Časopis SOUDCE
Pohledy a názory
Umělá inteligence (AI) je téma, které dnes rezonuje napříč obory, a justice není výjimkou. Ačkoli na první pohled může působit, že hledání spravedlnosti je doménou čistě lidského úsudku, soudní praxe si rychle uvědomila, že AI umí nabídnout řadu výhod, které právnímu světu otevírají nové možnosti. Stačí se jen nebát a... začít to zkoušet!
Republiková rada Soudcovské unie plně souhlasí se stanoviskem Kolegia předsedů krajských soudů: Kolegium předsedů krajských soudů a Městského soudu v Praze s velkým znepokojením sleduje další pokusy této vlády zpochybňovat rozhodnutí Ústavního soudu ve věci ústavnosti platů soudců. Ústavní soud jako garant nezávislosti a ochrany právního státu jasně rozhodl, že snížení platů soudců bylo v rozporu s Ústavou. Jakékoliv snahy o revizi tohoto rozhodnutí nejen podkopávají soudní nezávislost, ale narušují důvěru občanů ve spravedlnost jako pilíř demokratického státu. Stát může fungovat a být efektivní pouze tehdy, když mu občané důvěřují.
1. Soudcovská unie ČR respektuje nálezy Ústavního soudu ČR ohledně soudcovských platů za období roku 2021, 2022 a od 1. 1. 2024 sp. zn. Pl. ÚS 4/23, Pl. ÚS 15/22 a Pl. ÚS 5/24 z 15. 5. 2024, které ve valné většině potvrdily argumenty SU ČR o protiústavnosti těchto platových restrikcí.
2. Soudcovská unie ČR vyzývá vládu a parlament, aby se stejným respektem přistupovaly k ústavně zaručené úrovni materiálního zabezpečení soudců a ctily mantinely vytyčené Ústavním soudem ČR.
Soudcovská unie se ztotožňuje s oprávněnými platovými požadavky administrativních pracovníků justice a upozorňuje na kolaps na některých soudech
v důsledku odchodu zaměstnanců.
Zároveň vyjadřuje plné pochopení pro jejich snahu o důstojné ohodnocení práce
a podporuje všechny legitimní prostředky k dosažení tohoto cíle, včetně případné stávky.
Dne 29. února 2024 se opět sešlo Justiční grémium, neformální platforma představitelů obou nejvyšších soudů, Nejvyššího státního zastupitelství, vrchních a krajských soudů, Unie státních zástupců a Soudcovské unie.
Shodlo se na potřebě definovat dlouhodobé cíle ve zlepšování výkonu spravedlnosti a návrhy jejich řešení komunikovat s politickými představiteli státu.
V prvé řadě vyjadřujeme soucit s obětí trestného činu znásilnění. Soudci obecně k obětem sexualizovaného násilí přistupují citlivě při zachování jejich práv. Obzvláště u trestného činu znásilnění jsme si vědomi závažnosti jeho následků do dalšího života obětí, o čemž jednoznačně svědčí i závěry nedávné studie v rámci projektu Legal Data Hub, z níž vyplynulo, že tresty ukládané v ČR za trestný čin znásilnění jsou druhé nejpřísnější po trestech ukládaných za trestný čin vraždy.
Soudcovská unie ČR v souvislosti s posuzováním Pavla Simona jako kandidáta na soudce ústavního soudu se znepokojením registruje politické zpochybňování konkrétních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Tato rozhodnutí jsou výsledkem právních názorů všech členů příslušného senátu a jejich ryze politická kritika či mechanické spojování pouze s jedním ze členů soudního senátu podkopává důvěru v principy právního státu.
Republiková rada na zasedání 21. 9. 2023 mimo jiné posoudila přípravu nadcházejícího celostátního volebního Shromáždění delegátů Soudcovské unie v polovině příštího měsíce v Přerově a jednomyslně vyzvala Parlament ČR, aby respektoval důstojné postavení soudcovské moci. V této souvislosti SU ČR považuje vládní návrh změny zákona o platu soudců spočívající ve snížení koeficientu v platové základně od 1. 1. 2024 za flagrantní porušení práva soudců na materiální zabezpečení, aniž by pro takovou zásadní restrikci byly splněny mantinely vytýčené konstantní judikaturou Ústavního soudu ve věcech platových restrikcí vůči soudcům. Proto Republiková rada SU ČR žádá Parlament ČR, aby tento zákon, který představuje trvalou a neodůvodněnou erozi materiálního zabezpečení soudců, jednoznačně zamítl.
Soudcovská unie se již na počátku válečného konfliktu na Ukrajině stala kontaktním subjektem pro podporu a pomoc ukrajinským soudcům a jejich rodinám ve velmi tíživé životní situaci.
