Pohledy a názory
Psal se rok 1988 a já, coby studentka třetího ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy, jsem se zúčastnila spolu s několika dalšími kolegy studijního pobytu v tehdejší NDR. Mimo jiné byla na programu i účast u soudního jednání. Byli jsme vpuštěni do jednací síně již před započetím samotného jednání, stejně jako další lidé, které jsme tehdy považovali za zástupce veřejnosti. Jednání stále nezačínalo, pouze skupinka lidí se bavila u malého stolku. Bavili jsme se tedy i my mezi sebou. Pochvíli jsme byli požádáni, zda bychom se mohli ztišit, neboť rušíme probíhající jednání. Byla to pro nás poněkud překvapivá informace, protože jsme si do té doby žádného jednání nevšimli, tím méně jsme nezaregistrovali osobu soudce a případně advokátů. Po skončení tohoto jednání za námi přišla nenápadná paní, která nás před tím žádala o klid, představila se jako soudkyně a byla ochotna zodpovědět naše případné dotazy. Omluvili jsme se za to, že jsme vyrušovali a vysvětlovali jsme, že u nás je soudní jednání oficielně zahajováno a zejména soudce má na sobě talár jako povinný úřední oděv. Německá soudkyně se velmi podivila a vyslovila pro mne nezapomenutelnou větu: „Cože, Vaši soudci nosí talár, takový buržoazní přežitek? Vždyť se tím odlišují od pracující třídy!“
Ve čtvrtek 28. 7. 2005 se v budově Obvodního soudu pro Prahu 1 konala již šestá pravidelná tisková konference Soudcovské unie. O svých zkušenostech z dlouhodobého působení v České republice v roli konzultanta a poradce pro evropské záležitosti promluvil na konferenci dr. Paul Springer...
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011