Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Soud s Liborem Grygárkem ještě není nařízen, ale soudce Ústavního soudu Fenyk už ho odsoudil

18.6.2019 - ceska-justice.cz ()

K vyřizování účtů mezi někdejšími státními zástupci přistoupil bývalý náměstek Nejvyššího státního zastupitelství Jaroslav Fenyk. V rámci veřejné obhajoby své někdejší nadřízené nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové „potápí“ někdejšího vrchního státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka. Jenže Jaroslav Fenyk je nyní soudce Ústavního soudu, Libor Grygárek je v postavení obžalovaného a Marie Benešová je ministryní spravedlnosti.

Podle databáze Infosoud soudkyně Městského soudu v Praze hlavní líčení s Liborem Grygárkem dosud nenařídila, mluvčí soudu na dotaz České justice uvedla, že informaci ke stavu věci poskytne koncem týdne. Obžaloba na Libora Grygárka byla k MS v Praze podána 25. září 2009. Z čeho státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Grygárka obžaloval, nebude až do nařízení hlavního líčení zveřejněno. Česká justice o věci opakovaně informuje.
Za takových okolností ctí drtivá většina státních zástupců a soudců pravidlo o striktní zdrženlivosti, nečiní tak ovšem soudce Ústavního soudu a bývalý náměstek někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové Jaroslav Fenyk. V rámci obhajoby způsobu jednání současné ministryně spravedlnosti Marie Benešové „potápí“ Libora Grygárka bez soudu, když ho označuje jako člověka, který před dvaceti třemi lety ve funkci vykonával nátlak na státní zástupce a ohýbal právo.
Ve zveřejněném textu uvedl soudce Ústavního osudu Jaroslav Fenyk doslova: „Když jsem v roce 1994 nastoupil jako státní zástupce na Vrchní státní zastupitelství v Praze, byl jsem poněkud zmaten tím, jaká atmosféra tady přes všechny demokratické společenské změny panovala. Tehdy podléhalo státní zastupitelství ze zákona dohledu ministerstva spravedlnosti a dohled v pojetí VSZ byl běžně považován za prostředek, jak si vylepšit kádrový profil a dosáhnout rychlejšího služebního postupu. Jako z jiného světa zde působila prostořeká a svérázná Marie Benešová, která se nebála jakékoli tlaky odmítat a zpravidla přidala i trefný komentář. Marie se díky tomu postupně dostala do ostrého sporu s vrchním státním zástupcem Liborem Grygárkem, a protože nebyla ochotna právo ohýbat, musela nakonec odejít do advokacie. Toho, že byl především díky jejím výhradám posléze Libor Grygárek odvolán, už se jako státní zástupkyně nedočkala,“ uvedl v pondělí soudce Fenyk.
Stav řevnivosti až války mezi některými skupinami státních zástupců je dlouhodobě znám. V principu jde stále dokola o otázku, zda je státní zástupce jen jiný policejní orgán nebo spíše soudce. Právní názor na postavení státního zástupce, jeho práva a povinnosti řešili všichni vrchní státní zástupci, přičemž Benešová stála na straně způsobu výkonu funkce drakonickým potíráním mafie, zatímco Grygárek nečinil nic nad rámec zákona, podle pravidla, že stát a jeho zástupci nesmí činit nic, co jim zákon neukládá. Benešová se na státním zastupitelství dostala do sporu nejen s Liborem Grygárkem, ale rovněž s vrchním státním zástupcem Jiřím Kulvejtem. Vždy šlo o různé právní názory a různé výklady téhož.
Nyní na obhajobu Benešové veřejně vystoupil její někdejší námětek Jaroslav Fenyk, který se přidal ke skupině proti těm státním zástupcům, kteří chápou jednání státního zástupce jako neaktivistické a nestranné s povinností rozhodovat ve prospěch i v neprospěch obviněných, jak jim ukládá zákon. Fenykova veřejná promluva není nic jiného než to, co sám kritizuje u Grygárka nátlak.
Že měl Libor Grygárek ve funkci ohýbat zákony a vykonávat nátlak na podřízené říká Jaroslav Fenyk dvacet tři let poté. Grygárek skončil ve funkci vrchního státního zástupce v Praze v roce 1996. Nelze z toho vyvodit nic jiného, než znovuoživení vyřizování účtů mezi jednotlivými protagonisty státního zastupitelství Grygárkem, Fenykem a Benešovou.
Jestliže platí veřejně šířený názor, že Marie Benešová mohla být jmenována ministryní proto, aby uchránila Andreje Babiše od obžaloby respektive od odsouzení, od pondělí 17. června 2019 rovněž platí, že Marie Benešová mohla být jmenována ministryní také proto, aby naopak jako ministryně spravedlnosti docílila odsouzení někdejšího vrchního státního zástupce VSZ v Praze a posléze náměstka tamtéž Libora Grygárka. Fenykova slova lze totiž chápat i jako ovlivňování soudu.
Ani v případu částí politiků a obyvatel nenáviděného Andreje Babiše, kde státní zástupce momentálně rozhoduje o podání nebo nepodání obžaloby k soudu, se nenašel žádný soudce a už vůbec ne soudce Ústavního soudu, který by se vyjadřoval ve prospěch nebo v neprospěch Babišovy osoby. V případu Libora Grygárka se takový soudce Ústavního osudu našel.

Irena Válová

Odposlechy advokátních kanceláří by si podle právníků zasloužily legislativní úpravu

19.6.2019 - ceska-justice.cz (Advokacie)

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost advokáta Davida Michala z advokátní kanceláře MSB Legal. Obsahem stížnosti byly odposlechy v této advokátní kanceláři a sledování zásilek. Součástí stížnosti bylo i to, že sledování komunikace mezi advokátem a klienty je je podle stěžovatele protiústavní. Ve svém usnesení se ÚS meritem věci nakonec vůbec nezabýval. Podle oslovených odborníků by se nicméně oblast odposlechů a sledování advokátních kanceláří zasloužila legislativní úpravu. Advokát uvedl, že soud odposlechy povolil na základě smyšleného případu postaveného na informacích ze starších kauz. Stěžoval si také na to, že mu policisté otevírali advokátní poštu. „Pokud stěžovatel (značně nekonzistentně a také není zřejmé, zda se tato argumentace týká napadených rozhodnutí i tzv. jiného zásahu) argumentuje tím, že jeho ústavní stížnost je sice přípustná, nicméně současně tvrdí „přesah vlastních zájmů“ podle ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, kdy toto ustanovení Ústavnímu soudu umožňuje za výjimečných situací věcně projednat i ty ústavní stížnosti, které by bylo jinak nutné odmítnout pro jejich nepřípustnost, je třeba uvést, že ve své obsáhlé judikatuře Ústavní soud již v minulosti vyložil obsah podmínek aplikace ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu,“ vysvětluje usnesení Ústavního soudu.

Nejde o přesah osobního zájmu Uplatnění této výjimky z obecných pravidel přípustnosti ústavní stížnosti Ústavní soud ovšem spojuje jen s kvalifikovanými případy, kdy je tzv. podstatný přesah odůvodněn potřebou zrušení neústavního právního předpisu, anebo kdy právní předpis v praxi pravidelně vyvolává výkladové potíže či aplikační nejednotnost, případně jde-li o věc, jež se týká mnoha obdobných věcí dalších a její řešení by zabránilo dalším soudním sporům, resp. je pociťována potřeba zajištění ústavně konformního výkladu právního předpisu či dodržení mezinárodní smlouvy či potřeba zajistit respektování nálezů Ústavního soudu,“ konstatuje Ústavní soud. Čtěte také: Sokol: Odposlech advokáta by se podle zákona měl omezovat jen na „podezřelé“ hovory Jak dále ÚS uvádí, projednávaný případ však závažnosti výše uvedených tzv. kvalifikovaných přesahů osobního zájmu stěžovatele zjevně nedosahuje, jelikož z této věci nevyplývá nezbytnost vyřešit jakýkoliv širší aplikační či interpretační problém u aplikovaných právních ustanovení a provést výklad specifického ústavního práva, přesahující i do jiných případů. Skutečnost, že se v podobné situaci mohou někdy v budoucnu ocitnout další osoby, pak s ohledem na výše uvedené sama o sobě neodůvodňuje aplikaci ustanovení § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Michal ve své ústavní stížnosti argumentoval tím, že postup státního zástupce Adama Borguly, který o odposlechy a sledování zažádal, byl příkladem nezákonného postupu v trestním řízení, kdy policejní orgán zcela rezignuje na kriminalistickou práci a zcela bez zákonného odůvodnění realizuje odposlechy metodou tzv. rybaření, za účelem získání poznatků o trestné činnosti, které následně tento postup legitimizují a legalizují. Tento zásah byl podle Michala o to více extrémní, že se v tomto případě jednalo o sledování prostor a zásilek advokátní kanceláře. Nejenže tedy byla aplikována zakázaná tzv. rybaření, ale na základě vágního, obecného a neurčitého podezření byla plošně sledována úplná advokátní pošta AK, tedy i taková, která neměla vůbec žádný vztah k údajné trestné činnosti. „Tímto postupem byl zcela narušen princip advokátní mlčenlivosti, zasaženo do práv stěžovatele, ale také do práv klientů AK a jejich legitimního očekávání a důvěry v advokacii. Navíc JUDr. Borgula tímto způsobem také flagrantně obešel zákonný postup podle § 85b Trestního řádu, který stanovuje striktní postup, jakým se policejní orgán jako orgán činný v trestním řízení seznámit s obsahem listin, na které se vztahuje povinnost advokátní mlčenlivosti. Pokud by se nezákonný postup JUDr. Borguly stal obecně akceptovatelným, stalo by se ustanovení § 85b TŘ de facto nadbytečným a orgány činné v trestním řízení by si důkazy obstarávaly jednodušším způsobem, místo zákonného, a pro orgány činné v trestním řízení výrazně náročnějšího postupu. V podstatě by tak státním zástupcům do budoucna stačilo do žádosti o povolení uvést nekonkrétní podezření, že advokátní kancelář nevykonává advokacii v zákonem aprobované formě a výkonem advokacie pouze zatírá nějakou trestnou činnost.“ Jak vyplývá z povolení, která jsou napadena ve zmíněné ústavní stížnosti, vydal dne 26. února 2015 února soudce OS Praha – západ Petr Franc povolení ke sledování osob a věcí, kterým se povoluje sledování osob a věcí, včetně pořizování zvukových, obrazových a jiných záznamů, prováděných utajovaným způsobem technickými a jinými prostředky, kterými bude zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo bude zjišťován obsah jiných písemností uschovávaných c soukromí, a ro veškerých zásilek, které jsou odesílány mimo jiné advokátní kanceláři MSB Legal. Dne 28. května pak soudce Franc povolení ke sledování osob a věcí, a to konkrétně rohové nečíslované kanceláře s okny orientovanými na Galerii Nové Butovice, užívané advokáty Davidem Michalem a Karolínou Babákovou. Povolení pak bylo následně prodlouženo, takže advokátní kancelář byla odposlouchávána do 29. května 2016, a zásilky sledovány do 27. února 2016, takže v obou případech celý rok. Jako zdůvodnění žádosti uvedl Borgula, že oba jmenovaní advokáti „nevykonávají advokacii v aprobované formě, nýbrž je dáno podezření, že má jít ve smyslu předchozího vyjádření ing. Kubisky o zastírání skutečné činnosti, kterou je legalizace výnosů z trestné činnosti.“

