Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Krajský soud v Českých Budějovicích má vést Flanderová, v Hradci Králové uspěl Lanžhotský, v Ústí Ceplová

28.5.2020 - ceska-justice.cz (Justice)

Ministerstvo spravedlnosti uzavřelo tři výběrová řízení na předsedy krajských soudů. Krajský soud v Hradci Králové má vést jeho místopředseda pro věci civilní Vladimír Lanžhotský, který byl jediným kandidátem. Na novou šéfku Krajského soudu v Českých Budějovicích navrhla výběrová komise Ministerstva spravedlnosti předsedkyni Okresního soudu v Písku Martinu Flanderovou. V Ústí nad Labem pak zvítězila dočasně pověřená předsedkyně Lenka Ceplová. České justici to potvrdily zdroje z výběrové komise a Ministerstva spravedlnosti.

Lenka Ceplová se sice stala vítězkou výběrového řízení na předsedkyni ústeckého krajskehé soudu, zdroj z komise ale České justici prozradil, že všichni kandidáti byli velmi kvalitní. Kromě Ceplové kandidoval místopředseda soudu Tomáš Zadražil a Roman Buchal z jeho liberecké pobočky. Resort spravedlnosti odmítl výsledky oficiálně komentovat. „V rámci transparentnosti justice velmi ráda seznámím veřejnost se jmény soudců, které navrhnu panu prezidentovi do vedení krajských soudů. Budu ctít výsledky a doporučení výběrové komise, tak jsem to již učinila např. v případě předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla. Jakmile se s výsledky komise seznámím, bezodkladně připravím návrhy pro pana prezidenta a sdělím jména doporučených kandidátů,“ řekla České justici ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ta nedávno v rozhovoru uvedla, že jména kandidátů výběrových řízení nechce tajit.

V Českých Budějovicích neuspěl podle informací České justice dočasně pověřený předseda Jiří Šťastný ani místopředseda Zdeněk Strnad. Soud je bez řádného vedení od počátku roku, kdy ze zdravotních důvodů skončil Milan Tripes. V Hradci Králové dosud krajskému soudu šéfuje Jan Čipera.

Ve výběrové komisi zasedli náměstci ministryně spravedlnosti Klára Cetlová a Michal Franěk. Dále rozhodovali funkcionáři nejvyššího, vrchního a krajského soudu. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová opakovaně uvedla, že bude respektovat a prezidentovi navrhovat ke jmenování vítěze výběrového řízení. Funkční období předsedy je sedm let. Šéfové soudů nesmí mandát podle rozhodnutí Ústavního soudu opakovat.

Kromě těchto tří soudů probíhá v současné době i výběrové řízení na předsedu Krajského soudu v Plzni a na předsedu Městského soudu v Praze.

Eva Paseková


Svobodný přístup k informacím: NSS opět „otevřel vrátka“ přivřená Ústavním soudem

28.5.2020 - ceska-justice.cz (Justice)

Nejvyšší správní soud (NSS) poprvé vyložil kritéria, která v tzv. platovém nálezu (IV. ÚS 1378/16) stanovil Ústavní soud (ÚS) pro poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. NSS v dané věci vyhověl kasační stížnosti provozovatelky webu platytopuredniku.cz, která se neúspěšně domáhala sdělení výše platů vedoucích pracovníků Kanceláře prezidenta republiky (KPR).

Stěžovatelka se v kasační stížnosti konkrétně domáhala zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS), kterým byla zamítnuta její žaloba proti odmítnutí poskytnout jí ze strany KPR informace o platech a odměnách vedoucího KPR, jeho zástupce, ředitelů sekcí, ředitelů odborů a tiskového mluvčího, a to za roky 2016 a 2017.

KPR její žádost odmítla s tím, že nesplňuje kritérium veřejného zájmu a zveřejnění takových informací nemůže přispět k diskusi ve veřejném zájmu. Jí podanou žalobu v březnu zamítl jedenáctý senát MS v Praze, který své rozhodnutí opřel o již zmíněný „platový nález“ ÚS.

Podle soudců tohoto senátu žadatelka nedoložila, že by byl veřejný zájem na poskytnutí informací vyšší než právo dotčených osob na ochranu jejich soukromí. Podle soudců nebylo doloženo ani to, že by poskytnutí informací žadatelce vedlo k vyvolání potřebné veřejné diskuse. Zveřejnění na zmíněných webových stránkách o platech úředníků soudci totiž jako dostatečný účel nevyhodnotili. Žadatelka podle nich nedoložila, že by splňovala kritérium „hlídacího psa“ tak, jak jej požaduje ÚS ve svém „platovém nálezu“. Prosté zveřejnění údajů na uvedeném webu podle soudců toto hledisko nesplňuje: aby mohl být subjekt za takového „psa“ považován, musí s informacemi aktivně pracovat, čímž „hlídá“ správnost nakládání s veřejnými prostředky.

Navíc dotčené osoby nedaly souhlas se zveřejněním informací o svých platových poměrech a záměr zveřejnit tyto údaje představuje podle soudců daleko vyšší zásah do soukromí, než je právo na poskytnutí informací žadatelce.

S rozhodnutím MS však senát NSS ve složení Miluše Došková, Karel Šimka a Eva Šonková nesouhlasil, kasační stížnosti vyhověl a rozhodnutí soudu zrušil.

Podle jejich názoru jde totiž v případu o učebnicový příklad, kdy by mělo převážit právo na poskytnutí informace. Žadatelka provozuje webové stránky, na nichž dlouhodobě a strukturovaně shromažďuje informace o příjmech nejvyšších představitelů veřejných institucí a nejsou náznaky, že by tak činila ze soukromých pohnutek. Pokud by NSS akceptoval výklad MS, že žadatelka nesplňuje kritéria hlídacího psa a není zde veřejný zájem na zveřejnění informací, příslušné ustanovení informačního zákona by se stalo „fakticky vyprázdněným“.

Ústavní soud v „platovém nálezu“ nechtěl podle soudců NSS pomyslná vrátka žadatelům o informace zavřít, ale pouze přivřít. Ohledně prvních dvou podmínek „platového nálezu“, aby účelem vyžádání informace bylo přispět k diskusi ve veřejném zájmu a sama informace se veřejného zájmu týkala, tak mají soudy obě hlediska zkoumat společně. Tedy primárně zda se žadatel nedomáhá informace pouze ze soukromých pohnutek, aby někoho poškodil či diskreditoval. Soudy by však neměly posuzovat, zda zveřejněná informace následně vzbudí veřejnou diskusi. „Relevantní pouze je, zda ji žadatel v podobě k tomu podle běžných zkušeností způsobilé hodlá veřejnosti k diskusi předložit a tím i potenciálně umožnit“, uvedli k tomu v odůvodnění rozhodnutí.

Podle názoru soudců NSS je také veřejný zájem na tom, aby měla veřejnost přehled a dostatečné množství informací o distribuci veřejných prostředků ve veřejné správě. „Jako prevence před korupcí a zneužitím moci je tedy legitimní, aby se veřejnost zajímala, zda se finanční zdroje distribuují uvnitř veřejné správy férovým způsobem na základě určitých racionálních a předvídatelných kritérií, a zda není nikdo svévolně obohacován či naopak neoprávněně znevýhodňován,“ vysvětlují soudci NSS.

Ohledně odměňování jednotlivých zaměstnanců a představitelů veřejné moci je pak na základě principu proporcionality posuzovat každý jednotlivý případ a veřejný zájme osvědčit. Podle NSS je klíčové, jaké postavení daná osoba zastává a s jakými kompetencemi a odpovědností se její postavení pojí: čím vyšší postavení má a disponuje většími kompetencemi, tím slábne povinnost žadatele osvědčovat důvod své žádosti. Při posuzování žádostí je také nutné se vyvarovat diskvalifikačních podmínek pro osvědčení jejich důvodu. „Po žadateli o informace však jako podmínku jejich sdělení nelze požadovat osvědčení veřejného zájmu způsobem, který je nepřiměřený (až diskvalifikační) vzhledem k možnostem běžného jednotlivce v prostředí moderního státu a společnosti získat si předem dostatečně silný vhled do otázky, o niž se v souvislosti se svou žádostí zajímá; to by naopak bylo neproporcionální oslabení jeho práv na informace,“ uvedli k tomu dále soudci NSS.

