Slovo soudce na září

JUDr. Ivana Hrdličková, členka Republikové soudcovské rady SU ČR 
    Září je měsícem začátku školního roku, měsícem, kdy si možná nejvíce připomínáme svá „předsevzetí“ o tom, co začneme studovat, jaký jazykový kurz budeme navštěvovat, v čem se zdokonalíme….Je zcela nepochybné, že pro úspěšnou kariéru soudce, pro kvalitu rozhodování náročných kauz a zvyšování odborné profesní úrovně našeho povolání je celoživotní vzdělávání více než nezbytné. Jakkoli je však vzdělávání neopominutelné, samo o sobě nestačí k tomu, aby ze vzdělaného právníka byl kvalitní, spravedlivý a moudrý soudce. Rozhodovat o osudech jiných, aplikovat právní normy do životních příběhů, vyžaduje cosi více než pouhou, byť velmi podrobnou znalost právních norem našich i zahraničních, cizích jazyků, počítačových trendů a podobně. Co je tedy nejdůležitější v naší práci…jistě je to právě vysoká profesionalita, vzdělávání, dále také nezávislost a nestrannost, chápaná však více jako povinnost než privilegium. Všechny tyto atributy jsou pro práci soudce zcela nepostradatelné. Co však odlišuje dobrého Soudce od soudce obyčejného, je, dovolím si říci, moudrost v rozhodování, v chápání lidských osudů, cit pro spravedlnost, je to cosi, co zkrátka dobrý soudce musí mít v sobě, cosi, díky čemu je schopen  pochopit tzv. „ duch zákona“ a tak zákon vykládat….
 
Dovolte mi připomenout jeden z dávných příběhů o moudrosti proroka Sulaimana, který byl známým soudcem, proslaveným právě svou neobyčejnou moudrostí. V tomto příběhu nadřadil moudrost vlastních úvah před vyslyšením vzletných argumentů. Dvě ženy, které byly v divočině se svými novorozenými syny, se dostaly mezi sebou do sporu poté, co jedno z nemluvňat bylo zabito v noci vlkem. Obě ženy tvrdily, že přeživší dítě je právě jejich. Odebraly se proto k proroku Davidovi, aby jejich při rozhodl. Starší z žen použila vzletné a logické argumenty, proč živé dítě je právě její, zatímco mladší žena neřekla na podporu svého tvrzení nic. David tedy přiřkl dítě starší ženě. Mladší žena nesouhlasila s verdiktem, a tak šly k proroku Sulaimanovi, Davidovu synovi, soudci proslulému svou moudrostí, aby vynesl konečný rozsudek. Prorok Sulaiman požádal o nůž s tím, že dítě rozpůlí a každá z žen dostane svoji polovinu. Starší žena neřekla nic, avšak mladší z žen ho požádala, aby dítě nezabíjel a dal ho raději starší ženě. Nato prorok Sulaiman rozhodl, že právě mladší z žen je pravou matkou přeživšího syna, neboť pravá matka by nedokázala přihlížet zabití vlastního dítěte, ale vzdala by se svého práva ve jménu jeho záchrany. Použil tak tento trik ke zjištění pravdy – a – jako vždy ke spravedlivému rozhodnutí, nikoli obejití zákona, a proto jeho rozhodnutí byla moudrá a spravedlivá.
 
Přeji nám všem, abychom se dokázali inspirovat tím přínosným a poučným, co nám i historie nabízí a abychom v sobě dokázali nacházet moudrost, tolik potřebnou pro spravedlivé rozhodování.
 
 
Ivana Hrdličková


Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011