Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Další lidé se kvůli nošení roušek i omezení pohybu obrátili na ÚS

1.4.2020 - ceska-justice.cz (Politika)

Ústavní soud (ÚS) obdržel další dvě stížnosti na vládní opatření proti šíření koronaviru. Jedna směřuje proti usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu a proti povinnému nošení roušek nebo jiné alternativní ochrany nosu a úst. Druhý podnět zpochybňuje zákaz přeshraničního cestování. Celkem tak už soud obdržel nejméně pět podnětů proti vládním opatřením.

Obsah stížností ani plná jména jejich pisatelů soud v nynější fázi řízení nezveřejňuje. Jasné je pouze to, proti kterým vládním usnesením směřují.

O zákazu vstupu většiny cizinců do Česka rozhodla vláda 13. března s účinností od 16. března. Výjimku dostali cizinci s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území Česka a dále ti, jejichž vstup je v zájmu státu. Občané Česka nemohou vycestovat, pokud nemají výjimku.

Usnesení o povinné ochraně nosu a úst schválila vláda 18. března s účinností od následujícího dne. Prakticky všude mimo bydliště musí lidé nosit respirátor, roušku, ústenku, šátek, šál nebo cokoliv dalšího, co brání šíření kapének.

Už dříve soud dostal podněty zpochybňující vyhlášení nouzového stavu a usnesení, které omezilo zasedání zastupitelstev. O všech musí u Ústavního soudu rozhodovat plénum, tedy sbor všech 15 soudců.

Délku řízení nelze podle mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové předjímat. Plénum jinak o jednotlivých návrzích na rušení zákonů, vyhlášek a jiných právních předpisů rozhoduje v průměru jeden rok.

(čtk)


NSS: Vláda při odložení voleb na Teplicku jednala mimo svou pravomoc

1.4.2020 - ceska-justice.cz (Politika)

Vláda jednala mimo svou pravomoc, když kvůli šíření nového typu koronaviru a souvisejícímu omezení pohybu odložila doplňovací senátní volby na Teplicku, míní Nejvyšší správní soud (NSS). Postup pro nouzový stav upravuje zákon o bezpečnosti České republiky. Vláda měla podle NSS předložit Parlamentu zákon o odložení voleb. Ministerstvo vnitra uvedlo, že připraví odklad doplňovacích voleb do Senátu na Teplicku speciálním zákonem.

„Chránit je třeba nejen zdraví, životy a hospodářství, ale i demokratický ústavní a právní stát,“ stojí v rozhodnutí NSS, které je dostupné v jeho internetové databázi. Vládní usnesení označuje za akt, který je nutné považovat za „natolik vadný, až je nicotný“. „Konečně odůvodnit odložení hlasování ve volbách omezením svobody pohybu je nepřípustné a není to ani přesvědčivé – konstrukce mimořádných stavů podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky je taková, že zákon má stanovit, jaká základní práva a svobody a v jakém rozsahu lze dočasně omezit. Pasivní a aktivní volební právo omezit podle zákona z těchto důvodů nelze, a nelze proto jejich omezení odvozovat od omezení jiných základních práv, jinak by zcela pozbyl smyslu taxativní výčet omezitelných základních práv v § 5 krizového zákona. Ostatně pak by omezením svobody pohybu mohly být zmařeny jakékoliv volby, i bez výslovného opatření, stačilo by s poukazem na zákaz pohybu zabránit voličům dojít do volebních místností a odevzdat hlas,“ uvedl NSS.

Nejvyšší správní soud nepodezírá vládu ze zlého úmyslu, ale konstatuje, ze nemůže připustit, aby se v důsledku nouzového stavu omezovaly volby,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), pod něhož organizace voleb spadá. Soud podle něho trvá na zužujícím výkladu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, že prodlužování volebního období se musí vztahovat i na doplňovací volby do Senátu, nikoliv jenom na volby v řádném termínu.

„S úřadem vlády jsme se dohodli, ze uděláme odklad speciálním zákonem,“ uzavřel Hamáček.

Rozhodnutí si stáhněte zde.

První kolo doplňovacích voleb na Teplicku bylo v plánu 27. a 28. března, druhé se mělo konat 3. a 4. dubna. Volby byly vyhlášeny v souvislosti s náhlým úmrtím předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS). Vítěz se ujme mandátu na zbytek volebního období, tedy asi na čtyři roky.

