Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Havlín, Novák či Červinková. Kteří soudci byli obvinění či odsouzení?

27.11.2021 - ceska-justice.cz (JusticeNepřehlédněteVýběr šéfredaktora)

Pražský městský soud tento týden potrestal devíti lety vězení soudce Vrchního soudu v Praze Ivana Elischera. Není prvním soudcem, kterému hrozí, že půjde do vězení. V minulosti na veřejnosti rezonoval případ pražského soudce Ondřeje Havlína či chomutovského Ivana Nováka. Které další soudce řešily orgány činné v trestním řízení?

Pavel Nagy – V březnu 2009 policisté obvinili z korupce a čtyř trestných činů bývalého mladoboleslavského soudce Pavla Nagye, kterého natočila televize Nova skrytou kamerou při přijímání úplatku. Státní zástupce však Nagyovo trestní stíhání přerušil z důvodu psychické choroby obviněného. Podle informací Lidových novin z prosince 2010 byl Nagy zbaven svéprávnosti. Nagy již dříve stanul před kárným senátem Nejvyššího soudu za to, že si vymyslel a zaprotokoloval závěrečnou řeč obhajoby a vynesl rozhodnutí, jako by se líčení opravdu uskutečnilo.

René Příhoda – V březnu 2012 policie oznámila, že stíhá soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Reného Příhodu, který podle policie zapsal do rozsudku jiný verdikt, než vyřkl v soudní síni. Kárný senát mu za to původně snížil na rok plat o 30 procent, Příhoda dosáhl obnovy kárného řízení. Poté se začala případem zabývat policie a následně trestní soud, který ho v roce 2015 uznal vinným a uložil mu tři roky vězení s podmínkou na pět let. Krajský soud v Praze ale rozsudek zrušil a postoupil případ znovu kárnému senátu, který mu v lednu 2018 snížil plat o 15 procent na pět měsíců.

Dnes už bývalý litoměřický soudce Josef Knotek Reprofoto: ČT

Josef Knotek a Jiří Jelínek – V červenci 2015 Okresní soud v Jičíně potrestal bývalého soudce v Litoměřicích Knotka 5,5 lety vězení a pokutou 150.000 korun. Spoluobžalovaný soudce Jelínek dostal tříletou podmínku a další tři obžalovaní podmínky dvouleté. Podle obžaloby oba soudci za úplatu ovlivňovali výsledek několika kauz. V prosinci 2017 soud v Jičíně verdikt oproti dřívějšímu rozsudku zmírnil a potrestal Knotka tříletým vězením podmíněně odloženým na čtyři roky a pokutou 200.000 korun. Jelínek dostal trest 27 měsíců vězení s podmínečným odkladem na 2,5 roku a pokutu 90.000 korun. Odvolací Krajský soud v Hradci Králové ale v říjnu 2018 zpřísnil Knotkovi trest z podmíněného na nepodmíněný, na tři roky a tři měsíce vězení. K tomu dostal Knotek peněžitý trest 150.000 korun. Spoluobžalovaní, Jelínek a Antonín Kühn, dostali znovu podmínky. V roce 2019 Jelínek neuspěl s ústavní stížností.

Jelínek byl souzen ještě v další kauze, u Okresního soudu v Kladně čelil obžalobě z pokusu o podvod. Po odchodu z justice údajně sliboval, že za peníze ovlivní projednávání konkrétních případů. Původně si vyslechl nepodmíněný trest, nakonec ale dostal dva roky vězení s dvouletým podmínečným odkladem. Jeho stížnost v roce 2018 odmítl Ústavní soud. Trest 27 měsíců s odkladem na 2,5 roku je souhrnný za obě kauzy.

Také Knotka policie již v roce 2005 obvinila, a to z organizování trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele. Podle vyšetřovatelů pomohl spolu s několika dalšími osobami zahladit dopravní nehodu bývalého soudce Nejvyššího soudu a později pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Kvůli neprůkaznosti policejních odposlechů soud nakonec obžalované muže včetně Knotka osvobodil.

Ondřej Havlín – Okresní soud v Kladně uložil v červenci 2015 bývalému soudci Ondřeji Havlínovi 6,5 roku vězení za korupci. Havlín podle obžaloby nezákonně ovlivňoval řízení ve prospěch pachatelů trestných činů, většinou opilých řidičů. Ovlivňování bylo údajně doprovázeno žádostí, nabídkou či poskytnutím úplatku. Havlín ale také část jednoho z úplatků dal státnímu zástupci Pavlu Suchánkovi, kterému minulý měsíc pražský městský soud potvrdil tříletý podmíněný trest. Odvolací senát muži mírně zpřísnil zkušební dobu ze dvou let na tři roky a ponechal mu peněžitý trest 200.000 korun. Státní zástupce také ztratí funkci, protože ho soudy pravomocně uznaly vinným za úmyslně spáchaný trestný čin. V únoru 2016 pak odvolací soud Havlínovi zmírnil původní trest na pět let a tři měsíce odnětí svobody. V roce 2017 Ústavní soud (ÚS) odmítl Havlínovu stížnost a v září 2019 byl Havlín podmínečně propuštěn.

Ivan Novák – Soudce chomutovského okresního soudu Ivana Nováka zadržela v březnu 2016 policie a obvinila ho ze zneužití pravomoci a přijímání úplatků. Novák čelil obvinění, že přijal úplatek od advokáta Josefa Douchy. Kriminalisté tvrdili, že Novák za peníze předčasně propustil z vězení Douchova klienta. Podle médií se propuštění týkalo podnikatele Tomáše Maliny, jenž si odpykával trest za závažnou hospodářskou kriminalitu. V únoru 2018 policie navrhla obžalovat Nováka z přijetí úplatku a Douchu z úplatkářství. V dubnu 2019 dostal Novák osmnáctiměsíční podmínku za to, že instruoval Douchu, kdy má podat žádost o Malinovo podmíněné propuštění. O žádosti pak rozhodoval a vyhověl jí. Letos v červnu okresní soud v Karlových Varech znovu odsoudil Nováka k ročnímu podmíněnému trestu za zneužití pravomoci úřední osoby. Zákaz činnosti na tři roky soud udělil Douchovi, oba se odvolali. Tento týden Krajský soud v Plzni potvrdil Novákovi za zneužití pravomoci úřední osoby roční podmíněný trest s odkladem na rok. Stejný trest dostal od odvolacího senátu i Doucha, jehož jednání soudci kvalifikovali jako pomoc k pokusu zneužití pravomoci úřední osoby. Rozsudek je pravomocný. Ještě je možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Soudce Novák rozhodl o podmínečném propuštění bývalého starosty Chomutova Reprofoto ČT

Marie Červinková – V září 2016 královéhradecká policie zahájila trestní stíhání českobudějovické soudkyně Marie Červinkové, kterou vinila ze zneužití pravomoci úřední osoby. Červinková patří mezi obviněné z manipulování insolvence společnosti Via Chem Group. Letos v červenci Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na 15 lidí a pět firem za manipulaci insolvenčních řízení organizovanou zločineckou skupinou. Podle informací ČTK jde o kauzu kolem společnosti Via Chem Group. Podle dřívějších informací byli mezi obviněnými podnikatel Petr Sisák, advokát Ivo Hala či Marie Červinková. Hala i Sisák obvinění dříve odmítli a označili jej za nesmyslné.

Ivan Elischer – Policie v březnu 2018 zadržela soudce pražského vrchního soudu Ivana Elischera, který čelil obžalobě ze zmanipulování odvolacích řízení a přijímání úplatků. Elischer podle obžaloby mimo jiné od roku 2013 lustroval pro dalšího obžalovaného – Nguyena Quoca Hunga – pachatele z řad Vietnamců v neveřejných rejstřících. V několika případech pak podle obžaloby stíhaným Vietnamcům zmírnil za úplatek trest za drogovou kriminalitu a v jedné kauze naopak tresty zvýšil ze msty, protože obžalovaní nepřistoupili na žádost o úplatek. Elischer byl krátce ve vazbě kvůli možnému ovlivňování svědků. Pražský městský soud dnes Elischera uznal vinným a potrestal ho devíti lety vězení za zneužití pravomoci, přijímání úplatků, neoprávněný přístup do počítačového systému a nadržování. Rozhodnutí není pravomocné.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně Reprofoto: ČT

Zdeněk Sovák – Soudce pražského vrchního soudu Sovák čelí od loňského prosince obvinění z toho, že ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak podle vyšetřovatelů zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Soudce trvá na tom, že úplatky nebral. Policie vyšetřuje mimo jiné to, zda Sovák ovlivnil za příslib úplatku kauzu, ve které zprostil obžaloby dalšího svého spoluobviněného, Arména Gagika Tonyana. Podle policie tak učinil na objednávku, kterou zprostředkoval Bíba. Soudce podle kriminalistů dostal od Tonyana obraz. Obviněni byli ještě další dva lidé, podle médií také Tonyanova partnerka a bývalý advokát Jiří Teryngel. Letos v červnu Okresní soud v Berouně schválil dohodu o vině a trestu v jedné z kauz kolem Sováka, Teryngel má podle ní zaplatit peněžitý trest jeden milion korun. Přiznal se, že dal Novákovi úplatek 100.000 korun. Teryngel už dříve podle serveru SeznamZprávy řekl policii, že předal Sovákovi peníze, protože chtěl jeho přímluvu, aby si jiný soudce vrchního soudu v Praze podrobně prostudoval konkrétní spis. Sovák nakonec podle policie nedokázal požadovanou službu zařídit a Teryngelovi peníze vrátil.

(čtk, epa)

Česká justice

Ústavní soud vyhověl stížnosti rodičů 3 dětí, které se musely ve školách testovat, přestože měly protilátky proti covidu-19

26.11.2021 - ČRo Radiožurnál (12:00 Hlavní zprávy)

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud vyhověl stížnosti rodičů tří dětí, které se musely v dubnu ve školách testovat, přestože měly protilátky proti covidu-19. Nejvyšší správní soud se bude muset jejich podnětem znovu zabývat. Původně ho odmítl s vysvětlením, že nemůže aktivně přidávat do opatření ministerstva zdravotnictví nové výjimky. Podle ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové si ale svou pravomoc vyložil příliš úzce a porušil právo stěžovatelů na soudní ochranu.

Kateřina ŠIMÁČKOVÁ, soudkyně, Ústavní soud
--------------------
Pokud namítají stěžovatelé před Nejvyšším správním soudem, že se nějaká výjimka má v tom konkrétním opatření obecné povahy objevit a že třeba ta výjimka nebyla dostatečně odůvodněná, pak musí se právě touto námitkou věcně Nejvyšší správní soud zabývat.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud zdůraznil, že ale nerozhodoval o tom, jestli protilátky proti covidu-19 uznávat, nebo ne.


Nejvyšší správní soud chyboval při rozhodnutí o testování tří školaček

26.11.2021 - ČT 1 (19:00 Události)

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejvyšší správní soud chyboval při rozhodnutí o testování tří školaček, které měly protilátky na nemoc covid-19. Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti jejich rodičů s tím, že se Nejvyšší správní soud nezabýval všemi námitkami. Jiné podobné návrhy směřující proti koronavirovým opatřením přitom řešil detailně. Opakovaně je rušil nebo konstatoval nezákonnost.

Kateřina ŠIMÁČKOVÁ, soudkyně zpravodajka, Ústavní soud
--------------------
Soud se vůbec nezabýval tou otázkou, zda ty protilátky se mají uznávat, nebo ne, on jenom řekl, že ve vztahu k této otázce v této jediné konkrétní věci Nejvyšší správní soud neposkytl dostatek soudní ochrany.


Osud Kevina Stricklanda a justiční omyly

26.11.2021 - ČT 24 (21:31 Horizont)

Jakub SZÁNTÓ, moderátor
--------------------
Neuvěřitelný příběh a jeho dopady probereme se soudcem Nejvyššího správního soudu Karlem Šimkou. Dobrý večer.

Karel ŠIMKA, soudce Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý večer.

Jakub SZÁNTÓ, moderátor
--------------------
Jak si vy jako soudce díváte na kauzu pana Stricklanda?

Karel ŠIMKA, soudce Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak na jedné straně je to samozřejmě obrovská tragédie toho člověka, který ve velmi mladém věku se dostal do vězení a zůstal tam 40 let a nyní vychází vlastně na prahu stáří a můžeme jenom doufat, že ten zbytek života už, prožije relativně v klidu. Ale na druhé straně mě těší, že vlastně ta americká justice nakonec našla cestu, jak se, jak se zabývat znova těmi důkazy a nakonec přehodnotit ten původní rozsudek a najít vlastně pro toho odsouzeného cestu na svobodu, takže je to takový hořkosladký pocit. Vlastně je dobré, a to bychom si měli uvědomit, že bylo možno najít cestu, jak toho obviněného potom odsouzeného poté, co se ty důkazy ukázaly podezřelé dostat ven na svobodu.

Jakub SZÁNTÓ, moderátor
--------------------
Ta cesta přesto trvala poměrně velmi dlouhou dobu. Jak se dá takovým justičním omylům zabránit, pokud vůbec to lze?

Karel ŠIMKA, soudce Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak nikdy se nedá zabránit justičním omylům úplně jakoby beze zbytku. To vždycky prostě ta lidská slušnost je omylná a soudy jsou omylné a v nějaké míře se takovéto chyby budou stávat, ale myslím si, že nepotřebujeme k tomu rušit policii nebo rušit soudy nebo měnit nějak zásadně systém. Potřebujeme hlavně to, aby ti lidé v tom systému dělali ve všech fázích toho trestního řízení svoji práci kvalitně a jaksi neustále přemýšleli, jestli jestli jsou si opravdu tak moc jisti, že ten, kterého mají před sebou, kterého vyšetřují, kterého pak třeba posílají k soudu a následně hlavně ten soudce, který ho odsuzuje, tak jestli si je opravdu jistý a nemá důvodné pochybnosti, že ten člověk je vinen. A jakmile by tam ty důvodné pochybnosti cítili, a to hodně závisí na hodnocení důkazů a vůbec na přemýšlení o celé té kauze, tak prostě musí striktně říct, ne jsou důvodné pochybnosti, možná je vinen, možná nevinen, ale jestliže mám důvodnou pochybnost, tak ho prostě nesmím odsoudit i za cenu, že v nějaké míře nebo v nějakém procentu případů pachatelé, kteří něco spáchali, se dostal na svobodu prostě, protože ty důkazy nebudou dost silné. A samozřejmě pak je další taková takový takový moment, prostě v nějakém procentu případů se tyto věci stanou. A důležité, aby ta trestní justice měla neustále bez ohledu na čas, možnost a vlastně i určitým způsobem povinnost, pokud se objeví důkazy nebo informace, které zpochybňují ten původní rozsudek, neustále znovu a znovu o tom případně přemýšlet a přehodnocovat. Prostě takovéto, že zaklapneme desky a nikdy v životě už tu kauzu neotevřeme, tak to prostě nemůže v trestním právu platit. Také proto nemají být žádné lhůty, například na ty mimořádné opravné prostředky a hlavně vždycky mají být možnosti, ať už ze strany nějakého nějaké obnovy řízení nebo i třeba u nás ze strany ministra spravedlnosti a stížnosti pro porušení zákona, aby ve prospěch obviněného, bylo možno a ten trestní /nesrozumitelné/, ten trestní případ zrevidovat, pokud se ukáže, že ty důkazy nejsou spolehlivé.

Jakub SZÁNTÓ, moderátor
--------------------
V tomhletom ohledu, dá se říci, jak na tom české soudnictví? Vzpomenete si na nějaké významné justiční omyly z poslední doby?

Karel ŠIMKA, soudce Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak ty české justiční omyly se samozřejmě objevují nebo omyly, pochybnosti. Známe z nedávné doby relativně 1 případ. Tuším, že z jižní Moravy, kde byl pán odsouzen, nepletu se za znásilnění a posléze se ukázalo, že to nebyl on. Odseděl si docela dlouhou dobu, ale naštěstí nakonec se tedy ta pravda ukázala a samozřejmě máme vlastně nedávno 1 významný případ, který řešil teďko Evropský soud pro lidská práva. Pana Templa. To byla ta jaksi asi neuzavřená kauza. Tam máme nějaké pochybnosti a Evropský soud pro lidská práva to docela důkladně řešil. A samozřejmě bychom našli i některé další. Ale já bych to rozdělil na takové 2 základní skupiny případů. Ta první jsou pochybnosti skutkové, nebo důkazní povahy, tzn. takové to, co jsme viděli tady u pana Stricklanda. Jestli on na místě činu byl, jestli vůbec mohl být pachatel, jak moc můžeme věřit svědectví, jaksi toho, kdo říká, že tam byl nebo že vraždil. Pak jsou samozřejmě důkazy typu DNA, anebo nějakých dalších jaksi materiálních důkazů, když to zjednoduším a tohle ten soudce musí vždycky pečlivě vyhodnocovat a prostě přemýšlet, jestli ty důkazy jsou opravdu nepochybné, jestli jestli může věřit tomu, co ten svědek říká, jestli třeba u toho DNA, anebo u já nevím, pachových stop nemohlo dojít k nějakému jaksi zmanipulování toho důkazu nebo ať už u neříkám zmanipulování ve smyslu úmyslném, ale třeba kontaminace nebo nějaké záměny těch vzorků atd. Jestli opravdu ty vzorky vypovídají o tom, že ten pachatel byl na místě nebo mohou být vysvětleny a jiným způsobem. Takto to jsou, to je taková ta první skupina případů. Prostě důkazy, které nemusí být stoprocentní. A pak je druhá skupina případu se objevuje zejména v hospodářských, daňových, dotačních a podobných trestných činech. Tam je spíš pochybnost právního charakteru, protože ty případy jsou právně mimořádně nejednoznačné a někdy jaksi je velmi složité říci, jestli to byl trestný čin nebo nebyl. A tam zase musí platit v pochybnostech ve prospěch. Kdybychom chtěli uvést jakési 2 případy nebo jaké reprezentativní příklady případy u nás. Ten první případ byl, že pan Nečesaný, který byl souzen v několika kolech za tuším, že těžké ublížení na zdraví a vlastně možná za vraždu, už ani nevím přesně. A ta druhá skupina případů takové ty právně nejednoznačné věci, no tak asi takovým úplně ukázkovým byla a paní bývalá ministryně Vlasta Parkanová, kde bylo dlouhá léta velmi sporné, jestli se dopustila nějakého trestného činu v souvislosti s nákupy těch letadel Casa, ale můžeme vzpomenout na další případy, třeba bývalý ministr Vladimír /nesrozumitelné/.

Jakub SZÁNTÓ, moderátor
--------------------
Já se moc omlouvám, moc se pane Šimko omlouvám. Těch těch věcí samozřejmě těch kauz je větší množství je v každém případě. Velmi děkuji za váš rozbor rozbor. Hostem Horizontu byl Karel Šimka, člen Nejvyššího správního soudu, hezký večer.

Karel ŠIMKA, soudce Nejvyššího správního soudu
--------------------
Díky na shledanou.


Nouzový stav může být u soudu opět přitěžující okolností, podle NS to však není automatické

26.11.2021 - ceska-justice.cz (Politika)

Vyhlášení nouzového stavu vkvůli pandemii COVID-19 výrazně zasahuje do trestněprávní oblasti. Pokud dojde ke spáchání trestného činu během nouzového stavu, může soudce považovat tuto skutečnost jako přitěžující okolnost. Krádeže za nouzového stavu se ale podle dřívějšího stanoviska Nejvyššího soudu mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti.

