Návrh zákona, kterým se mění zák. č. 6/2002 Sb.

Diskuse k návrhu zákona v intranetové části do 24.2. 2005
Předkládací zpráva
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platových poměrech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, je předkládán podle plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2004 a na rok 2005.
Návrh
ZÁKON
ze dne ………. 2005,
kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů,  zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platových poměrech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů
 
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST  PRVNÍ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl. I
Zákon  č. 6/2002 Sb., o soudech , soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů ( zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb.,  nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.  349/2002 Sb., zákona č.192/2003 Sb. a zákona č. 441/2003 Sb. se mění takto:
1.             V § 3 odstavci 2 se za slova „V rozsahu stanoveném“ vkládají slova „tímto zákonem nebo“.
2.             V § 40 se doplňuje odstavec 5, který zní:
              „(5) Předseda soudu může rozhodnout, že práce soudu je organizována zcela nebo zčásti v pracovních skupinách pod vedením předsedů senátů nebo samosoudců.“.
3.             V  § 47  se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
            „(3)  Zvýší-li se u okresního soudu podle odstavce 2 v průběhu funkčního období soudcovské rady (§ 58 odst. 1) počet soudců nad 30, doplní se soudcovská rada na stanovený počet náhradníky podle pořadí získaných hlasů při volbě soudcovské rady. Není-li takový postup možný a zbývá-li do konce funkčního období soudcovské rady ještě nejméně jeden rok, postupuje se obdobně podle ustanovení § 58 odst. 2 a 3.“.
 