Nový termín voleb není jasný. Vládní usnesení předpokládá stanovení nového termínu prezidentem republiky. I to je však podle NSS sporné. Volební zákon tuto specifickou situaci neupravuje.

„Jistě nelze uvažovat o tom, že by normativní podmínky výkonu ústavní pravomoci prezidenta republiky mohla zakládat vláda pouhým usnesením, které ani není právním předpisem,“ konstatoval NSS.

Právní názor specializovaného volebního senátu NSS je součástí usnesení, které se primárně týká návrhu vlády na pozastavení činnosti politického hnutí List Jaromíra Soukupa. Soud řízení přerušil, protože standardně nemůže rozhodovat o návrzích směřujících proti politickým stranám v obdobích kolem voleb. Vzhledem k tomu, že není jasné, co nyní s volbami na Teplicku bude, přerušil řízení na neurčito.

O senátorské křeslo se na Teplicku ucházelo deset lidí. Patří k nim primátor Teplic Hynek Hanza (ODS) nebo hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM). Kandidátka hnutí STAN Jana Syslová ještě před rozhodnutím vlády vyzvala další uchazeče, aby kandidaturu stáhli s cílem volby odložit.

Vnitro informovalo, že i přes odklad zůstávají všechny úkony učiněné v souvislosti s konáním voleb v platnosti. Jde například o registraci kandidátů nebo jmenování členů okrskových volebních komisí.

(čtk, epa)


Soudy se snaží rozhodovat bez účastníků, přísedící se bojí nákazy koronavirem

1.4.2020 - ceska-justice.cz (Justice)

Obavy z rozšíření koronaviru, který se právě před měsícem potvrdil u prvního českého pacienta, zásadním způsobem zasáhly do chodu českých soudů. Větší část naplánovaných jednání musela být i kvůli omezení svobody pohybu odročena. Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová dnes uvedla, že se soudci snaží rozhodovat bez přítomnosti účastníků řízení, pokud s tím lidé souhlasí. V trestních věcech mají podle ní soudy obtíže sehnat přísedící, protože většina z nich je vyššího věku a spadají tak do rizikové skupiny ohrožené nákazou.

„Soudci se aktuálně zabývají tím, v jakých věcech je možno rozhodnout bez nařízení jednání, případně bez přítomnosti účastníků řízení, samozřejmě za zachování všech práv účastníků řízení,“ popsala Zemanová. Soudci vyzývají účastníky k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí. Jestliže souhlas nedají, případně pokud je přítomnost účastníků nutná, jednání se musí odročit.

Problém s přísedícími nastává podle Zemanové v trestních kauzách, jejichž projednání nelze odročit a u nichž zákon zároveň vyžaduje rozhodování ve složení jeden soudce a dva přísedící z lidu. „Nechtějí se vystavovat riziku nákazy, které při déletrvajícím jednání nelze vyloučit. Zvláště za podmínek, kdy soudy stále nemají k dispozici dostatek účinných ochranných pomůcek,“ podotkla šéfka unie.

Zemanová také poznamenala, že současný stav je výzvou k lepšímu vybavení soudů zařízeními, která umožňují dálkový kontakt s účastníky řízení.

Videokonferenční zařízení doposud české soudy využívaly například k výslechům svědků z jiných států nebo z nemocničních zařízení. Pražský vrchní soud nyní videokonferenci použil například i v odvolacím zasedání případu vraždy pro výslech znalce z Olomouce, který kvůli koronavirové situaci nechtěl cestovat do hlavního města.

O této dálkové výpovědi rozhodl předseda senátu Martin Zelenka, jenž zároveň v úterním veřejném zasedání provedl řadu dalších opatření souvisejících s nouzovým stavem. Jednání přesunul do větší místnosti a veřejnost rozsadil tak, aby dodržovala stanovené rozestupy. Kvůli zachování dostatečné vzdálenosti ani nepovolil tradiční způsob porady advokáta s obžalovaným, tedy šeptání. Vězeňská stráž dvojici eskortovala do vedlejší místnosti, kde si právník a klient mohli nerušeně promluvit. Samozřejmostí v jednací síni pak byly roušky na obličejích všech přítomných, tedy včetně soudního senátu a státní zástupkyně.

