Mgr. Roman Lada, viceprezident Soudcovské unie ČR

Leden, pro milovníky zimních sportů a chladného počasí nádherný měsíc, kdy na horách je, (resp. v našich zeměpisných šířkách si přejeme, aby bylo) všude plno krásného čerstvého prašanu a lyže v něm jen lehce sviští. Do toho slunce, no zkrátka nádhera.  Pro milovníky teplých krajů a průměrných teplot kolem 23°C, nekonečně dlouhý, studený měsíc, kdy je třeba se pečlivě chránit před mrazem a denní svit se jen pozvolna prodlužuje. Zkrátka hrůza. Tento příspěvek píši v polovině prosince a pohledem z okna to spíše vypadá, že nám jaro klepe na dveře. Tráva je zelená, dva muži v oranžových vestách, zřejmě v rámci řádného výkonu trestu obecně prospěšných prací, hrabou listí. Tak si říkám, jestli je vše v pořádku (tedy kromě toho výkonu trestu), ale nepochybuji o tom, že si s tím příroda poradí. Je to prostě tak, že větru ani dešti neporučíme, a za to bychom měli být vděčni každý den, i když se nám občas nelíbí to či ono, samozřejmě včetně problémů, které nás trápí v pracovním životě. Ale i to je dobře, neboť jen zdravou mírou nespokojenosti se můžeme posunout dále. Bohužel nebo bohudík, na přírodu spoléhat v tomto ohledu nelze. Takové snažení má samozřejmě různé výsledky, někdy naplněné, jindy ne zcela či vůbec.  Na konci roku si většina z nás dává nějaká novoroční předsevzetí, která se snaží naplnit, či má různá přání. V posledním období jsme byli médii několikrát denně, a byly i dny, kdy permanentně, informováni o tom „nehorázném“ požadavku navýšení platů ústavních činitelů. Tentokrát se veškerý hněv nasměroval na naše zákonodárce a o soudcích se mluvilo skutečně jen okrajově, až jsem se tomu podivoval. Po těch, v minulosti nedůstojných, debatách o soudcovských platech se snad konečně tato problematika vyřešila, řekněme a doufejme, že na několik málo let a nebudeme muset neustále obhajovat a zdůvodňovat naše platové ohodnocení. Někdy jsem měl pocit jako by nebylo ve společnosti, a přiznejme, že i v rámci našeho stavu, nic důležitějšího, než soudcovské platy. Přál bych si, aby tomuto fenoménu byl na dlouhou dobu konec. V nadcházejícím roce 2015 jistě budeme svědky dalších legislativních změn, snah či pokusů. I přes velké množství pracovních povinností se pokusme věnovat pozornost takovým změnám a reagovat na ně v rámci ev. připomínek, o které nás Unie žádá, neboť i když není Soudcovská Unie oficiálním připomínkovým místem, je v rámci legislativního procesu oslovována, což není zcela samozřejmé, ale je to výsledek její činnosti.  Není proto asi žádným tajemstvím, že v posledním období Soudcovská Unie získala svůj význam a autoritu ve společnosti a je skutečně vnímána jako představitel a také zástupce soudců, tedy všech soudců, nejenom těch, kteří jsou jejími členy. A to za všech okolností, jak hodných chvály, tak naopak, a nezáleží na tom, zda se jedná o celek či jednotlivce. Za takový obraz Unie, který se nepochybně nerodil lehce, je třeba poděkovat všem jejím představitelům a podporovatelům. Proto si dovoluji do nového roku vyslovit neskromné přání, aby do našeho dobrovolného spolku vstoupilo více členů. Věřte, že členství v Unii má smysl a nelze je měřit výší finančního příspěvku. Právě dobrovolnost je cenou devizou a nelze Soudcovskou Unii z toho pohledu poměřovat s různými profesními komorami.  Proto mě velmi mrzí, když je vůči Unii, tak jak se to případně v dané situaci hodí, snášen argument, že reprezentuje jen zhruba třetinu soudců. Ano, je to pravda, ale vím, že je celá řada kolegů a kolegyň, kteří cíle Unie podporují či s nimi souhlasí, ale zkrátka a dobře nechtějí být nikde organizováni. Jejich počet logicky nikdo neeviduje a je jen škoda, že se o jejich podporu oficiálně nemůžeme opřít. I přes nechuť být někde organizován (ti starší si toho užili poměrně dost) se domnívám, že stojí členství v našem spolku za zamyšlení a je jen na nás, resp. na těch soudcích, kteří nejsou členy, zda by ev. neměli zájem o posílení členské základny.  Každopádně díky i za každé takové zamyšlení. Rok 2015 možná bude pro justici i zcela unikátním a revolučním, neboť se již velmi reálně začíná diskutovat o změně modelu řízení justice, tedy zřízení Nejvyšší rady soudnictví. Přeji si, aby taková diskuse byla smysluplná a přispěla k vytvoření funkčního modelu, který posílí nezávislost soudní moci a zlepší kvalitu soudnictví v naší zemi. A k tomuto, byť o tom nemusíme být přesvědčeni, můžeme svým dílem přispět i my. Je to zcela unikátní příležitost, věnujte prosím tomuto tématu alespoň minimální pozornost. Nová koncepce bude nepochybně neustále konfrontována s tou předchozí, tedy modelem správy prostřednictvím ministerstva spravedlnosti. Musí být proto připravena neuspěchaným způsobem, kvalitně a promyšleně.  Neúspěch takové reformy by měl pro soudnictví velice negativní dopad.  Přeji tedy Soudcovské Unii a soudnictví v České republice v roce 2015 vše dobré, kvalitní a ctihodné soudce a vám všem hodně zdraví, štěstí a pohody.
 
 Roman  Lada