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
4.             V § 50 odst. 1 písmenu b) se za slova „funkce u Nejvyššího soudu“ vkládají slova
 „, s výjimkou  přeložení k Nejvyššímu soudu na základě výběrového řízení podle
 § 72,“.
5.             V § 50 odst. 1  se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i),  které zní:
„i) navrhuje členy výběrové komise podle § 72 odst. 5.“.
6.             V § 51 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „s výjimkou přeložení na základě výběrového řízení podle § 72“.
7.             V § 51 odst. 1 písmeno f) zní:
„f) navrhuje členy výběrové komise podle § 72 odst. 5,“.   
8.             V § 52 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „s výjimkou přeložení na základě výběrového řízení podle § 72“.
9.             V § 52 odst. 1 písmeno f) zní:
„f) navrhuje členy výběrové komise podle § 72 odst. 5,“.
10.         V § 63 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí:
„(2) Pokud podává návrh na jmenování soudce prezidentu republiky ministr spravedlnosti, činí tak na základě výsledku výběrového řízení. K výběrovému řízení je oprávněn se přihlásit každý, kdo splňuje podmínky pro jmenování do funkce soudce podle tohoto zákona.
(3)   Výběrové řízení podle odstavce 2 vyhlašuje na základě potřeby obsazení volných funkčních míst soudců v obvodu působnosti krajského soudu předseda tohoto krajského soudu se souhlasem ministra spravedlnosti. Pro vyhlášené výběrové řízení jmenuje předseda krajského soudu  sedmičlennou  výběrovou komisi, složenou ze soudců působících v obvodu působnosti krajského soudu a ze zástupce Ministerstva spravedlnosti.
(4)   Na základě výsledků výběrového řízení navrhne ministr spravedlnosti na každé funkční místo, pro které má být soudce jmenován, jednoho kandidáta. Výsledky výběrového řízení jsou pro ministra spravedlnosti závazné.
(5)   Člen výběrové komise podle odstavce 3 má nárok na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem této funkce v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem1a), a na paušální náhradu ve výši 150 Kč za jeden den výkonu funkce.
(6)   Způsob vyhlašování výběrového řízení podle odstavce 2 a jmenování členů výběrových komisí, pravidla a postup výběrového řízení a hodnocení jeho výsledků a způsob předkládání návrhů kandidátů na jmenování soudcem, upraví ministerstvo vyhláškou.
---------------------------------------------------
1a)  Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.“.
11.         V § 67 odst. 1se věta druhá nahrazuje textem „Při přidělení k výkonu funkce k určitému soudu stanoví ministr spravedlnosti se souhlasem soudce též den jeho nástupu do funkce. Ministr spravedlnosti může výjimečně soudce přidělit na základě jeho předchozího souhlasu k výkonu funkce ke krajskému nebo vrchnímu nebo Nejvyššího soudu, jestliže vykonával právnickou činnost v případě krajského a vrchního soudu nejméně 8 let a v případě Nejvyššího soudu nejméně 10 let, z toho nejméně po dobu 5 let vykonával funkci soudce nebo soudce Ústavního soudu, a pokud výsledek jeho odborné znalosti a osobnostní předpoklady dávají záruku řádného výkonu funkce u příslušného soudu. Do doby 5 let výkonu funkce soudce potřebné pro výjimečné přidělení ke krajskému, vrchnímu nebo Nejvyššímu soudu se nezapočítává doba nepřítomnosti v práci z důvodu těhotenství, doba mateřské  a rodičovské dovolené, doba překážek v práci a doba omluvené nepřítomnosti v práci přesahující 70 pracovních dnů v každém roce výkonu funkce soudce a doba dočasného zproštění výkonu funkce soudce podle § 100.“
12.         V § 67 se doplňují odstavce 4 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 2a znějí:
„(4) Nově jmenovaného soudce, přiděleného k okresnímu soudu podle odstavce 1, který již dříve nevykonával po dobu alespoň 3 let funkci soudce, státního zástupce nebo jinou tomu odpovídající právní praxi, ministr spravedlnosti dočasně přidělí na dobu jednoho roku ode dne nástupu do funkce ke krajskému soudu, do jehož obvodu přísluší okresní soud, ke kterému byl soudce přidělen. V době dočasného přidělení podle věty první nelze soudce dočasně přidělit podle § 68 a 69 nebo přeložit podle § 71 až 73.
(5) Souhlas s dočasným přidělením podle odstavce 1 je součástí předběžného souhlasu s přidělením soudce podle ustanovení § 60 odst. 1.
(6) Po dobu dočasného přidělení podle odstavce 4 nemůže být soudce jmenován soudním funkcionářem.
(7) Při dočasném přidělení podle odstavce 4 náleží soudci plat a další náležitosti soudce okresního soudu; ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího plat soudce při dočasném přidělení soudce k jinému soudu se v tomto případě nepoužijí. 2a)
--------------------------------------------
2a)  § 28 odst. 7 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.“.
13.          V § 68 odst. 1 a odst. 2 písm. a) až c) se slova „podle § 71 a 72“ nahrazují slovy „podle § 71 až 73“.
14.         Za § 70 se vkládá  nový § 70a, který zní:
                                                            „§ 70a
(1)   Za dočasné přidělení se též považuje, pokud je soudce se svým souhlasem nebo na svou žádost přidělen v zájmu využití zkušeností k jinému orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky.
(2)   O dočasném přidělení podle odstavce 1 rozhoduje ministr spravedlnosti.“.
15.         § 71 až 73 znějí:      
㤠71
(1)   Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu lze s jeho souhlasem nebo na jeho žádost přeložit k výkonu funkce na jiný soud stejného stupně nebo nižšího stupně.
(2)   O přeložení soudce rozhodne ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce překládán, popřípadě s předsedou příslušného krajského soudu, jde-li o přeložení soudce k okresnímu soudu v jeho obvodu, a po projednání s předsedou soudu, z něhož je soudce překládán, popřípadě s předsedou příslušného krajského soudu, jde-li o přeložení soudce okresního soudu v jeho obvodu. Proti zamítnutí žádosti soudce o přeložení podle odstavce 1 není přípustný opravný prostředek.
(3)   K výkonu funkce soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu lze soudce těchto soudů přeložit jen se souhlasem předsedů obou těchto soudů.
§ 72
(1)   Nestanoví-li tento zákon jinak, lze k soudu vyššího stupně soudce přeložit pouze na základě výběrového řízení. Podmínkou účasti ve výběrovém řízení je složení atestační zkoušky (§ 129 odst. 2) a hodnocení soudce (§ 82 odst. 3).
(2)   K Nejvyššímu soudu může být přeložen soudce, jestliže vykonával právnickou činnost nejméně 10 let, z toho nejméně po dobu 5 let vykonával funkci soudce nebo soudce Ústavního soudu, a který při výběrovém řízení prokáže, že svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.
(3)   Ke krajskému nebo vrchnímu soudu může být přeložen soudce, jestliže vykonával právnickou činnost nejméně 8 let, z toho nejméně po dobu 5 let vykonával funkci soudce nebo soudce Ústavního soudu, a který při výběrovém řízení prokáže, že svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.
