucemburský premiér byl viděn, že vyráží do města. No, proč to všechno, protože premiéři tady jednali od páté hodiny do osmé hodiny, probíhala ta večeře a v ten okamžik se jako předseda Evropské rady Charles Michel rozhodl, že ukončí tu společnou debatu a že začne jednat s jednotlivými lídry, prezidenty, premiéry separátně. To znamená, že v těchto okamžicích, kdy on si zve ty jednotlivé premiéry právě na to bilaterální jednání, jenom pro zajímavost je to podle toho, jak jednotlivé země mají předsednictví. V tom případě tedy prvním bylo Chorvatsko a přicházejí za ním ti jednotliví premiéři a on s nimi jedná. Ten plán je takový, že budou jednat pravděpodobně a velmi pravděpodobně přes půlnoc. Ta pravděpodobnost je velká i proto, protože v tuto chvíli tady není slovenský premiér, který se sem chystá. On na Slovensku měl předvolební debatu, takže v tuto chvíli ho vlastně zastupoval Andrej Babiš a slovenský premiér se chystá jsem do Bruselu ještě to jednání stihnout. Měl by dorazit někdy kolem půl druhé. Poté půldruhé hodině se také nebo poté půldruhé ráno se také počítá s tím, že slovenský premiér by se měl potkat s českým premiérem Andrejem Babišem

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Říkal si životopis Chopina nebo Schopenhauera, to není podstatné, jak dlouho vlastně rozpočtový summit potrvá?

Lukáš DOLANSKÝ, redaktor
--------------------
Chopina jsem říkal. Potrvá dlouho, potrvá dlouho, jak jsem odhadoval, dá se říct, v tuto chvíli rozhodně přes půlnoc a pravděpodobně někdy kolem druhé až třetí hodiny by tedy mohli se lídři setkat ještě jednou dohromady, probrat tedy jak by probíhala ta jednotlivá bilaterální jednání a už v tuto chvíli se počítá s tím, že se lídři potkají znovu - zítra někdy dopoledne, ráno, dopoledne. No, a to už by Charles Michel měl přinést nový papír, řekněme, nový návrh právě podle toho, jak jednal s jednotlivými premiéry a prezidenty. Měl by tedy přinýst nový dokument a oni by potom měli následně několik dalších hodin lídři.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale téma ještě v tuto chvíli neopouštíme. Ve studiu je europoslanec Mikuláš Peksa. Na dálku zdravím i Alexandra Vondru, taktéž europoslance za ODS. A ve spojení s námi Jaroslav Bžoch, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. Tak pánové, Andrej Babiš řekl, že si pro jistotu bere 5 košil, kdy se podle vás podaří unijní rozpočet tento víceletý projednat, pane Pekso?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Tak já si myslím, že to neví nikdo. Celé to jednání je vlastně založen na řadě takových uzavřených jednání mezi právě těmi premiéry a předsedou Evropské rady. To znamená jim do hlavy nikdo nevidí, protože tam skutečně o tom směrování té dané země rozhoduje v podstatě jeden člověk.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vondro, kdyby vy jste si měl tipnout, jaký by byl váš stručný tip?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Neumím si tipnout. Já osobně bych byl překvapen, kdyby dohoda zítra byla, myslím si, že to může trvat i déle. Dokonce bych se nedivil, kdyby byl ještě 1 summit, ale uvidíme.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Bžochu, k jakému typu se přikláníte vy sám? Bude to na dlouhé lokte?

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
Já si myslím, že to bude trvat delší dobu a že na to bude určitě potřeba ještě ten summit, ale je to také pouze můj odhad.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Je opravdu situace k nalezení kompromisu natolik složitá, nepřijíždí každý politik do Bruselu víceméně se stejnou taktikou, nechat si co největší manévrovací prostor, aby pak mohl ve své zemi ukázat, co všechno vyjednal, pane Bžochu?

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
Tak, ono tak vypadá, já si myslím, že každý ten zástupce členského státu má tu taktiku velmi podobnou. Každý má své témata, každý má své zájmy, s kterými tam jede, každý má své cíle. A určitě každý bude ukazovat, aspoň tak to doposud vypadalo, že každý dokazovat tu svou sílu a bude se snažit prosadit pro svou zemi co nejvíce, a když už dojde na ty kompromisy, na které určitě dojde, protože na ně dojít musí, tak bude chtít určit ukázat svým lidem doma, co pro ně vlastně vyjednal a jak to je to vítězství, a to bude to chtít udělat každá hlava státu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to správná taktika, pane Vondro?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Je to normální taktika, je to souboj o peníze a v politice prostředky a jejich přerozdělování je vlastně nástrojem politiky. Ale kromě té tradiční hry o peníze a zároveň i pro tu domácí veřejnost, myslím, teď ta situace je jiná. Je komplikovaná situace pro Evropskou unii, protože tam je velká díra po odchodu Británie, 70 miliard euro ročně. Zelený deal vlastně vytváří zároveň proti tomu požadavky na nové prostředky, čili se řeší, jestli má nabobtnat evropský rozpočet jako takový, to my odmítáme, protože by to znamenalo nové daně, no tak pak už jediná možnost je, někde ty peníze sebrat, buď zemědělcům...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vondro, k tomu se dostaneme ještě v rámci naší diskuse. Ještě se zeptám na stejnou otázku pana Peksy, jestli si myslíte, že je situace k nalezení kompromisu opravdu tak složitá nebo je to jenom taktika jednotlivých zemí, aby se potom mohli být v prsa, lidově řečeno.

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Tak ona ta Evropská rada obecně funguje jako takový systém na porcování medvěda. Prostě každý tam přijde a hraje pro ten svůj tým, se snaží urvat co největší kus toho koláče, což mě teda osobně ve srovnání s tím parlamentem strašně mrzí, protože v tom parlamentu se definují nějaké strategické požadavky typu: chceme tolik a tolik investovat do digitalizace, chceme tolik a tolik investovat obrany hranic, a tak dál, a tak dál, a tak dál. Což jaksi ten celkový obecný zájem řešit nějaké prostě problémy, které má Evropa jako celek, v tom handrkování tady poněkud zaniká.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Bžochu, Piráti se snažili dopídit podrobnosti. Jaké konkrétní návrhy premiér Andrej Babiš na summitu představí a na Výboru pro evropské záležitosti se opakovaně ptali, alespoň podle jejich slov, a premiér, podle nich nepřednesl žádný konstruktivní návrh a odmítl i žádost o předání informací ze svých podkladů. S čím tam tedy odjel? S jakými konkrétními návrhy?

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
Tak on se na výboru pan Kopřiva ptal, tam nebylo větší zastoupení na tom výboru, ptal se na to, pan premiér mu odvětil: to jsou interní materiály, ty materiály jsme nedostaly ani my. A pan premiér to na výboru říkal, zmiňoval, kde a jak si představuje, že by měla Evropská komise šetřit a kde by měla ubrat, tak by naopak přidat, takže ty návrhy tam samozřejmě zazněly, bavili jsme se o frontexu, bavili jsme se o bezpečnosti, bavili jsme se o hospodářských politikách, takže ty témata tam samozřejmě otevřená byly, ale nebyly tam konkrétní body, kde přesně ubrat, to to tam nebyly, a to si ani nemyslím, že není v silách před tím jednáním, protože to jednání se samozřejmě jakýmsi způsobem bude vyvíjet a my sami uvidíme, kam se to posune.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to logické vysvětlení, proč se Piráti tak durdili?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
To naprosto není logické vysvětlení, je normální, že ve chvíli, kdy někdo jede vyjednávat, tak má normálně definovaný mandát. A je jasné, s jakou pozici tam jde a jaké zájmy hájí.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak říkal pan Bžoch, ta jednání jsou velmi živá a neustále se vyvíjejí.