Klíčové je také sdělení NSS, jak by se mělo posuzovat hledisku „hlídacího psa“, které stanovil jako kritérium pro žadatele „platový nález“ ÚS. Tento pojem je nutné vykládat šířeji, nevztahovat jej pouze na profesionální novináře. Klíčem pro posouzení je, aby si žadatel informace nenechával pro sebe a neprezentoval je pouze nahodile, nesystematicky a sporadicky. „Zároveň je však třeba zdůraznit, že nelze trvat na tom, aby žadatel takto získané informace sám přímo explicitně hodnotil, analyzoval či metodologicky sám zpracovával; jejich pouhé zveřejňování, zvláště má-li systematičtější povahu, je samo o sobě pro veřejnost přidanou hodnotou,“ uvedli k tomu soudci NSS.

Petr Dimun


V zájmu poctivých věřitelů je podle správkyně rychlé projednání, soudce Strnad postupoval u rozhodování o Mladé frontě dle zákona

28.5.2020 - ceska-justice.cz (Justice)

Žádný z procesních předpisů nezná dobu pro souzení a zákon o soudech a soudcích také nezná pracovní dobu. Soudce jako ústavní činitel není vázán zákoníkem práce. Námitky některých advokátů při jednání o konkurzu vydavatelství Mladá fronta a.s. tak před zákonem neobstojí. Někteří věřitelé si stěžují, že jednání na Krajském soudu v Českých Budějovicích pod vedením soudce Zdeňka Strnada se protáhla na 16 hodin až do časného rána. Dva věřitelé také zpochybňují znalecký posudek, jenž odhadl cenu vydavatelství. Kvůli tomu chtějí svolat novou schůzi.

Jednání začalo 15. května v 11 hodin dopoledne a skončilo 16. května ve 4 hodiny ráno. Účastníci jednání museli být kvůli epidemii koronaviru celou dobu v rouškách. Soudce Strnad na opakované žádosti více zástupců věřitelů odmítl odročit jednání na pondělí či na jiný den. Zdůvodnil to tím, že věřitelů je hodně a neměl by pro ně v pondělí či jiný den volnou tak velkou soudní síň.

Podle insolvenční správkyně Petry Hýskové si dle veřejně dostupných informací na délku vedené schůze věřitelů stěžovali zástupci věřitelů, kteří ji svými přednesy a návrhy systematicky prodlužovali. Podle Hýskové tím sledovali jediný cíl, a sice odročení jednání. „V zájmu všech poctivých věřitelů je ale právě především rychlé projednání věci a mám tedy za to, že soud postupoval správně, když nejprve poskytl velkorysý prostor těmto věřitelům (a jejich podněty a návrhy trpělivě vypořádával a protokoloval), a pak pokračoval v projednání věci až do konce. Jednání bylo přítomno dalších více než 10 právních zástupců a dále státní zástupkyně – nikdo si na nepřiměřenost postupu soudu nestěžovat a naopak všichni jednomyslně podpořili soud v tom, aby plánovaný program schůze věřitelů dokončil, ač to bylo (nejen) časově náročné,“ dodala insolvenční správkyně pro Českou justici.

Ladislav Štorek z advokátní kanceláře Dentons označil jednání soudce Strnada za profesionální. „Soudce byl perfektně připravený a jenom jeho zásluhou nedošlo k dalším potenciálním účetním manipulacím v dotčené společnosti. Kdyby takhle pracoval každý soudce, naše justice by byla mnohem dál v rozhodování o vleklých soudních sporech,“ uvedl Štorek pro Echo24. Česká justice mluvila i s dalšími účastníky jednání a ti se shodli, že vedení jednání soudcem Strnadem bylo korektní. Státní zástupkyně Michela Hojdarová pak odkázala na protokol z jednání.

Ohledně „pracovní doby“ soudce existují již precedenty. Nejvyšší správní soud (NSS) například v případě soudce Okresního soudu v Liberci Ondřeje Matoucha judikoval, že u soudce je primární výkonnost, nikoliv čas, který stráví v práci. Vleklá soudní jednání ostatně nejsou v justici žádnou velkou výjimkou. Například exhejtman David Rath mluvil při své závěrečné řeči v korupční kauze s přestávkami 14 hodin.

Cena vydavatelství se podle znaleckého posudku pohybuje kolem 30 milionů korun. V insolvenčním řízení se s pohledávkami k Mladé frontě zatím přihlásily čtyři stovky věřitelů, kteří žádají celkem kolem 400 milionů korun.

(epa)


Ekonomický plán Evropské komise

28.5.2020 - ČRo Radiožurnál (17:06 Dvacet minut Radiožurnálu)

