Quo Vadis
Lidé prý chodí do divadla proto, aby společně sdíleli emoce a tím se ujistili, že ostatní je prožívají stejně a že i oni jsou (snad) normální. Texty v tomto sborníku vznikly z podobného důvodu. Jsou to přednášky a části diskusí ze dvou seminářů o soudcovské etice, které v roce 2005 zorganizovala Soudcovská unie České republiky s pomocí grantu vlády Spojených států amerických. Na seminářích se scházeli lidé, kteří se snažili dobrat odpovědi na otázku, jaký by měl být soudce a jak by se měl chovat v profesním i osobním životě. Jací bychom vlastně měli a chtěli být.
Význam seminářů spočíval v konfrontaci vlastních názorů a pochybností s názory a pochybnostmi ostatních. Je to způsob, jak se vyznat v sobě samých a tím získat jistotu, která je nezbytná pro vlastní sebevědomí. Jen soudce, který si uvědomuje význam a odpovědnost svého postavení a přijímá omezení z toho plynoucí, může vystupovat sebevědomě a být pro veřejnost autoritou.
Evropská organizace MEDEL (Magistrats Européens pour la Démocratie et les Libertés) byla založena před dvaceti lety. Sdružuje 15 národních organizací soudců nebo státních zástupců z 11 evropských zemí. Členskými státy jsou Spolková republika Německo, Belgie, Kypr, Španělsko, Francie, Řecko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Česká republika, Rumunsko. Každá země je zastoupena v MEDELu jednou nebo více organizacemi soudců nebo státních zástupců. Správní rada MEDELu je složena z delegátů každé národní organizace. Ze svého středu volí výkonný výbor složený ze 7 členů. V současné době to jsou: Miguel Carmona (Španělsko), prezident, Stavros Mantakiozidis (Řecko), Ludmila Krišlová (ČR), Leandro Valgolio (Německo), Antonio Cluny (Portugalsko), Marie Anne Swartenbroekx (Belgie) -sekretář. Bližší informace najdete na webových stránkách www.medelnet.org
Pojištění dorovná příjem i v době léčení úrazu
Běžný život s sebou přináší pro každého z nás celou řadu situací, které představují značné riziko. Utrpíme-li úraz v zaměstnání nebo ve svém volném čase, může to pro nás i pro naše blízké znamenat podstatný zásah do života. Jedním ze způsobů, jak snížit případné následky úrazu, je sjednat si vhodné úrazové pojištění.
Úrazové pojištění označuje skupinu pojištění, která mají společný základ, a tím je úraz. Pokud si sjednáte úrazové pojištění u České pojišťovny, je základním pojištěným rizikem smrt následkem úrazu a trvalé následky úrazu. K těmto základním rizikům si můžete dále připojistit dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem s možností výběru formy plnění. A to buď příslušným procentem ze sjednané pojistné částky nebo ve formě vyplácených denních dávek.
Úraz často vyžaduje několikadenní hospitalizaci v nemocnici. Pro krytí tohoto rizika si klient může sjednat pojištění pro případ hospitalizace následkem úrazu, kdy mu po dobu hospitalizace pojišťovna bude vyplácet sjednané denní dávky.
K úrazovému pojištění dospělých je výhodné sjednat si také připojištění progresivního plnění, které při úrazech s vážnými následky zajistí podstatně vyšší, až čtyřnásobné, pojistné plnění, nebo připojištění drobných úrazů u pojištění, které zahrnuje pojištění doby nezbytného léčení.
Výstava „Vídeňská secese a moderna - Užité umění a fotografie“ se nyní koná až do 11. září 2005 ve výstavních sálech Obecního domu. "Tento styl se snažil dodávat krásu předmětům denní potřeby a obohacovat tak jejich uživatele trvalým estetickým zážitkem. Stejně i my přistupujeme k našim zákazníkům, když se jim snažíme zpříjemňovat každodenní finanční transakce,“ poznamenal David Grund, předseda představenstva a generální ředitel HVB Bank.
HVB Bank je partnerem rozsáhlé mezinárodní přehlídky současného umění pořádané Národní galerií, která nese název „Druhý pohled“. Bienále se bude konat v období od 14. června do 11. září 2005 ve Veletržním paláci a dalších objektech Národní galerie. Pro tuto přehlídku poskytla Národní galerie prostory v minimálním rozsahu 9000 m2. Záštitu nad bienále přijali prezident republiky Václav Klaus a primátor hlavního města Prahy Pavel Bém. Prezidentem Mezinárodního bienále současného umění 2005 je generální ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák, hlavním kurátorem ředitel Sbírky moderního a současného umění Tomáš Vlček, koordinátorkou přípravných prací je Světlana Michajlová.
