Pražský právnický podzim 2012

Tiskové informace společnosti HBT z akcí Pražského právnického podzimu 2012:

Právo a cestování

V rámci projektu Pražský právnický podzim 2012, který v průběhu měsíce listopadu letošního roku uspořádalo nakladatelství Havlíček Brain Team, proběhl v pražském hotelu Christie kulatý seminární stůl věnovaný otázkám práva a cestování. Tato akce shromáždila kolem jednoho stolu unikátní skupinu odborníků – zástupce Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj, advokáty, soudce, tlumočníky a překladatele, oborníky na problematiku živností, úrazů a náhrad škody, ale také cestovních kanceláří, hotelů, lázeňství a wellnes a v neposlední řadě také příslušných asociací – Asociace cestovních kanceláří, Asociace lanové dopravy, Asociace hotelů a restaurací ČR, Asociace průvodců ČR nebo Asociace wellness. Všechny účastníky debaty, jakkoliv byly jejich odbornosti rozdílné, tedy spojovalo téma cestování.
Seminář moderovala šéfredaktorka Rodinných listů JUDr. Daniela Kovářová. Poté předala slovo zástupkyním Ministerstva pro místní rozvoj Mgr. Marii Kotrlé a Mgr. Renatě Králové, které podrobně shrnuly zásadní změny připravované novely zákona o cestovním ruchu. Jde o novelu implementační, která kromě odstranění současných nedostatků obsahuje povinnosti, k nimž se Česká republika zavázala jakožto členský stát Evropské unie.
Na informace o připravované novele navázal PhDr. Vladimír Přikryl z Ministerstva financí, který hovořil o pojištění a připojištění cestovních kanceláří. „V současné době u nás existuje kolem 1200 až 1600 cestovních kanceláří a agentur, vedle Ministerstva pro místní rozvoj mají dohled vykonávat i živnostenské úřady. Bohužel se jim to příliš nedaří. Nevýhodou také je, že jedinec, který přivede ke krachu cestovní kancelář, si okamžitě pod jiným jménem může otevřít jinou,“ řekl Vl. Přikryl. Přítomný šéf Asociace cestovních agentur dr. Václav Dolejš podotkl, že průvodcovská činnost by měla být podřazena mezi živnosti vázané, nikoliv živnosti volné, a upřednostnil zájem většiny před ochranou minorit. V diskusi dále vystoupil soudce Městského soudu v Praze Mgr. Kamil Tojner, který k problematice živnostenského podnikání v oblasti cestovního ruchu uvedl: „Živnostenský zákon byl přijat v roce 1991 a k dnešnímu dni byl 134krát novelizován, tudíž průměrně 6 krát ročně. Opakovaně například mění zařazení průvodcovských živností mezi vázané a zpět na volné, což k právní jistotě v žádném případě nepřispívá.“
K tématu cestovního ruchu se dále vyjádřil předseda Okresního soudu v Kutné hoře Mgr. Petr Franc, který řekl: „Smyslem trestního práva je nastavit ten nejzazší, nepřekročitelný mantinel lidského chování, který by měl zabránit největším excesům, stanovit jenom základní limity, ale nemá a není schopno stanovovat pravidla hry. Trestní právo má pouze zasáhnout tam, kde někdo zásadním způsobem vybočuje z mezí předpokládaného a přijatelného chování. Nelze od trestního práva očekávat, že bude řídit pravidla podnikání v cestovním ruchu, ani v kterékoliv jiné hospodářské oblasti.“ To byla ostatně myšlenka, která se objevovala i při dalších konferencích a kulatých stolech v rámci Pražského právnického podzimu.

Pražský advokát JUDr. Jiří Vlastník srovnal poté právní úpravu cestovní smlouvy podle stávající právní úpravy a nového občanského zákoníku. „Nový občanský zákoník ruší povinnou písemnou formy smlouvy o zájezdu. V případě ústního uzavření smlouvy o zájezdu je nicméně pořadatel povinen vydat zákazníkovi písemné potvrzení o zájezdu,“ řekl Jiří Vlastník. 
Budoucí právní úprava se stala tématem diskusí také mezi zástupci Asociace lanové dopravy. „Je otázkou, co si v budoucnu počnou majitelé lanovek a vleků,“ řekl Jakub Juračka. „Nový občanský zákoník se totiž k pozemkům a cizím stavbám na nich staví naprosto odlišně, než je tomu dnes.“
Kulatého stolu se dále účastnila předsedkyně představenstva Komory soudních tlumočníků Eva Gorgolová a místopředsedkyně Dagmar De Blasio Denčíková. „Cizinec – turista se nezřídka ocitá v situaci, kdy je tlumočník nebo překladatel nezbytný. Turista se může stát účastníkem dopravní nebo jiné nehody nebo trestné činnosti, ať již jako poškozený, svědek nebo podezřelý (pachatel – obviněný, či dokonce obžalovaný), a ve všech těchto případech má právo na tlumočníka, podobně jako český státní příslušník v zahraničí, pokud vycestuje do členského státu Evropské unie,“ uvedla De Blasio Denčíková.
Účastníci kulatého stolu konstatovali, že problematika práva a cestování spojila jednotlivé profese a odbornosti a umožnila vzájemnou výměnu informací. Diskuse na toto téma budou v budoucnu určitě pokračovat, podrobnou zprávu o všech debatách a vystoupeních zájemci najdou v prosincovém čísle časopisu Rodinné listy.
 