(4)   Výběrové řízení vyhlašuje ministr spravedlnosti na volná funkční místa soudců u příslušného soudu; ustanovení § 67 odst. 1 věty druhé a § 71 odst. 1 tím nejsou dotčena.
(5)   Výběrové řízení provádí pětičlenná výběrová komise, jejímž předsedou je předseda soudu, ke kterému má být soudce přeložen. Dalšími členy výběrové komise jsou
a)        u Nejvyššího soudu čtyři soudci tohoto soudu jmenovaní jeho předsedou na návrh soudcovské rady tohoto soudu,
b)        u vrchního soudu tři soudci tohoto soudu, jmenovaní jeho předsedou  na návrh soudcovské rady tohoto soudu, a jeden soudce Nejvyššího soudu jmenovaný jeho předsedou na návrh soudcovské rady Nejvyššího soudu,
c)        u krajského soudu tři soudci tohoto soudu, jmenovaní jeho předsedou  na návrh  soudcovské rady tohoto soudu, a z jednoho soudce vrchního soudu, do jehož obvodu krajský soud přísluší, jmenovaný jeho předsedou na návrh soudcovské rady vrchního soudu. Jedná-li se o výběrové řízení na funkci soudce krajského soudu pro správní soudnictví, je členem komise namísto soudce vrchního soudu soudce Nejvyššího správního soudu, jmenovaný jeho předsedou na návrh soudcovské rady Nejvyššího správního soudu.
(6)   Na základě výsledků výběrového řízení přeloží soudce k příslušnému vyššímu soudu ministr spravedlnosti. K výkonu funkce k Nejvyššímu soudu lze soudce přeložit jen se souhlasem předsedy tohoto soudu.
(7)   Způsob vyhlašování výběrového řízení podle odstavce 1 a jmenování členů výběrových komisí, pravidla a postup výběrového řízení a hodnocení jeho výsledků, upraví ministerstvo vyhláškou. 
§ 73
(1)   Dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů nebo ke změně obvodů soudů a nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit jinak, lze soudce i bez jeho souhlasu nebo žádosti přeložit na jiný soud.
(2)   Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, lze podle odstavce 1 soudce přeložit pouze na jiný soud téhož stupně v rámci obvodu soudu o jeden stupeň vyššího nebo na soud o jeden stupeň nižší v obvodu soudu, k němuž byl soudce přidělen k výkonu funkce, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto přeložení.
(3)   Z téhož důvodu nelze soudce přeložit opakovaně.
(4)   Soudci, který byl přeložen podle odstavců 1 a 2, náleží dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu3), je-li vyšší než plat, který by mu náležel při přeložení podle § 71.“.
16.           V § 82 se doplňují odstavce 3 až 6. které znějí:
            „(3) Soudce je povinen podrobit se po uplynutí prvních 4 let od vzniku pracovního vztahu hodnocení svých odborných a dalších předpokladů pro výkon funkce soudce a schopnosti vyřizovat přiměřené množství věcí plynule a bez průtahů. Do této doby se nezapočítává doba nepřítomnosti v práci z důvodu těhotenství, doba mateřské a rodičovské dovolené, doba překážek v práci a doba omluvené nepřítomnosti v práci přesahující 70 pracovních dnů v každém roce výkonu funkce soudce a doba dočasného zproštění výkonu funkce podle § 100. Hodnocení je též podmínkou účasti ve výběrovém řízení podle § 72; toto hodnocení nesmí být starší jednoho roku.
(4) Hodnocení je prováděno písemnou formou; jeho obsah je veřejný.
(5)   Odborné předpoklady soudce hodnotí příslušný senát soudu, který rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným hodnoceným soudcem. Osobnostní předpoklady a schopnost soudce vyřizovat přiměřené množství věcí plynule a bez průtahů hodnotí předseda soudu, u něhož soudce v době hodnocení vykonává funkci. Je-li hodnocen soudce, který byl k soudu přeložen nebo dočasně přidělen, hodnotí soudce předseda tohoto soudu ve spolupráci s předsedou soudu, u něhož soudce vykonával funkci před přeložením nebo před dočasným přidělením.
(6)   Podrobnosti o hodnocení stanoví ministerstvo vyhláškou.".
17.         V § 88 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Do doby výkonu tohoto kárného opatření se nezapočítávají doby trvání omluvené nepřítomnosti v práci a překážek v práci.“.
18.         V § 89  se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
              „(2) Pokud odpovědnost soudce vyplývá z rozhodnutí jiného než tuzemského orgánu, k zániku odpovědnosti soudce dochází uplynutím 2 let od oznámení takového rozhodnutí České republice.“.
19.          V § 91 se v písmenu a)  vypouští  slovo „nebo“.
20.         V § 91 se na konci textu písmene b) nahrazuje tečka slovy „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) byl podle § 82 odst. 3 hodnocen jako nevyhovující.“.
21.         V § 99 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) byl-li pověřen výkonem soudnictví u mezinárodního soudu, a to na dobu tohoto pověření,“.
22.         V § 99 odstavci 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se  písmeno d), které zní :
„d) byl-li dočasně přidělen k jinému orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky (§ 70a), a to na tohoto dočasného přidělení.“.
23.         V § 99 odst. 2 se slova „dojde dnem,“ nahrazují slovy „dojde počínaje dnem následujícím po dni,“.
24.         V § 99 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) nebo d) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce  podle zvláštního právního předpisu,3)  není-li s výkonem soudnictví u mezinárodního soudu nebo s přidělením k jinému orgánu nebo organizaci mimo území České republiky spojeno poskytování odměny.“.
25.         V § 99 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:
              „(4) Po dobu dočasného zproštění podle odstavce 1 písm. b) nebo d) má soudce vedle platu a dalších náležitostí podle odstavce 3 věty druhé nárok na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce v zahraničí podle zvláštního právního předpisu7), pokud tyto náhrady nehradí příslušný mezinárodní soud nebo jiný orgán nebo organizace se sídlem mimo území České republiky.
---------- ------------------------------------
7) § 17 a § 24 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.“.
26.         V § 100 odst. 1 písm. a) se slova „a to do pravomocného skončení trestního stíhání,“ zrušují.
27.         V § 100 odst. 1 písm. b) se slova „a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení,“ zrušují.
28.         V § 100 odst. 1 písm. c) se slova „ , a to do pravomocného skončení tohoto řízení“ zrušují.
29.         V § 100 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
              „(2) Soudce je dočasně zproštěn výkonu funkce počínaje dnem následujícím po dni, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější. Dočasné zproštění výkonu funkce končí dnem právní moci rozhodnutí vydaného v řízení podle odstavce 1, neskončilo-li dříve dnem zániku funkce soudce nebo dnem, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí ministra spravedlnosti o skončení dočasného zproštění výkonu funkce. V době do právní moci rozhodnutí vydaného v řízení podle odstavce 1 může ministr spravedlnosti opětovně rozhodnout o dočasném zproštění výkonu funkce nebo o jeho skončení jen změní.li se okolnosti, na jejichž základě bylo o dočasném zproštění výkonu funkce nebo o jeho skončení naposledy rozhodnuto.“.
 