Vláda v demisi kvůli zrychlování epidemie koronaviru vyhlásila v Česku opět nouzový stav. Platit bude 30 dní od dnešní půlnoci. Od pátečního večera je pak zakázáno pořádání vánočních trhů s výjimkou prodeje stromků a kaprů. Restaurace, bary či kluby musejí mít od pátku zavřeno mezi 22:00 a 05:00. Na kulturní představení, sportovní utkání a vzdělávací akce bude moci maximálně 1000 sedících osob, na další hromadné akce 100 lidí. Budoucí vláda bude opatření respektovat, podle jejího AntiCovid týmu jsou ale přijímaná ve zmatku. Podnikatelé většinou chystané kroky kritizují. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je nevyhnutelné povinné očkování některých profesí a věkových skupin. Pravděpodobně bude povinnost pro lidi od 60 let, diskutovat se bude i o věku nad 50 let. Před Vánocemi do Česka dorazí vakcíny určené dětem od pěti do 11 let.

Při předchozích nouzových stavech odcházeli například usvědčení zloději od soudů v podstatě automaticky s přísnějšími tresty. Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však krádež odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let. Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem.

Podle trestního zákoníku (dále „TZ“) § 42 písm. j) [1] může soud přihlédnout k obecné přitěžující okolnosti v případě, že pachatel„spáchal trestný čin za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace“. Trestní zákoník však přímo nedefinuje krizovou situaci; Krizová situace je definována v § 2 písm. krizového zákona [2] a zahrnuje také nebezpečí, při němž je vyhlášen nouzový stav.

Podle ¨dřívějšího stanoviska NS je však vyhlášení nouzového stavu jen podpůrným faktorem. Soudy by měly kromě časové a místní souvislosti hledat také věcnou souvislost mezi činem a mimořádnými okolnostmi, například nynější pandemií koronaviru, a teprve pak ukládat přísnější tresty.

„Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.,“ stojí v rozhodnutí NS.

Celkově ovšem podle NSZ počet lidí, proti nimž bylo vedeno trestní stíhání pro majetkové trestné činy, za nouzového stavu ve srovnání s jinými obdobími polovinu.

Vláda v předchozích případech nouzový stav využívala při epidemii především k omezením pohybu lidí, uzavírání obchodů či škol. Využilo ho také ministerstvo vnitra k centrálním nákupům ochranných pomůcek, umožňuje i jednodušší nasazení armády. V posledních dnech se o nouzovém stavu hovořilo například v souvislosti s možným uložením pracovní povinnosti medikům. Dosud úřady o opatřeních rozhodovaly podle pandemického zákona.

(epa)

Eva Paseková

NSS chyboval, měl řešit námitku kvůli protilátkám na covid u dětí

26.11.2021 - ceska-justice.cz (JusticeNepřehlédněteVýběr šéfredaktora)

Nejvyšší správní soud (NSS) chyboval, když odmítl návrh podaný jménem tří dětí, které se musely v dubnu ve školách testovat, ačkoliv měly protilátky na nemoc covid-19. Stížnosti školaček dnes vyhověl Ústavní soud (ÚS). Chyba spočívala v tom, že se NSS návrhem nezabýval věcně. Svou pravomoc při přezkoumávání mimořádného opatření vyložil příliš úzce, ačkoliv jiné, podobné návrhy směřující proti koronavirovým opatřením řešil detailně, opakovaně je rušil nebo konstatoval nezákonnost.

NSS odmítl podnět dětí s vysvětlením, že justice nemůže aktivně přidávat do opatření nové výjimky, v tomto případě pro lidi s protilátkami. Podle ústavních soudců však jde o nesprávnou úvahu. Nedostatečná úprava výjimek v mimořádném opatření se může stát důvodem k zásahu NSS, podobně jako když ÚS ruší zákony nebo jejich části. Právě proto, že nemůže přidávat nové výjimky, musí ustanovení zrušit, aby vytvořil prostor pro novou právní úpravu.

Námitkou k neuznávání protilátek – na rozdíl od očkování, testu a prodělané nemoci – se měl proto NSS řádně zabývat. „Na tomto základě měl případně v situaci, kdy by dospěl k závěru, že je úprava výjimek v napadeném opatření obecné povahy nedostatečná, napadené mimořádné opatření (…) zrušit či vyslovit jeho nezákonnost,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Ústavní soudci se ale v dnešním rozhodnutí nijak nezabývali uznáváním či neuznáváním protilátek. Důvodem pro jejich zásah se stal jen procesní postup NSS. Nyní by mělo padnout nové rozhodnutí NSS.

Sporné opatření už v daném znění neplatí. Laboratorně potvrzené protilátky však stále nejsou řazeny na úroveň očkování nebo zotavení z nemoci v posledních 180 dnech. Odborníci a politici dosud vedou diskuse o případném uznávání protilátek.

NSS v letošním roce opakovaně rozhodl, že některá koronavirová opatření byla v rozporu se zákonem a kritizoval ministerstvo zdravotnictví například právě za to, že nebralo laboratorně prokázané protilátky stejně jako očkování. Judikatura se ale vyvíjí, v říjnu soudci zamítli návrh na zrušení obdobné pasáže v jednom z novějších opatření. Akceptovali doplněné vysvětlení ministerstva, že přítomnost protilátek neznamená automaticky imunitu.

(čtk)

Eva Paseková

Plány vlády: nové procesní předpisy

26.11.2021 - ceska-justice.cz ()

Zpráva z tisku: V oblasti legislativy chce nová koalice dokončit a předložit ke schválení nové procesní kodexy, tedy trestní řád a nový občanský soudní řád.

Asi se nedalo očekávat, že by nastupující koaliční vláda měla v oblasti justice ohledně procesních předpisů jiný cíl. Trestní i občanský soudní řád platí již více než šedesát let, což by bylo jistě předností, kdyby nevznikaly v padesátých letech dvacátého století, tedy v době nejtužšího komunistického režimu. Desítky novel obou zákonů od roku 1990 mají za následek, že stávající znění v podstatě vyhovuje současným nárokům na dodržování základních procesních práv. Nicméně jak akademická sféra, tak praktici, advokáti, soudci, státní zástupci, notáři, exekutoři a další se shodují na tom, že obě procesní normy svou zastaralostí a pouhým roubováním moderních myšlenek na zastaralý kmen přispívají k řadě neduhů výkonu spravedlnosti v naší vlasti.

Pokud mě paměť neklame, tak přijetí nových procesních předpisů plánovaly všechny vlády minimálně od poloviny devadesátých let minulého století. A řada z nich také jmenovala pracovní komise v čele se špičkovými odborníky a pravidelně informovala své voliče o postupujících pracích. Další vlády v cestě za stejným cílem nejprve odvolaly stávající pracovní skupiny a jmenovaly nové, s jinými špičkovými odborníky, někdy dokonce s těmi samými…a tak to šlo celé čtvrtstoletí.

Rád bych upozornil, že skoro každá z komisí při prezentaci své práce čelila výhradám části právnické obce. Nešlo primárně o kvalitu, ale především o obecné pojetí navrhované normy. V tuzemsku mají významné postavení obdivovatelé a znalci rakousko-německé právní tradice, nicméně odpůrců této cesty je tu nemálo. Navíc řada našich právníků má osobní zkušenost také s anglosaským procesem, ale i s právní praxí v Beneluxu, Skandinávii, Středomoří a podobně. Každý z těchto právních systémů má celou řadu předností a inspirativních řešení různých procesních situací. Leccos z toho by jistě bylo možné použít, ale pamatujete, jak to dopadlo, když pejsek a kočička vařili dort?

Nevyčítám politikům změny v pracovních komisích k oběma procesním předpisům, mně vadí, že naše politická reprezentace se za čtvrt století nedokázala shodnout na obecném pojetí a základních zásadách těchto norem. S jasným politickým zadáním od samého začátku by odborníci nenahrazovali svými názory hodnotové složení parlamentu, ale „pouze“ by řešili technickou kvalitu návrhů.

Žádná procesní norma totiž není sociálně, a tedy i politicky neutrální.

Jednoduchým příkladem je snaha o stálé zkracování průměrné délky soudních řízení.

Každý soudní systém na světě je v tomto ukazateli úspěšný tehdy, když rychle zvládne nejjednodušší kauzy, bagatelní trestnou činnost, dlužné splátky úvěrů, neplatiče nájemného a podobně. Těch je totiž zdaleka nejvíc, takže každé zrychlení se významně projeví ve statistikách. Žalovanými a obžalovanými v těchto případech jsou navíc z drtivé většiny sociálně slabí občané, lidé bez vyššího vzdělání a s malým sociálním kapitálem. A ti se moc nebrání, protože nevědí jak, což takové soudní spory dále zrychluje.

Ovšem, když máte dostatek vlivných známých (bývalých spolužáků, spoluhráčů z florbalu, kolegů z pěveckého sboru) nebo finančních prostředků, tak vám advokát vezme telefon i v noci či v neděli na golfovém turnaji. A bude-li to pro vás výhodné, dokáže důsledným využíváním procesních pravidel zdržovat soudní řízení velmi dlouho.

Jak rychlé chce soudní řízení nově zvolená poslanecká sněmovna? V kterých typech sporů? A za jakou cenu?

Libor Vávra

Libor Vávra

Vývoj pandemie covidu-19 v Česku

26.11.2021 - ČT 24 (20:00 90' ČT24)

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Evropě se začíná objevovat nová mutace covidu-19 a v Česku zároveň prudce roste počet nakažených. Jak epidemii zbrzdit a jaké jsou prognózy? O tom dnes v Devadesátce ČT24. Hezký večer. Včera v Česku přibylo 27 717 pozitivně testovaných. To je nejvíc od začátku pandemie a 2× víc než minulý čtvrtek. Za poslední 2 týdny překročil denní přírůstek nově infikovaných hodnotu 20 000 hned 4×. Sedmidenní incidence prolomila hranici 1200 na 100 000 obyvatel. Česko tak zůstává druhé nejhorší na světě za Slovenskem. Reprodukční číslo je 1,26 a signalizuje, že virus se dál rychle šíří, nejrychleji v Olomouckém kraji, kde se počet nakažených na 100 000 obyvatel za poslední týden dostal nad 1700. Následují kraje Zlínský, Jihomoravský a Moravskoslezský. Nejméně vážná situace je v Karlovarském kraji, i tam ale incidence každým dnem narůstá. V nemocnicích leží s covidem přes 6000 lidí. Oproti situaci před dvěma týdny to je zvýšení počtu hospitalizací víc než 2000. Z aktuálního počtu pacientů je skoro 900 ve vážném stavu. Narůstá i počet mrtvých. Celkem s nemocí covid-19 zemřelo 32 643 lidí. V uplynulém týdnu kvůli koronaviru umíralo průměrně přes 100 lidí denně. A já už teď zdravím Jiřího Havrlanta, ředitele Fakultní nemocnice Ostrava. Hezký večer, pane řediteli.

Jiří HAVRLANT, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava
--------------------
Dobrý večer vám i televizním divákům.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak když se podíváme na ta čísla z Moravskoslezského kraje, jen od pondělí do včerejška za 4 dny 11 340 nakažených. Je jasné, že tohle číslo se asi v příštích dnech a týdnech promítne právě i v počtu hospitalizovaných. Tak připravujete se na to nějak?

Jiří HAVRLANT, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava
--------------------
Tak ano, my tu situaci v našem kraji samozřejmě denně monitorujeme. Z těch 6000 nebo přes 6000 hospitalizovaných pacientů u nás v České republice je zhruba 900 pacientů hospitalizováno v Moravskoslezském kraji, z toho asi 100 pacientů je leží na jednotce intenzivní péče nebo na oddělení ARO. Vy jste řekla o těch testovaných lidech, samozřejmě záleží na incidenci, která je poměrně vysoká, asi 37 % pozitivních testů. Když bych se měl vyjádřit k naší nemocnici v Ostravě Porubě, fakultní nemocnici, tak současný stav hospitalizovaných pacientů je 125, z toho... 115, pardon, 115 pacientů, z toho 26 pacientů leží na jednotce intenzivní péče anebo na klinice ARO, s tím, že z těch 25 pacientů je 9 pacientů na umělé plicní ventilaci a 3 pacienti jsou na ECMO. Tzn. že ty počty jsou trvale zvyšující se, nicméně kapacity ještě máme. A když bych měl říct strukturu těch pacientů, kteří leží na jednotce intenzivní péče, tak jsou to pacienti zhruba 50 na 50, jedna do věku 60 let a druhá půlka nad 60 let. Určitě důležitá informace je v tom, že pacienti v tom těžším stavu, ať už na umělé plicní ventilaci anebo na ECMO, jsou pacienti neočkovaní.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hrozí, že byste museli podobně jako třeba v Brně využívat pomoc jiných nemocnic? Hrozí to třeba během prosince?

Jiří HAVRLANT, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava
--------------------
Tak v současné době to nehrozí. Neplánujeme, máme pravidelné schůzky s ostatními nemocnicemi v našem kraji, celkem je tady 18 nemocnic. Máme pravidelné schůzky se zástupci kraje, s panem hejtmanem. Tu situaci vyhodnocujeme, zatím jsme k tomu nepřistoupili tou optikou. Do budoucna samozřejmě se díváme už dneska za horizont někde kolem poloviny prosince. Pokud by ta incidence zůstávala v testování a pozitivitě v tomto procentu, vysokém procentu, tak bychom samozřejmě museli přistoupit k další restrukturalizaci našich lůžek v nemocnicích a přesunu pacientů. Ale samozřejmě, že i ta kapacita, zejména teda personálně lidská, není nekonečná, takže jsme připraveni na to, abychom samozřejmě našim pacientům, kteří budou potřebovat naši péči, tu péči zajistili.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Napříč republikou se přesouvají plánované zákroky, možná i proto se ptá divák Míra, jestli se má bát, že když ho chytne něco akutního, tak že v nemocnici mu dají léky na bolest a řeknou, že nemají místo. Nebo že by ho vezli do jiného kraje. Hrozí něco takového v Moravskoslezském kraji?

Jiří HAVRLANT, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava
--------------------
V nemocnicích v kraji v některých samozřejmě byla už omezena péče plánovaná. Co se týče Fakultní nemocnice, za tu můžu mluvit já, jsme snížili počty zákroků plánovaných zhruba na 50 %. Netýká se to v žádném případě pacientů s akutním onemocněním nebo co se týče neodkladné péče, co se týče pacientů s onkologickým onemocněním, s infarktem, s cévní mozkovou příhodou. Ambulance zatím pracují bez omezení, takže v takové situaci jsme. Určitě se postaráme o všechny pacienty.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další divácký dotaz, ptá se Jitka, co by teď nemocnicím nejvíce pomohlo? Mluvilo se tady o tom, že nouzový stav by se měl zavádět třeba i kvůli tomu, aby mohli být povoláni medici, mluví se o pomoci vojáků. Co by nejvíc pomohlo právě vám?

Jiří HAVRLANT, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava
--------------------
Tam jsme rádi, že Armáda České republiky už uvolnila část vojáků, kteří pomáhají už dnes v našem kraji. Je to asi 40 vojáků, kteří působí dneska v 8 nemocnicích Moravskoslezského kraje. Pomáhají samozřejmě na zejména covidových pracovištích. Kromě toho je tady 12 vojáků, kteří pomáhají v odběrových místech, konkrétně v naší nemocnici je to 6 vojáků teda na covidových pracovištích a 2 vojáci, kteří pomáhají s trasováním, pomáhají v odběrném místě. 1 voják je zdravotník, tzn. že provádí úkony jako v kompetenci sestry, takže to je určitě výborná věc, za to moc děkujeme. A určitě je výhodou to, že můžeme díky nařízení pracovní povinnosti, a tu zkušenost už máme jako z minulých pandemických nebo epidemických vln, že po dohodě s lékaři, kteří pracují, nebo zdravotníci, kteří pracují v ambulantních zařízeních, specializovaných pracovištích anebo v pracovištích jednodenní péče a nemají v přímém kontaktu starost o pacienty s covidem, tak se můžeme domluvit, že by pomohli i v nemocnicích.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Diváci se ptají taky na to, jaký je poměr očkovaných a neočkovaných, kteří jsou hospitalizováni s covidem. Jak je to právě u vás v nemocnici?

Jiří HAVRLANT, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava
--------------------
U pacientů s lehčím průběhem, tzn. ti, kteří leží dneska na standardním lůžku, kteří jsou, tak je to zhruba 60 % pacientů, kteří jsou neočkovaní, 40 % jsou pacienti očkovaní. Jsou to většinou pacienti staršího věku nebo jsou to pacienti 60 plus s tím, že většina z nich ještě má nějaké další přidružené onemocnění, chronické onemocnění. Na jednotce intenzivní péče jsem už to vzpomenul. Jedná se o těžší stavy, těch je méně. A ti, kteří jsou na podpoře dýchání, tak nejsou očkovaní vůbec. Určitě my si srovnáváme hospitalizované pacienty, kteří byli zhruba před rokem v této době. A ta čísla hovoří ve prospěch očkování, protože v tom těžkém stavu leželo v té době před rokem u nás zhruba 2,5x více pacientů na jednotce intenzivní péče. Takže z toho jasně vyplývá, že podpora, ať už je to prvoočkování anebo posilující dávka, je velice výhodná pro naše pacienty a vůbec pro naše zdravotníky, kteří pomáhají.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava. Přejeme co možná nejklidnější příští dny a týdny. Hezký večer.

Jiří HAVRLANT, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava
--------------------
Děkujeme a mějte se hezky. Na shledanou.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejkritičtější je kvůli covidu situace v jihomoravských nemocnicích. Podle prognóz se tamní zařízení už příští týden dostanou k rekordním počtům hospitalizací. A pacienti přibývají i jinde v republice.

Markéta ŽIŽKOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Covidový pokoj intenzivní péče s jednoduchou poznámkou na skle. Vzkaz pro personál o lécích i pitném režimu pacienta. Lidí s covidem, kteří potřebují péči zdravotníků ve frýdeckomístecké nemocnici, stále přibývá. Chystají se pro ně další oddělení.

Tomáš STEJSKAL, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku
--------------------
Je velmi kritický ten výhled. My máme na neděli připraveno rozšíření další covidové standardní stanice.

Markéta ŽIŽKOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Pak už ale zařízení dosáhne na strop své kapacity. To, co chybí, jsou lidské síly, hlavně zdravotní sestry a ošetřovatelé.

Tomáš STEJSKAL, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku
--------------------
Zdravotníci jsou z toho velmi frustrovaní a naštvaní, protože opravdu se starají o lidi... Třeba na ARO ani jeden z pacientů s covidem, který tady leží, tak nemá ani jednu dávku očkování.

Markéta ŽIŽKOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Udržet chod znojemské nemocnice pomáhají i studenti z nedaleké zdravotnické školy.

Natálie DVOŘÁKOVÁ, studentka zdravotnické školy
--------------------
Můžu poprosit? Já vám tady změřím tlak.

Markéta ŽIŽKOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Na jaře se Natálie Dvořáková starala o covidové pacienty. Teď slouží na rehabilitačním oddělení.

Natálie DVOŘÁKOVÁ, studentka zdravotnické školy
--------------------
146 na 90, jo? Potřebují rehabilitaci a hlavní někteří jsou ležící, třeba pokud mají po mrtvičce, tak je to složitější, že potřebujeme víc lidí.

Zdeňka PROCHÁZKOVÁ, vrchní sestra, Nemocnice Znojmo
--------------------
Já si nedovedu bez této spolupráce představit, že by tady ta poskytovaná péče mohla být v tak plném rozsahu poskytována.

Markéta ŽIŽKOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Kritický nedostatek lůžek mají i tady ve vyškovské nemocnici. Odtud z Centra následné péče budou dokonce několik pacientů příští týden přesouvat do městských bytů.

Andrea BABJAKOVÁ, vedoucí oddělení, Centrum následné péče Nemocnice Vyśkov
--------------------
Dostali se do nemocnice pro výrazné zhoršení zdravotního stavu. Bohužel léčba nepřinesla výsledek, kdy by byli schopni se o sebe postarat v ambulantní péči.

Markéta ŽIŽKOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Vyškovská nemocnice přitom patří mezi covidem nejvíce zasažené v Česku. Podle prognóz se ale do několika dnů situace v kraji zhorší natolik, že si zařízení mezi sebou nedokážou pomoct.