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost z hnutí ANO Věra Jourová, dobrý den, vítejte v našem studiu.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy máte na starosti hodnoty a transparentnost, do jaké míry jste měla šanci ovlivnit ten ekonomický plán obnovy, který včera představila Ursula von der Leyenová?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Já jsem součástí vedení komise, já jsem tam plonoprávnou taky členkou za Českou republiku, takže samozřejmě, že jsem byla u jednání. My jsme ty návrhy, které jsme včera zveřejnili, dokončili někdy přes noc, dopilovávaly se texty, u toho jsem osobně teda nebyla, ale samozřejmě, že jsem na to měla velký vliv.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jsou tam nějaké konkrétní věci, které jste třeba prosadila přímo vy?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Já jsem chtěla, aby tam byla spravedlnost, aby tam byla solidarita, a taky, aby tam byl ekonomický pragmatismus. A myslím, že to tam je, chtěla jsem, aby to byl rozpočet, který má šanci projít, protože my jsme v existenčním ohrožení. Já nechci tady malovat nějaké apokalyptické vize, ale koronavirus je nepředvídatelný, neznámý nepřítel a ještě nám nevystavil svůj konečný účet, ale už dneska vidíme ty škody. A my jsme i slíbili, že připravíme takový rozpočet, který bude schopen rychle začít zacelovat ekonomické rány a nastartovat chytrými investicemi ekonomický růst nebo restart společného trhu, takže na vaši otázku, já jsem přesvědčená, že ten rozpočet bude výhodný úplně pro každého.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Právě na to se chci zeptat, jestli z vašeho pohledu ten rozpočet je spravedlivý, jestli opravdu nejsou v Evropské unii některé státy, pro které je výhodnější než pro státy jiné?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Když se chcete vyhnout nespravedlnosti tohoto typu, tak musíte vyjít z nějakých pevných čísel. A my jsme měli takzvanou jarní predikci nebo předpověď, která vlastně nějakým způsobem propočítává možný propad ekonomik v jednotlivých státech. Pak máme analýzu dopadu na jednotlivé státy, sektory, ale i skupiny obyvatel, máme spoustu různých analýz a z těch jsme vycházeli, takže máme tam i určitou částku v tom programu, který se jmenuje React ËU, což znamená reakce Evropské unie, která vyloženě teď reaguje na ten okamžitý propad HDP a okamžitý propad zaměstnanosti, kde Česká republika by měla mít jednu miliardu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když se podíváme na ty celkové částky, které mají připadnout jednotlivým zemím, tak podle těch dostupných informací nejvíc, přes 300 miliard euro, to znamená víc než třetina celé té částky, má směřovat do pouhých dvou zemí, byť nejpostiženějších koronavirem, do Itálie, do Španělska. Naopak Česká republika má dostat necelých 20 miliard euro, z toho ještě většinu ve formě půjček. Tohle z vašeho pohledu je fér?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Je to podle mě fér zase s odkazem na ta čísla, která máme, co se týče Itálie, Španělska, tak to tam je nepříjemný souběh dvou faktorů. Jednak zdravotní dopad, viděli jsme ty otřesné statistiky, a jednak faktor, na čem stojí ekonomiky těch dvou států.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To znamená turistika.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
To je hodně turistika, jsou to i služby face to face a je to struktura hospodářství založená hodně na malých a středních podnicích, to jsou faktory, které teď přicházejí k sobě souběhu s tou zdravotní krizí, a tady skutečně situace těchto dvou zemí je nejvíc složitá, a když pomůžeme Itálii a Španělsku, tak pomůžeme celé Evropě, protože my potřebujeme rozhýbat společný trh, a to je i zájem Čechů.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Já už jsem v úvodu citoval výhrady českého premiéra, vašeho stranického předsedy Andreje Babiše. Ten má výhrady jak k celkové výši toho zadlužení, tak i k tomu rozdělení. Opakovaně kritizoval to, že značné částky mají dostat státy, které podle něj nebyly v minulosti dostatečně rozpočtově zodpovědné. Rozporoval i ten princip, že nejvíc dostanou nejpostiženější země. Argumentoval tím, že zodpovědné státy, které včas zareagovaly na tu epidemii, k nimž počítá i Českou republiku, vlastně na tu svou zodpovědnost ve finále doplatí a dostanou méně. Dnes navíc konkrétně pan premiér napadl i vzorec, podle kterého jste počítali tu závažnost dopadů. Podle něj tam hraje příliš velkou roli míra nezaměstnanosti. Akceptujete tyhle připomínky Andreje Babiše, rozumíte mu?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Já jsem je i docela čekala, protože jsem už sledovala jeho názory na tvorbu rozpočtu předtím. Já si stojím za návrhem komise, ale samozřejmě, že premiéři teď ladí formu na jednání v Evropské radě, která by měla být koncem června a kde by měli přijít už s nějakou dohodou, a předpokládám, že se budou vytvářet nějaké aliance, takže pan premiér bude jistě jednat se svými partnery z jiných zemí. To není na mně, abych hodnotila to, co říká.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Na druhé straně je to na vás, vy jste členkou Evropské komise, říkala jste, že stojíte zatím návrhem. Na druhé straně pan Babiš je vaším stranickým předsedou. V čem podle vás nemá pravdu v těch argumentech?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Já si myslím, že on bude muset jaksi přinést argumenty, proč si myslí, že by bylo spravedlivější ten klíč nějakým způsobem posunout a třeba některá kritéria započítat jinak. Ono je to trošku i technické, ale v čem mu rozumím, nebo co jsem předpokládala, on taky kritizuje objem té pomoci. Zase znovu říkám, já si zatím stojím za komisi, ale Česká republika a česká fiskální politika patří dlouhodobě k těm velice disciplinovaným, k těm, které dlouhodobě nevytvářejí schodky veřejných financí, a v tom se řadí spíš k těm zemím, jako je Nizozemí, Dánsko, Švédsko.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Není to tedy tak, že na to nakonec doplatí, když teď dostane méně peněz než například Itálie nebo Španělsko?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Takhle to nemůžeme teď počítat, protože tady ta částka těch 750 miliard, o kterých se bavíme, to jsou opravdu peníze na napravení škod, které máme změřeny, a ten propad je zcela zřejmý největší v té Itálii a ve Španělsku. Ale já musím říct, že Česká republika nevychází z té bilance špatně, když už se bavíme v tom, řekněme, módu má dáti – dal. Já to tak určitě nechci posuzovat, protože pro mě je důležité, aby ten rozpočet pomohl celkově evropské ekonomice a její kondici dostat se rychle na nohy, ale když se podívám na ta nominální čísla, tak Česká republika by tam měla dostat skoro 20 miliard...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Pardon, ale většina by měly být půjčky.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Ano, z toho 8,5 miliard granty a zbytek půjčky, ale zároveň jsme v tom rozpočtu posunuli o něco výše 3 položky, a to je kohezní politika, zemědělská politika a pak fond na transformaci ekonomiky směrem k větší šetrnosti k životnímu prostředí a tam je to zase ještě o 2,5 miliardy více, takže suma sumárum, já jsem včera počítala, za těch 7 let toho rozpočtu by měla být čistá pozice České republiky víc než 200 miliard, takže to vůbec není špatná bilance.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Na druhé straně vy mluvíte o nejbližších sedmi letech, kdy se ty půjčky Evropské unie nebudou splácet. Potom dojde ke splácení, vy vlastně to, z čeho a kdo to bude splácet potom v následujících, jak plánujete, 30 letech, to znamená do roku 2057 nebo do 2058, tak to vlastně neřešíte. Je to zodpovědné, neřešit, když si půjčuji, kdo a z čeho to splatí.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
My to řešíme, pokračujeme v těch, řekněme, nápadech nebo vizích na zvýšení vlastních příjmů. O tom se vede debata několik let v Evropské unii.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A zatím členské státy byly proti tomu.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
A zároveň byly členské státy proti zvýšení teď jejich příspěvku, takže jak tady z toho mrtvého nebo bludného kruhu vyjít, když ty peníze potřebujeme teď pro nutné nakopnutí ekonomiky? Proto my přicházíme s návrhem, aby se od roku 2028 zapojily ty takzvané vlastní příjmy, to znamená ideálně digitální daň, daň z nerecyklovatelných plastů, pak jsou tam některé další typy daní, emisní povolenky, na kterých bychom se měli zatím mezitím do toho roku 2028 shodnout.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Není to trochu, řekněme, nátlak na ty členské státy, tahleta cesta, že už jim potom nezbyde než ustoupit ze svých pozic.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
No, tak především členské státy jsou teď pod nátlakem toho koronaviru. Nesmíme zapomínat, že my tímto reagujeme na tu aktuální opravdu krizovou situaci, a čím dříve zareagujeme, čím dřív peníze nalijeme do ekonomiky, tím dříve budeme zase schopni se dostávat do nějakých lepších čísel. Já jsem mluvila s několika makroekonomy. Oni říkali, že jim ten návrh dává smysl, že i ty jednotlivé balíky peněz, že jsou v jakési vzájemné synergii, že by ty peníze mohly pracovat společně, ať už peníze do privátního sektoru, nebo do veřejného, a že bychom mohli mít šanci se dostat poměrně rychle zpátky do kondice.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Celý tenhle plán musí schválit jednomyslně členské státy Evropské unie. Předpokládáte, že dozná zásadních změn?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Je to tak, rozpočet je zvláštní cvičení, náročné v každém případě, a teď zvlášť, právě tím, že tam jdeme na tuhletu, řekněme, novinku, že si chceme půjčit velkou částku peněz na řešení krize. Ta rozpočtová jednání mají zpravidla stejný výsledek, že každý jeden premiér jede domů s tím, že řekne: vybojoval jsem maximum, ale jsem víceméně rozladěn. Takže se dochází ke kompromisu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Což tedy očekáváte, jestli to dobře chápu, i tentokrát. A ten kompromis, který budou všichni, jak říkáte, takto komentovat, myslíte si, že bude výrazně jinde, než byl ten váš včerejší návrh?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Já si to nemyslím. Předpokládám, že pokud vznikne aliance, která třeba bude volat k větší opatrnosti, tak je možné, že se hýbne s některými částkami, ale já si myslím, že bude velká politická vůle dojít k rychlému rozhodnutí a zodpovědnému rozhodnutí, na které myslím budou právem čekat firmy, podnikatelé, občané.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A jestli to tedy dobře chápu, předpokládáte, že Andrej Babiš ustoupí od toho, co říká?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
No, to nechci předjímat. On...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ale to, co říkáte...