Úprava jako v případě domovních prohlídek Přestože nakonec ÚS záležitost okolo přesahu týkající se sledování a odposlechů advokátních kanceláří neřešil, oslovení advokáti mají poměrně jasno. Jde o narušení komunikace mezi advokátem a klientem, a celý problém by měl být řešen zákonodárnou cestou. „Prostorový odposlech a kontrola pošty advokátní kanceláře jednoznačně narušuje důvěrnost komunikace mezi klienty a advokátem. V případě sledování advokátní pošty by měl platit analogický postup jako u získání listin prohlídkou. Tedy sledování pošty by mělo být podmíněno souhlasem zástupce advokátní komory a v případě odmítnutí souhlasu se seznámením s konkrétní listinou by rozhodl krajský soud,“ míní kupříkladu advokát Zdeněk Koudelka. Prostorové odposlechy advokátní kanceláře podle něj zásadně ohrožují důvěrnost komunikace mezi advokátem a klientem. Proto by měly být upraveny výslovně zákonem. I zde by mělo být využití přepisů z těchto odposlechů podmíněno speciálním režimem. „Zákonodárce musí být velmi striktní, jelikož dlouhodobé zkušenosti s činnosti vrchních státních zastupitelství mne vedou k závěru, že jakákoliv mezera v zákoně je z jejich strany využívána k porušování práv lidí a zneužívání moci v trestním řízení,“ dodává Koudelka. Státní zastupitelství se snaží vykládat ustanovení Trestního řádu extenzivním, dle našeho názoru nepřípustným, výkladem a naprosto rezignuje na zákonný postup, míní docentka trestního práva na UK Jana Tlapák Navrátilová. Lze se podle ní domnívat, že v mnoha případech jsou operativně pátrací prostředky automatickým postupem pro získávání důkazů, i když se o jiný způsob získání důkazů policie vlastně ani nepokusí. Obecně by měla být věnována náležitá pozornost při nařizování úkonů trestního řízení, jimiž se zasahuje do zaručených práv a svobod. U advokátních kanceláří by pak měl být soudce velmi obezřetný a měl by vyžadovat precizní a podrobné odůvodnění návrhu. „Nezasahujeme pouze do ochrany soukromí apod., ale do advokátní mlčenlivosti, která je spojena s výkonem advokacie. Je možno souhlasit, že tento způsob shromažďování důkazů nepodléhá žádné kontrole ČAK. Dle našeho názoru by mělo být postupováno v souladu se zákonem, a když má policie poznatky, že k něčemu takovému dochází, pak by měla provést prohlídku za účasti zástupce ČAK (§85b), ovšem v tomto případě jakýkoli dohled ze strany ČAK není. Není zřejmé, jaké informace policie tímto způsobem získala, jak s nimi naložila, kdo se s nimi seznámil apod. Dle našeho názoru není tento v souladu se zákonem,“ uvedla. „Ano advokáti mohou páchat trestnou činnost, stejně jako soudci či státní zástupci. Ale její odhalování všeobjímajícím porušováním tajemství nelze obhájit. Tajemství je tajemstvím pro jeho respektování, i když se to někomu nelíbí,“ říká advokát Václav Vlk. V tom podle něj spočívá ono tajemství jako pravidlo respektované vždy a za všech okolností. Jako velmi ilustrativní udává příklad Spolkové republiky Německo, členů RAF a jejich obhájců, kdy je historicky i umělecky opakovaně zdokumentováno, že cestou některých obhájců obcházeli restrikce informační blokády, když byli teroristé ve vězení, aktivně předávali informace ke skutečným teroristickým činům, pašovali se do věznic zbraně a jedy. Přesto právní stát SRN neutrpěl, a naopak ve výsledku RAF porazil a zlikvidoval. Nikoho nenapadlo advokáty špiclovat, prohlížet, odposlouchávat a dělat z toho důkazy pro soudní řízení. „Hodnota právního státu a jeho součásti, tedy advokátního tajemství je víc než jeden zločin. Protože směruje k ochraně práva a svobody. Svobody ve které chci žít. Možná trochy filozofické, ale to je základ. Advokát je tu proto, aby umožnil poradit se člověku vlastně sám se sebou. A nahlížet lidem do jejich myšlenek, to je totalita, ne právní stát. Proto odmítám obecně celý odposlech, telefonický, komunikační, v autech v kancelářích, kdekoliv jako nepřípustný. Nenarušuje jen základ právního státu a jeho pravidel, ale přímo dřevokazně ryje v kořenech svobody jako takové, dodává. Dušan Šrámek


Oslabený ÚS se dostává „na hranici lidských možností“, hromadí se únava

19.6.2019 - ceska-justice.cz (Justice)

Ústavní soud (ÚS) pracuje od rezignace Jana Musila už pátý měsíc v oslabené sestavě, na rychlosti vyřizování stížností se to zatím neprojevilo. Uvnitř se ale podle generálního sekretáře soudu Vlastimila Göttingera hromadí únava a lze očekávat, že absence jednoho člena bude čím dál patrnější. O práci chybějícího soudce, jehož nástupce zatím Senát neschválil, se dělí 14 zbylých kolegů. Blíží se doba dovolených, nové stížnosti však budou přicházet stále. „Absence nového soudce je každý měsíc bolestnější a každý měsíc citelnější. Ti, kteří o jmenování nového soudce dosud nerozhodli, by to měli vědět nejlépe,“ uvedl Göttinger. Musil rezignoval na konci ledna v 77 letech ze zdravotních důvodů a kvůli únavě. Prezident Miloš Zeman na jeho místo navrhl Aleše Gerlocha, jehož kandidaturu ale nepodpořili senátoři. Dostal 19 ze 64 odevzdaných hlasů. Zeman v březnu uvedl, že Senát odmítnutím Gerlochovy nominace uškodil ÚS a že „nebude trucovat“ a navrhne dalšího kandidáta. Zatím tak neučinil. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz, kdy prezident nového ústavního soudce navrhne, odpověděl, že takové kroky Pražský hrad „zásadně oznamuje až v okamžiku, kdy nastanou“. Rozvrh práce běžně upravuje situaci, kdy soudce není přítomen, ať již pro nemoc, z osobních důvodů nebo proto, že se vzdal funkce. Nepřítomného soudce tak automaticky zastupuje předseda jiného senátu ÚS. „Takové řešení je ale schůdné maximálně v řádu několika týdnů, dlouhodobě už představuje extrémní zátěž pro zastupujícího soudce, který de facto soudí paralelně ve dvou senátech,“ popsal Göttinger. Předseda ÚS Pavel Rychetský proto změnil rozvrh práce tak, aby v tomto konkrétním případě nepřítomného soudce zastupovali i funkcionáři ÚS, a to postupně předseda a oba místopředsedové Jaroslav Fenyk a Milada Tomková. „Zdálo se, že na dobu několika měsíců by to mohlo problém personální nedostatečnosti vyřešit. Nový soudce ale dosud jmenován nebyl, a tak bude nutné přemýšlet nad tím, jak postupovat dál, aby zatížení všech soudců bylo rovnoměrné,“ doplnil Göttinger. Pokud by patnáctý soudce chyběl celý rok, znamená to pro každého ze zbývajících 14 soudců přibližně o 20 spisů více. „Za situace, kdy měsíčně dostane k rozhodnutí 26 nových věcí, se však další zvyšování výkonnosti limitně blíží hranici lidských možností,“ míní Göttinger. Problémy s doplňováním ÚS se v minulosti už objevily. Když tehdejší prezident Václav Klaus s obtížemi vybíral druhou generaci soudců, klesl v roce 2004 počet členů na 11. Nemohli tak řešit návrhy na zrušení zákonů. V roce 2013 bylo soudců krátkodobě pouze 12, i tehdy se tak ÚS ocitl na „hranici paralýzy“. Po nástupu Zemana na Hrad se podařilo soud rychle doplnit, třetí generaci soudu pak Zeman postupně jmenoval od května 2013 do konce roku 2015. Neuspěl s nominacemi Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Jana Sváčka. (čtk)


Sokol: Odposlech advokáta by se podle zákona měl omezovat jen na „podezřelé“ hovory

19.6.2019 - ceska-justice.cz (Advokacie)

Legislativní úprava, která by případech odposlechů advokátní kanceláře chránila advokátní tajemství, není podle člena prezídia Unie obhájců a místopředsedy České advokátní komory Tomáše Sokola dostatečná. České justici to řekl v souvislosti s tím, že Ústavní soud odmítl stížnost advokáta Davida Michala. Ten uvedl, že soud odposlechy povolil na základě smyšleného případu postaveného na informacích ze starších kauz. Policisté podle něj otevírali i advokátní poštu. Jaký je názor Unie obhájců ČR na sledování a odposlechy v advokátních kancelářích? Za sebe mohu říci, že sledování osob a věcí (§ 158d trestního řádu) což je, mimo jiné, zákonný název i pro tzv. prostorový odposlech, je v případě jeho aplikace na prostory, v nichž advokát vykonává advokacii velmi podobný co do svých důsledků prohlídce provádění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii. Tedy úkonu dle § 85b trestního řádu. Až na to, že zmíněná prohlídka má dost pevné regule, chránící práva třetích osob, pro které advokát vykonává svou profesní činnost, ale odposlech takto regulován není. Podle mne, je-li odposlech povolen u advokáta, skoro automaticky jsou zasažena práva třetích osob. Nejsou takové úkony v rozporu s principem advokátní mlčenlivosti? Doslovně vzato, s principem advokátní mlčenlivosti ne. Zato s tím, proč vlastně advokátní mlčenlivost existuje, tedy se zmíněnou ochranou práv třetích osob zcela určitě. Je vůbec možné povolit tyto úkony, pokud zde není kontrola ze strany České advokátní komory (ČAK)? Vyjdeme-li z výkladu příslušných ustanovení trestního řádu o prohlídce v prostorách, kde advokát vykonává advokacii ( Stanoviska pléna NS ČR sp.zn. Tpjn 306/2014 ze dne 25.6.2015), je zjevné, že pachatelé trestné činnosti nemohou zneužívat povinné mlčenlivosti advokáta tím, že s jeho vědomím cíleně páchají trestnou činnost a prostor jeho kanceláře využívají jako kryt. Z toho plyne, že zásadně či absolutně odposlech těchto prostor vyloučit nelze. Ale, měl by se omezovat skutečně jen na „podezřelé“ hovory. A ne zahrnovat veškerou komunikaci v advokátní kanceláři za dobu, na kterou byl odposlech běžně povolován. Což může být i několik měsíců či dokonce déle. A taková ochrana neexistuje. Nevím o případu, kdy by soud povolil odposlech kanceláře advokáta je pro případ, že bude veden rozhovor s podezřelým panem XY. A také nevím, jak by něco takového ÚZS dokázal realizovat. Jak, případně v jaké fázi trestního řízení by měla být ingerence ze strany ČAK zabezpečena? S ingerencí ČAK zákon počítá pouze při prohlídce prostor, v nichž advokát vykonává advokacii. Nikoliv v případě prostorového odposlechu. Logicky se ale nabízí jako jedna z možností ochrany podobná úprava, jakou obsahuje ustanovení § 85b trestního řádu. Tedy postup, při němž jednou věcí by bylo povolení prostorového odposlechu, a zcela jinou využití tohoto zvukového záznamu. To by bylo možné až poté, co se s jeho obsahem seznámil zástupce ČAK. Ten by zajistil odlišení komunikace podezřelého s advokátem, či mezi podezřelým klientem a podezřelým advokátem od tzv. nezájmové komunikace. Teprve až by toto zástupce ČAK provedl, mohl by se s odsouhlaseným záznamem seznámit policejní orgán. A pokud by chtěl slyšet více, mohl by, shodně jako v případě prohlídky, soud, který povolil prostorový odposlech navrhnout soudu nadřízenému, aby nesouhlas zástupce ČAK nahradil svým rozhodnutím. Ne, že by to řešilo všechny problémy, ale minimálně bylo systémovější, než současný stav kdy důvěrnost napůl je a napůl není chráněná. Je možné navrhnout a povolit tyto úkony na základě tvrzení, že existuje podezření, že místo advokátní činnosti legalizují dotčení advokáti výnosy z trestné činnosti? Problém analyzuji obecně a z mého pohledu není důležité, z jaké konkrétní trestné činnosti je advokát podezřelý, tedy zda jde o legalizaci výnosů z trestné činnosti, obchod s drogami, podplácení či cokoliv jiného. Je dostatečná současná legislativní úprava, která by v obdobných případech chránila advokátní tajemství, nebo by měla být v tomto směru doplněna? Zcela zjevně není. To co výše rozebírám jako možné postupy chránící důvěrnost informací svěřovaných klientem advokátovi je jen úvaha. V trestním řádu ani v žádném jiném právním předpisu není o ochraně důvěrnosti informací směřovaných advokátní kanceláři advokátovi ani slovo. Totéž ovšem například platí pro komunikaci návštěvních prostorách věznic, kde již také byly odposlechy realizovány, ale také tzv. plošně, tedy bez ohledu na to, že kromě sledovaného advokáta či sledovaného advokáta a jeho klienta návštěvní místnost nepochybně využívali i jiní obhájci ke komunikaci s jinými obviněnými či odsouzenými. Z čehož logicky vyplývá, že zákonná úprava by rozhodně doplněna být měla. Dušan Šrámek


Spor o Slovanskou epopej: Senátoři míří na prohlídku zámku v Moravském Krumlově, zástupci Prahy cestu zrušili

19.6.2019 - ceska-justice.cz (Politika)

