Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Brněnský soudce Kozák opět odmítl obžalobu ze zneužití pravomoci

20.2.2019 - ceska-justice.cz ()

Krajský soud v Ostravě dnes odročil případ kolegy z Krajského soudu v Brně, který čelí obžalobě ze zneužití pravomoci. Jako soudce Jan Kozák údajně neoprávněně zasahoval do insolvenčního řízení. Za to už byl odsouzen k podmíněnému trestu. Odsouzený se ale odvolal a případem se nyní kvůli možné podjatosti zabývá soud v Ostravě. Soudkyně odvolacího senátu dnes případ odročila na březen.

Městský soud v Brně Kozákovi, který je dočasně funkce zproštěn, uložil trest 15 měsíců podmíněně odložených na tři roky. Kozák se proti rozsudku odvolal. Kozák chtěl podle obžaloby zařadit do insolvenčního řízení vedeného jinou soudkyní pohledávku fyzické osoby na 450.000 korun, čímž by dotyčný byl neoprávněně zvýhodněn oproti jiným. Termín pro přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení končil 31. srpna 2016, Kozák se ale podle obžaloby spornou pohledávku snažil 7. září na podatelně soudu zařadit do běžného procesu. Podle obžaloby předstíral, že ji nalezl ve svém spisu, do kterého byla vložena omylem, a chtěl ji datovat k 31. srpnu. Podatelna to ale odmítla. O totéž se podle obžaloby snažil ještě 13. září v soudní kanceláři, úřednice ale pohledávku přinesla do podatelny, kde jí požadované datum znovu zpětně nedali. Kozák řekl, že přihlášku skutečně našel a pouze ji vrátil na podatelnu s tím, že se jeho případů netýká. Řekl, že pochybila podatelna, která pohledávku neopatřila razítkem, a takto se následně omylem ocitla u něj ve spisu. Poukázal na dvě desítky pochybení různého druhu, která podatelna podle něj udělala. Přičítá to její přetíženosti. „Podatelna je přetížená, chyby prostě dělá,“ řekl. Kozák je dočasně zproštěn soudcovské funkce. U Nejvyššího soudu už dříve neuspěl s návrhem přeložit proces do Prahy. Podle obžaloby soudce jednal z popudu advokáta Martina Zvoníčka. I ten je v této souvislosti obžalovaný. Za účastenství ve formě návodu mu soud uložil roční trest podmíněně odložený na tři roky. Dostal i zákaz činnosti na 2,5 roku. I advokát dnes popřel, že by šlo o nějaký nekalý postup. Soudce brněnského městského soudu Petr Schlagmann v odůvodnění rozsudku uvedl, že není žádný důvod k tomu, aby v tomto případě podatelna pochybila a přinesený dokument neopatřila razítkem. „Je s praktickou mírou jistoty vyloučeno, aby se to stalo tak, jak popsal obžalovaný,“ uvedl Schlagmann. Dnes soudkyně v Ostravě případ odročila. Rozhodnutí vynese 4. dubna.

Soudce Jan Kozák

Šabatová: Ministerstvo vnitra nám brání ve výkonu funkce

20.2.2019 - ceska-justice.cz ()

Ombusmanka Anna Šabatová se obrací na vládu a žádá dvě opatření proti ministrovi vnitra, který jí brání šetřit případ neudělení občanství. Vnitro jí má poskytnout utajované důvody, proč rozhodlo, že konkrétní osoby jsou bezpečností hrozbou a odmítlo jim udělit občanství. Obecně pak má vláda zajistit ombudsmance přístup k informacím tajných služeb v řízení o občanství. Ona a její zástupce má ze zákona přístup k utajovaným informacím všech stupňů i bez platného osvědčení. Šabatová proto šetří i ministra vnitra Jana Hamáčka.

Pokud bude spor pokračovat, zřejmě se bude rozhodovat, co je myšleno přístupem k utajovaným informacím, které má ombudsmanka a její zástupce bez osvědčení, avšak podle zákona „v rozsahu nezbytném pro výkon její funkce“.

Zákon obsahuje ustanovení o nepřezkoumatelnosti

Jak vyplývá z vyrozumění Anny Šabatové české vládě, ombudsmance si stěžovaly konkrétní osoby, kterým vnitro odmítlo udělit občanství, protože mají představovat bezpečnostní hrozbu pro český stát: „Na základě podnětů stěžovatelů jsem zahájila šetření postupu ministerstva vnitra a ministra vnitra v řízení o udělení státního občanství České republiky. Ministerstvo vnitra totiž žádosti stěžovatelů zamítlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu a ministr vnitra následně zamítl podané rozklady,“ uvádí ombudsmanka ve vyrozumění vládě.

Podle vysvětlení Šabatové si k žádosti o české občanství vnitro vyžádá stanovisko Policie České republiky a zpravodajských služeb. „Pokud na základě stanoviska Policie České republiky nebo zpravodajské služby, které obsahuje utajované informace, vyjde najevo, že žadatel ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví, nebo majetkové hodnoty, v odůvodnění rozhodnutí se pouze uvede, že k zamítnutí žádosti došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Takové rozhodnutí je podle § 26 zákona o státním občanství České republiky vyloučeno z přezkoumání soudem,“ upozorňuje veřejná ochránkyně práv.

Jenže taková situace podle Šabatové znemožňuje vyšetřit, zda české instituce a úřady při neudělení občanství postupovaly podle práva. Působnost ombudsmanky se sice ze zákona nevztahuje na činnost zpravodajských služeb a orgánů činných v trestním řízení, ale vztahuje se na postup ministerstva vnitra při udělování občanství. Proto je vnitro povinno předložit ombudsmance i utajované stanovisko, z něhož ministerstvo a ministr při zamítnutí občanství jako správní úřad vycházejí, vyvozuje si veřejná ochránkyně práv.

Ombudsmanka má bez osvědčení přístup k tajným datům

„Osobami, které mají přístup k utajované informaci všech stupňů utajení bez platného osvědčení fyzické osoby a poučení, jsou podle § 58 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti veřejný ochránce práv a zástupce veřejného ochránce práv, a to ode dne zvolení nebo jmenování do funkce po dobu jejího výkonu a v rozsahu nezbytném pro její výkon,“ upozorňuje v této souvislosti Anna Šabatová, co píše zákon.

Ministerstvo vnitra však utajené stanovisko před ombudsmankou skrývá: „V prvém případě jsem dne 3. ledna 2018 využila svého oprávnění podle zákona o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti a seznámila se s utajovanou informací (ve stupni vyhrazené), na jejímž základě Ministerstvo vnitra zamítlo žádost o udělení státního občanství České republiky. Ministru vnitra jsem poté dopisem ze dne 1. února 2018 sdělila, že z utajované informace není patrný charakter ani intenzita ohrožení bezpečnostních zájmů státu. Z odpovědi ministra vnitra Mgr. Lubomíra Metnara však vyplynulo, že k rozkladu bylo vyžádáno další stanovisko, které již bylo podrobnější a na jehož základě ministr vnitra rozhodl. Dopisem ze dne 10. dubna 2018 jsem proto ministra požádala, aby mi umožnil seznámit se i s tímto podrobnějším stanoviskem. To však ministr Metnar odmítl dopisem ze dne 3. května 2018,“ popisuje podrobně vývoj věci Anna Šabatová.

Ministr trvá na tom, že Šabatové informace nezpřístupní

Po výměně ministra se tatáž situace opakovala s Janem Hamáčkem, který setrval na stanovisku svého předchůdce. „Ministr vnitra odpověděl dne 21. září 2018, že po seznámení se stanovisky svých předchůdců a před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu na zrušení ustanovení § 26 zákona o státním občanství nepovažuje za vhodné umožnit mi nahlížet do státobezpečnostních stanovisek. Dopisem ze dne 11. října 2018 jsem ministru vnitra sdělila, že trvám na tom, že do státobezpečnostních stanovisek potřebuji nahlédnout, abych posoudila rozhodnutí ministra vnitra, k čemuž jsem podle zákona oprávněna a povinna,“ stěžuje si vládě Anna Šabatová.