Jan GROLICH, hejtman Jihomoravského kraje /KDU-ČSL/
--------------------
V příštím týdnu by se na JIPková lůžka mohlo dostávat až 25 lidí denně. Je velká pravděpodobnost, respektive jistota, že v příštím týdnu budeme mít největší počet hospitalizovaných na JIPkách, co jsme, kdy měli.

Markéta ŽIŽKOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Už teď je zhoršení oproti minulým měsícům velmi znatelné. Zatímco v září nemocnice přijaly 600 covidových pacientů, za necelý listopad jich bylo přes 11 000. S tím, že náročné budou i další týdny, počítají taky ve Frýdku-Místku. Krajské redakce a Markéta Žižková, Česká televize.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
5 desítek pacientů leží na jednotkách intenzivní péče v Jihočeském kraji. Teď tak zamíříme do strakonické nemocnice.

Jiřina ROŽÁNKOVÁ, staniční sestra, Nemocnice Strakonice
--------------------
Přes respirátor ještě roušku.

Martin DONÁT, redaktor ČT
--------------------
Neprodyšný oblek, zakrýt vlasy a natáhnout rukavice.

Jitka ROŽÁNKOVÁ, staniční sestra, Nemocnice Strakonice
--------------------
Druhé rukavice ještě přes.

Martin DONÁT, redaktor ČT
--------------------
Staniční sestra jde na speciální pokoj. Pacient je ve vážnějším stavu kvůli koronaviru.

Jitka ROŽÁNKOVÁ, staniční sestra, Nemocnice Strakonice
--------------------
Takže musí být na větší dávce vlastně kyslíku. Lehněte si na záda, výborně.

Martin DONÁT, redaktor ČT
--------------------
Zhruba před rokem leželo ve strakonické nemocnici 110 lidí s covidem. To se odrazilo na spotřebě kyslíku.

Tomáš FIALA, ředitel, Nemocnice Strakonice
--------------------
Byla 59 kg tekutého kyslíku na hodinu. A teďka je to zatím 29 kg.

Martin DONÁT, redaktor ČT
--------------------
Zdravotníci se teď starají o 40 nakažených. Jeden moment je pro Jitku Rožánkovou vždy nejtěžší.

Jitka ROŽÁNKOVÁ, staniční sestra, Nemocnice Strakonice
--------------------
Když tady umírají. A bohužel nám tady umíraly i rodiny, a to bylo asi pro mě ze všeho nejtěžší.

Martin DONÁT, redaktor ČT
--------------------
Se staniční sestrou prožívá těžké chvíle vlastní rodina.

Jitka ROŽÁNKOVÁ, staniční sestra, Nemocnice Strakonice
--------------------
Tak se mě snaží doma podpořit. Nechat mě tak trošku v klidu.

Martin DONÁT, redaktor ČT
--------------------
Nemocní často potřebují intenzivní péči. V tomto případě se zdravotní stav zlepšil.

Jitka ROŽÁNKOVÁ, staniční sestra, Nemocnice Strakonice
--------------------
Mám radost.

Martin DONÁT, redaktor ČT
--------------------
Za jinými dveřmi se ale situace náhle mění.

Jitka ROŽÁNKOVÁ, staniční sestra, Nemocnice Strakonice
--------------------
Není moc jednoduchá, takže se nezlobte, na shledanou.

Martin DONÁT, redaktor ČT
--------------------
Martin Donát, Česká televize, Strakonice.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možnosti, jak předejít hospitalizaci pacientů s covidem, je časté podání, včasné podání monoklonálních protilátek. Určené jsou pro rizikové pacienty. Kvůli velkému zájmu ale ve skladech nemocnic téměř došly. Německo proto darovalo České republice 10 000 dávek protilátek. To je zásoba zhruba na dva týdny. Dnes je začal distributor rozvážet do krajů.

reportérka
--------------------
Sem do Fakultní nemocnice v Plzni přivezl distributor 480 dávek. Ty pak ještě sanity rozvezou do dalších nemocnic v kraji. A další dodávku protilátek tu očekávají zhruba v polovině prosince.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď přehled, jak si Česko vede v očkování, aktuálně má v sobě alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu 19 skoro 6 600 000 lidí. To je téměř 62 % populace. Plně naočkovaných je pak mírně přes 6 300 000 lidí. Posilující třetí dávku už jich absolvovalo skoro 737 000. Na grafu vidíme, jak se očkovalo v jednotlivé dny během posledního měsíce. Rekord v počtu podaných dávek zaznamenaly statistiky 19. listopadu. Tehdy se přišlo očkovat víc než 60 000 lidí. Nejvíce se v tuzemsku očkuje vakcínou Comirnaty od společnosti Pfizer. Následuje látka firmy Moderna a AstraZeneca. Zatím nejméně častou variantou vakcíny je v Česku ta od Johnson and Johnson. O očkování zaznamenala centra zvýšený zájem hned po zpřísnění protiepidemických opatření. A od prosince se pro lidi starší 60 let a chronicky nemocné zkrátí interval mezi druhou a třetí dávkou o měsíc. Výjimkou je vakcína od Johnson and Johnson, kde to bude dokonce na dva měsíce. Zároveň by se upravenou slabší variantou vakcíny od firmy Pfizer a BionTech mohli začít očkovat i děti ve věku 5-11 let. Očkování této věkové skupiny už probíhá třeba ve Spojených státech nebo Kanadě. Prvních 300 000 dávek vakcíny pro děti by mělo do Česka dorazit v týdnu od 20. prosince. A právě očkování teď proberu s Markétou Šenkýřovou, vedoucí oddělení komunikace IKEMu. Hezký večer.

Markéta ŠENKÝŘOVÁ, mluvčí, IKEM
--------------------
Hezký večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pan premiér Babiš v tomto týdnu na tiskové konferenci hodně propagoval očkovací centrum na Chodově, které vy právě zaštiťujete, tak zvedla se poptávka právě v tomto centru, pomohlo to?

Markéta ŠENKÝŘOVÁ, mluvčí, IKEM
--------------------
My máme vyšší poptávku už od 12. listopadu. Tehdy nám začalo chodit více než 1000 lidí denně. My v průměru opravdu očkujeme víc než 1000 lidí denně. Minulý pátek stejně jako celorepublikově i u nás padl rekord 1367 lidí, kteří si pro přišli pro očkovací látku právě Comirnaty od společnosti Pfizer. Vlastně ten zájem neklesá. Dnes bylo naočkováno u nás, jenom u nás téměř 1200 lidí, což je opravdu vysoké číslo. Když si to převedeme třeba na hodinovou hodinový flow v rámci toho očkovacího centra, tak je to nějakých 120 lidí za hodinu, což je na 100 m2, což je naše očkovací centrum, opravdu hodně lidí.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A motivují lidi právě ta opatření, která jsou teď zavedena? Například to, že jim nejsou přístupné restaurace, pokud nejsou naočkovaní? Mně se zdá, že možná a i vzhledem k tomu, že jsem si o tom povídala s některými hosty Devadesátky v tomto týdnu, že to možná motivuje víc než třeba kampaň Tečka za koronavirem.

Markéta ŠENKÝŘOVÁ, mluvčí, IKEM
--------------------
Zcela upřímně. Musíme se na to podívat globálně. My když jsme začínali 12. července očkovat, tak jsme očkovali kolem 800 lidí denně. Když jsme se blížili potom v červenci, na konci července k tisícovce, tak jsme říkali, kolik to očkujeme lidí, že to je opravdu hrozně moc. Tehdy nám padl rekord 1200 a pak začalo pomalinku ten, ten zájem klesat ke konci srpna. V září se to propadlo, ten zájem byl kolem 450 lidí denně. A pak na začátku října už začaly ty čísla opět růst. Důvod byl ten, že se jednak mohli začít podávat třetí dávky po šesti měsících od aplikace a pak samozřejmě, pokud se ptáme těch lidí, tak ten současný zájem, tak ten je navázán právě na ta opatření, která vláda činí právě kvůli tomu, aby se ta ten ta pandemie toho koronaviru nějakým způsobem utlumila.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Úplně, úplně pro všechny bylo to očkování přístupné, tuším, na začátku června. To znamená, že teď v příštím měsíci zhruba by mohli chodit na třetí dávku ti, kteří byli naočkováni vlastně v té poslední fázi. Připravujete se na to nějak, že nastane nějaký výrazný nárůst? Nebo ne?

Markéta ŠENKÝŘOVÁ, mluvčí, IKEM
--------------------
My zcela upřímně zatím pořád očkujeme více než ve 40 % téměř 45 % lidí první dávkou v těchto dnech. Nicméně už začínáme očkovat i druhé dávky, třetí dávky zatím máme v menším procentu, kolem 10 %. Nicméně ano, máte pravdu, začne na nás doléhat požadavek na třetí dávky. Samozřejmě velká očkovací centra, jako bylo O2 Aréna nebo pražské Kongresové centrum, které mimochodem tedy ale už zase nabíhá, tak vlastně vygenerovala na toto období neuvěřitelné množství lidí, kteří si budou moci přijít pro třetí dávku. Takže ano, čekáme, že se ten zájem zvětší. Na druhou stranu musíme říci, že lidé se dneska už mohou očkovat opravdu téměř v každém regionu v rámci velkým center. To znamená takového toho rozhodnutí tady a teď. Můžou přijít do jakéhokoliv města, téměř v každém velkém městě už takováto centra nebo alespoň v některých dnech při poliklinikách třeba fungují, takže opravdu nemusí přímo na Chodov, ale my samozřejmě podáme dávku komukoliv, kdo si o ní řekne a podle regulí mu ji budeme moci podat.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zrovna na Chodově, když jsem se dnes dívala na vaše stránky, tak bylo odpoledne poměrně volno. Tak možná to doporučení pana premiéra pořád platí. Nicméně prakticky, nemusím se tedy registrovat, ale nějaký jakýsi formulář tam k vyplnění je. K čemu slouží? Aby se to urychlilo? Nebo jakým způsobem mám postupovat, když se chci naočkovat třeba právě na Chodově, ale nejen tam?

Markéta ŠENKÝŘOVÁ, mluvčí, IKEM
--------------------
Tak my jsme trošku jiní než jiná velké očkovací centra. On IKEM je trošku jiná nemocnice, trošku jiní lidé, kteří přemýšlí o těch věcech tak, aby mohli vždycky zlepšit kvalitu péče. A to samé se nám promítlo i do očkovacího centra, proto my ještě předtím, než jsme to očkovací centrum spustili, jsme si vytvořili svoje vlastní webové stránky, kde je možné udělat tzv. předregistraci. Není to ta registrace do toho centrálního registračního rezervačního systému. Je to administrativní registrace k nám. My také třeba obcházíme tu frontu, když se nám tam tvoří, rozdáváme lidem kartičky s naším webem, ať si to vyplní. Ta registrace nám umožní, ta naše registrace nám umožní vlastně rychlejší průchod tím očkovacím centrem, kdy si člověk vyplní jméno, příjmení, všechny možné nacionálie, dostane zpětně QR kód a při té administrativě už potom jenom ukáže mobil s QR kódem. Nám se to propadne do systému a nemusí tam nic dlouho vyplňovat. To znamená, to je náš systém předregistrace, ne každé velké očkovací centrum ho samozřejmě má. Tzn. my jsme v tomto trošku jako rozdílní od jiných očkovacích center.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě si pojďme říct, zájemce o první dávku naočkujete jakou vakcínou u vás v centru? A ten, kdo už třeba by chtěl na třetí dávku, tak to je jedno jaké vakcíny měl předtím? Nebo ne?

Markéta ŠENKÝŘOVÁ, mluvčí, IKEM
--------------------
My očkujeme pouze od vakcínou Comirnaty od společnosti Pfizer, nicméně ta přeočkování, pokud člověk měl jakoukoliv jinou dávku v tom prvním cyklu nebo prvním a druhém cyklu, tak se přeočkovává nyní MNRA vakcínou. To znamená, u nás dostane, i když měl třeba AstruZenecu, tak u nás opravdu dostane pouze Pfizer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týká personálu, kolik lidí zrovna teď třeba v těchto dnech na vašem očkovacím centru máte a upravujete to podle aktuální situace nebo nějakým způsobem už dopředu? Máte nějaký plán?

Markéta ŠENKÝŘOVÁ, mluvčí, IKEM
--------------------
My jsme upravovali, myslím tím jakoby do minusu, v tom září. Od října jsme pomalu začínali s tím, že jsme předpokládali, že ten zájem se zase zvedne, tak jsme zase tu administrativu, převážně tu administrativu začali doplňovat. To znamená nyní jsme na své plné kapacitě, což znamená 13 až 14 administrátorů, tři sestry, jeden lékař, dva farmaceuti. To je tým, který je pouze v tom očkovacím centru, ale je nutné říci, že samozřejmě tím, jak jsme propojené, propojení očkovací centrum s nemocnicí, tak na tom, aby to očkovací centrum hladce běželo, tak samozřejmě na tom pracuje mnohem více lidí.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Markéta Šenkýřová z IKEMu. Díky, že jste byla hostem Devadesátky. Hezký večer.

Markéta ŠENKÝŘOVÁ, mluvčí, IKEM
--------------------
Děkuju. Hezký večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zástupci pětikoalice nouzový stav ve svých plánech na řešení koronavirové epidemie neprosazovali. Přesto ale nepodpořili ve sněmovně návrh SPD o zahájení debaty o jeho zrušení. Vládu ale kritizují zejména za časté změny v rétorice kolem zavádění opatření.

Petr FIALA, poslanec, předseda strany /ODS/
--------------------
My jsme představili ve středu vlastní cestu, vlastní způsob řešení covidu, který se liší od toho, jak k tomu přistupuje vláda. V tom našem návrhu nefigurovalo ani povinné očkování ani nouzový stav, ke kterému vláda dospěla. My jsme nicméně v takové situaci, že já teď to nebudu vládě komplikovat. A jedná vláda Andreje Babiše, snaží se řešit tu situace, situaci, která je nesmírně vážná, podle vlastního uvážení. Takže ať to tak řeší. My přebereme odpovědnost a jsme k tomu připraveni od prvního dne, kdy budeme moci rozhodovat a kdy budeme ve vládě. Já si myslím, že musí skončit tento způsob rozhodování, kdy v pátek slyšíme, že nouzový stav v žádném případě nebude. V pondělí slyšíme, že nouzový stav bude, v úterý jednání s hejtmany, nouzový stav nebude, ve čtvrtek nebo kdy je nouzový stav vyhlášen. Takhle se podle mě nedá postupovat. Ale já teď opravdu nechci tu situaci komplikovat. Vládne vláda, vládne vláda Andreje Babiše, jsme ve naprosto zvláštní unikátní situaci, jaká tu ještě v historii České republiky nebo nebyla. Je tu prostě dohoda pěti koaličních stran na vytvoření většinové vlády hned vlastně pět týdnů po volbách. My jsme připraveni vládnout. Zatím to z různých důvodů nejde. Tak já se soustředím všechny síly na to, aby se všechny ty překážky, které existují, aby se překonaly, abychom rychle mohli vládnout. A pak tu bude vláda, která se bude opírat o většinu v Poslanecké sněmovně. To bude záruka toho, že nemůže nastat žádný zmatek. A ten si nemůžeme dovolit, nemůžeme si ho dovolit už jako v podstatě vůbec, protože ta situace s covidem je nesmírně obtížná.

Jan FARSKÝ, místopředseda hnutí /STAN/
--------------------
Jsme v krizové situaci. Vládu máme, byť už, byť už v demisi, ale ta vláda má veškeré pravomoci a nese veškerou odpovědnost, ať vládne. I proto jsme dneska nehlasovali pro tu debatu a případné finální zrušení nouzového stavu, protože prostě vláda uznala, že nic jiného teď už v té situaci, do které i svým jednáním zemi dostala, nemůže jednat. No a my ji budeme kontrolovat, aby ten nouzový stav nezneužívala. Ale v situaci, kdy vrtulníky převážejí mezi nemocnicemi pacienty, kterým by jinak hrozilo neposkytnutí péče a smrt, tak v té situaci tady rozehrávat bitvu o nouzový stav by prostě bylo nedůstojné. A zároveň by mně přišlo to až až skutečně licoměrné a a jak shazující k práci všech zdravotníků, kteří teď v první linii skutečně zažívají opakování toho, co už doufali, že se nestane. A nemají představu, jestli to bude trvat 14 nebo měsíc. Ale ono to možná bude trvat i měsíce a oni už budou další Vánoce prožívat na na odděleních, kdy nebudou poskytovat péči, na kterou byli zvyklí. A budou jenom zachraňovat nebo jenom, budou zachraňovat lidské životy, které zachraňovat, kdyby vláda dobře udělala kampaň k očkování, kdybychom měli větší proočkovanost a kdyby vláda jednala skutečně akčně, tak třeba nemuseli zachraňovat, protože by nebyly jejich životy ani ohrožené. Takže z toho pohledu teď debatovat o zrušení nouzového stavu by bylo čistě, čisté politikaření. A vlastně bychom vládě, vládě jenom komplikovali tu její akceschopnost, kterou prostě musí, musí mít a musí nést v takové situaci.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dvě poslankyně, dvě členky poslaneckého zdravotnického výboru. Jednak Karla Maříková za SPD, hezký večer.

Karla MAŘÍKOVÁ, poslankyně PS PČR /SPD/
--------------------
Krásný večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A taky Jana Pastuchová z hnutí ANO. Hezký večer i vám.

Jana PASTUCHOVÁ, poslankyně PS PČR /ANO/
--------------------
Dobrý večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Pastuchová, začnu u vás. My jsme v úvodu mluvili s šéfem ostravské nemocnice, který říkal, že ta situace je vážná, že zkrátka rostou počty hospitalizovaných, že se musí připravit na situaci, která může nastat v prosinci. Jsou ta omezení vzhledem k té kritické situaci dostatečná?

Jana PASTUCHOVÁ, poslankyně PS PČR /ANO/
--------------------
Já si myslím, že pro tuto chvíli dostatečná jsou. A myslím si, že i naše vláda, ač se o ní říká, že nepracuje, tak pracuje opravdu každý den od rána do večera a reaguje na aktuální situaci a na čísla, která vlastně se nám každé ráno ukazují. A opravdu teď ta situace 27 000, o něco více postižených nebo nakažených, je opravdu vážná a vláda chce předejít tomu, a proto se vyhlásil i nouzový stav, na který má vláda na 30 dní možnost ho vyhlásit, se vyhlásil právě takto, abysme předešli tomu, aby ty nemocnice, jak už jsou v mnoha krajích, začínají být přeplněné, tak aby se to ustálo a abysme tomu zabránili.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Maříková, já jsem se koukala dnes na váš projev ve sněmovně, kdy vy jste vlastně ten nouzový stav a ta opatření současná nazvala, když vás budu citovat, buzerací. Jakou cestu byste tedy volila vy, jak bojovat s tou epidemií, která tedy zdá se, že velmi prudce sílí?

