Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Benešová doporučuje utlumit činnost soudů kvůli koronaviru

19.10.2020 - ceska-justice.cz ()

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová ve své pracovně Foto: Jiří Reichl

Ministerstvo spravedlnosti dnes doporučilo předsedům soudů, aby kvůli nepříznivé epidemické situaci zvážili nutnost konání nařízených jednání i nařizování jednání nových. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Prodlení, která v této souvislosti vzniknou, nebude ministerstvo pokládat za průtahy v řízení. Doporučení bude platit od středy.
Usnesení vlády související s pandemickou situací soudům neukládají, aby omezily soudní jednání. Ministerstvo se ale domnívá, že je vhodné šéfům soudů doporučit, aby vyzvali předsedy jednotlivých soudních senátů k úvaze, zda jednání konat. „Ministerstvo spravedlnosti doporučuje předsedům soudů, aby s ohledem na aktuální obecně nepříznivou epidemiologickou situaci a predikci jejího vývoje zvážili nutnost konání již nařízených jednání a nařízení nových jednání,“ uvedl resort Marie Benešové.
Předsedové senátů by měli podle ministerstva zejména zvážit nezbytnost osobní přítomnosti účastníků řízení i dalších lidí na jednání. V úvahu by měli vzít i to, zda existují důvody k bezodkladnému rozhodnutí soudu, například běh promlčecích lhůt. Vycházet mají také z organizačních, materiálních a personálních podmínek konkrétních soudů.
Aktuálně se soudní jednání konají, pokud je nezhatí karanténa nebo onemocnění účastníků či soudců. Může se jich účastnit i veřejnost, pokud má zakryté dýchací cesty. Například někteří trestní soudci si ale v posledních dnech stěžovali na to, že mají problém sehnat laické přísedící, kteří jsou zdraví a ochotní k soudu přijít.
Reklama
Muži mají průměrné IQ 100 - Hodnota IQ u mužů dosahuje průměrné hodnoty 100. Udělejte si certifikovaný test i vy.
Slevy na dámské legíny - Luxusní dámské legíny nyní v jedinečné akci. Objednejte si včas!

(čtk, epa) Eva Paseková

Další insolvenční koronavirový balíček: Moratorium a jiné úlevy pro firmy i fyzické osoby

19.10.2020 - ceska-justice.cz ()

Oddlužení zasáhla epidemie koronaviru Foto: pixabay Lidem a firmám, které jsou v insolvenci nebo jim insolvence hrozí, by měl pomoci nový balíček opatření.

Takzvaný lex covid justice II, jenž reaguje na nouzový stav, dnes schválila vláda. Informovalo o tom ministerstvo spravedlnosti, které předlohu připravilo. Například podnikatelům, kteří se kvůli vládním omezením dostanou do přechodných hospodářských obtíží, chce novela odložit povinnost podat na sebe insolvenční návrh.
„Vliv omezení přijatých orgány veřejné moci v boji s novým koronavirem se bezpochyby projevuje i na ekonomické situaci lidí a podnikatelů v České republice. Řadě z nich se výrazným způsobem propadly příjmy v důsledku ztráty zákazníků, došlo k omezení provozu obchodních závodů, navýšení nákladů na zajištění hygienických standardů či v nejzazším případě dokonce k uzavření provozoven,“ konstatoval úřad v předkládací zprávě k návrhu.
„Mnoho těchto negativních efektů se daří kompenzovat programy veřejné podpory, přesto jsem ráda, že přicházíme s dalšími řešeními z oblasti insolvenčního práva, která mohou pomoci,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
U již běžících oddlužení ministerstvo navrhuje rozšířit okruh skutečností, při kterých nebude možné zrušit schválené oddlužení. U reorganizací zase chce prodloužit možnost přerušit plnění reorganizačního plánu bez hrozby přeměny reorganizace v konkurz.
„Podnikatelům, kteří dosud byli po stránce ekonomické v pořádku, avšak z důvodu omezení se dostali do přechodných hospodářských obtíží, jež jsou však toliko dočasného rázu a měly by po odpadnutí nouzového stavu odeznít, se odkládá povinnost podat na sebe insolvenční návrh za účelem uvolnění kapacit k odvrácení úpadku,“ napsal úřad.
Ministerstvo také hodlá prodloužit dřívější mimořádné moratorium, a to do konce června 2021. Moratorium má ochránit provozuschopné podniky, které se v souvislosti s koronavirovou krizí dostanou do přechodných platebních potíží. Jestliže insolvenční soud na návrh dlužníka moratorium vyhlásí, dlužník může místo dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku.
Podle statistik ministerstva využilo mimořádné moratorium v první vlně jen 61 podnikatelů, což podle úřadu svědčí o tom, že podnikatelé možnost nezneužívají a přistupují k ní „uvážlivě až rezervovaně“.
Úřad očekává, že v následujících měsících přibude práce insolvenčním soudům. Chce jim proto dát možnost, aby v jednoznačných situacích rozhodovaly o zrušení oddlužení bez nařízení jednání. Dlužník se totiž v praxi na jednání často nedostaví.
Ministerstvo žádá, aby zákonodárci návrh zákona přijali v režimu stavu legislativní nouze.
Reklama
Nudíte se doma? - Odreagujte se u našeho testu a zjistěte své IQ. Navíc získáte i certifikát!
Slevy na dámské legíny - Luxusní dámské legíny nyní v jedinečné akci. Objednejte si včas!

(čtk) Eva Paseková

NSS zúžil pravomoci komory lékárníků

19.10.2020 - ceska-justice.cz ()

NSS kasační stížnosti ČLnK vyhověl a rozsudek MS zrušil Foto: Pixabay

Česká lékárnická komora (ČLnK) pochybila, když její disciplinární orgán uložil pokutu odbornému zástupci provozovatele lékárny za konkrétní pochybení lékárníků. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud (NSS), který sice vyhověl kasační stížnosti komory, avšak zároveň potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS) a omezil tak disciplinární pravomoc komory.
Čestná rada ČLnK coby disciplinární orgán komory uložila v roce 2016 pokutu 20 tisíc Kč odbornému zástupci společnosti Sanovia a.s., která tehdy provozovala lékárnu Novea v Novém Boru. Prohřešku se měl tento zástupce dopustit tím, že měl nedostatečně vykonávat nad lékárnou odborný dohled, protože se ve dvou případech vydal lék na již neplatný předpis a zdejší vedoucí lékárník neměl být v lékárně přítomen tak, aby splňoval údajnou zákonem stanovenou povinnost osobní účastni na provozu lékárny.
Žalobě proti tomuto rozhodnutí vyhověl letos v únoru Městský soud v Praze (MS), který rozhodnutí čestné rady ČLnK zrušil. Podle MS v Praze nemůže nést odborný zástupce odpovědnost za jednotlivá pochybení konkrétních lékárníků, ale může tomu tak být pouze v případě, že by se již jednalo o systémové selhání. V případě druhém pak soud konstatoval, že komora nemá pravomoc, aby upravovala podmínky výkonu funkce vedoucího lékárníka.
Proti tomuto rozhodnutí podala ČLnK kasační stížnost, v níž se snažila nově doložit, že v dané lékárně došlo i k dalším pochybením. Na nich se měla podílet i nedostatečná osobní přítomnost vedoucího lékárníka v lékárně, což ve svém souhrnu lze hodnotit jako systémové pochybení, za které má nést odpovědnost odborný zástupce. ČLnK také odmítla výklad soudu, že nemá pravomoc ohledně regulace podmínek výkonu funkce vedoucího lékárníka, což je praxe dosud nezpochybňovaná ani Státním ústavem pro kontrolu léčiv, Ministerstvem zdravotnictví či soudy.
Požadavek na regulaci minimálního rozsahu osobní přítomnosti vedoucího lékárníka v lékárně sleduje podle ČLnK legitimní zájem na odborném řízení lékárny a žádným způsobem nezasahuje právní jistotu člena komory. Pokud by nebylo možné nadále vyžadovat osobní přítomnosti vedoucího lékárníka v lékárně, lze podle komory zároveň tvrdit, že by tuto funkci mohl vedoucí lékárník bez jakýchkoli obtíží vykonávat pro více lékáren zároveň, což ale zákon neumožňuje.
NSS kasační stížnosti ČLnK vyhověl a rozsudek MS zrušil, avšak v otázce odpovědnosti odborného zástupce a pravomoci komory upravovat činnost vedoucích lékárníků mu dal za pravdu.
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde. Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde. Předplatit rozhodnutí NSS. Reklama
Certifikovaný IQ test - Muži mají průměrné IQ 100. Jste pod nebo nad průměrem? Otestujte se a zjistěte to.
Přejděte k T-Mobilu - Vyberte si tarif se slevou a začněte si naplno užívat výhody naší sítě.

