Během dvou dnů na něm vystoupilo 20 přednášejících s pestrou paletou témat, které si opět přijelo vyslechnout na dvě stovky právníků. Účastníci se tak mohli z přednesu JUDr. Belloňové, Ph.D., z ministerstva spravedlnosti seznámit např. s novelou insolvenčního zákona, jenž řeší zamezení duplicitních aktivit insolvenčního soudu a insolvenčních správců, či s plánovanou změnou civilních procesních předpisů, a stranou samozřejmě nezůstala ani historicky první novela občanského zákoníku, jejíž kritický rozbor vybraných paragrafů (§§ 509, 709/3 a 1124/1) si na druhý den kongresu připravil doc. JUDr. Tégl, Ph.D. Na závěr prvního bloku přenesl účastníky do kyberprostoru doc. JUDr. Polčák, Ph.D., který se snažil popsat rozdíly mezi písemností a písemným právním jednáním, jehož znaky může naplnit i elektronický dokument s jednoduchým podpisem.
„Trestná činnost již několik let klesá!“, tímto potěšujícím konstatováním zahájil své vystoupení prof. JUDr. Šámal, Ph.D. a podrobně rozebral výhody a potřebu transpozice evropské Směrnice č. 800/2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými či obviněnými osobami v trestním řízení, do českého právního řádu. Pojmem „velerybaření“ aneb nasazením odposlechu „pro jistotu“ se zabýval specialista na trestní právo a dlouholetý trestní soudce JUDr. Vávra, který svá tvrzení demonstroval na závěrech aktuální rozhodovací praxe nejvyšších soudů.
K dalším, zajímavým přednáškám patřila také ta, na téma druhé šance pro zadlužené korporace, které se ujal advokát a insolvenční správce JUDr. Žižlavský. Jeho výmluvné srovnání finanční návratnosti pro věřitele při reorganizaci, vers. při konkurzu, jednoznačně ukázalo výhodnost řešení situace reorganizací, jelikož i pro nezajištěného věřitele představovala (podle motivačního schématu fiktivního subjektu) návratnost ve výši až 40 % z celkové výše pohledávky, oproti nule, při konkurzu.
Ani blok věnovaný transparentnosti veřejné správy nijak za zajímavými tématy nezaostal, ostatně Mgr. Moravčíková jej pojala velmi prakticky a poukázala zejména na některé nedostatky a limity elektronizace systému zadávání veřejných zakázek a připomněla důležité změny oproti předchozí právní úpravě, např. zrušení povinnosti pro zadavatele poskytnout protokol z otevírání obálek. Téma veřejných zakázek, resp. jejich námitkovou část (§ 241 a násl. ZZVZ) dále rozebral Mgr. Florián, podle kterého došlo novou právní úpravou k resuscitaci institutu námitek.
První den zakončil svou přednáškou velmi originálně advokát JUDr. Meduna, který téma restitucí a chystané restituční tečky pojal jako přednes závěrečné řeči při soudním jednání, coby právní zástupce 55 000 doposud neuspokojených restituentů, v jejichž zájmu žádal o zrušení zákona č. 185/2016 Sb., kterým dochází k tzv. restituční tečce.
Z druhého dne jistě stál za pozornost blok věnovaný občanskému právu s doplněným vstupem k právu finančnímu a následně blok justiční, který tradičně kongres uzavírá.
V přednesu doc. JUDr. Melzera, Ph.D., LL.M. jsme byli seznámeni s problematikou záruční smlouvy v občanském právu, jejího poměrně širokého pojetí včetně upozornění na rozlišení pravé (za dluh při existenci určité podmínky) a nepravé (za jakost) záruky.
V přednesech justičních špiček, stejně jako loni, často zaznívala kritická slova a varovné informace o neustálých novelách, procesních chybách, ale také naopak o chybějících praktických pravidlech. Ústavní soudce JUDr. Lichovník přiblížil rozhodovací praxi Ústavního soudu, který každoročně řeší okolo 4000 ústavních stížností z celkového počtu cca 750 000 soudních případů, které rozhodnou jednotlivé soudy, a připomněl souhrn nejčastějších důvodů, kdy Ústavní soud vyhoví ústavní stížnosti stěžovatele. Mgr. Zemanová si povzdechla nad jedním, svým dosavadním neúspěchem v čele Soudcovské Unie, kterým je stálá absence jednotných pravidel pro výběr soudců, přičemž jejich potřebu velmi výstižně demonstrovala na příkladech z aktuální praxe při výběru uchazečů.
“Právo se stalo spotřebním zbožím s rychlou obrátkou“, takto svůj projev s nadsázkou zahájil JUDr. Baxa, který opět připomněl následky téměř permanentní legislativní smršti, v podobě nových právních předpisů či jejich novelizací, a jejich rizik v podobě narušení právní jistoty a legitimního očekávání každého z nás.
A bylo toho samozřejmě mnohem víc – legislativní úprava „množíren“ psů, neexekuční činnost exekutorů v mezinárodním kontextu, vhled do práva mysliveckého, strategie volby práva ve vztazích s mezinárodním prvkem či popis karuselových daňových podvodů. Celý průběh i odborné obsazení kongresu bylo samo o sobě opět šťastnou volbou, a už nyní se pomalu zamýšlíme nad programem osmého ročníku, u kterého se těšíme opět společně na viděnou.
JUDr. Ing. Petra Gříbková, ředitelka odborného programu kongresu Právní prostor