Slovo soudce na prosinec
JUDr. Jan Zavrtálek, člen Republikové soudcovské rady SU ČR
Nedávno jsem si přečetl „Program emancipace soudnictví v České republice“ Kolegia předsedů krajských soudů a Městského soudu v Praze. Kromě jiných bodů, se kterými lze souhlasit a je zbytečné je podrobněji rozvádět, nalézá se tu však pasáž pod bodem 13) nazvaná „Kárná odpovědnost a odborná způsobilost soudců“, která si pozornost zaslouží. Uvádí se v ní, že před zákonodárcem stojí „obrovský“ úkol vyřešit situaci „špatných“ soudců, kteří jsou zde blíže charakterizováni jako ti, kteří jsou „čestní a pracovití, ale z různých například osobnostních nebo profesionálních důvodů na svou práci nestačí“ a přitom „na ně z těchto důvodů nedopadá zákon o kárné odpovědnosti soudců.“ Jako řešení se uvádí úvaha o větší kárné pravomoci předsedů soudů, přičemž vedle dosavadní možnosti udělit výtku se tu výslovně uvádí možnost odvolání soudce z funkce předsedy senátu.
Jde tedy o odbornou nezpůsobilost, která zřejmě nespočívá ani tak v neochotě soudce zvyšovat své znalosti na různých školeních, studiem judikatury a odborné literatury (protože pak by to již nebyl soudce pracovitý), jako spíše v tom, že mu nebyl „dán shůry“ onen „cit pro spravedlnost“, tedy schopnost tyto znalosti správně využít. Domnívám se, že časem se stejně i tento druh nezpůsobilosti musí projevit na počtu nevyřízených věcí a tím i na průtazích, které ovšem kárně postižitelné jsou.
Nastíněné řešení však především obsahuje protimluv, když se na jedné straně uvádí, že na tento nedostatek nedopadá zákon o kárné odpovědnosti soudců a na druhé straně se uvádí, že jde o kárně provinění, které je možno postihnout. Důvod spočívá pouze v tom, že by o kárném opatření nerozhodoval kárný senát, ale přímo předseda soudu. Předseda soudu by tedy mohl oproti kárnému senátu soudce kárně postihnout i za to, za co není kárně odpovědný?
Další nelogičnost spočívá v tom, že jde o kolektivní rozhodnutí senátu a z rozhodnutí nevyplývá, jaké stanovisko ten který soudce ve věci zastával. Tím, že bude soudce zbaven funkce předsedy senátu, nepřestává být členem senátu, zůstává mu nadále jeden hlas. V čem se tedy rozhodování senátu zkvalitní? Co se tím vyřeší? Nejde spíše o odpovědnost předsedy soudu, který takto nezpůsobilého soudce do funkce předsedy senátu jmenoval?
Nemusím jistě zdůrazňovat, že předseda soudu může soudci významně zpříjemnit či znepříjemnit život v souvislosti s vybavením jeho kanceláře (např. počítačem), zařazením do určitého senátu, rozvrhem práce, přidělením či nepřidělením asistenta a podobně. V tomto ohledu o nezávislosti soudce na předsedovi soudu, jako představiteli výkonné moci nelze vůbec hovořit. Možnost odvolání z funkce předsedy senátu by však představovala zásadní průlom, který by byl neústavním zásahem do soudcovské nezávislosti. Jestliže je neústavním odvoláním předsedy soudu z této funkce jako funkce moci výkonné ministrem, pak tím spíše je neústavní odvolání soudce z funkce předsedy senátu, která není funkcí moci výkonné předsedou soudu, tedy výkonnou mocí.
Přeji vám opravdovou vánoční pohodu a ničím nerušený klid pro vaši práci v příštím roce.