Petr Dimun Petr Dimun

Vnitro chce kvůli COVID-19 změnit krizový zákon, posílit oprávnění policie a upřesnit způsob náhrady škody

19.10.2020 - ceska-justice.cz ()

Nouzový stav může rozjet vlnu žádostí o náhradu škod. Vláda se tomu snaží vyhnout Foto: Pixabay

Přesunem nového oprávnění vlády vyhlásit stav nebezpečí na úroveň ústavního zákona se mění původní krizový zákon. Nový návrh vnitra upřesňuje pravomoci hejtmanů a starostů, odebírá pravomoc hasičům, posiluje pravomoci policie a upravuje ustanovení o náhradě škod. Peněžní škody budou muset vyplatit stát nebo kraje, pokud nebude možné uvedení do předešlého stavu. Policie bude moci na místě udělit pokutu 3 miliony korun živnostníkům a firmám.
Novela krizového zákona vznikla podle předkládací zprávy kvůli epidemii Covid-19, jak se usnesla vláda o mimořádných opatřeních už 7. května 2020. Ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešová schválila zkrácené připomínkové řízení na deset dní a udělila výjimku z RIA. Novela krizového zákona byla předložena do připomínkového řízení 29. září 2020.
Materiál v plném znění je zde.
O novém oprávnění vlády vyhlašovat stav nebezpečí a opakovaně odkládat volby, které má být součástí nikoli krizového zákona, nýbrž zakotveno ústavním zákonem, České justice už informovala.
Institut přiděleného zmocněnce kraje nebo obce
Návrh krizového zákona na novelu ústavního zákona navazuje. „Návrh zákona navazuje na návrh novely ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., a stanoví podrobnosti změn navrhovaných ústavním zákonem,“ stojí v předkládací zprávě.
Jak vyplývá z návrhu změny krizového zákona i z důvodové zprávy, návrh nově upravuje situaci, kdy krizový stav vyhlašuje hejtman, kterému rozšiřuje jeho pravomoci a nově stanoví povinnosti v případě, kdy stav nebezpečí vyhlásí na celém území nebo na části území vláda, jak jí umožní nová pravomoc z ústavního zákona. Vláda bude moci vyhlašovat stav nebezpečí i za hejtmany.
Návrh rovněž řeší situaci, kdy hejtman, jeho náměstek, starosta nebo místostarosta nemohou plnit zákonem dané úkoly. V prvním případě ministr vnitra převede jejich pravomoci na zmocněnce. V případě starostů a místostarostů převede jejich pravomoci na zmocněnce hejtman. Dále se zavádí úkol kraje vydávat na úřední desce rozhodnutí o vyhlášení krizového stavu a o opatřeních.
Policisté budou moci udělit na místě pokutu 3 miliony
Do § 33 pak návrh doplňuje způsob kontroly vydaných nařízení a opatření. Touto kontrolou nově pověřuje Policii ČR: „5) Příslušník Policie České republiky a strážník obecní policie jsou oprávněni v mezích své působnosti kontrolovat dodržování krizových opatření,“ uvádí se v novém ustanovení.
Nově přestupníkům hrozí u některých přestupků mnohem vyšší pokuta. Podle důvodové zprávy jde o narovnání stavu od roku 2000: „Navrhuje se úprava maximální výše pokuty u určených přestupků. Jedná se o narovnání stavu správního trestání (odstrašující funkce) v podobě finančního postihu k přestupku fyzické osoby, kdy reálně od roku 2000 nedošlo k úpravě možného finančního postihu,“ uvádí důvodová zpráva.
Příslušné ustanovení § 34 bude vypadat takto:
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do Kč, za přestupek podle odstavce 2 písm. a) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč.
Návrh zcela vypouští projednání přestupků hasičským záchranným sborem a některých přestupků krajským úřadem. Naopak návrh paragrafem 34 b zavádí pravomoc Policie ČR přikázat pokutu na místě za nesplnění povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z § 29 a § 31 krizového zákona.
Nový § 34 b bude vypadat takto:
Příkaz na místě
Příslušník Policie České republiky a strážník obecní policie může příkazem na místě uložit pokutu za přestupek podle § 34 odst. 1 písm. a) nebo § 34a odst. 2 písm. c).,“ stojí v jediném bodu nového ustanovení § 34 b.
Opatření § 29 a § 31 se týkají kritické infrastruktury, ale také pracovní povinnosti, nakládání s majetkem, hlášení změny pobytu nebo zákazu vykonávání určitých činností a nedoznaly v novele žádných zásadních změn. Paragraf 34 a potom shrnuje přestupková jednání právnických osob a živnostníků. Policisté tak budou moci podle nového návrhu udělit pokutu až ve výši 3 000 000 korun, vyplývá z návrhu. Touto částkou totiž „odměňuje“ § 34 a porušení jeho tří bodů.
Náhrady škod: Uhrazuje se předně uvedením do původního stavu
Další navrhovanou změnou je úprava náhrady škod. „Současné znění úpravy náhrady škody, přestože mimo jiné ze smyslu a účelu krizového zákona jako celku zřetelně vyplývá záměr zákonodárce ustanovení § 36 tohoto zákona aplikovat pouze na omezený okruh případů, kdy je škoda způsobena samotnou aktivní činností státu, resp. příslušných osob (zejména členů složek integrovaného záchranného systému v rámci zásahu nebo cvičení), se stala předmětem diskusí odborné, především však široké veřejnosti,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
„V souladu s ústavním požadavkem na srozumitelnost právních norem pro jejich adresáty se jeví jako nezbytné zpřesnit právní úpravu náhrady škody v krizovém zákoně, respektive uvedení ustanovení § 36 krizového zákona do takové podoby normativního textu, která by eliminovala vznik v současnosti častých, z právního hlediska však mnohdy nepodložených, úvah nad skutečným významem tohoto ustanovení. Navrhovanou úpravou tak nedochází ke změně z hlediska věcného rozsahu ustanovení § 36 krizového zákona, ale pouze k jeho faktickému jazykovému zpřesnění při zachování původního účelu, který byl prověřen i dosavadní judikaturní praxi, zejména v souvislosti s krizovými opatřeními vyvolanými povodněmi,“ upřesňuje dále význam změny v ustanovení o náhradě škod.
Do § 36 o náhradě škod tak přibyde celý nový odstavec, který bude vypadat takto:
(1) Stát nahradí osobě škodu vzniklou při činnosti orgánu provádějícího nařízená krizová opatření nebo cvičení (§ 39 odst. 4) podle tohoto zákona. Škodou se rozumí pouze skutečná škoda; nahrazuje se uvedením v předešlý stav, není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Této odpovědnosti se může stát zprostit, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.
(3) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda podle odstavce 1 či újma podle odstavce 2, doznává změny další klíčové ustanovení krizového zákona.
„Nadále zůstává zachován princip objektivní odpovědnosti státu, přičemž se toliko z jazykového hlediska zpřesňuje stávající účel a smysl ustanovení § 36 odst. 1 krizového zákona, kterým je závazek státu hradit škody nastalé na věcech právnických a fyzických osob v důsledku aktivní činnosti primárně složek integrovaného záchranného systému při provádění krizových opatření nebo cvičení. U odstavce 3 dochází k legislativně technické úpravě odkazu na odstavce 1 a 2,“ komentuje změnu důvodová zpráva.

Irena Válová Eva Paseková

Na Staroměstském náměstí v Praze včera létaly láhve, kameny, odpadkové koše a petardy

19.10.2020 - ČRo Radiožurnál (12:08 Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře)

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Na Staroměstském náměstí v Praze včera létaly láhve, kameny, odpadkové koše a petardy. Původně pokojná demonstrace vůči vládním proti epidemickým opatřením se zvrhla v ostrý střet s pořádkovými silami. Zranění utrpělo 20 policistů a neupřesněný počet protestujících. Zadrženo bylo asi 150 lidí. Útok odsoudil premiér Andrej Babiš z hnutí ANO a prezident Miloš Zeman. Demonstraci svolal spolek Hnutí Občanské Nespokojenosti. Já zvu do vysílání odborníka na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Kudrnu, dobrý den.

Jan KUDRNA, ústavní právník, Katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Dobré odpoledne.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Nešlo podle vás tu demonstraci zakázat už před jejím konáním v době nouzového stavu a navíc, když bylo zřejmé, že na ní směřují stovky radikálních příznivců fotbalových a hokejových klubů?

