Než jsem zasedl k počítači ke tvorbě článku pro náš časopis, podíval jsem se do předchozích čísel, abych třeba nepsal o tomtéž, co mí předautoři. A našel jsem tam zajímavou inspiraci v prázdninovém příspěvku Saši Krysla, jenž svou úvahu o postavení justice ve společnosti uvedl Formanovým filmem „Nebezpečné známosti“, což mu usnadnilo odcitovat barona de Montesquieu a jeho pojednání o mocích zákonodárné, výkonné a soudní, jemuž se pak následně „aktuálně“ věnoval. Uvědomil jsem si v té souvislosti, že je před volbami, a tak jsem se formou slalomu dle vlastního výběru rozhodl trochu prokličkovat mezi pilíři justičních částí volebních programů některých stran a hnutí, abych seznal, čím by nás ti kteří zákonodárci či výkonníci v případě svého vítězství počastovali.
Úplně nejdříve bych chtěl zmínit radostnou zvěst, že vlastně všechny strany to s námi soudci i s celou společností myslí dobře, všechny chtějí fungující, spravedlivou justici, jen tu a tam je můj náhled pro futuro odlišný od jejich, a též v hodnocení současnosti se s některými shodnu, a s jinými nikoliv, ovšem tak to už v životě chodí.
Kupříkladu ČSSD chce účinně řešit situace sociálního vyloučení, mimo jiné tím, že změní systém exekucí a zjednoduší oddlužení, a proto připraví novelu insolvenčního zákona.  A zajistí právní úpravu bezplatné právní pomoci. V prvé řadě nemohu nevidět, že poslední léta byli soc.dem ve vládě, a pokud se týká insolvenčního zákona, jen trochu čísel – účinný je od roku 2008, novelizován byl od té doby třicetkrát, přičemž ta poslední změna, účinná od 1.července letošního roku, je po všech stránkách ze všech novel, co se jich na poli konkursně insolvenčním urodilo od roku 1991, ta…, jak to říci a zůstat korektním a nejízlivým? Prostě všechny ostatní byly lepší. Ale možná, že tím volebním slibem bylo míněno, že takto avizovanou změnou zase zruší vše, co od prázdnin zavedli…. V tom by jim ovšem mohli být nápomocni Realisté (zrušení dvou existujících norem za každou novou, která navíc nesmí navýšit náklady občanů) i TOP 09(„za každou novou regulaci zrušíme alespoň jednu stávající“), která zároveň horuje pro Nejvyšší radu soudnictví, v níž „by nebyli přítomni pouze soudci, ale i zástupci jiných právních profesí, což by zabraňovalo uzavírání soudců do jejich samosprávného světa“.
Pro specialisty na správní právo je tu z dílny TOP 09 ještě jedna avantgardnost – „aby v případě nezákonné pokuty platil stát postiženému občanovi také pokutu. Tím by došlo k jednoznačnému zdůraznění skutečnosti, že i správní orgány mají své povinnosti, při jejichž porušení následuje sankce“. No nevím, zkoušelo se něco podobného v insolvencích (finančně sankcionovat  věřitele, kteří vůči dlužníkovi uplatňují víc, než jim náleží), ale moc to nefunguje.