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Pardon, ale premiér desetimilionové země nemůže někam jet a tvářet se jaksi... Musí vysvětlit, jaký mandát, musí vysvětlit, co tam jede požadovat, jak my pak budeme vědět, že to, co vyjednává, vyjednává skutečně v zájmu občanů České republiky a ne ve svém zájmu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Bžochu, stručná reakce.

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
Asi pan Peksa pořádně neposlouchá, ale to se mu stává velmi často. Já jsem teď zmiňoval, co pan premiér přednese na výboru, a to jsem řekl úplně jasně, o čem jsme se bavili, kde ušetřit, kde naopak přidat, a to jsem řekl.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vondro, premiéra si přišlo poslechnout na onen výbor, který jsem zmiňovala, 6 z 18 poslanců, mezi nimi žádný zástupce ODS, ale také abychom byli spravedliví KSČM či SPD. Vaše kolegy daná problematika nezajímá?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Ne, samozřejmě zajímá. Já jsem teda si všimnul, že pan premiér informoval národ o tom, kolik košil si do Bruselu bral, ale o tom, co tam chce dosáhnout nám nic neřekl, a to si myslím, že je velký problém, myslím si, že on dobře ví, proč tady neodkrývá karty, protože je-li Evropská unie v těžkém problému, tak ještě v daleko komplikovanější situaci je Česká republika, protože premiér tam přijíždí s gigantickým konfliktem zájmu v obou těch oblastech, jak v kohezi, tak v zemědělství, kde se má škrtat a ta situace, kdy ještě navíc za 2 týdny bude v Evropském parlamentu projednáván tento jeho konflikt zájmů a bude se o něm s vysokou pravděpodobností hlasovat, tak je pro Českou republiku velice nevýhodná. Spíše, že on vlastně na tom minulém summitu, který byl v prosinci vlastně ničeho na rozdíl od Poláků nedosáhl, takže teď je ta poslední možnost, protože o tom sedmiletém rozpočtu se musí hlasovat jednomyslně na Evropské radě a jsem tedy velmi zvědav, s čím jako přijede zpátky, jestli to bude zase to velké vítězství, anebo naopak prohra. Já se obávám toho druhého.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Opět nechám reagovat pana Bžocha, protože kritika směřovala na předsedu vašeho hnutí.

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
Tak já už jsem na tu kritiku zvyklí. Neustále.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta otázka, jestli není oprávněna.

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
Teď, já říkám, na rozdíl od pana Vondry si nemyslím, že by jakékoliv spojování pana Babiše s nějakým střetem zájmů, který ještě nebyl prokázán, mělo nějaký vliv na to, jakým způsobem bude na radě vyjednávat. Má tam stejný hlas jako mají všichni ostatní zástupci a shazování to, že to řešíme jenom my jako Česká republika je taky špatně, protože pan Vondra jistě ví, že se sešla skupina přátel koheze a ty mají velmi podobné cíle na tom, co má český premiér, takže to není jenom v České republice, že my bysme si pouze stěžovali, že pan premiér neví, co tam jede dělat.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Peksa tady vypukl ve smích. Co vás tak rozesmálo?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Mě baví celá tahleta situace. Prostě my tady mluvíme o člověku, který je gigantickým příjemcem dotací z evropského rozpočtu, který za zavřenými dveřmi, bez jasného transparentního mandátu, vyjednává o tom, jak budou utráceny evropské peníze, jestli právě formou dotací, jestli ty dotace budou směřovat do České republiky, za jakých podmínek a my se tváříme, že je to normální, pardon, ale mě to prostě přijde toto celý bizarní.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, vypadá to, že se budete projevovat i jinak než slovy. Pane Bžochu, vy jste vzdychl.

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
Já jsem vzdychl, protože mě už to přijde, že pan Peksa je panem Babišem posedlý, protože tam už si to nedokážeme vysvětlit. Samozřejmě mandát mám, mandát mu dává vláda České republiky a náš a jeho mandát nám přišel včera říct na výboru, my jsme k tomu přijali usnesení, takže nevím, co by pan Peksa ještě více si představoval, takže ty jeho řeči o tom, že nemá jasný mandát, transparentní mandát, ty nejsou vůbec na místě, protože to tak samozřejmě není.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, pojďme si tedy alespoň detailněji představit, o co vlastně v Bruselu jde.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Jak už zaznělo, lídři vyjednávají o takzvaném víceletém finančním rámci na roky 2021-27, předseda Evropské rady navrhuje, aby společenství v příštích sedmi letech hospodařilo s víc než bilionem EUR, tedy asi 25 biliony korun. Jsou to nepředstavitelné sumy pochopitelně. Některé státy s tím nesouhlasí a požadují škrty. Obávají se, že jinak budou muset kvůli odchodu Británie zvýšit své příspěvky do unijní pokladny. Ten finanční rámec, kterým se unie bude až do konce letošního roku řídit, byl zhruba o 10 miliard euro nižší. Česko do rozpočtu společenství jen loni odvedlo přes 50 miliard korun, získalo ale víc než dvojnásobek. Na tomto grafu je vidět, jaké částky unie plánovala investovat, do jakých jednotlivých priorit rozpočtu v současném období. Nejvíc peněz vyčlenila na udržitelný růst přírodních zdrojů, téměř 400 miliard EUR. Na podobnou sumu pak společenství měla vyjít takzvaná kohezní politika, tedy politika, která podporuje ty chudší státy, a právě o jejím financování se teď vede největší diskuse. Předseda Evropské rady navrhuje, aby se výdaje v této oblasti snížily a to o 7 miliard EUR. Kohezní státy, mezi které patří i Česko, ale chtějí, aby na rozvoj zaostalejších regionů šlo stejně evropských peněz jako v předchozích sedmi letech. Naopak Nizozemci či Dánové chtějí, aby unie víc investovala do vědy, vzdělání či bezpečnosti.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Bžochu, další otázka bude mířit na vás. Premiér Babiš tedy mluví o tom, že by chtěl vyjednat v Bruselu větší sumu na kohezi, tedy peníze, které by měly sloužit pro rozvoj chudších regionů. Nepromarnila ale Česká republika svoji šanci v tomto rozpočtu, vyúčtovacím období. V Maďarsku a Polsku se přece jenom posunuly, co se budování infrastruktury týče poněkud dál, proč ne my, proč ne Česká republika?