Jan KUDRNA, ústavní právník, Katedra ústavního práva PF UK
--------------------
To je otázka, kam směřujete tím, kdo by to eventuálně měl zakázat, protože jedna možnost je, že podle krizového zákona může být vládním opatřením omezeno v různém rozsahu shromažďovací právo právě třeba v době nouzového stavu. To znamená vláda mohla přijmout takové obecné rozhodnutí a vláda, pokud vím, tak přijala rozhodnutí, že jsou možná demonstrace nebo shromáždění do 500 osob plus nějakých 20 osob v jednom jaksi poblíž sebe nebo nějakém sektoru. A druhá otázka to už potom konkrétní aplikace těch obecných právních předpisů, a sice jestli příslušný úřad v našem případě Magistrát hlavního města Prahy, jestli tu demonstraci mohl preventivně zakázat. A tam je to možné pouze tehdy, pokud on má jasné nezpochybnitelné indicie, že účel shromáždění má být jiný než dekorovaný respektive, že v průběhu toho shromažďování s největší pravděpodobností má dojít k porušování zákona. A to je otázka, jestli tyhle informace měl. Každopádně Nejvyšší správní soud opakovaně judikoval, že jenom třeba to, že se k demonstraci svolává takzvaná známá firma, nebo že se mají účastnit takové osoby, tak to samo o sobě ještě není důvod k preventivnímu zásahu.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A teď k tomu, jak vlastně demonstrace probíhala? Už na jejím začátku se ukázalo, že účastníci nerespektovali pravidla, bylo jich více než 500. Mluví se zhruba dvou tisících. Mezi těmi skupinami nebyly rozestupy, účastníci většinou neměli roušky, čili neměla za těchto okolností je policie nebo magistrát rozpustit hned?

Jan KUDRNA, ústavní právník, Katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Tak na prvním místě tohle je tam taková trojice postupná. Na prvním místě to je povinnost svolavatele toto všechno řešit, respektive organizátorů. To znamená podle mého názoru on měl vydat takové pokyny, které by k tomu směřoval, ale já k tomu budu mít potom ještě jedno, ale na konci. Druhá věc, na druhém místě tohle pokud nekoná svolavatel organizátoři tak může konat pověřený úředník v našem případě magistrátu a pokud by nebylo na místě, což byl potom by eventuálně mohl takové rozhodnutí přijmout, řekněme, zde přítomný službu konající policista.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak a teď můžu se zeptat?

Jan KUDRNA, ústavní právník, Katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Ta otázka tady totiž je. Podle mého názoru se asi mělo zasáhnout dříve, jako můj pohled zvenčí ale nedá se úplně čekat, že by ten zásah jaksi mohl být okamžitý a že by vedlo k okamžitému rozpuštění, a to mimo jiné z toho důvodu, že ve chvíli, kdy máte třeba 500 lidí na Staroměstském náměstí a dalších 1500 přichází Železnou ulicí a dalšími kteří, které jsou třeba ještě užší, tak vy nemáte možnost, jak to udělat bez toho, že by to skončilo masakrem.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Ale co se týče toho, jestli svolavatel konal nebo nekonal? Oni demonstranty opakovaně vyzývali, aby pravidla dodržovali. Na místě byly křídou nakreslené čtverce, které vymezovaly prostor pro dvacítku lidí, čili snaha tu byla. Mohli organizátoři vůbec dělat něco jiného?

Jan KUDRNA, ústavní právník, Katedra ústavního práva PF UK
--------------------
No tak podle podle mého názoru, já jsem člověk jako spíše opatrný, tak pokud bych náhodou nějakou takovou situaci byl, tak bych třeba zvažoval to, jestli to shromáždění předčasně ukončit, protože když vidím, že není možné s ohledem třeba na situaci dodržet všechny požadavky právních předpisů, tak v tu chvíli bych se měl třeba větší šanci vyhnout nějaké odpovědnosti tím, že bych prostě vyzval k tomu, aby všichni tedy zúčastnění nakonec ve vlastním zájmu, protože tam pořád o životy a zdraví všech zúčastněných, aby to shromáždění opustil. Takže podle mě mohl, a to nevím, jestli udělal, tak to pan svolavatel podle mě toto udělat přinejmenším mohlo a řekněme, že nějaká jeho právní eventuální morální odpovědnost za celou situaci by byla o něco nižší.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Takže když to tedy svolavatel udělal, dejme tomu, po hodině, co byl upozorněn, že ti účastníci nedodržují daná pravidla ,tak nese nějakou odpovědnost tedy i třeba právní, soudní?

Jan KUDRNA, ústavní právník, Katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Tak já si myslím, že tohle bude na posouzení právě celé věci, protože já jsem tam nebyl ale tak, jak jsem tu situaci mohl jako divák opravdu velmi zdálky a v závislosti na obrazu médií sledovat, tak si myslím, že mohl konat dříve, že mě to připadá trošičku jako alibistické, že po hodině teprve, když už to mělo hodinu více než 500 lidí a velmi blízko u sebe bez roušek a podobně, takže mohl konat dříve a pak by bylo na zvážení, jestli náhodou neporušil třeba některou povinnost, kterou shromažďovací zákon ukládá, jestli se nedopustil nějakého přestupku.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak tolik ústavní právník Jan Kudrna. Děkuji za vaše postřehy, na slyšenou.

Jan KUDRNA, ústavní právník, Katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Bylo mi potěšením, na shledanou.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Jak bylo řečeno, demonstrace organizoval spolek HON, Hnutí Občanské Nespokojenosti. My jsme ve spojení s Janem Cemperem šéfredaktorem webu Manipulátoři.cz a zakladatelem iniciativy proti projevům nenávisti, dobrý den.

Jan CEMPER, šéfredaktor webu Manipulátoři.cz
--------------------
Zdravím vás i posluchače.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Podle vašich informací, jak vlastně spolek Hnutí Občanské Nespokojenosti vznikl? Na jeho stránkách se píše, že v půlce dubna letošního roku sešlo několik lidí nespokojených s politikou.

Jan CEMPER, šéfredaktor webu Manipulátoři.cz
--------------------
No patrně je to velmi zajímavý hnutí, protože jeho zakladatel Ivan Sochor z počátku byl takovej velkej zastánce nařízení těch vládních, sám vybízel lidi ať nosí roušky, a tak dále. Navštěvoval třeba demonstrace Milion chvilek a zničehonic obrátil, začal se pravděpodobně z tý nenávisti vůči vládě obracet a pořádat tady ty demonstrace. Tam, jak vyloženě vzniknul to nevím, ale je zajímavý, že ta organizace velmi jakoby spolupracuje třeba se spolkem Občanská neposlušnost, což je taková skupina lidí šířící konspirační teorie.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A nakolik myslíte, že ta spolupráce je prokazatelná, odkud vlastně ty informace získáváte?

Jan CEMPER, šéfredaktor webu Manipulátoři.cz
--------------------
Prokazatelná je. Předchozí demonstraci dělali dokonce se spolkem Občanská neposlušnost společně, takže tam ta spolupráce byla. Tudle demonstraci pan Sochor dělal teda, dělal samostatně.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
On, například na svých stránkách uvádí, že mu jde o to, aby se sjednotily rouškaři i nerouškaři. Doporučuje místo bavlněných roušek respirátory a vyzývá, aby lidé šli k volbám. To jsou vlastně legitimní cíle, co myslíte?

Jan CEMPER, šéfredaktor webu Manipulátoři.cz
--------------------
Legitimní cíle to možná, no těžko říct v současný situaci ta situace hygienická je opravdu špatná a opravdu bych apeloval spíš na posluchače, ať poslouchají ty nařízení vlády. Tam nejde o to, že to, říká vláda ale jde o to, že to říkají odborníci z různých univerzit a dalších míst. Oni se šíří i o rouškách různý hoaxy, že tam dochází k dušení. Typickým příkladem, že tomu skutečně tak není je, že s rouškami dělají lékaři. 30, 40 let operují na operačních sálech a jsou to operace dlouhý, několikahodinový všeho milimetrová přesnost tam musí být ty lékař ty roušky na tvářích měli, takže opravdu jakoby nevidím zvláštní důvod, proč by lidi, který nemají zdravotní problémy neměli ty roušky nosit.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Zástupce hnutí Občanské nespokojenosti jsme zvali do vysílání. Z časových důvodů se ale omluvili. Ale jeho mluvčí Michala Havlanová popřela v rozhovoru s námi to, co se píše na stránkách Manipulátoři.cz, že hnutí HON se líbí dezinformační projekt Raptor TV a ruská státní televize /nesrozumitelné/ paní Havlanová nám řekla, že Raptor TV natáčí všechny demonstrace v České republice a spolek toho jenom využívá. Čili nepřeceňujete trochu míru propojení HONu a těchto projektů?

Jan CEMPER, šéfredaktor webu Manipulátoři.cz
--------------------
Tak je to logicky už jenom třeba včerejší demonstraci bylo prokázáno, že Raptor TV nejenom, že to přenášela ale měla vlastně místo na pódium od té to mohla přednášet a ostatní média to přenášeli vlastně třeba z dálky. Nebylo jim umožnilo používat zvuk ze zvukovýho pultu, a tak dále. Což takže tam ten Raptor TV měl nějaký výsadní postavení v tom.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Já vám děkuji za rozhovor. Tolik Jan Cemper z projektu Manipulátoři.cz. Díky a na slyšenou.

Jan CEMPER, šéfredaktor webu Manipulátoři.cz
--------------------
Děkuju a pěkný den.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A jenom dodám včasné informace z agentury ČTK při nedělních protestech proti vládním opatřením bylo zraněno 25 policistů, 4 z nich byli převezeni do nemocnice. A ještě další informace. Policisté v neděli zadrželi při protestech proti vládním opatřením v Praze 144 lidí, z trestného činu podezírají 14 demonstrantů.


