Reakce OS pro Prahu 2 na článek „Katarský princ a právní jistota“ publikovaný 28. 4. 2005 v MF Dnes
Jako soudci Obvodního soudu pro Prahu 2, vědomi si své povinnosti v zájmu záruk nezávislosti a nestrannosti výkonu soudcovské funkce prosazovat a obhajovat nezávislost soudnictví a odmítnout jakýkoliv zásah, nátlak, vliv, přání nebo žádost, jejichž důsledkem by mohlo být ohrožení nezávislosti soudnictví, musíme reagovat na článek tiskového mluvčího Ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna publikovaný ve čtvrtek 28. 4. 2005 v Mladé Frontě Dnes pod názvem: „Katarský princ a právní jistota“. Článek je totiž jenom dalším pokračováním kampaně, která je v posledních dnech vedena proti soudkyni Monice Křikavové v nezakrývané snaze ovlivnit rozhodování a postup soudu v „kauze katarského prince“. Autor článku, ať už záměrně nebo z pouhé neznalosti práva, předkládá veřejnosti dle jeho názoru jediný možný a správný výklad zákonných ustanovení upravujících postup a rozhodování soudu nebo jiných orgánů při předávání trestního stíhání do ciziny, přičemž odlišný právní názor soudce označuje za lež. Přitom zcela opomíjí, že jednotlivá ustanovení trestního řádu nelze v žádném případě vykládat bez souvislosti s jinými právními předpisy, zejména Ústavou a Listinou základních práv a svobod, které mimo jiné stanoví, že jsou soudy nezávislé a že nikdo (včetně obviněného nebo poškozeného) nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Tohoto si byl nepochybně vědom tříčlenný senát Obvodního soudu pro Prahu 2, když se zabýval tím, jaké závěry má z předloženého rozhodnutí ministra spravedlnosti pro postup v této věci vyvodit. Ostatně právní názor vyslovený senátem Obvodního soudu pro Prahu 2 je v zásadě totožný s již několik let starým výkladovým stanoviskem nejvyšší státní zástupkyně, tedy se rozhodně nejedná o právní názor nijak ojedinělý a nepředvídatelný, byť v daném případě jde do značné míry o precedentní případ, který vzhledem k nedávné novele trestního řádu dosud nebyl řešen. Z toho vyplývá, že je zcela nemístné označovat za lháře soudce, který má pouze jiný právní názor na řešení věci než ministr spravedlnosti. A je až za hranicí zákona takovému soudci prostřednictvím médií vyhrožovat kárným řízením. Ministr spravedlnosti i obhajoba mají nárok na odlišný právní názor, avšak právě proto existuje vícestupňová soudní soustava, aby případné rozdíly v právních názorech soudů nižšího stupně byly sjednoceny soudy vyššími. Shora uvedená prohlášení tiskového mluvčího Ministerstva spravedlnosti však mohou zavdávat důvodnou obavu, že je vyvíjena snaha působit na soudkyni Křikavovou s cílem, aby tato porušila své povinnosti, které pro ní vyplývají nejen z trestního řádu ale především z Ústavy České republiky a zákona o soudech a soudcích, tj. vykládat zákon podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem. Zákon přitom výslovně zakazuje narušovat nebo ohrožovat nezávislost a nestrannost soudce, přičemž tato povinnost je i pod ochranou trestního zákona. Závěrem si dovolujeme vyjádřit přesvědčení, že soudci se při svém rozhodování nenechají zastrašit výhrůžkami a přičiní se o to, aby vždy hlavní slovo měly právo, spravedlnost a morálka. Občanům tohoto státu pak přejeme, aby co nejvíce soudců bylo takových jako soudkyně Monika Křikavová, která mezi svými kolegy požívá vysoké autority pro své nepochybné odborné, morální a lidské kvality.
V Praze dne 29. dubna 2005
Mgr. Vít Bičák
tiskový mluvčí
Obvodní soudu pro Prahu 2