Změna formy jako příležitost
Mgr. Miroslav Jurman, člen Republikové rady SU ČR
Jistě již mnohým čtenářům časopisu, v němž ještě do konce roku můžeme postaru listovat, neunikla avizovaná změna formy Soudce z tištěné na elektronickou. Ačkoli jsem si vědom, že soudcovský sbor je převážně konzervativní a nelibě nese změny zaběhnutých postupů a okolností, považuji tuto změnu za dobrou příležitost k jeho dalšímu rozvoji.
Začnu-li osobní zkušeností, i já jsem si donedávna kupoval oblíbený deník nejméně v pátek s tím, že si jej v průběhu víkendu s chutí v křesle přečtu. Mnohokrát jsem ho ale v pondělí odkládal téměř nedotčený. Oproti tomu mé současné elektronické předplatné téhož deníku mi umožňuje být alespoň trochu v obraze obvykle ještě před snídaní, navíc každý den. A ještě více si to užívám v okamžiku, kdy bych jinak jen čekal v čekárně u lékaře nebo na pozdně příchozí na sjednanou schůzku. V rámci diskuse na republikové radě i dotazováním na obou českobudějovických soudech jsem zjistil, že se Soudcem je to mnohdy podobné, neboť jej kolegyně a kolegové odloží někam na kraj stolu na dobu, až bude čas. Že takový čas mnohdy nepřijde, asi nemusím rozvádět. Pokud tedy bude soudkyním i soudcům v budoucnu chodit odkaz na elektronickou verzi, věřím, že skutečných čtenářů oproti pasivním odběratelům časopisu přibude. Z čistě ekonomického hlediska si nemyslím, že by mezi platícími předplatiteli bylo mnoho těch, kteří by preferovali tištěnou podobu oproti zcela jistě rychleji dostupné a tudíž aktuálnější podobě elektronické.
Další příležitost vidím v zapojení více aktivních přispěvatelů. Přece jen ne každý se odhodlal oslovovat redakci časopisu, že by chtěl přidat svůj příspěvek. Předpokládám, že nová elektronická podoba umožní aktuálnější a interaktivnější obsah, takže i ti, kteří budou chtít připojit jen krátkou noticku do diskuse, nezaváhají. Ač naše povolání vyžaduje zdrženlivost v aktivitách i diskusích na sociálních sítích a jiných elektronických platformách, řešení odborných či stavovských témat jistě vtáhne více členů i nečlenů Soudcovské unie. Jelikož jsem často od nečlenů nebo skončivších členů slyšel, že mají pocit odtrženosti vedení od členské základny a/nebo problémů „běžných“ soudců a soudů, jistě i nová forma časopisu může být jednou z cest, jak takovým pocitům předcházet.
Přechod čehokoli na čistě elektronickou podobu má samozřejmě i svá úskalí a rizika, v případě časopisu však jistě nejsou taková, jako třeba hrozby kybernetických útoků na firmy či bankovní domy a jejich systémy. Justice se v současné době potýká s pozvolným a více či méně úspěšným přechodem k elektronizaci, proto si přejme, aby stavovský časopis byl příkladem té pozitivní varianty.
Na závěr si dovolím poznámku věrně ilustrující výše uvedené. V době, kdy tento příspěvek píši, se blíží konec prázdnin a Tálibán obsazuje kábulské letiště. Většina z Vás (s výjimkou těch, kteří občas zavítají na web Unie) si jej ovšem čte asi tak v době povolebních vyjednávání a konání našeho výročního shromáždění. Zatím věřím, že letos proběhne.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji Vám klidný podzim a úspěšné shromáždění!