Ústavní soud zamítl stížnost Tunisana

19.10.2020 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Brno)

Ivana BÁRTOVÁ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud zamítl stížnost Tunisana, kterého před dvěma lety surově zbil útočník v centru Brna. Podle oběti české soudy chybovaly, když útok nepovažovaly za rasisticky nebo nenávistně motivovaný. Útočníka Vladana Weisse na jaře potrestali sedmi a půl lety vězení.

Vojtěch ŠIMÍČEK, soudce, Ústavní soud
--------------------
V tomto konkrétním případě nebylo zjištěno, že by skutečně, tedy k té, k tomu trestnému činu těžkého ublížení na zdraví došlo právě pro tuto takzvanou předsudečnou nenávist, ta situace skutková byla taková, že dokazování nevedlo k jednoznačnému závěru.

Klára KALIBOVÁ, advokátka stěžovatele
--------------------
To, co momentálně říká Ústavní soud je v podstatě tragédií, nezbývá tak, než se obrátit na zhojení tohoto pochybení Ústavního soudu na štrasburský soud.


Debata Ivana Bartoše a Karla Havlíčka

18.10.2020 - ČT 24 (13:05 Otázky Václava Moravce II.)

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ještě jednou vám všem divákům zpravodajské čtyřiadvacítky hezké nedělní odpoledne. Stále jste v jedinečném prostoru pro diskuzi. Stabilita vlády před projednáváním státního rozpočtu. Koronavirová krize výrazně proměňuje nálady voličů, tady jsou nejnovější data trendů Česka 2020. Tady máme nejnovější volební model, který vám, divákům čtyřiadvacítky představujeme. Hnutí ANO dál ubývají voliči a hranici pěti procent, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, by v tento okamžik překročilo 7 politických stran a hnutí. Hnutí ANO by teď aktuálně získalo 24, 5 procenta, druzí Piráti mají 19, oproti sněmovním volbám jde u Pirátů o osmiprocentní nárůst. ODS by v září podpořilo 13,5 procenta voličů. Čtvrtí jsou Starostové a nezávislí. Jejich podpora od posledního měření, tedy meziměsíčně vzrostla, a to o víc než 3 procentní body, na 9,5 procenta. Následuje SPD z osmi procenty, další v pořadí lidovci. Ty by aktuálně volilo 6 % dotázaných. Kolem pětiprocentní hranice se pohybuje TOP 09 s pěti a půl procenty. Pod čarou skončila KSČM, 4,5 procenta, sociální demokracie se čtyřmi procenty, Trikolóra se třemi. Připomínám, že nejnovější výzkum trendů Česka 2020 se uskutečnil mezi 21. zářím a 9. říjnem technologií CATI. Dotazováno bylo 1200 respondentů a do volebního modelu vstoupilo 895 respondentů. Statistická odchylka se u toho volebního modelu, který jsme vám teď ukázali, pohybuje mezi plus, minus jedním procentním bodem u stran s nízkým ziskem až po ±3 procentní body u stran s vysokým ziskem. Důvody poklesu přízně voličů k hnutí ANO vysvětluje pro dnešní Otázky analytik a spoluautor průzkumu Pavel Ranocha.

Pavel RANOCHA, analytik, Kantar CZ
--------------------
Současný výsledek 24,5 procenta je vůbec nejnižší, který jsme naměřili od posledních sněmovních voleb v roce 2017. Když jsme se ptali respondentů na důvody, proč odešli někam jinam, pak až na výjimky zmiňovali tu současnou probíhající epidemii a dění kolem ní. Špatnou komunikaci vlády, promarněné léto, špatnou připravenost na druhou vlnu a často se měnící opatření, která byla zavedena. Voliči ANO odcházejí nejčastěji k Pirátské straně, to je zhruba pětina lidí. Třetina ale vůbec neví, koho v tuhletu chvíli by si vybrala jako toho svého favorita a zbývající polovina se rozpustila plus minus mezi mnoho dalších zbývajících stran.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Slova Pavla Ranochy na jaře, tedy v době první vlny epidemie podporovalo vládní hnutí ANO podle dat Trendů Česka 2020 34,5 procenta voličů. Podívejme se ještě na ty dlouhodobější trendy. Současná podpora vládního hnutí ANO je oproti březnu nižší o 10 procentních bodů, za poslední měsíc hnutí ANO kleslo o víc než 3 procentní body a proti volbám je zářijový výsledek nižší o 5 procentních bodů. Sociální demokraté jako druhá vládní strana od jara zaznamenali také pokles podpory o 2 procentní body. Od voleb jim klesla podpora o bezmála 4 procentní body, naopak Pirátům podpora roste. Od voleb posílili o 8 procentních bodů. Od jara o pět a půl procentního bodu. Roste výrazně podpora Starostům a nezávislým. Od jara o víc než 4 procentní body. To jsou nejnovější data otázek a trendů Česka 2020. Připomínám, že hlavními hosty Otázek zůstávají vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Pánové ještě jednou vítejte ve druhé hodině Otázek na zpravodajské čtyřiadvacítce. My jsme v té první hodině skončili výraznou událostí, která ovlivní budoucí fungování, ekonomické fungování země v těchto nejistých časech, a to je schvalování státního rozpočtu příští rok. Pane vicepremiére, v souvislosti s razancí té druhé vlny. Možným příchodem třetí vlny. Budete ještě měnit nějak makroekonomické ukazatele v tom rozpočtu během zítřka?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Domnívám se že už nebude nic zásadního měnit. Ta diskuze proběhla už, a ten rozpočet, tak, jak je koncipován, tak v tuto chvíli my ho s největší pravděpodobností na vládě doporučíme, pokud se podíváme na.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tam je ten schodek 320 000 000 000. A není tam započítáno sahání do superhrubé mzdy.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Ano, není to tak.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dohodnete se zítra na vládě, když jste nedali do toho státního rozpočtu ten možný výpadek, pokud by se sahalo na daňové sazby, daně z příjmu obyvatel, a rušila by se superhrubá mzda, tak může se stát, že zítra si řeknete, že nebudete dělat další, nebo naši další nekonomickou nejistotu a sahat teď do superhrubé mzdy?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
O superhrubé mzdě ještě bude diskuze, nemyslím si, že bude zítra. Bude určitě na koalici. Jsou na to stále prostě názory, které nejsou ještě úplně stoprocentně jednotné. Mimo jiné i s ohledem na to, že prostě přichází teď prostě náročné období. Co se týká toho rozpočtu, tak je třeba vidět to, že -100 miliard činí pravděpodobné nižší příjmy, ať už tedy sociální nebo přímo daňové příjmy, a naopak zase zvyšují se zcela jednoznačně výdaje, ad 1 tedy za státní pojištěnce, to je teda gigantická částka 50 miliard, ale vlastně stabilizujeme tím zdravotní systém. A za B), a to si myslím, že je nesmírně důležité. Potvrzujeme to, co jsme řekli, a to je to, že budeme podporovat investice. Investice tam jsou vyšší o dalších 40 miliard, takže 200 miliard jsou tyto aspekty, které jsem řekl. Plus je tam dalších řádově 40 miliard na důchody, nicméně důchody takové, které jsou zákonné. To znamená to zákonné navýšení důchodu. Plus je tam pochopitelně částka pro školství. To je tuším dalších asi 15 nebo 17 miliard.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A pro vás jako pro vicepremiéra pro ekonomiku, vy byste se teď přikláněl k tomu nerušit superhrubou mzdu v těchto nejistých časech?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Ta superhrubá mzda je samozřejmě nesmírně obtížná diskuze. Na jednu stranu to byl mega podvod někdy před 12 lety, kdy se v podstatě z lidí udělají hlupáci. Řeklo se tím, že něco bude, nakonec to bylo úplně jinak. A na jednu osobu to od té doby s průměrným výdělkem vyšlo -200-250 000 Kč. To je ta vlastně doba. Je pravda, že to vláda měla ve svém programovém prohlášení, na druhou stranu jsme v nějaké situaci, která je teď skutečně velmi nepříznivá, to znamená. Máme.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je váš názor jako vicepremiéra pro ekonomiku.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Já bych teď snížil. Otázka je samozřejmě ta, že kdybysme to dali na těch 15 %, tak to bude dělat těch řádově 70, 75 miliard, což by bylo nejspravedlivější, kdyby to šlo třeba na těch 19 %, tak v tuto chvíli by to bylo ekonomicky logičtější. Na druhou máme tam velký problém, co s těmi živnostníky. To znamená já nemůžu připustit co, že by ti živnostníci prostě měli vyšší odvody. To znamená vyšší daně a muselo by se nějakým způsobem hledat řešení tak, aby ti živnostníci byli na stejném, co jsou doposud.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co tedy budete vládě navrhovat.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Já nebudu navrhovat. Toto je návrh, který víceméně je to politické rozhodnutí. Všichni víme, jaké jsou parametry a nemusíme se o nich přesvědčovat. Víme, jaký bude dopad. Víme, co by to znamenalo pro jednotlivé skupiny obyvatel. A teď samozřejmě musí dojít k politickému rozhodnutí mezi koaličními hráči na tom, jestli prostě půjdeme variantou A nebo variantou B, nebo třeba ještě se najde nějaká varianta.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zeptám tedy. Vy mi nechcete odpovědět na tu otázku. Ekonomicky vám dává smysl, jaké řešení. V souvislosti se superhrubou mzdou.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Mně by ekonomicky dávalo nejlepší řešení 19 %, a ty 4 % pro ty živnostníky vyřešit jinou cestou tak, aby na to oni nedopláceli.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to budete navrhovat.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Já to nebudu navrhovat. To bude diskuze, která bude probíhat prostě v rámci koalice a bude probíhat v rámci prostě ministerstva financí. Pochopitelně pan premiér a všichni ostatní se k tomu vyjadřovat, ale v každém případě musíme se superhrubou mzdou něco udělat, protože nejenže to byl slib, ale je to opravdu podvod z minulosti.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane předsedo Bartoši.