O předmětné ústavní stížnosti, ke které přistoupila vláda České republiky Česká justice již dříve informovala. Jde o případ, kdy ruskému podnikateli z Jihomoravského kraje bylo zamítnuto občanství ČR kvůli ohrožení bezpečnosti státu. Podle současného zákona takové rozhodnutí nelze přezkoumat. Návrh na zrušení ustanovení zákona o státním občanství, podle kterého odepření občanství cizinci z bezpečnostních důvodů nelze přezkoumat, předložil Ústavnímu soudu Nejvyšší správní soud.

Hamáček: Nemáte co vyhodnocovat tajné informace

S ministrem vnitra Janem Hamáčkem si ombudsmanka dopisovala takřka až do konce roku. Podle citace Šabatové z dopisu Hamáčka ze dne 7. listopadu 2018 však ministr vnitra Šabatové napsal, že se „nepotřebuje seznámit státobezpečnostními stanovisky k výkonu své funkce a že by seznámení se s těmito stanovisky a jejich vyhodnocování bylo obcházením zákona o veřejném ochránci práv, neboť zpravodajské služby a orgány činné v trestním řízení jsou mimo působnost ochránce“.

Jenže tento poslední dopis Jana Hamáčka obsahuje i další důvody, proč vnitro nechce připustit, aby se ombudsmanka seznamovala s tajnými důvody k neudělení občanství: „Zastávám názor, že posuzování státobezpečnostní spolehlivosti žadatelů o udělení státního občanství je plně v působnosti Policie České republiky, zpravodajských služeb a Ministerstva vnitra. Jako Veřejná ochránkyně práv nejste příslušná žádným způsobem skutečnosti vyplývající z doložených stanovisek posuzovat, vyhodnocovat a činit na jejich základě závěry týkající se toho, zda žadatel ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví, nebo majetkové hodnoty,“ píše Hamáček v tomto dopisu Šabatové.

Tajné informace nejsou pro kde koho

Ministr vnitra rovněž upozorňuje, že utajované informace nejsou ve spisu o řízení o občanství proto, aby si je nepředčítal kde kdo. „Závěrem připomínám, že ustanovení § 22 odst. 3 zákona o státním občanství České republiky, na základě kterého se vyžádaná stanoviska Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky nestávají součástí spisu, pokud obsahují utajované informace, má primárně za cíl zabránit tomu, aby se s těmito stanovisky mohl seznamovat široký okruh osob, ačkoli by ani neměly kompetenci se na rozhodování ve věci udělení státního občanství jakkoli podílet. Smyslem je zajistit ochranu informací, jejichž prozrazení by mohlo rozkrýt a ohrozit operativně-pátrací činnost Policie České republiky a zpravodajských služeb,“ uvádí v předmětném dopise Hamáček.

„I s přihlédnutím k výše uvedeným argumentům považuji své výše uvedené stanovisko pro tuto chvíli v dané věci za konečné,“ uzavřel ministr vnitra dne 7. listopadu 2018 pokusy Šabatové získat utajované důvody, proč nebylo osobám uděleno občanství.

Šabatová: Hamáček mi znemožňuje výkon funkce

Na to reaguje ombudsmanka dne 18. února 2018 vyrozuměním vládě o jednání vnitra a předkládá návrhy na řešení: „Ministr vnitra nadále odmítá předložit písemnosti, které potřebuji k výkonu své funkce, ač je k tomu povinen podle zákona o veřejném ochránci práv. Znemožňuje mi tak řádný výkon funkce. Nezbylo mi proto, než využít oprávnění vyrozumět o tom vládu České republiky podle § 20 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 20 odst. 3 zákona o veřejném ochránci práv,“ uvádí k tomu Anna Šabatová, která navrhuje vládě, aby Janu Hamáčkovi uložila:

zpřístupnit mi písemnosti vyžádané pro účely šetření vedených pod sp. zn. 7064/2017/VOP/MV a 4764/2018/VOP/MV, a to do 31. března 2019; zajistit dodržování povinnosti podle § 15 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a zpřístupnit veřejnému ochránci práv při jeho šetření veškeré podklady pro vydání rozhodnutí v řízení o žádosti o udělení státního občanství České republiky, včetně stanovisek Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky obsahujících utajované informace.

Irena Válová


ÚS: Doznání není nezbytnou podmínkou podmíněného propuštění

20.2.2019 - ceska-justice.cz ()

Doznání k trestnému činu není nezbytnou podmínkou pro podmíněné propuštění z výkonu trestu. Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti muže odsouzeného k sedmi letům vězení za pohlavní zneužívání.

Justice nevyhověla jeho žádosti o podmínečné propuštění po odpykání dvou třetin trestu právě s ohledem na to, že trestnou činnost popíral. Případ zastupovala advokátka Klára Samková. Prokázat „polepšení se“ ve smyslu trestního zákoníku lze podle ústavních soudců i bez toho, aby se odsouzený výslovně doznal. Podmínkou je však to, aby z jiných důkazů či okolností vyplývalo, že v dostatečné míře nabyl kritický náhled na trestnou činnost. Pouhé odepření doznat se k činu samo o sobě splnění této podmínky nevylučuje, rozhodl Ústavní soud. Obvodní soud pro Prahu 6 původně muži vyhověl a rozhodl o podmíněném propuštění z výkonu trestu, stanovil při tom sedmiletou zkušební dobu. Zohlednil hodnocení ředitele věznice, předešlou bezúhonnost odsouzeného i sexuologický znalecký posudek. Proti rozhodnutí obvodního soudu podali stížnost jak odsouzený, jenž zpochybnil délku zkušební doby, tak i státní zástupkyně, který s podmíněným propuštěním nesouhlasila. Zdůraznila tehdy, že muž nikdy nepřijal odpovědnost za skutek, pro který byl odsouzen. Městský soud v Praze stížnosti státní zástupkyně vyhověl, usnesení obvodního soudu zrušil a sám rozhodl tak, že žádost muže o podmíněné propuštění zamítl. Podle městského soudu muž dosud svou trestnou činnost popírá, nepřijal na ni sebekritický náhled, a podmínka polepšení tak podle soudu nebyla naplněna. Po zásahu Ústavního soudu se případ vrací k městskému soudu, který bude znovu řešit stížnosti proti předešlému usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6. Ústavní soud podle mluvčí Miroslavy Sedláčkové dnešním nálezem nijak nepředznamenává, jak nové řízení dopadne, tedy zda bude muž podmínečně propuštěn na svobodu.

(čtk, epa)

Poslanci ve výborech projednají změny v EET

20.2.2019 - ČRo Radiožurnál (09:00 Zprávy)

Martin KŘÍŽEK, moderátor
--------------------
Sněmovní výbory se dnes budou zabývat změnami v elektronické evidenci tržeb. Vládní novela reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2017 část zákona zrušil. Mimo jiné ale rozšiřuje taky povinnost na další odvětví, třeba na řemeslníky. Úprava prošla před týdnem na osmý pokus prvním kolem ve sněmovně. Část opozice se ale novelu pokusila zrušit už na samém začátku. Naopak třeba Svaz průmyslu a dopravy změny v EET podporuje. Podle ředitele sekce hospodářské politiky svazu Bohuslava Čížka změny zajistí rovnost mezi podnikateli.

Bohuslav ČÍŽEK, Ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Pro nás je to nástroj, který pomáhá narovnání podnikatelského prostředí a my chceme rovné prostředí pro všechny podnikatele. V posledních letech firmy jsou zatíženy mnoha novými povinnostmi je černobílé i toto samozřejmě je i nějaká nová administrativní zátěž, na druhou stranu je to nástroj, který je zvládnutelný, funkční a pomůže k tomu cíli, který jsem zmínil.


Ombudsmanka Anna Šabatová si stěžuje na postup ministerstva vnitra

20.2.2019 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Brno)

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
Ombudsmanka Anna Šabatová si stěžuje na postup ministerstva vnitra. Konkrétně na to, že ji neumožňuje plný přístup k dokumentům, které se týkají vyřizování žádostí o udělení státního občanství cizincům. Ministerstvo se odvolává na to, že pouze neposkytuje informace od tajných služeb, na které veřejná ochránkyně nemá právo. Ta má přitom nejvyšší stupeň prověření. O svých výhradách už informovala vládu.

