Malý pokus o podporu pozitivních myšlenek

               
Mgr. Miroslav Jurman, člen Republikové rady Soudcovské unie ČR
 


Bohužel i nadále platí úvodní slova kolegy Tomáše Novosada z minulého měsíce, že je v této době těžké přemýšlet či psát o čemkoli a nemyslet přitom na dění na Ukrajině. Mezinárodní právo obecně a uprchlické právo zvláště mě dlouhodobě zajímá i proto, že jsem jako azylový úředník profesně začínal. Nikdy bych ale nečekal takto blízké a bezprostřední setkání s drsnou realitou ignorování prvního z nich ruským agresorem a rozsahem, v němž se nyní musí použít druhé. Přesto se pokusím o několik pozitivních poznámek k nejen justičním tématům.
 
Rozvolňování protiepidemických opatření mi po opravdu dlouhé době umožnila zúčastnit se semináře Justiční akademie v Kroměříži, a to právě na téma cizinecké a azylové, jehož aktuálnost se projevila v těch nejsmutnějších souvislostech. Protože pochvalných slov zaznívá obecně málo, vůči justici pak ještě méně, musím na tomto místě opravdu ocenit úroveň české Justiční akademie. Uvedený březnový seminář byl pro mě co do odborné i organizační stránky absolutně skvělý. Musím obzvláště ocenit účast zahraničních lektorů (byť zprostředkovanou videopřenosem) a snahu o co možná největší aktuálnost většiny přednášených příspěvků. Protože jsem se v době předcovidové zúčastnil několika seminářů v jiných členských státech EU, někdy i na podobné téma, je třeba říct, že to, co je naší akademií nabízeno a i pro nesoudcovský personál realizováno, dosahuje dle mého soudu nejvyšší možné úrovně. Myslím, že bychom si měli uvědomovat, že takto kvalitní servis při profesním vzdělávání opravdu všude nemají.
 
Má druhá poznámka se týká správního soudnictví, k němuž jsem se nyní po více než deseti letech dočasně vrátil jako stážující soudce. Soudcům těchto úseků už to nejspíše přijde samozřejmé, ale pro mě bylo s tímto časovým odstupem velkým překvapením, jak moc se ve prospěch adresátů veřejné správy posunula úroveň rozhodovací činnosti správních úřadů. Neplatí to sice bohužel všude, ale většinově je patrno, že judikatura správních soudů je studována, vyhodnocována a zapracovávána do běžné úřední činnosti. I tak se najdou úřady, které proti soudům spíše bojují, než aby se snažily pochopit jejich pohled, ale jsou zjevně v menšině. Pro správní soudnictví je to také svým způsobem pochvala nebo alespoň povzbuzení, neboť co já bych za to dal, kdyby má civilní rozhodnutí, jimiž se zastávám neopatrného spotřebitele, vedla k tomu, že se příště zamyslí nad tím, co podepisuje, a změní svůj přístup třeba ke spotřebitelským úvěrům.
 
Nakonec se vrátím k úvodnímu tématu. Velmi mě potěšilo vzepětí občanů České republiky a rozsah pomoci, kterou se snaží poskytovat. Ať jde o finanční prostředky humanitárním organizacím či samotné ukrajinské ambasádě na nákup zbraní, nebo o nabízená ubytování, ve všech ohledech se naše dosud spíše protiuprchlická společnost nebývale spojila a hlavně konala. Musíme jen doufat, že s přibývajícím časem, kdy budou důsledky čím dále více dopadat i na nás, tato vstřícnost vydrží a nepodlehneme dezinformačním kampaním.
 
Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji Vám krásné jaro a hodně sil!
 

 
 
 


Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011