Ivan BARTOŠ, poslanec, předseda strany /Piráti/
--------------------
Já jsem v jisté míře nadšen zejména, že tady od pana ministra Havlíčka zaznělo těch 19, protože mně to přijde těch 15, že to je moc velký propad, a těch 19 zaznívalo i od strany Pirátů.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud by vláda tedy a strany vládní koalice přišly s tím, že by zrušily superhrubou mzdu, nechaly základní sazbu na 19 %, vyřešili.

Ivan BARTOŠ, poslanec, předseda strany /Piráti/
--------------------
My jsme, my jsme měli.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak byste to podpořili.

Ivan BARTOŠ, poslanec, předseda strany /Piráti/
--------------------
My jsme měli, my máme v programu dlouhodobě snížení zdanění práce a tolik celkové snížení. Ten výpadek skutečně je velký v případě těch 19 a já velmi souhlasím a jsem rád, že konečně jsou také, ty živnostníci zaznívají takto nahlas, s tou kompenzací těm živnostníkům, a tam se dají hledat skutečně jiné cesty. Já to vždycky vidím jako na sobě, jo. Já, kdyby se udělala tady ta změna na 15. Já jako poslanec fakt nepotřebuju extra 100 000 ročně navíc, ke svýmu platu, který beru jako poslanec a předseda výboru. Ale my tam přicházíme s tím návrhem, který si myslím, že je elegantně už také zaznívá z vládních kruhů, že bysme skutečně v tuto chvíli sáhli na slevu na poplatníka, a tu navýšili například k nějakým 34 tisícům. To by v danou chvíli pomohlo všem těm segmentům, jak zaměstnancům, tak lidem, kteří podnikají, protože to je to, co si odečtou, než v tom daném roce zaplatí ty daně. A myslím si, že to je totiž reálně ten stimul i pro to, aby lidé nějakým způsobem začli ty peníze používat. Nechci říct utrácet, to zní takové jako utrácení, že je něco špatného, ale skutečně hospodařit s těmi penězi nějak výrazně dynamičtěji, než je v dopadu té koronavirové krize, protože ti lidé, kteří dělají, nebo mají vysoké mzdy, tak oni jako většinou mají, třeba nebo spoří si nějakým způsobem, jo, a jako fungují s tím. Ale ti lidé, kteří berou od nějaké minimální mzdy do nějaké střední hranice třeba nějakých 40, 45 000, tak ti skutečně. Pro ně by to bylo viditelné, a pro ty nízkopříjmové by to bylo skutečně reálnou pomoc. Já bych byl ještě rád...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dáte vy vládě, když zítra bude jednat o státním rozpočtu, nějaké podmínky, protože Vojtěch Filip za KSČM a viděli jsme, ten pokračující propad KSČM, když se znovu podíváme na trendy Česka a na výsledky, tak komunistům rezignovalo vedení. V listopadu si bude volit nové vedení a Vojtěch Filip v rozhovoru pro MF Dnes naznačil, že může skončit od KSČM tolerance této vlády. Máte vy nějaké.

Ivan BARTOŠ, poslanec, předseda strany /Piráti/
--------------------
Komunisté nemohou říkat nic jiného. Za celou dobu podpory jejich vlády prosadili schválení zdanění církevních restitucí, který shodil Ústavní soud zcela správně, jak všichni predikovali.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy dáte vládě nějaké podmínky pro možnou podporu Pirátské strany.

Ivan BARTOŠ, poslanec, předseda strany /Piráti/
--------------------
My se jako tváříme, že ten rozpočet jo, jako ten, nebo aspoň o tom tak ti politici hovoří, nejdůležitější zákon roku. To je nějaký fahr plán, který vláda může dle aktuální situace měnit, může měnit velikost toho schodku. Já si myslím, že k tomu rozpočtu musí přijít ten výklad. A já mám spoustu otázek k projednávání rozpočtu. Kolik peněz budeme dávat firmám jako podporu zaměstnanosti? Kolik jim dáme jako podporu případného restartu hospodářství v příštím roce. Na jaký programy zaměstnanosti ty peníze půjdou. To jsou podle mě jakoby ta strukturální část, ty investice tvoří skutečně jako menší část rozpočtu. Větší ten OPEC, takže nebo ten provoz toho státu. Ty mandatorní a pseudomandatorní výdaje. Zároveň by mě zajímalo, jakým způsobem budou zakomponovány případné evropské peníze.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane vicepremiére, můžete na ty.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Určitě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na ty otázky pana Bartoše...

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
V zásadě ano. Jedna věc je státní rozpočet, druhá věc jsou evropské zdroje. Určitě víte to, že se podařilo vyjednat rekordní zdroje ve výši 964 miliard korun na dobu sedmi let, plus přibližně 120 miliard korun z takzvaného modernizačního fondu, který je v rámci emisních povolenek, já tím chci říci, že na dalších 7 let tady máme další 1 bilion korun, který můžeme rozumně rozpouštět mimo jiné i na podporu podnikatelského sektoru. A je to obsažené v novém takzvaném plánu obnovy. Já to říkal.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Který jste projednávali v tomto týdnu. A Piráti vás kritizovali, jak jsem se díval na internetové stránky, že to projednávání, respektive rozdělení peněz není transparentní.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Ale to je, jedna věc je kritika, ta druhá věc je realita. Realita je o tom, že plán obnovy bude definitivně až v dubnu příštího roku, ale my máme v tuhletu chvíli první, řekněme, scénář toho, do jakých oblastí jako je digitalizace, jako je chytrá infrastruktura, jako je ekologie, jako je vzdělávání, jako trh práce, jako je věda, výzkum, inovace, a jako je ochrana zdraví nebo říkejme prostě nějaká prevence ve zdraví ve výši 182 miliard na přibližně 7 let. Mimo jiné Ursula von Der Leyen, která když ho viděla, tak byla velmi spokojená s tím, jakým způsobem jsme k tomu přistoupili a dostali jsme alespoň na první pohled z Evropy zelenou, že můžeme v tomto pokračovat. Určitě to budeme diskutovat dál. Projde to velmi detailním řízením se všemi sociálními partnery, s NERVEM, projde to na bázi prostě jakéhosi Tour po České republice, po všech zainteresovaných skupinách, budeme to diskutovat určitě i rádi s opozicí. Máme na to ještě několik měsíců, ale co je důležité, je to, co je ten detail poté té podpory těch podnikatelů, když ne třeba v tom horizontu pěti, sedmi let. Tak minimálně v tom příštím roce, a tady můžu říct zásadně, že postižené segmenty budou nadále podporovány, budou podporovány docela masivně, což vidíme už nyní. Tím, že nejdeme plošně, ale jdeme na konkrétní podporu daného odvětví. Můžeme si dovolit poměrně vysokou podporu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžu tady do toho vstoupit, protože bezesporu tady, když se podíváme na čísla, tak vy jste podobná slova pronášel na jaře. S pomocí státu z jarní vlny. Stav vládních slibů a realita je ale odlišná, jak pravidelně sleduje iniciativa KoroNERV 20. Objem vládních slibů KoroNERV 20 vyčíslil celkem, a už to vidíte, na 298 miliard korun. Podle posledních údajů k 30. září. Činil skutečný stav pomoci z proticovidového balíčku 119 miliard. Podnikatelé podle statistiky, a to je dál, to jsou další data, to jsou data České národní banky, další instituce, k 2. říjnu získali z programu Covid 2, Covid 3, Praha a plus dohromady nějakých 27 miliard. U programu Covid 2 byly schválené žádosti za 13,6 miliard korun. Podnikatelé čerpali přibližně 12,5 miliardy. V případě programu Covid Praha byly schváleny úvěry za 1,3 miliardy. Podnikatelé z nich zatím čerpali zhruba 1,2 miliardy. Z programu Covid 3 jsou schválené žádosti v objemu 12,2 miliardy korun. Získány byly úvěry za 9,9 miliard korun. Otevřený je dále program Covid plus. Banky v něm schválily žádosti za necelých 6 miliard. Firmy k tomuto datu čerpaly zhruba 3 miliardy. Ministerstvo financí chce prodloužit poskytování státní záruky na úvěry programu Covid 3 do konce příštího roku. Nově se mají kromě provozních úvěrů dávat záruky i na investiční půjčky. Pane vicepremiére, ta čísla o těch, vy jste mluvili o stovkách miliard. Teď jsme viděli to skutečně /nesrozumitelné/.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Naprosto. To je naprosto v pořádku, protože my musíme rozlišovat rámec, který je v horizontu třeba i několika let. Jenom třeba pro dokreslení. My jsme řekli, že z toho nejvíce půjde řádově 600 miliard, z toho skloňovaného bilionu. Pokud si vzpomínáte na záruky, ale to je několikaletý režim. Například v Německu mají současně z toho celkového objemu záruk jenom 5 % vyčerpáno, a to je normální, protože ty firmy je budou čerpat v tomto roce, v příštím roce, případně dalším roce. Mimo jiné i proto jsme to prodloužili. Ty čísla, které tam byly. Já nevím, co říká KoroNERV, ale fakta jsou taková, že šlo o 200 miliard korun do podporu podnikání, včetně záručních schémat. S tím, že pochopitelně ty záruky budou pokračovat i nadále. Co se týká těch jednotlivých programů Covid Praha, a tak dále, to už teď ztrácí smysl, protože se to všechno překlopilo do takzvaného Covidu 3 pro velké firmy po tom Covidu plus. A svým způsobem Covid 1, Covid Praha nebo Covid 2 v tuhletu chvíli vlastně se dohrály, a jde se na takzvanou portfoliovou záruku, o kterou je docela zájem. A lze předpokládat, že o ní bude velký zájem i v příštím roce. Taky proto jsme to prodloužili. A ještě já bych k tomu dodal k té podpoře. Nejenom, že tedy půjdeme po cílených segmentech, ale půjdeme po té plošné podpoře ve dvou oblastech. Jedna je ta Cash flow oblast. To je to, co jsem teď říkal, že zabezpečíme přísun peněz přes záruky. A za B) podpora zaměstnanosti.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kolik to bude celkový objem příštím roce?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Teď myslíte přes ty.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přes ty 2. To znamená záruky a podpora pracovníků.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Můj odhad je takový, že v tomto roce na záruky půjde řádově 50-60 miliard korun, ale pozor. To jsou půjčené peníze. Vůči tomu jde přibližně 30 % státních zdrojů, které vlastně to musí jistit. To znamená, jestliže půjčíme 60 miliard, 20 miliard korun dává stát. V příštím roce lze očekávat, že by to mohlo být někde okolo 50 miliard. To znamená připusťme, že stát to bude stát nějakých 10-20 miliard korun. A otázka je, jak budou ty firmy v kondici zejména v průmyslu, jestli budou splácet nebo ne, protože od toho se to odvíjí a druhá věc je ta podpora v zaměstnanosti to není jenom kurzarbeit, v dané chvíli jsme vlastně zachránili statisíce pracovních míst díky programu Antivirus. Ten zafungoval. Bude se v nějaké fázi prostě překlápět do kurzarbeitu, ale chceme i nadále těmito nástroji držet míru zaměstnanosti, která je stále, respektive nezaměstnanosti spíše, která je stále nejlepší, nejlepší v Evropě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jste spokojen s těmi odpověďmi.