            Ještě k té Nejvyšší radě soudnictví, tu zmiňují též Realisté („zřídíme samosprávný soudní orgán – Nejvyšší radu soudnictví, čímž oddělíme justici od ministerstva spravedlnosti.  Nejvyšší rada soudnictví bude mít dohled nad činností justice, povede disciplinární řízení za případná selhání a průtahy v řízení. - Posílíme odpovědnost soudců, zlepšíme organizaci soudních okrsků a podpoříme další elektronizaci justice“), Lidovci i Starostové a nezávislí, ti dokonce jako prioritu v prvním roce vlády. Měla by být složena z nominací více ústavních orgánů a samotných soudců. Bude vyhodnocovat stav soudnictví včetně finančních otázek, určovat kariérní postup, mít vliv na určování majetkové odpovědnosti soudců při kárném řízení. Zároveň STAN odmítá slepě oddlužovat, tak by si člověk řekl, že snad tedy ……. No a pak jsem zjistil, že chtějí zrušit vrchní soudy, s argumentem, že čtyři stupně jsou zbytečným luxusem a stačí tři. Mimochodem, těmi čtyřmi stupni (ale vysvětlujte někomu, že když máme čtyři stupně soudů, neznamená to čtyři fáze řízení) a pravděpodobným zrušením vrchních soudů argumentují i Zelení, kteří zároveň míní část soudní agendy přesunout „na mimosoudní orgány při zachování práva na následný soudní přezkum. Takovými mimosoudními orgány by mohly být například správní tribunály-ty by mohly nahradit odvolací, případně mimoodvolací orgány působící na vybraných úsecích státní správy. Jejich přezkumná pravomoc by vedla k odbourání této agendy u dnešních správních soudů. Zároveň by integrovala odbornou i právní kontrolu vydaných správních rozhodnutí na jedno místo, a byla tak větší zárukou kvalifikovaného rozhodování.“ Popravdě řečeno, moc se v tom neorientuji, ale přinejmenším chtějí zachovat soudní přezkum, což už ale neplatí pro ANO, které propaguje něco podobného, ale vlastně bez možnosti dodatečné reparace soudem (viz „Větší uplatnění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, které dnes mohou provádět některé instituce – Česká obchodní inspekce, Energetický regulační úřad, Český telekomunikační úřad a Finanční arbitr. Tento způsob řešení sporu je rychlejší, levnější a efektivnější alternativou soudního řízení. Posílení právní jistoty spotřebitelů a předvídatelnost rozhodnutí – nepřezkoumatelnost mimosoudního rozhodnutí. Pokud se o věci bude rozhodovat v rámci mimosoudního řešení sporu, mělo by být rozhodnutí daných institucí konečné. Přezkum soudem by byl možný nikoliv meritorně, jako je tomu dnes, ale pouze z důvodu zjevného porušení zákonů či procesních předpisů instituce“).
            Kdo je snad příznivcem kreativnějšího přístupu ke tvorbě právních předpisů, najde možná zalíbení u SPD a v jejich požadavcích na přijetí zákona o zpětném prokázání majetku a zestátnění exekutorů. Ale chtějí též uzákonit definici lichvy a ochránit občany před lichváři, v čemž se shodnou s mnohými dalšími, například s KSČM, která požaduje rovněž tvrdé postihy nejenom vůči spekulantům s byty a pozemky (koho mají asi na mysli?), ale i vůči lidem zneužívajícím sociální dávky všeho druhu. Avšak především hodlají zahájit „diskuse o upřesnění či zdokonalení Ústavy ČR a klíčových zákonů s cílem upevnit demokratický právní stát a obhájit princip svobodné soutěže politických stran v rámci parlamentního systému.“ Kruciš, proč já jsem tak stár, že jsem jejich volební úspěchy (i to, co po nich následovalo) zažil, ale ještě jsem dostatečně duševně nezchátral, takže si tehdejší poměry celkem vybavuji.
            S TOP 09 a Realisty svým způsobem souzní ODS, když potvrzuje celkem známý fakt, že náš „právní řád je komplikovaný, obtížně srozumitelný a zaplevelený nejrůznějšími výjimkami a nejasnostmi.“ A tu je mi znovu se ptáti – jakpak se to asi tak stalo? S částečnou odpovědí vypomohu si opět svou specializací – kdopak měl tenkráte v parlamentu většinu, když se v roce 2006 schvaloval onen insolvenční zákon? Přesto hodnotím ono taktně naznačené sisyfovské úsilí o nápravu pozitivně, svým způsobem se k tomu hlásí též KDU-ČSL i ANO, tak třeba se vskutku prosadí kvalita na úkor kvantity.
Ještě bych se při svém slalomu mezi tyčkami volebních programů trošičku dotkl Lidovců. Zaujali mne dvěma body: 1/Zavedeme lhůty 180 dní, během nichž by soudy měly povinnost nařídit první jednání ve věci v  civilním řízení. Ptám se, k čemu je to dobré a co se stane, když soud v takové lhůtě jednání nenařídí?  Nebo nařídí, ale nerozhodne. Občanský soudní řád přece dává tolik možností řízení protahovat. 2/Justice také nezbytně potřebuje nové moderní postupy (nový občanský soudní řád a trestní řád). Tady si dovolím být kategorický a dám průchod skepsi získané zkušenostmi posledních let. Nepotřebuje. Za nynějších legislativních poměrů totiž nebude výsledek lepší než to, co máme teď. Nechť se na těchto procesních předpisech fundovaně pracuje, to samozřejmě ano, ale žádné splašené přijímání nových kodexů.
