Slovo soudce na květen

JUDr. Martina Lorencová, členka Republikové soudcovské rady SU ČR

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

        opět se projevuje jak ten čas letí. Přišel další měsíc tohoto roku, měsíc květen. Lyrikové jej nazývají slovy básníka máj. Máj – lásky čas.

       Avšak my soudci pracujeme a povětšinou i žijeme pod tlakem mnoha stresových okolností:
–        tlakem tzv. velkého nápadu (množství soudních spisů takřka geometrickou řadou neustále narůstá),
–        tlakem zvyšující se obsahové obtížnosti soudních případů,
–        tlakem „přiměřených“ lhůt k vyřizování těchto spisů,
–        tlakem na „výkonnost“ naší soudcovské práce, 
–        tlakem požadavků na zvyšující se právní preciznost samotného soudního řízení a následného rozhodnutí ve věci,
–        tlakem neustálých, dá se říci i překotných novel procesních i hmotně právních norem, 
–        tlakem nové a nové judikatury,
–        tlakem nových počítačových technologií, se kterými pracujeme,
–        tlakem médií, které často bez potřebných znalostí a souvislostí dehonestujícím způsobem komentují naši práci.
 
         Nepochybně jsem na další stresory v soudnictví zapomněla, ale naše práce se pozvolna mění ve vytváření počítačových souborů, spisů, papírů, čísel ve výkazech, bezobsažných tabulek, slov, frází…
 
         A vytrácí se, že soudce má být představitelem standardních morálních kvalit společnosti, možná dokonce společenského ideálu, vyváženosti a základních etických principů. Vytrácí se soudce - nositel moudrosti, vnitřního klidu, společenského náhledu a mezilidské korektnosti.
         Skutečně je velmi náročné, ba obtížné pod tlakem všech těchto nároků především na výkonnost a formální obsah soudcovského rozhodování nezapomínat na základní etický, společenský a především lidský rozměr našeho poslání - být soudcem.
 
         Nebuďme tedy jen producenty právnických frází, formálních rozhodnutí, nedopusťme, aby se z naší práce vytrácel lidský rozměr a smysluplnost. Mezi našimi spoluobčany je naštěstí stále vysoké procento těch, kteří ještě vnímají soudce jako představitele společenské etiky a morálky. Buďme tedy ve svém rozhodování přiměřeně ohleduplní, etičtí a vzletně řečeno v měsíci máji i láskyplní k lidem, kteří se s námi soudci setkávají ve vypjatých životních situacích.
 
        Zamysleme se, zda a jakým způsobem v naší soudcovské unii můžeme směřovat k naplnění i těchto aspektů soudcovského poslání.
 
        Děkuji všem za aktivní práci v Unii či alespoň jakoukoliv podporu naší činnosti.
 
        Mějte se „ májově“!
 
                                                                             JUDr. Martina Lorencová


Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011