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
... zcela jistě ví, kde má svoje možné spojence. A jak říkám, teď si jistě chystá nějaký plán jednání do jednání o rozpočtu, ale i o dalších věcech. Ti premiéři zpravidla nejdou sami za sebe nebo s nějakým izolovaným návrhem, takže necháme se překvapit, ale pan premiér odkryl karty a teď se víc, s čím do toho půjde.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy jste včera na Twitteru napsala, že ta obnova musí být založena na evropských hodnotách, že klíčovou podmínkou je vláda práva, znamená to, že země, u kterých bude mít Evropská komise výhrady k tomu, nakolik u nich jsou dodržovány hodnoty nebo principy právního státu, že o ty peníze, o kterých mluvíme, mohou přijít?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
My jsme tady to podvázání evropských peněz principem právního státu už navrhovali někdy v roce 2018.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Teď je tam tedy znovu?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Je to tam pořád, protože my se pořád bavíme o návrhu, který byl navržen v roce 2018, a teď je k tomu přidán ten balík peněz.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To znamená, že zůstává a teď by se vztahoval i na těch 750 miliard?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Teď to takto zůstává a bude se o tom jednat. Já k tomu ale chci říct, že já jsem navrhla nebo navrhli jsme v minulé komisi takový princip, že pokud by došlo k systémovému selhání, třeba neřešení, nevyšetřování korupčních kauz nebo podvodu ve veřejných zakázkách, pokud by tam skutečně takto systémové problémy, tak bychom to navrhovali členským státům k rozhodnutí.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Kdo by rozhodoval? Původně, jestli se nepletu, původně to měla rozhodovat Evropská komise.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
No, vůbec ne právě, a to já vím přesně, proč ne, protože já jsem u toho byla hodně blízko a nechtěla jsem, aby to rozhodovala komise, protože jsem si říkala, kdo pak v ní bude sedět, teď tam sedím taky, to jsem nevěděla, ale já si myslím, že tohle musí rozhodnout státy, protože státy...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Většinou by to rozhodovali?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Kvalifikovanou většinou. Státy přispívají do evropského rozpočtu a daňoví poplatníci, hlavně ze zemí, kde víc přispívají, než dostávají, po tom volají, abychom měli nějaké garance dodržování principu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy sledujete dodržování hodnot evropských, dodržování vlády práva, řekněme, v jednotlivých členských zemích. V tuto chvíli máte pocit, že někdy je situace taková, že by se to blížilo k tomu, že byste třeba navrhla, aby se škrtaly peníze z tohoto balíku?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Momentálně mám přehled o stavu justice, o stavu médií, o stavu třeba občanské společnosti, ale nemám ten drobnohled do toho, jak se vyšetřuje třeba hospodářská kriminalita. To má třeba OLAF na stole.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A z toho, co máte, byl by někdo, kdo by se tomu blížil? Samozřejmě člověka napadne Polsko, Maďarsko, kde začala oficiální jednání mezi Evropskou unií a těmito zeměmi.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Polsko a Maďarsko jsou země, vůči nimž probíhá dlouhodobě nějaké řízení, nechci zdržovat, ale jestli by splňovaly tyto parametry, to nevím, protože nemám na stole právě detailnější analýzu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A z toho, co víte, tedy to není tak zásadní, abyste navrhla, že by ty peníze nedostaly?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
My jsme to takto zatím neposuzovali, takže já...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A váš názor?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Já nebudu dělat názor, když nemám na stole data. Je pravda, že v září přijdeme s podrobnější zprávou mimo jiné o tom, jak funguje nejenom justice, ale jak funguje boj proti korupci. A tam myslím z té zprávy zářijové už uvidíme více, které státy by mohly být třeba pod tímto drobnohledem, ale musím říct, že já jsem to nikdy nezamýšlela jako nějakou sankci. Je to spíš takový odrazovací faktor.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Takže potenciální sankce?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
No, potenciální možná sankce, ale je pravda, že, když se někde opravdu zásadně porušuje pravidlo právního státu a Evropská unie s tím nemůže nic moc dělat, tak asi to taky není dobře.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Mimochodem vy stále zdůrazňujete i v těch debatách o Maďarsku nebo o Polsku důležitou úlohu nezávislých médií. Česká Poslanecká sněmovna včera zvolila 3 nové členy Rady České televize. Tu volbu kritizovali mnozí poslanci opozice, třeba místopředsedkyně mediálního výboru sněmovny paní Němcová z ODS řekl, že tu volbu vnímá jako vážné ohrožení svobody, nezávislosti, objektivity a vyváženosti fungování veřejnoprávního média, jak to vnímáte vy?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Já nechci kádrovat jednotlivé osoby, ani je neznám, ale musím říct, že role těchto rad je nesmírně důležitá a vůbec nezávislost veřejnoprávních médií. To, že jsou to vůbec veřejnoprávní média pořád ještě tak jako Český rozhlas a nejsou to státní média, která podléhají straně a vládě, což jsou třeba věci, které vidím v některých členských zemích, například v Maďarsku a v Polsku, tak to je strašně důležité.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A tady nemáte pocit, že tou volbou těch tří lidí včera se to třeba tímto směrem může posunout?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
No ta rada bude muset prokázat, že dělá dobře svou práci, ale i ta rada bude pod zorným úhlem veřejnosti. To přece není černá skříňka, takže já to samozřejmě sleduji ale momentálně se nemohou a nebudu vyjadřovat k jednotlivým osobám, ale samozřejmě, že jaksi je to zásadní věc, jak tyhle rady fungují, jestli jsou nezávislé.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Debaty vyvolalo také jmenování předsedy Nejvyššího soudu. Tam máte nějaké pochybnosti?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
K tomu řeknu 2 věci. Pan prezident má plné právo rozhodnout, nikdo mu na tuto kompetenci nemůže sahat a nikdo to nemá kritizovat. A zároveň já nejsem ten, kdo by měl zase posuzovat kvality nového pana předsedy Nejvyššího soudu. Je pravda, že po letech práce v justici vím, že tam v těch špičkových funkcích fungují úspěšně opravdu velké osobnosti, kde je nejenom ta profesionalita, ale morální integrita a taková ta silná autorita. A tohle bude muset pan předseda Nejvyššího soudu prokazovat.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když to říkáte, znamená to, že máte pochybnosti, jestli tohle má?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Nemám, já jenom říkám, že to jsou parametry, které bude pan předseda Nejvyššího soudu prokazovat svou prací, takže já nedělám žádné závěry předem.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy máte na starosti evropské hodnoty. Utrpěly během epidemie koronaviru evropské hodnoty?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
No, byla to bezesporu naprosto nevídaná situace a v té situaci si státy, respektive vlády nabraly větší část pravomocí, které normálně mají. Mně se líbilo vysvětlení Angely Merkelové pro německé občany, že musí to být, je to nezbytné, musíme to udělat, ale brzo vám vrátíme zpátky naše hodnoty, vaše svobody a všechna omezení zrušíme. V momentu, kdy to bude jen trošku možné. Takže samozřejmě, že ta situace jaksi volá k větší ostražitosti, ale na mě to zatím dělá dojem, že lidi v Evropě si váží svobod a dosažených i různých, nechci říct, privilegií, ale možností a že jistě budou volat po tom, aby se ty režimy vrátily zpátky.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když jste sledovala jednostranné uzavírání hranic, zákazy vývozu zdravotnického materiálu z některých zemí Evropské unie do jiných, boj o dodávky roušek mezi jednotlivými státy unie u čínských dodavatelů, sílící názory o potřebě, aby jednotlivé státy byly soběstačnější. Neukazuje to z vašeho pohledu, že ty základy evropské, ty hodnoty nejsou tak silné, a tak pevné, jak si třeba leckdo ještě před třemi měsíci myslel?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Já bych to nedramatizovala, protože tady se řešil zdravotnický problém a ohrožení zdraví lidí, a to je v kompetenci státu, takže tady já naprosto měla pochopení pro to, že státy uzavíraly hranice, to, že to dávaly dopředu vědět svým sousedům a nám v komisi, tak to samozřejmě komplikovalo situaci, proto my jsme se snažili, aby ten odchod z tohohle uzavíraného režimu byl koordinovaný, aby byl předvídatelnější, aby vycházel z epidemiologické situace. Druhá věc je to, že skutečně, když my jsme se snažili nakupovat zdravotnický materiál v tom březnu, jelo nám několik tendrů, dali jsme do toho veliké peníze, a když jsme zjistili, že výrobci evropští mají zákazy vyvézt ty věci, ty produkty, do jiných členských států, to teda musím říct, že to bylo bolestné zjištění třeba, to jsem byla zklamaná, protože v tom byl hodně velký nedostatek. A je v tom vidět, že jsme narazili na slabinu Evropy, a to teď taky ten rozpočet, o kterém jsme se bavili, musí napravit. My jsme měli zoufalá dlouhodobá jednání s Indií o to, aby uvolnili dodávky léků, zjistili jsme závislost na lécích vůči Indii, o Číně vůbec nebudu mluvit, ta jaksi dodávala věci, protože měla ty výrobní kapacity.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Některé reakce přicházejí stále teď, když to vezmeme, jedním ze základních pilířů Evropské unie je jednotný společný trh. Česká Poslanecká sněmovna aktuálně řeší pozměňovací návrh, který mimo jiné podala i vaše stranická kolegyně Margit Balaštíková. A ten návrh počítá s tím, aby byl minimální podíl uzákoněný českých potravin v obchodech. Podle toho návrhu příští rok 55 % potravin na trhu má být českého původu. Je takový návrh v souladu s evropským právem?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Já se musím vyjadřovat k zákonu, když si ho přečtu, vím, že tady máte, ten článek.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Já ho tady pro vás mám, je to jedno ustanovení.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Ano, už jsem to viděla, ale já bych se ráda k tomu vyjádřila spíš tak, že když jsme řešili dvojí kvalitu potravin, já jsem sama doporučovala Čechům, Moravanů a Slezanům, když jim vadí, že sem řetězce vozí druhořadé zboží, ať prostě kupují české produkty.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dobře, ale jedna věc je doporučení, drhá věc je zákon, který uloží povinnou kvótu, tak, jak ten odstavec jste před chvílí viděla, může to být v souladu s evropským právem?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Na zákony, které omezují volný pohyb zboží, tak samozřejmě komise se musí podívat a posoudit, jestli to je, nebo není v souladu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A vy jste členkou té komise.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Ano, na mě to na první pohled působí, že by to mohl být problém a nemusel by to být jenom problém s tím posouzením souladu, ale kdyby to našlo odezvu nebo odvetu v jiných státech třeba vůči českému zboží, tak by to asi byla hodně nepříjemná věc, takže...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ale předpokládám, že i ta odveta by potom bylo v rozporu s evropským právem.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
No, samozřejmě, proto si nepřejeme, aby tyhle věci se dostaly do spirály, aby potom byl nějaký domino efekt, takže... Ale znovu říkám, já teď nechci tu situaci hodnotit, protože ten zákon není schválen.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Poslední věc. Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo poslat odpověď na audit. Tušíte už nebo řeší se v rámci Evropské komise, jaký bude další postup, kdy bude definitivní verdikt, jestli váš stranický předseda je, nebo není ve střetu zájmů?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Audit probíhá, má svoje pravidla. My jsme dali nebo komise dala 2 měsíce České republice, aby se vyjádřila, to teď bude končit, ta lhůta. A jak dlouho bude pokračovat ta procedura, nevím a už vůbec nevím a nechci předjímat výsledek. Já mám štěstí, že to není na mém stole, a samozřejmě, že budu taky zvědavá, jak audit skončí.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ovlivňuje to nějak pozici České republiky?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Neřekla bych. Tato konkrétní kauza ne. A jiné?