Havlíček Brain Team
3. prosince 2012
 

Dne 20. listopadu 2012 se na půdě Právnické fakulty UK v Praze a za její podpory uskutečnil kulatý seminární stůl k aktuálním otázkám sociální politiky.
Akce, která je součástí Pražského právnického podzimu 2012 a jíž poskytl záštitu veřejný ochránce práv, shromáždila u jednoho stolu sociální pracovníky, opatrovnické soudce, advokáty, vrcholné představitele Ministerstva práce a sociálních věcí, odborníky z oblasti sociální politiky i představitele médií. Diskusi, kterou moderovala advokátka Daniela Kovářová, zahájila úvodním slovem proděkanka Právnické fakulty doc. Věra Štangová, jež definovala obsah pojmu sociální politika a zaměřila se zejména na současný dynamický systém sociálního zabezpečení. „Vedle ekonomického, politického a demografického vývoje mají na aktuální úroveň sociálního zabezpečení velký vliv i jeho tradice,“ řekla doc. Štangová.
O současné situaci dětí pohovořil Miroslav Macela z Ministerstva práce a sociálních věcí. Ústavní soudce Jiří Nykodým a soudce Nejvyššího soudu Lubomír Ptáček se zabývali vymáháním práva v sociální oblasti před soudy všech stupňů. Mediátorka Dana Potočková se pokusila najít odpověď na otázku, zda a jak pomůže mediace, vykonávaná podle zákona, který před nedávnem nabyl účinnosti. Pražský advokát Karel Zuzka vystoupil se zamyšlením nad budoucností sociální péče a advokátka Nataša Randlová otevřela složitou otázku situace zaměstnanců po propuštění ze zaměstnání.
Účastníci se shodli na tom, že v budoucnu bude docházet k přesunu zátěže péče o občany ze státu na občany samotné a jejich rodinné příslušníky. Proto je více než důležité právně definovat současnou rodinu, která dnes mnohdy sestává z nesezdaných partnerství. Taková sociální jednotka dnes není právem vůbec definována. Právo sice není všemocné, ale nemělo by se stávat, že bude bezmocné.

__________________________________________________

V rámci projektu Pražský právnický podzim se 7. listopadu t.r. uskutečnila odborná právnická konference "Vymahatelnost práva v České republice". Konference, kterou pořádala Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, se kromě dalších hostů zúčastnili a přednesli příspěvky členové Soudcovské unie ČR.
„Vymahatelnost práva je v řeči běžné i vázané dnes a denně skloňována ve sdělovacích prostředcích. Není to zvlášť hezký pojem na pohled a na poslech, přesto se o vymahatelnosti práva točí filmy, píší romány, vznikají práce odborné i vědecké, stejně jako každodenní hospodské debaty. Vox populi vyjadřuje dojem, že právo je nevymahatelné. Vox populi má ovšem také tu vlastnost, že si často vymahatelnost práva v objektivním smyslu přeje jen tehdy, když jde o právo mluvčího ve smyslu subjektivním. Nevymahatelnost protipólu práva – totiž povinnosti – je v tuzemsku nadmíru populární. Obávám se, že v tomto smyslu vox populi není vox dei. Co je však v hlasu lidu božské, je potřeba srozumitelného a rozumného práva. Bez něj je potřeba vymahatelnosti jen utopickou vizí bez reálných nadějí,“ uvedl na konferenci šéfredaktor časopisu Soudce JUDr. Karel Havlíček. „Obávám se, že jsme bohužel v tomto směru upadli do těžké deprese. Zkuste se zeptat lidí na ulici, zda jim je právo srozumitelné. Taková otázka by nebyla populistická. Taková otázka by byla alespoň náznakem, že si veřejná moc uvědomuje nutnost reflexe dlouhodobě neudržitelného stavu, kdy právo přestává být funkčním prvkem komunikace.