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
30.         V § 100 se dosavadní odstavec 3 zrušuje a v nově označeném odstavci 3 se v poslední větě zrušují slova „ , jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok“.
31.         V § 106 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
              „(1) Funkce předsedy a místopředsedy soudu zaniká uplynutím doby 10 let ode dne jmenování do funkce předsedy nebo místopředsedy soudu. Ke jmenování do funkce předsedy nebo místopředsedy téhož soudu může dojít i opakovaně.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označuje jako odstavce 2 a 3.
32.         V  § 116 odst. 1 se první věta nahrazuje větou „Pracovní poměr justičního čekatele, který složil odbornou zkoušku a nestal se vyšším soudním úředníkem, lze s jeho souhlasem změnit na pracovní poměr na dobu neurčitou.“.
33.         V § 116 odst. 1 se v druhé větě slova „již dnem,“ nahrazují slovy „dnem, který předchází dni,“.  
34.         V § 116 odstavec 2 zní:
„(2) V době trvání pracovního poměru podle odstavce 1 vykonává justiční čekatel úkony soudu svěřené podle zvláštního právního předpisu vyššímu soudnímu úředníkovi.“.
35.         V § 117 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Do doby 5 let výkonu funkce vyššího soudního úředníka se započítává doba výkonu funkce justičního čekatele, asistenta soudce Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a doba výkonu funkce asistenta soudce Ústavního soudu.“.
36.         V § 117 se na konci odstavce 2 doplňují slova „;odbornou justiční zkoušku lze opakovat pouze jednou.“.
37.         V § 117 se v odstavci 4 slova „právní praxi podle § 110“ nahrazují slovy „tuto funkci“ a na konci se doplňuje věta „Do této doby se započítává doba výkonu funkce vyššího soudního úředníka nebo justičního čekatele.“.
38.         V § 123 se doplňuje odstavec 4, který zní:
              „(4) Pověření pracovníci ministerstva a předsedové krajských a vrchních soudů a Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu jsou při plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona oprávněni nahlížet do elektronické evidence věcí, vedených u jednotlivých soudů a zjištěné údaje využívat při vyřizování stížností a prověřování, zda věci jsou vyřizovány bez zbytečných průtahů.“.
39.         V § 129 odst. 2 se na konci první věty včetně poznámky pod čarou č. 9a doplňují slova „ , pokud jejich vzdělávání nezajišťuje Justiční škola9a). Justiční akademie organizuje též speciální vzdělávání soudců zakončené atestační zkouškou.
------------------------------------------------------------
9a)  § 17b zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících,  ve znění pozdějších předpisů.“.
40.         V § 132 se dosavadní text označuje jako odstavec 1  a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Justiční akademie vedle své vzdělávací činnosti zabezpečuje doprovodné služby potřebné k zajištění výuky a jinou hospodářskou činnost.“.
41.         V příloze č. 5 se v bodu 3 slova „do 31. prosince 2006“ zrušují.
Čl. II
Přechodná ustanovení k zákonu o soudech a soudcích
1.         Přeložení soudců, o nichž bylo rozhodnuto podle dosavadních předpisů, se považují za přeložení podle tohoto zákona.
2.         Funkce předsedů a místopředsedů soudů jmenovaných do funkce podle dosavadních předpisů zaniká uplynutím doby 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.         Justiční čekatelé, kteří byli v pracovním poměru podle dosavadní právní úpravy jsou považováni za justiční čekatele podle tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vyšších soudních úřednících
Čl. III
Zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících,  ve znění zákona č. 152/1995 Sb.,  zákona č. 62/1999 Sb. a zákona č. 192/2003 Sb., se mění takto:
1.             V § 1 se  za slova „ v trestním řízení“ vkládají slova „ ,v soudním řízení správním“.
2.             V § 2 odstavec 1 zní:
              „(1) Vyšším soudním úředníkem může být občan České republiky, který je bezúhonný a
b)        úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků (dále jen „studium“), nebo
c)         úspěšně složil odbornou justiční zkoušku nebo závěrečnou zkoušku, nebo
d)        úspěšně ukončil vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice. Pracovní poměr ve funkci vyšší soudní úředník se v tomto případě uzavírá na dobu určitou do dne následujícího po dni konání závěrečné zkoušky (§ 15 odst. 1). V případě úspěšného složení závěrečné zkoušky se pracovní poměr na dobu určitou mění na pracovní poměr na dobu neurčitou.“.
3.             V  § 3 odstavci 1 se  za slova „na základě“ vkládají slova „zákona nebo“     .
4.             V  § 3 odstavec 2 zní:
              „(2) Rozvrh práce určuje, ve kterých věcech vyšší soudní úředník provádí jednotlivé úkony na základě pověření předsedou senátu nebo samosoudcem ( dále jen „předseda senátu“).“.
5.             V § 3 se odstavec 3 zrušuje.
6.             V § 9  odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
7.             V § 9  odst. 1 písm. b)  se bod 4 zrušuje.
8.             V § 9 odst. 1 písm. b) se doplňují body 7 a 8, které znějí:
„ 7. o přenechání předluženého dědictví věřitelům na úhradu zůstavitelových dluhů,
   8. o likvidaci dědictví,“.
9.             V § 9 odst. 1 písmeno c) zní:
   „ c) řízení ve věcech péče soudu o nezletilé děti, lze-li je provést bez nařízení jednání a v opatrovnickém řízení osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, lze-li je provést bez nařízení jednání, “ .
10.         V § 9 písmenu f) se slova „v němž není třeba nařídit jednání,“ nahrazují slovy „lze-li je provést bez nařízení jednání,“ .
11.         V  § 9 písmena g) až i) znějí:
„g) řízení ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku, lze-li je provést bez nařízení jednání,
h)        v řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, lze-li je provést bez nařízeného jednání,
i)          úkony soudu podle § 260 odst. 2 občanského soudního řádu,“.
12.         V § 9 se za písmeno i) doplňují písmena j) až n), která znějí:
„j) úkony při prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle § 260e občanského soudního řádu,
k) jednotlivé úkony při dražebním jednání podle § 336h odst. 1 a § 338u odst. 1 občanského soudního řádu,
l) jednotlivé úkony dohlédací činnosti soudu podle § 338l občanského soudního řádu,
m) jednotlivé úkony rozhodování v řízení konkursním a vyrovnávacím s výjimkou úkonů a rozhodování, které se provádí při jednání, a s výjimkou rozhodování o prohlášení konkursu, o jeho zrušení a o rozvrhu konkursní podstaty,
n) protesty směnek a šeků.“.
13.         V § 9 se odstavec 2 zrušuje.
14.         Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10e, které znějí:
 