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A nechci to zlehčovat...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A jiné kauzy ovlivňují pozici?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Myslím si, že se na Českou republiku pohlíželo s větším zaujetím, možná v negativním slova smyslu, když tady probíhaly ty velké demonstrace, protože to se objevovalo i v řadě médií, ale já osobně v mé práci nenarážím na nějaké bariéry nebo na nějaká podezření nemusím nic vysvětlovat. Česká republika si stojí dobře.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říká dnešní host Dvaceti minut Radiožurnálu, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost z hnutí ANO Věra Jourová. Díky, že jste byla u nás, zase někdy na viděnou, na slyšenou.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Děkuji vám za pozvání, hezký den přeji.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Od mikrofonu se loučí i Tomáš Pancíř.


Liberecký kraj vyhrál spor s ÚOHS

28.5.2020 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Praha)

Pavla KOSÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Liberecký kraj vyhrál soudní spor s antimonopolním úřadem, který se týkal nákupu akcií společnosti ČSAD Česká Lípa. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže transakci původně zablokoval, teď se ale případem bude muset znovu zabývat, liberecký hejtman Martin Půta jednání předsedy úřadu Petra Rafaje kritizuje a požaduje jeho odvolání.

Barbora SILNÁ, redaktorka
--------------------
Na soud se Liberecký kraj obrátil už v červnu 2018, o rok dříve totiž rozhodl antimonopolní úřad, že kraj nesmí koupit akcie ČSAD Česká Lípa přímo. Úřad akvizici zablokoval na podnět společnosti BusLine.

Martin PŮTA, hejtman Libereckého kraje
--------------------
To, že je to propojeno s jedním konkrétním dopravcem, respektive dopravní skupinou, se kterou bývá spojován i pan předseda Rafaj, tak já myslím, že by vláda měla zvážit možná i parlament, jestli je možné, aby pan předseda dál tuto funkci vykonával.

Martin ŠVANDA, mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Nevidíme důvod, proč tedy zatím nějakým způsobem odpovídat na nějaké takovéto výzvy.

Barbora SILNÁ, redaktorka
--------------------
Soud konstatoval, že rozhodnutí úřadu bylo nezákonné.

Martin ŠVANDA, mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Pan předseda Rafaj nepovažuje v žádném případě tento případ za ukončený, protože my budeme zcela jistě podávat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Barbora SILNÁ, redaktorka
--------------------
Liberecký kraj poté co mu antimonopolní úřad nákup akcií zablokoval, uzavřel s ČSAD Česká Lípa dočasnou smlouvu do roku 2021 na zajištění dopravy a za to dostal od úřadu letos vysokou pokutu.

Jan SVITÁK, náměstek pro dopravu Libereckého kraje /SLK/
--------------------
Přestože nás k tomu vlastně ÚHOS donutil, tak uplatnil ÚHOS 7 milionů pokutu.

Barbora SILNÁ, redaktorka
--------------------
Liberecký kraj se bude bránit i proti této pokutě. Zároveň se chce domáhat nákladů na soudní řízení ve výši zhruba 2 milionů korun. Barbora Silná, Česká televize, Liberec.


JEN BLÁZEN STOJÍ S RUKAMA V BOK, KDYŽ SOUSEDOVI HOŘÍ DŮM. CO CHÁPE MERKELOVÁ A – SNAD – I BABIŠ

29.5.2020 - Hospodářské noviny (Autorská strana)

Dva výroky. První: „Německu se bude dařit dobře jedině tehdy, když se bude dobře dařit Evropě.“ A druhý: „Bylo by nespravedlivé, kdybychom kvůli tomu, že jsme byli úspěšní, byli penalizováni.“ První pronesla německá kancléřka Angela Merkelová, druhý český premiér Andrej Babiš. Oba se týkají společné evropské pomoci státům nejvíce zasaženým ekonomickými dopady pandemie nového koronaviru. Oba postoje dělí myšlenková propast hloubky několika galaxií. Anebo ne? Nepřestáváme věřit, že také český premiér chápe, že i kdyby Česko opravdu bylo „skvělou zemí skvělých lidí“, jak říká, bylo by nám to k ničemu, pokud by všude kolem nás panovala spoušť. Některé indicie naznačují, že Babiš si toho vědom je a že jeho instinkty jsou správné. Jiné nás ale naplňují pesimismem a obavou. Na debatách o novém společném evropském rozpočtu se ukáže, jestli Babiš rozumí základním faktům. Neztrácíme naději.
Andrej Babiš je původním porevolučním povoláním podnikatel. Musí mu tedy být jasné, že i kdyby jeho firma byla sebelepší a vyvíjela ty nejlepší výrobky na světě, skutečně bohatá bude jen tehdy, když je bude mít komu prodávat. Když její zákazníci nebudou mít ani vindru, firma zkrachuje. Kdo jiný než Babiš by měl být schopen si toto uvědomit? Základním zájmem Česka by tedy mělo být, aby se z hluboké hospodářské krize způsobené koronavirem dostaly všechny země Evropské unie. To je mnohem důležitější, než jestli Česko samo dostane o pár miliard více či méně. Nedává smysl natahovat ruku a chtít víc a víc, a to i na úkor těch, kterým se nyní vede špatně. Pojďme pro jednou přestat evropskou politiku pojímat jen podle toho, kolik peněz jsme dokázali „z Bruselu“ dostat. S takovým přístupem by nyní Česko v posledku přišlo o mnohem víc, než by krátkodobě získalo.
Angela Merkelová to chápe naprosto přesně. Zásadní složkou německé ekonomiky je vývoz. Zdaleka nejvíc toho Německo vyváží do ostatních zemí EU, na vnitřní evropský trh. Pokud se tento trh dostane do problémů, bude mít problémy i Německo. O Česku to platí ještě výrazně více, protože na tento vnitřní trh posílá mnohem větší podíl svého vývozu než Německo. Bez zahrnutí Velké Británie je to v případě Česka 80 procent, což je zhruba o čtvrtinu více než v případě Německa. Kdyby se tento trh zhroutil, ekonomicky se zhroutí i Česko. Prostě nebude mít zákazníky.