Ivan BARTOŠ, poslanec, předseda strany /Piráti/
--------------------
Tak ty obrysy tam jsou. Já jsem rád, že tady zazněly ty oblasti, kam ty peníze půjdou z těch evropských peněz. Já kdybych se podíval zpětně na ten, na ty jednotlivé programy covidu těch záruk, jo. Tak tam prostě musí zaznít to B, že vy musíte si v bance ten úvěr vyjednat. V tuhletu chvíli a vyberem si ty restaurace nebo ty hospody, protože to je takový typický, minimálně mediálně zajímavé téma. Když prostě přijdete do banky a máte neperspektivní období, odvětví tohoto typu, což kdybyste něco vyráběl, co se nebude prodávat, tak neřeknu, ale ta hospoda jako bude funkční i za 5 let, jo. Lidi budou chodit někam jít, tak ta banka prostě vám ty peníze v danou chvíli na takovýhle typ provozu nepůjčí. Já bych uvítal, kdyby se hodně šlo cestou těch původních spíše Antivirů a šlo se na ty lidi, kteří, na ty firmy, který jsou menší. Prostě jako velká firma si dokážete vyjednat ten úvěr u banky i vlastně, kdyby nebyla v danou chvíli záruka ze strany toho státu, pokud jste skutečně silná firma, a proto já jsem na začátku se bavil o té strategii, že by vláda teda měl říct, co jsou ta preferovaná a perspektivní odvětví. Jakým způsobem jim budou pomáhat. Popřípadě, jak dlouho. Když se podíváte třeba na model Holandska, tak Holandsko na začátku těm firmám vlastně poskytlo v té fázi prvních třech měsíců, které modely postupně zpřísňující se. Jako relativně hodně peněz, aby si ten management za ty 3 měsíce s těmi penězi teda udělal nějakou restrukturalizaci a řekl si, jestli teda ten výhled, to odvětví nebo ta firma má v té změněné situaci, která tady bude roky třeba. A dalším potom vyhodnotí to období, třeba zpřísní ta kritéria. Pokud ta firma neprovedla nějakou restrukturalizaci, tak už tolik peněz nedostane. Já se bojím, abysme tady nedrželi nějaké skutečně zombie firmy a zombie odvětví nějakou příliš dlouhou dobu. Proto i v tom kurtzarbeitu, o kterým se bavíme ve sněmovně, je podle mě zcela zásadní, aby to nebylo na ty 2 roky. Až rok si to můžete vyčerpat, až na 2 roky roztáhnout. Ale aby skutečně bylo schéma, kterým se vyhodnocuje, kterým firmám ano a ne na nějaké širší bázi. V tuto chvíli to má v rukou vláda. Já si skutečně myslím, že musíme definovat ty mantinely a soustředit se na to menší a střední podnikání. Například tam jsou dost pevně ty hranice nastaveny. 80 % ušlého zisku nebo nevýdělku, a vy můžete mít skutečně tu firmu jako v různém stadiu. Máte okýnko, kde dělá jeden člověk v hospodě. Je to nějaká jiná situace, takže by tam nemělo být to všechno nebo nic. Ale skutečně je to třeba odstupňovat i ta výše toho, toho příspěvku v jednotlivém programu jako a ukázat to navenek. Já věřím, že ministerstvo tímhle způsobem uvažuje. Ještě poslední věc, protože mně přijde, aspoň podle toho vyjádření, že jako, kdo víc, kdo v danou chvíli se s někým potká. Já to nemyslím zle. Nechť se ozve každý, kdo potřebuje. Tak ten segment v tu chvíli jako jednorázově, ať jsou to třeba ti autobusoví dopravci. Tak ale jsou smluvní dopravy, ale ti jako ne. Restaurace ano, ale hotely, ty jak a přitom do těch hotelů jako ty lidi nejezdí, ani do domácích. Takže podívat se na to skutečně, jaké jsou ty segmenty ekonomiky. A v danou chvíli identifikovat zásah na ten segment obory, které jsou pod ním, a mířit to jakoby více přesně než v těch velkých programech.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
V zásadě. V zásadě ano. My identifikujeme ty nejpostiženější segmenty, které jsou za prvé ty, které se zavřely. Ty dostávají dneska největší podporu, a potom ty, které zásadním způsobem delší dobu stojí. To jsou třeba ty zájezdoví dopravci, kteří jezdí nejenom, tedy do zahraničí, ale jezdí hlavně pro školy, školky, a tak dále. Musí splácet leasingy, a ty jsou skutečně na absolutní nule ale už několik měsíců. Proto jsme pro ně ten speciální program připravili. Co se týká toho. Malé a střední a živnostníci, tak ve formě záruk dostávají v těch programech devadesátiprocentní státní záruku, zatímco ty firmy střední 80 % a ty větší 70 %, takže tady zvýhodněni jsou, a myslím si, že to už je velmi slušná záruka, kterou na sebe ten stát bere. A je tam alokováno opravdu velké množství peněz, takže nemusí mít obavu, že by došly záruky. Druhá věc jsou restaurace, tady částečně souhlasím s tím, že ty restaurace, když přijdou pro ten úvěr, tak i při té devadesátiprocentní záruce ta banka může mít problém s tím, že jim ty zdroje nedá. Mimo jiné, protože je u nás extrémní konkurence v oblasti restaurací. Jenom pro informaci. Je u nás jedna restaurace na 270 obyvatel, v Německu jedna restaurace na 590 obyvatel. Tedy oni i normálním způsobem končí řádově 7 % restaurací. Ale já nechci být a my nesmíme být a tady bych už tolik nesouhlasil. Arbitrem toho, kdo má přežít, a kdo nemá přežít v době krize. Je pravda to, že se může tímhle tím kobercovým náletem podpořit i firma nebo firmy, které by za normální situace nepřežily. Ale to, jestli má či nemá přežít. O tom nechť rozhodne normální období. Období po krizi, ať si to ty firmy rozdají mezi sebou, a pochopitelně, kdo je slabý, musí z kola ven.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy vy počítáte, pane vicepremiére. Poslední otázka, protože už máme končit. Kdy se rozhodne o kurzarbeitu, protože zdá se, že v Poslanecké sněmovně a původně vaše ideální představa byla, aby byl schválen v říjnu. To se nestane, to je zjevné. Je reálné, že opravdu začne kurzarbeit platit od 1. ledna nebo je jasné, že se bude muset tím programem Antivirus pokrývat i delší doba.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
On v zásadě ten Antivirus pokrývá do značné míry ty požadavky těch firem, které mají, čili my teď budeme rozhodovat o tom, co se z toho antiviru prodlouží. My tím, že jsme vlastně teď už dali zelenou Antiviru A, kde dokonce těm restauracím a zavřeným provozovnám platíme 100 % všech osobních nákladů plus všechny odvody, které jsou s tím spojené, a to neberu, že ještě dostávají de facto 100 % na dobu 1,5 měsíce na nájemné, takže ten specifický segment vlastně je podporován tímhle způsobem. Tak paralelně se bude vlastně diskutovat o tom, jak ten kurzarbeit nakonec bude vypadat. Já bych řekl, že už to není zásadní nesouhlas, ale to je tak důležitý zákon, který se tady 20, 25 let diskutuje, že si myslím, že nevadí, když se bude ještě několik týdnů nebo dnů projednávat a vyladí se tam ty poslední 3, 4 sporné věci, které jsou, protože.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy myslíte, že tady začne k 1. lednu platit.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Já si myslím, že začne platit. Ale hlavně kurzarbeit není jenom nástroj proti covidu. Kurzarbeit je obecně proti jakémukoliv porušení na trhu. Může to být epidemie, může to být povodeň, může to být cokoliv jiného. A pokud kurzarbeit skutečně schválíme a já věřím, že se k tomu už přibližujeme, tak si myslím, že to bude docela slušný úspěch.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuji prvním hostům dnešních Otázek, kterými byli vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček a předseda Pirátské strany Ivan Bartoš, který přijal pozvání. Těším na další setkání. Děkuju vám.

