Zamyšlení „nad situací po roce“
JUDr. Martina Lorencová, členka Republikové soudcovské rady SU ČR
Před necelým rokem jsem se ve svém článku Slovo soudce na červenec 2012 zamýšlela nad tehdy, pro veřejnost překvapivou, změnou osoby ministra spravedlnosti ČR. Z funkce byl odvolán dr. Pospíšil a do funkce jmenován tehdy „nám neznámý“ JUDr. Pavel Blažek, Ph.D..
S odstupem času hodnotím pozitivně kroky tohoto nového ministra, především jeho mediální vystupování je „čitelné“, snaží se veřejnosti vysvětlovat situaci v justici a víceméně kladně ji hodnotí. Také jsme se, na rozdíl od předchozí éry ministrování dr.Pospíšila, dočkali „poděkování za naší práci“ (pokud si vzpomínám, v médiích zaznělo poděkování za práci soudů po vyhlášené amnestii).
Zároveň jsem se však před rokem ptala, jaká perspektiva nás čeká v souvislosti s touto změnou v osobě ministra, tedy představitele výkonné moci, a naší nepříznivou situací projevující se přetížeností soudců?
A dnes se zase ptám. Změnila se naše situace? Snížilo se naše zatížení?
Bohužel na tyto otázky si nemohu odpovědět kladně.
Množství práce se nemění, naopak. Navíc nás stále více zatěžuje neustálé „vylepšování našich počítačových programů“, např. pro vyhledávání informací a pro práci se soubory potřebujeme nově stále více „kliknutí“ než před rokem, „zdržuje to“, používání datových schránek se stále „ vyšperkovává“, zase nás to zatěžuje a nutí provádět stále více kancelářských úkonů navíc.
Amnestie vyhlášená bývalým prezidentem a její dopady jsou také časově náročnou kapitolou. Trestní soudci se musí kromě své každodenní práce stále probírat nepředstavitelným množstvím spisů, na které se amnestie vztahuje.
Všechny tyto pro justici nepříznivé jevy jsou jen pokračováním značně negativní situace, gradující přetížeností soudců, soudní administrativy.
V současnosti se většina civilních soudců účastní opakovaných školení o novém občanském zákoníku a souvisejících předpisech, které radikálně změní celou oblast civilního práva. Čím více informací o těchto změnách „vstřebávám“, tím více se obávám „kolapsu“ civilního práva v naší společnosti.
Za dvacet let práce civilního „prvostupňového“ soudce jsem zažila dost zásadních změn našeho právního řádu – restituce, “nové bytové“ právo, změny v obchodním zákoníku, zcela nová úprava zákoníku práce, exekuce, změny procesních občanskoprávních předpisů.
Ale nový občanský zákoník 2014 je skutečně nejrozsáhlejší „revoluce“ v občanském právu. Musíme si uvědomit, že její důsledky budou značné, náročné nejen pro soudnictví, ale především pro občany, pro celou společnost.
A o tomto bychom měli veřejnost informovat.
Upozorňovat na negativní situaci v justici i na změny právního řádu se musí efektivně, účinně…. V této souvislosti si dovolím připomenout, že stále více je respektována naše Unie. Stále více prostoru v médiích dostávají představitelé SU ČR. Prezident, viceprezidenti, čestní prezidenti a další naši kolegové se vyjadřují mediálně k aktuálním problémům justice i ke změnám právního řádu. Stanoviska Unie jsou vyžadována i ze strany výkonné a zákonodárné moci.
Myslím, že v poslední době si všichni členové Unie můžeme říci, že „je nás stále více slyšet“, můžeme se komplexněji vyjadřovat k dění v justici i ve společnosti, a tím naše členství v Unii má smysl a své určité výsledky.
Popřejme si, ať v květnu 2013, po dlouhé, studené zimě a v době nástupu skutečného jara přijde i do naší justice více „tepla, slunečního světla, rozkvětu“. (O Máchově „času lásky“ si netroufám ani napsat… .)
Mějme se „májově“.
JUDr. Martina Lorencová