Telegrafický zpravodaj časopisu SOUDCE
Od 19. 8. 2011 bude distribuovano čislo 8/2011 časopisu Soudce.
Obsah:
Pod názvem Jak žije Unie referuje E. Mrzenová o letním dění v dobrovolné soudcovské organizaci. Jak se v posledním období stalo již nepsanou tradicí, léto pro soudce rozhodně neznamená prázdninový čas nicnedělání. Pravidelná zpravodajská rubrika je toho důkazem.
Podrobnější seznámení s obsahem významné tiskové konference, která byla nazvána Co ohrožuje českou justici a setkala se s velkým ohlasem u sdělovacích prostředků, nabízí v záznamu z akce redakční materiál.
Soudcovská nezávislost a kárné řízení se jmenuje obsáhlý zásadní článek čestného prezidenta Soudcovské unie J. Jirsy. „V tomto roce uplyne 20 let od účinnosti polistopadové reformy kárného řízení v soudcovských věcech. Při této příležitosti se zamysleme nad tím, jak se řízení, které fakticky znamená průlom do ústavně garantovaných práv, zejména do jedné z hlavních záruk soudcovské nezávislosti – neodvolatelnosti soudců, vyvíjelo, vyvíjí a možná vyvíjet bude. Také nad tím, jaká je současná rozhodovací praxe jediného kárného soudu v České republice. Necelé tři roky činnosti kárných senátů při Nejvyšším správním soudu jsou relativně málo na hodnotící závěry – přesto lze ze statistických údajů již dnes ledacos vyvodit. Především se ukazuje, že zavedení nového modelu kárného řízení posloužilo před třemi lety některým politikům k získání levných politických (populistických) bodů – pod heslem: »konec falešné soudcovské kolegiality«, nikoliv ke zlepšení vymahatelnosti práva a fungování justice, jak bylo navenek prezentováno. Nové – unikátně šestičlenné – kárné senáty rozhodují nově, poctivě a kvalitně, že by však zavedením nesoudcovského prvku do jejich rozhodovací činnosti znamenalo průlom v kárném rozhodování, znát v žádném případě není. Už vůbec nemá »nový bič na soudce« vliv na poměry v české justici, které jsou negativně ovlivněny především neschopností justičního managementu na centrální úrovni – nikoliv excesy ze základních povinností soudců podle zákona č. 6/2002 Sb.,“ píše autor článku v úvodu.
Také z pera prvního z čestných prezidentů Unie J. Vyklického najde čtenář v připravovaném čísle Soudce podstatný příspěvek ve formě zamyšlení nazvaného Etika v právu (s podtitulem vpravdě příznačným – Bída principů /soudního/ práva ). Přibližme si i tento materiál krátkou citací: „Do prostředí autoritářsky vedené společnosti s reflexí totalitních návyků se tradiční hodnoty zkrátka nehodí. Problematické nápady (např. projekce nesmyslných koeficientů nebo účelové povrchní statistiky v justici) jsou zdůvodňovány rádoby objektivními hledisky, dnes poukazy na limity dané krizí, nezbytností šetřit veřejné rozpočty, zrychlit, zlevnit, odbřemenit a otevřít systémy, zvýšit mobilitu, usnadnit život veřejnosti. V záplavě slov dochází k adoraci racionality – bez ohledu na princip. V zájmu racionalizace nahrazujeme vzdělání informacemi, relativizováním významu tradičních institucí si racionálně zjednodušujeme život a ustupujeme rozkladu tradičních hodnot. Vliv racionalizace platí, bohužel, také pro normativní systém práva. Jsou přijímány ideově vyprázdněné zákony, zákony, ve kterých zásadní roli hrají krátkozraká účelová kritéria, zatímco deklarovaný smysl je pouhá fráze (státní maturity, redukce mezd, zvyšování daní, omezení výhod stavebního spoření, degenerace systému řízení justice). Na druhé straně je zákon se silným ideovým nábojem dehonestován a zatracován z čistě pragmatických pozic,“ uvádí pisatel ve svém příspěvku.
Srpnové číslo časopisu je doplněno aktuální
judikaturou Ústavního soudu a dalším pokračováním výběru z kárné judikatury Nejvyššího správního soudu.