Další vlně komplikací budou soudy čelit, až nouzový stav pomine. Čeká je totiž nejen nařizování těch jednání, která musela být odročena, ale také řada dalších sporů, které nouzový stav sám vygeneruje. Soudcovská unie by ráda využila pomoci soudců důchodového věku, a znovu proto připomněla svou několikaletou snahu o prosazení tzv. emeritních soudců.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo v reakci na nouzový stav zákon, který má v justici cílit na problémy, jež nejdou vyřešit individuálním přístupem soudu v jednotlivých řízeních. Návrh soudům mimo jiné umožňuje promíjet lhůty, jež účastníci řízení zmeškají v souvislosti koronavirem. Změny se dotýkají i insolvenčního práva či exekucí. Vláda návrh v úterý jednohlasně schválila, 7. dubna se jím bude zabývat Sněmovna.

(čtk)


Vedlejší příjmy z podnikání? Kárný senát prověří aktivity soudce Veselého

1.4.2020 - ceska-justice.cz (Justice)

Mělnický soudce Jan Veselý stane před kárným soudem kvůli vedlejším příjmům. Uvedl to dnes internetový deník Aktuálně.cz. Žalobu podal předseda mělnického soudu kvůli podezření, že Veselý porušil zákon mimo jiné tím, že drží živnostenské oprávnění. Zákon soudcům až na výjimky zakazuje vedlejší příjem. Veselý serveru Aktuálně.cz řekl, že uvedené skutečnosti se nikdy jakkoli nedotkly jeho práce soudce a nijak s ní nesouvisejí.

Kárné žaloby projednává Nejvyšší správní soud, který rozhodne, zda Veselý skutečně porušil zákon. „Dne 1. dubna jsem podal kárný návrh proti soudci Janu Veselému, ve kterém navrhuji kárnému soudu, aby ho odvolal z funkce soudce,“ cituje server předsedu mělnického soudu Oldřicha Kajzra.

Nejvyšší správní soud ale může uložit i mírnější trest, například může soudci Veselému snížit plat. Může ho také očistit.

„Předseda soudu Oldřich Kajzr podal kárnou žalobu na základě zjištění Aktuálně.cz, že soudce Veselý vlastní komerční letovisko. V lokalitě Harasov v Kokořínském dole na Mělnicku mu patří penzion před otevřením, přilehlé placené parkoviště, kemp a zatím ruina hotelu, jenž prochází rekonstrukcí,“ uvedl web Aktuálně.cz. Veselý podle něj od ledna 2018 také disponuje živnostenským oprávněním na ubytovací služby, realitní činnost či pronájem věcí movitých.

Zákon o soudech soudcům až na jmenované výjimky zakazuje zastávat jinou placenou funkci nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti. Výjimkou je také například činnost v poradních orgánech ministerstva.

(čtk)


Když vláda nedávno kvůli šíření nového typu koronaviru odložila doplňovací senátní volby na Teplicku jednala mimo svoji pravomoc

1.4.2020 - ČRo Radiožurnál (18:10 Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře)

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Když vláda nedávno kvůli šíření nového typu koronaviru odložila doplňovací senátní volby na Teplicku jednala mimo svoji pravomoc. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle něhož je příslušné vládní usnesení akt natolik vadný až nicotný. První kolo doplňovacích voleb na Teplicku bylo přitom v plánu sedmadvacátého a 28. března, druhé třetího a 4. dubna. Po telefonu zveme do vysílání odborníka na ústavní právo vedoucího katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jana Kyselu, dobrý večer.

Jan KYSELA, ústavní právník PF UK
--------------------
Dobrý den.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Proč podle vás na respekt podle Nejvyššího správního soudu vláda překročila své pravomoce a jaký na to máte názor vy?