                                                                      „§ 10a
 
(1)   Předseda senátu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit vyššího soudního úředníka, aby provedl ve věci projednávané v občanském soudním řízení samostatně tyto úkony
a)        rozhodování ve věcech vybírání, vyměřování a vrácení soudních poplatků včetně zrušování nesprávných rozhodnutí o povinnosti zaplatit soudní poplatek, s výjimkou případů, kdy uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek,souvisí s rozhodnutím ve věci samé vydaném po jednání,
b)        úkony při odstraňování vad podání,
c)        úkony potřebné před předložením věci k rozhodnutí o věcné příslušnosti,
d)        úkony potřebné k přípravě jednání nebo k rozhodnutí ve věci, které se vydávají podle zákona bez nařízení jednání,
e)        opravu rozhodnutí, netýká-li se výroku rozhodnutí,
f)          vydání platebního rozkazu a v tomto případě také výzvy žalovanému, aby se ve věci vyjádřil,
g)        úkony před předložením dovolání,
h)        úkony v řízení o výkon rozhodnutí s výjimkou úkonů, o nichž zákon stanoví, že je může provést jen soudce,
i)          úkony v řízení konkursním a vyrovnávacím s výjimkou úkonů, které se provádí při jednání, a s výjimkou rozhodování o prohlášení konkursu a o jeho zrušení.
 
(2)   Předseda senátu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit vyššího soudního úředníka, aby ve věci projednávané v občanském soudním řízení samostatně rozhodl o
a)        zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku a o zrušení tohoto rozhodnutí, byl-li soudní poplatek zaplacen po jeho vydání,
b)        osvobození od soudních poplatků,
c)        žádosti účastníka na ustanovení zástupce,
d)        ustanovení opatrovníka pro řízení,
e)        pořádkové pokutě,
f)          prominutí zmeškání lhůty,
g)        vyslovení místní nepříslušnosti,
h)        vrácení složených záloh,
i)          svědečném, znalečném a tlumočném,
j)          opožděně podaných odporech a o zrušení platebního rozkazu, který nelze doručit,
k)        opožděně podaném odvolání nebo dovolání.
 
(3)   Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jde-li o rozhodnutí, které podle zákona přijímá senát nebo které bylo vydáno při jednání.“.
 
§ 10b
              Předseda senátu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit  v jednotlivé věci vyššího soudního úředníka, samostatně provedl všechny úkony  soudu prvního stupně v občanském soudním řízení v těchto věcech
a)        v řízení o dědictví, lze-li je provést bez nařízení jednání, a v němž nejde
1.         o postup podle § 175k odst. 1 a 2 občanského soudního řádu,
2.         o odnětí věci podle § 175zb občanského soudního řádu,
3.         o vrácení věci podle § 175zd občanského soudního řádu,
4.         o dědictví, které se nachází v cizině, nebo
5.         o dědictví po zůstaviteli, který byl cizím státním příslušníkem nebo který zemřel v cizině,
6.         o přenechání předluženého dědictví věřitelům na úhradu zůstavitelových dluhů,
7.         o likvidaci dědictví
b)        v řízení o věcech péče o nezletilé děti, lze-li je provést bez nařízení jednání,
c)        v řízení o úschovách,
d)        v řízení o umoření listin,
e)         v opatrovnickém řízení osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, lze-li je provést bez nařízení jednání,
f)          v řízení ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku, lze-li je provést bez nařízení jednání,
g)        v řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, lze-li je provést bez nařízeného jednání,
h)        v řízení o výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí, lze-li je provést bez nařízení jednání,
i)          úkony soudu podle § 260 odst. 2 občanského soudního řádu,
j)          úkony při prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle § 260e občanského soudního řádu,
k)        jednotlivé úkony při dražebním jednání podle § 336h odst. 1 a § 338u odst. 1 občanského soudního řádu,
l)          jednotlivé úkony dohlédací činnosti soudu podle § 338l občanského soudního řádu,
m)      jednotlivé úkony rozhodování v řízení konkursním a vyrovnávacím s výjimkou úkonů a rozhodování, které se provádí při jednání, a s výjimkou rozhodování o prohlášení konkursu, o jeho zrušení a o rozvrhu konkursní podstaty,
n)        protesty směnek a šeků.
 