Karla MAŘÍKOVÁ, poslankyně PS PČR /SPD/
--------------------
Tak my určitě nepodporujeme nouzový stav, protože v minulosti jsme mohli vidět, že vláda ho využila třeba k předraženým zakázkám. Ale zneužila ho k lockdownu a k plošným opatřením. A vidíme, že to prostě nikam nevede. Naopak vláda chtěla přece pandemický zákon. Ten tady má, ale zneužila ho vyloženě k tomu, aby tady nastavila diskriminační opatření. Vždyť se můžeme podívat třeba na opatření, kdy zdraví lidé, jenom protože nejsou očkovaní nebo neprodělali covid-19, nemohou vstoupit vstoupit do služeb. A přitom ti očkovaní se mohou taky nakazit a tu nemoc šířit. Na druhou stranu, pokud chcete do sociálních služeb nebo do zdravotnického zařízení, tak se můžete prokázat dokonce antigenním testem, vždyť tam jsou právě ti rizikoví pacienti, pro které by to mohlo být fatální. Takže nám se určitě nelíbí, že právě vláda jde touto cestou, že ty opatření jsou naprosto nelogicky postavena, jsou diskriminační a neplatí prostě pro všechny. A měla by už od samého začátku být cílená samozřejmě, kde jsou ty ohniska. A měla by tady fungovat samozřejmě primární péče, která se bude zaměřovat na rizikové pacienty, aby se nestalo to. Neříkám, že všichni lékaři, někteří už opravdu začínají léčit, ale v mnoha případech se ještě tento týden jsem se setkávala, kdy si pacienti stěžovali na to, že jim lékař řekl, že prostě ať jdou do karantény a vezmou si paralen. A opravdu až se budou cítit špatně, aby se odebrali do nemocnice. To si myslím, že je naprosto selhání primární péče.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale ty nemocnice, přece slyšíme, že už jsou přetížené. Víme taky, že praktický lékaři nejenže očkují, ale zároveň kolikrát i trasují. Tzn. ještě jim přidat další povinnost. Myslíte si, že by to bylo vůbec v silách třeba praktických lékařů?

Karla MAŘÍKOVÁ, poslankyně PS PČR /SPD/
--------------------
A prosím vás, trasování vůbec nefunguje, obrací na mě řada krajů, pacienti i známí, že jim dokonce je oznámeno až dávno, když mají po kar, po v karanténě, že se mají do karantény odebrat. Takže tady vidíme tu personální nedostatečnost krajských hygienických stanic. A vláda to věděla i před rokem, že ta situace taková je, a nijak neposkytla krajským hygienickým stanicím žádnou výpomoc. Já neříkám, že ty nemocnice nejsou přetížené, ale ptejme se proč. Protože opravdu ty opatření nebyly cílené, ale byly diskriminační, aby lidi donutili k tomu, aby se očkovali. Ale pokud tady víme, že samozřejmě i očkování se mohou nakazit a mohou tu nemoc šířit. Oni se mohou dostat i do nemocnice, pak nemůžeme ty opatření nastavit jenom pro jednu skupinu. Benefit těch očkovaných je, že snižují to riziko toho vážného průběhu. A nemůžu tady nastavit prostě opatření, že jednu skupinu, která může tu infekci šířit, z toho naprosto vyčlením. Pokud teda vládě skutečně jde o to, aby tady chránila zdraví občanů.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Pastuchová, co vy na to? Myslíte si, že ta nařízení jsou diskriminační a že třeba můžou zaviňovat nějakým způsobem taky přetíženost nemocnic? Že ten systém je zkrátka nastaven špatně?

Jana PASTUCHOVÁ, poslankyně PS PČR /ANO/
--------------------
Mně se líbí, že vždycky, a sedím vlastně ve volebním období teď v tom druhém, co se potýkáme s touto těžkou situací. A nemůžu si pomoct, ale prostě paní kolegyně je zdravotní sestra. Já jsem záchranářka a na áro jsem chodila sloužit, takže vím, jak se tam teď pohybují zdravotníci na pokraji svých sil. U nás v Libereckém kraji máme nedostatek zdravotních sester. Tady jde o to, že my máme dostatek přístrojů, ale my nebude mít personál. O to nám teď jde. A opravdu já chci apelovat na všechny, a říká to i budoucí vlastně koalice, je to o nás všech. Já musím říct, opatření je jedna věc, ale zodpovědnost nás všech je druhá věc. Já jsem dneska šla nakupovat do jednoho obchodu a opravdu jsem se zastavila u kousek od stojanů s dezinfekcí a pozorovala jsem vlastně lidy lidi, který chodili do toho obchodu, zda jdou k tomu stojanu a odezinfikují si ty ruce. My jsme zapomněli strašně rychle na to, že máme 3 R, ruce, roušky, rozestupy. To je základní věc a důležitá věc je opravdu to ta proočkovanost. A abych navázala na paní kolegyni ohledně ohledně nouzového stavu. Víte, ono v České republice máme, jak vy říkáte, máme, máme zákon o veřejném zdraví, máme pandemický zákon a krizový zákon. Vláda využila teď nouzový stav právě k tomu, k čemu vyzývá i budoucí pětikoalice, že máme omezit kontakty, že máme omezit setkávání lidí. A to lze vlastně dle rozhodnutí Nejvyššího soudu hlavně, že pokud chceme zasahovat do toho, abysme mohli zabránit kontaktům lidí, abysme mohli zavřít provozy, diskotéky, musíme k tomu využít nouzový stav. A vláda toho využila. Myslím si, že opravdu dobře, protože podívejte se na ostatní země. Máme tady, vy říkáte, že, že jsme tomu měli zabránit. Prosím vás, vy jste ve vládě nebyli. Ten vir má, už víte, je to čtvrtá vlna a obě, objevil se nám tady dál další mutace. Já to mám napsaný, bže si to nepamatuju, B 11529, kdy kdy vlastně nemáme ještě poznatky, jak, jak se šíří rychle. Je vidět, že se šíří strašně rychle a nereaguje třeba ani na tu imunitu, kterou máme při očkování. Takže naše vláda dělá opravdu všechno a snaží se, abysme opravdu zamezili, i jak to chce budoucí koalice, zabránit velkému stýkání se lidí. Naráží se tady na vánoční trhy. No vánoční trhy se, já já s tím souhlasím, zavřely se v Německu, v ostatních zemích. Víte, von někdo říká, proč tam nenecháte alespoň, aby se prodávaly ozdoby. Ale vzpomeňme si na minulý rok. Minulý rok se nechali prodávat třeba ty ozdoby, adventní věnce, neprodávalo se tam jídlo, neprodávalo se tam svařené víno, které samozřejmě k vánočním trhům patří, ale byly výdejní okénka. A ty lidé si tam to svařené víno, kafe, čaj prostě přinesli, takže tam to nebylo. Já já si myslím, že takhle to je správný a pojďme opravdu všichni. A jsem ráda, že i dneska budoucí koalice neměla námitek proti nouzovému stavu a vlastně to podpořila a dala tu šanci, abysme opravdu táhli za jeden provaz, mimo teda SPD, které to vidí jako diskriminační. A moc se divím, protože říkám znovu.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Pastuchová, pojďme zpátky ještě k očkování. Já s dovolením dám ještě prostor paní Maříkové. Slyšeli jsme tady z očkovacích center to, že teď funguje vlastně jako motivace částečně i právě ta omezení pro neočkované. Například restaurace a podobně. že zkrátka se chodí očkovat víc. Taky víme, že v nemocnicích nebo z nemocnicích zní, že to, ten virus je nebes, ne, víc nebezpečný. Pardon, víc nebezpečný pro neočkované. Tzn. může tu fungovat jakýsi motivační prvek. Jak byste motivovala lidi vy k očkování?

Karla MAŘÍKOVÁ, poslankyně PS PČR /SPD/
--------------------
Já než odpovím na tu vaši otázku, tak si dovolím zareagovat na kolegyni Pastuchovou. Víte, já chápu, že musíte obhajovat tady postoj vlády, ale kdykoliv je před volbami, tak tato vláda tvrdí, jak je všechno v pořádku. Až odborníci tady upozorňují, že se nám tady virus šíří. Prostě tady nefungují lokální opatření. K tomu nepotřebuje vláda nouzový stav, stačí pandemický zákon, který zneužila, opakuji, k diskriminačním opatřením, jak jsem upozorňovala na vstup do těch služeb. Proto SPD podalo prostřednictvím svého, svého zástupce žalobu na toto opatření. A samozřejmě může za to vláda, protože vláda měla nebo respektive ministr zdravotnictví měl iniciovat prostě tu vůli vůči krajským hygienickým stanicím, aby zasahovaly prostě v případě, že mají v těch svých regionech nějaký problém. Ale lidé prostě už vládě nevěří, a to je ten důsledek, že jste viděla, že lidi se holt nezastaví už u stojanů, nevydezinfikují si ty ruce. A mnohdy nenosí ani ty roušky, protože vláda tady selhala, opakovaně jim prostě lhala. No a nouzový stav. Já si myslím, paní Pastuchová, jak jsem říkala, on nebyl vůbec kvůli těm opatřením potřeba. Jestli pak ho vláda spíš nechce kvůli tomu, že potřebuje nakoupit testy do škol přibližně za 270 000 000. Já si myslím, že to je ten správný důvod, protože na těch opatřeních se jinak nic extra totiž nezměnilo. A ještě k těm, k té vaší otázce ohledně toho očkování. Očkování je tady dobrovolné. A pokud vláda nebo, jak řekl tady paní ministryně Schillerová, chce znepříjemnit lidem život, tak to už není ale motivace. To je prostě vynucování. A to nezlobte se na mě, pokud je něco dobrovolné, tak to nemůžete vynucovat. A ten problém je, jak motivovat lidi. My bysme lidem měli říct, samozřejmě, pro i proti těm, jaké jsou ty vakcíny. Musíme jim prostě říkat celou pravdu. Dneska víme, že třeba mladí lidé do 34 let tvoří jenom 5

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Maříková, omlouvám se, tlačí nás čas. Nechci vás přerušovat, ale tlačí nás čas. Musím vám poděkovat, nezlobte se. Karla Maříková za SPD, členka Výboru pro zdravotnictví. Hezký večer vám přeju. A děkuju, že jste byla hostem Devadesátky.

Karla MAŘÍKOVÁ, poslankyně PS PČR /SPD/
--------------------
Krásný večer vám i televizním divákům a ještě jednou děkuji.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Loučím se také s Janou Pastuchovou za hnutí ANO. Hezký večer i vám.

Jana PASTUCHOVÁ, poslankyně PS PČR /ANO/
--------------------
Děkuji za pozvání a hlavně hodně zdraví všem.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Jihoafrické republice se šíří nová varianta covidu 19. Pravděpodobně nakažlivější a odolnější vůči protilátkám než další dosud známe, včetně delty. Málo probádaná varianta s mnoha mutacemi přitom budí velké obavy. Cesty z regionů Jižní Afriky zakazuje Británie i země Evropské unie, včetně Česka. Jeden případ už se objevil v Belgii.

Milada MCGRATHOVÁ, reportérka
--------------------
Jihoafrická republika. Imunologové pozorovali nová ohniska nákazy. Připisovali je nejdřív shromažďování studentů. Sekvenování vzorků v Hongkongu u cestujícího z Johannesburgu ale odhalilo novou variantu.

Salim Abdool KARIM, bývalý šéf poradců vlády JAR pro covid
--------------------
Tato varianta má dvě vlastnosti, které nás nejvíc znepokojují. Je to vysoká nakažlivost a určitá schopnost obejít imunitu.

Milada MCGRATHOVÁ, reportérka
--------------------
Oznámení vyvolalo rychlou reakci zejména v Evropě, která se právě potýká s vysokou vlnou infekcí.

Sajid JAVID, ministr zdravotnictví Velké Británie
--------------------
Od zítřejšího poledne zastavujeme všechny lety ze šesti zemí v jižní Africe.

Milada MCGRATHOVÁ, reportérka
--------------------
Kdo přiletí do Británie z jihu Afriky, musí počítat s okamžitou hotelovou karanténou. Česká republika od soboty uvaluje zákaz vstupu pro cizince z tohoto seznamu a dvou dalších zemí. Čechy, kteří tam byli, čekají striktní epidemická opatření.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví v demisi /nestr. za ANO/
--------------------
Negativní PCR test před cestou do České republiky, další PCR test absolvovat do 24 hodin po příjezdu do České republiky. A třetí PCR test nejdříve 10 dnů, nejpozději však 14 dnů od příjezdu do České republiky. V mezičase musí nastoupit do samoizolace.

Milada MCGRATHOVÁ, reportérka
--------------------
Zastavení letů ze zemí výskytu doporučuje i Evropská komise. Kromě Česka to udělalo více zemí.

Jens SPAHN, ministra zdravotnictví Německa
--------------------
Naším cílem musí být nejvíc, jak to bude možné, bránit zavlečení této varianty.

Milada MCGRATHOVÁ, reportérka
--------------------
Na světě je méně než 100 potvrzených případů. V drtivé většině v Jihoafrické republice. Jako první v Evropě dnes jeden identifikovali v Belgii.

Frank VANDENBROUCKE, ministr zdravotnictví Belgie
--------------------
Týká se to někoho, kdo přijel ze zahraničí a nebyl očkován.

Milada MCGRATHOVÁ, reportérka
--------------------
Má jít o ženu, která se 11. listopadu vrátila z Egypta. Na jihu Afriky nebyla.

Ben COWLING, epidemiolog, Hongkongská univerzita
--------------------
Je pravděpodobné, že virus už pronikl do mnoha dalších částí světa a na mnoha těchto místech to ještě nezjistili.

Milada MCGRATHOVÁ, reportérka
--------------------
Světová zdravotnická organizace odhaduje, že základní prostudování nové varianty, včetně její reakce na vakcíny, potrvá několik týdnů. Milada McGrathová, Česká televize.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou dříve objevené nejznámější mutace koronaviru? Pojďme si je připomenout. Alfa varianta, tzv. britská se poprvé objevila v září loňského roku na jihovýchodě Anglie. V polovině prosince už představovala víc než polovinu všech nákaz pomocí covid-19, nemoci covid-19 v Londýně. Od začátku letošního roku se rychle rozšířila i do jiných evropských zemí, včetně České republiky. Laboratoře ji tu poprvé zaznamenali 16. ledna. Nakažlivější beta varianta koronaviru nese označení jihoafrická, a to podle Jihoafrické republiky, kde se poprvé objevila loni v říjnu. České laboratoře odhalily její přítomnost letos v únoru. Tzv. brazilská mutace je podle lékařů zhruba 2x nakažlivější než předchozí verze. Poprvé ji zachytily laboratoře letos v lednu v Tokiu, a to u turistů, kteří přiletěli z brazilského státu Amazonas. V Brazílii už letos v březnu představovala většinu nákaz. Indická delta varianta je ještě infekčnější. Poprvé se v Indii objevila v prosinci loňského roku. A její přítomnost odhalovali v následujících měsících laboratoře po celém světě. V současnosti se šíří například ve Velké Británii. V Česku se objevila během dubna. A já to vše teď proberu s Jiřím Černým, s virologem Fakulty tropického zemědělství z České zemědělské univerzity v Praze. Hezký večer.

Jiří ČERNÝ, virolog, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Dobrý večer vám i vašim divákům.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme právě k té poslední mutaci, která se tedy už objevila v Evropě, v Belgii, je zvaná omikron, jestli jsem si to dobře přečetla. Pojďme probrat ty odlišnosti, čím by se měla lišit od těch předchozích variant, o kterých jsme tady mluvili?

Jiří ČERNÝ, virolog, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Tak tady tahleta varianta je charakterizovaná poměrně velkým množstvím nových mutací a některé z nich jsou poměrně specifické, nicméně některé další jsou už známé z předchozích variant, a právě tady tyhlety mutace, které jsou známé z těch předchozích variant, jsou dost často spojovány s nějakým nebezpečným fenotypem těchhletěch variant, tzn. s nějakými nebezpečnými vlastnostmi toho viru, ať už schopnost odolávat protilátkám, nebo rychlejší šíření a podobně.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten její nástup je velmi strmý, velmi rychlý, co to pro nás tedy může znamenat, pro nás v Evropě?

Jiří ČERNÝ, virolog, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Tak pro nás v Evropě to čistě teoreticky může znamenat, že pokud se sem dostane, tak velmi rychle vytlačí, a pokud se teda potvrdí tady tahleta schopnost vlastně rychlého nástupu, tak může velmi rychle vytlačit ty varianty delta, které jsou tady v současné době dominantní. Pak bude záležet na tom, jak vlastně bude probíhat celkově ta infekce tady touhletou variantou u pacientů, kteří se jí nakazí, a od toho se bude vše dál odvíjet.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víme, jak bude reagovat na to, že je tady nějaká určitá proočkovanost? Respektive jestli budou ty vakcíny proti této variantě účinné?

Jiří ČERNÝ, virolog, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Nevíme, zatím to můžeme pouze odhadovat, bohužel to množství mutací právě v tom proteinu S, v tom proteinu spike, na který se zaměřují vlastně protilátky, které člověk získává po očkování a vlastně na který vzniká většina protilátek po prodělání onemocnění, tak můžou ukazovat na to, že vlastně imunita získaná předtím vlastně buďto infekcí nějakými jinými kmeny anebo právě na základě prodělaného očkování, tak může být poměrně snáz prolomena. Nicméně tady tohleto musí být ještě do budoucna potvrzeno laboratorními testy, musí to být potvrzeno dalšími epidemiologickými pozorováními.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se tedy přesto očkovat, proč chodit na ty třetí dávky? Protože jsou lidé, kteří si říkali, no jo, tady se slibovala tečka za koronavirem, já už jsem naočkovaný, dokonce mám za sebou třeba třetí dávku a teď je to zase k ničemu. Tak jak vysvětlit tu důležitost toho očkování, pokud víme, že se objevují stále nové a nové mutace a že ten virus je stále o krok před námi?

Jiří ČERNÝ, virolog, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Jasně. Virus bude vždycky o krok před námi. My vlastně nemůžeme nikdy odhadovat, které mutace se do budoucna objeví a které ne. Nicméně, když se necháte naočkovat, tak je tam výrazně vyšší šance, že pokud se koronavirem SARS-CoV-2 nakazíte, tak vlastně potom ta infekce bude probíhat daleko mírněji, než kdybyste naočkováni nebyli. To je první důvod vlastně, který je důležitý pro každého jednoho z nás. Ten druhý důvod je vlastně populační, protože v okamžiku, kdy máme naočkované velké množství lidí, kteří mají velmi vysoký hodnoty protilátek, tak vlastně ten virus nemá takovou možnost se v té populaci šířit, a tím pádem je pro něj daleko náročnější vlastně vytvářet nové mutace.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k té současné situaci v Česku, divačka Olga se ptá: máme asi 70 %, je to tedy o něco míň, tuším, 62 % naočkovaných, proč je teda epidemická situace horší než před rokem, kdy ještě nikdo nebyl očkovaný? Můžete to vysvětlit, jak je to možné?

Jiří ČERNÝ, virolog, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Jasně. Ten důvod nebo těch důvodů je několik. Před rokem touhletou dobou už jsme tady měli celostátní uzávěru, ty opatření epidemiologický byly daleko, daleko, daleko výraznější než jsou teď. To je první důvod. Druhý důvod je ten, že v současné době my se potýkáme s tzv. variantu delta, která je vlastně výrazně infekčnější, než byly ty původní varianty, které tady cirkulovaly loni na podzim touhletou dobou, a vlastně tady tohleto je taky jeden z těch důvodů, protože je ta situace špatná. My jsme viděli, jak se situace zhoršila výrazně po nástupu varianty alfa, a po nástupu varianty delta se ta situace tak moc dramaticky nezhoršila, protože delta k nám přišla vlastně někdy v průběhu jara letošního roku, tzn. vlastně ke konci té sezóny respiračních onemocnění a ten její masivní nástup vidíme až teď.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky se hodně mluví o protilátkách, o tom, že by možná bylo dobré se zaměřit taky na měření protilátek a podle toho třeba taky určovat bezinfekčnost, je to dobrý nápad, na něco takového se spolehnout?

Jiří ČERNÝ, virolog, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Já osobně si nemyslím, že by to byl úplně dobrý nápad, a to hlavně z toho důvodu, že tady tohleto je poměrně komplikovaná procedura. Těch způsobů, jak se dají měřit protilátky u každého člověka, je poměrně velké množství a ne všechny tyhlety způsoby mají potom má nějaké dobré klinicky vypovídající výsledky. Nás nezajímají jakékoliv protilátky proti koronaviru SARS-CoV-2, které člověk má, nás skutečně zajímají jenom ty protilátky, které chrání před tou infekcí. A vlastně tady tyhlety protilátky se nejlépe zjišťujou tzv. virus inhibičním testem, který se musí provádět s živým virem a na buněčných kulturách a je to poměrně náročný test. Tzn. dělat tady tenhleten test v nějakém masivním měřítku si myslím, že není pro nás možné.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme tady stále další vlny nákazy, máme tady stále další mutace, zbavíme se někdy koronaviru, nebo se s ním naučíme spíš žít?