Již tento pátek navštíví skupina senátorů Moravský Krumlov, aby se podívala na zámek, který je připraven pro případnou zápůjčku slavné Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Na místo měl původně dorazit i Výbor pro kulturu z pražského magistrátu, cestu ale jeho zástupci na poslední chvíli zrušili. Předseda výboru Jan Wolf (KDU-ČSL) v rámci poslední schůze uvedl, že Mucha nepodmínil dar Slovanské epopeje Praze výstavbou nové budovy. To však popírá rozhodnutí Nejvyššího soudu a další dokumenty. Kolekci pláten s náměty ze slovanské mytologie spravuje město Praha, která se o vlastnictví soudí s vnukem Alfonse Muchy Johnem. Ten v žalobě tvrdí, že se Praha vlastníkem cyklu obrazů nikdy nestala, protože nesplnila autorovu podmínku, aby pro plátna zbudovala samostatné výstavní prostory. Muchovu žalobu soudy jednou zamítly s tím, že původním majitelem pláten nebyl jejich autor, ale americký mecenáš Charles Crane, který si u malíře obrazy objednal, zaplatil a poté je daroval městu. Nejvyšší soud ale loni rozsudky zrušil a soudcům nařídil, aby napodruhé lépe vysvětlili, na základě čeho dospěli ke svým závěrům. John Mucha. Foto: archiv redakce John Mucha se s Prahou o vlastnictví Slovanské epopeje soudí, aby zabránil cestování monumentálního díla a jeho možnému poškození. Opakovaně uvedl, že pokud Praha připraví pro plátna odpovídající prostor, od sporů ustoupí. Zástupci pražského magistrátu však zatím takový krok nechystají. Ze zápisu z jednání Výboru pro kulturu, výstavnictví, cestovního ruchu a zahraničních vztahů zastupitelstva ze začátku května vyplývá, že předseda výboru a bývalý radní pro kulturu Jan Wolf dokonce zpochybnil, že by Alfons Mucha vlastnictví podmínil výstavbou nové budovy pro dílo. To však popírá rozhodnutí Nejvyššího soudu. „Nejvyšší soud je přesvědčen o tom, že i optikou rozumem vybaveného průměrného člověka nevyznívá nelogicky, nijak znatelně rušivě, nesourodě, nepochopitelně, nesrozumitelně či neurčitě dopis Alfonse Muchy (ze dne 6. listopadu 1909) adresovaný KHM Praze, z nějž se podává jeho příslib darování 20 kusů obrazů, které uvedený malíř hodlá namalovat za finančního přispění shora již opakovaně zmiňovaného Charlese Cranea. Alfons Mucha tento soubor obrazů uceleně nazval v onom dopise jako „cyklus ‚Epopea Slovanstva'“ za dále v dopise vyloženého (rámcového) specifikování motivů, a to „pod jednou podmínkou, že je totiž umístí na svůj náklad v nějaké pro to zvlášť vystavěné síni“, přičemž rada KHM Praha svým usnesením ze dne 19. listopadu 1909 tento slib darování přijala a dopisem ze dne 22. listopadu t. r. sdělila Alfonsi Muchovi, že: „dar přijímá a že je ochotna o vhodném umístění cyklu toho se s Vaším Blahorodím blíže se dohodnout…“ (akceptovala návrh),“ stojí v rozhodnutí, které má Česká justice k dispozici. Nezpochybnitelnost podmínky výstavby nové budovy potvrzuje i advokát Johna Muchy František Vyskočil. Wolf svoje výroky nechtěl komentovat s tím, že je na dovolené. Proč pražští zastupitelé zrušili na poslední chvíli dlouho plánovanou návštěvu Moravského Krumlova, není jasné. Zastupitelka Jaroslava Janderová (ODS) na Facebooku uvedla, že důvodem je, že 20.6. zasedá pražské zastupitelstvo a očekává se jednání do brzkých ranních hodin. Druhý den tedy „nikam nepojede.“ Nicméně páteční termín pro návštěvu Moravského Krumlova navrhl už před předseda výboru Jan Wolf, který musel vědět, že zastupitelstvo bude jednat. Vedení kulturního výboru prosazuje vystavení Slovanské Epopeje na pražské Zbraslavi v zámku, který je soukromým majetkem rodu Bartoňů z Dobenína. Nejde tedy o samostatnou výstavní síň, jak je uvedeno v podmínce darování Slovanské epopeje Alfonsem Muchou. Vnuk Alfonse Muchy John se kloní k variantě přesunu díla na zámek do Moravského Krumlova. Zde byla plátna 40 let. Před volbami v roce 2010 byla převezena do Veletržního paláce v Praze, kde byla vystavena. Právě do Krumlova se tento týden vydají senátoři. Návštěvu zorganizoval senátor Herbert Pavera (TOP 09). „Udělal jsem to, protože pořád dokola čtu, jak nedokonalé místo to je a chci abychom to viděli na vlastní oči. Ten den měl také Moravský Krumlov navštívit pražský kulturní výbor. Ale jeho členové nakonec nikam nepojedou. Nevím, proč odřekli dlouho plánovanou cestu, ale pevně věřím, že se na zámek podívají dřív než budou hlasovat o tom, kde Epopej najde svůj domov. Senátoři tam pojedou a podají svědectví, zda je to místo tak hrozné, jak se občas v médiích píše,“ uvedl na svém Facebooku. Spolu s ním se do Moravského Krumlova vydají Rostislav Koštial (ODS), Zdeněk Papoušek (nestraník za KDU-ČSL), Hana Žáková (nestranička za STAN), Mikuláš Bek (nestraník), Jiří Dušek – senátor (nestraník za ANO) a Václav Hampl (nestraník za KDU-ČSL). Slovanskou epopej maloval Alfons Mucha od roku 1910 celkem 18 let. Tvoří jej 20 velkoplošných pláten ze slovanské mytologie a dějin českého národa. V letech 1963 až 2010 byly obrazy uloženy a vystaveny v zámku v Moravském Krumlově. V roce 2011 byla epopej za dramatických okolností a přes nesouhlas Moravanů převezena do Prahy. Česká justice se bude příběh Slovanské epopeje i soudní spor sledovat i nadále. (epa)


Výhrůžky pobodáním nebo otravou: Práce v neziskovkách podle ÚS vyžaduje občanskou statečnost

19.6.2019 - ceska-justice.cz (Justice)

Práce v neziskové organizaci, která pomáhá obětem trestné činnosti a chrání lidská práva, je hodná úcty, avšak vyžaduje občanskou statečnost. Pracovníci musejí počítat s tím, že se vystavují „zájmu osob omezeného rozhledu“, nezralých a frustrovaných, uvedl Ústavní soud (ÚS) v usnesení, kterým však zároveň odmítl stížnost Kláry Kalibové z organizace In Iustitia. Jako registrovaná sociální služba pomáhá obětem trestných činů z nenávisti. Kalibová s kolegy podle svých slov čelila cílené zastrašovací kampani a vážným výhružkám. Jeden z jejich pisatelů souzen nebude, případ skončí v přestupkovém řízení. Usnesení ÚS pokládá Kalibová za skandální. Není podle ní možné, aby kvůli pomoci obětem předsudečného násilí sama čelila nenávisti a postrádala při tom ochranu. Ministerstvo spravedlnosti by se podle ní mělo vážně zabývat bezpečností podobných organizací, třeba i těch, které pomáhají obětem domácího násilí nebo uprchlíkům. Kalibová ČTK také řekla, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Kalibová figurovala jako poškozená v procesu s Miroslavem Cirnfusem kvůli jeho příspěvkům a vyjádřením na facebooku. Obvodní soud pro Prahu 6 uložil Cirnfusovi peněžitý trest 30.000 korun. Dospěl k závěru, že Kalibové vyhrožoval ublížením na zdraví. Jeden příspěvek s nadsázkou, avšak vulgárně zmiňoval možnost „vytrávení“ organizace pomocí jedu novičok. V dalším příspěvku s obrázkem hlavy, do které jsou zabodané nože, přál pisatel „slečně Neziskovce“ aspoň deset let „migrénky“. Odvolací Městský soud v Praze rozsudek zrušil a případ postoupil Úřadu městské části Praha 10 do přestupkového řízení. Nejde prý o trestný čin. Podle stížnosti Kalibové tím stát rezignoval na zásadu ochrany soukromí a bezpečnosti svých občanů. ÚS označil stížnost za neopodstatněnou. V některých bodech se mu sice zdají přiléhavější závěry soudu prvního stupně, není to však prý důvod ke zrušení usnesení odvolacího soudu. ÚS připomněl, že neexistuje subjektivní právo poškozeného domáhat se stíhání konkrétního pachatele. Zároveň je v usnesení zpravodaje Davida Uhlíře napsáno, že činnost Kalibové v neziskovce zabývající se „pomocí obětem trestné činnosti a aktivní ochranou lidských práv“ je „zajisté hodná úcty“. „Vyžaduje také občanskou statečnost, neboť ve veřejném prostoru a na internetu musí nepochybně počítat rovněž s tím, že se vystavuje zájmu osob omezeného rozhledu, nezralým a frustrovaným, nespokojeným se světem, který je obklopuje, což je, podle vulgárních výlevů na sociální síti, také případ daného obviněného,“ stojí v usnesení. Vlna nenávistných příspěvků na adresu organizace In Iustitia, která je registrovanou sociální službou, následovala podle webu HateFree poté, co zveřejnila zprávu věnující se právě nenávisti na sociálních sítích. Bylo to zastrašování zabitím, znásilněním, vypálením kanceláře, řekla dnes ČTK Kalibová. Tým organizace In Iustitia reagoval několika tresními oznámeními. Cirnfus u pražských soudů uváděl, že Kalibovou nikdy přímo nekontaktoval, jeho příspěvky prý byly určené jen přátelům a lidem, se kterými na facebooku komunikuje. Vulgární mluva je pro něj prý vzhledem k dělnické profesi normální. Po úspěchu u městského soudu označil ve veřejném facebookovém příspěvku Kalibovou za „opovrženíhodnou osobu, veš v našem kožichu, cizopasnického škůdce“. „ÚS nesdílí názor stěžovatelky, že nemá žádné právní nástroje, které by jí umožňovaly efektivně se bránit zvůli pachatele a že by stát rezignoval na ochranu její důstojnosti, cti a dobrého jména. Soud pouze rozhodl, že jednání obviněného nebylo trestným činem,“ uvedl nyní ÚS. Kalibová zdůraznila, že nejde o nález, ale jen usnesení, které má nižší váhu. (čtk)


Obvodní soud nepravomocně uznal nárok na odškodnění českých majitelů vozů koncernu Volkswagen v takzvané kauze Dieselgate

19.6.2019 - ČRo Radiožurnál (18:10 Ozvěny dne - publicistika)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Obvodní soud pro Prahu 8 nepravomocně uznal nárok na odškodnění českých majitelů vozů koncernu Volkswagen v takzvané kauze Dieselgate. Naftové vozy koncernu byly vybaveny softwarem, který sloužil k manipulaci s emisemi. Volkswagen jim má podle březnového verdiktu zaplatit 533 milionu korun. ČTK dnes oznámila společnost Safe Diesel, která část poškozených zastupuje. Škody Auto, která v kauze dieselových motorů také figuruje se rozhodnutí netýká. Upozornil na to server Seznam Zprávy.cz. Advokáta Františka Honsy, který zastupuje poškozené spotřebitele jsem se krátce před vysíláním zeptal, co nepravomocné rozhodnutí soudu znamená a, jestli jsou připraveni na to, že firma Volkswagen podá odvolání?

František HONSA, právní zástupce Safe Dieselu
--------------------
To je otázka samozřejmě pro ně. Nicméně pro nás to znamená velký průlom v celé evropské větvi aféry Dieselgate, protože v žádné evropské zemi ještě nedošlo k takto významnému rozhodnutí o hromadné žalobě spotřebitelů a s takovýmto dopadem.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na koho se v případě pravomocného rozsudku to odškodnění bude vztahovat?

František HONSA, právní zástupce Safe Dieselu
--------------------
To rozhodnutí se v případě pravomocného rozsudku bude vztahovat na spotřebitele, kteří v rámci společnosti Safe Diesel předložili své nároky soudů do 5. 9. 2018, takže to je samozřejmě přesně definováno. Nicméně projednávat se budou i nároky spotřebitelů, kteří je předložili po tomto datu. Bylo nařízeno soudní jednání na 22. listopad roku 2019.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaká škoda vznikla majitelům aut, kteří měli ten nelegální software? Podle automobilek není důvod k žalobám, protože software neměl vliv na spotřebu nebo výkon vozu.

