JUDr. Ladislav Derka, člen Republikové soudcovské rady SU ČR
Vážené kolegyně, milí kolegové (omlouvám se za oslovení, chtěl jsem to říci obráceně J),
máme zde konec roku starého a začátek roku nového (jak rychle to zase přišlo, že?). To bývá pro některé z nás příležitost k určitému bilancování, zvažování ztrát a zisků, a do budoucna k úvahám o tom, co nás čeká dobrého či zlého v tom novém roce. Abyste mi rozuměli – nehodlám se šťourat ve Vašem či dokonce mém soukromí, to bych si nedovolil (třeba už jen z toho důvodu, že o tom Vašem nemám dostatek informací, že? J), ale o věcech takříkajíc veřejných může mluvit v podstatě každý a jak zjistíte po přečtení tohoto rozjímání, není to vždycky výhrou...
Co nás po pracovní stránce potkalo v roce 2009? (Dovolím si vyjadřovat své dojmy z pozice civilního soudce, trestním soudcům se tímto omlouvám.) Žijeme v éře úpadku euroatlantické civilizace (pokud jsem tímto výrokem někoho nepříjemně překvapil nebo urazil, kontaktujte mě prosím a pokusil bych se Vám tento můj názor vysvětlit, viděl bych to tak na vícehodinovou návštěvu některého z restauračních zařízení), proto by nás nemělo překvapit, co se v tomto roce dělo. Mám tím na mysli jak novelu občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 7/2009 Sb., účinnou od 1. července 2009, tak i doručování prostřednictvím datových schránek. Domnívám se, že novela musela pobavit každého z nás, kdo má rád virtuální realitu (tím mám na mysli tu digitální změť nulek a jedniček) a Járu Cimrmana. Není to prosím na výsost vtipné, že od 1. července 2009 máme my civilní soudci tu vymoženost, ba přímo úlevu, že nemusíme úmorně přediktovávat, co nám při jednání sdělují účastníci, svědci a znalci, neboť vše se zaznamenává na mikrofon, až na tu „maličkost“, že dosud nemáme ani jednu soudní síň vybavenou nahrávacím zařízením, aby bylo možné tuto významnou část novely zákona realizovat? Pane exministře Pospíšile, proč jste byl takový troškař? Mohl jste se třeba zasadit o to, aby nám zvýšili platy každému z nás třeba na milion korun a výsledek by byl stejný jako v tomto případě, ne?
Rozjezd datových schránek se také „povedl“, ale s těmi se snad žít naučíme. I když jejich smysl mi tak trochu uniká, když nemáme elektronické spisy. Zákonodárce zřejmě neměl v úmyslu šetřit peníze účastníkům řízení na úkor státu resp. soudů, které budou na své náklady tisknout podání a přílohy, až se z nich bude kouřit. Mimochodem, víte o někom, kdo si nechal zřídit datovou schránku dobrovolně? Soudím, že se těžko nalezne soudný člověk, který by tak učinil (pokud se mýlím, tak se mu tímto omlouvám, ale půjčovat mu nebudu, až si do Czechpointu – krásné české slovo – půjde nechat vytisknout rozsudek!). Slyšel jsem od jednoho advokáta, že si hodlá nechat zřídit datovou schránku až na úplném konci zákonné tříleté lhůty, neb je optimista – co když do té doby datové schránky zruší?
Trochu mě zneklidňuje tvrzení, že jsme údajně první na světě, kdo tyto datové schránky v této formě zavádí. Nevím, jestli toto prvenství je dáno naší genialitou, nebo jestli jsme hledači (spíše už realizátoři) jakési třetí cesty, která nikam nevede.
Milovníky virtuální reality musela potěšit též ta část novely občanského soudního řádu, která přináší zásadní prohloubení koncentrace v řízení u soudu prvního stupně, spočívající v zákazu nov (nových tvrzení a označení nových důkazů) po skončení prvního jednání nebo přípravného jednání. Mj. to znamená, že se my soudci nebudeme až tak moc zabývat hmotným právem, o které by nám mělo jít především (zajisté se neurazíte, pokud připomenu, že procesní právo je či mělo by být ve skutečnosti pouze služkou hmotného práva), ale budeme v prvé řadě zkoumat, zda rozhodné skutečnosti a důkazy k jejich prokázání byly označeny včas a pokud se tak nestalo, jestli je účastník mohl či nemohl uvést bez své viny. Takže v zájmu urychlení řízení (je otázka, jestli vůbec k nějakému zrychlení řízení dojde, to ukáže teprve praxe) se budeme „koncentrovat na koncentraci“, tedy na formu místo na obsah. Milovníci procesního práva mohou být potěšeni...
Zajímalo by mě, jestli některá členská země EU má také tímto bezvýjimečným způsobem nastavenou koncentraci ve svém procesním řádu, nebo zda se z naší strany jedná (opět?) o třetí cestu a v tomto případě jakési nikoliv sociální, ale „procesní inženýrství“.
A co nás čeká v roce 2010? Všichni víme, že budeme mít nižší platy, avšak na rozdíl od původních proklamací v tom zůstaneme tak trochu sami, že? Prvek solidarity, kterým se tento krok odůvodňoval, se zcela vytratil. Okolnost, že nám v tomto směru „zbyla“ solidarita s politiky, tj. s představiteli dvou zbývajících státních mocí, mě příliš netěší... Co myslíte, bude už v roce 2010 podána žaloba proti snížení platů a proti neustále trvajícímu zmrazení platů nebo se tak stane až později? A co takový návrh Ústavnímu soudu na zrušení výše zmiňované koncentrace upravené v § 114c a v § 118b o. s. ř. pro eventuální rozpor s Čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod – bude podán už v roce 2010 nebo v letech následujících?
Pokud někdo z Vás tuto tirádu dočetl až sem, nechci se prosím nad Vás nijak vyvyšovat (ti z Vás, kteří mě znají osobně nebo alespoň od vidění, vědí, že se opravdu velmi těžko mohu nad někoho vyvyšovat... J), ale jste si jisti, že bude potřeba ještě o tom úpadku euroatlantické civilizace diskutovat?
Milé kolegyně, vážení kolegové (teď už jsem se strefil), doufám, že i přes tyto mé ne zrovna optimistické výlevy jste ve svém soukromí prožili příjemné svátky, obšťastnili své blízké a že jste zregenerovali své síly, aby náš justiční stroj mohl běžet dál... Přejme si, aby nový rok byl ještě lepší než ten rok starý (po pracovní stránce by to snad nemusel být až takový problém, ne? J).
Ladislav Derka