Jan KYSELA, ústavní právník PF UK
--------------------
Nejvyšší správní soud vychází z toho názoru, že to co vláda může dělat ve smyslu krizového zákona je omezovat svobodu pohybu a pak taky může omezovat svobodu shromažďování, nicméně tady není /nesrozumitelné/ a Nejvyšší správní soud upozorňuje na to, že svoboda pohybu a pobytu je právě svoboda pohybu a pobytu a není možné pod záminkou omezování svobody a pohybu zasahovat do dalších základních práv, která přitom podle krizového zákona omezována být nemohou. V tomto případě je to právo volit, ať už jde o právu aktivní nebo pasivní. Takže zkrátka Nejvyšší správní soud došel k závěru, že ani krizový ani žádný jiný zákon nedávají vládě kompetenci do těch běžících voleb zasáhnout tím, že je odloží a současně konstatoval, že ústavní zákon o bezpečnosti nabízí určité řešení, a to je takové, že ve chvíli, kdy za stavu nouzového stavu ohrožení státu či válečného stavu není možné konat volby v pravidelných volebních obdobích může parlament přijmout zvláštní zákon a tím zvláštním zákonem odložit, respektive prodloužit to běžící volební období o 6 měsíců.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Takže, takže, promiňte, že vás přerušuji, ale když tedy ministr vnitra Jan Hamáček řekl, že vláda připraví odklad voleb speciálním zákonem, tak to je naprosto v souladu s tím, co řekl Nejvyšší správní soud?

Jan KYSELA, ústavní právník PF UK
--------------------
/nesrozumitelné/ to co Nejvyšší správní soud chce. Je otázka, jestli je to úplně přesně, co vyplývá z Ústavního zákona o bezpečnosti, kdy ústavní zákon o bezpečnosti mluví o pravidelných volebních období. V tomhle tak ten jsme u pravidelného volebního období, které v senátu je šestileté takhle, tohle jsou doplňovací volby, které probíhají dříve, než je to pravidelné volební období, kdy Nejvyšší správní soud nicméně konstatuje, že mu připadá zcela absurdní, aby o odložení pravidelných volebních období rozhodoval dvoukomorový parlament formou zákona, zatímco o odložení mimo ta pravidelná volební období vláda nějakým blíže nespecifikovaným krizovým opatřením. Takže zkrátka vyzývají k tomu, aby se vrátila do rámce Ústavního a právního, což patrně vláda hodlá, tak jak jste říkal udělat.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Ministr Hamáček také řekl, že Nejvyšší správní soud trvá na zužující výkladu zákona. Může to tak být?

Jan KYSELA, ústavní právník PF UK
--------------------
To si nejsem jist, respektive začínal jsem s tím. Já mám naopak pocit, že to, jak vláda, respektive možná i ministerstvo zdravotnictví vykládají své kompetence je teda hodně rozšiřující výklad zákona, právě proto, že pod omezením svobody pohybu a pobytu chápou kde co, když byl jste ty zákony zkoumal, tak z nich úplně nevyčtete, že je možné uzavřít hranice nejenom směrem z venku ale zejména směrem zevnitř. Nenajdete tam úplně možnost právě to odložit volby, a tak tam popravdě řečeno možnost zakázat zastupitelstvu obecním a krajským, aby se /nesrozumitelné/ respektive vůbec scházela, jinak než distanční formou, a přesto to vláda udělala. Mě se zdá, že na straně vlády je určitý problém v tom, jak taková krizová oprávnění chápe a mám pocit, že tohle nemusí být poslední rozhodnutí soudu, které se k rozsahu a povaze těch opatřeních vysloví.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A čeho se ještě další případné jednání Nejvyššího správního soudu může týkat, co považujete z těch kroků, které byly přijaty za problematické?

Jan KYSELA, ústavní právník PF UK
--------------------
Ono to dnešní jednání popravdě řečeno nesouviselo bezprostředně s tím krizovým opatřením vlády, protože se jednalo o zřízení jehož smyslem mělo být zrušit konkrétní politickou stranu a v rámci toho řízení jsou opět /nesrozumitelné/ k tomu takové jakoby /nesrozumitelné/ poznámky, když je /nesrozumitelné/ správní soud k procesní okolnosti, která souvisí s tím o čem mluvíme. Jinými slovy to krizové opatření vlády není zrušeno a jde o to, jestli bude následovat nějaké jiné soudní řízení, kdyby někdo právě krizové opatření napadl, nejspíš občan občany Teplic, respektive toho volebního obvodu a jeho výsledkem by mohlo být zrušení. Nabízí se soudní spory, které koneckonců už začaly, to jsou ty přítomnosti otců u porodů. Evidentně je něco co běží ve vztahu právě té nemožnosti zastupitelstev se scházet jako zásadní a nezákonný zásah do práva na samosprávu a mohli bychom těch případů asi najít víceméně konečně mnoho ale pár jich bude.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tolik ústavní právník Jan Kysela, děkuji vám za rozhovor. Na shledanou.