František HONSA, právní zástupce Safe Dieselu
--------------------
No to ano, to je teda jakoby košatější otázka, ale máme znalecká posouzení, která naopak škodu indikují minimálně tak, že došlo k přecenění, anebo k přehnané nákupní ceně. Potom při upravení toho software, takže dochází ke zvýšené spotřebě, spotřebě sníženému výkonu, zvýšenému tlaku na hlavní části vozidla. Nicméně hlavní část toho odškodnění spočívá v nemajetkové újmě za zásah do přirozených práv na vážnost a důstojnost. Jinými slovy, že pokud někdo vám při nákupu výrobků uvádí nepravdu, a to záměrně tak závažně zasahuje do vašich přirozených práv a na to je nový občanský zákoník velmi přísný.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Od čeho se ale odvíjí ta výše odškodnění?

František HONSA, právní zástupce Safe Dieselu
--------------------
Ta výše odškodnění ta je jednoduchá. My jsme to pro začátek odvíjely od částky, kterou dobrovolně Volkswagen uhradil a ve Spojených státech amerických při vypořádání ze spotřebiteli tamními, kterým obdobným způsobem zasáhl do jejich práv, to znamená 10 000 USD v přepočtu 220 000 Kč.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V případě podání opravného prostředku firmou Volkswagen se v dalším řízení nebude řešit podstata sporu, je to tak? Můžete to vysvětlit?

František HONSA, právní zástupce Safe Dieselu
--------------------
Přesně tak, protože došlo k formálně právnímu uznání toho nároku ze strany společnosti Volkswagen tím, že nepředložil ve lhůtě stanovené soudcem argumentaci a důkazy, a proto se má za to, že nároky uznal a v tento moment se může odvolat pouze do důvodů v tom směru, že zde nebyly podmínky pro vydání tohoto rozsudku pro uznání, nikoliv však kupříkladu nebyla porušena povinnost, škoda nevznikla a podobně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čili očekáváte, že vaši klienti budou odškodněni?

František HONSA, právní zástupce Safe Dieselu
--------------------
Já v to pevně věřím. Protože za prvé v tom spatřuju významný prvek spravedlnosti a také, když jsme vyhodnotili ten rozsudek soudu, tak v něm nevidíme slabé místo. Ten je perfektně zdůvodněný.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Spolupracujete s poškozenými klienty automobilky i v zahraničí?

František HONSA, právní zástupce Safe Dieselu
--------------------
Nespolupracujeme, nicméně spolupracujeme s právními kanceláři, které to v zahraničí zastupují a samozřejmě, že si poznatky vyměňujeme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čili ta aféra, zdá se ještě zdaleka není u konce?

František HONSA, právní zástupce Safe Dieselu
--------------------
Toho aféra, já si myslím, že na evropském poli teprve začíná. Protože evropské soudy jsou významně pomalejší při řešení těch záležitostí. Možná někdo by řekl důkladnější, a proto já jsem velmi nadšen, že soudy v České republice jsou na čele toho pelotonu a vydali takto významné rozhodnutí to znamená, že se něco mění v justici České republiky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Myslí si advokát František Honsa.


Děti Země požádaly o přerušení řízení stavby D1

19.6.2019 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Ostrava)

Jan PIRKL, moderátor
--------------------
Děti Země požádaly o přerušení územního řízení na stavbu úseku dálnice D1 z Přerova do Říkovic. Podle nich chybí závazné stanovisko na ochranu krajinného rázu a také okraj lesa. Nejvyšší správní soud už loni na jaře zamítl kasační stížnost Dětí Země. Šlo tam o výjimku ze zákona. K zásahu do biotopů 26 zvláště chráněných druhů živočichů, které se v místě plánované stavby dálnice vyskytují.


Exkluzivní rozhovor s prezidentkou SR

19.6.2019 - ČT 24 (18:25 Interview ČT24)

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Ve svých 45 letech se stala nejmladší prezidentskou Slovenska. Je také první ženou, kterou si Slováci do čela své země zvolili.Jak moc se jí teď změní život? Co považuje za největší výzvu chce sehrát po parlamentních volbách v roce 2020? I na to se zeptám vystudované právničky, dnes prezidentky Slovenské republiky Zuzany Čaputové, která je exkluzivním Interview ČT24. Dobrý den.

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Dobrý den. Děkuji.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Už jste si zvykla na oslovení paní prezidentko?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Myslím, že jsem ještě stále v procesu, zvykám si na to. Přiznám se, že když jsem to slyšela poprvé hlavně od ochranky, tak mě tak trochu zamrazilo, neboť je s tím pro mě v prvé řadě spojená silná emoce zodpovědnosti, to byla první asociace, kterou s tím mám spojenou, že ano, to už je ono, je to tak vážné, takže ještě nejsem na to úplně zvyklá.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Jaké to bylo, když jste se v neděli ráno probudila po inauguraci a uvědomila jste si, že jste hlava státu?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Myslím, že ten hlavní pocit uvědomění přišel po vítězství ve volbách, to bylo takové to první uvědomění si toho faktu. Ta inaugurace vlastně, ty měsíce před ní, vlastně 2,5 měsíce bylo mezi volbami a inaugurací, byla to přípravná fáze, přípravná fáze, mnoho věcí se chystalo, tvořili jsme tým poradcovský, takže ta inaugurace byla významná ceremonie, která z právního hlediska vlastně udělala ten krok, že jsem se ujala té funkce, toho mandátu, ale to uvědomění, asi opět zopakuji, že ta nejsilnější emoce, která s tím byla a i je spojená je obrovský pocit zodpovědnosti.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Jak moc se změní život vašim dcerám, protože vy nejste jenom prezidentka, ale jste taky maminka.

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Zatím to vnímám tak, že samozřejmě, že se to dotklo celé moje rodiny. Hlavně ta předvolební část, respektive kampaň, která měla i svoje nepříjemné části. Byli jsme samozřejmě objektem útoků. Je to bohužel součást volební kampaně. Naštěstí teď to vnímám tak, že dcery mají spíš pozitivní než negativní odezvy. Samozřejmě, že se k nim dostane i zpráva, která je nepříjemná, ať to je bulvár, anebo jsou to různá konspirační média, anebo jednotlivci, kterým napíšou něco nepříjemného, ale v tom jejich bezprostředním okolí je to, myslím, spíš dobré, že jsou, doufám, na mě spíš hrdá. Měla jsem velkou podporu právě u mladé generace, čili tam byla velká voličská základna, a takže ta podpora, když mám nějaké vystoupení v nějakém médiu, které je orientované především pro mladou generaci, tak mi čtou zprávy od kamarádů a spolužáků, takže v tomto smyslu je to zatím, zatím v pořádku.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A radí vám třeba, co si máte vzít na sebe?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
V té části ještě volební kampaně ano, jako že jsou, jedné dceři je 18 a druhá 15, takže jsou to velké holky se svým názorem na módu, tak ano, konzultujeme a konzultovaly jsme i toto a teď mám vlastně specialisty, odborníky na tuto oblast, takže to konzultuji hlavně s nimi.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Z čeho máte největší obavy ve své prezidentské funkci? Čeká vás 5 let.

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Velmi jsem zvědavá na dobu, která nás čeká. To je něco, co prezident nemá úplně ve své moci. Je spoluhráčem, spolutvůrcem toho prostředí, ale ten vývoj může být různý, nemyslím tím pouze parlamentní volby a jejich výsledek, ale myslím i vývoj v širším evropském nebo světovém kontextu. To velmi bude definovat témata, která budou důležitá, klíčová, ve vnitropolitické anebo zahraniční politice. Před tím mám velký respekt, protože ty trendy jsou různé v rámci světa a Evropy. Samozřejmě to, co je pro mě klíčové a důležité, jsou témata, se kterými jsem já vstupovala, která považuji ať už ve vnitřní anebo zahraniční politice za nejdůležitější pro tuto dobu a tuto zemi. Tam se budu snažit udělat, co nejvíc. Také to nezávisí samozřejmě pouze na mě, protože prezidentské pravomoci jsou limitované, nejsou bezvýznamné, ale jsou tam jisté limity, takže to, před čím mám největší respekt, je jako kdyby ustát všechny ty křižovatky, které, na kterých budu stát. Křižovatky, věřím, že hodnotově jsem ukotvená, že se budu umět rozhodnout správně, ale ty situace můžou být velmi pestré.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Je něco, na co se opravdu těšíte?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Mám velkou radost už v této chvíli z týmu mých kolegů, z týmu poradců, kteří jsou skvělé osobnosti a odborníci a zároveň se podařilo vybrat lidi, kteří jsou lidsky velmi konstruktivní, schopni naslouchat, reflektovat anebo sebereflektovat svůj názor. Myslím, že ta tvořivá atmosféra, kterou máme v týmu, je vynikající. Z toho má doopravdy upřímnou radost. Pro mě je ten lidský prvek velmi důležitý i v práci. Těším se na to, co pro Slovensko můžeme udělat. Doopravdy v těch tématech, ať už je to životní prostředí nebo téma spravedlnosti nebo sociální oblast, já jsem se každému tomu tématu jistou dobu ve své profesní minulosti věnovala,takže z toho mám upřímnou radost, takže, kdyby se nám doopravdy podařilo věci, o kterých uvažuji, o kterých jsem dlouho uvažovala, analyticky jsem na nich pracovala, že by pomohly Slovensku vyladit například systém, to by bylo skvělé, kdyby toto vyšlo.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Už máte za sebou první střet s Robert Ficem kvůli obsazení Ústavního soudu. Co je podle vás ta úplně největší výzva, která vás čeká?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Těch výzev asi bude víc. To, co doopravdy považuji za důležité, je možná ..., budu osobní, jako, že samozřejmě budou to různá odborná témata a tak, jak jsem naznačila ty křižovatky, na kterých budu stát a které mě budou zkoušet z toho, abych udělala správné rozhodnutí. Každé z těch rozhodnutí má svůj hodnotový rozměr, a to, co považuji za důležitou výzvu pro každého politika, je, aby, aby neztratil sebe. Abych neztratila kompas, abych byla tou Zuzanou Čaputovou, která s ambicemi a s tím hodnotovým ukotvením a orientací vstupovala do této funkce, do tohoto mandátu, abych zůstala sama sebou a neztratila kompas, jak jsem řekla.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Jste nejmladší prezidentka, jste taky žena. Jak moc se ženský pohled odrazí ve vašem pojetí prezidentství? A jste připravená na to, že politika je tvrdá hra, kde možná nikdo nebude se ohlížet na to, že jste žena?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Doufám, že ano, i když těžko říci tu roli. Vždy, když prezident nastoupí, nikdy předtím nic takové nezkusil, je to velmi specifická role. Moje nynější i právní praxe byla taková, že to nebyly případy, které byly jednoduché. Mnohokrát byly to velké výzvy, které, nebo na druhé straně byla silná státní moc, anebo lidé, kteří se vyskytovali na mafiánských seznamech. Nějakým způsobem jsem se prostě ocitla v kauzách, které byly velkou výzvou, které mě zkoušely i v otázkách odvahy a strachu. A nějakým způsobem se mi v nich podařilo obstát. Je to doopravdy tak, že už vlastně ten výkon toho mandátu hned druhý den začal, jako kdyby tématickým sporem vzhledem k jmenování soudců Ústavního soudu. To, co mně pomáhá celý můj profesní život a pomohlo mi i to v této situaci, já se nechci nechat vtáhnout do osobních sporů, nedělala jsem to ani v kampani. Mně pomáhá to, že na věci dívám věcně. Jak jsem i řekla ve svém inauguračním projevu, nepřišla jsem vládnout, přišla jsem sloužit a mně doopravdy pomáhá při každé té, při každém tom problému podívat se na tu věcnou stránku, na to schéma a příklad například už vzpomínaného jmenování soudců Ústavního soudu, moje přesvědčení, jednak můj výklad ústavy, ale také i samozřejmě v opoře s odborníky na ústavní právo, že tam je jednoznačná povinnost parlamentu navolit dvojnásobný počet kandidátů a až potom nastupuje povinnost prezidenta jmenovat, takže, když každý ten problém a to dilema, které budeme čelit, já se budu o to pokoušet, možná je to i ten ženský příspěvek, který jste zmínila, vnést do toho veřejného života trochu nadhledu, pokoje a spíš věcný přístup.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Je něco, co vás dokáže opravdu naštvat? Protože vy působíte vyrovnaným dojmem. Neumím si vás představit, že se opravdu na někoho naštvete a vynadáte. Umíte to?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Ano. Doopravdy je to spíš výjimečné, asi jsem klidnější člověk opravdu, ale jsou situace, které, které se mnou velmi silně pohnout, a to je například úplně situace, si ji umím velmi silně představit, když někdo ubližuje například dětem, to je něco, co ve mně ..., nebo když je ta nerovnováha a neférovost natolik vychýlená, když někdo například z pozice moci, nebo už z pozice dospělého, síly, nebo jakkoliv jedná nebo jedná diskriminačně anebo znevažujícně vůči někomu, kdo je evidentně slabší, tak tam musím doopravdy se mnohokrát nadýchnout, abych byla schopná toho věcného přístupu. A možná je to i úplně přirozené, nebo i ta emoce hněvu je jistou energií, která nám může pomoct například zasáhnout velmi rychle a efektivně.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem se dívala na váš Facebook, tak vy tam postupně představujete své nejbližší spolupracovníky. Většina z toho jsou muži, to je náhoda nebo záměr?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Máme i ženy.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Ale víc mužů.

