Přání do roku 2016
Mgr. Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie ČR
Milé kolegyně a kolegové,
dostalo se mi milé příležitosti Vás pozdravit v roce 2016. Nejsem věštec, neumím a nechci předpovídat, co nás čeká. Využiji této možnosti k vyslovení několika přání, která, jak dobře vím, nemohou na skutečnosti nic změnit.
Kdybych si chtěla vzít z roku 2015 pragmatické mediální poučení, jak napsat příspěvek, který nejvíc upoutá, vsadila bych na vyvolání strachu. To se ukázalo jako nejpůsobivější – ať už při vytváření veřejného obrazu migrační krize či suchého léta. Odolám tomu a vyslovím první přání do nového roku – abychom nepodléhali sdělením, která v nás mají cíleně vzbudit obavy a nejistotu a naklonit nás k jednoduchým a jednostranným řešením.
Jedna z mála jistot, které v tomto roce máme, je, že na každého z nás čeká mnoho starých i nových věcí, které musíme rozhodnout. Je to náročná a krásná práce. Vyžaduje plné nasazení a každý soudce by je měl vynakládat. A je nereálné to tak cítit a zvládat vždy. Každý má právo být chvíli unavený, nemocný, oslabený osobními problémy. Ale jen chvíli. Každý, kdo k funkci soudce přistupuje zodpovědně, by měl mít možnost vydané síly opět načerpat. To je další přání a má osobní výzva – nacházet a podporovat programy a aktivity zaměřené na obnovení sil soudců.
Považuji za velmi důležité, abychom byli upřímní vůči sobě samým a dokázali si přiznat naše vnitřní nedostatky. Pojmenovat problémy systému stojí mnoho sil a času, upřímně označit problémy personální vyžaduje velkou odvahu. Velmi si přeji, abychom soudci jako stav přesvědčili sebe i naše okolí, že toho jsme schopni.
Jak jsem napsala na začátku – pouze přání nic nezmění. Ale stále nějaká musíme mít. Lhostejnost a apatie jsou (nejen pro soudce) nebezpečné. Ať se nám v roce 2016 vyhýbají!
Daniela Zemanová