Anna ŠABATOVÁ, veřejná ochránkyně práv
--------------------
Je to nezákonný postup, protože já se chci seznámit pouze s tím, co bylo podkladem pro správní rozhodnutí ministra vnitra, z čeho on vycházel a posoudit, jak to rozhodnutí bylo přesvědčivé. Já v žádném případě nechci kontrolovat tajné služby.

Michal CAGALA, redaktor
--------------------
Do problematiky nejspíš zasáhne taky Ústavní soud. Rozhodnutí ministerstva vnitra neudělit cizinci státní občanství na základě informací od tajných služeb je totiž nepřezkoumatelné. A nejvyšší instance bude posuzovat jestli to není v rozporu s lidskými právy.


Senátoři proti zdanění církevních restitucí

20.2.2019 - ČT 1 (19:00 Události)

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Senát zřejmě zamítne zdanění finančních náhrad za nevydaný majetek v rámci církevních restitucí. Po hospodářském výboru to dnes doporučil i výbor ústavněprávní. Podle komunistických poslanců, kteří návrh připravili, jsou náhrady nadhodnocené.

Stanislav GROSPIČ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
--------------------
Pokud tedy se k tomu mělo přistoupit, tak jednak měl být udělán výčet majetku dopředu a pokud nebyl, tak mělo být alespoň zvoleno standardní ocenění, jaké bylo používáno i vůči jiným restituentům.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Proti zdanění dnes hlasovali jak zástupci opozice, tak koalice. Pokud Senát návrh skutečně zamítne a poslanci po té jeho veto přehlasují, jsou senátoři připravení obrátit se na Ústavní soud.

Miroslav ANTL, předseda senátního ústavně-právního výboru /nestr. za ČSSD/
--------------------
Senátoři by měli uvažovat o tom, jestli je to v souladu s právním pořádkem České republiky a tohle není v souladu s právním pořádkem České republiky.


Polský rod neuspěl ve spolu o kapli v ČR

20.2.2019 - ČT 24 (11:00 Studio ČT24 - Zprávy)

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Potomci polského šlechtického rodu Stadnických definitivně neuspěli ve sporu o zámeckou kapli s hrobkou ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku. Jejich stížnost odmítl Ústavní soud. Ve sporu se následníci Stadnických ucházeli taky o obraz šlechtičny Heleny Mniszkové z roku 1852. Ani ten ale rodina nedostane. Justice už kauzu jednou řešila a to, když Stadničtí v minulosti neúspěšně nárokovali vydání celého zámku.


SLOVENSKÝ ŠOK TRVÁ

21.2.2019 - Hospodářské noviny (Panorama)

VRAŽDA NOVINÁŘE JÁNA KUCIAKA A JEHO SNOUBENKY ROZBOUŘILA SLOVENSKO. EMOCE NEVYCHLADLY ANI PO ROCE. ČEKÁ SE NA PROCES S OBVINĚNÝMI, ALE TAKÉ NA DALŠÍ OSUD BÝVALÉHO PREMIÉRA ROBERTA FICA, KTERÝ ROZEHRÁL VYSOKOU HRU O ÚSTAVNÍ SOUD.

Minulý měsíc si Češi připomněli 50. výročí sebeupálení Jana Palacha. Uctili ho i mnozí Slováci, kteří zažili sovětskou okupaci a následnou „normalizaci“ jako občané společného státu. Mnohem více emocí než Palachův čin však na Slovensku vyvolává vzpomínka na jinou tragickou událost, od níž v těchto dnech uplynul teprve rok.
Vražda mladého novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové je pro Slováky i s ročním odstupem stále velmi přítomná. „Z vraždy Jána a Martiny jsem pořád ještě v šoku. Za poslední rok asi nebyl den, kdy bych na ni aspoň na chvíli nepomyslel,“ říká reportér slovenského Denníku N Miro Kern, který s Kuciakem dříve spolupracoval. Okamžik, kdy se dozvěděl o tom, že zavraždili právě Kuciaka a jeho přítelkyni, si vybavuje do podrobností. Kolegyni Monice Tódové, která má dobré informace z bezpečnostních kruhů, to zavolal její zdroj po osmé ráno. „Oba jsme se zhrozili, protože jsme Jána osobně znali. Já jsem s ním dělal například na kauze Panama Papers. Nebyli jsme přátelé a neměli jsme příležitost se poznat blíž, ale byl to velmi sympatický, milý, pracovitý a šikovný chlapík,“ vzpomíná Kern.

Desetitisíce lidí v ulicích

Stejně jako jeho, i mnohé další, kteří četli Kuciakovy články, napadlo při přemítání o motivech vraždy jedno jméno: Marián Kočner. Právě na vazby na tohoto podnikatele, který se pohyboval v prostředí organizovaného zločinu, ale i politiky, justice a tajných služeb, se Kuciak v redakci serveru Aktuality. sk dlouhodobě soustředil. Žádný jiný novinář se Kočnerovi tolik nevěnoval. A celkem úspěšně – Kuciak přinesl detaily z některých Kočnerových operací, například při machinacích se směnkami. Bylo také známé, že podnikatel necelý půlrok před vraždou novináři telefonicky vyhrožoval.
Ještě než se verze o Kočnerovi v pozadí vraždy začala naplňovat, prošlo Slovensko zkušeností, která se co do míry zapojení veřejnosti a dopadu na politiku dá srovnat snad jen se sametovou revolucí nebo s vypjatými okamžiky z doby autoritativního premiéra Vladimíra Mečiara v 90. letech. Tehdy Slovensko kvůli přešlapům proti demokracii dočasně vypadlo ze skupiny zemí mířících do Evropské unie a NATO.
Ulice nejen v Bratislavě, ale i v krajských, okresních a zahraničních městech loni v březnu několik týdnů plnily desetitisíce lidí. K protestům je nepřiměla jen samotná skutečnost, že zastřelili novináře v demokratickém státě, navíc členské zemi EU. Od začátku se hovořilo a psalo o tom, že vražda souvisela s Kuciakovým zaměřením na popisování styčných bodů mezi nejsilnější vládní stranou Směr a světem zločinu. Necelý týden po vraždě byl zveřejněn poslední Kuciakův článek, který odhalil, že asistentka premiéra a šéfa Směru Roberta Fica měla osobní vazby na italské podnikatele působící na východním Slovensku a podezřelé z napojení na proslulou mafiánskou organizaci ’Ndrangheta.
Přestože nebylo jakkoli prokázáno, že by tehdejší premiér mohl mít na Kuciakově smrti zájem, stal se společně s dalšími politiky Směru pro mnohé jasným spoluviníkem. „Ať už má Robert Fico s Kuciakovou vraždou něco společného, nebo ne, dvě věci jsou jisté. Zaprvé: vytvořil systém, ve kterém mohli lidé jako Kočner beztrestně fungovat. A vůči novinářům vytvářel a vytváří atmosféru, ve které může nemocný mozek napadnout, že vražda je vlastně přijatelným způsobem řešení,“ popsal Martin Mojžiš z časopisu Týždeň. Silná kritika padala také na hlavy ministra vnitra Roberta Kaliňáka a policejního prezidenta Tibora Gašpara, například kvůli tvrzení, že vražda mohla mít drogový motiv, nebo kvůli tomu, že při vyšetřování se na místě vraždy objevil šéf protikorupční jednotky, přestože tam neměl co dělat.
Fico se dlouho odmítal vzdát, bránil se však způsobem, jenž vyzněl cynicky nebo arogantně. V době, kdy už na veřejnost prosákly informace o pravděpodobném propojení jeho spolupracovníků s italským podsvětím, nechal například vystavit před televizními kamerami milion eur v hotovosti a teatrálně jej nabídl jako odměnu za informace vedoucí k dopadení vraha. Tím však proti sobě popudil i mnohé lidi, kteří se do té doby do veřejných protestů nezapojovali.
Později začal Fico demonstranty urážet a nadhazoval konspirativní teorie, například, že protesty pomáhá organizovat americký finančník a mecenáš George Soros, kterého obvykle démonizuje maďarský premiér Viktor Orbán. Před jednou z velkých demonstrací Fico dramaticky prohlásil, že v okolí úřadu vlády někdo záměrně ukryl dlažební kostky. „Akumulovali jsme obrovské množství informací, které hovoří o vysoké pravděpodobnosti útoků na veřejné budovy. Nemohu jít do detailů,“ řekl tehdy. Jak se však ukázalo, šlo o neškodnou záležitost, kostky si v křoví nechal mladý restaurátor.
Protesty také vyhrotily Ficův napjatý vztah s prezidentem Andrejem Kiskou, který se postavil na stranu demonstrantů a požadoval změny ve vládě. Postupně byla Ficova pozice čím dál neúnosnější. Jako první však z vlády neodešel on, nýbrž ministr kultury Marek Maďarič, kdysi jeden z ideologů Směru a Ficův souputník, který se s předsedou kvůli jeho chování po vraždě definitivně rozešel. Naopak až pod silným tlakem demonstrací se funkce vzdal Kaliňák. Pár dní po něm podal demisi také Fico. Novým premiérem se stal spíše úřednicky vystupující Peter Pellegrini, Fico však zůstal předsedou Směru, což mu umožnilo, aby si udržel rozhodující slovo ve vládní koalici.
Ani po ústupu z vlády se Fico příliš nemírnil. Naopak, už tak dost nepřátelské vztahy mezi ním a velkou částí novinářů se dále vyostřily. To vedlo k ještě tvrdšímu přístupu médií, který přetrvává dodnes. „Nezávislá média používají ostřejší jazyk a nikdy nepsala o různých podezřeních tak otevřeně a bez okolků. Vztah médií k Ficovi je teď otevřenou válkou a jeho definitivní odchod si přejí i novináři, o kterých bych to dříve neřekl,“ říká reportér Kern. Ficovi přesto mnoho lidí nadále důvěřuje. Přes částečné ztráty se Směr drží v čele průzkumů.
Bývalý premiér se stále drží naděje, že se stane ústavním soudcem. Tomuto cíli Fico podřizuje téměř vše a neváhal ani přispět k paralýze této instituce. Situace dospěla tak daleko, že není obsazena většina míst ústavních soudců. Když Fico zjistil, že koaliční partneři nepřistoupí na jejich tajnou volbu (spekuluje se, že pro takový případ se Směr dohodl na podpoře svých kandidátů i s neofašistickou LSNS), předvýběr kandidátů nechal vládními poslanci fakticky zablokovat.
Komentátoři se shodují, že Fico čeká na výsledek březnových prezidentských voleb, protože si je jistý, že Kiska, který napodruhé do prezidentské funkce nekandiduje, by ho do Ústavního soudu nevybral. Natož jmenoval předsedou soudu, jak si Fico vymínil. Svoje naděje proto expremiér vkládá do eurokomisaře Maroše Šefčoviče, který kandiduje na hlavu státu s podporou Směru.