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Je tam více mužů. Není to záměr, určitě ne. Spíš to vyšlo tak, že jsme doopravdy oslovovali odborníky, s kterými jsem se už znala, měla jsem nějakou odbornou zkušenost anebo mi byli doporučen a jako kdyby, nedávali jsme nebo /nesrozumitelné/ to kritérium, zda to má být, chtěla jsem mít určitě okolo sebe i ženy, ale pokud například v té právní oblasti vzpomínané mám dlouholetou zkušenost se dvěma pány, které jsme potom vybrali jako poradce, tak jsem šla hlavně po tom kritériu odbornosti a jsem velmi ráda, že v tom týmu jsou i ženy.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste v tom svém prvním projevu po inauguraci řekla, že chcete být prezidentkou všech Slováků. Jak chcete přesvědčit ty, kteří vás nevolili, že jste tu i pro ně a jak se dá nezklamat to očekávání, které ve vás vkládají vaši voliči? Protože jako prezidentka máte sice jisté pravomoci, ale jsou limitované a omezené. Jde to?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Já se obávám, že úplně celkem ne, protože nedokážu manažovat očekávání projekcí jiných lidí. Ty jsou vždy pouze v moci toho konkrétního člověka. Já jsem se snažila i v kampani zreálnit očekávání, paradoxně ne slibovat víc, ale zreálnit očekávání už jen v kontextu toho, že prezidentské pravomoci jsou limitované a upozorňovat na to, že já se budu snažit,co to dá,abych pomohla a bych naplnila to, co považuji za důležité, ale jsem pouze jedna, jeden ze spoluhráčů toho celého dění. Pokud například přijmout systémovou změnu, tak můžu se snažit ji prosadit a hovořit s aktéry, ale já nemůžu přijmout zákon a podobně. Takže jedna věc jsou ta očekávání v jistém smyslu zreálnitt. I úplně obyčejně to, že jsem člověk, který zákonitě bude dělat chyby, to se nedá. Budu se snažit se jich samozřejmě vyvarovat, ale je normální a lidské, že ne vždy bude pochopený ten můj krok, i když bude ten nejlepší na světě, čili tam ještě vzniká prostor mezitím, jak co je udělané a jak je to interpretované a jak je to absorbované anebo vnímané. Pokud jde o voliče, kteří mě nevolili a budování důvěry vůči nim, o kterou doopravdy stojím, vnímám to jako proces. Vnímám to jako proces toho, že možná se během výkonu toho mandátu těmi konkrétními a reálnými kroky, reálným vystupováním a komunikací možná podaří navázat důvěra anebo vybudovat takový most důvěry. Určitě nemám šanci přesvědčit lidi, kteří jsou s názorem na mě hotoví a vycházejí z informací, která s pravdou nemá nic společného, tam ani tu ambici nemám, protože ti lidé nepřišli pozorovat a poznávat, ale přišli a mají rovnou rozsudek nade mnou. Takže tam tu ambici anebo energii ani vkládat nebudu. Ale mnohokrát lidé, kteří například volili strany, které bych já nevolila, vím, že ten hlas je hlasem mnohokrát z nouze anebo že umím porozumět tomu, že například část voličské základny, extrémistických stran je hlasem nespokojenosti s tím, jak to funguje, je hlasem nouze a s tím umím empatizovat. A čili je možné, že s těmi lidmi se umím shodnout na diagnóze společnosti anebo diagnóze problémů.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Ta diagnóza společnosti mě zajímá. Je dnes Slovensko mafiánský stát?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Já bych takovýto pojem nepoužila a dovolím si to tvrdit i s tím, že jsem se kauzám, které se mohou nazývat jako, nebo týkají únosu státu, profesí nevěnovala i spolupráci s Jánem Kuciakem a jinými investigativními novináři. Myslím si, že tady jsou prvky, které vzbuzují vážná podezření z propojení mezi vysoko postavenými třeba politiky a lidmi z mafiánských seznamů, známé jsou publikované SMSky a kontakty mezi některými představiteli mafie a lidmi ve vysokých pozicích a funkcí, zároveň tím, že jsem jako advokátka pracovala vlastně v justičním systému, vím, že naše soudnictví je funkční, prokuratura umí podat žalobu v mnohých případech, ale máme problém. Jako opravdu ten problém je, zda je to problém anebo otázkou mnohokrát o nestrannosti, o nezávislosti ať už soudní moci, anebo prokuratury. Máme velký problém, pokud jde o justiční orgány, pokud jde o vyvážení vysoké míry nezávislosti zodpovědností.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Chystáte se vyhlásit amnestii?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Neplánuji vyhlásit amnestii. Setrvám u tradice, která tu je už v podstatě během více funkčních období, a to jsou individuální milosti.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Jednou z vašich pravomocí je jmenování generálního prokurátora, což je velmi významná funkce ve vašem systému. Máte už jasnou představu o tom, koho byste s čistým svědomím do téhle funkce jmenovala?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Nemám představu o tom, kdo by to měl jako z hlediska personálního, že konkrétní osoby, kterou bych měla jmenovat, protože tam plně respektuji, že je v pravomoci parlamentu, Národní rady Slovenské republiky zvolit kandidáta, kterého já potom jmenuji anebo ne. Mám představu o tom, že to má být člověk anebo osoba, která je vysoko odborně kvalifikovaná a zároveň splňuje všechny potřebné osobnostní předpoklady, zároveň ale mám a netajila jsem se s tím ani před volbami a i včera na tiskové konferenci jsem o tom informovala média po setkání s panem premiérem a panem předsedou parlamentu. Mám ambice a byla bych velmi ráda, kdyby se nám před tou volbou, která nás čeká příští rok, podařilo změnit právní úpravu způsobem, že by se například rozšířilo návrhové oprávnění na navrhování kandidátů. Zatím jsem dostala příslib od obou dvou těchto dalších nejvyšších představitelů veřejné moci, že s tímto návrhem by neměli problém, takže věřím a těším se, že by se toto podařilo jako první věc prosadit. A potom do budoucna bych byla velmi ráda, kdyby se nám podařilo ten systém fungování prokuratury posunout směrem k větší transparentnosti a samostatnosti, mám o tom velmi konkrétní představy.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Vaše první cesta vede do Prahy. Setkáte se s prezidentem Milošem Zemanem. Už víte, o čem spolu budete mluvit?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Určitě samozřejmě, jsou to mnohá témata, která máme společná. Já se velmi těším, že zachovám tuto tradici první cesty do České republiky, je to přirozené, je to jednak symbolické, že je to země, která je nám nejbližší a velmi ráda tento první krok udělám a potvrdím tuto tradici a tuto kontinuitu a myslím, že i mnoho těch osobních vztahů, které naše národy, anebo teda obyvatelé mají mezi sebou, jsou důvodem úplně upřímného postoje, že teď jsme si nejbližší. Ta témata se budou týkat vlastně určitě vnitřní a zahraniční politiky. Mě samozřejmě i zajímá vnímání pana prezidenta toho, co se děje vlastně aktuálně v České republice. Předpokládám, že i jeho bude zajímat dění na Slovensku.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Vy jedete jako nezkušená politička, vaši kritici vám vytýkají právě to, že nemáte zkušenosti z vysoké politiky, jedete na setkání s politickým matadorem, Miloš Zeman je v politice 30 let, máte trému?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Mám před tím respekt tak, jako před setkáním s každou osobností. Nemám trému ve smyslu setkání s politickým matadorem. Možná, že jenom doplním tu, tu otázku zkušenosti a nezkušenosti. Pravdou je, že jsem v politice velice krátce v roli političky, není pravdou, že bych v politice nepůsobila. Byla jsem advokátka, která nedělala a nezakládala s.r.o. a neprodávala pozemky, což je také důležitá práce advokátů bezpochyby. Byla jsem advokátka, která působila v politice. Dělali jsme legislativu, analyzovala jsem orgány veřejné moci, čili posledních v podstatě 16 let všechny i kauzy, které jsem zastupovala, byly to spory se státem, čili i to, když jsem připomínala ty konkrétní systémové návrhy opatření a změn, my jsme jednali s mnohými představiteli státu ať už v tom legislativním procesu a podobně, takže politický prostor mi není neznámý. Setkávala jsem se s na různé úrovni s různými politiky, takže pro mě setkání s člověkem který je v politice působí dlouho, nebude novou zkušeností.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem slovenská média, která píší, že do Prahy jedete sama bez partnera, znamená to ve vašem života nějakou změnu?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Je to tak, jak jsme vlastně publikovali zhruba před měsícem anebo dvěmi, že ten mandát vykonávám sama a samostatně, jsem rozvedená, nežijeme s partnerem anebo přítelem ve společné domácnosti, čili i tyto zahraniční návštěvy budu realizovat sama.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste o svém předchůdci Andreji Kiskovi řekla, že byl dobrým prezidentem. Řekla byste to z pohledu vnějšího pozorovatele i o Miloši Zemanovi?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Já respektuji pana prezidenta Zemana jako legitimně zvoleného prezidenta České republiky, a to je úplně samozřejmý respekt a moje pozice je hlavně o tomto. Není tajemstvím, že na mnohé věci zřejmě budeme mít odlišné názory, například, pokud jde o zahraniční politiku. Považuji to za úplně přirozené a legitimní. Předpokládám, že i to možná bude předmětem našich debat, ale budu se snažit, budu hledat hlavně témata, která by spolupráci našich zemí mohly posunout dopředu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Já si půjčím jeden citát z vašeho projevu: "potřebujeme překonat propasti, které jsme ve společnosti za uplynulá léta vyhloubili." Můžete nám poradit, jak se to dělá, protože u nás to zatím moc nejde?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Možná, že zkusím to přiblížit na něčem, co jsem jako zkušenost zažila nedávno to bylo během kampaně a měla jsem pocit, že je to možná způsob, ale uvidíme, až život ukáže, do jaké míry se to osvědčilo. Já jsem kandidovala jako liberální kandidát s liberálními názory s tím, že ve výsledku mě volilo velmi mnoho konzervativních voličů. Dodnes mi píší věřící, posílají mi různé religiózní předměty a jako kdyby se přiklonili k liberální kandidátce i konzervativní věřící, já mám pocit, že ta propast mezi liberálními představiteli nebo liberálních názorů a konzervativních, je jedna z těch propastí, kterou bude dobré překonat přemostěními a jedním z těch přemostění může být, o co jsem opravdu usilovala v té rétorice, v tom vysvětlování mých liberálních názorů je, že pokud máme společné hodnoty, které můžou být v konečném důsledku i konzervativní, neboť já jsem věřící člověk a když jdeme do hlubších vrstev, tak s mnohými konzervativními voliči na těch nejdůležitějších hodnotách dokážeme shodnout, a ty hodnoty jsou bází, jsou základem a nad nimi je rovina názorů. A v těch názorech tam může být pestrost a legitimní debata a hledání konsensu, takže si myslím, že pokud jsme ochotni absolvovat tu cestu v sobě o kousek hlouběji do sebe a do roviny hodnot, například to může být způsob, jak přemosťovat dva zdánlivě rozdělené světy.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Češi už několik týdnů protestují v ulicích, volají po demisi premiéra Andreje Babiše, po demisi ministryně spravedlnosti, chtějí nezávislost justice. Po 30 letech se sejdou taky na Letné. Když se na to díváte vy zvenčí, je čeho se bát v České republice? Máme se obávat o nezávislost justice?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Přiznám se, že především mám velký respekt k projevu názoru lidí na ulicích. Já jsem člověk z ulice v tomto smyslu, protože jsem mnoho protestů spoluorganizovala a na protestech za slušné Slovensko jsem na těch protestech byla jako jeden z protestujících lidí, které mimochodem probíhaly ve velmi kultivované a pokojné formě, za což jsem velmi ráda. Takže mám velký respekt vůči tomuto výdobytku listopadu po 30 letech, že lidé mají shromažďovací právo bez následků. A toto si myslím, že všichni politici by měli vnímat s velkým respektem a úctou, to je první věc. Pokud jde o otázku, zda je čeho se bát. Vnímám jisté signály v České republice, které mě zaujaly. Detaily těch návrhů justičních reforem bych si troufla zhodnotit až po hlubší analýza, pouze vnímám to, co je v médiích. Já si myslím zároveň, že zpětná vazba, kterou veřejná moc dostává od lidí, je zdravý projev demokracie, takže v tomto smyslu o českou společnost nemám obavu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Příští rok vás čekají parlamentní volby, které budou hodně důležité. Jmenovala byste vládu, jejíž součástí byste byli kotlebovci?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Je to velké dilema vůbec, jakým způsobem komunikovat s představiteli extrému, protože moje hodnotové vymezení je úplně jednoznačné a nevidím důvod z něj slevit. Zároveň si myslím, že je třeba projevit respekt k obyvatelům anebo respektive k té voličské základně z pozice prezidenta. Vykonaly legitimní volbu strany, která není zakázaná v právním systému, což ale neznamená slevit z toho, jak jsem řekla, z toho hodnotového vnímání a hodnotových vyjádření vůči představitelům této politické strany. Pokud jde o výsledky voleb, já musím respektovat to, že jsme parlamentní demokracií a kdo získá v parlamentních volbách mandát na sestavení vlády ve smyslu nejvyšších procent a je schopný mít většinu v parlamentu, ten lídr strany by měl získat pověřené na sestavení vlády. Pokud vaše otázka směřuje k tomu, zda by v rámci koaličního partnera, pokud by tam byla takováto strana.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
A chtěli by tam mít svého ministra, pokusila bych se ještě předtím, než by konkrétní osoba byla pověřena sestavením vlády, ústava mi toto umožňuje, komunikovat s budoucím možným premiérem, aby takovouto možnost zvážil a ovlivňovat to, abych, aby takovéhoto ..., aby takovouto nominaci neudělal. Až po tu krajní možnost, podle toho, o jakou konkrétní osobu by samozřejmě šlo na jmenování takovéhoto ministra.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vám líbí nový politický projekt Andreje Kisky, který, když představoval svoji novou stranu, tak jeho heslo bylo Vraťme Slovensko všem lidem. Je vám to sympatické?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Já si myslím, že je to legitimní zájem, že tu vznikla další nová politická strana. Pan bývalý prezident Kiska je zkušený politik, už po těch 5 letech se to dá říci, sice vstupoval do politiky bez politické zkušenosti. A je to člověk, který má relativně dobrou důvěru veřejnosti, takže si myslím, že je to fajn. Já si myslím, že to, že s tímto záměrem do politiky vstoupil a vytvořil politickou stranu i s tou snahou oslovit všechny obyvatele, je legitimní záměr. Důležité pro mě anebo z mého pohledu bude schopnost spolupracovat, a to se teď netýká pouze pana Kisky a jeho strany, ale i ostatních politických stran, zda budou schopny jako kdyby povýšit ty svoje individuální zájmy na výsledku parlamentních voleb anebo respektive povýšit spolupráci na tyto individuální zájmy. Ukazuje se i z toho nedávného spojení Progresivního Slovenska a Spolu do eurovoleb, že to přineslo velký efekt i ve výzkumu té volby, ale i vůbec v průzkumech veřejného mínění. Já mám pocit, že volič si žádá ukázat schopnost spolupracovat od politických stran.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Sama jste zmínila Progresivní Slovensko. Vy jste byla nedávno ještě místopředsedkyní. Jak přesvědčíte lidi, že jim nebudete nadržovat? Jde to udělat tlustou čáru a být opravdu nadstranickou prezidentkou?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Já si myslím, že ano, takto to v sobě mám a přesvědčím lidi pouze konkrétními kroky a konkrétními vyjádřeními, čili například, pokud jsem měla nedávno zkušenost vyjádření k eurovolbám, aby lidé šli volit, tak to vyjádření bylo jenom o tom, aby lidé šli volit a žádné skryté odkazy koho.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Poslední otázka, paní prezidentko, chcete být po parlamentních volbách aktivní hráčkou nebo rozhodčím, který bude jen pískat fauly?