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
Tak u nás v České republice bohužel ty problémy s výstavou infrastruktury jsou dlouhodobé a nepodařilo se to ani nám zatím zlepšit, i když myslím, že jsme na dobré cestě. A proč to chceme, proč chceme zvýšit hlavně kohezi zpátky, je i z toho důvodu, že samozřejmě to nabízí větší flexibilitu než centrální fondy. A ano, Česká republika, daří se nám velmi, dobře máme nejnižší nezaměstnanost, ekonomicky jsme na tom dobře, nicméně na úrovni jako Německa, Francie nebo Holandska stále nejsme, a proto bysme rádi upřednostnili tu kohezi před těmi centrálními fondy.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vondro, pan Bžoch to tady koneckonců zmínil. Česko zbohatlo v posledních sedmi letech rychleji, než je průměr v Evropské unii. Má tedy premiér Andrej Babiš legitimní požadavek na víc peněz na soudržnost? Jaký je váš názor?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Já si myslím, že určitě takticky má cenu teď se snažit o to, aby koheze a strukturální fondy nebyly seškrtány, protože potřebujeme dál investovat do dopravní infrastruktury, budeme potřebovat investovat do energetické infrastruktury kvůli tomu zelenému údělu. Ale problém je tady v tom, že právě premiér vůbec neřekl, o co mu tam přesně jde. Já jsem si třeba všimnul, že 3 baltské státy si dávají jako nepřekročitelnou podmínku peníze třeba na železniční spojení v rámci Rail Baltica, které je bude vzájemně propojovat a tady my nevíme vlastně, s čím on tam jede, jestli tam jede prosazovat linku na toastový chleba za dalších 100 000 000, kterou skutečně nepotřebujeme a která tady spoustu dalších podnikatelů naopak znevýhodňuje. My bysme potřebovali vědět, jestli tam jede bojovat skutečně o to, aby byly dokončeny dálnice, aby byl dokončen obchvat kolem Prahy, aby Vindobona neobjížděla Českou republiku přes Bavorsko, jak jsme nedávno si zaznamenaly. Tohle mně chybí a měl by jasně říct, že prostě tady je určitý set nebo soubor projektů, které když prostě nebude mít garanci, že budou profinancovány, takže to nepodpoří. A dopadneme, já se obávám, stejně tak jako v prosinci, kdy takzvaně bojoval za jádro, ale vlastně žádnou záruku nedostal, dostal jenom vlastně opakovanou větu, která už je dávno v Lisabonské smlouvě, ale to, že budeme moct jadernou energetiku dál financovat, tudle záruku nemáme.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Bžochu, jede pan premiér s konkrétními zájmy do Bruselu, kromě toho, že víme, o jakou sumu jde, víme, že nechce, aby byla snižována oproti současnému rozpočtovacímu období.

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
No, kdyby zástupci ODS včera se obtěžovali na výbor, tak by to samozřejmě věděli, protože pan premiér to tam zmínil. Hlavní prioritou je infrastruktura.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale konkrétnosti, pan Vondra zmiňoval.

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
Teď myslíte jaké konkrétnosti? Já jsem je od pana Vondry neslyšel žádnou konkrétnost.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Že by potřeboval záruku něčeho, že pokud se to nepostaví, takže tím pádem Česká republika nebude na tom dobře. A bude odmítat peníze.

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
No, pan Babiš nebo aspoň to nezmínil pan premiér, že má taktiku takovou, že nechce ustoupit ani píď, samozřejmě to je nějaká vyjednávací startovací pozice, protože, jak jsem zmínil na začátku, si nemyslím, že tento summit dnes bude konečný a že dojde k tomu kompromisu nebo k tomu konsensu. Takže ta taktika samozřejmě taková, že my chceme zachovat ty finance, i když přesto asi jsme si všichni vědomi toho, že to nebude na stejné úrovni a že ty peníze chceme hlavně investovat do infrastruktury a chceme větší flexibilitu v těch programech, a tak abysme to mohli vyčerpávat stejně efektivně.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Peksa už se zase smál. Nicméně pane Pekso každá země je přece jenom jiná. Každá má jiné potřeby. Co je tak špatného na požadavku Andreje Babiše mít víc peněz pro rozvoj chudších regionů?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Já jsem zvědav, jestli ty peníze na infrastrukturu budeme využívat takovým tempem jako dokážeme stavět dálnice. Ale k tomu obecnému rozdělení, já si nemyslím, že by česká věda, český průmysl byly nějakým způsobem horší ve schopnosti čerpat ty centrální programy. Prostě ty programy jako digitální Evropa jako horizont Evropa, které podporují digitalizaci, které podporují vědecký výzkum, tak ty dokážeme využívat úplně stejně dobře jako ti lidé na západě, akorát prostě musíme chtít, nesmíme prostě popírat naše vlastní schopnosti a myslím si, že tohle je velká zbabělost. To právě souvisí s tím velkým rozdílem, protože ty centrální fondy, tak ty jsou spravované, řekl bych Evropskou unii, zatímco právě ty kohezní fondy, tak do těch velice mluví tady místní ministerstva ovládané hnutím ANO a panem premiérem, tak to je ten důvod, proč pravděpodobně se snažíme převést do centrálních fondů peníze, do těch kohezních fondů, které bude mít pod panem.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vondro, šéfka Evropské komise Ursula von Der Leyenová v Evropském parlamentu prohlásila, že nepřijme rozpočet Evropské unie, který nevyčlení alespoň čtvrtinu prostředků na boj proti klimatickým změnám. Když se nevyčlení dost peněz na klimatické cíle, nepodaří se jich dosáhnout. 25 %. Je to hodně nebo je to adekvátní část?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Ne, tak já myslím, že to adekvátní částka. Já myslím, že část z toho se předpokládá, že se vezme zemědělcům. Tady by mě taky zajímal názor pana premiéra, protože skutečně cestou může být zastropování pro ty velké a pustit víc vlastně prostředků do ochrany přírody, krajiny a zadržování třeba vody v krajině a dalších projektů, které mohou pomoct být vykázány vlastně jako aktivity ve prospěch zlepšování životního prostředí. A pak druhá samozřejmě položka jsou ty inovace. V rámci programu jako horizont určitě fajn jako, protože v rámci zeleného údělu nás čeká skutečná revoluce. To je prostě schválené. Premiér se pod to podepsal v prosinci a my jsme,jedna z nejzranitelnějších zemí, protože jsme průmyslově nastavená země, stejně tak jako Poláci, stejně tak jako Němci. A budeme samozřejmě potřebovat prostředky, abychom to zvládli a tady opět neslyším nic od premiéra konkrétního.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Pekso, vzhledem k tomu, jak téma klimatu polarizuje společnost, myslíte si, že je reálné, že se dosáhne nějakého konsensu a že nakonec Ursula von Der Leyenová prosadí svou?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Já si myslím, že především to nelze brát na sílu tím způsobem, že bychom se snažili všechny ty peníze si vybrat na daních, které na tu transformaci jsou třeba. Tam je třeba mobilizovat soukromý kapitál, prostě soukromý podnikatel musí chápat, že to je pro ně výhodná investice. V té chvíli si myslím, že pro český průmysl je to obrovská příležitost, protože samozřejmě všechna ta infrastruktura, která se bude budovat. Když to řeknu úplně jednoduše, ty větrné elektrárny se prostě někde musí napřed vyrobit, a to je prostě pro české podniky příležitost, já bych ji nezahazoval.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to má společného s evropským rozpočtem?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Myslím si, že v principu je dohoda dosažitelná, akorát se nesmíme zaměřovat na to, jakým způsobem ty peníze vybrat na daních, to se nikdy nemůže povést. Prostě je třeba do toho zahrnout soukromý kapitál.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Bžochu, Ursula von Der Leyenová, když už jsem ji tady jednou citovala, zmínila. Taky jsou zde členské státy, které obhajují současnou politiku soudržnosti a zemědělství, kam je tedy řazena i Česká republika. Očekávám, že budou stejně angažované, pokud jde o nové priority. Budou tedy? Záleží České republice na klimatu?