Volání po nezávislosti vyšetřování

Až po demonstracích a změnách ve vládě se objevily první hmatatelné výsledky vyšetřování Kuciakovy vraždy. V září policie zadržela a obvinila několik osob, které se měly na vraždě přímo podílet – střelce, řidiče a zprostředkovatele.
Z objednání vraždy obvinili Alenu Zsuzsovou, ženu blízkou Kočnerovi. Ten už předtím skončil ve vazbě kvůli obvinění z falšování směnek. V kauze vraždy sice zatím vystupuje jako svědek, několikrát se ale dokázal postarat o rozruch. Například když vyšlo najevo, že při domovní prohlídce u něj v trezoru našli nahrávku ke spisu Gorila, na níž jsou údajné záznamy tajné služby z korupčních schůzek v bytě jednoho ze spoluvlastníků investiční skupiny Penta. Na veřejnost vyplaval také neúspěšný Kočnerův pokus o organizování pomoci prostřednictvím motáků, které měl posílat po svém advokátovi a žádat v nich politiky, aby ho dostali na svobodu.
Přestože se prvotní obavy, že vyšetřování půjde do ztracena, nepotvrdily, podezření z možného vlivu vládních politiků na práci policistů trvá. Přispívají k tomu i zprávy, že Kočner udržoval dobré vztahy s bývalým generálním prokurátorem Dobroslavem Trnkou, ale i dalšími vysoce postavenými lidmi v justici. Kritiku vyvolal i postup ministryně vnitra Denisy Sakové, která odňala část případu současnému vyšetřovacímu týmu a přidělila ji policejní inspekci. Začátkem tohoto týdne na to upozornila i mezinárodní novinářská organizace Reportéři bez hranic, když slovenskou vládu vyzvala, aby zajistila nezávislost vyšetřování.

OBĚŤ A HLAVNÍ AKTÉŘI V KAUZE KUCIAK JÁN KUCIAK Rodák z obce Štiavnik na severozápadě Slovenska se rozhodl pro novinařinu až poté, co odešel ze studií techniky, která ho vůbec neoslovila. „Na žurnalistice jsem také první tři čtyři roky nevěděl, co přesně chci dělat, ale bavilo mě analyzovat chyby politiků a zaujaly mě kauzy. Zformovalo se to k tomu, že chci dělat investigativní žurnalistiku,“ vzpomínal v rozhovoru pro studentský časopis z března 2017. Zkušenosti nasbíral v redakcích deníků Sme a Hospodárske noviny, na systematičtější analytickou práci ale dostal prostor až v serveru Aktuality.sk. Díky tomu, že se předtím podrobně zabýval například konkurzy, dokázal se orientovat i v ekonomických vztazích. Stavěl na co nejdokonalejším vytěžení rejstříků, databází a dalších možností, například dotazů podle zákona o informacích. Aktéři kauz, na kterých pracoval, jako třeba Kočner, mohli stěží popírat to, co o nich měl Kuciak zdokumentováno z veřejně dostupných zdrojů. Kuciakova snoubenka Martina Kušnírová vystudovala archeologii. Spolu si pořídili dům v obci Veľká Mača nedaleko Trnavy. Tam je také vrah v únoru 2018 zastřelil. Oběma bylo 27 let.

MARIÁN KOČNER Když v roce 2012 vyšlo najevo, že mu z Belize připluly na účet tři miliony eur (zhruba 80 milionů korun), prohlásil, že je to pro něj zanedbatelná částka. Marián Kočner na Slovensku vždycky platil za kontroverzní postavu, která prostupovala množstvím skandálů a afér. Kdysi se objevil na seznamech mafiánských skupin, čachroval se směnkami a převody nemovitostí, shromažďoval kompromitující nahrávky na různé osoby z politiky, justice i byznysu. Možná proto byl až do loňska jakoby nedotknutelný. Pomyslný pohár přetekl až po vraždě Jána Kuciaka. Už krátce po tragédii média připomněla, že podnikatel novináři v září 2017 vyhrožoval. V telefonním hovoru Kuciakovi řekl, že se mu bude „osobně věnovat“ a bude zjišťovat „špínu“ na jeho rodinu. Kuciak kvůli tomu podal na Kočnera trestní oznámení, podle policie ale podnikatel zákon nepřekročil. O tom, že Kuciakovo psaní Kočnerovi vadilo, není pochyb. Nikomu jinému se zavražděný novinář tolik nevěnoval. Přímé zapojení Kočnera do zosnování vraždy se zatím podle dostupných informací neprokázalo, jeden z obviněných o něm ale údajně hovořil jako o skutečném zadavateli. Od června Kočner sedí ve vazbě kvůli machinacím se směnkami, jejichž proplacení požadovala jeho firma po televizi Markíza. Od té doby ho několikrát přemisťovali do různých vazebních věznic. ALENA ZSUZSOVÁ Jak se z obyčejné ženy, žijící na okraji jihoslovenského města Komárno, stane člověk obviněný z vražd tří lidí? Alena Zsuzsová měla ráda peníze, flirt a zlé muže, vysvětlil to ve zkratce deník Sme. Kočnerova známá a v minulosti údajně také milenka je obviněna z toho, že objednala nejen vraždu Jána Kuciaka, ale také zastřelení bývalého komárenského primátora Lászlóa Basternáka v roce 2010. Původně nepříliš úspěšná obchodnice s nábytkem před léty vyvinula celkem prostý způsob, jak navazovat kontakty. Přes sociální sítě oslovovala známé muže, jak politiky, tak byznysmeny. Zatím se spíš spekuluje, jaké kompromitující informace o nich získala. Při vyšetřování Kuciakovy vraždy vyšlo najevo, že takto se napojila i na bývalého náměstka generálního prokurátora Reného Vanka nebo místopředsedu parlamentu za Směr a bývalého ministra obrany Martina Glváče (tomu prý Zsuzsová přezdívala „mazel“). S Kočnerem měla Zsuzsová velmi blízké vztahy. Podle soudních dokumentů jí podnikatel posílal měsíčně stejné částky. Na Zsuzsovou coby zadavatelku vraždy Kuciaka ukázal jiný obviněný Peter Andruskó, který s ní spolupracoval už v minulosti. Po svém zatčení Zsuzsová také údajně prohlásila, že za vraždou Kuciaka měl stát spolumajitel Penty Jaroslav Haščák. Všeobecně se to ale považuje za úhybný manévr.