Jan KYSELA, ústavní právník PF UK
--------------------
Rádo se stalo, na shledanou.


Odložené doplňovací senátní volby na Teplicku

1.4.2020 - ČRo Radiožurnál (18:00 Hlavní zprávy)

moderátor
--------------------
Vláda jednala podle Nejvyššího správního soudu mimo svou pravomoc, když kvůli šíření koronaviru odložila doplňovací senátní volby na Teplicku. Ty byly vyhlášeny v souvislosti s náhlým úmrtím předsedy senátu Jaroslava Kubery z ODS. První kolo voleb mělo být dvacátého sedmého a 28. března, druhé pak třetího a 4. dubna. Podle předsedy volebního senátu Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška měla vláda správně předložit parlamentu zákon o odložení voleb.

Tomáš LANGÁŠEK, předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu
--------------------
Vláda vůbec nemá pravomoc něco takového učinit, máme zde ústavní zákon o bezpečnosti České republiky, ten předpokládá, že je možné odložit termín voleb, musí však být k tomu přijat zákon parlamentem, to není vůbec v kompetenci vlády, aby něco takového učinila.

moderátor
--------------------
Ministerstvo vnitra nyní připraví podle ministra vnitra Jana Hamáčka z ČSSD odklad voleb v Teplicích speciálním zákonem.


Senátní volby na Teplicku

1.4.2020 - ČT 1 (19:00 Události)

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď 1 zpráva z Nejvyššího správního soudu. Ten míní, že vláda při odkladu doplňovacích senátních voleb na Teplicku jednala mimo pravomoc. Kabinet měl předložit zákon parlamentu. Podle rozhodnutí je třeba chránit nejen zdraví, ale i demokratický ústavní a právní stát. Kdy budou voliči vybírat nástupce Jaroslava Kubery v horní komoře, teď jasné není.


Vláda při odkladu doplňovacích senátních voleb na Teplicku jednala podle Nejvyššího správního soudu mimo pravomoc

1.4.2020 - ČT 24 (22:00 Události, komentáře)

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda při odkladu doplňovacích senátních voleb na Teplicku jednala podle Nejvyššího správního soudu mimo pravomoc. Kabinet měl zákon předložit parlamentu. Podle rozhodnutí soudu je třeba chránit nejen zdraví, ale i demokratický ústavní a právní stát. Ministerstvo vnitra už v reakci uvedlo, že potřebnou normu připraví, kdy budou voliči vybírat nástupce Jaroslava Kubery v horní komoře, zatím jasné není.


KRÁTCE

2.4.2020 - Lidové noviny (Domov)

Prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní. Vláda chce prodloužit nouzový stav kvůli epidemii koronaviru o 30 dní, takže by platil do 11. května. Včera to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). O prodloužení musí rozhodnout sněmovna, hlasovat by měla v úterý. Některé strany už dopředu dávaly najevo výhrady k tak výraznému prodloužení. Nouzový stav platí od 12. března, jeho prodloužení si podle Vojtěcha vyžaduje epidemiologická situace a je podle něj třeba i kvůli zajištění ochranných prostředků.

Prodejny domácích potřeb mohou otevřít. Prodejny domácích potřeb, které budou nabízet ochranné prostředky, mohou být ode dneška otevřené, schválila vláda. Zákaz se dále netýká prodejen potravin, lékáren, drogerií, prodejen výpočetní techniky, malých domácích zvířat a potřeb pro ně, novin a časopisů, zahrádkářství, květinářství nebo prodeje zdravotnických prostředků.

Policistům navrženy nové pravomoce. Policisté a strážníci mají podle vlády získat možnost ukládat lidem na místě pokuty za porušení vládních nařízení zavedených kvůli nákaze novým koronavirem. V současné době se podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) musejí veškeré delikty řešit ve správním řízení. Policisté by podle ministra měli získat možnost na místě pokutovat lidi, kteří se například budou ve větším počtu scházet na veřejnosti nebo nebudou mít zakrytá ústa a nos. Pokuty by měly být do výše 10 000 korun. V současnosti je vymahatelnost ve správních řízeních dle ministra velmi problematická. Změnu musí ještě schválit sněmovna.

