Slovo soudce na prosinec
JUDr. Stanislav Žížala, člen Republikové soudcovské rady SU ČR
Vážené kolegyně, vážení kolegové.
Dříve, než jsem začal pracovat na svém příspěvku, za účelem inspirace jsem si znovu přečetl některé příspěvky svých předchůdců v této rubrice. S jistou dávkou závisti se musím přiznat k pochybnostem o správnosti nápadu do rubriky také přispět. Avšak když už jsem se rozhodl, pokusím se zhostit záměru s nejlepším vědomím a svědomím.
Tož se kochejte.
Po dlouhých létech činnosti v oboru trestního práva si čím dál tím méně dokáži rozmluvit pocit, že patrně žádný subjekt kteréhokoli právního vztahu není tak „opečováván“, jako obviněný v trestním řízení od okamžiku, kdy sdělením obvinění z trestného činu vstoupí do trestněprávního procesního vztahu. Využívání procesních práv není jen umožňováno, ale v mnoha případech vnucováno.
Také čím dál tím méně jsem schopen nalézt uspokojivou odpověď na otázku, do jaké míry je výkon obhajoby v trestním řízení odbornou pomocí obviněnému jako právnímu laikovi, do jaké míry je podnikatelskou činností, „obchodováním s právem“, zaměřenou zejména na dosahování zisku, a do jaké míry je jednáním, které je jinak podřazováno pod skutkovou podstatu § 166 tr. zákona.
Obávám se, že naznačené aspekty trestního procesu v současné úpravě nejsou bez významného vlivu na rychlost trestního řízení, jeho efektivitu a také na cenu výkonu spravedlnosti. Dovolím si proto vyslovit několik legislativních podnětů ke zrychlení trestního řízení, zvýšení jeho efektivity a snížení jeho ceny, a to bez nároků na státní rozpočet. Pro čtenáře méně orientované v oboru trestního práva připomínám, že nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, rozumí se obviněným též obžalovaný a odsouzený, po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný a odsouzený je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci (§ 12 odst. 7,8,9 tr.ř.)
Návrhy:
- obviněnému se do vlastních rukou doručuje pouze sdělení obvinění, obžaloba a rozsudek soudu prvního stupně (pokud nebyl přítomen jeho vyhlášení), u ostatních písemností postačí zaslání na adresu, kterou obviněný na počátku trestního řízení ( případně v jeho průběhu, dojde-li ke změně) k doručování určí, a má li obhájce, doručují se pouze obhájci,
- termín hlavního líčení a veřejného zasedání o odvolání se obžalovanému oznamují vyvěšením na listinné vývěsce soudu, na elektronické vývěsce soudu a jsou k dispozici na informačním centru příslušného soudu,
- účast obviněného při hlavním líčení a veřejném zasedání je skutečně jeho právem, v žádném případě povinností,
- odvolání nemůže podat obžalovaný ( a v jeho prospěch ani osoby blízké) pokud se hlavního líčení svévolně nezúčastnil nebo se účasti na něm dobrovolně vzdal, v takovém případě nemůže podat ani dovolání,
- každý opravný prostředek je zpoplatněn, úspěšnost či neúspěšnost bude vyjádřena ve vyčíslení
nákladů trestního řízení,
- obviněný musí mít obhájce jen je-li omezen na osobní svobodě, je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo tato způsobilost je omezena, a v řízení proti uprchlému (§ 36 odst. 1 tr.ř.),
- podá-li ustanovený obhájce bez výslovného souhlasu obviněného opravný prostředek či návrh, který bude shledán nedůvodným, a obviněný nedostatek souhlasu namítne, obhájci nenáleží za tento úkon odměna a náhrada nákladů.
Nepochybuji o tom, že v rámci tohoto tématu by bylo lze objevit i podněty další, já jsem však se svou invencí v koncích. Současně si troufám vyjádřit víru, že laskaví čtenáři dokáží posoudit míru vážnosti či nevážnosti tohoto příspěvku a nepodlehnou pokušení přisuzovat mu nepatřičný smysl a nepatřičné cíle.
Děkuji čtenářům za laskavou trpělivost a přeji všem krásné dny adventní
JUDr. Stanislav Žížala