§ 10c
(1)   Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je vyšší soudní úředník oprávněn provádět samostatně ve věcech projednávaných v trestním řízení tyto úkony soudu
a)        sepisování podání včetně návrhů a opravných prostředků,
b)        vyřizování dožádání ,
c)        kontrolu korespondence obviněných.
(2)   Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může předseda senátu ve věci projednávané v trestním řízení pověřit vyššího soudního úředníka samostatným provedením těchto úkonů soudu
a)        opatřováním nebo vyžadováním podkladů určených předsedou senátu, důležitých pro řízení před soudem,
b)        doručováním písemností osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a sepisováním protokolu o výslechu k tomuto úkonu,
c)        rozhodováním o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,
d)        přípravou hlavního líčení a veřejného zasedání, zejména předvoláním a vyrozumíváním osob na řízení zúčastněných, opatřováním a vyžadováním písemností a podkladů pro rozhodnutí soudu, sledováním závad v doručování a zjednáním jejich nápravy,
e)        rozhodováním o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce,
f)          rozhodováním o svědečném, znalečném a tlumočném,
g)        rozhodováním o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízení a náklady spojené s výkonem vazby, o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů poškozeného a o povinnosti nahradit odměnu a         hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem,
h)        rozhodováním o zápočtu vazby a trestu,
i)          plněním zákonné oznamovací povinnosti ve vykonávacím řízení, prováděním ochranných opatření směřujících k výkonu uložených trestů, ochranných opatření nebo pořádkové pokuty, a rozhodováním o způsobu jejich výkonu, s výjimkou rozhodování o přerušení výkonu trestu, upuštění od výkonu trestu nebo jeho zbytku, o podmíněném propuštění z výkonu trestu, změně způsobu výkonu trestu, propuštění z ochranného léčení a z ochranné výchovy nebo upuštění od jejich výkonu,
j)          účastí při návštěvách obviněných ve vazbě,
k)        vyznačováním právní moci rozhodnutí,
l)          poučováním obžalovaných, svědků, znalců a tlumočníků při hlavním líčení
m)      opatřením potřebných k výkonu trestu odnětí svobody,
n)        opatřením ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku,
o)        výzvou k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a opatření souvisejících s prováděním výkonu rozhodnutí o nich,
p)        opatřením k výkonu jiných uložených trestů,
q)        opatřením k výkonu ochranného léčení, ochranné výchovy a zabrání věci,
r)         úkonů souvisejících s výkonem rozhodnutí,
s)         prováděním opatření a zajišťování podkladů pro rozhodnutí o osvědčení při podmíněném odsouzení, podkladů řízení o podmíněném propuštění, o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti a od výkonu zbytku trestu zákazu pobytu, podkladů pro rozhodnutí o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody a zahlazení odsouzení,
t)          vyrozuměním o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení,
u)        podáváním dalších dodatečných zpráv rejstříku trestů,
v)        rozhodnutím o výši odměny ustanoveného obhájce a o znalečném a tlumočném,
w)      kontrolou korespondence obviněných.
(3)   U soudů, které rozhodují o řádných opravných prostředcích v trestních věcech, může předseda senátu pověřit vyššího soudního úředníka samostatným provedením těchto úkonů
a)        přezkoumáním procesních podmínek pro konání veřejného zasedání, zejména kontrolou řádného doručení rozhodnutí, existenci odůvodnění opravného prostředku, řádného uplatnění práv poškozených, jakož i dodržováním ustanovení o zastoupení,
b)        operativními úkony směřujícími k zajištění odvolacího řízení,
c)        předkládáním označených rozhodnutí k evidenci, zajišťováním digitalizace soudních rozhodnutí v evidenčních programech,
sledováním rozhodovací činnosti podřízeného soudu po vrácení věci
 
                                                                 § 10d
     V soudním řízení správním může vyšší soudní úředník, nestanoví-li jinak zákon, samostatně vykonávat tyto úkony soudu
d)        sepisování podání do protokolu včetně návrhů,
e)        vyřizování dožádání,
f)          odstraňování vad podání,
rozhodování ve věcech soudních poplatků včetně rozhodování o zastavení řízení z důvodu nezaplacení poplatků.
 
§ 10e
    V soudním řízení správním může vyšší soudní úředník z pověření předsedy senátu a při zachování odpovědnosti předsedy senátu provádět tyto úkony soudu
a)        úkony směřující ke kompletní revizi správního spisu, zejména zjištění a srovnání listin obsažených ve správním spise a jejich srovnání s podklady citovanými v napadených rozhodnutích, z nichž vycházel správní orgán, případně s podklady, na které odkazuje podaná žaloba, opatření listin, které sloužily jako podklady pro napadené správní rozhodnutí,
b)        rozhodování o svědečném, znalečném a tlumočném,
c)        rozhodování o pořádkové pokutě,
d)        rozhodování o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného zástupce žalobce,
e)        úkony krajského soudu před předložením kasační stížnosti,
f)          rozhodování o zastavení řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět.“.
15.         V § 11 odst. 1 písm. d) se slova „s výjimkou dožádání ve styku s cizinou“ zrušují.
 
16.         § 13 zní:
 
㤠13
Vyšší soudní úředník je oprávněn v souvislosti s občanským soudním řízením, s trestním řízením a soudním řízením správním
a)        vydávat úřední potvrzení o skutečnostech známých ze spisu,
b)        vyhotovovat  na pokyn předsedy senátu  statistické listy a provádět další práce v oboru statistiky,
c)        vydávat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z obchodního rejstříku, z rejstříku obecně prospěšných společností a z nadačního rejstříku,
d)        vyřizovat dotazy a připomínky účastníků řízení, jejich zástupců, obhájců a dalších osob, týkající se průběhu řízení v jednotlivých věcech.“.
 
17.         Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13d, které znějí:
 
                                                                „§ 13a
Předseda senátu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit vyššího soudního úředníka, aby pro něho zpracoval písemné vyhotovení rozhodnutí, které podle zákona nemusí obsahovat odůvodnění nebo které obsahuje pouze zkrácené odůvodnění, nebo písemné vyhotovení jiného jednoduchého rozhodnutí.
 
§ 13b
(1)   Provedením úkonů soudu pověřuje vyššího soudního úředníka předseda senátu, který byl zařazen do stejného soudního oddělení, v němž působí vyšší soudní úředník.
(2)   Pověření k provedení úkonů soudu se týká jen té věci, v níž bylo uděleno.
(3)   Pověření k provedení úkonů soudu je pro vyššího soudního úředníka závazné.
(4)   Předseda senátu je oprávněn dávat vyššímu soudnímu úředníkovi závazné pokyny, jak má být úkon soudu proveden nebo jak má při provedení úkonu postupovat. V odůvodněných případech nebo na žádost vyššího soudního úředníka se závazný pokyn zaznamená ve spise.
(5)   Předseda senátu dohlíží na to, aby úkony soudu, které vykonává vyšší soudní  úředník, byly prováděny správně a včas.
§ 13c
(1)   Předseda senátu odejme vyššímu soudnímu úředníkovi věc, v níž ho pověřil samostatným provedením úkonu nebo která patří do samostatné působnosti vyšších soudních úředníků, ukáže-li se, že jde o věc složitou nebo mimořádně obtížnou, nebo rozhodne-li se provést úkon sám, popřípadě jeho provedením pověřit justičního čekatele.
(2)   Odnětí věci podle odstavce 1 není soudním rozhodnutím.
 
