S velkým zájmem asi všichni sledujeme, jak nová politická reprezentace začíná vstupovat do nového boje za zásahy do našich platů. Smutné je, že zvolila shodné metody jako všichni předchůdci. Místo toho, aby si s námi sedla za jednací stůl a vyložila nám své úmysly, a tady si myslím, že Soudcovská unie je již dlouhodobě věrohodným partnerem, se kterým se jednat dá, tak nám vzkazuje přes média, jak musíme zásahy do platů respektovat, či že to většina soudců pochopí.
Přitom základním otázkou není to, zda se platy sníží či nikoliv, ale to, jakým směrem se bude vůbec ubírat vývoj platů do budoucna. Politici nás už dlouhou dobu udržují v nejistotě. Nevím, zda je to promyšlený tah, nutící nás k poslušnosti, nebo jen základní nedostatek slušnosti a empatie k našemu stavu. V žádném seriozním oboru přece nelze stavět úspěch na permanentní nejistotě, kolik si vydělám příští rok. Zákon 236/1995 Sb. nám dával jasnou představu o pohybu, nikoliv jen růstu, ale i případném snížení, na relativně dlouhou dobu. A my jsme, jako každý soudný člověk, mohli plánovat investice a spotřebu tak, abychom se nedostávali do registru dlužníků, umožnili dětem vzdělání a zajistili se na dobu, kdy nás stát v sedmdesáti letech odsune za minimální důchod do penze.
Za určitých okolností jsem schopen uznat, že je nutné šetřit, ale ne v situaci, kdy se reálný pokles příjmů dotkne pouze nás. Poslanci si k případné ztrátě 5% platu buď přiberou funkci ve sněmovně, případně svoji činnost poslance omezí v prospěch své výdělečné činnosti a jejich příjem změn nedozná. Zaměstnanci ve státní sféře reálné snížení mezd nepostihne, neboť se krátí objem mzdových prostředků a nikoliv mzda. Protože tabulková místa nejsou zcela obsazena a někdo bude propuštěn, třeba se mzdy ve státní správě ještě zvýší. A nám zbývá již otřepaný argument, že si nic přivydělat nemůžeme, na který nikdo nikdy neslyšel. To konečně prokazuje argumentace páně ministra Kalouska, který by byl horkým favoritem, pokud by se pořádalo mistrovství světa v demagogii. Jsem skutečně zvědav na vysvětlení, proč se proti korupci bojuje snížením platů. A ať ani náhodou pan ministr neargumentuje tím, že přece nechceme říct, že snížením platů začneme brát úplatky. Já se totiž bavím o vytváření korupčního prostředí a nikoliv o tom, že úplatky brát budeme.
A tak to vypadá, že náš první kontakt s vládou bude na půdě Ústavního soudu, který třeba opět předvede nějaký veletoč proti našim stížnostem a proti logickým argumentům ústavních soudců, kteří se nerekrutovali z politických kruhů. Podle mě je to ten nejhorší začátek, který si můžeme mezi budoucími partnery představit. S těmi novými tvářemi totiž budeme jednat, a ať se kolegové nezlobí, i o podstatnějších věcech, než jsou platy, a ať již u Ústavního soudu uspějeme či nikoliv, vztah s mocí výkonnou a zákonodárnou to prostě poznamená.
P.S. Vzkaz pro pana premiéra: Pokud jste na půdě Nejvyššího soudu prohlásil, že snížení platů většina soudců pochopí, tak vás mohu ubezpečit, že o správnosti této vize můžete úspěšně pochybovat, už jenom proto, že nám dosud nikdo seriozně nevysvětlil, co vlastně máme chápat a proč.
Mgr. Stanislav Findejs