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
Tak na tématu určitě záleží a budeme angažovaní v těchto prioritách. Otázka samozřejmě je, jakým stylem v tomto budeme postupovat a zda ty cíle, které si jako Evropská komise představuje nebo vyčlení, tak budou reálné. Protože, on to zmínil pan Vondra, my jsme průmyslové založený region, máme tady spoustu strukturálně postižených regionů ještě stále z těch předešlých a nedokážu si úplně představit, že některé cíle, které představuje komise, že budou úplně reálné tak, aniž bychom poškodili náš průmysl. Ale bereme to zodpovědně i ten Zelený deal, takže věřím tomu, že i tomu budeme věnovat.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě 1 záležitost. Německý poslanec Moritz Körner řekl, když nebude příjemce dodržovat zásady právního státu, pak mu nepotečou evropské peníze. Učinil tak tedy s odkazem na řízení podle článku 7, smlouvy o EU o omezování nezávislosti justice a plurality médií, kterou vede s Polskem a Maďarskem komise. Pane Pekso, souhlasíte, je reálné to prosadit?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
No, tak logicky prostě, pokud v té zemi nefunguje nezávislá policie, nezávislé soudy, tak tam nemá cenu posílat evropské dotace, protože se tam rozkradou.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Bžochu.

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
Tak ono to logické sice je, nicméně zní to jako výhrůžka členskému státu, a to si myslím, že není úplně na místě. Tyto věci se mají řešit jinak.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by měly řešit? Pardon, omlouvám se.

Jaroslav BŽOCH, poslanec a člen zahraničního výboru /ANO/
--------------------
Tak na to máme Evropský soudní dvůr a ostatní, tak ty by to měli samozřejmě řešit a pokud ten stát opravdu překoná nějakou tu hranici, která bude neúnosná a poškodí Evropskou unii, tak samozřejmě pak ponese nějaké následky, ale toto vyloženě zní jako vyhrožování, a to si myslím, že není úplně ideální v začátcích nějaké debaty.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vondro, Polsko žádá, aby finance nebyly spojovány s respektováním vlády práva. Vy jste právě v této souvislosti kritizoval Hnutí 1 000 000 chvilek, které pro změnu kritizuje právě Polsko, proč je Polsko podle vás v právu?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
No, v právu.. Já si myslím, že spíš je jako nespravedlivě nálepkováno. Já bych rozuměl, když se rozhodne většina členských států Evropské unie někomu zastavit financování kvůli tomu, že tam jsou obrovské defraudace evropských veřejných prostředků, ale to jako není problém kupříkladu Polska. To je možná problém Itálie, kde jsem to nedávno viděli. To je často problém i Řecka a mnoha dalších zemí. Já bych byl velmi opatrný, protože takhle si tady začneme fackovat a ještě do toho zanášet to, jestli se nám někde líbí, jakou mají mediální politiku, jaké je složení Ústavního soudu. To je prostě začátek procesu, kdy na konci bude rozklad Evropské unie a to já si rozhodně nepřeju.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže si nemyslíte ani, že to není možné prosadit tuto iniciativu?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
No, já myslím, že bude těžko prosaditelná, protože komise sice původně navrhovala, že když dá toto jako návrh tohoto opatření, takže je vlastně možné zavetovat kvalifikovanou většinou členských států a Evropská rada se sama teď vlastně dohodla, že jenom kvalifikovaná většina může na nějaký stát takovéhle sankce uvalit. A nemyslím si, že by se taková kvalifikovaná většina našla, protože většina států si uvědomuje to, že jednou to je tady ten a příště přijde na řadu další. Já znovu říkám, má to podle mého soudu smysl, když se někde prokážou obrovské defraudace těch veřejných evropských prostředků a když se prokáže, že se na tom vlastně podílí přímo vláda, pak to samozřejmě má smysl, ale leiblovat podle toho, jakou kdo má prostě politiku konzervativnější, kdo progresivnější, to si myslím, že je nesmysl.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Pekso, stručná reakce.

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Momentálně běží iniciativa na to, aby vznikla jednotná metodika na to, jak se tohle bude posuzovat. To znamená, mělo by to být pravidlo, mělo by se to vyhodnocovat nějakým nezávislým orgánem a v té chvíli jsem si jist, že to fakt není problém.


Ústavní soud bude opět kompletní

20.2.2020 - ČT 24 (06:00 Zprávy)

Roman FOJTA, moderátor
--------------------
Ústavní soud bude po více než roce znovu v kompletním složení. Prezident Miloš Zeman totiž odpoledne jmenuje patnáctým soudcem Pavla Šámala. Senát schválil kandidaturu dosavadního předsedy Nejvyššího soudu koncem ledna.

redaktor
--------------------
Každého z 15 soudců Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu. Expert na ústavní právo Pavel Šámal těsně před volbou senátorům vysvětloval své členství v předlistopadové komunistické straně.

Pavel ŠÁMAL, zvolený soudce Ústavního soudu /29. 1. 2020/
--------------------
Jsem si vědom této chyby a snažil jsem se celým svým životem tuto chybu napravit.

redaktor
--------------------
Prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, kterého Zeman navrhoval před Šámalem, dostal od senátorů jen 19 ze 64 odevzdaných hlasů a neprošel. Šámala horní komora zvolila hladce. V tajné volbě získal 61 ze 76 hlasů.

Miroslav ANTL, předseda ústavně-právního výboru Senátu /29. 1. 2020/
--------------------
Jsem rád, že Senát vlastně se odosobnil od toho, že návrh přichází z Hradu a skutečně vybral toho nejlepšího.

Jiří OVČÁČEK, mluvčí prezidenta republiky
--------------------
Pan Šámal je mimořádným odborníkem a bude velkým přínosem pro Ústavní soud, doplní jeho pestrost, a to je velmi důležitá věc.

redaktor
--------------------
Soudcovskou kariéru zahájil Pavel Šámal v roce 1979 u Okresního soudu v Mostě. O 3 roky později odešel na Krajský soud v Ústí nad Labem. U Nejvyššího soudu v Brně působí od roku 1993. V roce 2015 se stal jeho předsedou. Současný mandát Ústavního soudce mu platí 10 let.

Pavel ŠÁMAL, zvolený soudce Ústavního soudu /22. 1. 2020/
--------------------
Je to vlastně náhrada za profesora Musila, který byl stejného zaměření jako já, takže myslím si, že i v tomto směru mohou přispět k rozhodování Ústavního soudu.

redaktor
--------------------
Na ceremoniál jmenování na Pražském hradě dostal pozvánku i nový předseda Senátu Miloš Vystrčil, který nahradil zesnulého Jaroslava Kuberu. Podle hradního mluvčího to bude příležitost ke krátkému rozhovoru dvou nejvyšších ústavních činitelů.


Ústavní soud bude po dnešku kompletní

20.2.2020 - Frekvence 1 (10:00 Zprávy)

Petr BÜRGER, moderátor
--------------------
Ústavní soud bude po dnešku kompletní. Prezident Miloš Zeman jmenuje Pavla Šámala na uvolněné místo. Soud bude tedy po více než roce opět v plném stavu. Zatím chyběl 1 soudce, bylo to po rezignaci Jana Musila k loňskému jedenatřicátého lednu. Ten odešel ze zdravotních důvodů.


