Pohledy a názory
Vrchní státní zastupitelství v Praze vyjádřilo politování nad možným únikem interních materiálů vztahujících se k vyšetřování případu soudce J.B. Mediální kampaň, kterou údajně pravdivé informace vyvolaly, označilo za uměle odvozenou.
Ministerstvo spravedlnosti se momentálně zabývá problémem zavedení tiskových mluvčích u českých soudů. Ještě před několika měsíci bylo rozhodnutí ministra Čermáka v nedohlednu, dnes je téměř skutečností. Projednávají se konkrétní detaily. Jaké informace a komu bude tiskový mluvčí podávat a co bude v jeho kompetenci. Dr. Paul Springer, soudce Vrchního soudu v Hammu a poradce v rámci twinnigového programu EU v Čechách, má dlouholeté zkušenosti s německou justicí. Systém tiskových mluvčích tam mají zavedený od roku 1981. Jak vypadá a co obnáší funkce tiskového mluvčího v Německu?
Soudcovská unie ČR uspořádala v pátek 4. června 2004 kulatý stůl s novináři na téma tiskoví mluvčí a existující způsoby informování veřejnosti ze strany soudů. Jako řečníci se setkání zúčastnili Mgr. Jaromír Jirsa, prezident SU ČR, PhDr. Iva Chaloupková, tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR, Dr. Paul Springer, soudce Vrchního soudu v Hammu a poradce v rámci twinningového programu EU a Mgr. Ivana Picková, tisková mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů ČR a novinářka.
I když už prý jsou lidé schopni se zase soudit o grunty, dnes zřejmě o objekty podnikatelského baroka, běžní spotřebitelé do soudních síní se svými problémy míří neradi. A tak zamítnuté reklamace, z nichž jako sláma z bot čiší nechuť prodejce se tím vůbec zabývat, natož uznat právo spotřebitele, jsou tím nejlepším a nejbezpečnějším způsobem, jak dnes se zákazníkem v obchodě jednat. Prodejce totiž ví, že i když spotřebitel tvrdí, že ho dá k soudu, pravda bývá jiná. Málokterý spotřebitel v sobě najde odvahu se do soudního sporu pustit.
Nejen mezi odbornou, ale i mezi širokou veřejností se dnes často hovoří na téma komunikace soudců s veřejností, nebo potažmo s médii. Poprosili jsme proto ředitele zpravodajství České televize Mgr. Zdeňka Šámala o odpověď na otázku: „Myslíte si, že by na soudech měli existovat tiskoví mluvčí?“
Musím konstatovat, že jako novinář nemám bezprostřední zkušenost se soudy a soudci. Funkci tiskového mluvčího však obecně doporučit mohu. Případná neochota odpovídat novinářům na jejich leckdy banální dotazy se dá možná někdy lidsky i profesně pochopit. V praxi pak ale vytváří vcelku jednoznačný dojem, že dotazovaný něco skrývá, že má důvod to skrývat, že něco neudělal tak jak měl - anebo naopak udělal to, co neměl. U veřejnosti, jíž je novinář zástupcem, pak může vznikat dokonce dojem jisté přezíravosti. Soudy u nás mají takovou pověst jakou mají a je v tomto ohledu celkem jedno, že se dá diskutovat, do jaké míry je to pověst oprávněná. Laik nakonec vidí jen to, že novinář nedostal odpověď na otázku.
Evropsko-české fórum (ECF) sdílí obecně panující obavy o stav soudnictví v České republice. Již delší dobu se zabýváme stavem právního a podnikatelského prostředí v České republice. Jedním z našich základních argumentů přitom zůstává konstatování, že čeští soudci jsou přetěžování administrativními požadavky.
Domníváme se, že řízení u českých soudů by se měla a také mohla zrychlit. Náš názor je jednoznačný – úkolem soudce je soudit. Jeho intelektuální kvality jsou příliš cenné a je po nich i jinak taková poptávka, že by neměly být zneužívány k administrativní činnosti soudů.
Dne 19. dubna 2004 se uskutečnilo další zasedání Justičního grémia. Za Soudcovskou unii ČR se ho zúčastnili JUDr. Jaroslav Mádr, 1. viceprezident, a Mgr. Tomáš Běhounek, justiční čekatel. Informace z jednání jsou k dispozici v extranetové části.
Firma Novotný, Šíma & partneři audit, s. r. o., uskutečnila audit hospodaření a čerpání finančních prostředků odborné komise s názvem Soudcovsko-podnikatelský výbor. Tu zřídila Republiková soudcovská rada SU ČR, která je odpovědná za správu a využití prostředků získaných formou příspěvků od jednotlivých členů Soudcovsko-podnikatelského výboru, jakož i za vedení účetnictví Soudcovské unie, jehož součástí je i účetnictví „SPV SU“.
Ve středu 7. dubna 2004 odpoledne se uskutečnila v pořadí již čtvrtá přehlídka talárů. Po Františkových Lázních, Českých Budějovicích a Hradci Králové tentokrát v Praze v budově Městského soudu ve Spálené ulici. A tentokrát bez televizních kamer a bez cvakání fotoaparátů, bez humbuku. Na přehlídku do Českých Budějovic, pokud vím, novináři nepřijeli, pravděpodobně proto, že je nikdo nepozval. Do Prahy novináři jezdit nemusejí, je jich tu spousta.
K Městskému soudu přišel jeden (lépe řečeno jedna). Pro ostatní poté, kdy se novinářsky vyřádili v Hradci, téma zjevně vyčpělo. A mně je to skoro líto, protože třeba by tentokrát bylo možné vysvětlit, co že to je ten soudcovský talár a proč by bylo vhodné mít jiný. Připouštím, že jsem poněkud naivní, domnívám-li se, že lze vysvětlit, že soudci nejsou zpovykaná banda egocentrických šílenců, kteří, místo aby konečně začali řádně pracovat a zasloužili se tak o své pohádkově vysoké příjmy jdoucí z peněz daňových poplatníků, touží po jediném: svými nesmyslnými požadavky zruinovat státní rozpočet.
Na půdě Krajského soudu v Ostravě se v pátek 27. 2. 2004 uskutečnila první vpravdě historická návštěva prezidenta SU ČR Mgr. Jaromíra Jirsy.
Spolu s ním k našemu soudu zavítal i viceprezident JUDr. Jaroslav Mádr, výkonná manažerka kanceláře SU Mgr. Eva Mrzenová a zástupce PR agentury D.D.M. Ing. Michal Dolana. Schůzky se účastnil vedle členů naší sekce i zástupce sekce Okresního soudu v Ostravě.