Ivan BARTOŠ, poslanec, předseda strany /Piráti/
--------------------
Díky za pozvání.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Mockrát děkuji a hezké odpoledne.


Praha hledá způsob, jak neplatit miliony Bémovu úředníkovi

20.10.2020 - Hospodářské noviny (Události)

Po pravomocném soudním rozhodnutí řeší Praha problém končící sedmi nulami. Bývalý ředitel majetkového odboru Peter Ďurica, který na magistrátu pracoval v éře primátora Pavla Béma (ODS), bude město žádat o vyplacení ušlé mzdy, částka může bez úroků dosáhnout 10 milionů korun. V lednu 2011 ho propustil primátor Bohuslav Svoboda (ODS), soud ale nyní rozhodl, že výpověď nebyla platná. Úředníkovi, který patřil mezi blízké známé odsouzeného podnikatele Romana Janouška, ji magistrát nepředal správně. Svým rozhodnutím vrátil soud Ďuricu na původní místo a umožnil mu žádat o ušlou mzdu.
Radnice reagovala rychle. Ďuricovi předala novou a platnou výpověď. „V přátelském duchu jsme se setkali ohledně řešení pracovněprávních záležitostí,“ uvedl bez podrobností mluvčí magistrátu Vít Hofman. Teď město řeší, co s ušlou mzdou. Ďurica již dříve HN sdělil, že o ni požádá. Protože bral více než 90 tisíc korun čistého měsíčně, žádat může o více než deset milionů. Úroky činí další tři miliony. Magistrát už musel navíc zaplatit přes sto tisíc korun na nákladech Ďuricova advokáta Pavla Drumeva.
Drumev nechce jednání s magistrátem komentovat s tím, že nemá svolení klienta. Už dříve však nevyloučil, že by se s městem mohli dohodnout na smíru a kompromisní částce. Současně ale naznačil, že výrazné snížení požadované sumy nelze od Ďurici očekávat. „Máme hodně vysoký nárok. Klient se rozhodne, zda bude chtít tu výplatu do posledního chlupu, či bude velkorysý za cenu, že protistrana přistoupí na rychlou dohodu,“ uvedl loni pro HN.
O tom, že by Ďurica mohl získat plnou sumu, ale pochybuje advokát Tomáš Procházka z kanceláře Eversheds Sutherland, který se specializuje na pracovní právo. „Soud může říct, že náhradu mzdy nepřizná v plné výši. Zákon říká, že se má přihlížet k tomu, jestli získal jinou práci, co dělal a jaký měl výdělek. Nebo také k tomu, proč se naopak do práce nezapojil,“ uvedl Procházka. Upozornil také na to, že dlužnou mzdu lze žádat pouze tři roky zpětně kvůli promlčení, před kterým se ale Ďurica včas pojistil. V květnu 2014 podal žalobu na „zaplacení náhrad platů“ a ta kvůli vlekoucímu se sporu o platnost výpovědi čeká na vyřízení.
Při nové výpovědi má Ďurica podle Procházky ale nárok na pětiměsíční odstupné. A to přesto, že v roce 2011 už jednou uvedené odstupné získal. „Jenže jeho vrácení už je promlčeno, pokud na ně zaměstnavatel preventivně nepodal žalobu. A toto je nový nárok z nové výpovědi,“ poukázal advokát.
Vedení magistrátu se ke sporu o ušlou mzdu nechce zatím vyjadřovat. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) pouze uvedl, že problém vznikl za předchozího vedení a nyní doufá, že jej pověření úředníci magistrátu zdárně vyřeší. Zdroj z vedení magistrátu, který si nepřál být jmenován, potvrdil, že město Ďuricovi dobrovolně nezaplatí. „Očekáváme, že to skončí u soudu, jeho požadavky odmítneme,“ uvedl. Poukázal přitom na to, že do enormní výše suma vyšplhala kvůli tomu, že si tak dlouho případ přehazovaly soudy.
Ty Ďuricovu žalobu na neplatnost výpovědi původně opakovaně zamítly. Město se u soudu bránilo tím, že se výpověď snažilo doručit, ale Ďurica se převzetí úmyslně vyhýbal. Uvádělo, že byl tehdy navíc zástupcem ředitele magistrátu a dobře věděl o chystaných krocích. Tehdejší primátor Svoboda mu potvrdil, že bude muset skončit. V den, kdy se vedení úřadu snažilo výpověď doručit, si ale Ďurica vzal dovolenou. Úřad tak dokument poslal poštou, kde si ho Ďurica nevyzvedl. Soud konstatoval, že platí fikce doručení a výpověď je platná. Mimo jiné i proto, že Ďuricovo místo zaniklo, když jeho odbor sloučilo vedení Prahy s jiným.
Případ ale zvrátil Nejvyšší soud. Podle něj se úřad málo snažil výpověď doručit. Měl se pokusit předat ji Ďuricovi osobně doma či některý další den na pracovišti. „Smyslem zákona je, aby se písemnost skutečně dostala k zaměstnanci, nestačí jen naplnit formální postup,“ uvedl Nejvyšší soud. Obvodní soud pro Prahu 1 a odvolací Městský soud v Praze tak případ znovu projednaly a pravomocně rozhodly, že výpověď nebyla platná. „Písemnost nebyla žalobci řádně doručena,“ konstatoval koncem července předseda odvolacího senátu René Fischer. Verdikt obdrželo město v září.
Advokát Procházka však upozorňuje, že dnes by Ďurica u soudu nejspíš neuspěl. „Požadavek jezdit zaměstnancům doručovat výpovědi domů působil dlouhodobě problémy, letos v červenci byl ze zákoníku práce vypuštěn. Dnes by tak případ dopadl spíše ve prospěch magistrátu,“ podotýká.

Máme hodně vysoký nárok. Klient se rozhodne, zda bude chtít tu výplatu do posledního chlupu, či bude velkorysý za cenu, že protistrana přistoupí na rychlou dohodu. Pavel Drumev advokát Petera Ďurici

KDO JE PETER ĎURICA Zavři oko, kamaráde Peter Ďurica řídil majetkový odbor magistrátu v letech 2003 až 2010. Primátorem byl tehdy Pavel Bém (ODS). Jeho propuštění v roce 2011 patřilo k prvním „očistným“ krokům tehdy nového pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS), který se zbavoval blízkých spolupracovníků svého předchůdce. Podle uniklých policejních odposlechů zveřejněných v březnu 2012 v deníku MF Dnes se Ďurica radil s pražským podnikatelem Romanem Janouškem, za jakých podmínek má jako ředitel majetkového odboru pronajímat majetek magistrátu. Když zapochyboval o výhodnosti pro město, Janoušek mu říkal: „Zavři oko, je to v pořádku.“ Dva klíčoví úředníci Spolu s Ďuricou se magistrát podobným způsobem – reorganizací – zbavil dalšího Bémova blízkého úředníka. Ředitele Odboru městského investora Jiřího Tomana, který byl zodpovědný například za tunel Blanka či Trojský most. Toman ale na rozdíl od Ďurici svoji výpověď u soudu nenapadl. Stejně jako Ďurica měl Toman blízko k Bémovi i k Janouškovi. Jak už dříve upozornila média s odkazem na zprávu švýcarské prokuratury, Toman i Ďurica měli podpisová práva k Janouškovu účtu ve Švýcarsku, kde švýcarská policie nechala před deseti lety zablokovat v přepočtu dvě miliardy korun.