§ 13d
Vyšší soudním úředník je povinen provádět úkony soudu a jinou činnost při výkonu soudnictví v souladu se zákonem a jinými obecně závaznými právními předpisy a řídit se pokyny předsedy senátu.“.
18.         V § 15 se odstavec 3 zrušuje.
19.         § 17 zní:
㤠17
(1)   Studium vyšších soudních úředníků je překážkou v práci, za kterou náleží zaměstnanci náhrada mzdy, která se rovná jeho platu. Účastníku studia, který byl do dne zahájení studia zaměstnancem soudu náleží po dobu této překážky v práci náhrada platu ve výši platu, na který mu vznikl u soudu nárok přede dnem zahájení studia.
(2)   Účastník studia má nárok na bezplatné ubytování v ubytovacích zařízeních Justiční školy a na příspěvek na stravování podle zvláštních právních předpisů ve výši, která náleží ostatním zaměstnancům soudu, k němuž je v pracovním poměru.“.
20.         Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:
㤠17a
Vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice nahrazuje studium; jeho absolventi mohou vykonat závěrečnou zkoušku (§15 odst. 1) po absolvování specializačního kurzu a po adaptační praxi v délce 12 měsíců.“.
21.         Za část třetí se vkládá  nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní:
                                                             „ČÁST ČTVRTÁ
 Justiční škola
                                                                       § 17b
(1)   Zřizuje se Justiční škola se sídlem v Kroměříži.
(2)   Justiční škola je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Dohled nad činností Justiční školy vykonává Ministerstvo spravedlnosti.
(3)   Justiční škola zabezpečuje vzdělávání a další vzdělávání vyšších soudních úředníků a  zaměstnanců odborného a administrativního aparátu soudů a státních zastupitelství. Tuto činnost vykonává Justiční škola v součinnosti se soudy, státními zastupitelstvími, Justiční akademií a s vybranými vědeckými a pedagogickými pracovišti.
 
                                                                    § 17c
(1)   Statutárním orgánem Justiční školy je ředitel. Ředitele jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Ředitel zajišťuje chod Justiční školy po stránce personální, organizační, materiální a finanční. 
(2)   Ředitele zastupuje jeho náměstek. Náměstka jmenuje a odvolává ředitel.
(3)   Poradním orgánem pro výchovně vzdělávací činnost Justiční školy  je pedagogická rada. Členy pedagogické rady jmenuje a odvolává ředitel po projednání s Ministerstvem spravedlnosti.
                                                                   § 17d
(1)   Vnitřní organizaci Justiční školy a podrobnosti o její činnosti upravuje statut, který vydává, mění a ruší Ministerstvo spravedlnosti po projednání s ředitelem.
(2)   Obsahové, organizační a personální zajištění výuky Justiční škola projednává s Ministerstvem spravedlnosti.
(3)   Justiční škola vedle své vzdělávací činnosti zabezpečuje doprovodné služby potřebné k zajištění výuky a jinou hospodářskou činnost.“.
 
Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část pátá.
 
 
 