PROČ NEBEREME STÁT ZA SVŮJ A ZA HRDINU JE V ČESKU HLAVNĚ TEN, KDO DOKÁŽE VŠECHNO OŠULIT

21.2.2020 - Hospodářské noviny (Autorská strana)

Na české společnosti i politice upoutá, že jsou dílem neustále s něčím zásadním nespokojené a dílem neschopné zásadní problémy řešit. Vidíme to na školství, infrastruktuře, důchodové (ne)reformě. Pořád se slibuje, že bude líp (ANO) nebo že budeme země, která vítězí (ODS), ale nějak to nefunguje. Na Západ se stále díváme z notného odstupu. Bylo by snadné říci, že příčinou je, že nás řídí nemehla, ať už jsou zrovna oblečená do dresů modrých, oranžových nebo anoistických. Jenže důvod leží hlouběji – a politika je spíše jen součást problému než jednoznačná příčina.
Největší potíž je zřejmě v tom, že se nejsme schopni na ničem koncepčním dohodnout. Existuje hluboká vzájemná nedůvěra, která ústí v krytí jednoho před druhým a ve všudypřítomném alibismu. V důsledku pak chybí to, co by se dalo nazvat příčetným vyjádřením společného zájmu. Lidé v Česku podle průzkumu STEM z listopadu minulého roku obecně nevěří jeden druhému (v pěti společenských třídách ze šesti převažuje mezilidská nedůvěra nad důvěrou), natož politickým stranám (celková důvěra je jen kolem 25 procent) nebo zastupitelským orgánům (sněmovně pod 40 procent, Senátu zhruba 30). I ostatní státní instituce se jen zřídka dostanou nad 50 procent důvěry, s čestnou výjimkou bezpečnostních složek, což je ovšem ironické, protože většina lidí podle průzkumů není ochotna se na obraně státu jakkoliv podílet.

Historické dědictví: averze k vrchnosti

Občané Česka zkrátka neberou stát v plné šíři za svůj. No a stát, zcela recipročně, nebere vážně je. Problém společnosti přesně formuloval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: „Historie naší země je historií averze k jakékoliv vrchnosti. To ale znamená i k vlastnímu státu a vlastním institucím. To přetrvává dodneška.“ Což pak komplikuje nejen fungování demokracie, která přirozeně předpokládá, že se lidé budou chtít na chodu institucí od nejnižších pater podílet, ale vlastně i artikulaci jakéhokoliv společného zájmu, která je předpokladem přípravy společnosti na budoucnost. Proč by někdo, kdo nevěří státu, souhlasil například s důchodovou reformou, která je na dlouhé lokty a kdoví jestli dotyčného stát nakonec neoblafne?
Kde jsou příčiny české averze ke státu a k tomu, co reprezentuje, která nás v důsledcích brzdí? Oslovení politologové a historici se vesměs shodují, že příčiny je potřeba hledat hluboko v historii. „Základním problémem českého vztahu ke státu jsou počátky formování českého národa. Příliš dlouhou dobu jsme žili v situaci, kdy jsme odmítali stát – rakouský –, ale přitom jsme po státě – vlastním – toužili. Když jsme svůj vlastní stát,dostali‘, už bylo příliš pozdě na změnu mentality. Vyvinul se z toho český odpor vůči,eráru‘, kdy je hrdinstvím stát ošidit,“ říká politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity.
Lze namítnout, že za první republiky se řada lidí s novým státem s nadšením identifikovala. Svědčí o tom to, jak se za něj postavily tisíce Čechoslováků během mnichovské krize a následných let v odboji a zahraniční armádě. Jenže první republika trvala příliš krátce a také ona měla s důvěrou lidí potíže: „Za první republiky se sice nedůvěra k institucím částečně oslabila, ale úplně nezmizela. Nedůvěrou je mimochodem vysvětlitelné i to, proč byla už tehdy tak silná komunistická strana, která přesně tohle odcizení části lidí od politického režimu využívala,“ myslí si politolog Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.
Co občanům první republiky vadilo? „Pozitivní přijetí státu bylo v meziválečné éře zkomplikováno jeho,unesením‘ politickými stranami, jež byly podezřelé ze služby partikulárním zájmům, zatížené aférami, rigidní,“ vysvětluje ústavní právník Jan Kysela. Tady je mimochodem dobře vidět zdroj hluboké české nedůvěry k politickému stranictví, která přetrvává dodnes a umožňuje, aby rozliční političtí mesiáši profitovali na tvrzení, že „nejsou politici“ a že jejich formace nejsou obyčejné strany, ale „akce nespokojených občanů“.
Poté co první republika skončila, už vztah lidí ke státu dostával jen rány. Přišla okupace a po krátkém nadechnutí komunistický puč. „Šest let okupace a potom čtyřicet let komunistického režimu zásadně narušily vztah české populace k vlastnímu státu – protože nebyl jejich. Lidé nemohli mluvit do veřejných záležitostí, režimy měly nepřátelský, represivní a trestající charakter,“ připomíná historik Tomáš Petráček. Velkou roli sehrála systematická likvidace přirozených elit buď přímo, nebo nepřímo, perzekucí jejich dětí, vytlačením do exilu ve 40. a 50. letech, i odpověď na nátlak státu v podobě emigrace v 60.–80. letech.
Do roku 1989 jsme tak dorazili ve stavu hluboké nedůvěry ve stát, který když mohl, na člověka dupl. Byl zosobněn úředníkem, jenž odmítal vydat výjezdní doložku, esenbákem, který mohl kdykoliv kohokoliv legitimovat, domovní důvěrnicí, bonzákem odvedle. Ale zároveň jsme byli v roce 1989 naplněni nadějí, že to všechno může být jinak. Prokletí eráru mohlo být zlomeno. Bohužel se to povedlo jen částečně. Vývoj po roce 1989 byl ovlivněn jednak klausovskou neoliberální rétorikou „zlého státu“ třeba Karel Schwarzenberg říká, že to byla ukázka, jak vytáhnout liberální ekonomické teorie, ale současně zůstat hluboce zarytý v komunistických myšlenkových schématech stojících na principu „kdo nekrade, okrádá rodinu“. Výsledkem bylo, že něco jako základní společný zájem, definovaný mimo jiné důvěrou ve stát a jeho instituce, nevyrostlo, protože zkušenost ukazovala, že víc shrábne ten, kdo má větší hrábě a dokáže je neomaleněji použít. Navíc ti, kdo z takto nastavených poměrů těžili, byli až příliš často proponenty bývalého režimu.
Vývoj vztahu ke státu ovlivnila také obnovená skepse vůči politickým stranám, jež si začaly nárokovat monopol reprezentovat lidi a stát. Nevyvinul se autonomní úřední aparát, na občanské aktivity se hledělo spíš skrz prsty. A na samotné občany v posledku tak trochu taky. Propojení lidí a státu se nekonalo. „Politická reprezentace bohužel v očích mnoha občanů v tomto smyslu selhala,“ říká Pavel Rychetský.

