Pár slov na měsíc září

      JUDr. Antonín Šmuk, člen Republikové soudcovské rady SU ČR, člen výkonného výboru
 

Když jsem si sedl k napsání pár slov na měsíc září do pravidelné rubriky "Slovo soudce", zvažoval jsem, zda mám pohlédnout do budoucna nebo se ohlédnout zpět. Vzhledem k tomu, že první možnost jistě hojně využijí ve svých prezentacích ve stejném čísle časopisu Soudce kolegyně a kolegové, kteří se již brzy utkají o posty ve vedení SU, tak zbývá možnost druhá.

 Ačkoliv doba končících prázdnin bývá mnohdy označována za okurkovou sezónu (Angličané dávají přednost "hloupému období" a Němci "letní díře"), tak se nedomnívám, že toto klišé platí vždy a za všech okolností (byť okurky opravdu rostou). A není nutno mít na mysli přímo globální záležitosti, postačí malý domácí dvorek s justičním koutkem.

Svým dílem přispěl k rozvíření stojatých letních vod také Ústavní soud ČR  svým rozhodnutím pod sp.zn. Pl.ÚS 28/13. Kdo nezná číslo, tak přesto zřejmě tuší, že je to další z nálezů ÚS ve věci soudcovských platů, které mají svůj původ v zák. č. 236/1995 Sb. Blíží se dvacáté výročí účinnosti zákona, byť následně různě modifikovaného (rozuměj przněného), a vnucuje se otázka, kolik dalších nálezů bude tento zákon ještě generovat.

Za nejdůležitější v tom všem považuji slůvko další, protože dost vypovídá o Ústavním soudu samotném.

Dovolím si ocitovat část textu ze zmiňovaného Nálezu (strana 23):

 " ..... ústavně konformního trojnásobku, jenž měl být do zákonné úpravy vložen již k datu 1. ledna 2013".

"Ústavní soud vydal tento nález v pomyslném průběžném číslování pod pořadovým číslem XIV. Již čtrnáctkrát se v uplynulých letech musel zaobírat zásahy do materiálního zabezpečení soudců. Několikrát také již vyjádřil naději, že je to snad naposled a že zákonodárce bude vnímat meze možných zásahů prizmatem ústavních principů platných pro nezávislost moci soudní".

Nestalo se. Trojnásobek nebyl vložen ..., naděje se nenaplnily... A za tohoto stavu věci Ústavní soud 

(opět na straně 23 Nálezu a dále) uvádí na adresu soudců:

"Proto má Ústavní soud za to, že od této skupiny, která by měla představovat skutečnou elitu společnosti, lze požadovat i větší míru velkorysosti a vstřícnosti než od skupin jiných".

" ..... a na druhé straně by Ústavní soud nepřekvapilo, pokud by soudci od započatých sporů ustoupili a po několikaletém období sporů bylo nastoleno období pochopení a vzájemné úcty, která přináleží činitelům představujícím pilíře státní moci".

Hezká slova a další vyslovená naděje. Nicméně, nepřipomíná vám to poněkud přísloví o pláči na nesprávném hrobě?!  Byli to snad soudci, kteří navodili tento dlouhodobě tristní stav, když se nedomáhají ničeho jiného než respektování zákona a ústavních principů? Pikantní na těchto "sporech" (?) je skutečnost, že druhou stranou "sporu" (?) je moc zákonodárná, přičemž je docela důvodné podezření, že mnozí její nositelé se dosud nacházeli ve stavu blízkém stavu právního bezvědomí.

Stále obecně platí,  že pouhé projednání věci soudem bez uložení sankce (trestu), to vše s ohledem na osobu pachatele a okolnosti případu, nelze aplikovat v případě recidivisty. Pokud ano, tak to udělá znovu, protože - čeho by se bál ... (… již čtrnáctkrát ...)?

Nebylo by od věci, pokud by si Ústavní soud připomněl zásadu římského práva "dura lex, sed lex" a v mezích svého rozhodování k ní přihlédl.

Jinak nás další Nález nemine.  

Přeji všem čtenářům hezký podzim, nejlépe též s babím létem.

JUDr. Antonín Šmuk, člen výboru SU