Jiří ČERNÝ, virolog, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Já se obávám, že koronavirus SARS-CoV-2 se už úplně nikdy nezbavíme. My se s ním skutečně budeme muset naučit nějakým způsobem žít a to soužití nesmí být takové, že vlastně každý podzim budeme muset zavírat celou naši společnost proto, abysme tady neměli přeplněné nemocnice, aby nám tady neumírali lidi po desítkách tisíc a podobně.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity. Moc díky, že jste byl hostem Devadesátky.

Jiří ČERNÝ, virolog, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Já vám také děkuji, přeji pěkný večer a hlavně zůstaňme všichni zdraví.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A možná pohled do budoucna, teď taky od Martina Šmída, matematika z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd České republiky. Hezký večer.

Martin ŠMÍD, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
--------------------
Dobrý večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme měli včera tedy rekordní počet nakažených, 27 000. Je to překvapivé? Překvapilo vás to? Protože hodně lidí říká, že tohle nikdo nemohl čekat.

Martin ŠMÍD, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
--------------------
Nás to nepřekvapilo, my jsme to předpokládali, vlastně už v červnu na konferenci jsme říkali, že potřebujeme proočkovanost 80 %, to jsme vůbec ještě nevěděli, jak moc ta imunita se snižuje, takže jsme to určitě předpokládali a už na začátku listopadu jsme vydali výzkumnou zprávu, kde bylo napsáno, že se nemocnice naplní tak, jak se skutečně plní. To se čekat dalo, akorát v tom létě jednak tedy bylo tepleji, takže se virus šířil méně, ale druhak ty čísla postupně rostly po stovkách. Nikoho neznepokojovaly. Teďka rostou po tisících, ale ten nárůst je dost podobný celý podzim.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten nárůst je teď velký, jak to ovlivní situaci v prosinci a třeba na Vánoce? Jak bude vypadat situace v Česku tou dobou podle vašich modelů?

Martin ŠMÍD, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
--------------------
Nejen podle našich, ale podle asi všech, které jsem viděl, už míříme k tzv. promoření, tzn. že se bude zvyšovat počet lidí, kteří už mají přirozenou imunitu, bude klesat rozsah vnímavé populace, takže ta čísla v jeden okamžik po nějakých pár týdnech stagnace začnou jaksi přirozeně klesat.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomohlo by teď zavedení nejtvrdšího lockdownu, ptají se diváci?

Martin ŠMÍD, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
--------------------
K čemu? Pokud je situace v nemocnicích kritická, pokud bychom chtěli nemocnicím ulevit, tak bychom potřebovali snížit nebo zabezpečit naše rizikové kontakty. Dříve, ještě když, řekněme, lidé nebyli unavení nebo se víc báli, tak skutečně když se vyhlásila nějaká opatření, tak skutečně ty kontakty klesly a epidemie se snížila. Nedokážu si moc představit, jak by to vypadalo teď, kdyby přišel nějaký přísný lockdown, jestli by skutečně lidé jaksi třeba do těch hospod nechodili, zůstali doma nebo by se holt sešli někde jinde. Takže pomohlo by omezení kontaktů.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týká hospitalizovaných, my máme teď dosavadní rekord z 15. 3., kdy to bylo 9 551 lidí v nemocnicích. Překonáme do konce roku tento rekord podle vás?

Martin ŠMÍD, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
--------------------
To záleží na nemocnicích, jestli budou ochotny stále navyšovat své kapacity, to není věc, která je daná vnějškem, to je věc daná kapacitama těch nemocnic. Důležité je, že už teď jsou zahlcené a na hranici svých možností, a myslím, že nějaká čísla, jestli to bude 8, nebo 9 000, nejsou až tak úplně důležitá.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do jaké míry tu situaci zbrzdí ta opatření, která jsou platná teď, a třeba potom ta, která chce zavést tady nová vláda nebo s kterými počítá nová vláda? Zbrzdí to nějak tu epidemii?

Martin ŠMÍD, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
--------------------
Samozřejmě každý opatření tu epidemii nějak zbrzdí, mně ale přijde, že jsou ta opatření trochu chaotická. Tak například se vůbec nerozlišuje, jestli se omezují akce venku pod širým nebem jako ty trhy, nebo vevnitř, to je samozřejmě velký rozdíl, zvláště teďka v zimě, když se topí. A co se týče nové vlády, tak ta spíš už tak nějak se připravuje na ten život s covidem, jak říkal pan kolega předtím. Ta žádná opatření omezující šíření viru příliš, pokud vím, neprosazuje zatím.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych se ještě chtěla dostat k té nové mutaci s dovolením. O té jsme se tady před chvílí bavili, že ten její nástup je velmi prudký, velmi rychlý. Jak to ovlivní situaci v Evropě, bude nakonec dominantnější než ta delta? Zaměřili jste se i na tohle třeba?

Martin ŠMÍD, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
--------------------
To je otázka spíš pro pana kolegu, co byl přede mnou, my jsme přece jenom matematici, ale máme zkušenosti, že ta varianta zkrátka převládne a vlastně my jsme teďka v situaci, kdy máme mnohem menší vnímavou populaci, ale máme několikrát nakažlivější variantu, čili jsme na tom v podstatě stejně. Pokud sem přijde nějaká další nakažlivější varianta, tak jaksi bude takhle řádit i při mnohem menší vnímavé populaci, takže to v uvozovkách promoření, které bude stačit pro to, aby případy s deltou klesaly, tak třeba stačit nebude.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Martin Šmíd z Akademie věd. Díky, že jste byl hostem Devadesátky, hezký večer.

Martin ŠMÍD, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
--------------------
Na shledanou.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kromě vyhlášení nouzového stavu, který platí ode dneška, vláda kvůli zhoršování epidemie schválila i další opatření. A ta začala platit úderem osmnácté hodiny. Konkrétně jde o zrušení vánočních trhů, dále je nově omezená otvírací doba restaurací, klubů a barů v nočních hodinách. Zavřít budou muset v 10 hodin večer. Na sportovní a kulturní akce může nově 1 000 návštěvníků. Na všechny ostatní události do 100 lidí. Zakázané je také pití alkoholu na veřejnosti a konzumace jídla v obchodních centrech. V Česku je nouzový stav v souvislosti s epidemií nemoci covid-19 vyhlášený potřetí. Poprvé se tak stalo loni v březnu. Tehdy trval 66 dní. Podruhé ho kabinet vyhlásil začátkem října a trval až do dubna letošního roku, celkem 254 dní. Ten aktuální platí od dnešní půlnoci a trvat může 30 dnů. Déle jen se souhlasem Sněmovny. A jaké pravomoci dává vládě? Díky tomuto režimu může zakázat pohyb osob a také omezovat shromažďovací právo. Může také regulovat dodávky, toho využila zejména loni na jaře, kdy byl nedostatek zdravotnických pomůcek, a v neposlední řadě je oprávněna ukládat pracovní povinnost například medikům a může také nasazovat vojáky. Poslanci SPD navrhovali zrušení nouzového stavu ve Sněmovně, s tím ale neuspěli. Mimořádný režim je nutný pro nové plošné zákazy, třeba vánočních trhů. Platit začaly před třemi hodinami, to jsme říkali. Policie okamžitě kontrolovala jejich dodržování a posílila hlídky v ulicích.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
/ukázka/

Johana ŠULCOVÁ, redaktorka
--------------------
Hlášení, které dnes návštěvníci vánočních trhů nejenom v Plzni slyšeli naposled. Právě kvůli novým opatřením už sezónní trhovci žádné zboží kromě kaprů a stromků prodávat nesmí.

anketa
--------------------
Ještě jednou tolik toho mám doma. A co s tím budu dělat, absolutně vůbec netuším. Jak to finančně zvládnete?

Jarmila Prcínová TOMÁŠKOVÁ, prodejkyně adventních věnců
--------------------
Já vůbec nevím. Já vůbec nevím, já můžu říct, já mám skvělý děti, který mi řekli, že mě podrží, a nevím, nevím, co budeme dělat.

Radek KONOPA, prodejce občerstvení
--------------------
Vše budeme v kafilerii likvidovat, jedná se o desítky tisíc korun, který jsou v materiálu. A nikdo už to vlastně zpět nevezme. Je to z hodiny na hodinu.

Jaroslav STROHSCHNEIDER, organizátor trhů v Plzni
--------------------
Proč nám to neřekli aspoň před týdnem, před 10 dní a nechají nás rozjet trhy a po dvou dnech přijdou, že se trhy ruší?

redaktor
--------------------
Rušení nebo změny objednávek dnes řešili i v tomto salonu. Bez maturitních šatů pro dceru odsud odešla třeba Šárka Schmidmayerová. Zítřejší ples kvůli novým opatřením nebude.

Šárka SCHMIDMAYEROVÁ, matka maturantky
--------------------
Obrečela to celá třída, protože ještě vlastně shodou okolností včera měli poslední taneční zkoušku. /ukázka/

Šárka SCHMIDMAYEROVÁ, matka maturantky
--------------------
Řekli si jo, máme to, umíme to a vzápětí vlastně nato přišla ta pecka, že vlastně to není.

Johana ŠULCOVÁ, redaktorka
--------------------
Na ples střední zdravotnické školy mělo dorazit zhruba 800 lidí. Vláda ale povolený počet účastníků plesů, oslav a podobných akcí snížila na stovku.

Natálie FUXOVÁ, maturantka, Střední zdravotnická škola České Budějovice
--------------------
Upřímně se mi, třeba jako mně osobně se mi fakt chtělo brečet z toho.

Zuzana BENÁKOVÁ, maturantka, Střední zdravotnická škola České Budějovice
--------------------
To už jsme byli natěšený, všechno to odstartuje, všechny ty starosti okolo prostě z nás spadnou, a že prostě si to užijeme s našimi nejbližšíma a i s těma prostě, kteří se vlastně nechali kvůli nám naočkovat.

Alena NOSKOVÁ, majitelka prodejny a půjčovny šatů Avalon
--------------------
Netroufám si říct, co bude do budoucna, protože v podstatě zimní sezóna pro nás skončila ještě dřív, než začala. /ukázka/

redaktor
--------------------
Skončily taky některé velké sportovní i kulturní akce. Nově pro ně platí limit 1 000 diváků.

Johana ŠULCOVÁ, redaktorka
--------------------
A změny dotkly i stravování. Nejen pivo si lidé v restauraci mezi desátou hodinou večer a pátou ranní ode dneška nedají.

redaktor
--------------------
A pokud si ho vezmou s sebou, nebudou ho moci vypít ani před podnikem. Konzumace alkoholu na veřejnosti je nově zakázaná.

Johana ŠULCOVÁ, redaktorka
--------------------
Podnikatelé, kterým kvůli vládním nařízením klesnou tržby nejméně o třetinu, mají nárok na kompenzace. Kromě Antiviru B mohou čerpat buď tisícovku na den, příspěvek na 40 % nepokrytých nákladů, nebo 300 Kč na zaměstnance.

Martin HOSŤOVECKÝ, provozní, Valašský pivovar Kozlovice
--------------------
300 Kč osobu je snad špatný vtip. To jako, když spočítáme, tak ta částka je úplně banální a to ať asi pan Havlíček radši nechá.

redaktor
--------------------
O výdělky se teď obávají také ti, kteří občerstvení nabízejí v nákupních centrech. Tam si totiž zákazníci nemohou sníst ani vypít vůbec nic.

Jan KUBÍČEK, předseda výkonného výboru Asociace nákupních center ČR
--------------------
My tomu nerozumíme, proč zrovna food courty mají být zavřené, když restaurace jsou otevřené.

Johana ŠULCOVÁ, redaktorka
--------------------
Důvodem je podle ministra zdravotnictví to, že v nákupních centrech bývá během adventu víc lidí než obvykle. Rezort tak chce omezit dobu, kterou uvnitř stráví. Redakce a Johana Šulcová, Česká televize.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A do jednoho z podniků v Českých Budějovicích, který bude muset oproti původním plánům dříve zavřít, teď zamíříme za Martinem Donátem. Martine, neodradila zkrácená otevírací doba zákazníky?

Martin DONÁT, redaktor
--------------------
Dobrý večer, v této českobudějovické restauraci je ještě poměrně dost hostů, za chvíli ale budou muset zaplatit a odejít. My tady máme svého hosta, a to ve vysílání, Petr Šmídek, majitel restaurace Minipivovar Krajinská 27. Dobrý večer.

Petr ŠMÍDEK, majitel Minipivovaru Krajinská 27
--------------------
Dobrý večer.

Martin DONÁT, redaktor
--------------------
Pane Šmídku, jste psychicky připravený na to, že za chvíli se budete loučit se svými zákazníky?

Petr ŠMÍDEK, majitel Minipivovaru Krajinská 27
--------------------
Tak psychicky se na to připravuju už od včerejška, ale je to těžký, no. Jako mám plnou hospodu konečně, ne, plno už není, protože spoustu zákazníků už odešlo, protože s tím počítají, že se v 10 zavře, takže už se jim ani nechce jít prostě na tu večeři. Co můžu dělat?

Martin DONÁT, redaktor
--------------------
Musíme být féroví, protože vy máte otevírací dobu normálně do 22 hodin, tak přesto vás tahle nová restrikce mrzí, omezí?

Petr ŠMÍDEK, majitel Minipivovaru Krajinská 27
--------------------
Tak omezí nás určitě, máme oficiálně do 22 hodin, ale nemůžeme přece vyhodit hosty, když jsou v tom nejlepším a rádi dají si naše pivo, tak musíme je jakoby nechat být. Hospoda je otevřená, dokud jsou lidi. To je prostě takovýhle. Jsme minipivovar, vaříme pivo a děláme zábavu a to je pro nás prostě ta priorita. To teďko už nemůžeme.

Martin DONÁT, redaktor
--------------------
Vy už jste si prošli řadou opatřením omezení, byli jste úplně zavření, teď můžete pouštět jenom hosty, kteří jsou očkovaní, anebo prodělali covid, a to ne déle než před 180 dny. Tak jak se tohle projevuje na tom vašem byznysu?

Petr ŠMÍDEK, majitel Minipivovaru Krajinská 27
--------------------
Tak jestli se mám podívat na to, jak to bylo před covidem, nebo teďko, tak je to polovina hostů. My máme dvě patra restaurace, jedno patro máme úplně totálně zavřený a jedno máme dneska třeba zrovna poloprázdný. Škrtáme rezervace, který jsme měli od srpna naplánovaný nějaký večírky, je to pro nás skoro likvidační.

Martin DONÁT, redaktor
--------------------
K té minulosti se možná ještě vrátíme, ale pokud jsem správně zachytil ty informace, tak vláda znovu nabízí kompenzace. Buď tisícovku na den, nebo 300 Kč na zaměstnance na den a podobně. Tak pomůže vám to? Tedy je to za té podmínky, že klesnete v tržbách o 30 a více procent.

Petr ŠMÍDEK, majitel Minipivovaru Krajinská 27
--------------------
Kompenzace jsou super, oproti první vlně, která byla, tak teď je to fajn. Kompenzace jsou super, když nám zaplatí zaměstnance, je to super, ale je to prostě nedostačující. My máme velký náklady, to si nikdo nedokáže ani představit, co je náklad v restauraci, ale i když ty kompenzace jsou, tak jsou prostě dost nedostačující.

Martin DONÁT, redaktor
--------------------
Co to bude znamenat pro vás v praxi? Pokud říkáte, že můžou být nedostačující, tzn. omezíte počet personálu, snížíte jeho počet, nebo se přizpůsobíte nějak jinak?

Petr ŠMÍDEK, majitel Minipivovaru Krajinská 27
--------------------
Personál je pro nás to nejdůležitější. To je naše, hospodu dělají lidi, který tam pracujou. A to, jestli mám omezit personál, tak to je to nejstrašnější, co nás může potkat. Tomu se chci nejvíc vyhnout. Omezíme elektriku, omezíme všechno možný, co se dá, jenom se budeme snažit neomezit ten personál. A s tím potřebujeme nejvíc pomoct od státu.

Martin DONÁT, redaktor
--------------------
Pokud mluvíme o těch náhradách, tak vy jste si zažil už to kritické období, co jste dělal v té době?

Petr ŠMÍDEK, majitel Minipivovaru Krajinská 27
--------------------
Dělal jsem všechno možný, co se dalo. Při první vlně jsem se snažil, abych se zabavil, tak jsem předělával toalety a vůbec jsem nevěděl, co přijde, jak se mám zachovat, to bylo pro mě úplně to nejhorší, to nikdo nevěděl. Při druhé vlně už jsem věděl, že nějaký kompenzace byly, tak to bylo fajn, to jsem nějaké zaměstnance udržel, i když ne všechny, a při té třetí vlně, tak už byli ti zaměstnanci, tak to už jsme byli trošku jakoby v klidu, ale nevím, jak se zachovat jinak. My jsme nastavený na to, že prostě budeme jenom dělat ten svůj náš byznys, který chceme dělat. My děláme zábavu, děláme lidi šťastnýma a dáváme jim to, co chtějí, aby si mohli odpočinout.

Martin DONÁT, redaktor
--------------------
Těch nakažených neustále, respektive jejich počet neustále vzrůstá, tak ani z tohoto pohledu nemáte nějaké pochopení, nebo co byste navrhoval za sebe třeba jako provozovatele restaurace, aby to fungovalo, aby se lidi cítili bezpečně v restauraci?

Petr ŠMÍDEK, majitel Minipivovaru Krajinská 27
--------------------
Pochopení mám samozřejmě velký. Nechci politiku nebo lidi, který dělají tyhlety restrikce, nějak zpochybňovat. Určitě nejsme důležitý tak jako zdravotníci nebo lidi, který prostě jsou potřeba, policisti a tyhlety. Ale když už jsou lidi naočkovaný a můžou do tý restaurace, tak ať chodí do té restaurace, ale nevím, co bych. Fakt nevím, nechtěl bych to hodnotit jako politik nebo dělat restrikce. Určitě nejsme tak důležití jako zdravotnictví.

Martin DONÁT, redaktor
--------------------
Ještě se zeptám úplně krátce něco o vás, co jste všechno vložil do této restaurace? Kdy jste otevřel, co to stálo za úsilí a energii?

Petr ŠMÍDEK, majitel Minipivovaru Krajinská 27
--------------------
Vložil jsem do toho všechno. 20 let zkušeností jsem do toho dal, půjčil jsem si peníze na to, abych si to mohl otevřít, dal jsem tomu úplně všechno, co můžu. Trávím tady každý den, znám všechny moje hosty a strašně mě bolí, když jim musím říkat, že jim nemůžu nalít nebo že jim nemůžu uvařit jídlo, který mám rád. Děláme všechno poctivě, děláme od základu, vaříme si vlastní pivo, děláme si vlastní chleba, děláme všechno od základu a to je úplně to nejhorší, když jim musím říct, jděte domů.

Martin DONÁT, redaktor
--------------------
Díky za rozhovor a já ještě zmíním, že jsme mluvili s některými majiteli hudebních klubů. Ti říkali, že třeba otevírají až kolem deváté hodiny a hosté přicházejí ještě déle. A ti se podle svých slov nacházejí v situaci, se kterou si zatím neví rady.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a nová opatření dopadají zejména právě na podniky, které mají nejvyšší tržby během večera a v noci, tedy bary a kluby.