Předstírání vztahu ke státu pokračuje

Ale těžko dnes nad tím, že Češi mají ke státu přinejlepším odstup a neberou ho úplně za svůj, hořekovat. Zastavili jsme se někde na cestě mezi Střední Asií, kde se chápe státní úřad jako prostředek k výdělku či k předvádění převahy nad plebsem, a Skandinávií, kde se bere jako služba a lidé se na něj mohou spolehnout. Ti, kdo jsou v Česku aktivní a podnikají, považují stát zhusta za nepřítele, protože se chová zkostnatěle, byrokraticky, dává jim stále nové a nové povinnosti, považuje je za potenciální zloděje.
Ti, kdo jsou v nouzi, také zrovna nemají důvod, aby státu důvěřovali. Symbol dnešního fungování minimálně části státu zachytila reportáž o úřadech práce v pořadu České televize 168 hodin. Bývalí úředníci anonymně vyprávějí, že jde spíš o to, klientů se zbavit než jim pomoci: „Je tam tlak shora, aby se šetřilo. Na základě toho, že se ušetří, jsou vyšší pracovníci odměňováni. Jde o to, neposkytovat informace, vymlouvat žádosti, nic neříkat. A bazírovat na správně očíslovaných stránkách, správném počtu razítek,“ popisuje jeden z úředníků.
Výsledek? Podobně jako se za komunismu říkalo „předstíráme, že pracujeme, a stát předstírá, že nás za to platí“, se nyní dá říci „stát předstírá, že funguje jako služba, a my předstíráme, že jsme k němu loajální“. Občas se sice objevuje jakési pozitivní vlastenectví, ale to jsou spíše loajalita k národu a sebeobdiv, jakož i příchylnost k mýtům (první republika, husitství, Bílá hora, Nagano) než loajalita ke státu, který bychom měli společně vytvářet a starat se o jeho místo v širším kontextu Evropy a světa.
Logickým vyústěním je přetrvávající tendence stát a jeho pravidla ošulit – podobně jako za socialismu. Ústavní právník Jan Kysela to před časem vyjádřil pregnantně: „Ve chvíli, kdy neberete stát za svůj, i jeho pravidla považujete za cizí. A považujete se za kanóna, když pravidla dokážete obejít. Nechci příliš zobecňovat význam Švejka při hledání české národní povahy, ale rozhodně to není někdo, kdo mezi nás spadl z Marsu. Něco s námi společného měl. A to něco je opak toho, co by se dalo najít třeba v Británii: když jste Brit, považujete stát za svůj a jeho pravidla také. Víte, že díky těmto pravidlům se těšíte tradičním svobodám, a je tedy vaším mimořádným zájmem, aby byla dodržována. Ten pocit, že je něco,naše‘, je klíčový.“
Tak se dá vysvětlit nakonec i tolerance překračování pravidel i u těch nejvyšších činitelů, a to zejména u těch, kteří se paradoxně sami prezentují jako partyzáni v boji proti státu. „V posledním desetiletí se prosadila rétorika,dinosaurů‘,,matrixu‘,,zlých tradičních politických stran‘, proti nimž stojí lid čekající na autentického mluvčího. Takový mluvčí se ovšem nemůže nechat svazovat institucemi a pravidly,elit‘, protože by tím zrazoval lid, jenž se domnívá být jejich obětí,“ říká Kysela. Takže se Andreji Babišovi toleruje, že oblafl stát daňovou optimalizací i jeho pokusy všemožně chytrácky obalamutit Evropskou unii – která se samozřejmě stala dalším nepřátelským elitářským erárem. Přehlíží se přitom, že dotyčný hraje hlavně na sebe a ve výsledku může místo špatně fungujících pravidel nastavit pravidla vlastní.

Poznej lépe svůj stát a zapoj se. Alespoň jdi k volbám

Jak vylepšit vztah Čechů k vlastnímu státu a státu k nim, lze-li to? Na tahu je hlavně stát. „Je v tom trochu alibismus, házet všechno na nějaké dějinné trendy. Jako by nás mechanicky určovaly. Kultura je živý proces a neustále se proměňuje. Ke změně by bylo potřeba mimo jiné udělat systematické občanské vzdělávání pro děti, mládež a dospělé, jako to zorganizovali v Německu po druhé světové válce,“ připomíná historik Tomáš Petráček instituci Bundeszentrale für politische Bildung, která vznikla v roce 1952 a funguje dodnes.
Jan Kysela souhlasí: „Vyjevuje se dluh na občanském vzdělávání. Mně v tomto ohledu připadá nesmírně působivý washingtonský Mall,“ připomíná prostor kolem ikonického štíhlého památníku. „Ani ne tak muzea, jako spíše navazující památníky s citáty. Na nevelké parkové ploše najdete velké postavy několika staletí a jejich základní myšlenky, poselství. Když k tomu přidáte jejich osobní příběhy, máte sukus amerických dějin, základ toho, jací a proč máme být. Stojíte-li u Lincolna, vidíte Kapitol. Jdeteli k němu, minete Bílý dům. Obejdete-li Kapitol, stojíte před Nejvyšším soudem. K příběhu se připojily instituce.“ A co my? „My máme symbolický Hrad. A ze všech stran fronty zahraničních turistů. Dříve jsme tam chodívali procítit historii, teď už roky ne,“ dodává Kysela.
Vypadá to jako začarovaný kruh. Ale řešení tu přesto je, i když nesnadné. Tomáš Garrigue Masaryk ve 20. letech minulého století říkal, že se musíme „odrakouštit“, tedy pochopit, že stát, který vznikl, je náš. Teď je to podobné. Nezbývá než být aktivní, starat se o věci veřejné – vždyť na místní úrovni už to funguje, starostové a zastupitelstva většinovou důvěru mají. A hlavně se pokusit zvolit ty, kteří to budou chápat podobně, nebudou skrytě hrát jen na sebe a zajistí dobře placenou, motivovanou státní správu, která bude vnímat samu sebe jako servis, a ne jako vrchnost. Prostě politiky v nejlepším slova smyslu, kteří budou myslet dál než za nejbližší rok. Pak se někam pohneme. Jinak ne. A skončíme zase u toho, že se občas svorně poveselíme či posmutníme třeba u hokeje a pak se vydáme svorně něco ošulit, netušíce, že šulíme hlavně sami sebe a vlastní budoucnost.

Foto popis| SPÍŠ SE JICH ZBAVIT NEŽ JIM POMOCI Žádnou velkou důvěru ve stát nemají ani podnikatelé, kteří narážejí na jeho zkostnatělost a byrokratičnost, ani potřební, které jeho úředníci často odbývají, jak ukázala reportáž České televize v pořadu 168 hodin. Foto autor| Foto: Shutterstock

O autorovi| Petr Honzejk, petr.honzejk@economia.cz

Petr Honzejk

Kdo bude českým Bloombergem?

21.2.2020 - Lidové noviny (Názory)