V čem má Babiš pravdu

Merkelová minulý týden udělala něco skutečně přelomového. Spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem navrhla, aby si státy EU prostřednictvím Evropské komise společně půjčily 500 miliard eur, tedy přes 13 bilionů korun, a tyto peníze pak prostřednictvím společného rozpočtu použily jako dotace pro evropské oblasti a sektory ekonomiky nejvíce postižené pandemií. Ze strany Merkelové jde o vpravdě koperníkovský obrat, o revoluční změnu přístupu – společné zadlužení zemí EU vždy odmítala a měla v tom podporu velké části německé politiky a veřejnosti.
Německá kancléřka samozřejmě svůj přístup nezměnila z nějaké lásky zejména k Itálii, byť v této zemi každoročně tráví svou dovolenou. Stejně tak se ale z její strany nejedná o nezodpovědný hazard s penězi německých daňových poplatníků. Uvědomuje si, že to, co se nyní v Evropě děje, lidově řečeno, přestává být legrace. Vážně hrozí, že Itálie pod tíhou dopadů pandemie a dluhů, které si s sebou z minulosti nese, zkolabuje. Itálie je ale velká země a její provázanost s německou a evropskou ekonomikou je obrovská. Pád Itálie by dost možná znamenal pád eura a také pád Evropské unie. Zodpovědný politik tohle nemůže riskovat. Ví, že peníze, které Němci zaplatí – navíc za společný balík pomoci –, budou jen drobné oproti tomu, o kolik by Německo přišlo v případě italského bankrotu či odchodu této země z eurozóny. Česko je samozřejmě těmto rizikům vystaveno úplně stejně. To, že samo nemá euro, je naprosto nepodstatné. Vzhledem ke své závislosti na vnitřním evropském trhu, jehož jsou země eurozóny naprosto dominantní součástí, musí Česku na stabilitě eura záležet úplně stejně, jako kdyby s ním samo platilo.
Že se nejedná jen o nějakou planou obavu Angely Merkelové, ilustruje fakt, že kancléřku plně podpořila i ta část německé politiky, která až dosud jakékoliv navýšení německých závazků za EU striktně odmítala. Třeba Friedrich Merz, uchazeč o nástupnictví po Merkelové a její velký kritik. Nyní Merkelovou bezvýhradně pochválil. Mezi německými demokratickými stranami zkrátka vládne konsenzus, že dobrá kondice EU je zásadně důležitá pro německou prosperitu i bezpečnost. Německo-francouzský návrh na mimořádné dotace v objemu 500 miliard eur se promítl do návrhu Evropské komise na celkovou podobu společného evropského rozpočtu na příštích sedm let, který komise představila ve středu. Rozpočet chce komise zvýšit o 750 miliard eur určených na boj s dopady pandemie. Z toho 500 miliard eur mají být nevratné dotace, zbytek půjčky. Návrh začne platit, jen když ho jednomyslně schválí všechny země EU, tedy i Česko. Postoj premiéra Babiše je na jednu stranu logický a rozumný – tvrdí, že není možné, aby země EU společně financovaly běžné výdaje italského státního rozpočtu nebo rozpočtů dalších těžce zasažených zemí, které přitom měly vysoké státní dluhy už před pandemií. A že je nepřijatelné, aby tyto země dostaly pomoc jen tak, bez toho, aby unie měla možnost efektivně kontrolovat, za co ji utratí. To je naprosto v pořádku.
Pomoc musí nepochybně být spojena s jasnými podmínkami, kterým se v evropském žargonu říká kondicionality. Podle nynějšího návrhu mají fungovat tak, že Evropská komise navrhne a ostatní země EU schválí klíčové priority, kterým by se měla země, jež pomoc využije, věnovat. Co trápí Itálii, není žádné tajemství: daňové úniky, šíleně pomalá justice, která odrazuje investory, vysoké zdanění práce, nedostatečná infrastruktura mimo bohatý sever země, nepříliš kvalitní školství. EU by měla být schopná vynutit, aby Italové zapracovali právě na těchto oblastech. Evropské peníze nemohou jít na financování italských mandatorních výdajů, třeba důchodů. Pokud by státy, které kvůli pandemii podporu nejvíce potřebují, nebyly ochotny podrobit se kontrole, jak s ní naloží, měly by mít smůlu.

Nejdříve haste, až pak vyčítejte

Jiné Babišovy výroky jsou ale mimořádně nezodpovědné. Český premiér poukazuje na to, že země jako Itálie či Španělsko měly vysoké zadlužení už před krizí a že je pouze jejich chybou, že ho dostatečně nesnížily. Kdyby to bývaly udělaly, měly by dnes státní dluh nízký a mohly by si na nutnou hospodářskou obnovu bez obav půjčit na trzích. Tak jako Německo, Nizozemsko či Česko. Jenže – když hoří sousedův dům, jen blázen by stál s rukama v bok a vyčítal mu, že si neměl hrát se zápalkami. Musíte pomoci s hašením, jinak oheň přeskočí i na vaši střechu. To, co vysoce zadlužené státy dělaly před krizí, prostě nyní není relevantní. Na výčitky může dojít až poté, co bude oheň pod kontrolou.
Nizozemští nebo rakouští politici často říkají, že pokud by si každá země plnila své domácí úkoly, nemuseli bychom žádné problémy řešit. Jinými slovy, Itálie a další státy měly reformy udělat už dávno samy. Totéž tvrdí i Andrej Babiš. „To je mimořádně primitivní argumentace. Vždy, když ji slyším, tak si pomyslím: panebože, jak jste na to přišli?“ řekl v rozhovoru s HN Paul de Grauwe, profesor London School of Economics a světově uznávaný odborník na eurozónu. „Samozřejmě že by si každý měl plnit své domácí úkoly. Ale riziko se šíří jako nákaza. Když se něco někde stane, postihne to systém i na jiných místech. Finanční krize způsobuje nákazu – někde propukne a rychle se šíří dál. Vezměte si, že přijde nějaký šok a zkrachuje banka. Lidé se pak logicky mohou začít bát, že zkrachují i další banky – a začnou z nich vybírat peníze. V tom případě ale zkrachují i další, naprosto zdravé banky. V ohrožení pak bude celý systém bez ohledu na to, jak si kdo předtím plnil své domácí úkoly,“ upozorňuje de Grauwe. Požár může na váš dům ze sousedovy střechy přeskočit, i když vy sami si se zápalkami zásadně nehrajete. A je tedy potřeba se proti tomu zajistit.
Je v zájmu všech, aby byl k dispozici systém pomoci pro ty, které postihla náhlá krize, ať už si ji způsobili sami nebo nikoliv, jako v případě koronaviru. Náklady způsobené nečinností by byly mnohem vyšší. Za těchto okolností je nepochopitelné, když Babiš říká, že Česko přece ze společného balíku nesmí dostat méně jen proto, že tu jsou státy, které pomoc potřebují víc. Je to nejen nesolidární a sobecké, ale i krátkozraké.
Věříme, že to premiér říká jen pro domácí publikum. A že až zjistí, že z plánované evropské pomoci ekonomice si Česko také něco utrhne, například pro automobilový průmysl, který pandemie zasáhla opravdu těžce, najednou se mu návrh nebude jevit až tak nepřijatelně. Ostatně, nebylo by to poprvé, kdy by proti něčemu doma ostře vystupoval, aby to posléze na evropské úrovni bez větších problémů podepsal – jako tomu bylo například u společného unijního plánu na radikální snížení emisí skleníkových plynů. Tohle nedělá zdaleka jen Babiš, mnoho politiků doma využívá kritiku EU k mobilizaci svých voličů a k získávání nových hlasů, i když v Bruselu se pak tak radikálně odmítavě zdaleka nechovají. Dobře to není, ale je to realita.
Menší země jako Česko si mohou dovolit ten luxus, aby hájily zejména své vlastní zájmy. Nemusí se tolik ohlížet na celek, byť je to krátkozraké. I velké státy samozřejmě bojují hlavně samy za sebe, odpovědnost za celkový výsledek je u nich přesto větší. O Německu to platí na prvním místě. Není jistě náhodou, že Merkelová přišla s přelomovým plánem na vydání společného evropského dluhu poté, co německý Ústavní soud částečně zpochybnil program masivních nákupů dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB). Je zřejmé, že státy EU se už nemohou bez obav schovávat za ECB, která za ně tahala kaštany z ohně tím, že nákupy dluhopisů razantně stlačovala úroky dluhopisů i v zemích, které na tom ekonomicky nebyly příliš dobře. Zdá se proto, že EU čeká v nejbližších týdnech a měsících zásadní rozhodování o tom, jakým směrem se vydá. Je potřeba, aby k tomu z Česka zaznělo jasné – a kompetentní – stanovisko. S neustálým natahováním ruky bez ohledu na ostatní si nevystačíme.