Stavovská organizace soudců ČR uspořádala mezi soudci finanční sbírku, sestavila tým soudců ze všech regionů České republiky, kteří bezprostředně poskytovali odbornou pomoc, obecné rady i finanční pomoc těm ukrajinským soudcům, kteří se ocitli v naší zemi bez finančních prostředků, léků a dalších základních potřeb nezbytných k životu. Svoji vlast byli nuceni opustit z důvodu těžké nemoci či přímého ohrožení životů svých i svých blízkých.
Finanční prostředky, které nebyly využity pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v ČR, Soudcovská unie zaslala Asociaci soudců Ukrajiny k poskytnutí nejvíce postiženým soudcům a jejich rodinám.
Soudcovská unie ČR se znepokojením sleduje neutěšený vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, který má nesmírný dopad na miliony občanů této země a bezprostředně se také dotýká našich kolegů – ukrajinských soudců.
Republiková rada SU ČR se na zasedání 24. března 2022 usnesla, že vyhoví žádostem mezinárodních soudcovských organizací, aby se právě ona stala na našem území kontaktním subjektem pro případnou podporu a pomoc ukrajinským soudcům v této tíživé životní situaci.
Soudcovská unie sestavila tým, který bude připraven ve všech regionech pomoci odbornou či obecnou radou, nasměrovat potřebné, ujmout se jich a v případě potřeby poskytnout také finanční pomoc.
Jménem Republikové rady Soudcovské unie ČR se proto prezident obrátil na všechny členy unie, ale i na ostatní soudce, kteří nejsou členy profesní soudcovské organizace, se žádostí o poskytnutí finančního příspěvku na pomoc ukrajinským soudcům.
Pokud takto shromážděné peníze nebudou v plné výši použity pro uvedený účel, rozhodne Republiková rada SU ČR, jakou formou jimi Ukrajině, či tamní justici stavovská organizace soudců ČR pomůže.
Soudcovská unie ČR se na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR seznámila s důvody, které vedly k rozhodnutí ministra spravedlnosti nejmenovat do funkce místopředsedy trestního úseku Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Aleše Novotného. Svoje rozhodnutí ministr odůvodňuje tím, že „V trestních věcech projednávaných senátem č. 46T vedeným předsedou senátu Mgr. Alešem Novotným došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, kdy v rámci své rozhodovací činnosti se podílel na vzniku škody státu minimálně ve výši 3 851 958,- Kč; nadále ještě běží některá soudní řízení o náhradu škody. Ministr spravedlnosti tak nemohl do funkce místopředsedy Krajského soudu v Brně odpovědného za úsek trestního soudnictví jmenovat někoho, kdo se opakovaně podílel svými nezákonnými rozhodnutími na vzniku takto vysokých škod“.
Toto odůvodnění považuje Soudcovská unie ČR za nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné z několika důvodů:
Soudcovská unie České republiky:
vyjadřuje hluboké zklamání nad přístupem vlády ČR, která na jedné straně deklaruje posilování demokratického právního státu a vlády práva, a v rozporu s tím ve vztahu k nezávislé soudní moci, navíc bez potřebného předchozího dialogu s ní, pokračuje v dlouholeté erozi materiálního zabezpečení soudců,
zásadně nesouhlasí se schváleným návrhem zákona (sněmovní tisk č. 117), kterým má dojít od 1. 2. 2022 k faktickému snížení platů soudců,
upozorňuje na to, že pro projednávání a schvalování zákona nebyly splněny podmínky stavu legislativní nouze, zejm. pro absenci hrozby značné hospodářské škody pro státní rozpočet v případě ponechání platové základy pro výpočet platů soudců určené pro rok 2022,
upozorňuje, že návrh zákona nebyl vládou projednán s reprezentanty soudní moci a nebylo vyžádáno jejich stanovisko,
připomíná, že zásahy do materiálního zabezpečení soudců byly provedeny v letech 2002-2011, 2011-2014 a zmražením platové základny pro výpočet v platu soudců v roce 2021; v roce 2015 došlo k dohodě reprezentantů soudní moci s vládou, když soudci uvěřili příslibu vlády, že v budoucnu k protiústavním zásahům do platových poměrů nebude docházet a dobrovolně se vzdali části svých oprávněných platových nároků; došlo tak k úspoře takřka 4 miliard Kč ve státním rozpočtu,
Soudcovská unie jednoznačně odmítá slova ministryně spravedlnosti Marie Benešové v jejím vyjádření ke středečnímu volebnímu nálezu Ústavního soudu, jimiž zpochybnila důvěryhodnost všech soudců Ústavního soudu. Soudcovská unie respektuje kritiku konkrétního rozhodnutí, ale důrazně odmítá šíření závažného a nepodloženého obvinění, že ústavní soudci „mají asi něco slíbeno“. Fungování společnosti a státu je především založeno na důvěře. Ministryně spravedlnosti má v tomto systému významné postavení, a proto laická i odborná veřejnost očekávají důstojné naplňování její funkce.