LÉKÁRNA

Na tramvajové zastávce jsem narazil na samolepku firmy Alphafighters, která propaguje v současnosti velmi populární boxerské zápasy v kleci. Nevím proč, ale hned mě napadl letošní souboj dvou bílých heterosexuálních alfa samců, jehož výsledek bude zajímat nejvíc lidí na světě. Bitvu mezi miliardáři Donaldem Trumpem a Michaelem Bloombergem o Bílý dům budou lidé sledovat jako střety typu Godzilla vs. King Kong. Věkově jsou na tom podobně. Trumpovi je 73, Bloombergovi o pět let víc. Trump měří 190 centimetrů, Bloomberg 173. Tohle vše by věštilo vítězství stávajícího prezidenta, ale když se podíváme na majetky, zde má absolutní převahu bývalý starosta New Yorku (2002–2013). Bloombergův majetek byl loni odhadován na 64 miliard dolarů, zatímco Trumpův jen na tři, což znamená, že pravděpodobný kandidát demokratů je více než dvacetkrát bohatší než republikánský prezident – a peníze ve volbách hrají důležitou roli.
Samozřejmě Bloomberg ještě musí svoji kandidaturu vybojovat uvnitř Demokratické strany. A nebude to mít lehké, protože zejména šéf levicové frakce strany Bernie Sanders (78), který se v řadách pokrokových vysokoškoláků těší velké oblibě, jde tvrdě proti Bloombergovi. Například tento týden v diskusi šesti demokratických kandidátů na prezidenta v Las Vegas Sanders prohlásil, že Bloomberg nebude schopen přesvědčit široké společenské vrstvy, což je prý klíčem k porážce Trumpa. „Mike Bloomberg disponuje mnohem větším majetkem než 125 milionů Američanů žijících v nižších vrstvách společnosti dohromady. To není správné, je to nemorální,“ hřímal Sanders, který zřejmě hodlá předjet Mao Ce-tunga zleva. Bloomberg na to reagoval tím, že svoje peníze nezdědil, ale sám vydělal, a nyní je hodlá použít k tomu, aby porazil Donalda Trumpa, jeho slovy nejhoršího prezidenta USA v dějinách.
O tom, co udělá Bloomberg se svojí firmou, založenou v roce 1981, aby nebyl ve střetu zájmů, se spekuluje od chvíle, kdy ohlásil kandidaturu. Jeho štáb už sdělil, že pokud miliardář volby vyhraje, svoje mediální impérium nejdříve vloží do tzv. slepého svěřenského fondu, kde původní majitel nesmí vědět, co se děje v jeho bývalé firmě, a následně ho prodá. Bloomberg ale má jedno jisté: levicově liberální voliči uvítají, že svoje miliardy hodlá použít proti Trumpovi, a případný střet zájmů prezidenta a největší informační agentury na světě určitě nebudou chtít řešit speciálním zákonem lex Bloomberg.
Bloomberg výrazně nakročil do boje o Bílý dům v době, kdy čeští ústavní soudci po třech letech intenzivního zkoumání dospěli k názoru, že lex Babiš je v naprostém pořádku. A že je tedy při troše zjednodušení v pořádku, že těch zhruba tucet miliardářských rodin, které jsou v celostátní politice nepřiznaně, zákonem určilo miliardáři, jenž vstoupil do politiky otevřeně, co smí jako člen vlády vlastnit a co ne. Premiér svoji firmu vložil do svěřenského fondu, sice ne slepého, ale zákonu vyhověl.
Stejně je škoda, že Andrej Babiš nemá podobně silného a hlavně přímého vyzývatele jako Trump. I Češi by mohli konečně zažít souboj monster stejné váhové kategorie. Předseda ODS Petr Fiala či faktický šéf Pirátů Jakub Michálek sice tvrdě trénují, ukazují svaly, ale zatím to nestačí. Pokrokáři by měli přesvědčit třeba amerického boháče českého původu Zdeňka Bakalu, který žije ve Švýcarsku. Věk na to má, miliardy po vydžusování dolů OKD také. Navíc by ho bylo možné nazvat malým českým Bloombergem, který kromě médií svými čistými penězi štědře financuje i Knihovnu Václava Havla. Škoda že už několik let nemá odvahu vrátit se do Česka. Přitom musí vědět, že nikdo z české policie a justice nemá odvahu na něj sáhnout.

Je škoda, že Andrej Babiš nemá podobně silného, ale hlavně přímého vyzývatele jako Trump

Foto popis|

O autorovi| I S T V Á N L É K O, šéfredaktor LN

ISTVÁN LÉKO

Prezident Zeman jmenoval Šámala

21.2.2020 - Lidové noviny (Domov)

Ú S T A V N Í S O U D

PRAHA Prezident Miloš Zeman jmenoval dosavadního předsedu Nejvyššího soudu Pavla Šámala soudcem Ústavního soudu. Soud je tak kompletní po více než roce, kdy ze zdravotních důvodů rezignoval Jan Musil.

Regionální mutace| Lidové noviny - Morava

čtk

Advokátka musí Aši uhradit tři miliony jako náhradu škody

21.2.2020 - Mladá fronta DNES (Kraj Karlovarský)

PLZEŇ, AŠ Draho vyjde plzeňskou advokátku Alenu Kasalovou chyba v případu sporu města Aš a společnosti Geosan Group ve věci nekvalitně postavených domů. Plzeňský krajský soud advokátce uložil, že musí městu zaplatit jako náhradu škody téměř tři miliony korun. Potvrdil tak stanovisko okresního soudu, který o tom rozhodl už vloni v létě.
Jedná se o kauzu kolem 94 bytů, které firma Geosan Group postavila v proluce na ašské Hlavní ulici. Stavba byla zahájena v roce 2003 a dokončena v roce 2005. Jenže už při předávání díla se ukázalo, že domy vykazují řadu závad. K nejzásadnějším patřilo zatékání do podkroví a vlhkost ve sklepích. Firma argumentovala, že se jedná o vlhkost zbytkovou a do sklepů nasadila vysoušeče. Jenže vlhkost, která se zvyšovala za deště, se později rozšířila i do některých přízemních bytů. Kvůli tomu je část z nich v současnosti neobyvatelná, voda vyvzlínala do výšky jednoho metru nad podlahu. Radnice se po konzultaci s právničkou, která tehdy město v celé věci zastupovala, rozhodla na její doporučení čerpat peníze na opravy z více než osmimilionové bankovní záruky, poskytnuté firmou na případné nedodělky.
Jenže s tím firma nesouhlasila a věc skončila u soudu. Chebský soud pak rozhodl, že město čerpalo bankovní záruku skutečně neoprávněně, protože deponované peníze byly určeny na odstranění závad z přejímacího řízení, nikoli z řízení reklamačního.
Podle ašské radnice pochybila advokátka. Před soudem totiž opomněla uvést jako vadu z přejímacího řízení právě zemní vlhkost a upozornila na to až v rámci odvolání. To je však podle pravidel civilního řízení nepřípustný postup.
Vedení radnice míní, že kdyby se v soudním řízení řádně a včas argumentovalo existencí zemní vlhkosti, bylo by město ve sporu se stavební firmou úspěšné. Proto advokátku zažalovalo o náhradu škody.
Případ se dostal až před Nejvyšší soud v Brně, který rozsudek z valné části v dovolacím řízení zrušil. Celou při tak musel okresní a posléze i krajský soud projednat znovu. A opět dal za pravdu městu. „Ta situace je nepříjemná pro všechny zainteresované. Ale protože vznikla městu Aš škoda, museli jsme se zachovat s péčí řádného hospodáře a žalobu podat. Jsem ale rád, že už je ta nešťastná kauza za námi. Stálo nás to spoustu času, energie a nervů,“ řekl ašský starosta Dalibor Blažek, který poukázal na to, že celá věc se táhla více než deset let.
Redakce MF DNES oslovila i advokátku Alenu Kasalovou. „Nebudu se s vámi o tom bavit,“ odmítla právnička jakékoli vyjádření a položila telefon. V souvislosti s výstavbou na Hlavní ulici vedlo město Aš souběžně další soudní spor, a to přímo se společností Geosan Group. A i tady slaví úspěch. Rozsudek z ledna letošního roku totiž pravomocně nařídil firmě, aby se s pronikáním zemní vlhkosti do domů vypořádala.
Nicméně jak vyplývá ze závěru znalců, kteří v této souvislosti před soudem vypovídali, bude oprava nesprávně zhotovené hydroizolace obrovským problémem. A hlavně bude drahá. Domy jsou totiž částečně zapuštěné do terénu a nad nimi vede silnice.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