Luboš KASTNER, Český gastronomický institut
--------------------
Pro mě je to takové déja vu z minulého roku. Velký zásah je to pro bary, diskotéky, tímto je to pro ně de facto lockdown, ty tvoří 5-7 % gastrotrhu. Pro restaurace se to nezdá jako úplně samozřejmě velký zásah, o 1 až 2 hodiny, ono to ale je velkým zásahem tržbovým, protože my jsme v tuto dobu inkasovali ty největší tržby, ale na tom opatření mně vadí jedna věc, kterou jsme říkali už minulý rok, a to je to, že prostě nám se budou v 10 hodin tvořit hloučky a my jsme chtěli, aby to byla poslední objednávka v 10 hodin a aby se pak nechal prostor lidem, kteří by mohli opustit restaurace plynule do 11 hodin. Personál by měl možnost i v klidu hosta zkasírovat, jak se říká, a všechno by probíhalo hladčeji. My máme tu zkušenost z minulého roku, bohužel je to opět rozhodnutí od stolu a to nám vadí prostě, toto se nemělo opakovat, to je ta hloupá věc na tom opatření.

moderátor
--------------------
Už pociťujete, že lidé ruší rezervace třeba těch večeří, večerních akcí? Máme už předvánoční čas, předvánoční večírky, to jsou akce, na kterých jsou podnikatelé v restauračním byznyse dost závislí v těchto dobách.

Luboš KASTNER, Český gastronomický institut
--------------------
Samozřejmě ruší se většina večírků, já ty zprávy sbírám postupně, ony ty večírky se mohou konat, ale ty firmy se chtějí chovat i zodpovědně, oni tak jakoby pro jistotu je ruší. No, ale pro jistotu nám to znamená, že my jsme přišli vlastně o dva nejlepší měsíce a ty byly nejlepší z důvodů těchto večírků, takže to je prostě taková fatální rána teď a myslím si, že dnes sedí každý gastronom, hospodský, hostinský se svým účetním a počítá, jestli to vůbec zvládne.

moderátor
--------------------
Dá se už teď odhadnout, jaký propad tržeb by teď mohl nastat?

Luboš KASTNER, Český gastronomický institut
--------------------
My to nejenom odhadujeme, ale koukáme se i na data, za první 2 týdny to byl pokles o více než 20 % a v té druhé polovině listopadu očekávám dramatický pokles, sbírá se to ke mně ze všech stran, to určitě bude přes 50, 60 % propad, takže to bude opravdu velmi bolestivé.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
I kulturu, řada umělců souborů bude muset omezovat kapacity, nebo dokonce akce zrušit. Někteří budou představení a koncerty odkládat, přičemž často nestačili uskutečnit a ani ty již odložené kvůli předchozím vlnám epidemie.

Martin POKORNÝ, manažer Chinaski, ředitel BrainZone
--------------------
No, my už v podstatě teď jako nemáme moc co rušit, poslední akce třeba s kapelou Chinaski jsme zrušili 3 dny zpátky, byť byly hezky připravený, adventní a venku, ale nechtěli jsme v týhle době, kdy ty zdravotníci, jim úplně rozumím, jsou naštvaný, zklamaný, tak jsme nechtěli říkat lidem, pojďte se s náma bavit jako v týhle době, no a v podstatě, co se děje v posledních hodinách, tak ty koncerty by stejně jako proběhnout nemohly, takže jsme jenom jako tušili, že se něco takového stane, tak jsme předběhli dobu. A ještě máme samozřejmě pár jako koncertů, který už jsme 2 roky překládali, jsou to divadelní turné, třeba Anika a tak dál, a ty koncerty teď řešíme, ale vlastně je zrušíme taky, i když jsou prodané, protože narážíme na další problém, ti lidi mají lístky třeba 2 roky a teď přijdou, nejsou očkovaný. A co máte dělat jako? Oni si to kupovali v dobré víře před časem, takže tam vznikají třenice prostě, je to jako nepříjemný, takže radši to prostě odložíme zase dál, protože nevíme vlastně, co s tím jako moc dělat, no.

moderátor
--------------------
Jaké jsou ty vaše ztráty, když byste to měl vyčíslit finančně?

Martin POKORNÝ, manažer Chinaski, ředitel BrainZone
--------------------
No, obrovské. My třeba máme i ticketingovou společnost a z obratu přes čtvrt miliardy jsme spadli na pětinu prostě, takže je to hodně peněz. Který ale jako nejsou naše, to je celé branže, je tam prostě navázáno jako stovky lidí, které živíme, a ty lidi nám samozřejmě odchází, už teď jsme měli problém je sehnat, neumím si představit jako, kdo s náma ty příští turné v létě třeba, kdy doufáme, že budou, tak si moc neumím představit, jako jestli ty lidi vůbec seženeme znovu, no, prostě. Takže je to jako složitá situace.

moderátor
--------------------
No a ty státní kompenzace vám pomohly v tom uplynulém roce?

Martin POKORNÝ, manažer Chinaski, ředitel BrainZone
--------------------
No, my jsme dosáhli asi na 800 000 podle těch jako nařízení a víme, že bezpečně jsme prostě vyhodili z okna třeba 8 000 000, takže jako moc nám to nepomohlo. Jako samozřejmě byli jsme rádi za každou korunu, ale to není jako systém pro nás, řešit nějaký kompenzace. Tak kde se ty peníze vezmou, stejně je pak zaplatíme my zase na daních zpátky, takže jako to nic neřeší, si myslím.


Prezident ve vitríně. Bizarní lánská jmenovačka a co je na ní nejhorší

29.11.2021 - Hospodářské noviny (Názory)

Prezident

Bizarnější jmenování premiéra jsme v Česku je ště nezažili. Prezident nakažený koronavirem byl umístěn do plexisklové budky připomínající muzejní vitrínu. Proběhla dezinfekce jmenovací listiny plus všeho, co bylo v místnosti, kam byl přiveden Petr Fiala. Komunikace se uskutečnila interkomem.
Pokud by ještě nedávno někdo takovou scenérii popsal jako reálnou možnost, byly by na místě vážné obavy o jeho duševní zdraví.
Dnes to ale vlastně už nikoho nepřekvapilo. To, co se v poslední době kolem prezidenta děje, dávno překonalo jak fantazii autorů brakové literatury, tak hranice jakékoli, byť i velmi extenzivně vykládané normality. Takže lánská jmenovačka byla vlastně plně v souladu s logikou a estetikou doby.
Předně nemají pravdu ti, kdo se od začátku ošívali, že v Lánech vymýšlejí, jak obejít hygienická pravidla platná pro každého normálního člověka. „Když se snaží karanténu ošulit hradní čeládka, jak mají něco dodržovat běžní lidé,“ znělo na sociálních sítích. Něco na tom sice je, ale opravdu velmi málo. Uvědomme si, že prezident je v mnoha ohledech opravdu něco extra. Nejen že má výjimku z běžných zákonů (imunita) a těší se hmotným výsadám, ale výjimečná je i starost o jeho zdraví. Na péči o běžného pacienta, který si pořídí cirhózu jater, určitě nebude dohlížet sedmičlenné lékařské konsorcium. Analogicky: když je potřeba rychle jmenovat premiéra, je úvaha, jak to zařídit vzdor karanténě platné pro obyčejné lidi, zcela v pořádku.
Horší je na postupu Hradu jiná věc. Prezident jmenoval Petra Fialu premiérem až sedm týdnů po volbách. Ty přitom dopadly jednoznačně: koalice Spolu a PirSTAN získaly 108 mandátů ve sněmovně, okamžitě se dohodly na společném vládnutí, vznikl program, koaliční smlouva i ministerská sestava. Nebylo od začátku co řešit. Prezident ale zdržoval, jak jen mohl. Ustavující schůzi sněmovny svolal na nejzazší možný termín. A další týdny mu trvalo, než Petra Fialu jmenoval premiérem. To by sice bylo únosné vběžné situaci, ale ne vpodmínkách
zjevné zdravotní a potenciálně ekonomické krize. Česko urgentně potřebuje novou legitimní vládu, protože stará Babišova sestava už evidentně jede na setrvačník a necítí odpovědnost vůbec za nic. Jasným důkazem je chaotická, opožděná a nedostatečná reakce na vývoj koronavirové epidemie, která opět dostala Česko po boku se Slovenskem do nejhorší situace v Evropě. Prezident Miloš Zeman to buď nevidí, nebo vidět nechce. Těžko říci, co je horší.
Konce anabáze bohužel stále nedohlédneme. Petr Fiala sice z dezinfikovaných Lán odjel jako premiér, ale vládu stále nemá. Zeman zatím deklaroval, že se bude scházet se všemi kandidáty na ministry. Chce to přitom dělat až do třináctého prosince, což znamená další zcela zbytečné zdržování. Zejména v situaci, kdy je prezident nakažený koronavirem a není jasné, jestli se opět jeho zdravotní stav nezhorší natolik, že bude muset schůzky přerušit. A aby toho nebylo málo: Zeman tvrdí, že jednoho z ministrů (pravděpodobně pirátského kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského) nejmenuje a že „přes to nejede vlak“.
Místo toho, aby prezident konečně jednal v souladu s ústavou v zájmu Česka, zabývá se dál politickými hrami, pokusy rozložit koalici a dětinskou osobní mstou. To je smutné, až odsouzeníhodné.
Další vývoj bude záležet na Petru Fialovi. Nejrozumnější by patrně bylo, kdyby prezidentovi naoko ustoupil, post ministra zahraničí zatím obsadil sám a po jmenování vlády podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Ten by zřejmě rozhodoval rychle a jednou provždy by bylo jasné, že prezident nemůže premiérovi do složení vlády mluvit. Vláda je odpovědná sněmovně, ne prezidentovi. Vláda, vzniklá na základě dohody pětikoalice, by mohla být kompletní dodatečně. Piráti by na to snad přistoupili.
Celkově: I když byl nový premiér konečně jmenován, zaslouží Zeman za průtahy tvrdou kritiku. Zdržování už před měsícem odůvodnil slovy, že „kdo získá čas, získá všechno“. Co získal on, není jasné. Česko ale následkem jeho nekonání „získalo“ další stovky lidí na jednotkách intenzivní péče. Výkon funkce je v podání současného prezidenta nejen formálně bizarní, jak jsme viděli v Lánech při jmenování Petra Fialy premiérem. Ale zevnitř skrz naskrz nemocný.

Foto popis|

O autorovi| Petr Honzejk, petr.honzejk@hn.cz

Petr Honzejk

Předávání otěží Fialovi

27.11.2021 - Lidové noviny (Domov)

„Jsme připravení převzít vládu, v zájmu všech je, aby to bylo co nejdříve. Rozhovor s prezidentem Zemanem se bude ubírat tímto směrem. Nepředpokládám, že by nová vláda vznikla později než v polovině prosince,“ řekl včera Petr Fiala (ODS), očekávaný premiér. Zbývá ale vyřešit dva háčky.

PRAHA I přes turbulence ohledně zdraví prezidenta Miloše Zemana se zdá, že jmenování Petra Fialy novým ministerským předsedou by mělo proběhnout zítra. Oproti původnímu oznámenému termínu jde o dvoudenní zpoždění, to však teď není tím nejpodstatnějším. Ani to, jak nakonec bude vypadat forma slavnostního aktu jmenování do funkce. Zbývá totiž rozseknout, jaké vlastně bude složení příštího kabinetu. A také, kdo bude reprezentovat Česko na summitu zemí EU v Bruselu v polovině prosince.

Otazník u šéfa diplomacie

Jako nejožehavější moment konstrukce budoucího kabinetu se jeví obsazení postu v čele ministerstva zahraničních věcí. Šéfem diplomacie má být Jan Lipavský (Piráti). Podle informací LN však Zeman nechce Fialovi na tuto nominaci kývnout. Ačkoli pětikoalice, v níž vedle ODS a Pirátů figurují TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN, za osobami navrženými na ministry stojí, očekává se, že finální rozhodnutí vzejde po dalším setkání Fialy se Zemanem a také po schůzkách hlavy státu s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem a případném jednání se samotným Lipavským.
Kancelář prezidenta ještě předtím, než se u Zeman potvrdila nákaza koronavirem, avizovala setkání s jednotlivými adepty na ministry dle abecedního pořádku. Bartoš je tak první po premiérovi, s kým by měl Zeman mluvit. Zda setkání proběhne osobně, či třeba třeba přes videohovor, nebylo do uzávěrky LN jasné.
Z okolí předpokládaného premiéra ale zaznívá, že se zatím žádný boj se Zemanem nechystá. „Ivan Bartoš uměl s prezidentem mluvit. Všichni se budou přimlouvat za smírné řešení. Také půjde o to, co prezidentovi řekne daný kandidát,“ vypočítal možné proměnné matador politických jednání, který si nepřál být jmenován. „Nepohne-li se to, tak se teprve uvidí,“ dodal zdroj. Dle informací LN má Zeman k dispozici zpracovanou analýzu, že ani případným kompetenčním sporem o jmenování ministrů Ústavní soud nemůže vykonat prezidentovu vůli za něj. A tak i kdyby soud dal v případném ústavním sporu za pravdu Fialovi – tedy že prezident musí jmenovat jím navržené kandidáty –, nenahradilo by to podpis hlavy státu pod jmenovací dekret. I proto budoucí koalice věří, že se se Zemanem dohodne.

„Rande“ Babiš–Fiala

Pro Fialu je důležité i to, že se chce zúčastnit – už coby premiér – summitu zemí EU, který se na úrovni premiérů a hlav států uskuteční 16. a 17. prosince v Bruselu. Bez ohledu na prezidenta Zemana se řeší i další otázky. I kvůli tomu se Fiala sešel s dosluhujícím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Setkání dle informací proběhlo ve středu a trvalo dvě hodiny. Ani jedna strana je nechtěla komentovat. Babiš LN pouze napsal: „Nejednal jsem s panem Fialou ve Strakově akademii.“
Důvěryhodný zdroj však popsal, o čem oba politici hovořili. „Museli se bavit i o summitu. Nebudeli do té doby nová vláda, bude tam muset jet Andrej Babiš,“ řekl LN pod podmínkou zachování anonymity. „Předává se nějaká funkce. Museli řešit i praktické věci. Existuje zvyklost, že druhý premiér, co ještě nemá vládu, dostane k dispozici nějakou vládní budovu. Jde o to, aby už někde mohl úřadovat a přijímat lidi na osobní setkání,“ popsal důvěryhodný zdroj. Pod premiérský úřad spadá v centru Prahy například Hrzánský palác, ale i Kramářova vila či Lichtenštejnský palác.
Nemalý problém v konstrukci příštího kabinetu představuje i stažení kandidáta hnutí STAN na post ministra průmyslu a obchodu. Na ten aspiroval Věslav Michalik, po skandálu s mlžením ohledně kyperské firmy spojené s jeho manželkou však od kandidatury odstoupil. Oznámil to ve čtvrtek, tedy necelé dva týdny poté, co na problém jako první upozornily LN. Jméno náhradníka za Michalika by chtěl Fiala znát do nedělního aktu jmenování. V pátek ale uvedl, že termín pro STAN vyprší až v pondělí. „Nejpozději v pondělí bude oznámeno jméno kandidáta na ministra průmyslu,“ uvedl Fiala.

Prezidentovy peripetie

* 10. října Prezidenta Miloše Zemana převezla sanitka z Lán na JIP Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze, kde byl hospitalizován. * 14. října Končící předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) navštívil hlavu státu v ÚVN a oznámil, že Zeman svolal zasedání nové sněmovny na 8. listopadu. Vondráček a ani další lidé přítomní u lůžka s hospitalizovaným prezidentem neměli nasazené roušky, což doložil videozáznam zveřejněný v reakci na spekulace, že Zemanův podpis na listině je zfalšovaný. * 4. listopadu Prezidenta přeložili na standardní lůžkové oddělení.

* 5. listopadu Hlava státu poskytla rozhlasový rozhovor. Chirurg Pavel Pafko, člen prezidentova lékařského konzilia, uvedl, že má Zeman chronické jaterní onemocnění, zmínil i cirhózu.

* 9. listopadu Zeman písemně pověřil lídra vítězné koalice Spolu Petra Fialu sestavením nové vlády, což předseda ODS beztak před tím činil. * 11. listopadu Prezident přijal demisi kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). * 15. listopadu Zeman začal přijímat návštěvy. O dva dny později se osobně setkal s Petrem Fialou, který mu představil seznam kandidátů na budoucí ministry. * 25. listopadu Ve čtvrtek dopoledne prezidenta propustili z ÚVN. Ve stejný den večer poté, co se u Zemana prokázala nákaza koronavirem, převezla sanita prezidenta z Lán zpět do nemocnice, kde mu byly podány monoklonální protilátky.

Foto autor| FOTO: MAFRA-PETR TOPIČ, TWITTER JIŘÍ OVČÁČEK// KOLÁŽ ŠIMON / LN

MARTIN SHABU

Šalomoun chce soudce v Legislativní radě vlády. Zákony už podle něj v minulosti psali

26.11.2021 - ceska-justice.cz (JusticeNepřehlédněteVýběr šéfredaktora)

Budoucí ministr pro legislativu Michal Šalomoun chystá personální změny v Legislativní radě vlády. Má v plánu obsadit do ni více lidí z praxe a také soudce. Podílení se na tvorbě zákonů a angažování se v moci výkonné však už v roce 2002 zakázal Ústavní soud. „Jsem přesvědčen, že právní myšlení se od nálezu Ústavního soudu změnilo a že by nyní ten závěr nebyl tak kategorický,“ řekl Šalomoun České justici s tím, že v minulosti se soudci na tvorbě zákonů podíleli, když například soudce Pavel Šámal byl hlavním autorem občanského zákoníku.

„Bude třeba změnit legislativu, aby se soudcům umožnila účastnit na Legislativní radě vlády. Myslím, že by to kvalitě legislativy prospělo,“ uvedl Šalomoun pro server iRozhlas.cz. V justičních kuloárech se ihned začaly ozývat hlasy zmiňující nález Ústavního soudu z roku 2002, který soudcům zakázal účast na moci výkonné. „Členství v poradních orgánech ministerstva, vlády i obou komor Parlamentu pak jistě zahrnuje i relevantní plnění úkolů těchto odlišných složek státní moci a působení soudců v uvedených orgánech je tak v rozporu s principem dělby moci, nehledě k tomu, že osobní a mimosoudní vazby, k nimž při takové činnosti dochází, nevyhnutelně zvyšují pravděpodobnost možného střetu zájmů a činí tak nestrannost v podobě nepodjatosti soudců zpochybnitelnou,“ uvádí se v nálezu doslova.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra Foto: Tiskový odbor Pražského právnického podzimu

„To co říkáte, v nálezu Ústavního soudu je, nicméně jsou tam poměrně zajímavá disentní stanoviska, která uvádí, že se účast v poradních orgánech nedá vyloženě považovat za účast na moci výkonné,“ řekl nyní Šalomoun v reakci České justici. Chce se ještě poradit s odborníky. Nález včetně disentních stanovisek najdete zde. Vztahoval se primárně ke stážím soudců na ministerstvu. Podruhé se Ústavní soud podobně vyjádřil v roce 2010. Nález už chtěl v minulosti „prolomit“ exministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Tlak kvůli soudcovské radě

Nález podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry vznikl v roce 2002 jako tlak na ministerstvo, které mělo připravit zákonnou půdu pro vznik Nejvyšší rady soudnictví. Tedy orgánu, který by jako samostatný orgán reprezentoval justici. „Tím se soudci, kteří názor na Ústavním soudu prosadili, vcelku netajili,“ uvedl Vávra a připomíná že systém kdy moc soudní spravuje Ministerstvo spravedlnosti, existuje už pouze v Německu a Rakousku. „Já si myslím, že je čas naplnit nález Ústavního soudu, navrhnout zákon, změnu Ústavy a zavést Nejvyšší radu soudnictví,“ vyzývá. Argument, že na Slovensku soudcovská rada selhala, je podle něj slabý. To, že se soudci podíleli a podílí na tvorbě trestních či civilních předpisů je podle něj pouze zoufalstvím výkonné moci, která nemá dostatek kvalitních legislativců. „Politici jim nedali politické zadání. Mně by totiž nevadilo, že soudci píší zákony. Ale problém je, že to zadání nedostanou,“ dodává Vávra.