Abych nezapomněl, u ANO mne zaujala myšlénka oddělit odvozování platů poslanců a senátorů od platů dalších ústavních činitelů, zejména soudců, a v návaznosti na to zmrazit platy poslanců na celé volební období na současné výši. Zároveň by rádi odpolitizovali Legislativní radu vlády, ve které by měli působit výhradně odborníci. Také dle tohoto hnutí „právo a soudy tu nejsou pro právníky, ale pro občany. To neznamená, že musí laik rozumět všem zákonům, ale naopak, že to nepotřebuje. Pokud žije poctivý a slušný život, zákony musejí být na jeho straně, aniž by je musel studovat“. Zlatá slova, jenomže když ono leckdy nějakou pasáž zákona studuje vícero odborníků a každému z toho studia vyjde něco jiného. Z tohoto standardu se předpisy posledních let bohužel nijak nevymykají. Tak dál –„Elektronizujeme soudní řízení. Tím je zrychlíme, zlevníme a zpříjemníme pro uživatele.“ Záměr řekněme dobrý (sdílí ho i Realisté), ale míní-li se tím zprávy SMS co standardní způsob komunikace mezi soudem a účastníky, pak jsem asi úzkoprsý škarohlíd.  A ještě „Do výběru soudců a správy soudů zavedeme změnou zákona o soudech a soudcích jasná pravidla“. Jsem rád, že se tak nemá stát podzákonným předpisem, čemuž nasvědčovaly nedávné výstupy z Vyšehradské ulice.
A jestliže u kolegy Krysla byl možná podnětem k napsání článku Formanův film, pak mně zase v jednu chvíli přišel na mysl onen moment z filmu Dědictví….. Věry Chytilové, kde se poškorpí Bolek Polívka s číšníkem, jenž následně situaci komentuje hlasitým „Je nová doba. Host vyhazuje vrchního“. Stalo se tak při četbě „justiční pasáže“ od Pirátů, kteří nás v kolonce „Zodpovědní soudci“ seznamují s úmyslem zavést kartu soudce „se záznamy o jeho osobě a výsledcích, hodnocení jeho práce nejméně jednou za 5 let s možností postihu a odvolání soudce. Pravomoc k tomu bude mít kárný senát, kde by měla být většina ne-soudců“. Když si trochu nadsadím, přijde mi vtipné, že arbitrovat soudce budou piráti, poněvadž v minulosti tomu obvykle bývalo naopak. Ale je asi nová doba, nicméně pokud by záměr v této podobě prošel, osměluji se doufat, že ctihodní bukanýři dohlédnou alespoň na to, aby při obsazování kárných postů měli hlavní slovo spíše zastánci výše uvedeného francouzského barona než známého anglického šlechtice, nyní již klasika zaobírajícího se ve svých knihách, svým způsobem, též problematikou uspořádání společnosti. V duchu logiky souborného díla sira Terryho Pratchetta by se totiž mohl jevit oprávněným požadavek, aby své odborné zástupce  vyslal dejme tomu i Cech lupičů a vrahů, a kolegové z trestněprávní agendy tak měli jistotu, že jejich práci zhodnotí zkušení specialisté s dlouholetou praxí v oboru. No a tím bych mohl skončit, snad s omluvou těm stranám, na které se nedostalo.
Vlastně mne v souvislosti s předchozí úvahou o nobilitě ve vztahu ke společnosti napadla ještě taková drobnost. Málem bych totiž zapomněl na dvoje prezidentské volby, do nichž přece kandidují, alespoň dle jména, příslušník a příslušnice zdejšího nižšího šlechtického stavu. K těm časově bližším bych si proto dovolil popřát úspěch noblesní dámě, s jejímž kultivovaným, slušným a zásadovým postojem jsem veskrze srozuměn, na stanovisko k těm lednovým je času dost. Koneckonců jde o příspěvek pro říjnové číslo.
František Kučera