Mgr. Vanda Rozsypalová, členka Republikové rady
Přikoupila jsem si malý pozemek. Nic moc, jen 29 m
2. A tak mi nastala povinnost přiznat se k dani z nabytí nemovité věci. Stáhla jsem si formulář a začala vyplňovat. Formulář na první pohled vypadá jasný a zřejmý. Pokud vyplníš kolonku 29 záporně, přejdi rovnou na kolonku 42. Číst návod je zbytečné. Text je tam v podstatě stejný. Musím si vybrat ze dvou příloh. Jsem právník a volím správnou přílohu. Postupuji postupně kolonku po kolonce. Úplně vidím, jak tvůrce formuláře byl šťastný z toho, jak to dobře vymyslel. Určitě mu to připadá logické. Vše je srozumitelné dokud nedojdu ke kolonce směrná hodnota. Mám dvě možnosti. Buď zaujmout profesionální hrdost a nastudovat zákon nebo s prosíkem vyrazit na finanční úřad. Vyřešit to musím.
Proč o tom píšu? Nějak se formulářů kolem nás objevuje čím dál více, a to i v naší práci. Jednoduše se zpracovávají. Pokud to program umí, lze vytvářet krásné a možná i užitečné statistiky, které snad doufám někdo čte a možná i vyhodnocuje. Formuláře se používají již i pro tak závažné procesní úkony, jako je zahájení řízení. Advokáti a další právníci se to nějak naučí. Musí. Občas i formou pokus – omyl.
Připravuje se nový občanský soudní řád. Přimlouvala bych se za to, aby formuláře byly omezeny na minimální množství, jen tam, kde je to tradicí. Když člověk zvládne vyplnit daňový formulář, pochopí všechny kolonky a podepíše se na správném místě tak, že podatelna jej orazítkuje a příjme, nabyde pocit, že je alespoň z poloviny daňovým poradcem a touží předat nabyté zkušenosti dalším tápajícím nad kolonkami. Pokud soudní řízení zúžíme na formuláře, nabydou účastníci pocit, že nejpodstatnější je naplnit kolonky údaji, umístit na správná místa podpisy, případně zajistit jejich ověření nebo konverzi. Ti, jenž ovládnou toto umění, začnou své umění šířit dál a poskytovat poradenství moderně on-line, případně se objeví mobilní aplikace s interaktivními formuláři. Ale soudní pře je složitější, v podatelně to teprve začíná.