Švejnar povede tým krizového štábu. V rámci Ústředního krizového štábu se včera poprvé sešel poradní tým ekonomů, který se bude zabývat i dlouhodobými dopady omezení v souvislosti s nákazou koronavirem na společnost. Povede ho ředitel Centra pro globální a hospodářskou politiku Jan Švejnar. „Očekávám, že Ústřední krizový štáb bude schopen vládě dávat doporučení i v oblasti dlouhodobějších ekonomických a stabilizačních opatření,“ řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ekonomický tým se podle něj bude mimo jiné inspirovat opatřeními v zahraničí a vedle Švejnara v něm zasednou rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, Tomáš Sedláček z ČSOB a Univerzity Karlovy (UK), docentka ekonomie Ilona Švihlíková, ekonom ČMKOS Martin Fassmann, ekonom ETUI Jan Drahokoupil, Daniel Münich, Filip Matějka a Štěpán Jurajda ze CERGE-EI, Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií UK, bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a ekonom České spořitelny Petr Zahradník.

Vláda podle soudu odložila volby nesprávně. Když vláda kvůli šíření nového koronaviru odložila doplňovací senátní volby na Teplicku, jednala mimo svou pravomoc, míní Nejvyšší správní soud. Vláda měla podle soudu předložit parlamentu zákon o odložení voleb. „Chránit je třeba nejen zdraví, životy a hospodářství, ale i demokratický ústavní a právní stát,“ stojí v rozhodnutí soudu, jež je v jeho internetové databázi. První kolo doplňovacích voleb na Teplicku bylo po úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) v plánu ve dnech 27. a 28. března, druhé pak 3. a 4. dubna. Vláda se na parlament obrátí.

Ostrava otevře sběrné dvory.

Ostravský magistrát v omezeném režimu opět otevře sběrné dvory. Ve městě začaly totiž vznikat černé skládky. Sběrné dvory byly uzavřeny kvůli vládnímu vyhlášení nouzového stavu. čtk dom

Regionální mutace| Lidové noviny - Morava


Až opadne epidemie, zavalí nás žaloby“

2.4.2020 - Mladá fronta DNES (Jižní Morava)

Šéfka okresního soudu ve Znojmě Lucie Štětinová po uvolnění restrikcí očekává výrazný nárůst práce.

Okresní soud ve Znojmě má už několik měsíců novou předsedkyni. Šestačtyřicetiletá Lucie Štětinová by ráda zkrátila délku soudních řízení a také častěji vídala rodiče, kteří se při rozvodu dokážou dohodnout. Stále totiž jeden a půl dne v týdnu působí na opatrovnickém úseku, kde zažívá spíše pravý opak. Jenže stejně jako jinde i její plány na znojemském soudě narušila tvrdá opatření kvůli šíření pandemie koronaviru.

* Jak to nyní na soudech vypadá? Nehrozí, že se některé případy takzvaně promlčí?


Z důvodu ochrany zdraví zaměstnanců i účastníků řízení byla většina líčení od 16. března odročena, zatím do poloviny dubna. To ale neplatí třeba pro vazební jednání, kdy je nutné dodržet zákonné lhůty. Omezili jsme chod jednotlivých oddělení, část zaměstnanců pracuje v režimu „home office“, část dělat ani nemůže. Podatelna jede, ale přijímá hlavně elektronicky a poštou. Možná jsou i osobní písemná podání do provizorní schránky v budově soudu. Zkrátka fungujeme, proto se nedomnívám, že by se některé případy k soudu vůbec nedostaly nebo se promlčely.

* Jak hodláte řešit třeba celodenní jednání, zvládnou ho soudci i další účastníci v rouškách?


Na vzniklou situaci zareagujeme také podle doporučení ministerstva spravedlnosti. Pokud se nyní konalo vazební zasedání, pak všichni přítomní měli roušku, rukavice a v jednací síni byl k dispozici dezinfekční sprej. Po jednání jsme nechali místnost vyčistit.

* V Číně po opadnutí nejhorší vlny pandemie zaznamenali nárůst žádostí o rozvod. Nebojíte se, že budete zavalení prací?


