Mgr. Daniela Zemanová, prezidentka SU ČR



Vážené kolegyně, vážení kolegové!
 
Před výročním Shromážděním delegátů je čestnou povinností prezidentky SU zhodnotit uplynulý rok. Z velké části jsem tak učinila v časopisu Soudce, pro webové stránky jsem se rozhodla toto hodnocení pojmout co nejvíce prakticky, podat podrobný popis každodenní činnosti vedení SU, se zaměřením na informace, které zajímají výhradně členy unie.
 
Po loňském Shromáždění delegátů v Mikulově jsme s Šárkou Hájkovou absolvovaly jednání na Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu spravedlnosti, kde jsme získávaly podporu pro zavedení institutu emeritního soudce. Na MPSV jsme se setkaly s velmi vstřícným přístupem. Toto jednání a mnohá další mi připomínají, že některé - z našeho pohledu notoriety - z činnosti soudů jsou pro jiná odvětví neznámá půda. Například skutečnost, že za soudce dlouhodobě neschopného výkonu funkce nemůže předseda soudu přijmout náhradu, si mnozí neuvědomují. Ministr spravedlnosti vyjádřil pro myšlenku vyřešení důstojného zabezpečení při odchodu z funkce soudce pochopení, vyžádal si čas na vyhodnocení našich materiálů a přislíbil zřízení pracovní skupiny, která by se otázkou emeritního soudce zabývala. Ve vyjádření, které nám MSp zaslalo na konci května, jsou vymezeny otázky, o kterých ministerstvo považuje za nutné dále jednat. Poté již nebylo reálné uvažovat o dalších jednáních, vzhledem k blížícím se parlamentním volbám je nutné v nich pokračovat až s novým (či staronovým) vedením MSp.  
 
To je realita, kterou nelze změnit ani ignorovat. Jsem přesvědčená, že pro další jednání máme připravené silné argumenty. Propad finančního ohodnocení soudců po odchodu z funkce v České republice je největší v porovnání s okolními evropskými státy. Jednání o výsluhovém příspěvku bylo přerušeno předchozím vedením SU z důvodu souběžného jednání o platových otázkách. Nyní však bezpochyby nastal čas o sociálních otázkách spojených s odchodem z funkce soudce znovu jednat a žádat jejich vyřešení.
 
Pro tento rok platilo více než kdy jindy, že naše plánované aktivity ustupovaly nečekaným událostem. V únoru jsem byla informovaná, že při projednávání zákona o střetu zájmů byl podán pozměňovací návrh, podle kterého byli mezi skupiny povinné podat majetková přiznání zahrnuti i soudci a státní zástupci. Tento způsob „dotváření“ zákonů je špatný a nebezpečný zvyk, který bohužel poznamenává podobu našeho právního řádu stále intenzivněji. Máme pečlivě upravený postup pro podání návrhu zákona, pro jeho připomínkování a projednání v legislativní radě vlády. A po dodržení všech těchto náročných pravidel se zákon přesune k projednávání do Sněmovny, kde je možno formou pozměňovacích návrhů jeho podobu zcela změnit. Přitom v této fázi projednávání zákona již nikdo není schopen posoudit všechny souvislosti navrhované změny. Ale zpět k zákonu o střetu zájmů.
 
Původní návrh byl stručný a jasný – soudci a státní zástupci budou podávat majetková přiznání Ministerstvu spravedlnosti, přiznání budou veřejně přístupná. Intenzivním úsilím vedení SU a předsedů obou nejvyšších soudů se podařilo poslance přesvědčit o nutnosti změny takového návrhu a pro soudce byl přijat zákon v přijatelné podobě, tj. podávání přiznání, jejichž obsah není veřejně přístupný, Nejvyššímu soudu.
 

Považuji to za velký úspěch. Jsme konfrontováni s úpravou majetkových přiznání v okolních státech, kde je jejich veřejná dostupnost obvyklá. V našich podmínkách jsme měli o motivaci využití veřejně dostupných informací o majetku soudců pochybnosti a podařilo se nám o tom poslance přesvědčit. Ale měli bychom si neustále uvědomovat, že je to těžce vydobytý kompromis! Dává nám oproti našim sousedům větší komfort ochrany našeho soukromí. Pro lepší představu o podobách majetkových přiznání v zahraničí doporučuji si prohlédnout stránky (http://www.sudnarada.gov.sk/majetkove-priznania-sudcov-slovenskej-republiky), na kterých najdete všechny informace o majetkových poměrech našich slovenských kolegů.

 
V průběhu jara jsme ve spolupráci s Odborným kolegiem pro řízení a správu okresních soudů vypracovali podkladový materiál o platech administrativních a dalších odborných pracovníků soudu. Porovnali jsme jejich platy s odměňováním několika dalších skupin zaměstnanců a demonstrovali na výsledku této analýzy, že je nemožné za těchto podmínek udržet na soudech kvalitní odborný aparát. Dokumenty jsme předali Ministerstvu spravedlnosti a tato otázka byla na základě našeho návrhu projednána na poradě ministra spravedlnosti s předsedy krajských a vyšších soudů (které se pravidelně jako zástupkyně SU účastním). Výsledek z mého pohledu není uspokojivý. Ministerstvo uznává, že platy odborných pracovníků jsou nízké a v průběhu roku provedlo několik dílčích kroků, které by jejich odměňování měly zlepšit. Ale v žádném případě to není dostatečné. Platové poměry odborných pracovníků soudů jsou dlouhodobě podhodnoceny, stále není uspokojivě vyřešeno jejich zařazení do platových tříd. Soudcovská unie je jako profesní organizace soudců povinna tuto otázku neustále zdůrazňovat. Musíme využít naší znalosti prostředí a upozorňovat na důsledky, které zanedbávání důstojného ohodnocení práce odborného aparátu způsobuje.
 
