Slovo soudce na červenec
JUDr. Pavel Voseček, člen Republikové soudcovské rady SU ČR
Vážení kolegové,
dovolte několik poznámek k současné situaci stavu SU a soudcovskému stavu obecně.
Nelze nevidět jistou konsolidaci poměrů, která nastala po zajištění zdrojů financování nákladů SU a je na SU, aby se věnovala i jiným věcem. Jak referuje č. 4 Soudce letošního roku v článku „Kulatý stůl - Trestní odpovědnost podnikatele“, daří se překročit pomyslnou hranici mezi soudci a (podnikatelskou) veřejností pořádáním kulatých stolů. Takový směr je zajisté užitečný, je nutno méně formálním způsobem konat pokusy objasnit taje práva laické, avšak zainteresované, veřejnosti. Z citovaného referátu však je zřejmé, že jistá míra nepochopení aplikace práva zůstává a bude trvat i nadále. Laik vždy vyžaduje odpověď na otázky o nichž si myslí, že je (resp. měla by být) naprosto jednoduchá. Pokud se setká s odmítnutím, pak soudí, buď že se setkal se špatným právníkem anebo je zákon vadný a podiví se, že tento stav nebyl dosud napraven. Jelikož si SU získala značný věhlas v očích, alespoň trochu soudné, veřejnosti, bylo by vhodné rozšiřovat konání podobných osvětových akcí – to přispěje k vlivu a prestiži SU více než co jiného. Je nutno si uvědomit, že se jedná o nekonečný úkol ne nepodobný činnosti spolku českých skeptiků Sisyfos (pro zájemce viz www.sysifos.cz).
Podle mého názoru by SU neměla příliš suplovat činnost MS ČR v legislativním procesu, snad vyjma poznámek k zákonu o soudech a soudcích. K jejímu stěžejnímu úkolu patří péče o členstvo – s jejímiž výsledky se ovšem vždy svezou i neorganizovaní kolegové. Občas probleskne v médiích trochu pohrdlivá poznámka o SU jako odborové organizaci. Nelze zcela zakrývat, že něčím takovým SU skutečně je, ale nevidím v tom nic špatného. V této souvislosti patří zvyšování počtu členů SU k prioritám nás, kteří se angažujeme v SU trochu více. K tomu nepochybně přispěje distribuce časopisu Soudce všem soudcům a je na nás – starších členech - přesvědčit i ostatní o významu členství v SU. Sám jsem o to usiloval nedávno na školení ve Stráži pod Ralskem u tří mladých kolegů z jednoho pražského obvodního soudu, které nikdo z nás dosud neoslovil. Jako v každé organizaci tohoto typu je členská základna pasivním prvkem „zpracovávaným“ aktivní menšinou v čele, tuto základnu je nezbytné doplňovat i přes námitky typu „co pro nás SU dělá“. To není příliš atraktivní činnost a úspěchu se docílí jen sporadicky.
Na závěr bych chtěl zmínit ještě jednu věc. Z představitelů moci v demokratickém státě jsou soudci jediní, kdo jsou ke své profesi odborně vzděláváni a připravováni. Není školy pro zákonodárce či ministry. Tato skutečnost sebou nese i jistou nevýhodu, o naší problematice rozhodují a nás posuzují ti, jejichž znalosti ulpívají pouze na povrchu – tím mám na mysli jak zákonodárce, tak i představitele vlivné „7. velmoci“. Vím, že naše obrana v tomto směru není snadná. Pravděpodobně jen slušně a důsledně si stát na svém.
S pozdravem všem čtenářům
JUDr. Pavel Voseček
/autor je soudcem obchodního úseku Krajského soudu v Hradci Králové/