V úvodu zasedání byl přítomnými delegáty jednomyslně potvrzen mandát stávajícímu vedení organizace i na další volební období. Prezidentem tak nadále zůstává zástupce italského stavovského sdružení (Magistratura democratica) Gualtiero Michelini, viceprezidentem Thomas Guddat z německého sdružení soudců (Neue Richtervereinigung) a generální tajemnicí Dragana Boljević zastupující sdružení srbských soudců (Društvo sudija Srbije).
 
Gualtiero Michelini následně informoval o jednáních, která vedení organizace absolvovalo v Bruselu s Evropskou komisí, a vyjádřil znepokojení nad tím, jakým směrem se ubírá projekt zřízení úřadu evropského veřejného žalobce.
 
Thomas Guddat referoval o plenárním zasedání Evropské komise pro efektivitu justice a vyzval k aktivnější účasti MEDEL na programech týkajících se Turecka, Moldávie a Tuniska. 

Sabine Stuth (Neue Richtervereinigung) vysvětlovala pozici německých sdružení soudců k Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (zkratka TTIP z anglického názvu The Transatlantic Trade and Investment Partnership), zejména k návrhu Evropské komise na zřízení systému rozhodčích soudů. Byla ustanovena pracovní skupina, která připraví stanovisko MEDEL k této otázce, které bude předloženo ke schválení na dalším zasedání MEDEL v červnu v Rumunsku.
 
S národními zprávami vystoupili zástupci Polska, Rumunska, Turecka a Francie.
 
O situaci v Polsku informovala Anna Adamska Gallant, trestní soudkyně aktuálně působící v justiční misi Evropské komise (EULEX) v Kosovu. Po vítězství ultrakonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) v parlamentních volbách provedl polský parlament revizi volby soudců Ústavního soudu minulým parlamentem (zvolil jich pět, ač měl právo vybrat jen tři). Nový parlament všech pět zvolených ústavních soudců odvolal a místo nich zvolil soudce blízké PiS. Tah polského parlamentu zpečetil prezident Duda (PiS) jmenováním soudců zvolených už novým parlamentem. Polský Ústavní soud se však postavil za tři z pěti soudců, jejichž volbu zrušil parlament ovládaný konzervativci. Soud jejich volbu označil za legální, podle verdiktu naopak nebyl zákonný důvod k jejímu zrušení. Následovalo přijetí novely zákona o Ústavním soudu, která počítá s tím, že místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů Ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou, jako dosud, ale dvoutřetinovou. Ústavní soud sice tuto novelu zákona o Ústavním soudu zrušil jako protiústavní, ale vláda znemožnila její publikaci ve sbírce zákonů. Jako alarmující se jeví i spojení funkce ministra spravedlnosti s funkcí generálního prokurátora.
 
Dana Girbovan reprezentující rumunské soudce (Uniunea Naţională a Judecătorilor din România) upozorňovala na zásahy rumunské tajné služby (SRI) do nezávislosti soudnictví. Ředitel rumunské tajné služby veřejně připustil partnerství tajné služby a státního zastupitelství při vedení vyšetřování trestních činů. Rumunská vláda situaci vyřešila přijetím mimořádné vyhlášky, kterou z tajné služby udělala zvláštní orgán pověřený vyšetřováním trestných činů, čímž zapojení tajné služby do soudního procesu legalizovala.
Zástupce tureckých soudců a státních zástupců (Yarsav) Murat Arslan nejprve uvedl, že již téměř rok jsou ve vazbě dva turečtí soudci a čtyři státní zástupci, kteří jsou vyšetřováni v souvislosti s rozhodnutími, která přijali při výkonu svých funkcí. Žádost, aby mohli být navštíveni mezinárodními pozorovateli, byla zamítnuta. Poté, co se zástupce MEDEL pokusil zúčastnit jako mezinárodní pozorovatel ústního jednání, byla veřejnosti z projednávání věci vyloučena. Dále zmínil, že v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu byli 26. 2. 2016 z vazby propuštěni dva novináři obvinění z vojenské špionáže a napomáhání terorismu, a citoval následnou reakci prezidenta Erdogana, který prohlásil, že se tímto rozhodnutím nebude řídit, ani je respektovat. Závěrem Murat Arslan zdůraznil negativní roli Nejvyšší rady soudců a státních zástupců, která v posledních dvou letech zbavila funkce 80 soudců a státních zástupců, protože jednali v konkrétních případech vyšetřování korupce proti vůli vlády. Někteří ze soudců byli naopak zbaveni funkce proto, že propustili na svobodu lidi zatčené pro veřejné odsuzování politiky vlády. Celkem bylo zahájeno vyšetřování 680 soudců a státním zástupcům, kteří by měli být odvolání z funkce pro údajnou spolupráci s teroristickými organizacemi a vytváření tzv. „paralelních struktur“. Prezident Erdogan obviňuje svého kritika duchovního Gülena žijícího ve Spojených státech, že se v Turecku prostřednictvím svých příznivců v justici, policii a dalších státních institucích snaží vytvořit "paralelní struktury" a odstavit ho od vlády.
O situaci ve Francii po loňských sebevražedných útocích hovořila Marie - Blanche Régnier  (Syndicat de la Magistrature). Zmiňovala nové zákony přijaté v souvislosti s bojem proti terorismu a vyhlášením výjimečného stavu v zemi. Na základě výjimečného stavu ve Francii může policie i bez soudního povolení provádět ve dne i v noci razie či zabavovat i legálně pořízené zbraně. Úřady mohou dále nařizovat domácí vězení a zakazovat radikální organizace, mazat webové stránky nebo rušit veřejná shromáždění. Výjimečný stav měl skončit 26. 2. 2016, byl však o tři měsíce prodloužen. Sdružení francouzských soudců a státních zástupců vidí v podmínkách výjimečného stavu ohrožení demokracie. Vzhledem k tomu, že teroristická hrozba ve Francii přetrvává, hrozí podle nich „trvalé“ uplatňování výjimečného stavu. Podobné obavy sdělilo prezidentovi Françoisi Hollandeovi i vedení Rady Evropy.
Deklarace přijatá na závěr zasedání se kromě situace ve výše uvedených státech věnuje také otázkám migrace a vyzývá k vytvoření společné evropské azylové politiky, protože současný model se ukázal jako nefunkční a neefektivní.

Mgr. Karolína Tylová, LL.M., zástupkyně SU ČR v evropské organizaci MEDEL