Foto popis| Hlídač městského majetku V době, kdy Praze vládl primátor Pavel Bém, byl Peter Ďurica (na snímku) šéfem správy majetku města. Podnikatelé a developeři o něm mluvili jako o jednom z nejmocnějších mužů v Praze. Foto autor| Foto: HN – Marek Pokorný

O autorovi| Marek Pokorný, marek.pokorny@economia.cz

Marek Pokorný

Vražda? Jen halucinace

20.10.2020 - Mladá fronta DNES (Praha)

Expolicista byl obviněn z devíti zločinů

PRAHA Brutální vražda starší ženy v jejím modřanském bytě, kterou měly loni v květnu zakrýt plameny, dále ublížení na zdraví, znásilnění a to i vlastní matky, anebo kuplířství. Ze série devíti trestných činů z let 2015 až 2019 viní státní zástupkyně někdejšího policistu a taxikáře Martina K. Kauzu, která se vymyká běžné justiční agendě, řeší nyní senát Městského soudu v Praze.
Nejtěžší ze všech deliktů se odehrál v Kamýku 2. května 2019, kdy podle obžaloby Martin K. napadl starší oběť v jejím bytě. „A to v úmyslu zrealizovat své sexuální násilné představy spočívající zejména ve znásilnění ženy a jejím následném podřezání,“ uvedla k motivaci státní zástupkyně Ladislava Čarvaš.
Oběť agresor napadl noži a patrně také šroubovákem a zřejmě i nohou od stolu a způsobil jí devastující poranění. Na útěku násilník založil v bytě požár, hasiči museli evakuovat osm desítek obyvatel domu. Martina K. kriminalisté zatkli krátce po nálezu těla a postupně ho obvinili z dalších deliktů. Vše ale popřel. Nezabíjel, neubližoval, jen psal podivné zprávy, za což může ale pervitin. Asi tak lze shrnout obšírnou výpověď obžalovaného. Poblíž místa vraždy se prý skutečně zdržoval, ale prý jen náhodou. Jako doprovod svého známého kvůli sexu. Tento muž utekl, obviněný v domě zůstal o něco déle.
„Nechtěl jsem, aby mě tam někdo viděl s telefonem a penisem v ruce,“ popisoval to Martin K. Z domu rychle vyběhl, a to kvůli halucinacím. „Snažil jsem se utéci před lidmi, co mě chtějí zabít. Myslel jsem, že to jsou členové nějaké tajné organizace,“ líčil své pocity.
Pod vlivem drog čelil údajně i později vidinám a nakonec se probral na parkovišti na Zličíně. Kriminalističtí technici na jeho botách později našli mikrostopy krve oběti. To někdejší policista objasňoval například tím, že nález neodpovídá charakteru místa činu. Na boty se krev mohla údajně dostat druhotným přenosem. „Mohl na ně někdo šlápnout, třeba kocour, anebo pes,“ nabízel svou verzi. Martin K. podle obžaloby v sms zprávách posílal známému i informace s podrobnostmi o zločinu. Také to ale popřel. „Napsal jsem obrovské množství úchylných zpráv, ale byly fikcí,“ tvrdil.
Nedorozuměním a užíváním pervitinu vysvětloval i další body obžaloby, například znásilnění své známé na odlehlém místě v Praze 9 v listopadu před dvěma lety. „Myslel jsem, že jsem někdo jiný, že jsem na tu ženu nasazený. Že musím pořídit její fotky,“ vysvětloval. Snímky pořídil, jeho oběť se podle obvinění svlékla sama. „Opravdu nešlo o znásilnění, vím ale, že mé chování bylo katastrofální,“ připustil Martin K. I po tomto činu měl rozesílat sms. „Posílal jsem nějaké zprávy, ale pod vlivem pervitinu a s realitou neměly nic společného,“ tvrdil.
Shodou nešťastných náhod obviněný vysvětloval i další ze žalovaných skutků, napadení a zranění ženy, s níž měl mít sex. Ta se ho však údajně pokusila okrást, tak ji uhodil. „Dal jsem jí jen facku, z té mohla mít nanejvýš modřinu, ne zlomený nos,“ uvedl.
Obžalovaný také kategoricky popřel násilí proti matce. „Nic jsem neudělal, i když jsem příležitost měl. Jediná podivná věc, kterou jsem dělal, je to psaní zpráv,“ zdůraznil. Soud v pondělí vyslechl mimo jiné jednu z napadených žen. „Přiložil mi nůž na krk, donutil mne svléknout se a přitom mě fotil. V autě mne znásilnil. Fotky pak poslal mému příteli,“ sdělila žena. Obžalovaný její výpověď napadl jako nevěrohodnou. „Ve věcech, které se jí nehodí, lže,“ zdůraznil. Martin K. sloužil u policie do roku 2014, pracoval mimo jiné u Pohotovostní motorizované jednotky, poté dostal výpověď a začal taxikařit. „Řekl mi, že odešel ze služby kvůli korupci,“ sdělila jeho známá.
Hlavní líčení předseda senátu naplánoval na šest jednacích dní. Martinu K. hrozí 15 až 20 let vězení či výjimečný trest, tedy až 30 let anebo doživotí.

Výjimečné obvinění

Kauz, v nichž figurují současní anebo bývalí policisté, neřeší pražská justice mnoho. „Nejčastěji jde o zneužití pravomoci úřední osoby, dopravní nehody a dále podvod či neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči dat,“ vypočítává klasické delikty policistů výroční zpráva Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) za rok 2019.
Loni to bylo 138 případů, oproti roku 2018 šlo o pokles o 29 kauz. Nejvyšší soud ČR nedávno třeba potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze, jenž uložil podmínku pro policistu za to, že roku 2016 uhodil mladíka, který protestoval proti návštěvě čínského prezidenta.

***

Přiložil mi nůž na krk, donutil mne se svléknout a přitom mě fotil.

Foto popis| Pouhé halucinace Martin K. veškerá obvinění popřel, připustil jen, že kvůli pervitinu mohl posílat podivné zprávy. Foto autor| Foto: Jiří Pánek, iDNES.cz

O autorovi| Jan Bohata, redaktor MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

Jan Bohata

Tunisan zbitý šampionem v thaiboxu neuspěl u ÚS

20.10.2020 - Právo (Zpravodajství)

Ne každý útok na cizince musí být veden nenávistnou pohnutkou, a to i v případě, že útočník inklinuje k neonacismu. Konstatoval to v pondělí Ústavní soud (ÚS), když zamítl stížnost Tunisana, kterého před dvěma lety surově zbil v centru Brna bývalý šampion v thaiboxu Vladan Weiss.
Krajský soud v Brně zápasníka potrestal 7,5 roku vězení za ublížení na zdraví, napadený ale tvrdil, že trest měl mít přísnější kvalifikaci vzhledem k tomu, že Weiss prý útočil s tzv. předsudečnou pohnutkou. Tu dokazoval mimo jiné dřívější zápasníkovou slabostí pro neonacistické názory, trestní minulostí a také brutalitou útoku. Vrchní soud v Olomouci ještě snížil trest na 5,5 roku. Weiss podal dovolání k Nejvyššímu soudu, o kterém zatím není rozhodnuto. Že napadený vyvázl jen se zlomeným nosem, bylo opravdu dílem štěstí. O 25 kilo těžší Weiss do souboje investoval nepoměrně zkušenosti z boxu, thaiboxu i MMA. Soupeře povalil, bil jej pěstí do hlavy, kopl do obličeje, a když zkrvavený Tunisan seděl na zemi a dával ruce nahoru na znamení, že se vzdává, ještě mu do obličeje nastříkal pepřový sprej. Pak odešel. Podle znalce mohl Tunisan přijít o oko nebo se dostat i do ohrožení života.
Senát se soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem žádnou chybu v postupu brněnského soudu nenašel. „K otázce možného předsudečného motivu provedl soud celou řadu důkazů a závěr, podle něhož předsudečný motiv nebyl nad rozumnou pochybnost prokázán, řádně a přesvědčivě odůvodnil. Naproti tomu pak soud konstatoval, že provedené důkazy potvrzují některé aspekty nasvědčující tomu, že důvodem útoku byl předchozí verbální spor, který nijak nesouvisel s etnicitou stěžovatele,“ dodal Šimíček.

Petr Kozelka
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011