PETER TÓTH Zosobňuje příklad, že kdysi kladná a obdivovaná postava může později sehrát úplně opačnou roli. Za vlády Vladimíra Mečiara jako redaktor vystupoval proti pošlapávání demokratických principů, v posledních letech špehoval novináře pro Kočnera. Upozornil na sebe v deníku Sme, kde se věnoval například únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v polovině 90. let. Už tehdy se poznal s Kočnerem. Ještě jako redaktor začal Tóth pracovat pro Slovenskou informační službu (SIS), nakrátko byl šéfem její kontrarozvědné divize. V roce 2003 byl obviněn z toho, že poslal na generální prokuraturu anonymní udání na tehdejšího ministra vnitra, odsouzený ale nebyl. O Kočnerovi Tóth tvrdil, že je ve skutečnosti jiný, než jak ho ukazují média. Vystupoval po jeho boku i na veřejnosti, s Kočnerovou podporou se také snažil rozběhnout politickou stranu, nezískal však dostatek podpisů pro registraci. Po Kuciakově vraždě se Tóth sám obrátil na policii a vypověděl, že pro Kočnera organizoval sledování politiků nebo novinářů včetně Kuciaka. Dostal status utajovaného svědka, což ale brzy ztratilo na významu, protože tato informace prosákla do médií. Právě Tóthovi Kočner podle médií adresoval motáky z vazby, naopak Tóth měl Kočnerovi údajně zprostředkovat vzkazy od jeho věštkyně.

ROBERT FICO Trojnásobný premiér, kterému vražda Kuciaka a Kušnírové a následné vzedmutí občanských protestů překazily klidný dojezd politické kariéry. Přestože se ho vyšetřování přímo nedotklo, je částí společnosti a médií považován za symbol a spolutvůrce prohnilého korupčního systému, z něhož těžili lidé jako Kočner. Nesporný politický talent se vždycky hlásil k levici, když mu ale bylo v postkomunistické SDL těsno, založil si vlastní projekt Směr. Ten původně vystupoval jako strana „třetí cesty“, posléze se přihlásil k sociálnědemokratické orientaci. Od počátku stranu doprovázela kritika, že ve skutečnosti funguje spíš jako akciová společnost oligarchů a zároveň sponzorů, kteří si vybírají „dividendy“ na úkor státu. I díky Ficově vůdcovskému charismatu se Směr etabloval do pozice suverénně nejsilnější politické formace. Vyhrál čtvery uplynulé parlamentní volby, v letech 2012–2016 vládl samostatně s nadpoloviční většinou poslanců. Završením Ficovy kariéry měla být prezidentská funkce, ve volbách v roce 2014 ale narazil na své limity a ze souboje s Andrejem Kiskou odešel poražen. Jako alternativní působiště si Fico vybral Ústavní soud, ani tento záměr mu ale nakonec nemusí vyjít.

Foto popis| Na obranu demokracie Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky vyšly do ulic slovenských měst desetitíce lidí. Tragédie budí velké emoce i po roce. Foto autor| Foto: HN – Matej Slávik, archiv HNonline.sk, Profimedia, SME, Reuters

O autorovi| Tomáš Pergler, tomas.pergler@economia.cz

Tomáš Pergler

ÚOHS bude znovu řešit stavební kartel

21.2.2019 - Hospodářské noviny (Podniky a trhy)

HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže musí znovu posoudit případ stavebních firem, kterým v roce 2016 uložil pokutu celkem 1,66 miliardy korun za kartel. Nejvyšší správní soud včera zamítl stížnost antimonopolního úřadu na rozhodnutí Krajského soudu v Brně, jenž sankci zrušil. Případ pokuty pro firmy Skanska, Strabag, Eurovia, Swietelsky, M-Silnice, Berger Bohemia a Lesostavby Třeboň tak vrací na ÚOHS.


Kauza Kuciak rok poté

21.2.2019 - Lidové noviny (Názory)

Pachatel sice byl odhalen, nikoli však objednavatel vraždy. A společnost se dosud léčí

Vražda mladého novináře a jeho přítelkyně spustila na Slovensku proces, na jehož konci hrozí rozpad vládní koalice, pád vlády a předčasné volby. V napjaté atmosféře není nic vyloučeno. – Těmito větami začínal před rokem náš text, věnovaný úkladné vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Po roce lze jen doplnit, že vláda sice padla, leč klid a mír to nepřineslo.
Politická situace a nálady veřejnosti na Slovensku jsou i po roce stigmatizovány dvojnásobnou vraždou v míře značně podobné té, jež poznamenala Slovensko po zavlečení prezidentova syna Michala Kováče mladšího v srpnu 1995 do Rakouska. Oba případy jsou symbolickým vysvědčením slovenským vnitropolitickým poměrům. V prvním z nich byly do aktu terorismu vůči občanovi Slovenska zapojeny politické osobnosti i státní instituce, včetně tajné služby, ve druhém případě dopadá vina na vládní politiky nepřímo, jako důsledek dlouhodobého neřešení systémových problémů ve vzájemně provázaném prostředí politiky, byznysu, i silových složek státu.
V tomto ohledu nelze svalit vinu jen na úřadující politickou moc, zodpovědnost za nynější stav mají i vlády předchozí, včetně těch, o nichž se hovoří jako o reformních. Slovenské politické elity napříč spektrem mají jeden charakteristický rys – závažné systémové chyby se neusilují řešit v rámci projektování politických a vládních programů, opravují díry způsobem ad hoc podle toho, zda propukne dramatická událost schopná hýbat celou zemí, nebo ne.
Sem lze zařadit i dvojnásobnou vraždu, jež otřásla Slovenskem, a i po roce obraz obou obětí determinuje počínání všech orgánů státní administrativy. Památník obětem, demonstrace, diskuse, konference, publikace i zveřejňování částí vyšetřovacího spisu, to vše vytváří dusnou atmosféru a enormní tlak na veřejný život v zemi.

Otřesené Slovensko

Úkladná vražda povalila vládu, smetla Roberta Fica z pozice premiéra, rovněž tak jeho nejbližšího stranického kolegu, ministra vnitra Roberta Kaliňáka a s ním policejního prezidenta Tibora Gašpara. Nedůvěra novinářů vůči moci byla a je mimořádná. Státní orgány, vědomy si této nedůvěry, až nenávisti, učinily na slovenské standardní poměry nemožné – vyšetřovatelé dokázali v krátké době odhalit pachatele. Značnou pomoc poskytli zahraniční kolegové svými zkušenostmi i kvalitním technickým vybavením, jímž slovenské orgány nedisponují. Nebyla to italská mafie, jak na začátku vyšetřování podsouvala některá média, pachatelé jsou výlučně z domácího chovu.
Zbývá identifikovat objednavatele v pozadí. Mnohé indicie naznačují, že by jím mohl být kontroverzní podnikatel Marián Kočner, s nímž jsou spojeny mnohé dubiózní skandály a aféry s vazbami na podsvětí, politiku a bývalé vedení generální prokuratury. Toto prostředí, hamletovsky cosi shnilého ve státě dánském, je rozcupováno v médiích. Kdo nemá dostatek znalostí a zkušeností s tímto fenoménem a není otrlým cynickým pozorovatelem, musí být otřesen. Zejména když do médií unikaly části vyšetřovacího spisu. Skandální obsah se týkal i kamarádských vztahů Kočnera s bývalým generálním prokurátorem Trnkou, ale i dalších politiků, kteří kdysi komunikovali, byť jen prostřednictvím sociálních sítí, s Alenou Zsuzsovou, obviněnou ze spolupachatelství jako medzičlánek mezi objednavatelem a vykonavateli skutku. V Zsuzsové a Kočnerově panoptiku figurují politici jak z řad vládní koalice, tak i opozice, což navozuje dojem, že z tohoto morálního bahna nebude snadné se vyhrabat.