— Jitka Dolanská

Soud: Bývalý majitel Hrubé Skály přišel o občanství

21.2.2020 - Mladá fronta DNES (Kraj Liberecký)

BRNO, TURNOVSKO Nejvyšší správní soud potvrdil verdikt, podle kterého Johann Aehrenthal přišel za druhé světové války o československé občanství. Poslední šlechtický majitel zámku Hrubá Skála a hradu Valdštejn se po okupaci přihlásil k německé státní příslušnosti, a majetek rodu tak po válce připadl státu. Rozhodnutí o zachování československého občanství by pro jeho dědice bylo důležité kvůli restitučnímu nároku.
Johann Aehrenthal zemřel v roce 1972 v Rakousku. Na české úřady se kvůli otcovu občanství obrátil v roce 2006 jeho syn Jan. Když zemřel, vstoupila do řízení jeho manželka Alice, tedy snacha Johanna Aehrenthala, která žije v Rakousku.
Zámek Hrubá skála i hrad Valdštejn připadly po roce 1945 státu, stejně jako další nemovitý majetek rodiny Aehrenthalů. Zámek v současnosti slouží jako hotel, hrad je v držení města Turnova.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

(ČTK)

Myslivec zastřelil psa, dostal pokutu

21.2.2020 - Právo (Zpravodajství)

Osudovým se stalo šestiletému německému ovčákovi Cézarovi setkání s myslivcem Vladislavem Sedlákem. Při ranním venčení, kdy byl pes od svého pána vzdálen asi 20 metrů, myslivec totiž chlupáče bez milosti zastřelil. U soudu se vymlouval, že na něj pes útočil, jeho obhajobě ale soudci neuvěřili a muž musí za poškození cizí věci zaplatit 15 tisíc korun.
K incidentu došlo na konci prázdnin před třemi lety u Bzence na Hodonínsku. Majitel psa vyrazil se svým čtyřnohým přítelem na časnou ranní vycházku a u jednoho z remízků psa pustil z vodítka. Jenže poblíž byl právě Sedlák, který psa z bezprostřední blízkosti jednou ranou střelil. „Řekl jsem, že je mi to líto, a šel jsem pryč,“ popsal dění ihned po střelbě Sedlák.
Muže původně státní zastupitelství posadilo na lavici obžalovaných pro zneužití pravomoci úřední osoby s tím, že Sedlák zastával pozici myslivecké stráže a v rozporu s příslušnými oprávněními na psa střílel. Nejvyšší soud ale verdikt zrušil s poukazem na to, že na muže nelze pohlížet jako na úřední osobu a je třeba použít jinou právní kvalifi kaci.
Okresní soud v Hodoníně pak Sedláka potrestal za poškození cizí věci, když cenu psa vyčíslil na částku 5500 korun. Myslivec se ale proti odsouzení odvolal s tím, že pes měl nižší hodnotu, a proto by mělo jít jen o přestupek.
„Cítím se z toho zmatený, soudy pořád přechází tu krajní nouzi, byl jsem tam jen já a ten pes. Těžko jsem mohl předpokládat, když se na mě rozběhl, jestli si jde hrát, nebo mě napadnout. Pudově jsem zvedl pušku a vystřelil. Nevím, jestli jsem se teda měl nechat pokousat. Kdyby ho jeho majitel nepouštěl na volno, tak by se to nestalo. V mém případě by každý konal stejně,“ tvrdil Sedlák.
Odvolací senát ale pro jeho argumenty neměl pochopení a konstatoval, že dokola opakované tvrzení o útoku psa už dříve odmítly soudy včetně Nejvyššího.
„Při stanovení škody tu nelze stanovit stejná kritéria jako u věci movité či nemovité. Pes byl na rodinu zvyklý, těžko si můžou koupit úplně stejného, takže je nutno si pořídit štěně a to znovu vychovat. Hodnota štěněte bez průkazu původu byla asi 2500 korun, náklady na socializaci 3000, a to ještě chybí výdaje na veterinární péči. Peněžitý trest je v tomto případě přiměřený osobě obžalovaného i charakteru trestné činnosti. Je to výchovný trest,“ konstatovala soudkyně Černá.

Peněžitý trest je v tomto případě přiměřený osobě obžalovaného i charakteru trestné činnosti. Je to výchovný trest

Foto popis| Vladislav Sedlák se cítil být nevinný. Foto autor| Foto PRÁVO – Petr Kozelka

Petr Kozelka

Schillerová v průzkumu těsně za Babišem

21.2.2020 - Právo (Zpravodajství)

Nejpopulárnějším politikem byl v lednu premiér a lídr ANO Andrej Babiš (50 procent) před první vicepremiérkou a ministryní financí za ANO Alenou Schillerovou (47 procent) a soc. dem. ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (41 procent). Následují šéf pirátů Ivan Bartoš (40 procent), soc. dem. ministr kultury Lubomír Zaorálek (39 procent) a šéf zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch (38 procent). Plyne to z šetření STEM.
V průzkumu, do nějž byli zařazeni ministři a šéfové parlamentních stran, je podpora předsedy SPD Tomia Okamury a ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešové na úrovni 37 a šéfa ČSSD Jana Hamáčka 36 procent.
Následují ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (31 procent), životního prostředí Richard Brabec (30 procent) a místního rozvoje Klára Dostálová (29 procent). Lídra ODS Petra Fialu i předsedu KSČM Vojtěcha Filipa kladně hodnotí shodně 28 procent lidí. Šéf hnutí STAN Vít Rakušan je oblíben u 27 a bývalý lídr lidovců Marek Výborný u 26 procent.
Markétu Pekarovou Adamovou kladně hodnotí 21 procent dotázaných.

(jas, Novinky)

Spor hejtmana Čunka s ministrem Hamáčkem

21.2.2020 - Právo (Severní Morava a Slezsko)

Ze skandalizace a předvolební pomoci stranickým kolegům v opozici Zlínského kraje nařkl ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Vyplývá to z otevřeného dopisu ministru vnitra, které krajský úřad rozeslal médiím.
Čunek tvrdí, že prosincové hlasování zastupitelstva o výstavbě nové nemocnice bylo i přes dodatečné zařazení v pořádku. Nesouhlasí s Hamáčkovým sdělením, že by vedení kraje mělo věc znovu posoudit kvůli možnému porušení zákona o krajích.
„Ministerstvo vše medializovalo se skandálním zjištěním, co všechno kraj mohl porušit, přičemž šlo jen o neformální dopis vyzývající mě k vyjádření, a ne standardní formu výzvy danou zákonem,“ uvedl Čunek. Dodal, že ministerstvo se ve vyjádření opírá o tentýž nález Ústavního soudu jako Zlínský kraj.
„Je v něm jasně vyřčeno, že dodatečné zařazování bodu na program zasedání zastupitelstva je v souladu se zákonem,“ napsal Čunek.
Jan Hamáček na žádost Práva o reakci uvedl: „Ministerstvo vnitra je ze zákona dozorovým orgánem pro výkon územní samosprávy. Ctím pravidlo, že jako ministr nezasahuji do výkonu státní správy, předpokládám, že i hejtman Zlínského kraje ctí nezávislost a odbornost svých úředníků a politicky nezasahuje do jejich práce.“

Regionální mutace| Právo - severní Morava a Slezsko

(alf)
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011