Je pravděpodobné, že nastalá situace bude mít po uvolnění restrikcí i vliv na množství žalob a dalších podání na soudy. Očekávám nárůst žalob na neplnění smluv, z titulu náhrady škody, z pracovněprávních vztahů a samozřejmě také v oblasti rodinné a opatrovnické agendy. Tedy návrhy na úpravu výživného, zmiňované rozvody a jiné.

* Po zvolení do funkce jste si předsevzala, že zkrátíte délku soudních řízení. Půjde toho vůbec dosáhnout, případně jak?


Mám na mysli zejména opatrovnické věci. I když musím říct, že i tam jsou případy, kdy rychlost není namístě a čas otupí a zklidní napjaté vztahy v rodině, pak se vše lépe řeší. Ale opravdu si myslím, že prostor pro zkrácení tady je. Ve Znojmě jsme už posílili opatrovnický úsek o „jednoho a půl soudce“, protože agenda narůstá, a to nejen tady. Síly se trochu přesouvají z agendy civilních sporů na opatrovnickou. I ze zákona plyne, že by řízení ohledně dětí mělo být skončeno do půl roku, což se ne vždy daří. Když necháte zpracovat znalecké posudky, není to vůbec reálné. Jinak ale délku řízení na trestním a civilním úseku na našem soudu obecně jako problematickou nevidím.

* O jaké době se bavíme?


Většina řízení končí do roka, do roka a půl. Ale samozřejmě jsou spory, které i okresní soud řeší klidně čtyři a více let.

* Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová považuje problémy na opatrovnických úsecích za nejzávažnější v justici. Asi souhlasíte, že?


Úplně. Dlouhodobě byla tato agenda na vedlejší koleji. Druhá věc je, že celospolečensky nastoupila krize rodiny a s ní vyvstala řada řízení, která před několika lety vůbec neexistovala. Když jsem na opatrovnickém úseku začínala, ani by mě nenapadlo, že bych kvůli neshodám rodičů měla řešit, do jaké školy jejich dítě půjde. A teď není neobvyklé, že během letních prázdnin dostanu několik návrhů na určení školského zařízení či bydliště dítěte. Není nic příjemného rozhodovat v těchto záležitostech za rodiče.

* Jak se vám soudí takové případy jako mámě dvou dětí?


Člověk o všem přemýšlí, zvažuje, probírá to s kolegy. Musím brát na zřetel hlavně zájem dítěte. Někdy je to těžké, vždy zodpovědné, ale zatím tuto agendu vykonávám ráda. Znám spoustu kolegů i odjinud, kteří po pár letech řekli, že to dělat nemohou, že ty osudy obtížně snášejí, nebo se cítili vyhořelí a požádali o změnu. Není to práce pro každého. Je to něco, co dobrovolně nikdo moc dělat nechce. (smích)

* I kvůli velkým emocím?


Emoce tam jsou opravdu silné, člověk musí účastníky mnohdy krotit. U civilních řízení to tak není, v trestních záležitostech někdy. Ale opatrovnická agenda je velmi náročná emočně i časově. Musíme rodiče a často i děti vyslýchat a čas v jednací síni je dlouhý, rozebírají se detaily z osobního i rodinného života.

* V jakých případech se rozhodnete pro výslech dítěte?


Podle zákona je dítě nad dvanáct let natolik vyspělé, že by vyslechnuto být mělo. Nicméně pokud jsou rodiče ve shodě, vůbec o tom neuvažujeme. Ale třeba ve sporu, kdy jeden z rodičů žádá střídavou a druhý výlučnou péči a situace je velmi vyhrocená, k výslechu dětí ve většině případů přistupujeme. Záleží na posouzení konkrétního soudce. Není navíc neobvyklé vyslýchat i děti výrazně mladší, třeba šestileté. Je to trošku trend, respektive i judikatura Nejvyššího a Ústavního soudu stanovuje, že má dítě právo být vyslyšeno a vyjádřit se k záležitostem, které se ho osobně týkají. Pokud ale vidím, že to po dvou třech větách nezvládá, pláče, nemluví nebo jen opakuje, co předtím říkala maminka, tak ho nezatěžuji. Někdy to ale význam má – člověk se od bezprostředních dětí dozví, jaká je možná realita od verzí rodičů.