Velkou pozornost jsme věnovali návrhům zákonů. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo k přijetí několik zákonů, u kterých jsme upozorňovali na jejich nedostatky. Návrh nového zákona o znalcích podle našeho názoru neřešil největší současné problémy výkonu znalecké činnosti a naopak navrhovaná úprava neúměrně zatěžovala soudy, některé pravomoci jim svěřovala v rozporu s dělbou státní moci. Naše připomínky jsem vedle jejich písemného zpracování přednesla a obhajovala v ústavněprávním výboru Poslanecké sněmovny. Spolu s předsedy soudů a zástupci znalecké komory jsme poslance přesvědčili o nedostatcích navrhované úpravy a zákon nebyl přijat. Je však zřejmé, že činnost znalců pro soudy je třeba řešit, zejména jejich nedostatek v některých oborech.
 
Dalším zákonem, kterému jsme věnovali velké množství času, byla novela občanského soudního řádu, respektive její část, která zaváděla povinné použití automatického generátoru přidělování věcí pro všechny soudy a veškeré jejich úseky. Na mnoha jednáních jsem vysvětlovala, že tento nástroj je pro řešení případných excesů při přidělování věcí nevhodný. Nelze zpochybnit, že k ojedinělým případům nesprávného přidělení věci může dojít a dochází (je to ostatně potvrzeno i v rozhodnutí soudů). Ale právní úprava poskytuje nástroje, jak tyto případy řešit a nebylo prokázáno, že je nelze využít, nebo že nejsou funkční. Namísto toho byl navrhován drahý, v našich podmínkách nevyzkoušený, systém, díky centrálnímu řízení velmi náchylný k selhávání a zneužití. Mnoho soudů by muselo změnit rozvržení agend mezi soudce, aby bylo možno vytvořit rozvrh práce použitelný pro generátor.
 
Je důležité, že se nám podařilo po mnoha náročných jednáních přesvědčit poslance o našich argumentech a automatický generátor by měl být zaveden pouze pro agendu insolvencí. Přinejmenším to umožní finanční prostředky, které by stál generátor, věnovat tam, kde je to potřebné, a stejně tak energii a čas.
 
Poslední záležitost, kterou bych měla zmínit, je jednání s Českým statistickým úřadem o sledování ukazatele průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Dle § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. je náš plat
(a dalších ústavních činitelů) stanoven za použití ukazatele „průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře“.  V tomto ustanovení je dále uvedeno, že se jedná o mzdu dosaženou „podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok“. Náš právní řád nijak nedefinuje pojem „nepodnikatelská sféra“ .
 
Český statistický úřad při sledování uvedeného ukazatele (rozhodování, jaké instituce mají být do nepodnikatelské sféry zahrnovány) postupoval vzhledem k neexistenci vnitrostátního právního předpisu od počátku podle kritérií převzatých z metodiky ESA 1995 (viz dále). V loňském roce ČSÚ upozornil na změny, kvůli kterým již v budoucnu nebude schopen tento údaj sledovat ve stejné podobě, jako dosud. Metodika ESA 95, podle které úřad dosud postupoval, byla zrušena a nahrazena jinou – ESA 2010. Tato metodika obsahuje jiná kritéria pro rozřazování institucí do podnikatelského a nepodnikatelského sektoru. Do nepodnikatelského sektoru budou podle této metodiky nově zařazeny i některé velké organizace s nízkými platy zaměstnanců, takže i bez reálné změny mezd by v nově vykazovaném nepodnikatelském sektoru údaj o průměrné mzdě klesl.
 
To je stručný a zjednodušený popis důvodu vzniku problému. Zdůrazňuji, že se jedná o velmi složitou a odbornou otázku. Vedení SU požádalo Dušana Schinzela, aby se s ní podrobně seznámil, což s pečlivostí jemu vlastní učinil, zajistili jsme jeho účast na všech jednáních, která se o této otázce vedla. Spolu s předsedy nejvyšších soudů a s představiteli státních zástupců jsme se shodli na tom, že další sledování citovaného ukazatele možné je i bez změny zákona o platech ústavních činitelů, zejména s využitím vyhlášky, kterou ČSÚ každý rok vydává, včetně roku 2017. Předsedkyně ČSÚ s naší argumentací nesouhlasila. Po společných jednáních s MSp a MSPV byl vypracován návrh, který přijala vláda, a ta formou usnesení uložila ČSÚ sledování ukazatele průměrné nominální měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře.
 
V tuto chvíli není stanovení našich platů ohroženo, ale v budoucnu, tj. po volbách, se k jednání musíme vrátit a nalézt řešení, které by pojem použitý v § 3 odst. 3 platového zákona jednoznačně vyložilo a zakotvilo. Naší výhodou při těchto jednáních je skutečnost, že stejný zájem mají i ostatní ústavní činitelé.
 
Vážené kolegyně a vážení kolegové, děkuji Vám všem za podporu Soudcovské unie v tomto roce, za Váš čas a aktivitu, bez které nemůže unie plnohodnotně plnit své poslání. Přeji Vám mnoho sil, zdraví a uspokojení ve všech součástech Vašeho života. S mnohými z Vás se těším na setkání v Ostravě.
 
Daniela Zemanová