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Já jsem vstupovala do výkonu prezidentského mandátu s ambicemi být aktivním hráčem v rámci ústavou daných pravomocí a s tím, že chci být člověkem, který samozřejmě v souvislosti s tou pozicí strhává mediální pozornost a díky tomu bych mohla nastolovat témata, která považuji za důležité, takže v ústavních mantinelech chci využít všechnu aktivitu, kterou v sobě mám a energii a chuť udělat pro Slovensko dobrou službu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Paní prezidentko, děkuji vám za váš čas. Děkujeme za to, že jste byla exkluzivním hostem Interview ČT24. Vám, vážení diváci, děkujeme za pozornost. Na shledanou.

Zuzana ČAPUTOVÁ, slovenská prezidentka
--------------------
Děkuji vám pěkně.


Spory v koalici, veřejnoprávní rady

19.6.2019 - ČT 24 (22:00 Události, komentáře)

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
A tak trochu v tom tématu budeme pokračovat i dál, protože koaliční strany menšinové vlády mají za sebou dohadovací řízení. To vyvolala sociální demokracie kvůli podezření, že poslanci hnutí ANO při volbě členů Rady ČTK podpořili právě kandidáta SPD Michala Semína.

Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/
--------------------
My jsme si všechny sporné body vyjasnili, hlavně jsme se dohodli na těch personálních záležitostech, že já s panem předsedou Chvojkou ty věci budeme dopředu konzultovat a koordinovat.

Roman ONDERKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Jsem rád, že jsme se domluvili na tom, že budou předsedové poslaneckých klubů komunikovat spolu a pokud budou mít nějaký rozpor, tak jakýkoliv takový to rozpor potom přenesou na koaliční radu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Já tady vítáme ve studiu dvojici dalších hostů. Václava Chaloupka, senátora a předsedu stálé komise pro sdělovací prostředky. Dobrý večer.

Václav CHALOUPEK, předseda stálé komise pro sdělovací prostředky, Senát /OPAT/
--------------------
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
A také Martina Kolovratníka, člena volebního výboru z poslanecké sněmovny. Dobrý večer.

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
Dobrý večer a děkuji za pozvání.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
My děkujeme, že jste ho přijal. Vídáme se velmi často přes vstupy, tak jsem rád, že jste tady ve studiu.

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
Dnes živě.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Dnes živě přímo tady. Pane Kolovratníku, vraťme se k tomu tématu, o kterém jsme hovořili předtím ještě. Včera tady na těhle těch židlích zaznělo, že jde o bouři ve sklenici vody, co se týče pana Semína. Vaši kolegové ze sociální demokracie to viděli trochu jinak, když hrozili odchodem z vlády. Co to bylo? Byl to nějaký test, kam až je možné zajít?

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
Já to vidím stejně, jak jste nazval, o té bouři ve sklenici vody.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Já jsem jenom citoval, to ne, že bych byl.

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
Tak to, tak to, tak to vnímám i já. Myslím, že to bylo, že to bylo možná trochu zbytečné gesto. Malinko i na vysvětlení. Já nejsem pouze členem toho volebního, říkáme mu mediální výbor, ale jsem také už druhé volební období předsedou volební komise, což je trochu jiný orgán, který organizuje ty volby ve sněmovně. A to tady nezaznělo. Ten jednací řád je vymyšlen velmi dobře, že mezi přípravou z té volební komise návrhem usnesení a samotnou volbou je 10 dnů. A těch 10 dnů je určeno právě pro politická jednání, dohody klubů, ať v koalici nebo i s opozicí. A mě trochu zaráží, že během těch 10 dnů před tou první volbou nic nezaznělo. Nikdo nic neřekl a až poté, co se rozpoutala ona mediální bouře, tak najednou kolegové ze sociální demokracie přišli s takto silnými prohlášeními. Takže to je, myslím si, trošku zbytečné a jsem rád, že se to včera vysvětlilo.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Znamená to tedy, že teď poslanci ANO po té výzvě pana premiéra Babiše nebudou pro pana Semína hlasovat? Chápu to správně?

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
Dá se to tušit, já to předpokládám. Opakuji, že je to tajná volba. Slyšel jsem před malou chvíli ty spekulace o tom, jaká esemeska byla, nebo nebyla. Každý poslanecký klub má, my tomu říkáme navigační esemesky, nějaké doporučení a my opravdu před první volbou, když jsme diskutovali tu volbu, tak logicky jsme měli jasné doporučení, podporu svého vlastního kandidáta. Žádný jiný postřeh nebo nějaká informace z jiné strany, ať tedy od sociální demokracie nebo odjinud nepřišel. Takže možná i trochu opačně. Pardon.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
No, ale, ale řekněte mi.

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
Pardon i opačně. Když jsme volili do stejné rady návrh, na návrh sociální demokracie kolegyni Marxovou-Tominovou, tak jsme ji podpořili a byla úspěšná a náš kandidát teď vlastně úspěšný nebyl, takže bychom to mohli otočit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
A tohle je právě, tohle je paradox, který možná vysvětlete našim divákům a mně taky. Já za to budu velmi vděčný. Proč jste měli podpořit pana Semína, když jste měli svého vlastního kandidáta?

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
Ono na klubu zaznělo, jaké jsou naše názory. Jestli k dalším kandidátům chceme něco říci, nechceme. Bylo jich tam více, ze strany sociální demokracie jiný návrh nebyl a na klubu vlastně nikdo nehovořil, nikdo už nic jiného nedodal, takže skutečně přišlo toto doporučení, že byli jsme o to požádáni, bylo to navrženo. Ať poslanci a to mohu potvrdit i to, co říkali moji kolegové, pokud chtějí, ať zváží tuto nominaci a ten výsledek tomu odpovídal, že určitá.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Byl v tom.

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
Část klubu ho podpořila, určitá ne.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Určitá ne.

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
Ale slyšel jsem také slovíčko rebelie a to nic takového se určitě nedělo.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Byl v tom nějaký obchod, nebo ne?

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
Nebyl, nevím o tom, že za to SPD, za tuto volbu by nám nabízelo, nevím, v nějaké nejbližší volbě něco dalšího. A znovu opakuji, vidíte, že v tom prvním kole ani náš kandidát nebyl úspěšný.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Pane Chaloupku, co vy říkáte na tuhle tu kauzu kolem jedné nominace? Berete to jako, řekněme, ojedinělou událost, nebo jako součást nějakého trendu obsadit rady veřejnoprávních médií lidmi, kteří jsou, k jejich fungování a to je obecně známé, velmi kritičtí?

Václav CHALOUPEK, předseda stálé komise pro sdělovací prostředky, Senát /OPAT/
--------------------
Podívejte, v senátu jsme v trošičku jiném postavení. My to můžeme kritizovat, můžeme k tomu zaujímat nějaká stanoviska, můžeme mít názor, ovšem tím to končí v podstatě.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Tak mi řekněte svůj názor.

Václav CHALOUPEK, předseda stálé komise pro sdělovací prostředky, Senát /OPAT/
--------------------
No, můj názor je, že kdyby, kdyby to hlasování probíhalo nejenom ve sněmovně, ale i v senátu, který do rad nemůže zatím vůbec mluvit, tak myslím si, že by bylo, ta situace by byla trochu jiná. Pan Semín by prostě v senátu neprošel.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
My se na to podíváme, ale mě by zajímala jedna věc ještě. Liší se tahle ta situace kolem pana Semína a, a dalších lidí, pana Žantovského a dalších, liší se nějakým způsobem od těch dřívějších voleb, kdy tlaky na to, aby strany prosadily své kandidáty do těch jednotlivých rad, byly evidentní, byly stejné?

