Vážené kolegyně a kolegové,
 
                                  vzhledem k tomu, že je můj příspěvek zařazen na měsíc leden, tak samozřejmě ihned v jeho úvodu vám všem přeji do nového roku 2024 především hodně zdraví, osobní i pracovní spokojenosti, zkrátka vše dobré. Při ohlédnutí za předchozím rokem rozhodně nejsou taková slova pouhým prázdným konstatováním, která každý rok opakujeme, ale naopak mají zcela konkrétní a velice silný obsah. Stále probíhající válečný konflikt na Ukrajině, nově vzniklý na území Izraele a pásmu Gazy a k tomu v naší bezprostřední blízkosti nastalá tragická událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ještě teď se tomu dá jen těžko uvěřit a jen obtížně se k tomu hledají nějaká slova. Stále slyším zvuk sirén, když jsem byl v kanceláři a i v ten osudný čtvrtek jsem přemýšlel nad tím, co vlastně do úvodního slova soudce v roce 2024 napsat. V obraze těchto tragických událostí si pak člověk zákonitě musí položit otázku, co mu vlastně chybí? A to se týká samozřejmě i našeho pracovního života. Pokud jde o naši stavovskou organizaci, tak především musím ještě i touto cestou poděkovat delegátům za projevenou důvěru a pevně věřím, že i nadále bude Soudcovská unie postupovat jednotně a naváže na výsledky práce předchozího vedení, především tedy, že bude sledovat a reagovat na tvorbu zákonů upravujících soudní moc, tvorbu procesních předpisů, věnovat se otázkám kariérního růstu a vstupu do justice. Stejně tak se i nadále bude věnovat otázkám spojeným se sociálním zabezpečením soudců a rovněž, tak, jak se to v poslední době stává stále aktuálnějším, a nutno zdůraznit, že nikoli vinou soudců, otázkám platovým. V tomto směru mám pak na mysli i stále se opakující problematiku nedostatečného finačního odměňování odborného personálu soudů.  Asi bychom si všichni přáli, aby otázka platu nebyla nějakým nosným tématem, ke kterému se musíme opakovaně vracet, ale bohužel opět jsme svědky toho, že jsme do této nedůstojné hry, vyvolané politickým aktivismem, znovu a znovu zavlečeni. Nikdo si přeci nemůže myslet, že budeme pouze mlčet, pokud nyní dochází k tak výraznému, a nutno konstatovat, že trvalému, zásahu do našeho odměňování, a již dávno neplatí, při jinak samozřejmě velice slušném platovém ohodnocení, že jsme nějak přepláceni a dostáváme neadekvátně vysoké mzdy oproti jiným profesím, které jsou placeny státem.  K tomu je možno snad jen stroze konstatovat, že soudce je zkrátka ústavní činitel, představitel jedné ze tří složek moci ve státě, a tomu musí i odpovídat jeho postavení ve společnosti, včetně postavení platového. Uvidíme tedy, jaký vývoj v této oblasti v následujícím roce nastane. Soudy pracovat musí a všichni jsme nejenom svědky, ale i přímými účastníky toho, že se tak skutečně děje a i přes některé excesy či problémy, je povzbudivé, že způsobem, který českou justici řadí mezi ty nejlepší v Evropě. A to je potřeba neustále zdůrazňovat, neboť opačný trend by zákonitě poškodil celou společnost a její demokratický vývoj. Jak z pozice soudce, tak i člena vedení Soudcovské unie se o to budu vždy zasazovat. Věřme tedy, že rok 2024 by mohl být jistým zlomem, který bude směrovat celosvětové společenství k lepší a především pak lidštější budoucnosti.
 
Závěrem dovolte, abych ještě jednou popřál všem našim členům, kolegyním a kolegům, jakož i čtenářům, ať jim nadcházející rok 2024 přinese nejenom klid, štěstí a pohodu do osobního a pracovního života, ale především pak pevné zdraví.