* A dělají si před soudem pořád velké naschvály?


Pravidelně. Velmi často si v jednací síni vykají, nadávají si přede mnou, různými způsoby zabraňují druhému v kontaktu s dítětem, které přitom spolu před dvěma třemi lety zplodili. Schopnost nalézt shodu ohledně záležitostí dítěte je u rodičů čím dál menší. Snažíme se je poučovat my i sociální pracovníci o rodičovské odpovědnosti, o právech dítěte, o potřebě kontaktu s oběma rodiči. I tak bohužel stále přetrvává prostoj „Já ti kluka nepůjčím“. Ale děti se přece nepůjčují a oba rodiče mají stejná rodičovská práva, pokud je tedy soud neomezil.

* Na všeobecně zažitý názor, že soudci i sociální pracovníci stále straní maminkám, byste reagovala jak?


Že se s tím neztotožňuji, podle mě může být dobrý rodič otec i matka. Samozřejmě, že v určité vývojové fázi, kdy je dítě velmi malé a matka dobře funguje, je zpravidla primárním pečovatelem ona – tak je to dáno fakticky přírodou. Na druhou stranu otcové jsou schopní zajistit komplexní péči už velmi malých dětí a stává se, že klidně u dvouletých či tříletých jsou do péče otců svěřovány, pokud se v řízení zjistí, že tatínek je vhodnějším pečovatelem než matka. Dříve se otců soudci ptali, jestli umí vařit nebo prát. A když řekl, že ne, s tím, že jídlo zajistí u své maminky, byl to důvod mu dítě nesvěřit. Od takových otázek se už dnes upustilo. Celkově si zkrátka nemyslím, že se straní ženám. Je ale větší procento mužů, kteří mají zájem o kontakt s dítětem, ale už ne o každodenní péči. Takže o svěření do výlučné péče otců není tak často rozhodováno, neboť z jejich strany prostě takový zájem často chybí.

* Mimochodem, vyhrotila současná opatření kvůli koronaviru střídavou péči?


Je jasné, že toto pro všechny náročné období bude mít negativní dopady i na rodinněprávní vztahy. Střídavou péči, ale i jakýkoli styk dítěte s druhým rodičem, samozřejmě vyhlášený nouzový stav a omezené možnosti kontaktu v době karantény nepochybně komplikují. Nicméně rozhodně si to nelze vykládat tak, že teď není třeba soudní nařízení dodržovat. Je však podle mě nutné vždy posuzovat konkrétní okolnosti dané rodiny tak, aby nedošlo k ohrožení dítěte. Nicméně musím říct, že zatím jsem na našem soudu v tomto ohledu žádný problém nezaznamenala.

Když jsem začínala na opatrovnickém úseku, ani by mě nenapadlo, že bych kvůli neshodám rodičů měla řešit, do jaké školy dítě půjde.

Omezili jsme chod, ale fungujeme. Proto se nedomnívám, že by se některé případy k soudu vůbec nedostaly nebo se promlčely.

Foto popis| Vládkyně soudu Na Okresním soudu ve Znojmě Lucie Štětinová pracuje desátým rokem – od loňska jako jeho předsedkyně poté, co bývalé šéfce vypršelo sedmileté funkční období. V roli soudkyně nadále působí na zdejším opatrovnickém úseku. Foto autor| Foto: Anna Vavríková, MAFRA

O autorovi| Markéta Dušková, redaktorka MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Markéta Dušková

Soud: Vláda neměla pravomoc zrušit senátní volby

2.4.2020 - Mladá fronta DNES (Severní Čechy)

Brno, Teplicko

Vláda jednala mimo svou pravomoc, když kvůli šíření nového typu koronaviru a souvisejícímu omezení pohybu odložila doplňovací senátní volby na Teplicku, míní Nejvyšší správní soud (NSS). Postup pro nouzový stav upravuje zákon o bezpečnosti České republiky. Vláda měla podle NSS předložit parlamentu zákon o odložení voleb. První kolo doplňovacích voleb bylo v plánu 27. a 28. března, druhé 3. a 4. dubna. Nový termín voleb není jasný. Volby byly vyhlášeny v souvislosti s náhlým úmrtím předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ČTK, ula)

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy

(ODS).
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011