Václav CHALOUPEK, předseda stálé komise pro sdělovací prostředky, Senát /OPAT/
--------------------
Já jsem v té funkci a v komisi půl roku, ale, nebo půl roku jsem ve funkci. My jsme se s volbami zatím nesetkali, nicméně u nás se řešilo nedávno petice, kterou podepsalo víc než 10 tisíc lidí Braňme média a veřejné služby. A tam mnoho lidí, vlastně mnoho petentů vyjadřovalo obavy z toho, že ty rady jsou politizovány, že, že může bejt ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií. Takže my jsme k tomu dokonce minulý týden v senátu zaujímali stanovisko a ta obava byla označená jako oprávněná a dokonce většina senátorů nebo velká většina senátorů hlasovala pro.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Když jste zmínil tu možnost, o které se tedy hovoří léta.

Václav CHALOUPEK, předseda stálé komise pro sdělovací prostředky, Senát /OPAT/
--------------------
Ano.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
A senát má v tuto chvíli připravovat zákon. Slyšel jsem, že má být snad hotový do konce léta. Návrh zákona, který by umožňoval senátu také spoluvolit členy rad. Nebudeme svědky úplně stejných politických tahanic, akorát že budeme mít k dispozici 2 půdy, 2 komory?

Václav CHALOUPEK, předseda stálé komise pro sdělovací prostředky, Senát /OPAT/
--------------------
Já myslím, že ne. Já si nepamatuju za mé 3leté působení v senátu, že by tam docházelo k nějakým politickým obchodům. Nepamatuju si to. Ta, ta situace je pro, pro senát velice nevýhodná, protože to, že v podstatě ty členy rad jmenuje pouze sněmovna, je pozůstatek z doby, kdy ten zákon vznikl. A ten vznikl v době, kdy senát ještě nebyl. Přemýšleli jsme o tom, mluvili jsme o tom a pravděpodobně do podzimku budeme se snažit připravit zákon, který by byl z našeho pohledu spravedlivý. Ovšem jestli to projde sněmovnou, to bude úplně jiný problém. To.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
No a máme tady zástupce sněmovny, tak se ho na to zeptejme. Byli byste, pane Kolovratníku, pro to, vzít si nechat, nebo nechat si vzít část pravomocí, co se týče volby členů rady nebo rad, lépe řečeno, veřejnoprávních institucí?

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
Já vás překvapím, já tuhle myšlenku mám v hlavě už delší dobu. Právě z pozice předsedy té volební komise, toho jiného orgánu vidím ten široký systém těch různých nominací. Sněmovna jmenuje také NKÚ, ombudsmana, Úřad pro kontrolu hospodaření politických stran, Vinařský fond, Dopravní fond a tak dále. A v každém zákoně to je trochu jinak. Někdy jmenuje senát z návrhu, který mu poslala sněmovna. Jindy si sněmovna u ombudsmana vybírá z návrhů senátu a prezidenta a podobně. Takže v obecné rovině já za sebe, za Martina Kolovratníka říkám, že ta obdoba jakési třeba trojnožky, nějakého rozdělení těch pravomocí by určitě byla zajímavou, zajímavou inspirací pro debatu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
A co hnutí ANO jako takové?

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
A bylo by to možné. Předpokládám, že i kolegové v hnutí ANO, my si nemáme jako potřebu uzurpovat moc a že bychom tomu určitě byli nakloněni. A je to jenom o tom nastavení modelu nebo vybrání 2, 3 variant. Ale trochu se bojím toho, je to o lidech, oni ty návrhy už 2 byly někdy v roce 2004 a 8, že když to přijde pouze ze senátu, tak samozřejmě tam bude takovéto lidské vidění světa my a oni. Možná by to měla být trochu iniciativa společná, třeba zástupců jak komise, tak i našeho výboru.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Pane Chaloupku, je tohle to cesta kupředu? Budete na tom spolupracovat i s poslanci, aby to byl společný návrh?

Václav CHALOUPEK, předseda stálé komise pro sdělovací prostředky, Senát /OPAT/
--------------------
Ano. My jsme se o to snažili po té změně, která přišla na podzim v senátu. Tak jsme se domlouvali a scházíme se se svými kolegy z poslanecké sněmovny.

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
To je nové.

Václav CHALOUPEK, předseda stálé komise pro sdělovací prostředky, Senát /OPAT/
--------------------
A v podstatě to nikdy nebylo. A snažíme se v té mediální sféře alespoň nějak si upravovat názory a domlouvat se.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Já jsem skutečně překvapen tím, že tady existuje vůle tuhle tu věc řešit, protože dosud evidentně neexistovala a tohle je věc, kterou dlouhodobě sledujeme. Pánové, děkuju mnohokrát za to, že jste přišli sem do Událostí, komentářů o tom popovídat a budu rád, když se k tomu opět také vrátíme za několik měsíců, až ten návrh zákona třeba bude na, na světě. Děkuju mnohokrát, hezký zbytek večera.

Martin KOLOVRATNÍK, člen volebního výboru, Poslanecká sněmovna /ANO/
--------------------
Pěkný večer. Díky.

Václav CHALOUPEK, předseda stálé komise pro sdělovací prostředky, Senát /OPAT/
--------------------
Děkuju.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
A Michal teď připomene ve zkratce, jak funguje kontrola veřejnoprávních médií v dalších zemích.

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
Nejenom kontrola, jak funguje složení těch jednotlivých rad. Pojďme si ukázat, co se konkrétně děje například ve Velké Británii. Tam upravuje vysílání veřejnoprávní BBC charta z roku 2017, která bude platit až do roku 2028. Podle ní dohlíží nad vysíláním BBC 14členný výbor, 10 jeho členů jmenuje na doporučení ministrů královna, další 4 jsou nominovaní samotnou BBC. Ve výboru musí být mimo jiné členové zastupující Skotsko, Wales a Severní Irsko. Ve Francii má dozor nad vysíláním veřejnoprávní televize opět 14členná správní rada. 2 členy do ní jmenují dolní a horní komora parlamentu, 5 zástupců nominuje stát, většinou z řad svých úředníků, 5 lidí s mediální kvalifikací navrhuje Nejvyšší audiovizuální rada, ta zároveň dohlíží na televizní a rozhlasové vysílání jako takové a 2 jsou zástupci volení z řad francouzské televize. Na sousedním Slovensku pak dohlíží na vysílání veřejnoprávní televize a rozhlasu 9členná rada RTVS. Všechny její členy volí jednokomorový parlament, poslanci taky, na rozdíl třeba od Česka, vybírají i samotného ředitele RTVS.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
A dalším hostem Událostí, komentářů je Filip Rožánek, editor DigiZone.cz a mediální expert. Dobrý večer.

Filip ROŽÁNEK, editor, DigiZone.cz, mediální expert
--------------------
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Z toho, co tady Michal zmínil, je nějaký recept, nějaký, nějaká struktura, která funguje v zahraničí, která podle vašeho názoru by minimálně většinově byla aplikovatelná na situaci tady v České republice?

Filip ROŽÁNEK, editor, DigiZone.cz, mediální expert
--------------------
Existuje několik takových modelů. Jeden příklad je třeba z Rakouska, kde rada je obdobou dozorčí rady akciové společnosti. A v tu chvíli má i nějakou právní zodpovědnost, má také nějaké nároky na členy té rady a zároveň je to celé zdůrazněno tím, že ORF je miliardový podnik a lidé, kteří na ní dohlížejí, musí mít dostatečnou kvalifikace, aby mohli rozhodovat o ekonomických, provozních a dalších otázkách.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Je tohle ten nejvhodnějších model? Nebo vy jste vzal tu něco z jednoho, tu z druhého a vytvořil nějaký šitý na míru českému prostředí, který by podle vás měl a mohl fungovat daleko lépe než ten současný?

Filip ROŽÁNEK, editor, DigiZone.cz, mediální expert
--------------------
Ten rakouský mi přijde v tomto směru asi nejefektivnější. Modely, které jsme tady slyšeli, tak mají vždycky nějaké výhody a nevýhody. Většinou ale jsou kompenzovány různými pojistkami a protiváhami v tom zákoně, takže mně by se třeba líbil ten rakouský model. Někdo navrhuje ten německý, kde je asi 70 lidí dohlížejících na příslušná média, jenže ten má zase své nevýhody, protože třeba Ústavní soud německý před 5 lety konstatoval, že i když tam budete mít nezávislé a neziskové organizace, tak ve výsledku některé z nich mohou být naopak velmi závislé, protože jejich rozpočet je závislý na státu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
A tohle je model, o kterém tady včera hovořil na stejné židli Václav Žák. O tom dvoukomorovém, kdy existuje část, která je složená skutečně z laické veřejnosti, řekněme, část, která je složená z právníků a odborníků. Tahle ta dvoukomorovost, mohla by být aplikovatelná na Radu ČTK a Českého rozhlasu, České televize? Nejsou to příliš malá v uvozovkách média na takovýhle typ rady?

Filip ROŽÁNEK, editor, DigiZone.cz, mediální expert
--------------------
Přesně tak. Média na našem trhu jsou vlastně relativně malá ve srovnání se západní Evropou a samotná nominace ušlechtilou organizací takzvaně neznamená, že nominuje ještě ušlechtilého člověka. Koneckonců některé z těch organizací, které se objevují v návrzích na možné nominace i v českém prostředí, v minulosti nominovaly velmi problematické lidi.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Vy jste řekl problematické lidi. Když se podíváme na tu bouři, ať už v čemkoliv kolem pana Semína. Není ale záhodno, aby v těch radách skutečně byli lidé, kteří reprezentují kvalitně ten, ten názorový proud ve společnosti v co nejširší míře? To znamená i třeba zástupci některých krajních proudů?

Filip ROŽÁNEK, editor, DigiZone.cz, mediální expert
--------------------
Určitě ano, ale zase závisí na velikosti celé té rady, kolik členů má celkově a jaký podíl z nich budou tvořit lidé s takovými názory. A potom je ta druhá věc, jestliže tihle lidé přijdou s nějakým návrhem, na kolik za něj budou mít odpovědnost. Na kolik je možné je volat k zodpovědnosti za to, co udělali a jaké dopady to mělo. Což třeba v tom stávajícím českého zákoně, ať už jde o Radu České televize nebo Radu Českého rozhlasu, tak ty nemají ani samostatnou právní subjektivitu. Například velká vysílací rada je správní orgán, úřad a musí postupovat přesně podle zákona, její rozhodnutí je soudně přezkoumatelné. U těch malých rad nic takového není a to je podle mně ten klíčový problém. Ať už najdete jakýkoliv model, jak ty členy zvolit, tak musíte ale zároveň najít model, kdy budou skutečně kontrolovatelní a jejich rozhodnutí budou přezkoumatelná.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Je ta debata kolem pana Semína začátkem nějaké daleko větší debaty o tom, zda nezačíná jakýsi trend nebo fenomén možná dosazování lidí, kteří jsou velmi kritičtí k fungování veřejnoprávních médií? Dokonce by chtěli je změnit od samé podstaty a případně více navázat na politickou scénu a tak dále nebo politickou reprezentaci, lépe řečeno. Nebo je to skutečně jenom jeden ojedinělý případ v tomhle tom konkrétním?

Filip ROŽÁNEK, editor, DigiZone.cz, mediální expert
--------------------
Netroufám si to označit úplně za trend, protože podobné výstupy jsme, jsem zaznamenal už třeba před 10, 13 lety a celkově ta debata o mediálních radách a jejich změnách se vede už asi 15 nebo 17 let. To není žádná novinka. Ono se to spíš tak cyklicky vrací a jenom se střídají ty strany, které jsou zrovna u moci a které si vyčítají, kdo chce veřejnoprávní média ovládnout.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Filip Rožánek, díky moc za to, že jste přišel do Událostí, komentářů.

Filip ROŽÁNEK, editor, DigiZone.cz, mediální expert
--------------------
Díky.


Krátce

20.6.2019 - Hospodářské noviny (Události)

ČESKO

Soukromníci chtějí soud v případu zlínské nemocnice

Zastupitelé Strany soukromníků ČR, kteří jsou v zastupitelstvu Zlínského kraje v opozici, jsou připraveni obrátit se na ministerstvo vnitra i Ústavní soud, pokud zastupitelstvo schválí investiční záměr nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Zastupitelstvo jednalo o výstavbě nemocnice v pondělí, ani po desetihodinové diskusi nerozhodlo a jednání přerušilo do pátečního rána. Podobně dopadlo už jeho jednání v dubnu.