Podle Šalomouna by se ale měla promyslet samostatná změna v zákoně o soudech a soudcích aby nebylo překážkou, že soudce by byl v Legislativní radě vlády. „Myslím si, že by to zkvalitnilo legislativní proces. Kdybych do toho chtěl jít hlavou proti zdi a do Legislativní rady vlády nějakého soudce jmenoval a on by to jmenování přijal tak je otázka, jestli by se něco stalo. Ale já nechci jít hlavou proti zdi,“ dodal.

Šalomoun je nestraník, dříve kandidoval za Piráty. Je advokátem se specializací na autorské právo v umění, externě vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Politické funkce v současnosti nezastává, v letech 2010 až 2014 byl jako nestraník zastupitelem Třebíče zvoleným za Věci veřejné.

O jeho nominaci Piráti hlasovali stejným způsobem jako o týden dříve o koaliční smlouvě Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN. Vstup do vlády Piráti schválili většinou 82,1 procenta hlasujících. Do ankety se zapojilo před 90 procent členů. Hlasování o Šalomounovi takovou pozornost členů nepřilákalo. Svůj hlas odevzdalo 658 Pirátů a Pirátek z celkových 1189.

Eva Paseková

Eva Paseková

Válkův recept: Pokuty a PCR test pro každého

27.11.2021 - Mladá fronta DNES (Titulní strana)

Budoucí vláda chce ke covidu přistupovat jinak. Plošná opatření mají nahradit rozhodnutí krajských hygien, PCR testy opět umožní vstup do hospod. Co se změní, představuje kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek v rozhovoru pro MF DNES.

* V pondělí přibylo 25 877 nakažených covidem, minulý týden dvakrát přes 20 tisíc. Co pro vás ta čísla znamenají?


Že se naplňuje ta nejhorší predikce profesora Duška (šéfa statistiky), která byla známá už v září.

* Klíčové teď pro vás mají být počty lidí na jednotkách intenzivní péče a hospitalizovaných?


Zásadní je křivka nárůstu počtu hospitalizovaných na odděleních a na JIP a trend. Samotný počet pacientů na JIP totiž také není jediný ukazatel. Protože pokud bude hodně pacientů umírat, tak jejich počet na JIP bude samozřejmě klesat, ale je to přitom strašně negativní ukazatel. Je potřeba zohledňovat několik parametrů a přestat se soustředit výhradně na to, kolik mám pozitivně testovaných. Kdybych chtěl manipulovat s daty, tak bych prostě přestal testovat a najednou by se situace začala opticky zlepšovat.

* Na druhou stranu i tak křivky hospitalizovaných s nákazou covid někde musí narazit na kapacity nemocnic.


Křivka narazí na kapacitu nemocnic stejně jako v loňském roce, pokud počet denně hospitalizovaných na JIP bude někde okolo dvou tisíc. My se musíme přichystat na nárůst. Pokračování na str. 2

PCR testy pro každého Budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) Pokračování ze str. 1 * Jakým způsobem se na ten nárůst máme připravit?


Náš systém je dostatečně odolný, ale jenom pokud se do něj zapojí všichni. Pokud se do něj zapojí jenom část, tak odolný není. Je potřeba oddělit ochranu nemocnic a pacientů. V nemocnicích ta ochrana spočívá v tom, že jsou zapojena naprosto všechna lůžková zdravotnická zařízení včetně soukromých až vojenským způsobem a rozdělování pacientů by mělo probíhat okamžitě v momentě přijetí, a ne až když se pacient začne po dvou třech dnech zhoršovat a jde na JIP. Aby jednoduše procento hospitalizovaných bylo všude po republice plus minus stejné.

* A ochrana pacientů?


Efektivní léčba musí být u pozitivně testovaného pacienta nasazena hned první den. Ne aby se stalo, že pacient je s příznaky doma, není ale otestovaný a dostane acylpyrin s tím, že má nachlazení, a po pěti dnech, když se začne zhoršovat, se zjistí, že má vlastně covid. To se nesmí stát a tady zase musí být jasný příkaz ministerstva v kombinaci s kontrolou. Protože to je druhý způsob, jak se sníží počet pacientů v těžším stavu, kteří půjdou do nemocnice. Takže je důležité, aby se lidé, u kterých to jde, k hospitalizaci vůbec nedostali. A ti, u kterých to nejde, aby se roztřídili už v době hospitalizace. To jsou opatření, která musíme udělat plošně.

* To jsou ale opatření, která řeší až nemocné. Co opatření, která by zabránila nákaze?


To jsou opatření, která jsou řekněme cílená, která mají snížit počet sociálních kontaktů a zpomalit šíření viru v určité oblasti. Ta můžete udělat celorepublikově, anebo podle nějakých menších definovaných celků. My máme definované jako celky kraje a máme krajské hygieny. Cílená opatření jsou vždycky efektivnější než ta plošná, protože to, co funguje v jednom regionu, nemusí fungovat ve druhém. Cílená opatření ve spolupráci s hlavní hygieničkou by měly dělat krajské hygieny a tato opatření by měla vést ke snížení kontaktů a v horizontu čtrnácti dnů až tří týdnů také ke zlepšení situace, ale pomalu.

* Otázka zní, jestli mají regionální opatření smysl. Vzpomeňte si na situaci z loňského července, kdy Moravskoslezský kraj znovu zavedl povinnost nosit roušky. Lidé jezdili na nákupy do jiných krajů jen proto, aby je nemuseli mít.


To je sice pravda. Ale máme velká data z loňského roku, která tuto migraci porovnávala. A nejenom u nás, ale i v ostatních státech tato migrace sice dopady měla, ale byly velmi malé. Takže není to tak, že obyvatelé kraje se zvednou a všechny své obvyklé aktivity začnou dělat v jiném kraji nebo regionu. Proto říkám zavádějme lokální opatření. Samozřejmě něco jiného je Praha a Středočeský kraj, něco jiného je Zlínský kraj. Hygienik by měl zkrátka vědět, jaké opatření v jaké části kraje funguje. To, co funguje ve velkém městě, nemusí fungovat na vsi a naopak.

* A vědí to hygienici? Zatím nejevili zájem do systému opatření nějak zásadně vstupovat.


Myslím si, že to je hlavní chyba uplynulého roku. Odbor ministerstva zdravotnictví, který má hygieny na starosti, je jednak neposiloval personálně a zadruhé nevylepšoval metodické listy nebo nepoužil ty, které jsou v okolních zemích.

* Takže vlastně říkáte, že na to hygieny aktuálně kapacitu nemají. To nevypadá jako změny, které by bylo možné zavést třeba do Vánoc.


Bezesporu bylo. Jenom bych ty hygieny okamžitě začal řídit jinak. Pravděpodobně bych se bavil s armádním hygienikem a armádním epidemiologem a tak, jak je řízená chytrá karanténa, bych stejně, velitelsky, začal řešit i hygieny. Je to o schopnosti a ochotě nařídit a poručit a pak za to nařízení nést odpovědnost. A to toto ministerstvo nedělá. Jen vydává plošná opatření, která ale vůbec nemá v plánu kontrolovat, ani neví, jak by je kontroloval. My teď nejsme schopni kontrolovat regionální opatření a odpověď na to, proč se to nedělá, je: Nemáme na to lidi, protože hygieny nemohou. Teď vláda zavádí plošná opatření a kontrola bude probíhat úplně stejným způsobem.

* Jak by do toho ale mělo ministerstvo vstoupit?


Mělo by si pozvat krajské hygieniky a epidemiology a jasně jim říct, co mají dělat. Nařídit, že není možné, aby na tisíc kontrol nebyla udělena jediná pokuta. Ministerstvo nevyhodnocuje kontroly. Chtěl jsem vědět, když bylo uděláno jedenáct tisíc kontrol, ve kterém segmentu kontroly odhalily nejvíc problémů. Data chybí.

* Dobře, ale jaká forma omezení mezilidských kontaktů třeba na krajské úrovni by vám přišla vhodná?


Nemusíte omezit sociální kontakty, ale musíte omezit riziko přenosu infekce. To omezíte například tím, že všichni budou mít respirátory. To omezíte třeba tím, že když někdo někam jde, může si ověřit, že mu nic není. To v současnosti ověříte v podstatě jen PCR testem. To omezíte třeba tím, že lidí v prostoru je jenom tolik, aby epidemiologické riziko bylo akceptovatelné. Takže to bude jiné v malém prostoru, jiné ve velkém, jiné v klimatizovaném a jiné v neklimatizovaném. Já vím, že chcete jednoduchou odpověď, ale já nedokážu shrnout do dvou odpovědí něco, co je dvacet atestačních otázek z epidemiologie.

* Já tomu rozumím, jenže vy máte být novým ministrem zdravotnictví a lidé se přirozené ptají, co bude jinak.


Obtížně se mi to formuluje, abych na jedné straně říkal vše podstatné a aby to zároveň bylo dostatečně jednoduché. Změní se to, že PCR test musí být tak dostupný, aby každý, kdo chce někam jít a nechce nikoho nakazit, si ho mohl udělat a výsledek měl ještě ten den. Změní se to, že jakékoliv opatření, které se zavede, musí být kontrolovatelné. Takže pokud zavedu opatření, že se někam může jen v rouškách, tak během týdne musím prostřednictvím kontrol zjistit, kde se to nedodržuje. A pak se na to zaměřím. Není možné, aby se udělalo deset tisíc kontrol a nebyla udělena ani jedna pokuta, jako se to děje. Pak prostě něco nefunguje. Pokud se někdo přihlásí na třetí dávku, není možné, aby dostal termín po víc jak týdnu. To je vyloučeno. Ale nebudu omezovat hospodu na vesnici, kde se pořád dokola setkávají stejní lidé, protože to není epidemiologický problém. To má smysl ve velkých městech, kde se v barech točí stále noví lidé.

* Ve čtvrtek vyhlásila vláda nová opatření. Mají podle vás smysl?


Ta konkrétní opatření, která snižují množství kontaktů a omezují počet účastníků na společenských akcích, jsou opatření, která jsme my navrhovali a jsou správná. Pouze si myslím, že by neměla být zavedena plošně, ale v krajích a v některých by mohla být i přísnější, pokud hygienici usoudí, že by to pomohlo, a v jiných naopak méně přísná.

* Když do ministerského křesla usednete vy, tato opatření zůstanou, nebo je zrušíte?


Záleží, kdy do něj usednu. Když do něj usednu tento týden, tak ta opatření změním. Udělám je podle našich doporučení. Když do něj usednu za čtrnáct dní, tak vyhodnotím, jak fungují, a pokud nebudou fungovat, tak zavedu opatření podle našeho scénáře.

* Říkáte, že očkování podporujete, ale zároveň ustupujete neočkovaným tím, že chcete vrátit systém O-N-T, který kromě očkování a prodělání nemoci respektuje i negativní testy třeba pro vstup do hospody. Jaký to dává smysl?


Takto to určitě není. Očkování je jediný bezpečný způsob, jak snížit riziko vážného průběhu onemocnění. A snižuje ho zásadně. Žádný jiný bezpečný způsob neexistuje. Očkování je potřeba provést minimálně třemi dávkami. Přeočkování musí proběhnout co nejrychleji. Jakmile toto přeočkování provedeme, můžeme se bavit o další skupině, neočkovaných. Mezitím ta další skupina existuje a já musím chránit před nakažením všechny občany České republiky a je jedno, jestli jsou očkovaní, nebo neočkovaní.

* Jak je chcete chránit?


Musím je chránit pomocí respirátorů a zavedením testů. A nejlepší test, který nejlépe zaručuje, že testovaný není zdrojem viru, je PCR. Proto chci mít PCR testy jako součást systému. Neočkovaní stále chodí do práce, mají sociální kontakty, nejsou zavření doma. Je proto daleko lepší, když jsou testovaní. Testováni by měli být i očkovaní lidé, pokud mají příznaky.

* Takže žádný zvláštní tlak na neočkované?


Samozřejmě je potřeba pracovat i s těmi, kteří očkovaní nejsou. Ale tady není řešením, a to není můj nápad, to říkají sociologové, to říká řada výzkumů, nařídit očkování. Jednak je to legislativně velmi obtížně proveditelné a samozřejmě může nastat situace, že to nepovolí Ústavní soud. Zadruhé efekt není takový, jaký ti, kteří nařízení vydají, očekávají. A hlavně daleko lepší dopad má pozitivní kampaň a pozitivní stimulace.

* Jste tedy přesvědčen, že pozitivní motivací byste ve výsledku lidí proočkoval víc?


Ano. Ale na druhou stranu jsou profesní skupiny, jejichž zástupci mohou dojít ke shodě, že tato skupina má být proočkovaná. Pokud se profesní skupiny dohodnou, tam bych to podpořil.

* A ve věkových skupinách?


Ve věkových skupinách ne. To je totiž politické rozhodnutí, ne odborné rozhodnutí. Slíbil jsem, že budu vycházet z doporučení odborníků.

* Vrátím se ještě k PCR testům. Kdo je bude platit?


PCR provedené ze zdravotních důvodů logicky pojišťovna. PCR u očkovaných by měla také hradit pojišťovna. Ale PCR testy u ostatních skupin si musí platit každý sám, protože k němu je varianta – očkování.

***

Hygienik by měl zkrátka vědět, jaké opatření v jaké části kraje funguje.

Ministerstvo jen vydává plošná opatření, která ale vůbec nemá v plánu kontrolovat.

Foto autor| Foto: Jan Zátorský, MAFRA

O autorovi| Ondřej Krutilek, reportér MF DNES

Ondřej Krutilek

Soud se zastal Holešoviček

29.11.2021 - Mladá fronta DNES (Praha)

Soud pověřil hlavní město snížit hluk a imise v ulici V Holešovičkách. Magistrát s rozsudkem nesouhlasí a proti rozhodnutí soudu se odvolal.

LIBEŇ Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl ve prospěch obyvatel ulice V Holešovičkách. Ti po magistrátu požadují, aby zajistil snížení intenzity hluku a množství imisí oxidu dusíku, jejichž nadlimitní hodnoty jsou způsobené zdejší hustou dopravou. Nepravomocný rozsudek dal magistrátu tři roky na to, aby poměry V Holešovičkách zlepšil.
Soud má za to, že byť magistrát učinil některá opatření, například použil na silnici takzvaný tichý asfalt nebo částečně vyměnil okna domů, které se v ulici nacházejí, pořád pro kvalitu života místních neudělal dost.
„Stále dochází k obtěžování žalobců nad míru přiměřenou poměrům hlukem a imisemi, a to v míře zcela nepřiměřené poměrům ve srovnání s jinými lokalitami obdobně frekventovanými, a to ať již v Praze, ve zbytku ČR i ve srovnání s jinými velkoměsty v Evropě a USA,“ uvádí soudkyně.
Proti tomuto rozsudku se magistrát v minulém týdnu odvolal. Argumenty jsou však podle náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) prozatím pouze rozpracovány, a město je prý zatím nemůže zveřejnit. „Podle stanoviska advokátní kanceláře není rozsudek v souladu s právním řádem a nebyly splněny podmínky řízení,“ prozradil Scheinherr.

Spor se táhne přes 10 let

Skupina žalobců podala žalobu již v roce 2008, jelikož životní podmínky V Holešovičkách už tehdy podle nich nebyly uspokojivé. „K podání žaloby vedly zdravotní komplikace nás a našich sousedů spojené se silně znečištěným prostředím z nadlimitního hluku a zplodin z dopravy,“ vysvětluje jeden z žalobců Marek Skružný.
Celé oblasti pak ještě přitížilo zprovoznění tunelového komplexu Blanka v roce 2015, což přivedlo ještě více aut. Když se sečtou auta jedoucí z Blanky s vozidly přijíždějícími ze Severojižní magistrály po mostě Barikádníků, projede tudy až sto tisíc aut denně. Díky tomu je prý ulice srovnatelná s dálnicí.
„Neudržitelnost stavu dopravy v ulici V Holešovičkách je nezpochybnitelná, stačí přítomnost na místě a zástupcům města by věc měla být jasná. Nechápeme, proč se město Praha stále odvolává, když žalobci jsou jeho občany a nechtějí nic jiného než realizovat své ústavní právo na zdraví a zdravé životní prostředí,“ říká advokát zastupující žalující obyvatele Zdeněk Kuneš.
Kýžené řešení, po kterém obyvatelé ulice V Holešovičkách prahnou, je zahloubení této dopravní tepny. Vážnost situace si podle Scheinherra magistrát plně uvědomuje. Zahloubení ulice ale podle něj brání chybějící část Městského okruhu, a proto k němu bude moci dojít až v rámci posledních etap dostavby okruhu. Ulice V Holešovičkách totiž nemá žádnou dostatečnou objízdnou trasu, kam by se dala frekventovaná doprava odklonit.
Místo toho magistrát nabízí balíček menších opatření, která by podle Scheinherra měla situaci zlepšit. „V celé délce bude nový tichý asfalt, odstraníme zbytečná zábradlí, vysadíme 130 nových stromů a 90 keřů. Stromořadím povedou nově vydlážděné široké chodníky. Během rekonstrukce postavíme taky trakční vedení pro dobíjecí trolejbus, díky kterému se ještě o něco sníží hluk a emise,“ tvrdí Scheinherr. Podle místních ale tato opatření nejsou dostatečná a nadále trvají na tunelovém řešení. Obávají se navíc, že tyto úpravy magistrát v budoucnu použije jako záminku pro odklad zahloubení ulice.

Holešovičky stály Blanku kolaudaci

Nekvalitní podmínky pro život byly také jedním z důvodů, proč tunel Blanka v lednu letošního roku přišel o kolaudační souhlas, který dostal v říjnu 2019. Souhlas soud zrušil na základě žaloby spolku Holešovičky pro lidi, který případ napadl kvůli nesplnění podmínek kolaudace. Ta byla totiž podmíněna zlepšením situace v ulici V Holešovičkách a dostavbou Pražského okruhu, kam se část dopravy odkloní.
Podle Scheinherra ale Praha nemůže zajistit stavbu Pražského okruhu, který je starostí ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic. Město proto podalo proti zrušení kolaudačního souhlasu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, u kterého případ čeká na projednání už od března.
Zrušení kolaudačního souhlasu použila i soudkyně jako argument v nynějším rozsudku. „Soud si je vědom skutečnosti, že ještě nebyla přijata všechna možná a realizovatelná opatření v daném úseku, o čemž svědčí i zrušené kolaudační rozhodnutí týkající se tunelového komplexu Blanka,“ uvádí.
Tunelový komplex Blanka nyní stejně jako před kolaudací funguje v takzvaném zkušebním provozu, což dopravu nijak neomezuje.

Neudržitelnost stavu dopravy v ulici V Holešovičkách je nezpochybnitelná.

Foto popis| 100 tisíc aut denně Ulicí V Holešovičkách denně projede až sto tisíc aut. Komunikace vedoucí obydlenou zástavbou má proto takřka dálniční charakter. Foto autor| Foto: Petr Topič, MAFRA

O autorovi| Adam Hejduk, redaktor MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

Adam Hejduk

Krátce

27.11.2021 - Právo (Jižní Morava - Vysočina)

10 let platí

Ústavní soud odmítl stížnost Filipa Staška, jenž si má odpykat 10 let ve vězení za pokus o vraždu znojemského taxikáře. Bodl jej loveckým nožem do krku, byl při tom pod vlivem alkoholu a pervitinu. K bodnutí se přiznal, tvrdil však, že si okolnosti nepamatuje. Stručné usnesení z neveřejného řízení zpřístupnili ústavní soudci ve své databázi.