Foto popis| TAK BLÍZKO, A PŘECE TAK DALEKO Merkelová chápe, že v zájmu Německa je pomoct ostatním, Babiš za Česko jen natahuje ruku. Změní se to? Foto autor| Foto: Reuters

O autorovi| Ondřej Houska, ondrej.houska@economia.cz

Ondřej Houska

Když se Miloš rozpovídá o Milošovi

29.5.2020 - Mladá fronta DNES (Názory)

Espresso Petra Suchomela, spolupracovníka MF DNES

Vznešené teorie praví, že politik toužící vyhrávat musí mít „silné téma“. Praxe ukazuje opak. Voliči neodevzdávají hlasy po kilech tomu, kdo vede moudré řeči, nýbrž tomu, koho milují. Základním předpokladem pro takovou lásku je láska dotyčného k sobě. Ti do sebe nejzamilovanější se logicky stávají hlavami států.
Výjimkou není ani nynější český prezident. Proč se za ním šikují odpůrci Bruselu, ač se sám opakovaně označil za eurofederalistu? Lid netouží po idejích, ale po Milošovi Zemanovi. Miloš to ví, a tak jim dává Miloše. Potvrzuje to listování libovolnými prezidentskými projevy. Ať se slaví svátek, jmenují generálové nebo oceňují lidé z venkova, hlavní postavou je v nich Miloš. Přečtěte si několik citlivě krácených citátů za poslední rok. Uhádnete, kde zazněly? Odpovědi prozrazují závorky:
„Jak se tak na vás dívám, tak všechny jsem vás jmenoval do vašich funkcí, a nyní tuto aktivitu dovrším jmenováním předsedy Nejvyššího soudu.“ (jmenování předsedy Nejvyššího soudu)
„Sděluji vám, že jediné, co si z matematiky pamatuji, je, že (a+b)2=a2+2ab+b2. Tento zajímavý poznatek mně umožnil stát se prezidentem republiky.“ (přijetí finalistů Zlatého Ámose)
„Neříkám dámy a pánové, říkám milí přátelé, protože jako člověk, který žil deset let na venkově, asi dokážu trochu rozumět potřebám venkova.“ (přijetí vítězů soutěže Vesnice roku)
„Já jsem váš kolega. Víte proč? Protože zákony dávají prezidentu republiky právo udělovat milost. Zrovna dneska jsem jednu zamítl.“ (jmenování soudců)
„Kdykoliv letím letadlem nebo vrtulníkem nad chladicími věžemi Temelína, vzpomenu si s hlubokou úctou a obdivem na Tvoje dílo.“ (narozeniny Miroslava Grégra) „Mě s vaší školou spojuje jedno nepřímé pouto, o kterém nevíte. Můj syn David Zeman vystudoval medicínu i tuto školu. A to v obou případech s červeným diplomem. Jak vidíte, tak jsem se pochlubil za svého syna, který je chytrý po mně.“ (jmenování rektora VŠCHT)
„Každá služba se dá dělat dobře, nebo špatně. A já jsem kdysi napsal knihu, docela úspěšnou, abych se pochlubil, kde mluvím o tom, jak tohle rozeznat.“ (jmenování generálů) „Nikdy své projevy nečtu, protože nikdy nevíte, kdo vám je napsal, jací poradci, zda hloupí, nebo inteligentní, tudíž se spoléhám na sebe.“ (recepce k státnímu svátku Číny)
„Když jsem byl malý, strašně nerad jsem vstával. Těch osm hodin ráno mně připadalo hrozně nepříjemných. Pak jsem šel do práce, a tam jsem musel pracovat od šesti hodin, takže jsem vstával v pět.“ (zahájení školního roku)
„Byl jsem obviňován, že opouštím svoji chalupu na Vysočině. Já ji neopouštím, budu tam jezdit do konce života. Ale můj problém je, že někam musím umístit sebe, svoji ženu, svoji dceru, svoji tchyni, které říkáme babičko, a svého psa. A na to, uznejte, ty dvě místnosti v Novém Veselí přece jenom jsou trochu málo.“ (setkání se zastupiteli Vysočiny)
„Když Andrej (Kiska) byl na rozlučkové návštěvě tady, tak jsem ho zval do svého oblíbeného zámku v Lánech, a tam na tiskové konferenci jsem řekl: Budeš mně chybět, Andreji. A na obědě v Lánech Andrej říkal: Mám Tě rád, Miloš.“ (oběd se slovenskou prezidentkou) „Pro mého přítele Viktora Orbána jsem si přichystal malý dárek, fotografii z našeho prvního setkání, které proběhlo před pouhými 21 lety. Tehdy jsme byli oba mladí a krásní. Dnes jsme jen krásní.“ (setkání s podnikateli v Maďarsku) A je to. Nebo vás napadá, co říkat jiného?

Foto popis|

Petr Suchomel

Kraj vyhrál spor o nákup akcií ČSAD

29.5.2020 - Právo (Severovýchodní Čechy)

Liberecký kraj uspěl v soudním sporu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Krajský soud v Brně dal kraji po dvou letech od podání žaloby za pravdu, že nákup akcií a potažmo ovládnutí podniku není veřejnou zakázkou. A nemusí se tedy soutěžit podle zákona o veřejných zakázkách.
„ÚOHS a jeho předseda pochybili, když jednání směřující k nabytí akcií podřadili za naplňující znaky veřejné zakázky na dodávky,“ rozhodl soud. Spor souvisel se situací, která vznikla v roce 2017. Kraj se tehdy rozhodl, že koupí 100 procent akcií autobusového dopravce ČSAD Liberec, čímž firmu ovládne a vytvoří z ní vlastní krajský dopravní podnik. Sama firma (ČSAD) s tímto postupem souhlasila, na ÚOHS se ale obrátil konkurenční dopravce, společnost BusLine (nyní přejmenovaná na Witbystar). A antimonopolní úřad následně nákup akcií zatrhl.
Podle brněnského soudu šlo o nezákonné rozhodnutí. „Znamená to, že antimonopolní úřad jednoznačně pochybil v posuzování našeho záměru zakoupit akcie dopravní společnosti a tím mít stoprocentní kontrolu nad penězi, kterými krajskou dopravu dotujeme,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).

