Slovo ministra spravedlnosti
Vážení přátelé,
s potěšením zjišťuji, že ve svém úsilí o komunikaci dospělo lidstvo zase o krok dál, tedy přes řeč, písmo, knihtisk, dálkový přenos zvuku a obrazu, nejrůznější nosiče dat a informací, až po nové webové stránky Soudcovské Unie České republiky. Snad mi dovolíte, abych si při této příležitosti trochu zamoralizoval.
Technické prostředky komunikace, ať jsou to hlasivky nebo čipy, jsou jedna věc; kdežto obsah komunikace je věc druhá. Jisté je, že jakákoliv komunikace je lepší, než zbrklé činy, kterým vůbec žádná komunikace nepředchází. Jednání podle zásady „nebav se s ním a jednu mu vraž“ nepřináší obvykle očekávané výsledky. Toto konstatování však neznamená, že se můžeme tak úplně vzdát snahy komunikační obsahy nějak strukturovat a kultivovat.
V postmoderním světě, v němž už nikdo a nic není na nějakém předvídatelném místě, je takzvaná komunikativní etika (nebo spíše diskurzivní etika, přičemž diskurz je jen specifickým druhem komunikace) tou poslední instancí, kde je třeba najít nějaká společná pravidla. Ta musí zajistit, aby diskurz mohl racionálně dospět k závěrům, což ani nutně nemusí být shoda všech účastníků diskurzu. Abyste si ještě nakonec nemysleli, kdovíjak nejsem chytrý, tak to o té komunikační etice jsem si nevymyslel já.
Nuže, kéž se komunikace na nových webových stránkách pravidly komunikativní etiky řídí. Ať se vystříháme zbytečných emocí a afektů, jako že někteří z nás jsou neschopní a líní, oni zase hloupí a arogantní a ještě jiní k tomu ke všemu zaostalí a bezcharakterní. Takový diskurz k žádným závěrům nepovede a i ta nejpostmodernější komunikační technika nám přinese víc škody, než užitku.
Takže nic naplat, musí se vyhlásit heslo. To zní: „Komunikační technikou ke komunikační etice.“ A to právě přeji Vašim novým webovým stránkám.
Karel Čermák
autor je ministrem spravedlnosti