Regionální mutace| Právo - jižní Morava - Vysočina

(zr)

Na čestné občanství aspiruje biskup, muzikant i právník

27.11.2021 - Právo (Jižní Morava - Vysočina)

K šestatřiceti čestným občanům Brna by se mělo letos přidat dalších pět.
Radní již doporučili zastupitelům, aby čestné občanství udělili hudebníkovi Gustavu Bromovi (in memoriam), biskupu Vojtěchu Cikrlemu, historičce Mileně Flodrové, předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému a filozofovi Rogeru Vernonu Scrutonovi (in memoriam), který se během komunistického režimu podílel na činnosti tzv. „podzemní univerzity“, spolu s dalšími zahraničními experty vedl bytové semináře v Praze, Brně a Bratislavě pro ty, jimž režim neumožnil studium na vysokých školách.
Scruton patřil mezi zakladatele The Jan Hus Educational Foundation v Oxfordu, její archiv v roce 2012 předal jako mimořádný dar tehdejšímu generálnímu řediteli Moravského zemského muzea. Unikátní svědectví o desetileté tajné spolupráci Britů, Čechů a Slováků je dnes uloženo v Brně.
„Brno má velké štěstí na své obyvatele a uznání by si jich zasloužila celá řada – za svoje nápady, práci, kreativitu, talent i morální postoje. I letos se návrhů na udělení čestného občanství sešlo dost na to, abychom si mohli dovolit luxus výběru. Těší mě, že se do nejužšího výběru dostala dvě jména, na jejichž nominaci jsem se aktivně podílela, a to Pavel Rychetský a Milena Flodrová,“ podotkla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS). „Díky paní Flodrové má Brno patrně nejlépe zmapovanou historii vývoje názvů ulic a veřejných prostranství. Tento její rejstřík se stal zároveň jedním ze základních kamenů Internetové encyklopedie dějin Brna, která je rovněž nejrozsáhlejším projektem svého druhu. A nadto publikovala spoustu článků i knih právě o historii, památkách nebo osobnostech Brna,“ dodala primátorka.

Regionální mutace| Právo - jižní Morava - Vysočina

(mh)

Nechtěli se testovat, argumentovali protilátkami. Spor řešil Ústavní soud

27.11.2021 - Právo (Zpravodajství, Sudoku, Počasí)

Až k Ústavnímu soudu (ÚS) se dostal případ rodiny, jejíž tři děti se domáhaly zrušení mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví týkajícího se neuznávání protilátek. ÚS jim sice dal v pátek za pravdu, ale jen v procesní rovině, tedy že Nejvyšší správní soud (NSS), který jejich případ posuzoval, se nevypořádal s jednou z námitek. NSS tak bude muset spor znovu projednat, ovšem s očekávatelným výsledkem, neboť v mezidobí se již ke stejným námitkám dostatečně vyjádřil. Opatření o neuznávání protilátek sice dříve označil za nezákonné, ovšem poté, co ho ministerstvo lépe odůvodnilo, už jej ponechal v platnosti.
Spor se týkal opatření, podle něhož se měly děti na jaře dvakrát týdně testovat. Z této povinnosti byly vyňaty ty, které měly po prodělání nemoci či očkování. Rodina namítala, že děti covid prodělaly, což dokládala zjištěnými protilátkami. Podle jejich názoru by se tak děti nemusely testovat.

NSS se vyhnul povinnosti

NSS ale jejich argumentaci nevyslyšel. Upozornil, že podle návrhu by měli být lidé s protilátkami postaveni na roveň očkovaným, ale že NSS nemá pravomoc doplňovat mimořádná opatření, neboť by tím nepřípustně zasáhl do pravomoci ministerstva zdravotnictví. „Úlohou správních soudů totiž není opatření obecné povahy dotvářet či hledat optimální řešení,“ vysvětlil NSS.
Senát se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou ale k podané ústavní stížnosti uvedl, že NSS chyboval, když se vyhnul povinnosti posoudit námitku, že nezákonnost opatření spočívá v chybějící výjimce. „Měl se tím zabývat, a pokud by došel k závěru, že úprava výjimek je v opatření nedostatečná, měl napadené opatření zrušit či vyslovit jeho nezákonnost,“ konstatovala Šimáčková.
Jedním dechem ale ÚS zdůraznil, že uznáváním protilátek se vůbec nezabýval a šlo jen o procesní záležitost, navíc v mezidobí uspokojivě vyřešenou. „Pochybení NSS spočívá výlučně v tom, že svou přezkumnou pravomoc vyložil příliš úzce, čímž stěžovatelkám upřel právo na soudní ochranu,“ upozornila Šimáčková.
Proti verdiktu kolegů z tříčlenného senátu se postavil soudce Ludvík David, podle něhož NSS svou povinnost splnil řádně.

Petr Kozelka

Znalci z kauzy Kramný dostali podmínku

27.11.2021 - Právo (Zpravodajství, Sudoku, Počasí)

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti znalců Igora Fargaše a Radka Matlacha, informoval v pátek Deník. V kauze Petra Kramného vypracovali znalci posudek v jeho prospěch, podle obžaloby však byl zkreslený. Dostali podmíněné tresty, letos verdikt potvrdil Nejvyšší soud.
Kramný si odpykává 28 let vězení za to, že v roce 2013 na dovolené v Egyptě zavraždil elektrickým proudem manželku a dceru. Podle Okresního soudu v Ostravě se znalci Fargaš a Matlach dopustili křivé výpovědi a nepravdivého posudku, když vědomě zkreslili expertizu ve prospěch Kramného.
Ostravské soudy vyměřily Fargašovi devět měsíců vězení s podmínečným odkladem na 1,5 roku. Matlach dostal jeden rok s odkladem na dva roky. Oběma znalcům justice navíc uložila zákaz činnosti.
Obžaloba vycházela z posudku expertů ostravského ústavu soudního lékařství, podle nichž Kramný ženu a dceru zabil elektrickým proudem. Znalci Matlach a Fargaš uvedli jako nejpravděpodobnější příčinu úmrtí otravu z jídla, byť možnost smrti po zásahu elektrickým proudem úplně nevyloučili.
Třetí, revizní posudek jako příčinu smrti opět jednoznačně určil zásah proudem a znalec František Vorel rovněž řekl, že u některých závěrů Matlacha a Fargaše to vypadá, že jde buď o základní neznalost, nebo o úmyslné zkreslení.

ČTK, zr

První na pohovor půjde Bartoš

29.11.2021 - Právo (Titulní strana)

Na covid pozitivní prezident Miloš Zeman za speciálních hygienických opatření včera na zámku v Lánech jmenoval šéfa ODS Petra Fialu premiérem. Jeho protějšek v demisi Andrej Babiš (ANO) vzápětí Fialovi na dálku pogratuloval.
Už dnes Zeman v Lánech začne postupně přijímat kandidáty na ministry, a to podle abecedy. Jako první odpoledne dorazí šéf pirátů, budoucí vicepremiér a ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš. Jednat spolu budou přes videokonferenci v oddělených místnostech.
Zeman při jmenování Fialy seděl v kukani za plexisklem, kam ho na vozíku přivezli dva lidé v protiepidemických oblecích, aby byly splněny požadavky hygieniků. Státníci spolu hovořili přes mikrofon, s respirátory, jmenovací dekret před předáním Fialovi prošel důkladnou dezinfekcí.
„Dovolte, abych vám popřál to, co je v politice nejdůležitější, a to úspěch a pocit z dobře vykonané práce. Hodně štěstí,“ řekl Zeman Fialovi.
Prezident, který Fialu přivítal slovy „vážený pane premiére, milý Petře“, neboť si léta tykají, představil také plán dalších kroků směřujících ke jmenování celé vlády, a to zřejmě 16. prosince.
„Protože prezident má přispět k hladkému průběhu vytváření nové vlády, již zítra (v pondělí) absolvuji první setkání,“ potvrdil s odkazem na pohovory s kandidáty na ministry podle abecedy. „Tento seriál skončí 13. prosince a od té doby bude možné uvažovat o ustavení vlády jako celku,“ dodal Zeman.

(Pokračování na str. 2)

První na pohovor půjde Bartoš

(Pokračování ze str. 1)

Fiala při svém poděkování odkázal na Ústavu: „Děkuji vám, že jste mě v této složité situaci na základě výsledků voleb do Sněmovny jmenoval předsedou vlády ČR. Děkuji, že jsem vám mohl předat seznam kandidátů a kandidátek, které podle článku 68 Ústavy ČR navrhuji na členy vlády.“
Zmíněný článek uvádí, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů“. Zeman už avizoval, že jednoho z kandidátů hodlá vetovat, i když ústava tento postup nezná. Nejčastěji se spekuluje o pirátském kandidátovi na šéfa diplomacie Janu Lipavském (piráti).
Fiala po debatě s prezidentem, která po ceremoniálu proběhla v různých místnostech lánského zámku prostřednictvím počítačové videokonference, novinářům sdělil, že Zemanovy výhrady vůči kandidátovi přetrvávají. Jméno opět neprozradil s tím, že nejprve mají proběhnout osobní pohovory. A jak řekl v ČT, na seznamu jmen pro vládu nehodlá nic měnit.
Podle něj je k dispozici škála dalších možných postupů, pokud Zeman by jmenování vlády brzdil, ale odmítl je přiblížit. „Nebudu jitřit atmosféru a dělat konfl ikt mezi institucemi. Považuji za nesprávné vzkazy do médií, ukazování svalů atd. Jednejme tak, aby to bylo ve výsledku prospěšné pro ČR. Nemůžeme si dovolit ten luxus, abychom se tu handrkovali o kdejakou maličkost,“ dodal Fiala v ČT s tím, že věří v dobrý průběh. Úvahy o kompetenční žalobě na prezidenta k Ústavnímu soudu označil za předčasné.
Fiala již má ochranku, ale zatím žádné pravomoci. Úřadovat zatím má ve vládním Hrzánském paláci na Hradčanech. Fiala při ceremonii vyjádřil přesvědčení, že brzy sestaví silnou a stabilní vládu. „A mohu vám slíbit, že udělám všechno pro to, aby to byla vláda změny pro budoucnost, aby to byla vláda, která provede zemi aktuální složitou situací, vyřeší palčivé problémy, které nás dnes sužují. Ale která také provede potřebné změny. Věřím v naši dobrou spolupráci,“ sdělil Zemanovi. Zeman mu dodal rady plynoucí z vlastní zkušenosti premiéra mezi lety 1998 až 2002. „Řídil jsem se dvěma zásadami: vážit si lidí, kteří něco dokázali, a nevážit si žvanilů, za nimiž není viditelná práce, ale kteří zato radí druhým, jak oni mají pracovat. To se týkalo jak novinářů, zejména politických komentátorů, tak neúspěšných politiků,“ radil prezident.
Babiš v gratulaci na Twitteru ocenil, že se jmenování včera uskutečnilo. „Dobrá zpráva je i to, že pan prezident do 13. 12. ukončí rozhovory s ministry. Takže věřím, že ve stejném týdnu bude jmenována nová vláda,“ napsal.

Blažka si vyjasnili. Kdo za Michalika?

Fiala v ČT zmínil, že jako termín jmenování nové vlády přichází v úvahu 16. prosinec, ale dohoda s Hradem na tom ještě není. Teprve po jmenování vlády musí kabinet do třiceti dnů požádat Sněmovnu o důvěru. Aranžmá při přijímání kandidátů na ministry bude stejné jako v případě Fialova rozhovoru, tedy videokonference v oddělených místnostech.
„Chci s panem prezidentem probrat současné krize a samozřejmě vize a cíle pro resorty, za které v nové vládě ponesou pirátští ministři odpovědnost,“ konstatoval Bartoš.
Zopakoval, že si za nominací Lipavského stojí. Stejně tak Fiala hájil nominaci Pavla Blažka (ODS) na ministra spravedlnosti, kterého kvůli jeho vachrlaté minulosti kritizovali piráti.
„Znám ho z akademického prostředí bezmála 30 let, je jedním z nejvzdělanějších lidí v politice, uvažuje hodnotově a správně. Mluvil jsem o tom i s panem Bartošem a mluvil s nimi i Pavel Blažek. Ukázalo se, že řada informací se nezakládá na realitě. Nenavrhoval bych nikoho, o kom bych měl osobně pochybnosti,“ řekl Fiala.
Oslovení politici ocenili, že i za těchto okolností k aktu došlo. „Vzhledem k situace to bylo velmi důstojné,“ řekl místopředseda STAN Petr Gazdík.
„Forma odpovídá situaci. Jsem rád, že se našlo řešení, aby ke jmenování mohlo dojít co nejrychleji,“ uvedl místopředseda TOP 09 Jan Jakob. Podle něj by se nový kabinet mohl naplno ujmout vlády s důvěrou Sněmovny, v níž mají obě koalice Spolu a PirSTAN většinu, v první půli ledna.
Dnes má šéf STAN Vít Rakušan oznámit Fialovi jméno kandidáta na ministra průmyslu a obchodu za Věslava Michalika, který kvůli svým podnikatelským aktivitám minulý týden odstoupil.

Prezident má přispět k hladkému průběhu vytváření nové vlády, v pondělí absolvuji první setkání Miloš Zeman

Nebudu jitřit atmosféru a dělat konfl ikt mezi institucemi. Považuji za nesprávné ukazování svalů Petr Fiala Nenavrhoval bych na ministra nikoho, o kom bych měl osobně pochybnosti Petr Fiala

Foto popis| Prezident Miloš Zeman jmenoval včera na zámku v Lánech Petra Fialu do funkce předsedy vlády. Foto autor| Foto ČTK – Roman Vondrouš

Foto popis| Petr Fiala při včerejší tiskové konferenci před zámkem v Lánech. Foto autor| Foto Reuters

Jiří Mach

Soud nahrál protilátkám

26.11.2021 - Prima (18:55 Hlavní zprávy)

Gabriela LAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uznávání protilátek je opět ve hře. Ústavní soud vyhověl stížnosti v zájmu dětí, které se ve škole musely testovat na covid-19, i když měly laboratorně prokázané protilátky.

Marek KAFKA, moderátor
--------------------
Případ se tak vrací k Nejvyššímu správnímu soudu, který v testování dětí s protilátkami problém neviděl. Podle expertů by případ mohl otevřít cestu k celostátnímu uznávání protilátek.

Josef KOLINA, redaktor
--------------------
Uznávat, či neuznávat protilátky proti nemoci covid-19? Otázka, se kterou si Češi lámou hlavu už několik měsíců. Soudy řešily případ tří dětí, které ve škole otestovali, i když měly laboratorně prokázané protilátky. Nejvyšší správní soud jim zapravdu nedal. Ústavní soud ale ano. Nejvyšší správní soud původně odmítl případ s tím, že justice nemůže do opatření přidávat nové výjimky.

redaktorka; citace: Kateřina ŠIMÁČKOVÁ, soudkyně zpravodajka Ústavního soudu ČR
--------------------
Na tomto základě měl případně v situaci, kdy by došel k závěru, že je úprava výjimek v napadeném opatření obecné povahy nedostatečná, napadené mimořádné opatření zrušit či vyslovit jeho nezákonnost.

Jiří ŠINKORA, imunolog
--------------------
Já stojím naprosto za Ústavním soudem jako imunolog, protože přítomnost protilátek v krvi znamená jednoznačně, že jste se s tím virem setkal.

Ondřej DOSTÁL, expert strany pro zdravotnictví /Piráti/
--------------------
Rozhodnutí Ústavního soudu je správné a logické.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog
--------------------
Hlavní problém je v tom, že ještě není nikde určeno, jaká hladina protilátek a jakých protilátek je dostatečná.

Josef KOLINA, redaktor
--------------------
Verdikt by mohl být ale ještě významnější. Mohl by totiž vydláždit cestu k tomu, aby Ministerstvo zdravotnictví protilátky uznalo jako vstupenku k normálnímu životu.

Ondřej DOSTÁL, expert strany pro zdravotnictví /Piráti/
--------------------
Ono se to stejně u Nejvyššího správního soudu již ocitlo, a to ve věci těch pondělních opatření o maloobchodu, kde si právě mnoho prodělavších stěžovalo, že ačkoliv podle mezinárodních poznatků je ta ochrana u nich poměrně robustní, tak se po šesti měsících vůbec to prodělání nebere v potaz.

Jiří ŠINKORA, imunolog
--------------------
Neuznávání protilátek mi připadá trochu středověké, bych řekl.

Josef KOLINA, redaktor
--------------------
Josef Kolina, CNN Prima News.


Osud vánočních trhů

27.11.2021 - Prima (18:55 Hlavní zprávy)

Marek KAFKA, moderátor
--------------------
Naštvání a zoufalost. Prodejci z vánočních trhů se dnes vraceli ke svým potemnělým stánkům, které včera večer zavřeli kvůli vládním opatřením. Museli se zbavit veškerého zboží, které by se časem mohlo zkazit. V kanálech tak skončily desítky litrů svařáku, punče nebo moštu.

Jakub PAVELKA, redaktor
--------------------
Takhle to včera večer vypadalo v Českých Budějovicích. Jakmile padla osmnáctá hodina, pořadatelé museli adventní trhy ukončit. Ještě větší dusno pak začalo být na náměstí po příjezdu policistů. Ti měli za úkol dohlédnout na zastavení prodeje. Vláda je ale ohledně trhů nekompromisní.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví v demisi /nestr. za ANO/
--------------------
Není kontrola toho, jestli člověk je očkován nebo prodělal nemoc. Nikdo to nekontroluje vlastně tyto certifikáty oproti standardním restauracím.

Jakub PAVELKA, redaktor
--------------------
Někteří prodejci se dnes na trhy vrátili. Musejí se totiž zbavit veškerého netrvanlivého nového zboží, které se včera neprodalo.

prodejce
--------------------
Tohle je, dejme tomu, 10 000.

prodejce
--------------------
Nevím, jestli se mám smát nebo plakat.

Jakub PAVELKA, redaktor
--------------------
Podobně jsou na tom i stánkaři v Plzni. Ti jsou navíc naštvaní kvůli tomu, že se přímo vedle nich dnes otevřely trhy farmářské.

Emil PROCHÁZKA, provozovatel trhů
--------------------
Řešíme to s právníkama. Všechny velký provozovatelé se spojili a doufáme, že vláda dostane rozum a narovná podmínky, aby byly veškerý stejný.

Jakub PAVELKA, redaktor
--------------------
Některým městům se ale čekat nechce. Třeba v Mostě tak o své trhy lidé nepřijdou. Přejmenovali je tam totiž na zimní farmářské.

Jan PAPAREGA, primátor města Most /ProMost/
--------------------
Já myslím, že ta odpovědnost je primárně na lidech. Nemůžeme to přenášet na taková, za mě, ne zcela šťastná opatření.

prodejce
--------------------
Nám přišli to říct z magistrátu. Bylo to super. Byli jsme šťastní za to, že vlastně máme ještě nějakou šanci něco prodat.

Ondřej DOSTÁL, právník, expert na zdravotnické právo
--------------------
Město Most zvolilo cestu obejít opatření. Správné řešení je zrušit opatření, které je omezuje ze stejných důvodů, proč Ústavní soud už v loňském roce zrušil opatření, které diskriminovalo maloobchodníky.

Jakub PAVELKA, redaktor
--------------------
To se ostatně snaží prosadit i samotní pořadatelé. Ti stále leží v naději, že se na vánoční trhy ještě letos podíváme. Krajské štáby a Jakub Pavelka, CNN Prima. News.


Ústavní soud vyhověl stížnosti kvůli neuznávání protilátek

26.11.2021 - TV Nova (17:00 Odpolední Televizní noviny)

Veronika PETRUCHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud vyhověl stížnosti kvůli neuznávání protilátek. Nejvyšší správní soud se tak znovu musí zabývat případem tří dětí, které se musely v dubnu ve školách testovat, ačkoliv měly protilátky na nemoc covid-19. Dřív jim odmítl vyhovět při výjimce z testování.

redaktor
--------------------
Podle Ústavního soudu svou pravomoc při přezkoumávání mimořádného opatření vyložil příliš úzce, ačkoliv jiné podobné návrhy směřující proti koronavirovým opatřením řešil detailně. Sporné opatření už v daném znění neplatí. Laboratorně potvrzené protilátky ale stále nejsou řazeny na úroveň očkování nebo 180 dnům od zotavení z nemoci.

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011