Vážený pane ministře,
chceme Vás informovat o situaci u Okresního soudu v Liberci a současně požádat o její urychlené řešení.
K výkonu soudcovské činnosti u Okresního soudu Liberec je v současnosti přiděleno 34 soudců. Ve skutečnosti nás vykonává činnost 28, z toho ale na plný úvazek jen 25 soudců. Jsou totiž čerpány mateřské dovolené, vykonávány dlouhodobé stáže u soudu vyššího stupně, dvě soudkyně pracují na zkrácený úvazek, u předsedkyně soudu a místopředsedkyň pro povinnost vykonávat i řídící činnosti je zákonem počítáno se sníženým výkonem. Jeden soudce rezignoval na funkci a jeho pracovní poměr skončí 30.4.2005.
V roce 2004 bylo podáno k našemu soudu 12 358 žalob, obžalob a dalších návrhů. K datu 31.12.2004 čeká na vyřízení celkem 10 147 těchto věcí.
Předkládací zpráva
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platových poměrech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, je předkládán podle plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2004 a na rok 2005.
Rakouská soudcovská unie (Vereinigung der Österreichischen Richter) byla založena v r. 1907 a skládá se z celkového počtu cca 2.600 členů (stav 2004), což představuje stupeň organizovanosti soudců ve výši 95 %. Sestává z jedenácti odborných skupin (Fachgruppen) z věcného hlediska, jako např. civilní právo, trestní právo, nesporné záležitosti a rodinné právo, pracovní a sociální právo, právo ve věcech mladistvých, bytové a nájemní právo, evropské právo a mezinárodní spolupráce soudců aj. Kromě tohoto členění podle jednotlivých oborů je třeba uvést i další členění Soudcovské unie podle místních hledisek, tzv. Sekce (Sektionen) v jednotlivých rakouských spolkových zemích či krajích, z nichž je nejsilnější sekce Vídeň s 762 členy. Zvláštní sekci reprezentují soudci nejvyšších soudů (Nejvyšší soudní dvůr, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud). Soudcovská unie vydává měsíčně časopis Richterzeitung, tiskový orgán soudců, s přehledem aktuální judikatury, literatury, personálních agend i (většinou v editorialu) s vyjádřením představitelů Soudcovské unie k aktuálním stavovským, ale i politickým otázkám. Od r. 1999 je zřízena webová stránka www.richtervereinigung.at.
Prezident Exekutorské komory České republiky, JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., rád staví na zelené louce. Před deseti lety spoluzakládal Radu pro reklamu, kde působil sedm let v pozici výkonného ředitele. Poté spoluzaložil další organizaci – Exekutorskou komoru ČR – a opět je v nejvyšší pozici. Rozhovor o tom, kdo jsou exekutoři, kam směřují a proč je máme konečně začít vnímat pozitivně.
Jaký je rozdíl mezi soudním a nesoudním exekutorem?
Tak především u soudu není exekutor, ale soudní vykonavatel. Soudní exekutor je osoba splňující podmínky pro jmenování exekutorem, kterému ministr spravedlnosti mezi léty 2001–2004 udělil licenci na vedení exekutorského úřadu.
Soudce Vrchního soudu v Hammu a poradce v rámci twinnigového programu EU působí v Čechách od července 2002. Má tři děti a psa, trvale bydlící v Německu. Sám bydlí v Čechách a do Německa dojíždí na návštěvu. S doktorem Paulem Springerem jsme si povídali o českých a německých soudech a o tom, co bylo v novinách.
S jakým osobním cílem jste šel do Čech na pozici předvstupního poradce pro rozšíření EU?
Vždycky jsem chtěl pomoct české justici a snažil jsem se o to i dříve. Byl jsem čtyři roky pracovníkem ministerstva spravedlnosti v německém Düsseldorfu. Byl jsem byl sice soudcem, ale se svým souhlasem jsem byl přeřazen na ministerstvo a tam jsem si vzal mimo jiné na starosti podporu států střední a východní Evropy. Už tenkrát, asi v roce 95, mi ležela podpora české justice na srdci. Kvůli tomu jsem jel do Prahy, sešel se zde s jednou paní z mezinárodního odboru a nabídl jsem jí za německé ministerstvo spravedlnosti, že bychom je mohli podpořit.