ČESKO

Třináct procent obyvatel nad 15 let je postižených

Zhruba 13 procent obyvatel Česka nad 15 let má podle průzkumu Českého statistického úřadu zdravotní postižení, které je dlouhodobě omezuje v běžném životě. Je to kolem 1,15 milionu lidí. Ve věku do 14 let má pak handicap sedm procent chlapců a děvčat, tedy asi 117 tisíc. Kompenzační pomůcky chybí téměř pětině zdravotně postižených Čechů a Češek nad 15 let, pomoc druhých pak zhruba desetině.

FRANCIE

Vydražil se revolver, jímž se asi zabil van Gogh

Za 162 500 eur (4,16 milionu korun) se v pařížském paláci Drouot vydražil revolver značky Lefaucheux, kterým se v roce 1890 v Auvers-sur-Oise patrně zabil malíř Vincent van Gogh. Kupec si přeje zůstat v anonymitě, nabídku učinil po telefonu. Částka zahrnuje dražební poplatky a je výrazně vyšší než odhadovaných 40 až 60 tisíc eur. V neděli 27. července 1890 šel malíř na pole, kam chodíval malovat, vyhrnul si košili a střelil se do břicha.

ČESKO

Za dvojí hlasování bude zřejmě hrozit sankce

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se má stát přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10 tisíc korun. Změnu má v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinést novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou v prvním kole schvalování podpořila sněmovna. Před dalším posuzováním novelu projedná sněmovní ústavně-právní výbor.


ÚS dal šanci na svobodu Turkovi odsouzenému za vraždu

20.6.2019 - Právo (Zpravodajství)

Na svobodu se z českého vězení může dostat 67letý Turek, který byl v roce 1989 odsouzen za pokus vraždy svého krajana. Do vězení však putoval až v lednu 2018 na základě evropského zatýkacího rozkazu.
Podle Ústavního soudu (ÚS) by jeho odsouzení mohlo být už promlčené a jeho nynější vězení nemá smysl.
Muž se dostal do potyčky se svým krajanem v roce 1988 a o rok později byl odsouzen na 10,5 roku za pokus vraždy. Jeho odvolání zamítl Nejvyšší soud v roce 1992, jenže muž byl v mezidobí propuštěn z vazby a odcestoval do Turecka, kde se po smrti své manželky staral o tři syny.
Kromě toho pracoval jako řidič mezinárodní kamionové dopravy a jezdil po celé Evropě včetně Česka, jak bylo patrno z uděleného víza.
Česká justice ale nebyla schopna muže dostat do výkonu trestu, přestože znala adresu jeho pobytu. Nakonec byl muž zadržen až v prosinci 2017 na základě evropského zatýkajícího rozkazu při návštěvě syna ve Švédsku, poté putoval do českého vězení.
Proti tomu se bránil ústavní stížností, v níž upozornil, že se zdržoval na známé adrese, celou dobu pracoval, staral se o rodinu a žádný soud ho nekontaktoval. „Až do svého zadržení ve Švédsku neměl důvod se domnívat, že by měl nastoupit v České republice výkon trestu. Po svém návratu do Turecké republiky žil se svou rodinou a jako řidič se z pracovních důvodů intenzivně pohyboval po celé Evropě, včetně Československa a České republiky,“ upozornil ve stížnosti jeho advokát Michal Zeman.
Senát se soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem dal nakonec mužově argumentaci za pravdu.
Soudci upozornili, že jde o kuriózní případ, ve kterém justice nedokázala zohlednit specifi cké okolnosti. Nyní musí krajský soud znovu řešit Turkův návrh na rozhodnutí o promlčení, kterým se původně vůbec nechtěl zabývat.

Do vězení by měl nastoupit už jako těžce nemocný

Soudce David také poukázal na to, že činu se muž dopustil v rozpuku sil, ale do vězení by měl nastoupit už jako těžce nemocný senior, přičemž vzhledem k srdečnímu onemocnění by se přitom zpoza mříží už nejspíš nedostal. „České orgány měly a nevyužily v mezidobí možnost výkon trestu stěžovatele realizovat a nebylo prokázáno, že by se ten jakkoli výkonu trestu vyhýbal,“ zdůraznil David a upozornil na starší rozhodnutí ÚS, že takový výkon trestu by byl jen „holou represí, postrádající smysl jak pro odsouzeného, tak pro společnost samotnou“. O případu tak nyní bude muset znovu rozhodnout Krajský soud v Plzni, který bude vázán názorem ÚS.

Petr Kozelka

Zálohované alimenty od státu zase v nedohlednu

20.6.2019 - Právo (Titulní strana)

Tisíce samoživitelek nebo osamělých otců přibývají ročně k těm, kdo se marně dožadují alimentů na potomky od svých nezodpovědných protějšků.
A zatím marně čekají na to, až vládní koalice splní svůj programový slib, že jim pomůže zálohovaným výživným, které by pak stát na rodičích vymáhal. Zatím poslední nápad ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) opět naráží na nesouhlas v koalici i v opozici.
Návrh vyplácet zálohované výživné ve výši 15 až 25 procent průměrné mzdy, která dnes činí 31 885 korun, se nezdá některým poslancům i členům vlády.

Dohoda jasná, ale

Podle kritiků stát musí nejdříve zajistit vymahatelnost alimentů u dlužníků, až poté nový institut zavádět. Ten by měl přitom platit podle koaliční dohody od roku 2021.
„Na zavedení institutu zálohovaného výživného je v koalici jasná dohoda. Zároveň jsme se shodli, že součástí úpravy bude opatření připravené ministerstvem spravedlnosti, které by neplatičům výživného, za které jej bude odvádět stát, takříkajíc znepříjemnilo život. To je nezbytnou podmínkou toho, aby nový institut fungoval,“ sdělila Právu ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
„Nemůžeme dovolit, aby se neplacení výživného nezodpovědným rodičem přeneslo na stát a ten zároveň nezískal nástroje k efektivnějšímu vymáhání dlužných částek. Konkrétní podobu zálohovaného výživného nebudeme nyní předjímat,“ dodala Schillerová s odkazem na návrh MPSV, který je nyní v připomínkovém řízení. (Pokračování na str. 4)

Zálohované alimenty zase v nedohlednu

(Pokračování ze str. 1)

Ministryně Maláčová navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal dávky: dětem do šesti let 15 procent průměrné mzdy, dítěti mezi 6 a 10 lety až 17 procent průměrné mzdy, mezi 10 a 15 lety až 19 procent, dítěti od 15 do 18 let to má být 22 procent průměru a studentovi mezi 18 a 26 lety 25 procent průměrné mzdy v zemi.
Ta loni činila 31 885 korun. Zálohované výživné by tak činilo podle věku dítěte 4783 až 7971 korun. Pokud by rodič dětem posílal jen část alimentů, stát by je celé dorovnal, ale také nejvýš do stanoveného podílu průměrné mzdy.

„Nesmí se z toho stát další dávka“

Ředitelka organizace Vaše výživné Iveta Novotná, která samoživitelům pomáhá, Právo upozornila, že návrh nepomůže těm rodičům, kteří kvůli nízkým příjmům expartnera nemají na výživné nárok. Novotná také míní, že by se výše výživného, které soudy vyměřují, měla zvýšit.
„Medián je 2200 korun. Návrh pomůže, ale nepomůže rodičům, kterým bylo určeno malé nebo žádné výživné. Bylo by dobré, aby se výživné určovalo pečlivěji, mělo by se stanovit alespoň minimální výživné,“ řekla Právu Novotná.
Předsedkyně sociálního výboru Sněmovny Radka Maxová (ANO) neví, jak k výměře 15 a 25 procent průměrné mzdy MPSV dospělo. „Na parametrech se měla domluvit dvě ministerstva – finance a MPSV. Podle mých informací se tak nestalo. S takto nastavenými parametry nemůžu souhlasit,“ napsala Právu.
Vady na návrhu MPSV vidí i poslanec ze sociálního výboru Aleš Juchelka (ANO). „První problém je, že část obyvatel ani nebere průměrnou mzdu. Nejsem si jistý, jestli je proto dobré odstupňovat zálohované výživné na 15 až 25 procent průměrné mzdy,“ řekl Právu.
„Snažíme se hlavně o to, aby v ČR byla větší vymahatelnost práva. Když 40 procent neplatí alimenty, tak je něco špatně. Neměli bychom z výživného dělat další sociální dávku, která se nevrací zpět,“ dodal Juchelka.

„Stát musí honit nezodpovědné“

Proti návrhu argumentuje i pirátská poslankyně Olga Richterová, byť zálohované výživné pokládá za dobrý nástroj prevence chudoby dětí, které za své neplatící rodiče nemohou.
„Spíš než vázat limit výše této dávky na průměrnou mzdu dává smysl nastavit vztah zálohovaného výživného k určitému násobku životního minima podle věku,“ sdělila Právu.
Poslanec KSČM Jiří Dolejš naopak nemá se zněním návrhu problém. „Některým nedochází to slovíčko zálohované, stát pomůže samoživitelkám v době, kdy je výživné nevymahatelné. Stát musí nezdárného otce honit a vyždímat to z něj. Je to spíš výpomoc. Jestli o něčem diskutovat, tak jestli by to nemělo být víc než 15 až 25 procent průměrné mzdy,“ řekl Právu. „Daleko lepší by bylo řešit problém, proč máme neplatiče výživného, a tento problém vyřešit principiálně tak, aby neplatiči pokud možno neexistovali,“ napsal Právu šéf SPD Tomio Okamura. Děti by podle něj měly soudy nechávat ve sdílené péči obou rodičů.

Kromě řidičáku i zbrojní průkaz

Pravicové strany návrh striktně odmítají. „Všechny návrhy jsou jen zavedením nové sociální dávky, které převedou z nezodpovědných rodičů na plátce daní. Je velký otazník, jestli to bude stát schopen z neplatičů vymoct, v tom je základní problém. To by se mělo snažit zlepšit ministerstvo spravedlnosti,“ uvedla poslankyně Markéta Adamová (TOP 09).
Poslanec Jan Bauer (ODS) dodal: „Návrh problém s neplatiči alimentů pouze přesune na bedra státu, tedy všech občanů, a z Úřadu práce udělá nové vymahače.“ Opatření, která by měla posílit vymahatelnost alimentů, navrhuje v novele občanského zákoníku resort spravedlnosti. Neplatičům by se nezabavoval jen řidičský průkaz jako dosud, ale nově i zbrojní, pilotní či lodní kapitánský průkaz.

800 milionů ročně

Omezení možností věnovat se koníčkům by podle resortu mohlo přispět k plnění povinnosti. Pohledávky na výživném by se mohly postoupit společnostem, které je budou vymáhat. Původně Maláčová navrhovala, aby zálohované výživné dostávaly všechny děti neplatičů nebo děti neplatičů z rodin s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Dávka se měla vejít do 2500 korun. Podle nynější verze by podpora mohla být výrazně vyšší.
O zálohované výživné jako o novou dávku by podle představ MPSV rodiče žádali poté, co jim peníze od bývalého partnera nedorazí alespoň dva měsíce. Podmínkou by bylo, že by rodič začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Dávky by posléze po neplatiči vymáhal stát.
Návrh počítá asi s 24 tisíci žádostmi ročně, vyplatit by se mohlo asi 861,3 milionu, stát by zpět mohl dostat asi desetinu. Nutné by bylo pořídit nový informační systém a přijmout asi 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalším pak na 101,3 milionu. Náklady by tak v prvním roce po odečtení vymožené částky činily 886,2 milionu, v dalším roce 876,5 milionu. S růstem průměrné mzdy by se zvedaly i výdaje.

Neměli bychom z výživného dělat další sociální dávku, která se nevrací zpět Aleš Juchelka

Za rok 2017 policie registrovala 8979 trestných činů zanedbání povinné výživy, loni to bylo 8351. Od začátku letošního roku do konce května eviduje policie už 5685 těchto činů. Průměrná výše trestu nepodmíněného odnětí svobody činí v posledních pěti letech zhruba 8,5 měsíce.

Foto autor| Ilustrační foto ČTK

Karolina Brodníčková

Nejvyšší správní soud stížnost na eurovolby odmítl

19.6.2019 - TV Nova (12:00 Polední Televizní noviny)

Jaroslav BROUSIL, moderátor
--------------------
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost voliče, který žádal zneplatnit volbu 21 nových českých europoslanců. Volič jako důvod uváděl nemožnost volit ze zahraničí. Sám v době voleb pobýval na stáži v Bruselu. Podle verdiktu to, že Češi nemohou ve volbách do Evropského parlamentu volit ze zahraničí, ale neodporuje ústavnímu pořádku, ani mezinárodnímu nebo unijnímu právu. Případná změna je otázkou spíše pro zákonodárce.

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011