Kiskovy a Ficovy potíže

Morální rozklad a absence etického etalonu v podobě silné a čisté politické osobnosti je o to depresivnější, že v něm uvízl i prezident Andrej Kiska. Byť jeho kauzy nesouvisí s dvojnásobnou vraždou, vypovídají o nedostatku morální integrity hlavy státu. Prohrál soudní spor o pozemky v atraktivní lokalitě Vysokých Tater, které získal v minulosti, slušně řečeno, ne poctivým způsobem. Financování jeho prezidentské kampaně rovněž vykazuje znaky trestné činnosti, za což byl právě v těchto dnech obviněn jeden z jednatelů jeho společnosti. Dalším jednatelem byl i prezident Kiska, tudíž mu reálně hrozí, že po odchodu z funkce a ztrátě imunity mu bude vzneseno stejné obvinění jako druhému jednateli.
Unavený předseda Smeru-SD Robert Fico se neúspěšně pokusil o útěk z těchto poměrů a vazeb na Ústavní soud, nezískal ovšem podporu ani u svých koaličních partnerů. Jeho strana si drží v průzkumech i rok od vraždy první místo. A jelikož čísla mírně, ale přece jen postupně klesají, nelze vyloučit, že Fico vyvolá předčasné parlamentní volby, aby tak předešel horším výsledkům v řádném termínu. Jednoho se nevzdává, a tím je volební vítězství.
Ve vedení jeho strany přesto panuje napětí. Robert Fico je tvůrcem úspěchu strany a garantem její budoucnosti. Na druhé straně Ficova veřejná vystoupení, jimiž dává najevo svoji vnitřní labilitu, vyvolávají uvnitř strany obavy, zda by se neměl stáhnout a přenechat místo lídra premiérovi, nekonfrontačnímu Petru Pellegrinimu. Problémem je, že voliči Smeru-SD si již léta přejí vidět přesně takové agresivní, neomalené a drsně působící instrumentárium, jakým na slovenském politickém kolbišti dlouhodobě disponuje Robert Fico.

Nebyla to italská mafie, jak na začátku vyšetřování podsouvala některá média, pachatelé jsou výlučně z domácího chovu

Foto popis|

O autorovi| M I L A N Ž I T N Ý, slovenský politický a bezpečnostní analytik

MILAN ŽITNÝ

Stát čili kuplíř

21.2.2019 - Lidové noviny (Názory)

Objeví se rozhoďnožka na domovních znameních?

Pro nás osoby spíše konzervativnějšího pohledu na svět je to docela ošemetná otázka. Legalizací prostitučního chování začne stát vybírat svůj díl z placeného sexu, stane se svého druhu kuplířem. Tak si představujeme úkol naší státnosti? Pasák, kvůli pár měďákům vybraným na daních?
Druhý pohled na věc je však podstatně složitější. Legalizace nejstaršího byznysu je v rozumných zemích motivována právě snahou ochránit prostituty a prostitutky před kuplíři. A umožnit solidnější zázemí lidem, kteří se často ne úplně dobrovolně živí prodejem své intimity.
Nabízení prostituce na veřejném prostranství je dle dvanáct let starého nálezu Ústavního soudu stále v rozporu s dobrými mravy a obec je může na některých místech zakázat. To je asi tak vše. Stále je sice zakázáno kuplířství, ale fakticky vzato se zákaz různými formami obchází – a stát zavírá oči, protože kde je poptávka, je vždy i nabídka. Třeba v Německu je od roku 2002 prostituce legální, přičemž účelem zákona není vybrat více daní (to bylo povinností i dříve), ale spíše chránit pracovníky v sexbyznysu právě před kuplíři.
Nemějme velké iluze, že by případná legalizace něco zásadního změnila. Většina poskytovatelů sexuálních služeb skrývá svůj byznys nikoli před zákonem, ale před svým okolím. Ať už jde o studentky, nebo matky dětí, většina si prodejem rozkoše dočasně vylepšuje rozpočet či řeší tíživou životní situaci. Jen zlomek „providerů“ chce mít na domě vývěsní štít s nápisem Jana, nejlepší rozhoďnožka v celé Příbrami. O tom, že i většina zákazníků raději platí v hotovosti, než aby dávali platební kartu či si brali účtenku v rámci elektronické evidence tržeb, ani nemluvě. Hypotetická legalizace není všelék, jak ukazují zkušenosti tak rozdílných zemí, jako je opatrné Německo či svobodomyslné Nizozemsko. Přesto umožňuje lidem, pro něž je prostituce celoživotní byznys, důstojnější podmínky. Ale jedna věc je jistá: onu miliardu korun, o které Piráti mluví, do rozpočtu nikdy nepřinese.

Petr Kamberský

Bendl má nový džob: ve vedení vodáren

21.2.2019 - Mladá fronta DNES (Z domova)

Někdejší poslanec a bývalý hejtman Středočeského kraje Petr Bendl (ODS) získal post ve vedení akciové společnosti Středočeské vodárny. „V představenstvu jsem krátce, a to jako nominant malých obcí. Druhé volební období jsem zastupitelem v naší obci (Bratronice), která je akcionářem společnosti Vodárny Kladno–Mělník,“ řekl MF DNES Bendl k novému angažmá, za něž měsíčně pobírá 25 tisíc korun hrubého.
O mandát poslance přišel Bendl krátce po volbách 2017, když Nejvyšší správní soud ve Středočeském kraji přepočítal výsledky kvůli špatně započítaným přednostním hlasům pro kandidáty ODS. Přeskočil ho starosta Líbeznic Martin Kupka. Bendl dnes na Kladensku provozuje ranč, angažoval se i ve vedení Oblastní nemocnice Kladno.

Foto popis|

— Eva Pospíšilová

ŘSD může začít likvidovat poutače

21.2.2019 - Mladá fronta DNES (Ekonomika)

Nelegální billboardy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) může po rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl stížnost proti zákazu billboardů v ochranném pásmu dálnic a silnic, začít likvidovat odstraněné poutače. Dosud je úřad skladoval. Kdy případná likvidace začne, ředitelství zatím nerozhodlo. Předtím bude nejspíš vyzývat jejich majitele k vyzvednutí.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

(ČTK)

Virtuální práva: kdo si hraje na třetí pohlaví, nezlobí

21.2.2019 - Mladá fronta DNES (Téma)