ÚOHS s verdiktem nesouhlasí

Antimonopolní úřad s verdiktem brněnského soudu nesouhlasí. „Rozsudek teprve analyzujeme, avšak s velkou pravděpodobností proti němu budeme podávat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ uvedl na dotaz Práva Martin Švanda, mluvčí ÚOHS. Rozhodnutí soudu podle jeho slov nicméně znamená, že ÚOHS by měl nyní záležitost nákupu akcií ČSAD Liberec opakovaně projednat a rozhodnout v souladu s právním názorem brněnského krajského soudu.
Spor měl na Liberecku větší důsledky než jen problémy při nákupu akcií. Podobným způsobem jako v případě ČSAD Liberec chtěl totiž kraj ovládnout také společnost ČSAD Česká Lípa, zajišťující autobusovou dopravu na Českolipsku. Kvůli rozhodnutí ÚOHS ale transakci nemohl provést a s dopravcem musel bez soutěže uzavřít dočasnou smlouvu do roku 2021. Ačkoli šlo o situaci vyvolanou (dnes nezákonným) rozhodnutím ÚOHS, antimonopolní úřad za to kraj navíc pokutoval částkou sedm milionů korun.
Liberecký kraj se proto chce nyní k nákupu ČSAD Česká Lípa vrátit. Pokud by se to podařilo, kraj by si mohl sám zajišťovat autobusovou dopravu na Liberecku i Českolipsku, tedy ve dvou největších okresech na území kraje.

Rozsudek teprve analyzujeme, avšak s velkou pravděpodobností budeme podávat kasační stížnost Martin Švanda, mluvčí ÚOHS

Regionální mutace| Právo - severovýchodní Čechy

Michael Polák

Videokonference u soudů fungovaly navzdory občas přetíženým linkám

29.5.2020 - Právo (Zpravodajství)

Nouzový stav v Česku na dva měsíce změnil českou justici. Konala se jen nejnutnější jednání a soudy často probíhaly přes videokonference. Někdy se dokonce stalo, že bylo soudů přes internet tolik, že nestačila kapacita sítě. I přes menší technické problémy ale elektronická justice zafungovala. Soudy během koronavirové krize využívaly možnosti videokonferencí víc než obvykle. Podle viceprezidenta Soudcovské unie Petra Černého se někdy stávalo, že byly linky přetížené.
„Potíž u nás nastala, když jsme měli všechno domluvené a nahlášené, ale ke spojení nedošlo. Údajně to bylo kvůli tomu, že se videokonferencí s věznicemi může konat maximálně třicet. My jsme se do tohoto čísla nevešli a museli jsme počkat, až se linky uvolní,“ popsal Právu svou zkušenost Černý, který je soudcem jihočeského krajského soudu.
„Myslím, že i přes drobné technické problémy všechno fungovalo a dobře se to zvládlo. Rozhodně je dobré, že se všechno vyzkoušelo. Běžné kapacity zřejmě stačí, jen se nyní všechno využívalo mnohem víc,“ doplnil Černý.

Osvědčilo se to

Nový prvek v podobě mnohem častějšího využívání videokonferencí si pochvalovala také ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Ta internet využívala i při pravidelných poradách s předsedy soudů. „Tento nový prvek se nám samozřejmě osvědčil a určitě budeme dbát na to, abychom tuto složku elektronizace justice rozvíjeli,“ řekla Právu Benešová.
Koronavirus ovlivnil také práci detektivů, kteří pracují na velkých kauzách. Omezené možnosti měli třeba s výslechy svědků.
„Nejvyšší státní zastupitelství nemá informaci o tom, že by se v důsledku vyhlášených opatření významně omezila aktivita orgánů činných v trestním řízení. Pochopitelně přijatá opatření limitovala některé vyšetřovací postupy, na druhé straně zde nebyly překážky pro analytickou a metodickou činnost,“ sdělil právu první náměstek nejvyššího žalobce Igor Stříž.
Podle něj ale lze zatím pouze spekulovat nad tím, jestli by měla být elektronizace trestního řízení posílena proti současným standardním postupům.

Přes drobné technické problémy všechno fungovalo Petr Černý, soudce

Matěj Říha, Radim Vaculík

Hrad musí zveřejnit platy

28.5.2020 - Prima (18:55 Hlavní zprávy)

Pavel ŠTRUNC, moderátor
--------------------
Podle Nejvyššího správního soudu by měla Kancelář prezidenta republiky zveřejnit platy a odměny vedoucích pracovníků. V roce 2018 žádala kancelář o informace Kristýna Bašná, která chtěla informace zveřejnit na webu Platyúředníků.cz. Hrad jí nevyhověl. Neuspěl ani se žalobou k Městskému soudu v Praze. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jeweb ukázkovým případem plnění funkce takzvaného společenského hlídacího psa. Žádostí se proto musí znovu zabývat pražský městský soud.


Veřejnost by měla znát platy úředníků Kanceláře prezidenta

28.5.2020 - TV Nova (19:30 Televizní noviny)

Martin POUVA, moderátor
--------------------
Lidé mají právo vědět, kolik berou zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky – takové je rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve sporu, který s Hradem vede Kristýna Bašná. Ta platy nejvyšších úředníků zveřejňuje na webu už od roku 2014. Po rozsudku Nejvyššího správního soudu se případem musí znovu zabývat pražský Městský soud.

Bára DIVIŠOVÁ, redaktorka
--------------------
O informaci požádala Bašná před více než dvěma lety. Podle právního zástupce Hradu by ale zveřejnění platu bylo významným zásahem do práv na ochranu soukromí zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky. Bašná se s Hradem soudila. Podle Ústavního soudu lze platy úředníků či jiných státních funkcionářů získat v případě, že žadatel mimo jiné prokáže, že plní roli takzvaného společenského hlídacího psa a že tuhle podmínku Bašná a její ve splňuje, teď řekl Nejvyšší správní soud.

senát NSS, Miluše DOŠKOVÁ, Karel ŠIMKA, Eva ŠONKOVÁ
--------------------
Jako prevence před korupcí a zneužitím moci je tedy legitimní, aby se veřejnost zajímala, zda se finanční zdroje distribuují uvnitř veřejné správy férovým způsobem na základě určitých racionálních a předvídatelných kritérií a zda není nikdo svévolně obohacován či naopak neoprávněně znevýhodňován.

reportérka
--------------------
Takže nám nesdělíte zatím, jaké ty platy jsou konkrétně?

Vít NOVÁK, mluvčí Kanceláře prezidenta republiky
--------------------
Každý se může na webu www.hrad.cz podívat na celkové mzdové náklady. V roce 2014 jsme odpovídali v rámci sdělení žádosti o informace. Fungujeme velmi transparentně v tomto ohledu.

Andrej BABIŠ, premiér ČR /ANO/
--------------------
To je jedno, když to rozhodl soud, tak fajn. Já s tím problém nemám.

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Poruší předpisy, stojí nad zákony a berou peníze nás daňových poplatníků, takže je správné alespoň, abychom věděli, kolik nás toto stojí.

Bára DIVIŠOVÁ, redaktorka
--------------------
Hrad před třemi lety platy svých zaměstnanců zveřejnil. Donutil ho k tomu ale až po třech letech soudní příkaz. Dozvěděli jsme se tak, že Vratislav Mynář v roce 2014 pobíral zhruba 120 000 Kč měsíčně a za zhruba rok a půl si na odměnách k tomu přišel na milion a půl. V roce 2015 žádal o zveřejnění platu aktivista Luděk Maděra. Dostal je až po 19 měsících těsně před tím, než se tím měl zabývat soud. Za obstrukce uložil soud Hradu pokud 47 000. Tu za Hrad nakonec zaplatilo Ministerstvo financí. Před pár dny sněmovní rozpočtový výbor schválil zvýšení rozpočtu Kanceláře prezidenta pro příští rok o téměř 20 000 000 Kč. Větší část má jít právě na platy. Bára Divišová, televize Nova.

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011