ČÁST  Třetí
Změna zákona o státním zastupitelství
                                                                    Čl. IV
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb. , zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 630/2004 Sb. se mění takto:
1.            V § 19 odstavec 2 zní:
„(2) Ministr spravedlnosti může státního zástupce přeložit s jeho souhlasem nebo na jeho žádost k jinému státnímu zastupitelství téhož stupně, nestanoví-li tento zákon jinak; ke státnímu zastupitelství nižšího stupně může ministr spravedlnosti přeložit státního zástupce jen na jeho žádost. Žádost o přeložení podává státní zástupce prostřednictvím nejvyššího státního zástupce, který k žádosti připojí své stanovisko. O zamítnutí žádosti státního zástupce o přeložení rozhoduje ministr spravedlnosti. Státní zástupce může až do dne rozhodnutí ministra spravedlnosti o změně svého přidělení  vzít žádost zpět.“.
2.             V §  19 odstavec 6 zní:
„(6) Nestanoví-li tento zákon jinak, lze ke státnímu zastupitelství vyššího stupně přeložit státního zástupce jen na základě výsledků výběrového řízení. Výběrové řízení vyhlašuje ministr spravedlnosti na volná funkční místa státních zástupců u příslušného státního zastupitelství.“.
3.             V § 19 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:
              „(7) Výběrové řízení provádí pětičlenná výběrová komise, jejímž předsedou je vedoucí státního zastupitelství, ke kterému má být státní zástupce přeložen. Dalšími členy výběrové komise jsou
a)        u Nejvyššího státního zastupitelství čtyři státní zástupci tohoto státního zastupitelství, jmenovaní nejvyšším státním zástupcem,
b)        u vrchního státního zastupitelství  tři státní zástupci příslušného vrchního státního zastupitelství, jmenovaní vrchním státním zástupcem a jeden státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, jmenovaný nejvyšším státním zástupcem,
c)        u krajského státního zastupitelství tři státní zástupci příslušného krajského státního zastupitelství, jmenovaní krajským státním zástupcem, a jeden státní zástupce vrchního státního zastupitelství, do jehož obvodu krajské státní zastupitelství přísluší, jmenovaný vrchním státním zástupcem.
              (8) Na základě výsledků výběrového řízení  přeloží  ministr spravedlnosti státního zástupce k příslušnému vyššímu státnímu zastupitelství. K Nejvyššímu státnímu zastupitelství lze státního zástupce přeložit jen se souhlasem nejvyššího státního zástupce.
              (9) Způsob vyhlašování výběrového řízení podle  odstavce 7, jmenování členů výběrových komisí,  pravidla a postup výběrového řízení a hodnocení jeho výsledků, upraví ministerstvo vyhláškou.“.
4.             V § 22 odstavec 3 zní:
              „(3) Státní zástupce je dočasně zproštěn výkonu funkce počínaje dnem následujícím po dni, v němž bylo státnímu zástupci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější. Dočasné zproštění výkonu funkce končí dnem právní moci rozhodnutí vydaného v řízení podle odstavců 1 a 2, neskončilo-li dříve dnem zániku funkce státního zástupce nebo dnem, v němž bylo státnímu zástupci doručeno rozhodnutí ministra spravedlnosti o skončení dočasného zproštění výkonu funkce. V době do právní moci rozhodnutí vydaného v řízení podle odstavců 1 a 2 může ministr spravedlnosti opětovně rozhodnout o dočasném zproštění výkonu funkce nebo o jeho skončení jen změní.li se okolnosti, na jejichž základě bylo o dočasném zproštění výkonu funkce nebo o jeho skončení naposledy rozhodnuto.“.
5.             V § 30 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Do doby výkonu tohoto kárného opatření se nezapočítávají doby trvání omluvené nepřítomnosti v práci a překážek v práci.“.
6.             V § 34 odst. 6 se za slova „závěrečnou zkoušku“ vkládají slova „a nestal se státním zástupcem“ a za slova „končí dnem“ se vkládají slova „, který předchází dni“.
7.             V § 40 odst. 1 se na konci textu písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno f ), které zní:
„f)   způsob vyhlašování výběrového řízení pro přeložení ke státnímu zastupitelství vyššího stupně, jmenování členů výběrových komisí, pravidla a postup výběrového řízení a hodnocení jeho výsledků.“.
Čl. V
Přechodná ustanovení k zákonu o státním zastupitelství
1.         Přeložení státních zástupců, o nichž bylo rozhodnuto podle dosavadních předpisů, se považují za přeložení podle tohoto zákona.
 
2.         Právní čekatelé, kteří byli v pracovním poměru podle dosavadní právní úpravy, jsou považováni za právní čekatele podle tohoto zákona.
 
ČÁST ČTVRTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. VI
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 555/2004 Sb.,se mění takto:
1.             V § 25 odst. 1 písm. b) se za slova „funkce u Nejvyššího správního soudu“ vkládají slova „ , s výjimkou přeložení k Nejvyššímu správnímu soudu na základě výběrového řízení podle § 122,“.
2.             V § 25 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) navrhuje členy výběrové komise podle § 122 odst. 5.“.
3.             § 122 zní:
„ § 122
(1)   K Nejvyššímu správnímu soudu může být přeložen soudce, jestliže vykonával právnickou činnost nejméně 10 let, z toho nejméně po dobu 5 let vykonával funkci soudce nebo soudce Ústavního soudu, a který při výběrovém řízení prokáže, že svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.
(2)   Nestanoví-li tento zákon jinak, lze soudce přiděleného nebo přeloženého k soudu nižšího stupně přeložit k Nejvyššímu správnímu soudu pouze na základě výběrového řízení.
(3)   Výběrové řízení vyhlašuje ministr spravedlnosti na volná funkční místa u Nejvyššího správního soudu.
(4)   Výběrové řízení provádí pětičlenná výběrová komise, jejímž předsedou je předseda Nejvyššího správního soudu a dalšími členy soudci Nejvyššího správního soudu jmenovaní jeho předsedou na návrh soudcovské rady tohoto soudu.
(5)   Na základě výsledků výběrového řízení přeloží soudce k Nejvyššímu správnímu soudu se souhlasem jeho předsedy ministr spravedlnosti.
(6)   Způsob vyhlašování výběrového řízení podle odstavce 1 a jmenování členů výběrových komisí, pravidla a postup výběrového řízení a hodnocení jeho výsledků, upraví ministerstvo vyhláškou.“.
4.             V § 123 se slova „podle § 122“ nahrazují slovy „podle § 122 odst. 1“.
 
ČÁST pátá
Změna zákona č. 7/2002 Sb.
Čl. VII
Zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 192/2003 Sb., se mění takto:
1.             V § 4 odst. 1 se slova „a 4 soudců“ nahrazují slovy „, 4 soudců, 1 advokáta a 1 notáře“ a za slovo „soudce“ se vkládají slova „, 1 advokáta, 1 notáře“.
2.             V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4 a 5, které znějí:
              „(4) Advokáta za člena senátu jmenuje podle odstavců 1 a 2 předseda příslušného krajského soudu na návrh předsedy České advokátní komory.
              (5)  Notáře za člena senátu jmenuje podle odstavců 1 a 2 předseda příslušného krajského soudu na návrh prezidenta Notářské komory České republiky.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.
3.             V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud odpovědnost soudce vyplývá z rozhodnutí jiného než tuzemského orgánu, k zániku odpovědnosti soudce dochází uplynutím 2 let od oznámení takového rozhodnutí České republice.“.
 
ČÁST šestá
Změna zákona č. 201/1997 Sb.
Čl. VIII
V § 9 odstavci 2 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 279/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb.,   zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 630/2004 Sb., se slova „, pokud by na něj jinak státnímu  zástupci vznikl  nárok“ zrušují.
 
ČÁST Sedmá
Účinnost
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

další články

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011