Reminiscence po sněmu
JUDr. Martina Lorencová, členka Republikové rady SU ČR
Před několika dny proběhlo v Praze po delší pauze 31. Shromáždění delegátů Soudcovské unie ČR. V roce 2020 jsme dlouho připravovaný 30. sněm nemohli uskutečnit ze známých důvodů, jen několik dní předtím byla vyhlášena podzimní vlna proticovidových opatření. Loňské shromáždění mělo být navíc nejen výroční, ale i volební. Volby nového vedení proběhly následně korespondenčně. Zvolené unijní orgány v čele s novým prezidentem Liborem Vávrou však po celý uplynulý rok nadále pracovaly za ztížených podmínek. Doba totiž setkávání lidí, a tedy ani shromažďování nás členů SU, nepřála. A tak letošní podzimní setkání delegátů sekcí SU bylo pro nás radostnou a dlouho očekávanou událostí.
My, dlouholetí členové, jsme se srdečně zdravili, vítali jsme mezi námi i zahraniční hosty. Osobně jsem mezi delegáty sekcí vnímala mnoho nových mladých tváří, ale i soudců dlouholetých, kteří se stále aktivně zajímají o naše stavovské dění. To je nepochybně důvodem k radosti a všechny, kterým není lhostejné justiční směřování, je proto nutno náležitě ocenit. Nadto je úžasné sledovat jak soudnictví, i přes mnohé systémové a konkrétní problémy, funguje z pohledu veřejnosti pozitivněji, než jsme schopni plně docenit my uvnitř. Nepochybně je to zásluhou zlepšujícího se technického zázemí justice (byť i zde jsou jistě značné rezervy), ale především díky obětavým soudcům a dalším pracovitým lidem v justici.
Neustále je třeba připomínat, že soudce není úředník, výrobce rozhodnutí, ale že má být osobnost, morální autorita. „Právo je minimum morálky“, tento výrok předsedy Ústavního soudu JUDr. Pavla Rychetského je nezbytné si stále připomínat. Nebuďme tedy jen pouhými právníky (úředníky), ale buďme zosobněním jak vzpomínané morálky, tak i etiky. Staňme se nositeli „hloubky života“ a třeba i „selského rozumu“, k čemuž nás nabádal ve svém úvodním projevu na sněmu předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil. Většina z nás soudců si uvědomuje, že pracujeme pod permanentním tlakem požadované odbornosti, výkonnosti, narůstajícího množství a rozporuplnosti právních předpisů, stále se zvyšujících nároků na zvládání technických zařízení atd. Avšak každý z nás zůstává především představitelem „soudní moci“, u kterého veřejnost vnímá jeho celkový morální kredit, vystupování a chování v každodenním životě. Všechny tyto projevy následně ovlivňují náhled společnosti na celkový obraz justice.
Ze všech těchto aspektů jsme na sněmu mohli ocenit nejenom přínos polských soudcovských spolků a podpořit je tak v jejich snažení o demokratický vývoj polského státu a společnosti, ale především s celkovou vážností přijmout poděkování za naše unijní aktivity v justici od hostů, kteří na sněmu se svými příspěvky vystoupili. Bylo zřejmé, že ocenili naši činnost, za práci nám poděkovala mimo jiné také ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová, jež potvrdila, že „justice v době pandemie obstála“.
Dovolte mi ještě dovětek. Na sněmu jsme nejenom oceňovali naše významné členy, děkovali za práci předchozímu vedení (ještě jednou vřelé díky Daniele Zemanové a ostatním členům Výboru a Radě SU), ale také jsme se zamýšleli nad dalšími kroky našeho spolku do budoucna. Jednou z výrazných změn, které nás čekají, je změna formy časopisu Soudce. Od ledna 2022 bude náš časopis pouze v elektronické verzi, budeme si ho moci přečíst na počítači, v mobilu nebo ve čtečce. Technický pokrok přinese určitě nové možnosti. Jako členka Redakční rady našeho stavovského periodika věřím, že každý z nás překoná počáteční rozpaky a případné technické obtíže a přijme i tuto formu časopisu za svůj každoměsíční nepostradatelný rituál a přečte si informace o dění v unii či rozšíří obzory některým článkem.
Přeji příjemné čtení časopisu v nové elektronické podobě a věřím, že nás bude i nadále propojovat v další úspěšné činnosti naší Unie.