Milé kolegyně, vážení kolegové!
 
Především Vám všem přeji hodně štěstí a zdraví v roce 2023.

Ač naše republika patří počtem obyvatel mezi větší státy Evropské unie (devátá ze dvaceti sedmi, tvrdí internetový vyhledavač) a počtem soudců bude možná ještě výše, pouze na zdraví, schopnostech, znalostech a úsilí každého z nás záleží, jakou pověst má a bude mít naše soudnictví u spoluobčanů, kteří v jednacích síních v různém procesním postavení stanou. Svět už je takový, že hodnotí více podle nepovedeného, nejslabšího, nejpomalejšího. Skutečný zájem soudce o jeho profesi proto nemůže končit stavem jeho senátu, statistickým výkazem úseku, ve kterém působí, kvalitou soudu a soudního kraje, jehož je součástí. Komu jde opravdu o dobrou pověst naší justice, musí ji vnímat jako celek od okresního po nejvyšší soudy, od Chebu po Frýdek-Místek. Právě Soudcovská unie od samého počátku své existence úspěšně usiluje o rozvoj justice bez regionálních či jiných rozdílů.

Máme za sebou dva roky, ve kterých nový virus a opatření proti němu, mnohdy chaotická, ovlivnily naše životy způsobem, jaký jsme si možná ani neuměli představit. A některým z blízkých a ze sousedů virus vzal či zkrátil život. Když už se zdálo, že se životní podmínky stabilizují, došlo v našem civilizačním okruhu k útočné válce v rozsahu, jaký v Evropě od poloviny dvacátého století nepamatujeme. To vše se pochopitelně odráží v náladě společnosti, v její nižší prosperitě, dílčí nespokojenosti, v někdy až pitoreskně odlišném vnímání téže skutečnosti naprosto rozdílným způsobem i mezi nejbližšími. Jen o krok dále se vše popsané koncentruje do soudních sporů, charakteru deliktů a do chování účastníků.

Podle mého názoru zatím vše zvládáme velmi dobře a není důvodu se obávat opaku i do budoucnosti. To ovšem za předpokladu, že budeme mít po boku kvalitní, zkušený a dobře motivovaný odborný aparát, bez něhož se justice nikdy neobejde. Proto se již řadu let aktivně zasazujeme o razantní zlepšení finančního ohodnocení našich spolupracovníků.

Zas a znovu připomínám, že oproti řadě zemí nám velmi blízkých se naše soudnictví těší již od revoluce ze situace, kdy není terčem cíleného ataku z politických pozic. Jistě nemůžeme přehlédnout řadu nekompetentních, hloupých, či dokonce úmyslně nepravdivých útoků od některých politiků, aktivistů a novinářů vůči konkrétním soudním řízením, rozhodnutím a soudcům samotným, ale stále jde o jednotlivé, partikulární výkřiky. Važme si toho a zároveň pozorně sledujme politickou i mediální scénu, aby nedošlo k obratu. Postavení soudní moci je v naší vlasti, podobně jako v Rakousku a Německu, zeslabováno ústavním zakotvením ministerstva spravedlnosti jako ústředního orgánu státní správy pro soudnictví, což by v případě nástupu nějaké extrémní či nesystémové politické síly zjednodušilo „legální“ ataky vůči soudcům.  Snižovat nebezpečí této hrozby a systémové chyby je jedním ze stálých úkolů Soudcovské unie.

Čeká nás rok, který je mimo jiné pro Soudcovskou unii rokem volebním. Na třech aktuálních problémech jsem shora zdůraznil nezastupitelnou úlohu naší organizace. Dobrovolného spolku českých soudců, který patří mezi opravdu velké organizace tohoto typu ve vyspělém světě, který se právem pyšní unikátním úspěchem, že od svého vzniku dokázal udržovat mezi svými členy konsenzuální atmosféru na tak vysoké úrovni, že nečelil vážně míněné snaze založit konkurenční organizaci.

Zažil jsem od devadesátých let minulého století v Soudcovské unii řadu sporů, hádek, programových pnutí, rozdílných pohledů na další rozvoj našeho spolku. Pro někoho je v Republikové radě přijaté stanovisko málo razantní, jiný je považuje za zbytečně útočné, mnozí vyznávají zásadu mediální zdrženlivosti, další by chtěli vidět na čelných stranách novin a webových portálů naši reakci jen pár minut poté, co se nějaká událost seběhne. Řada kolegů by ráda Unii jako organizaci především hájící a prosazující statusové a sociální výdobytky soudců, pro mnohé je základním úkolem rozvoj a aplikace etických standardů soudce, další se soustředí na soudní systém, jeho strukturu, systémy řízení a jejich návaznost na procesní systémy.

Ať už ze shora naznačených variant preferujete kteroukoli, či dokonce očekáváte od Soudcovské unie něco jiného, uvědomte si, že váha našich názorů v jakémkoli tématu odvisí od naší jednoty, zejména u politické reprezentace.

V Republikové radě Soudcovské unie jako vždy i s těmito volbami skončí řada zkušených osobností, která po léta významným způsobem formovala fungování naší organizace. Bude na Vás, kdo se je pokusí nahradit a s jakým programem. Dbejte však, prosím, na to, aby, stejně jako posledních třicet let, byli schopni respektovat názor ostatních a prosazovat většinový program, jako by byl jejich vlastní. Jedině tak můžeme předávat naši organizaci nastupujícím generacím ve výborné kondici.