Mgr. Stanislav Findejs, člen Republikové soudcovské rady SU ČR
Opustím zažitou tradici spočívající v tom, že blížící se prázdniny vybízejí spíše k zamyšlení o nastupujícím létu a dovolených. Příspěvek nazvu třeba: Otevřený dopis (nejen) Davidu Rathovi.
Nechci se zabývat ani regulačními poplatky ve zdravotnictví, ani tím, proč zrovna 30,-Kč v ordinaci nebo v lékárně rozhoduje o tom, kdo nám bude dalších několik let vládnout. Regulačním poplatkům jsem však vděčen za informaci, kterou bych bez jejich existence nedostal. Už totiž vím, jak bude MUDr. Rath reagovat až se, možná, v říjnu letošního roku stane členem vlády (kdo má smysl pro humor, jistě si dr. Ratha dovede představit jako ministra spravedlnosti) a prohraje nějaký soud. Už vím, jak budou představitelé moci výkonné a zákonodárné reagovat na to, až bude napadán jakýkoliv soudce pro své nezávislé rozhodování někým, kdo k nim patří.
Pokud se týká reakce Davida Ratha na předběžná opatření vydané naší kolegyní Vackovou, zprvu jsem jeho reakci považoval za nemístný žert. Je mi vcelku jedno, jak se dr. Rath chová, je to jeho problém a jeho vizitka, není mi ale jedno, jak se chová hejtman Středočeského kraje. Jeho postoj k nezávislému rozhodnutí soudu, ač s ním nemusí, a třeba i zcela oprávněně souhlasit, je skandální. Jednak mi vadí to, že se snaží obejít rozhodnutí soudu a navíc se tím chlubí, a jednak mi vadí, že se snaží soudkyni, která o věci rozhodla, pomstít. Nebrání se jen právními prostředky, nechová se tak, jak by se každý (pouze) občan chovat měl. Postupuje jinak. Sděluje telefonní číslo soudkyně a podává na ni trestní oznámení. Co je na tom špatně? Právě to, že dr. Rath (pouze) občan v dané věci není. Kdyby se takto choval běžný účastník sporu, vezmu to na vědomí, poskytnu veškeré informace orgánům činným v trestním řízení, pokud je moje stanovisko bude zajímat, a tím to pro mne skončí. Může však představitel zákonodárné a zároveň výkonné moci předstoupit před občany a říci: „Tím, že soudkyně rozhodla v občanskoprávním řízení jinak než chci, spáchala trestný čin?“ Může říci občanům: „Volejte soudkyni, ať Vám své rozhodnutí každému zvlášť vysvětlí, co na tom, že musí i soudit a rozhodovat o Vašich problémech.“ Zřejmě neví, že v občanskoprávním řízení bývá nespokojeno asi tak 50% účastníků, ti se však normálně odvolají.
Obě léčebné metody MUDr. Ratha jsou pokusem vyléčit soudkyni z vlastního názoru, dát jí lék (asi kapky) za to, že ve věci rozhodla jinak, než by si přál. A znovu připomínám. Léčit (trestat) se pokouší hejtman, možná budoucí člen vlády.
To však na celé věci není to nejhorší. Všichni víme, že se vždy někde objeví nějaký Rath. Vždy bude existovat nějaký politik, který si bude myslet, že si pronajal pravdu na celé své volební období. Očekával bych však, že takový politik bude obratem upozorněn jednak vlastní stranou a jednak i všemi ostatními, že demokracie je založena na poněkud odlišných principech, než si sám myslí. Kupodivu, vyjma soudů, nikdo na postoj Davida Ratha, na který se dá směle použít výkřik jednoho účastníka v jednací síni: „Já jsem pro revoluční spravedlnost“, vlastně nereagoval. Nikdo si zřejmě neuvědomil, jak nebezpečný je postoj pana hejtmana. Nejde jen o obtěžování soudce, který prostě rozhodl. Jde i o poselství Rathem zvěstované vše ostatním občanům. Neříká náhodou, že soudy, které budou rozhodovat proti jeho vůli vlastně ani nepotřebuje? Nenaznačuje, že si jednou prostě bude rozhodovat sám a nějaký soudce se pod to jen nepodepíše? Nepochopí to normální člověk tak, že si prostě ze soudů nemusí nic dělat, když si z nich nic nedělá ani hejtman a koneckonců ani prezident? Skoro se bojím, že zastrašitelná a ovlivnitelná justice svým způsobem politikům vlastně může vyhovovat, protože každý z nich má svého Čunka, že...
Mgr. Stanislav Findejs