K poslednímu měsíci roku
Mgr. Martin Omelka, člen Republikové rady SU ČR
Vážené kolegyně a kolegové,
přijměte, prosím, několik slov k měsíci prosinec a adventnímu času.
Měsíc prosinec je posledním měsícem roku, a tedy symbolem něčeho končícího, advent je pak počátkem roku liturgického, symbolem očekávání příchodu Spasitele, ale také ve své první polovině symbolem očekávání druhého příchodu Krista a Posledního soudu.
Prosinec – počátek zimy, měsíc krátkých dní a dlouhých temných nocí. Z těch temnot se však zároveň rodí naděje na nové doby, nové Slunce, nový život. Tuto naději má měsíc prosinec i ve svém českém jméně, které pochází ze staroslovanského „prosinati“ prosvítat, rozjasňovat. Náš prosinec tak není pouhým měsícem 10. po počátku roku, jeho název tak není spojen ani se zabijačkami (prasinec), ani s prosbami, ale právě s nadějí.
Přeji proto nám všem, aby nás neopustila naděje, naděje ve spravedlnost, v nalezení spravedlivého uspořádání věcí lidských. Aby naše činnost obstála i před soudem věčnosti, nejenom před soudy časnými.
Přeji nám dostatek sil, nadhledu a velkorysosti k plnění tohoto poslání, přeji také dostatek velkorysosti v našich vztazích, abychom si nekomplikovali své konání, vlastními žabomyšími spory a jejich zveřejňováním.
Přeji také, abychom využili adventního času ke zklidnění, načerpání sil, abychom se setkávali se svými blízkými a přáteli.
Přeji nám všem krásné prožití svátků a do roku 2024 štěstí a zdraví.
PF 2024
Martin Omelka