Espresso Petra Suchomela, spolupracovníka MF DNES

Několik bavorských škol plánuje zřídit toalety pro třetí pohlaví. Ty se připravují také pro olympiádu v Tokiu. Německý ústavní soud nedávno usoudil, že by nová kolonka měla přibýt v úředních formulářích. V některých amerických státech se nerozhodným dětem podávají medikamenty na zpomalení puberty, aby měly víc času vybrat si, kým budou. Zdá se, že kdo se spolehne na svou životní zkušenost či třeba na vědu, podle které je pohlaví základní biologická, psychická i sociální danost, brzy se dostane do vážných společenských konfliktů. V životě jsou věci, které se dají přetvářet. A pak ty, s nimiž ani všemocný člověk nehne. Třeba rodná země, mateřský jazyk, tělesná konstituce, rok narození, příslušnost k etniku či pohlaví. Zaženou-li tyto neměnné životní podmínky do úzkých zralého jedince, zkouší se na ně adaptovat. Nezralý je naopak dál láme k obrazu svému, snaží se, aby se ony adaptovaly na něj. A protože to nejde, začne neměnnou skutečnost zkreslovat. Prohlásí například, že pohlaví je jen soubor zvyků a pocitů. Společnost, jež toto lakování přebírá do svých základních pravidel, a dokonce je vyžaduje i po zralých jedincích, je nezralá. Podobá se dítěti, které si dává ruce přes oči v domnění, že je dospělí nevidí.
Soudobá evropská společnost začíná být značně infantilní zejména v otázce lidských práv. Základní svobody, které od poloviny minulého století chránily jednotlivce i skupiny před totalitou, se mění v hračky utvrzující přestárlé děti v tom, že mají právo na ochranu své nezralosti. Ostatním hrozí, že pokud na jejich neochotu dospět poukážou, budou potrestáni odsudkem či odsouzením.
Kdyby se do zákonů dostalo ustanovení, že oblohu je třeba považovat za zelenou a trávu za modrou, každému by to přišlo divné. Dostane-li se tam, že někdo, kdo se narodil jako muž, má právo vybrat si, zda bude ženou, či někým jiným, je to považováno za novodobý standard. Že pohlaví změnit nelze, neboť se utváří na úrovni chromozomů X a Y již v okamžiku početí, je lhostejné. Člověk je přece už natolik vyspělý, že vůbec nemusí respektovat to, kým se rodí.
Ano, spousta lidí přijde na svět s vážným problémem, kdy se nedokáže s vlastním pohlavím ztotožnit. Není to žádný rozmar, ale porucha identity. Je správné o ně pečovat i platit terapii z pojištění. Hledat a rozlišovat, co zmírní bolest. Žádný sexuolog však neprohlásí, že medicínská přeměna těla je první a preferovanou cestou pro každého, kdo má problém si na vlastní pohlaví uvyknout. Proto ty přísné podmínky, zdlouhavá vyšetření, testy a rozhodování komisí. Nikomu nelze upřít základní lidské právo na důstojnost, k níž patří i péče o strádající. Není však vynutitelným nárokem každého, kdo je se svou přirozeností nespokojen, aby školy, veřejné instituce či zaměstnavatelé povinně zkreslovali skutečnost podle jeho zmatků.
Tento požadavek společnost především utvrzuje v její infantilitě. V představě, že problém, kterému člověk neporučí, se nemá řešit pokusem o přizpůsobení, ale lakováním pravdy. Takový přístup vede k pozoruhodné situaci, kdy se původně přirozená práva, jejichž ochrany se může domáhat kdokoliv, míchají s umělou, abstraktní vrstvou nároků začínajících tam, kde realita končí. Jsou to lidská práva virtuální. Na jejich podstatu si nelze ve světě sáhnout, neboť se tam přirozeně vůbec nevyskytují.
Ač povinné zřizování toalet pro pohlaví, jež ve světě reálně není, samo o sobě společnost nerozklíží, vpustit si tyto umělé svobody do zákonů či ústav už nebezpečné je. Berou totiž ospravedlnění lidským právům základním. Těm, která nelze vázat na občanství, národnost, rasu ani na pohlaví – právě proto, že jsou přirozená a respektují, kým člověk je.

Foto popis|


Zlín řeší, jak opravit budovu bývalého soudu

21.2.2019 - Mladá fronta DNES (Východní Morava)

ZLÍN Před čtyřmi lety zlínští radní odmítli prodat budovu chátrajícího soudu v centru Zlína za sedm milionů korun podnikateli Marcelu Londovskému, který ji chtěl přebudovat na restauraci s minipivovarem. Od té doby se kolem ní nic zásadního nedělo.
I když objekt stojí na lukrativním místě, jeho využití omezuje spor o okolní pozemky. Ty vlastní firma Elo-Unibau. Jde o plochy, které obepínají stavbu ze tří stran, pouze z čelní strany ne. A tudy by podle náměstka primátora Pavla Brady mohla vést cesta k oživení budovy, která má velmi cenné sklepení.
„Nechci teď rozkrývat karty, ale pracujeme na tom, abychom mohli budovu opravit i bez pozemků firmy Eko-Unibau. Chtěli jsme pozemky směnit, ale bohužel pan Čech (Jaroslav Čech, jednatel Eko-Unibau – pozn. red.) na to nereagoval,“ uvedl Brada.
Chce využít toho, že přístup k budově je po městských pozemcích, tudíž plochy soukromé firmy budou potřeba jen v omezené míře. Město by je muselo dočasně využít při opravách, ale to podle Brady umožňuje nový občanský zákoník.
„Tak do roku bychom chtěli mít jasněji v tom, jak budeme postupovat. Věřím, že v tomto volebním období se nám to podaří majetkově vyřešit a začneme připravovat projekt rekonstrukce, kterou si tato budova zaslouží,“ podotkl Brada.
Ve firmě Eko-Unibau dříve působil bývalý zlínský primátor a poslanec Tomáš Úlehla. Její jednatel Čech včera kvůli zaneprázdněnosti na dotazy MF DNES nereagoval.
Využití budovy chce Brada řešit s pomocí stavební komise města, ve které je pět architektů a expertů ze stavební branže. Už teď se objevují návrhy, jak ji využít: od kanceláří magistrátu, restaurace, pobočky České pošty, jejíž hlavní provozovna před lety skončila na nedalekém náměstí Míru, až po využití domem dětí, nebo zajímavými gastroprovozy. „V podstatě by šlo o krytou tržnici s gastroprovozy, která by doplňovala nedaleké tržiště Pod Kaštany, kde také začne rekonstrukce. Zatím jde jen o úvahy,“ řekl Brada.
Budova byla příčinou sporů už krátce poté, co ji zlínský okresní soud v roce 2003 opustil. Stát se o ni přel se společností Eko-Unibau. Nakonec připadla městu Zlín, což však soukromá firma také zpochybňuje.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

— Milan Libiger

Město nechce vstupovat do arbitráže s Pawlowským

21.2.2019 - Právo (Praha - střední Čechy)

Město nehodlá činit žádné kroky, jimiž by ovlivnilo průběh mezinárodní arbitráže mezi státem a podnikatelem Sebastianem Pawlowským. Pawlowski jako švýcarský občan vznesl nárok na miliardy korun za nerealizovaný developerský projekt v pražských Benicích. Žádá je kvůli zrušení změny územního plánu po státu. Náhrada měla původně činit 2,6 miliardy korun, později 3,13 a objevilo se už i číslo 4,95 miliardy korun.
Advokát Jan Havlíček, který Pawlowského zastupuje, vyzval dopisem hlavní město, aby pomohlo zmírnit škody a pořídilo pro Pawlowského výstavbu 800 bytů změnu územního plánu znovu. Náměstek primátora Petr Hlaváček (Spojené sily, TOP 09) to odmítl.
„S ohledem na to, že od roku 2017 probíhá mezinárodní arbitráž společností Pawlowski AG a Projekt Sever proti České republice, nebudeme činit žádné kroky ohledně změny územního plánu,“ stojí v Hlaváčkově odpovědi, kterou prezentoval ve středu městskému kontrolního výboru. V Benicích chtěla firma švýcarského obchodníka postavit na poli satelit, což jim původně (v roce 2010, v éře exprimátora Pavla Béma) umožnila změna územního plánu. Zrušil ji však v roce 2013 Nejvyšší správní soud a zastupitelstvo (už bez Pavla Béma) změnu územního plánu znovu nepořídilo.
Tím mělo město Pawlowskému – podle jeho argumentace opřené o mezistátní smlouvu mezi Českem a Švýcarskem – zmařit investici.
Předsedkyně výboru Jaroslava Janderová (ODS) i člen Ondřej Prokop (ANO) si však myslí, že by zprávu mělo dostat zastupitelstvo. „Nedomnívám se, že by bylo vhodné, abychom to řešili pouze dopisem,“ uvedla. Výbor se na informování zastupitelů usnesl.

Regionální mutace| Právo - Praha - střední Čechy

Petr Janiš

Policie šetří poškození radaru ve Varnsdorfu

21.2.2019 - Právo (Severovýchodní Čechy)

Ve Varnsdorfu někdo poškodil radar na měření rychlosti. Škoda je odhadnuta na 350 000 korun. Policie nyní zjišťuje, čím byl radar poničen. Informovala o tom policejní mluvčí Petra Trypesová.
Případ poškozeného radaru v části Studánka policisté vyšetřují od neděle. „Na místě byly zajištěny stopy, které se budou odesílat na expertizu. Ta by měla upřesnit, čím byl radar poškozen,“ uvedla Trypesová. Pachateli přečinu hrozí trest odnětí svobody do jednoho roku nebo zákaz činnosti nebo pokuta.
Měřicí zařízení patří soukromé firmě, která ho městu za poplatek pronajímá. Za každý zaznamenaný přestupek náleží pronajímateli 290 korun. Způsob úhrady je podle ministerstva vnitra v rozporu se silničním zákonem.
Ministerstvo při posuzování zákonnosti smlouvy města a soukromé firmy vycházelo z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Podle něj není přípustné, aby třetí osoba měla jakýkoli hmotný zájem na výsledcích měření stacionárního zařízení. Město se do konce února musí k rozporu smlouvy se zákonem vyjádřit.

