Dne 16. 11. 2018 uspořádalo Bulharské sdružení soudců společně s MEDEL v Sofii konferenci na téma Role soudců ve společenské debatě. Konference byla výborně obsazená jak tematicky, tak lidsky. S příspěvkem vystoupil mimo jiné profesor Hans Petter Graverz z Univerzity v Oslu (autor knihy Judges against Justice), profesor Jacek Barcik ze Slezské univerzity v Katovicích, bulharská soudkyně Evropského soudu pro lidská práva v letech 2008 - 2015 Zdravka Kalaydjieva a řada dalších bulharských soudců, mimo jiné i předseda Nejvyššího soudu Lozan Panov. Všichni hovořili o stupňujících se útocích na soudce a soudnictví zejména ve vládou ovládaných médiích v Polsku a právě Bulharsku. Všichni se také shodli na tom, že soudci mají právo vyjadřovat se veřejně k otázkám stavu a fungování soudnictví. V případě ohrožení právního státu je role soudců v tomto ohledu nezastupitelná. Opakovaně byl zmiňován polský Nejvyšší soud a jeho předsedkyně Malgorzata Gersdorfová, která od počátku otevřeně kritizovala justiční reformu prosazovanou polskou vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS).
 
Na příspěvek předsedy bulharského Nejvyššího soudu reagovala bezprostředně po skončení konference bulharská Nejvyšší rada soudnictví, která soudce Lozana Panova vyzvala, aby svůj kritický projev vysvětlil. Bulharští soudci již v minulosti upozorňovali na skutečnost, že tato instituce neplní svou roli, protože většina jejích členů je jmenována parlamentem a výběr, jmenování i kariérní postup soudců tak zůstává pod politickým vlivem. MEDEL v této souvislosti zaslal Evropské komisi zprávu, ve které upozorňuje na přetrvávající deficity, pokud jde o nezávislost soudní moci v Bulharsku, a vyjádřil pochybnosti nad zprávou komise vypracovanou v rámci tzv. mechanismu pro spolupráci a ověřování (CVM). Tento mechanismus představuje přechodné opatření vypracované Evropskou komisí s cílem pomoci odstranit nedostatky týkající se nezávislosti, profesionality a účinnosti soudnictví, boje proti korupci a opatření proti organizované trestné činnosti. Ve zprávě MEDEL mimo jiné kritizuje tlak, kterému je vystaven předseda bulharského Nejvyššího soudu. Kromě mediálního tlaku zmiňuje incident, kdy na soudce Panova čekali přede dveřmi sídla Nejvyšší rady soudnictví maskovaní muži, kteří v rukou drželi čerstvě uříznuté jehněčí hlavy (symbol výhrůžky, který používala sicilská mafie v sedmdesátých letech minulého století). Tlak vyvíjený na předsedu Nejvyššího soudu souvisí s tím, že dlouhodobě upozorňuje na absolutní moc bulharského generálního prokurátora a kritizuje bulharskou prokuraturu, která zůstala od pádu komunismu ve své podstatě nezměněná.
 
Na konferenci navazovalo další den jako obvykle jednání zástupců organizací soudců a státních zástupců sdružených v MEDEL. Nejprve proběhlo hlasování o přijetí nových členů, konkrétně sdružení polských státních zástupců - Lex Super Omnia založeného v květnu 2016 v reakci na změnu zákona o postavení polských státních zástupců, a Sdružení soudců Černé Hory. Obě sdružení, která měla v uplynulých dvou letech status pozorovatele, byla přijata za členy MEDEL.
Jednotlivé národní organizace dále informovaly o přípravách na sérii konferencí, které se MEDEL rozhodl uspořádat před volbami do Evropského parlamentu v příštím roce, aby  zvýšil povědomí o této evropské instituci. První konference na téma přistěhovalectví se uskuteční v Římě 1. 3. 2019, následovat bude 8. 3. 2019 konference v Berlíně s názvem Demokracie a vzestup populismu, 15. 3. 2019 v Aténách proběhne konference, která se bude věnovat úsporným opatřením a sociálním právům, a sérii uzavře konference ve Varšavě k otázkám právního státu. MEDEL společně s národními soudcovskými organizacemi Polska, Bulharska a Rumunska také požádal o zařazení do projektu Evropské unie, jehož cílem je naučit soudce a státní zástupce jak komunikovat s většinovou společností, jak odpovídat na útoky na nezávislost soudní moci a jak zefektivnit spolupráci mezi soudci a evropskými institucemi. Na závěr jednání bylo přijato prohlášení, v němž se MEDEL kriticky vyjadřuje ke vzniku na vládu orientovaných nevládních organizací tzv. GONGO (government-oriented nongovernmental organization). O tomto fenoménu informovali zástupci srbských soudců a státních zástupců. Během diskusí o změnách Ústavy, které připravuje srbské ministerstvo spravedlnosti, začala totiž srbská vláda zakládat vlastní „nevládní organizace“, které mají za úkol podporovat ministerstvem spravedlnosti připravované změny, a dostávají za tímto účelem velký prostor v médiích. Snaží se tak vyvážit kritický postoj celé právnická obec (soudců, státních zástupců, akademické sféry) ale i občanské společnosti, která se obává rozšíření vlivu moci výkonné na soudnictví v Srbsku.