Soudcovská unie ČR podporuje otevřený dopis evropských soudců a také státních zástupců adresovaný Komisi EU. Dopis připravili naši kolegové z polské soudcovské asociace IUSTITIA a připojují se k němu jednotliví soudci z mnoha evropských zemí včetně České republiky. Dopis v anglickém a polském jazyce si můžete přečíst a připojit se k němu
Soudcovská unie si u příležitosti výročí úmrtí Milady Horákové připomíná, jak důležitou hodnotou je nezávislá justice a stabilní systém soudnictví, který zaručuje občanům spravedlivý proces a rozhodnutí bez uplatnění mocenských vlivů.
Osud doktorky Milady Horákové nám má neustále připomínat, jak zrůdné důsledky pro jednotlivce i celou společnost má politické zneužití justičního systému. Aby se tato smutná minulost již nikdy neopakovala, je důležité si pěstovat citlivost na jakékoliv zneužívání moci a nepřehlížet ani dílčí projevy takových snah či jednání. Toto je jedna z priorit činnosti Soudcovské unie, stejně tak jako usilovat o zlepšení činnosti soudů a tím zvyšovat úroveň ochrany práv občanů a jejich důvěru v soudní moc.
Soudcovská unie vychází z premisy, že stát, potažmo občan, očekává, že soudce bude vykonávat svou funkci v každé jednotlivé kauze s maximálním nasazením, plným soustředěním a vysoce erudovaně. A toto očekávání považuje za naprosto přirozené a legitimní.
Zároveň si je Soudcovská unie vědoma toho, že naplňování uvedených požadavků vyvíjí na soudce setrvalý psychosociální tlak. V důsledku tohoto tlaku (jak vyplynulo ze studie 1. LF UK, zpracovávané od roku 2015) jsou soudci jednou z profesí nejvíce ohrožených syndromem vyhoření*), který byl WHO v květnu 2019 zařazen do Mezinárodní klasifikace nemocí. Ve vztahu k soudům se tedy jedná o zcela objektivní zdravotní riziko, s vysokou mírou pravděpodobnosti jeho vzniku, a s fatálními dopady na kvalitu výkonu funkce**).
Soudcovská unie vyzývá představitele výkonné moci k podání přesvědčivého vysvětlení důvodů výměny na postu ministra spravedlnosti.
Ministr spravedlnosti má v České republice velmi silný vliv na justici, vytváří podmínky pro výkon soudní moci. Ústavní soud v několika nálezech zdůraznil široké kompetence představitelů moci výkonné ve vztahu k moci soudní a z toho vyplývající obtížné dodržování rovnováhy mezi státními mocemi, které je základním znakem právního státu. Každá změna na postu ministra spravedlnosti vzhledem k jeho zásadnímu vlivu soudnictví dočasně destabilizuje a oslabuje.
Prezident republiky při projevu k nově jmenovaným soudcům vyjádřil svůj kritický pohled na činnost některých soudců, kteří podle jeho názoru nevykonávají svoji funkci dostatečně kvalitně. Soudcovská unie plně respektuje právo prezidenta republiky kritizovat činnost některých soudců. Jakékoliv selhání soudce je vždy velmi závažné. Pro objektivní pohled společnosti i motivaci nastupujících soudců je však nezbytné doplnit kritická tvrzení tím, že naprostá většina soudců vykonává tuto náročnou funkci výborně a dlouhodobě bez selhání, a jsou tak hodnoceni i v mezinárodním měřítku. Soudci České republiky se významnou měrou podílejí na tom, že Česká republika je považována za právní stát.
Kolegium Soudcovské unie České republiky pro občanské právo procesní vypracovalo stanovisko k navrhovanému věcnému záměru nové úpravy civilního procesního práva (dále jen "věcný záměr").
Soudcovská unie především dlouhodobě kritizuje stav, kdy natolik zásadní otázka, jako je výběr soudních funkcionářů, není upravena zákonem. Postavení soudních funkcionářů je v České republice specifické, jedná se o představitele justice, kteří vykonávají státní správu soudů a mají v tomto smyslu rozsáhlé pravomoci (i odpovědnost) a vedle Ministerstva spravedlnosti určující vliv na chod soudů. Vůči mnoha významným úkonům předsedů soudů neexistuje ze strany soudní moci účinný kontrolní prostředek. Příkladem je například sestavení rozvrhu práce, kde má předseda soudu v prostředí soudu zcela neomezenou pravomoc, v určitém rozsahu je kontrolním orgánem pouze Ministerstvo spravedlnosti, tj. orgán výkonné moci. Výjimečně silné postavení zastávají v prostředí ČR předsedové krajských soudů, kteří významně ovlivňují personální složení a hospodaření všech okresních soudů v jejich obvodu.