Regionální mutace| Právo - severovýchodní Čechy

(ČTK, zr)

Stavby brzdí aktivisté, soudy, obce i křeček, brání se Ťok

21.2.2019 - Právo (Zpravodajství)

Proč se v Česku staví dálnice a silnice pomalu? Mohou za to zelení aktivisté, kteří se často soudí, mnohé obce a v nadsázce i křeček polní. Vyplynulo to ze shrnující zprávy ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) vládě.
V dokumentu, který Právo získalo, jsou uvedeny významné dopravní stavby, které z různých důvodů skončily u soudů, případně na stolech úředníků. Někdy se proti nim postavili občané, jinde jim brání ekologičtí aktivisté. V několika případech se vzepřely dotčené obce.
Zpráva popisuje osm soudních tahanic i sedm dalších staveb, kde se vleče správní řízení. „Dávali jsme pravidelně informaci premiérovi a on mě vyzval, abych ji předložil celé vládě,“ řekl Právu Ťok. „Je to i proto, aby bylo zřejmé, že za všechny potíže a průtahy nemůže pouze ministerstvo dopravy,“ dodal.
Podle něj to je i výzva kolegům, aby dohlédli na své podřízené organizace. „Tam, kde věc leží na soudech, s tím asi neuděláme nic. Ale pokud jde o vyjádření různých orgánů pod ostatními ministerstvy, tak to je výzva kolegům, zda by tam nezhlédli laskavým okem a nepoposunuli to,“ dodal.
Již před čtyřmi lety vydal frýdecko-místecký magistrát rozhodnutí o vyvlastnění pozemku a domu Jana Vicherka, který překáží stavbě silnice z Třanovic do Nebor na Třinecku. Vicherek se bránil úspěšně u soudu. Kauza tak postupně dospěla až k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). „Bude-li potvrzeno zrušení vyvlastnění, bude to znamenat další komplikace v přípravě,“ napsal resort dopravy. Stejná situace je na D49 mezi Hulínem a Fryštákem na Zlínsku. Tady je „vinen“ křeček polní a dalších 17 živočichů, které chtějí zachránit ekologičtí aktivisté ze spolku Egeria. Stavba sice nejprve dostala výjimku, že se může stavět, ale aktivisté ji napadli.
Když neuspěli u krajského soudu, šli také k NSS. Podle zprávy to „znemožňuje příslušným správním úřadům dále konat, tzn. nemůže být vydána změna územního rozhodnutí ani stavební povolení na hlavní trasu předmětného úseku dálnice D49“.

Bude se kácet?

Obdobný osud stihl i D48 u Frýdku-Místku, kde před 1,5 roku daly žalobu Děti Země. V tomto případě je to na Ústavním soudu, na který se obrátil Krajský soud v Ostravě. Pokud by ÚS žalobě vyhověl, „měl by tento krok negativní důsledky nejen na tuto stavbu, ale i na všechny prioritní dopravní stavby“, tvrdí resort dopravy. Víc než rok a půl brání obec Rokytnice přípravě stavby silnice Kokory–Přerov. Soud tu zrušil po osmi měsících územní rozhodnutí. Ředitelství silnic a dálnic čeká na verdikt NSS.
Tři roky je zdržena stavba silnice v úseku Nažidla–státní hranice s Rakouskem. Stejnou dobu se vleče řešení obchvatu Břeclavi. A na D48 v úseku Rychaltice–Frýdek-Místek brání už přes tři roky dokončení stavby soudní kauza o vyvlastnění pozemků manželů Švanterových.
Jak konstatuje zpráva, postupy vyvlastňovacích úřadů jsou „neskutečně zdlouhavé a blokují prakticky všechny stavby“.
Problémem je i nedodržování lhůt, čímž se výrazně prodlužuje příprava pro územní řízení nebo pro stavební povolení.

Foto autor| Ilustrační foto ČTK/DPA

Naďa Adamičková Marie Königová

Zneužíval vnučku, ÚS mu dal šanci

21.2.2019 - Právo (Zpravodajství)

Účel trestního řízení a uvěznění nespočívá v tom, aby se obžalovaný doznal. Polepšit se může i bez toho, že by výslovně přiznal vinu. Konstatoval to včera Ústavní soud (ÚS), když se postavil na stranu muže odsouzeného za sexuální zneužívání vnučky.

Děda skončil ve vězení na sedm let poté, co se přišlo na to, že zneužíval sedmiletou vnučku. Muž se nikdy k vině nedoznal, přiznal pouze, že se choval nevhodně a že k některým kontaktům sice došlo, ale prý jinak, než to vypověděla vnučka.
Když si po odpykání dvou třetin trestu požádal o podmíněné propuštění, u soudu první instance uspěl. Jeho žádost podpořil ředitel věznice a ani znalec z oboru sexuologie neshledal na jeho pobytu na svobodě nic rizikového. Státní zástupkyně s tím ale nesouhlasila a odvolací soud propuštění zamítl s tím, že muž své jednání dál popírá a nemá na své jednání sebekritický náhled, takže podmínka polepšení nebyla naplněna.
Muž na to reagoval ústavní stížností, v níž tvrdil, že soud po něm dle jeho názoru de facto vyžadoval, aby se ke svému činu doznal, takovou podmínku propuštění však platná právní úprava nepředepisuje. Senát ÚS se soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem mužově argumentaci přisvědčil.

Případ jde zpět k soudu

„Účelem trestního řízení, včetně řízení vykonávacího, není získat doznání obviněného, resp. odsouzeného. Prokázat polepšení se ve smyslu trestního zákoníku je možno i bez toho, aby se odsouzený výslovně doznal, vyplývá-li z jiných důkazů či okolností, že v dostatečné míře nabyl kritický náhled na svou trestnou činnost,“ konstatoval Fenyk.
Případ se nyní vrací k pražskému městskému soudu. „ÚS dodává, že tímto nálezem nijak nepředznamenává, jaký výsledek bude mít nové řízení před stížnostním soudem,“ zdůraznil Fenyk.

Prokázat polepšení se ve smyslu trestního zákoníku je možno i bez toho, aby se odsouzený výslovně doznal Jaroslav Fenyk, soudce

Petr Kozelka

Značky upozorňující na jízdu v protisměru stále nejsou

20.2.2019 - TV Nova (08:00 Ranní Televizní noviny)

Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezké ráno, přesně tak jak říkal Pavel s Gábinou, jsou tu poslední dnešní Ranní Televizní noviny´, tak se na ně pojďte podívat. A pardon, tady naše mládí mi přineslo sušenky, já bych pak nemohla mluvit, děkuji.

osoba
--------------------
Je výborná, výborná.

Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju pěkně, tak pojďme se podívat na ty zprávy. Zákaz billboardů okolo dálnic a silnic první třídy platí. Takový je verdikt Ústavního soudu. Skupina 17 senátorů, která se snažila příslušnou část novely zákona o pozemních komunikacích zrušit, tak se svou stížností neuspěla.

Lucie COCHLAROVÁ, redaktorka
--------------------
I když některé už zmizely, skupina senátorů bojovala za jejich zachování. Ústavní soud jim ale teď překazil plány.

soudce
--------------------
Návrh se zamítá.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Člověk málokdy prohrává rád, ale na druhou stranu představa, co by následovalo v případě, že by soud nám vyhověl, tak si myslím, že těch problémů by bylo najednou daleko víc.

Lucie COCHLAROVÁ, redaktorka
--------------------
Zákon ponechal po starší billboardy pětileté přechodné období, které vypršelo v roce 2017 a stanovilo návaznou povinnost odstranit reklamní poutače bez zbytečného odkladu.

Jan RÝDL, mluvčí ŘSD
--------------------
Budeme billboardy odstraňovat a náklady nárokovat na majitelích reklamy dál, očekáváme ale, že mnozí majitelé reklamy dostanou rozum a nelegální billboardy raději odstraní sami.

Lucie COCHLAROVÁ, redaktorka
--------------------
Lucie Cochlarová, televize Nova.

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011